1.Závěry a doporučení

1.1EHSV poukazuje na skutečnost, že ve svém stanovisku k revizi nařízení o TEN-T a nařízení o koridorech pro železniční nákladní dopravu (dále jako „návrh TEN-T“) přivítal větší zaměření na propojení se sousedními státy včetně partnerských zemí a zemí přistupujících.

1.2Návrh TEN-T byl zveřejněn v prosinci 2021, v únoru 2022 pak došlo k ruskému útoku na Ukrajinu. EHSV souhlasí se závěrem revidovaného návrhu, že tato událost způsobila strukturální změnu geopolitického prostředí, odhalila zranitelnost EU vůči nepředvídaným krizovým událostem za jejími hranicemi a vypíchla skutečnost, že vnitřní trh EU a jeho dopravní síť nelze při utváření politiky EU nahlížet izolovaně.

1.3Za této situace se pozornost právem zaměřila na naléhavou nutnost pomoci Ukrajině mimo jiné zlepšením dopravního spojení s EU, aby bylo možné zachovat a zlepšovat mobilitu a nákladní dopravu mezi Ukrajinou a EU. Akutní potřebou je zejména podpora přepravy obilovin z Ukrajiny kvůli nemožnosti využít černomořské přístavy, které Rusko blokuje.

1.4Také EHSV je přesvědčen, že rychlé vytvoření alternativních logistických tras s využitím všech druhů dopravy mezi EU a Ukrajinou je životně důležité pro ukrajinskou ekonomiku a hospodářské oživení této země i stabilizaci světových trhů s potravinami a potravinové zabezpečení.

1.5EHSV podporuje rovněž akční plán popsaný ve sdělení o trasách solidarity, jehož podstatou je modernizace přeshraničních spojení (silnice–silnice, železnice–silnice a železnice–železnice) mezi EU a Ukrajinou včetně dalších hraničních přechodů a posouzení rozšíření hlavních koridorů sítě TEN-T na Ukrajině.

1.6EHSV dále s uspokojením bere na vědomí, že akční plán počítá také s výzvami v rámci nástroje CEF k předkládání návrhů, které umožní zaměřit podporu zejména na projekty, jejichž cílem je zlepšení interoperability a propojitelnosti unijní dopravní sítě s Ukrajinou.

1.7EHSV proto plně podporuje rozšíření TEN-T na Ukrajinu a Moldavsko prostřednictvím orientačních map uvedených v příloze IV pozměněného návrhu. Tento návrh přichází v pravou chvíli a mohl by časem přinést přidanou hodnotu, zejména díky lepším příležitostem k vybudování hladkých a plynulých dopravních toků mezi Ukrajinou a EU.

1.8EHSV plně podporuje důrazné politické poselství spočívající v zařazení spojení s Ukrajinou mezi hlavní priority sítě TEN-T, tj. evropské dopravní koridory. S těmi se pojí robustní systém provádění, který společně tvoří koordinátoři, pracovní plány, různé pracovní skupiny a dle návrhů TEN-T také povinnost zajistit právní sílu pracovních plánů formou prováděcího aktu.

1.9EHSV nicméně vyjadřuje politování nad skutečností, že ani obecná ustanovení o spolupráci se třetími zeměmi, ani ustanovení o provádění nástroje evropských dopravních koridorů a horizontálních priorit podle všeho neposkytují právní základ, který by umožnil rozšířit na třetí země uplatnění priorit v oblasti koridorů nebo jejich prováděcího systému včetně koordinátorů, správy, pracovního plánu evropského koordinátora nebo prováděcího aktu.

1.10EHSV proto požaduje robustní a důvěryhodný prováděcí systém pro ta spojení, která se budou považovat za součást evropských dopravních koridorů, například posílením a zvýšením počtu pracovních skupin pro spolupráci se třetími zeměmi.

1.11Vzhledem k aktuální politické situaci se rovněž jeví jako vhodné zrušit orientační spojení
TEN-T s Ruskem a Běloruskem a je to i v souladu se sankcemi, které byly uvaleny.

1.12EHSV s překvapením zjišťuje, že pozměněný návrh zahrnuje výslovný závazek zvážit obnovení spojení v Bělorusku a spojení mezi Běloruskem a členskými státy EU, pokud tato země nastoupí cestu demokracie, kdežto k Rusku zde žádný obdobný závazek zařazen není. Podle názoru EHSV není vhodné podobné závazky do budoucna přijímat.

1.13EHSV bere na vědomí, že zrušení spojení členských států s Ruskem činí některým členským státům potíže, neboť některá z těchto spojení zůstávají důležitou součástí jejich vnitrostátního propojení. EHSV doporučuje věnovat náležitou pozornost možnému vnitrounijnímu významu těchto spojení.

1.14EHSV souhlasí, že je pochopitelně rovněž nutno řešit otázku odlišných rozchodů kolejí v EU a na Ukrajině, přestože případné změny mohou vyžadovat určitý čas a není pravděpodobné, že by pomohly řešit okamžité a naléhavé problémy, co se týče účinnosti.

1.15EHSV navrhuje omezit požadavek přechodu na standardní rozchod EU 1 435 mm na evropské dopravní koridory, což by zajistilo systematický a koordinovaný přechod vzhledem k tomu, že povinnost členských států připravit plány přechodu platí právě pouze pro tyto koridory.

1.16EHSV varuje, že navrhovaná povinnost budovat veškerou novou železniční infrastrukturu hlavní nebo globální sítě TEN-T se standardním rozchodem EU 1 435 mm by v členských státech s jinými rozchody mohla způsobit mimořádné komplikace z hlediska vnitrostátní kompatibility.

2.Obecné připomínky – souvislosti

2.1Spojení s Ukrajinou a Moldavskem a zrušení/snížení kategorie spojení v Rusku a Bělorusku a s těmito zeměmi

2.1.1K návrhu TEN-T zveřejněnému Komisí v prosinci 2021 byly 27. července 2022 navrženy změny (COM(2022) 384 final, dále jen „pozměněný návrh“) z důvodu ruské války proti Ukrajině a jejích dopadů na dodavatelské řetězce, jež zdůraznily význam spojení TEN-T se sousedními partnerskými zeměmi.

2.1.2V článku 9 prosincového návrhu Komise (návrh TEN-T) je zakotvena spolupráce se třetími zeměmi na propojení sítě TEN-T s jejich infrastrukturou s cílem posílit udržitelný hospodářský růst a konkurenceschopnost. Mezi hlavní body patří rozšíření politiky TEN-T do třetích zemí, postupy pro hraniční kontrolu a ostrahu hranic s cílem zaručit plynulé dopravní toky, doplnění příslušných infrastrukturních spojení, interoperabilitu, usnadnění vodní dopravy a rozvoj systémů IKT. Přiložené mapy vyznačují stav hlavní a globální sítě dle kritérií nařízení o TEN-T.

2.1.3Pro evropské dopravní koridory jsou stanovena zvláštní kritéria, která se liší od kritérií pro hlavní a globální síť. Koridory jsou strategicky nejvýznamnějšími součástmi sítě TEN-T (článek 7 návrhu TEN-T), mají specifické obecné priority odlišné od obecných priorit hlavní a globální sítě (články 12 a 13) a vlastní prováděcí pravidla (kapitola V, články 50–54).

2.1.4Sdělení Komise o trasách solidarity mezi EU a Ukrajinou (COM(2022) 217) uvádí několik výzev v oblasti infrastruktury, které budou EU a její sousední země muset vyřešit, aby tak podpořily ukrajinskou ekonomiku a obnovu země i dodávky a propojení mezi trhy v EU, na Ukrajině a ve světě. Navrhuje se zde posoudit rozšíření evropských dopravních koridorů na Ukrajinu a do Moldavska v zájmu ochrany dovozu i vývozu včetně vývozu plodin z Ukrajiny. V květnu 2022 byla podepsána dohoda na vysoké úrovni k orientačním mapám TEN-T na Ukrajině.

2.1.514. července 2022 přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci s orientačními mapami sítě TEN-T na Ukrajině a v Moldavsku s cílem rozšířit normy TEN-T na sousední země a umožnit tak plynulá spojení. Tyto mapy jsou nyní součástí pozměněného návrhu, který rovněž zahrnuje mapy s rozšířením několika koridorů TEN-T na Ukrajinu a do Moldavska.

2.1.6Pozměněný návrh rovněž odstraňuje orientační spojení TEN-T v Rusku a Bělorusku.

2.1.7Pro spojení mezi sítí členských států a orientačními spojeními TEN-T v Rusku a Bělorusku byla též snížena kategorie a nyní jsou součástí globální sítě.

2.2Rozchod kolejí

2.2.1Sdělení o trasách solidarity s Ukrajinou hovoří též o slabinách plynoucích z rozchodu kolejí 1 520 mm na Ukrajině, který se liší od rozchodu 1 435 mm používaného v EU. Tento rozdíl působí potíže vzhledem k aktuální nedostatečné kapacitě pro překládku.

2.2.2Cílem pozměněného návrhu je harmonizovat rozchod kolejí na hlavní a globální síti v EU tak, aby výsledkem byl společný rozchod 1 435 mm. Novou železniční infrastrukturu je třeba budovat s tímto rozchodem a členské státy, které mají železniční síť nebo její část s jiným rozchodem kolejí, než je evropský standardní jmenovitý rozchod koleje 1 435 mm, vypracují nejpozději do dvou let ode dne vstupu nařízení v platnost plán přechodu stávajících železničních tratí nacházejících se na evropských dopravních koridorech na rozchod 1 435 mm. Tyto plány budou koordinovány se sousedními členskými státy, kterých se přechod týká.

2.2.3V plánech přechodu budou určeny železniční tratě, kterých se přechod nebude týkat, a plán musí obsahovat analýzu nákladů a přínosů, která odůvodňuje toto rozhodnutí, a posouzení dopadu na interoperabilitu.

2.2.4Priority pro plánování infrastruktury a investic související s plánem přechodu jsou zahrnuty do prvního pracovního plánu evropského koordinátora pro evropský dopravní koridor, jehož součástí jsou železniční tratě pro nákladní dopravu s rozchodem koleje odlišným od evropského standardního rozchodu.

2.2.5Povinnost harmonizovat rozchod se nevztahuje na Irsko (články 15 a 16 návrhu TEN-T).

3.Obecné připomínky

3.1EHSV poukazuje na skutečnost, že ve svém stanovisku k návrhu TEN-T přivítal větší zaměření na propojení se sousedními státy včetně partnerských zemí a zemí přistupujících.

3.2Návrh TEN-T byl zveřejněn v prosinci 2021, v únoru 2022 pak došlo k ruskému útoku na Ukrajinu. EHSV souhlasí se závěrem revidovaného návrhu, že tato událost způsobila strukturální změnu geopolitického prostředí, odhalila zranitelnost EU vůči nepředvídaným krizovým událostem za jejími hranicemi a vypíchla skutečnost, že vnitřní trh EU a jeho dopravní síť nelze při utváření politiky EU nahlížet izolovaně.

3.3Za této situace se pozornost právem zaměřila na naléhavou nutnost pomoci Ukrajině mimo jiné zlepšením dopravního spojení s EU, aby bylo možné zachovat a zlepšovat mobilitu a nákladní dopravu mezi Ukrajinou a EU. Akutní potřebou je zejména podpora přepravy obilovin z Ukrajiny kvůli nemožnosti využít černomořské přístavy, které Rusko blokuje.

3.4Požadavek na přijetí opatření k zajištění dostatečné mobility a dopravních toků mezi EU a Ukrajinou byl poprvé vysloven ve výše uvedeném sdělení o trasách solidarity mezi EU a Ukrajinou a následovalo několik opatření včetně podpory rozvoje odpovídající infrastruktury vedoucí přes Ukrajinu a orientačních prodloužení spojení TEN-T do této země v souladu s ustanoveními návrhu TEN-T o spolupráci se třetími zeměmi.

3.5Také EHSV je přesvědčen, že rychlé vytvoření alternativních logistických tras s využitím všech druhů dopravy mezi EU a Ukrajinou je životně důležité pro ukrajinskou ekonomiku a hospodářské oživení této země i stabilizaci světových trhů s potravinami a potravinové zabezpečení.

3.6EHSV rovněž bere na vědomí, že je naléhavě zapotřebí navýšit kapacitu příslušných terminálů a hraničních přechodů, například v místech s dvojím rozchodem, jak zdůrazňuje sdělení o trasách solidarity.

3.7EHSV podporuje rovněž akční plán popsaný ve sdělení o trasách solidarity, jehož podstatou je modernizace přeshraničních spojení (silnice–silnice, železnice–silnice a železnice–železnice) mezi EU a Ukrajinou včetně dalších hraničních přechodů a posouzení rozšíření hlavních koridorů sítě TEN-T na Ukrajině, s cílem posílit propojení budováním železničních tratí se standardním unijním rozchodem kolejí na Ukrajinu a do Moldavska a zlepšit propojení a splavnost koridoru Rýn – Dunaj a zajistit tak efektivnější provoz.

3.8EHSV dále s uspokojením bere na vědomí, že akční plán počítá také s výzvami v rámci nástroje CEF k předkládání návrhů, které umožní zaměřit podporu zejména na projekty, jejichž cílem je zlepšení interoperability a propojitelnosti unijní dopravní sítě s Ukrajinou.

3.9EHSV proto plně podporuje rozšíření TEN-T na Ukrajinu a Moldavsko prostřednictvím orientačních map uvedených v příloze IV pozměněného návrhu. Tento návrh přichází v pravou chvíli a mohl by časem přinést přidanou hodnotu, zejména díky lepším příležitostem k vybudování hladkých a plynulých dopravních toků mezi Ukrajinou a EU.

3.10EHSV bere na vědomí, že orientační mapy infrastruktury TEN-T na Ukrajině v příloze IV pozměněného návrhu klasifikují spojení, terminály, přístavy a letiště jako součást hlavní nebo globální sítě v souladu s čl. 9 odst. 2 návrhu TEN-T.

3.11Orientační spojení na Ukrajině se stávají součástí evropských dopravních koridorů, a to prodloužením Severomořsko-baltského koridoru, skandinávsko-středomořského koridoru, koridoru Baltské moře – Jaderské moře, koridoru Rýn – Dunaj a koridoru Baltské moře – Černé moře na Ukrajinu dle map zařazených v příloze III pozměněného návrhu.

3.12EHSV plně podporuje důrazné politické poselství spočívající v zařazení spojení s Ukrajinou mezi hlavní priority sítě TEN-T, tj. evropské dopravní koridory. S těmi se pojí robustní systém provádění, který společně tvoří koordinátoři, pracovní plány, různé pracovní skupiny a dle návrhů TEN-T také povinnost zajistit právní sílu pracovních plánů formou prováděcího aktu.

3.13EHSV nicméně vyjadřuje politování nad skutečností, že ani obecná ustanovení o spolupráci se třetími zeměmi, ani ustanovení o provádění nástroje evropských dopravních koridorů a horizontálních priorit podle všeho neposkytují právní základ, který by umožnil rozšířit na třetí země uplatnění priorit v oblasti koridorů nebo jejich prováděcího systému včetně koordinátorů, správy, pracovního plánu evropského koordinátora nebo prováděcího aktu. Pracovní skupiny pro spolupráci se třetími zeměmi jsou upraveny pouze v čl. 52 odst. 3 písm. f) o správě koridorů, tím však patrně není dotčena oblast působnosti ustanovení o transevropských koridorech.

3.14EHSV proto požaduje robustní a důvěryhodný prováděcí systém pro ta spojení, která se budou považovat za prodloužení evropských dopravních koridorů, například posílením a zvýšením počtu pracovních skupin pro spolupráci se třetími zeměmi.

3.15Vzhledem k aktuální politické situaci se rovněž jeví jako vhodné zrušit orientační spojení
TEN-T s Ruskem a Běloruskem a je to i v souladu se sankcemi, které byly uvaleny.

3.16EHSV nicméně s překvapením zjišťuje, že pozměněný návrh zahrnuje výslovný závazek zvážit obnovení spojení v Bělorusku a spojení mezi Běloruskem a členskými státy EU, pokud tato země nastoupí cestu demokracie v souladu s plánem EU v tomto smyslu, kdežto k Rusku zde žádný obdobný příslib uveden není. I kdyby EU neměla specifický plán týkající se demokracie v Rusku, tyto rozdílné přístupy je obtížné pochopit. EHSV proto doporučuje podobné závazky do budoucna nepřijímat.

3.17EHSV bere na vědomí, že zrušení spojení členských států s Ruskem činí některým členským státům potíže. Například finský ministr dopravy kritizoval obecnou povahu těchto opatření, neboť některá z těchto spojení zůstávají důležitá pro propojení v tomto členském státě. EHSV doporučuje věnovat náležitou pozornost možnému vnitrounijnímu významu těchto spojení.

3.18EHSV souhlasí, že je pochopitelně rovněž nutno řešit otázku odlišných rozchodů kolejí v EU a na Ukrajině, přestože případné změny mohou vyžadovat určitý čas a není pravděpodobné, že by pomohly řešit okamžité a naléhavé problémy, co se týče účinnosti.

3.19EHSV bere na vědomí, že požadavek přechodu na rozchod kolejí 1 435 mm byl rozšířen a možnost zachovat jiné rozchody byla omezena, a to navrženými změnami článků 15 a 16 a novým článkem 16a. Vzhledem k tomu, že provádění přechodu na rozchod 1 435 mm se zaměřuje na evropské dopravní koridory – jelikož plány přechodu, které mají všechny členské státy vypracovat, se omezují na tyto koridory – se obecná povinnost výstavby všech nových tratí s rozchodem 1 435 mm zdá být v rozporu s hlavním smyslem článku 16a, tj. zajistit soudržnost a plynulou železniční dopravu na transevropských koridorech.

3.20EHSV proto navrhuje omezit povinnost přechodu na společný rozchod kolejí na evropské dopravní koridory, aby tento přechod byl soudržný a koordinovaný.

3.21EHSV s překvapením bere na vědomí obecnou povinnost zakotvenou v navrženém čl. 16a odst. 1, aby každá nová železniční infrastruktura měla evropský standardní jmenovitý rozchod koleje 1 435 mm, která patrně nezohledňuje nastavení okolní sítě, neboť tato povinnost by způsobila mimořádné komplikace a překážky v členských státech s odlišnými rozchody.

3.22Stojí za zmínku, že omezení možnosti odchylných řešení pro odlišné rozchody vzbudilo obavy například ve Finsku, které v této věci vyjádřilo pochybnosti ohledně dostatečné proporcionality předloženého návrhu.

V Bruselu dne 27. října 2022

Christa SCHWENG

předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

____________