1.Závěry a doporučení

1.1Kultura má inkluzivní charakter. Kultura představuje bohatství, které vrhá světlo na cestu, jíž se ubíráme v Evropě, i na způsob, jakým jsme vnímáni ve světě. V současné době, kdy na našem kontinentu opět zuří válka, která přináší obrovskou zkázu a ničí lidské životy i hmotné statky, je více než kdy dříve zapotřebí, aby kulturní vztahy pomáhaly rozvíjet dialog a zajistit mír a perspektivu do budoucna. Musíme se teď zcela prioritně zaměřit na to, aby se z nich stal stěžejní a strategický nástroj zahraniční politiky Evropské unie, což bylo v uplynulých 17 letech opakovaně zdůrazňováno v celé řadě dokumentů a významných iniciativ.

1.2Je nejvyšší čas, aby byl v souladu se sdělením Evropské komise z roku 2016, s řadou rozhodnutí a pokynů Rady a s doporučeními Evropského parlamentu přijat náležitý víceletý strategický akční plán, jehož provádění bude koordinovat Evropská služba pro vnější činnost. Tento plán by měl zajistit skutečnou synergii s různými politikami a strukturami Evropské komise a členských států a dát vzniknout platformě pro účinné navazování kontaktů v širším kontextu, jak se zainteresovanými územními orgány, tak s mnoha soukromými nebo institucionálními subjekty, které se již v tomto ohledu úspěšně angažují. Na jeho realizaci pak musí být vyčleněny nezbytné finanční prostředky.

1.3Než se tak stane, je třeba neprodleně zintenzivnit opatření zaměřená na ochranu a obnovu dědictví v oblastech zasažených přírodní katastrofou, krizí či konfliktem. Mimoto je třeba posílit odbornou přípravu místních aktérů a budování kapacit institucí a organizací občanské společnosti na místní úrovni. Musí být rovněž podniknuty ambicióznější kroky v oblasti kreativních odvětví. Je nutné zahájit rozsáhlé pilotní projekty, například v zemích západního Balkánu, ve Středomoří, na Blízkém východě, v Africe a na Ukrajině.

1.4Dále je zapotřebí zmapovat nejrůznější opatření a iniciativy, které již byly zavedeny na úrovni evropských institucí a organizací, jednotlivých zemí, četných organizací občanské společnosti v členských státech a také v rámci různých mezinárodních partnerství, a to s cílem vytvořit platformu EU pro mezinárodní kulturní vztahy.

1.5Je nezbytné zřídit v rámci ESVČ speciální významný útvar, v jehož čele bude stát zvláštní přidělenec EU pro kulturní vztahy. Tento útvar by formuloval obecnou politickou strategii, měl by k dispozici nezbytné finanční prostředky a spolupracoval by s členskými státy a s různými organizacemi a taktéž poskytoval delegacím EU nástroje a menší finanční příspěvky, aby mohly v daných zemích provádět příslušné iniciativy.

2.Obecné souvislosti

2.1Evropské orgány a instituce již dlouho věnují pozornost otázce kultury jakožto nástroje zahraniční politiky Evropské unie, který slouží k rozvíjení dialogu mezi různými kulturními prostředími a k posilování lidských práv a sociální a hospodářské soudržnosti a opírá se o schopnost kreativních a kulturních odvětví přispívat k růstu. Kulturní diplomacie, kterou EU považuje za jeden z nástrojů své zahraniční politiky, se vyznačuje tím, že pro spolupráci v oblasti kultury neklade žádné podmínky a nesnaží se pouze propagovat kulturní produkci členských států, nýbrž klade důraz na vytvoření sdíleného prostoru, v němž se partnerské země spolupodílejí na kulturní tvorbě na úrovni občanské společnosti.

2.2Evropská komise přijala již v roce 2007 sdělení o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě 1 . Jejím záměrem při tom mimo jiné bylo posílit úlohu kulturní dimenze v rámci vnějších vztahů EU. Tento její přístup jednoznačně podpořil Evropský parlament ve svém usnesení z roku 2008 a poté v usnesení z roku 2011. V následujícím roce pak byly vyčleněny zvláštní finanční prostředky ve výši 500 000 EUR na realizaci přípravných akcí týkajících se využívání kultury v mezinárodních vztazích, na jejichž základě byla v roce 2014 vypracována rámcová studie zabývající se tímto tématem 2 .

2.3Evropská rada již několikrát upozornila na diplomatický potenciál kulturních vztahů, především ve svých závěrech v roce 2007, 2008, 2014 a 2015. Ve svých akčních plánech jej od roku 2014 vyzdvihuje také Evropská komise.

2.4Přípravné práce, které byly během oněch deseti let uskutečněny, vyústily ve společné sdělení Komise a vysoké představitelky pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s názvem Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy 3 , které bylo zveřejněno v červnu 2016. V tomto sdělení byly identifikovány tři oblasti, na něž by se uvedená strategie měla zaměřit:

·ústřední význam kulturní politiky při podpoře sociálního a hospodářského rozvoje, úloha místních orgánů v rámci kulturních iniciativ a úloha kulturních a kreativních odvětví v partnerských zemích,

·vedení mezikulturního dialogu v zájmu zajištění míru a stability,

·ochrana kulturního dědictví před přírodními katastrofami, ozbrojenými konflikty a nedovoleným obchodováním s kulturními statky, z jehož výnosů nadto bývá financována teroristická činnost.

2.5Ve sdělení bylo rovněž uvedeno, že je nutné podpořit rozsáhlejší koordinaci postupu jednotlivých členských států s cílem překonat značnou roztříštěnost panující v tomto ohledu, vyzdvihnout ústřední roli některých delegací EU ve třetích zemích, posílit spolupráci s evropskou sítí národních kulturních institucí (EUNIC) s cílem zaručit členským státům jejich pravomoci v oblasti kultury a využít nástroje a možnosti financování, které již byly zavedeny v různých oblastech. Dále byla zřízena platforma pro kulturní diplomacii 4 , jejímž úkolem je identifikovat odpovídající programy a zdroje a koordinovat činnost různých zainteresovaných stran.

2.6EHSV se k tomuto sdělení vyjádřil v květnu 2017 5 . Ve svém stanovisku jeho obsah plně podpořil, upozornil však také na to, že je třeba učinit v návaznosti na tento dokument vyzývající k vypracování strategie EU další krok a přijmout a následně zavést skutečnou strategii a skutečný akční plán. Ten měl podle něj reagovat na čtyři strukturální potřeby: zajistit jasnou správu na úrovni EU, usilovat o koordinaci činností a poskytnout doplňkovou podporu na úrovni členských států, vyjasnit finanční aspekty a podporovat sítě vzájemně provázaných kulturních subjektů zastupujících prosperující kulturní občanskou společnost. EHSV rovněž vyzval k tomu, aby se kultura stala čtvrtým pilířem strategie pro udržitelný rozvoj a aby byly vytvořeny vhodné sítě pro zapojení různých subjektů organizované občanské společnosti a dalších organizací na různých úrovních, které v této oblasti již působí.

2.7Evropský parlament přijal v červenci 2017 zprávu z vlastního podnětu 6 , v níž zdůraznil, že sdělení není dostatečně podrobné, a že tudíž není možné vypracovat na jeho základě účinnou strategii EU v oblasti kulturní diplomacie a vyčlenit odpovídající prostředky. V červnu 2017 k němu vyjádřil pádné připomínky 7 i VR, který zejména připomněl, že při vytváření sítí pro kulturní spolupráci se sousedními zeměmi hrají důležitou roli města a místní úroveň správy. Touto otázkou se obšírně zabývá komplexní studie Evropského parlamentu z roku 2020 8 , v níž byla popsána víceúrovňová strategie pro mezinárodní kulturní vztahy.

2.8Návrhy předložené Komisí shrnula a zopakovala Rada ve svých závěrech z května 2017, v nichž mj. doporučila aktivovat Skupinu přátel předsednictví, která by působila jako průřezová platforma a podporovala by provádění této strategie. Rada se pak otázce kulturní diplomacie opětovně věnovala v důležitých závěrech o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům a rámci pro činnost z června 2019 9 , v závěrech o kulturním rozměru udržitelného rozvoje ze září 2019 10 , v závěrech o řízení rizik v oblasti kulturního dědictví z května 2020 11 a v závěrech o přístupu EU ke kulturnímu dědictví během konfliktů a krizí z června 2021 12 .

2.9V evropském akčním rámci 13 , který byl zveřejněn v návaznosti na Evropský rok kulturního dědictví (2018), pak Evropská komise označila za jeden z pěti pilířů činnosti EU v této oblasti „kulturní dědictví pro silnější globální partnerství: posílení mezinárodní spolupráce“.

3.Připomínky a návrhy

3.1Z výše popsaného kontextu je patrné, jaké množství různých dokumentů, pokynů, návrhů a rozhodnutí bylo v průběhu let vypracováno. Vyplývá z něj rovněž, že je nyní již všeobecně uznáván význam kultury jakožto nástroje, který přispívá k posilování identity a soudržnosti, podporuje sociální a hospodářský rozvoj a podstatným způsobem se podílí na budování mírových vztahů a také na rozvíjení spolupráce na mezilidské úrovni (která zahrnuje organizace občanské společnosti, ale i vysoké školy, kulturní centra, muzea, města a další zprostředkovatelské organizace).

Kromě toho je ve stále větší míře přijímán názor, že položení důrazu na kulturní rozměr hraje zásadní roli při realizaci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

3.2Kultura se rovněž stala jedním z hlavních nástrojů spolupráce EU i jejích dvoustranných dohod se třetími zeměmi a již po mnoho let je v rámci technické a finanční pomoci ze strany EU uskutečňována celá řada kulturních projektů.

Tyto iniciativy jsou zaměřeny na ochranu a obnovu lokalit kulturního dědictví, vytváření a šíření uměleckých děl, zřizování a renovaci muzeí, posilování kapacit kulturních subjektů a umělců na místní úrovni, usnadňování jejich volného pohybu mezi jednotlivými zeměmi, pořádání významných kulturních akcí, zvyšování povědomí lidí o ochraně kulturního dědictví a zavedení nového modelu udržitelného cestovního ruchu. Evropská komise mimoto podporuje vznik a posílení kulturního průmyslu v partnerských zemích, především co se týče audiovizuálního odvětví a kinematografie, a snaží se prosazovat přístup ke kultuře na místní úrovni.

3.3Tato činnost je však dosti roztříštěná, není viditelný její celkový rozsah a postrádá zjevnou strategickou vizi. V důsledku toho je jen zřídkakdy s to skutečně uplatnit svůj potenciál stále významnějšího nástroje zahraniční politiky EU a hybné síly partnerství v mnoha částech světa. Představuje opravdový skrytý poklad, který je třeba využít, aby bylo možné přetvořit ve skutečné kritické množství obrovský kapitál iniciativ, které již probíhají nebo by případně mohly být zavedeny na úrovni členských států, ale i celé škály místních subjektů a institucí a organizací občanské společnosti.

3.4Je rovněž třeba mít na paměti, že aby měla kulturní diplomacie EU smysl, musí být koncipována a rozvíjena coby nástroj unijní zahraniční politiky. Musí mít tudíž potřebnou vizi svého působení, které má v případě EU podobu prosazování modelu mírového soužití a integrace národů ve světě při současném respektování základních práv, svobody uměleckého projevu a zásad demokracie a právního státu.

3.5Kultura je navíc produktem práce, která představuje pilíř, o nějž se Evropa opírá. Práce přispěla k rozvoji průmyslu, učinila z Evropy významné centrum obchodu, ovlivňovala historický vývoj evropských měst, umožnila emancipaci jejich obyvatel a zároveň upevnila sociální práva a evropský sociální model. Kultura práce musí být i nadále jádrem evropské činnosti.

3.6Hmotné i nehmotné kulturní dědictví je ze své podstaty politicky citlivou záležitostí a má nesmírně komplexní charakter a silný symbolický a emoční náboj. Je zde tedy velké riziko politického zneužití, co se týče jeho minulosti, přináležitosti k určité části společnosti a využití, zejména má-li spojitost s menšinami nebo v případě konfliktů. Kulturní dědictví tak může posloužit k rozdmýchání konfliktu, ale může být také nástrojem míru, usmíření a společného rozvoje. Z toho jasně vyplývá, že je mocnou doplňující diplomatickou složkou přístupu, kterým se EU snaží zajistit mír, bezpečnost a udržitelný rozvoj.

3.7V rozhodnutí ze dne 21. června 2021, které se týká především ochrany dědictví během konfliktů a krizí, vyjádřila Rada EU opětovně svůj záměr učinit z kulturní diplomacie důležitý nástroj k podpoře míru a rozvoje v rámci společné evropské bezpečnostní a obranné politiky. Pověřila ESVČ, Evropskou komisi a všechny příslušné agentury a subjekty EU, aby v tomto směru připravily konkrétní kroky a aby mj. vytvořily zvláštní pracovní skupinu, kterou bude řídit ESVČ a která bude Radě jednou ročně předkládat zprávu o dosaženém pokroku. V 8. bodě závěrů pak zdůraznila, že je důležité posílit všechna nezbytná partnerství s příslušnými mezinárodními a regionálními organizacemi a také s organizacemi mezivládními a nevládními (v rámci občanské společnosti).

3.8Je proto nutné znovu zdůraznit požadavek, který již zazněl ve stanovisku EHSV z roku 2017 a také v usnesení Evropského parlamentu z roku 2017, a sice aby byl vypracován náležitý akční plán – po vzoru akčních plánů, které byly v poslední době zavedeny v řadě jiných oblastí činnosti EU – a aby byl pro tento účel zřízen pružně fungující operační útvar a byly vyčleněny nezbytné finanční prostředky, včetně prostředků vyčleněných konkrétně pro tyto účely i těch, které lze uvolnit v rámci stávajících programů.

Tento plán by měl být zaměřen zejména na tyto aspekty: posílení soudržnosti vnějších politik a nástrojů EU; komplementarita mezi hmotným a nehmotným dědictvím; provázanost se změnou klimatu jakožto příčinou krize; zapojení místních subjektů, žen a mladých lidí a posílení jejich úlohy; odborná příprava a výměna zkušeností; navazování kontaktů, mj. se stávajícími sítěmi, například v rámci programu Erasmus+; různé možnosti rozvoje konkrétní spolupráce a konkrétních partnerství mezi kulturními institucemi v EU a subjekty organizované občanské společnosti, které v tomto odvětví působí, a jejich protějšky ve třetích zemích; posílení spolupráce se stávajícími regionálními a mezinárodními organizacemi, tak aby se kultura stala stěžejním prvkem těchto synergií.

V první řadě by měl plán zajistit propojení těchto oblastí:

·kulturní vztahy a udržitelný rozvoj,

·kulturní vztahy a oběhové hospodářství,

·kulturní vztahy a digitální transformace,

·kulturní vztahy a mír a stabilita,

·kulturní vztahy a prosazování základních práv a svobody projevu,

·kulturní vztahy a menšiny, jakož i ochrana a podpora menšinových kultur a jazyků,

·kulturní vztahy a prosazování genderové rovnosti.

3.9Zatímco však bude tento plán připravován – mělo by se tak stát se zapojením co nejrozsáhlejšího spektra subjektů, jak se nyní již stalo zvykem, a se stejným důrazem a stejnou pozorností jako v případě nedávných plánů –, bude nutné neprodleně zavést soubor konkrétních opatření s cílem naplnit konečně mandát Rady a uskutečnit řadu výše uvedených doporučení a návrhů jiných orgánů a dostat tento proces do popředí. Níže je uvedeno několik příkladů takovýchto opatření:

3.9.1Zajištění ochrany a obnovy dědictví v oblastech zasažených přírodní katastrofou, krizí či konfliktem, přičemž je třeba vycházet z již probíhajících misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky – v Afghánistánu, na Ukrajině, v Gruzii, Kosovu, Libyi, na palestinských územích (Ramalláh a Rafáh), v Nigeru, Mali a v oblasti Afrického rohu (Somálsko a Somaliland) – a v případě potřeby uzpůsobit jejich mandát. V tomto směru je třeba usilovat o vedení dialogu mezi různými komunitami a etniky (případně mezi náboženstvími); učinit z ochrany a obnovy kulturního dědictví nástroj sloužící k oživení společné historické paměti a k usmíření, ale pojímat ji také jako příležitost k vytváření pracovních míst a podněcování udržitelné hospodářské činnosti a udržitelného cestovního ruchu; posílit na místní úrovni kapacity a potřebnou odbornou přípravu; rozsáhleji využívat satelitní mapování a digitální snímky při navrhování preventivních opatření.

3.9.2Zintenzivnění boje proti nedovolenému obchodování s kulturními statky – z jehož výnosů mimoto bývá financována mezinárodní teroristická činnost a které značně bují v oblastech zasažených konfliktem – v koordinaci s Europolem a Interpolem a posílení odborné přípravy pohraniční policie.

3.9.3Zavedení konkrétní iniciativy týkající se kreativních odvětví, která bude zaměřena především na současné umění a nové technologie a v jejímž rámci bude věnována zvláštní pozornost mladším generacím. Tato sféra činnosti, ve které již bylo realizováno několik významných iniciativ ve spolupráci s WTO, je nepochybně jednou z nejslibnějších cest k dosažení udržitelného rozvoje a byl na ni mj. již položen důraz v rámci nové dohody o partnerství se zeměmi AKT. Záměr vytvořit kulturní nadaci pro země AKT a návrh uspořádat první setkání ministrů kultury zemí AKT a členských států EU načrtává velmi zajímavý politický rámec, který by měl mít patřičnou prioritu. V tomto ohledu je třeba poukázat na Kreativní fórum 14 , které se v roce 2021 uskutečnilo v Lublani a na němž se scházejí kreativní podniky z celého Středomoří. Smyslem těchto setkání je podpořit ekologickou transformaci, sociální inovace a hospodářský růst.

3.9.4Systematické mapování celé škály nejrůznějších existujících iniciativ na všech úrovních. V této souvislosti je mj. zapotřebí vytvořit interaktivní internetové stránky, jejichž prostřednictvím budou sdíleny osvědčené postupy a rozvíjeny nové synergie mezi subjekty na různých úrovních a v nadnárodním měřítku. Cílem je vytvořit platformu EU pro mezinárodní kulturní vztahy po vzoru řady dalších úspěšných iniciativ, které již byly zavedeny v jiných oblastech (například platforma pro oběhové hospodářství, festival Nový evropský Bauhaus a další). V tomto ohledu může EHSV – ve spolupráci s hlavními zainteresovanými evropskými kulturními organizacemi – dozajista poskytnout užitečné a stabilní institucionální zázemí.

3.9.5Zahájení pilotních projektů v určitých regionech, jež budou zaměřeny na identifikované politické priority pro jednotlivé regiony. Níže je uvedeno několik příkladů, kde může mít koordinovaná činnost EU zásadní význam:

3.9.5.1Jedním z regionů, v nichž by bylo vhodné výrazně rozvinout kulturní rozměr, je západní Balkán, mj. s ohledem na perspektivu vstupu do EU. Bylo by například možné podpořit regionální síť organizací občanské společnosti ve všech zemích západního Balkánu, které se zabývají ochranou kulturního a přírodního dědictví jakožto dědictví společného. Otázka kulturního a náboženského dědictví má obrovský význam pro identitu jednotlivých komunit, a proto je třeba klást na ni mnohem větší důraz v rámci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, jehož cílem je normalizovat vztahy mezi Srbskem a Kosovem. Je rovněž zapotřebí podpořit v širším regionu zahrnujícím celou jihovýchodní Evropu projekty regionální spolupráce, na nichž se podílejí historikové a odborníci na dějiny umění, s cílem zastavit sílící trend přepisování minulosti, při němž dochází k překroucení (mnohotvárné) identity památek a lokalit historického dědictví. V této souvislosti je rovněž nutné posílit kapacity organizací občanské společnosti a institucí na místní úrovni, například prostřednictvím programů partnerství s muzei, nadacemi a dalšími subjekty v členských státech EU; zahájit program EU-Western Balkans Heritage Champions po vzoru stávajícího programu ILUCIDARE Champions Programme, v jehož rámci si mohou experti zabývající se evropským a západobalkánským dědictvím vyměňovat zkušenosti a osvědčené postupy; využívat iniciativu Evropský sbor solidarity s cílem pobídnout mladé lidi, aby se zapojili do projektů obnovy dědictví. K opětovnému probuzení solidarity v tomto regionu by mohlo mimoto podstatně přispět zavedení zvláštního dobrovolnického programu zaměřeného na kulturní dědictví na regionální úrovni (jehož by se mohli účastnit občané členských států EU i třetích zemí).

3.9.5.2Středomoří a Blízký východ: Tyto regiony mají nepochybně prioritní význam. Vyznačují se výskytem četných probíhajících konfliktů a velkého množství rozmanitých lokalit kulturního dědictví, jež mají nedozírnou hodnotu a mohou sehrát důležitou roli při podpoře usmíření, míru, obnovy a udržitelného rozvoje a při předcházení novým krizím díky opětovné mobilizaci drahocenného kapitálu místních komunit a tradic. Bylo by určitě vhodné obnovit a posílit projekt, který kdysi realizovalo GŘ DEVCO v oblasti Mosulu a jehož účelem bylo zachránit vážně narušenou identitu a dědictví, jemuž hrozilo rozptýlení do všech koutů světa, poskytováním odborné přípravy místním subjektům a odborníkům na kulturu a rozvíjením související hospodářské činnosti. Podobný projekt by měl být zahájen i v Sýrii s cílem zrekonstruovat Palmýru. Stejně tak je třeba si plně uvědomit obrovskou hodnotu kulturního dědictví v Libyi, která momentálně prochází složitým procesem. Již od vypuknutí konfliktu v této zemi před mnoha lety jsou za jedny z nejvíce ohrožených památek označovány lokality Sabráta, Leptis Magna, Kyréna, Apollonia a Gadameš, v nichž se nachází nesmírně cenné statky, které mohou skončit v chapadlech nelegálních překupnických sítí.

15 16 Již v roce 2015 začala Unie pro Středomoří podporovat nezávislou síť středomořských odborníků na změnu klimatu, která formulovala důležité závěry a také důležitý akční plán v oblasti městského rozvoje do roku 2040. Zvláštní projekt realizovaný ve spolupráci s Unií pro Středomoří s cílem zavést společnou strategii pro záchranu různých objektů hmotného dědictví by měl značný politický význam a umožnil by rovněž zachovat všechny související činnosti v oblasti cestovního ruchu a v jiných hospodářských odvětvích.

Hlavní referenční dokument nyní představuje závěrečné prohlášení z konference ministrů kultury středomořských zemí, která proběhla ve dnech 16. a 17. června 2022 v Neapoli a jejímž cílem bylo navrhnout společné strategie a společná opatření na ochranu a podporu kultury jakožto společného statku středomořského regionu a zahájit tzv. neapolský proces kulturní spolupráce ve Středomoří 17 .

3.9.5.3Je dozajista známo, že na africkém kontinentu má kultura velký význam. Tato skutečnost však byla mnohdy zohledňována jen zcela nepatrně, ať už v rámci politických vztahů, nebo v rámci konkrétních projektů a investic. Přitom ale existuje řada příkladů osvědčených postupů a této otázce je přisuzována stále větší priorita v zemích AKT a má rovněž potenciál ve vztazích s Africkou unií. Stěžejní roli hraje bezpochyby Muzeum černošských kultur v Dakaru. Se záměrem zřídit toto muzeum přišel již první senegalský prezident Léopold Sédar Senghor. Bylo otevřeno v roce 2018 a slouží jako hlavní centrum kulturních výměn na celém kontinentu v zájmu renesance Afriky. Je určitě nutné zde zmínit také region Tigraj, jenž je v současnosti zasažen konfliktem a vážnou humanitární krizí a který je kolébkou koptského náboženství, a disponuje tudíž rozsáhlým kulturním dědictvím v podobě významných klášterů a kostelů.

Afrika je rovněž kontinentem s nejvyšším počtem uprchlíků a vysídlených osob na světě. Bylo by tedy vhodné investovat do kultury těchto rozsáhlých skupin obyvatelstva, mj. s cílem poskytnout jim podporu, aby byly schopny si uchovat vlastní tradice a začít s jejich pomocí nový život. Je rovněž třeba se zabývat kulturní dimenzí vztahů s příslušnými diasporami, které jsou početné a představují hybnou sílu rozvoje.

Afrika mimoto zažívá skutečný boom módního průmyslu, zejména ve sféře řemeslné výroby a malých a středních podniků. Tento průmysl je nejenom zdrojem hospodářské prosperity a pracovních míst, ale upevňuje také identitu a hrdost na tvůrčí sílu tohoto kontinentu. Je nutné výrazně posílit konkrétní projekty v oblasti odborné přípravy i partnerství hospodářských subjektů na obou kontinentech.

3.9.5.4Bude třeba navrhnout zvláštní iniciativu zaměřenou na Ukrajinu, neboť v řadě regionů této země již byly zaznamenány obrovské škody na kulturním dědictví. Evropská muzea by mohla uspořádat finanční sbírku na podporu ukrajinského kulturního dědictví a členské státy by mohly pobídnout k tomu, aby byly v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru financovány projekty zaměřené na obnovu tohoto dědictví. Bylo by možné zahrnout Ukrajinu do pilotního projektu Evropského parlamentu s názvem European Places of Culture a zřídit v Kyjevě evropský dům kultury v podobě knihovny nebo jiného kulturního prostoru, který by měla na starosti síť EUNIC ve spolupráci s ESVČ.

3.9.5.5Bude rovněž třeba podniknout konkrétní kroky s cílem vyslat ze strany západu pozitivní poselství míru a respektu obyvatelům Ruska a Běloruska a ruské kultuře, a vyvrátit tak Putinovu propagandu.

3.9.6Zajištění koordinace činnosti s Radou Evropy, která již provádí opatření zaměřená na kulturu v rámci našeho kontinentu, například program týkající se naučných stezek věnovaných kulturnímu dědictví, a dále s UNESCO, s Mezinárodním centrem pro studium ochrany a restaurování kulturního dědictví (ICCROM) a s Mezinárodní radou muzeí (ICOM) s cílem posílit mnohostrannou spolupráci v rámci příprav na Světovou konferenci UNESCO o kulturní politice a udržitelném rozvoji MONDIACULT 2022, která se má uskutečnit v Mexiku ve dnech 28. až 30. září 2022.

3.9.7Vypracování pokynů týkajících se strategie navracení odcizených uměleckých děl a rozvoj kapacit na pomoc zemím a muzeím, v nichž jsou tato díla uchovávána, s cílem znovuvybudovat kultury, které se staly terčem plenění a krádeží. Nutnost repatriace je větší v případě starožitností, jež mají mimořádný význam pro lidstvo a byly přemístěny z území členského státu způsobem, který měl nepříznivý dopad na danou památku nebo širší archeologické prostředí, a to jak z důvodu hlavních zásad právních předpisů týkajících se kulturního dědictví, tak z důvodu nutnosti obnovit celistvost památky v jejích historických, kulturních a přírodních souvislostech. Tato zásada je vyjádřena také v Úmluvě UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970, která usnadňuje mezinárodní repatriaci prostřednictvím opatření namířených proti rabování archeologických lokalit, nedovolenému obchodu se starožitnostmi a pašování statků umělecké hodnoty. Jako příklad lze uvést hroby původních obyvatel Ameriky, bronzové předměty z Beninu, sochu mistra Zhang Gong a sochy z chrámu Parthenon.

3.9.8Výraznější budování kapacit občanské společnosti, která se v jednotlivých zemích zabývá otázkami kultury a mezinárodních kulturních vztahů, a podpora rozvoje nezávislých organizací, především těch působících na místní úrovni.

3.10Aby se tato iniciativa mohla plně rozběhnout, bude zapotřebí zřídit v rámci ESVČ speciální významný útvar, který bude spolupracovat s jinými relevantními generálními ředitelstvími Evropské komise a v jehož čele bude stát zvláštní přidělenec EU pro kulturní vztahy. Tento útvar by formuloval obecnou politickou strategii, která musí být uznávaná a účinná, navazoval by kontakty a celkově by řídil provádění výše uvedeného akčního plánu.

Prostředky, které budou tomuto útvaru přiděleny, musí v první řadě zaručit, aby byl schopen plnit tento úkol.

Spolu s tím je nutné vytvořit v rámci jednotlivých delegací EU síť kontaktních míst pro kulturní záležitosti, která budou sledovat různé politické priority, ale budou se všechna opírat o jasný základní pilíř, jímž je Evropa prosazující mír. Delegacím EU pak bude třeba přidělit zvláštní prostředky, aby mohly v daných zemích provádět iniciativy zaměřené na kulturu.

3.11Dále pak bude zapotřebí uplatňovat ve všech iniciativách prováděných v partnerských zemích řadu jasných kvalitativních zásad, co se týče investic do kultury, aby bylo možné propojit kulturní dimenzi mezinárodních vztahů EU se záměrem dosáhnout udržitelné a digitální transformace. Například v případě investic do hmotného dědictví mezi nimi musí být zásady Nového evropského Bauhausu (udržitelnost, estetika, pospolitost) a Davoského systému kvality stavební kultury.

V Bruselu dne 27. října 2022

Christa SCHWENG

předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

_____________

(1)     EUR-Lex – 52007DC0242 – CS – EUR-Lex (europa.eu) .

(2)     Engaging the World: Towards Global Cultural Citizenship (Spolupráce se světem – vytvoření globálního kulturního občanství) (europa.eu) .

(3)     EUR-Lex – 52016JC0029 – EN – EUR-Lex (europa.eu) .

(4)     Platforma pro kulturní vztahy (cultureinexternalrelations.eu) .

(5)     Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy (sdělení), Evropský hospodářský a sociální výbor (europa.eu) .

(6)     Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2017 Směrem ke strategii Evropské unie pro mezinárodní kulturní vztahy (2016/2240(INI)) (europa.eu) .

(7)     Stanovisko Evropského výboru regionů Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy (europa.eu) .

(8)     Towards a multi-level strategy for EU external cultural relations (Směrem k víceúrovňové strategii pro vnější kulturní vztahy EU), Úřad pro publikace Evropské unie (europa.eu).

(9)

    Závěry Rady o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům a rámci pro činnost (červen 2019) .

(10)

    Usnesení Rady o kulturním rozměru udržitelného rozvoje (září 2019) .

(11)

    Závěry Rady o řízení rizik v oblasti kulturního dědictví (květen 2020) .

(12)

    Závěry Rady o přístupu EU ke kulturnímu dědictví během konfliktů a krizí (červen 2021) .

(13)    Pracovní dokument útvarů Komise Evropský akční rámec pro kulturní dědictví, SWD(2018) 491 final, 5.12.2018, s. 29.

(14)     Future Unlocked! – Cultural and Creative Sectors as Agents of Change (creativeforum.si) .

(15)     MedECC and New MedECC infographic – MedECC .

(16)     Towards a new UfM Strategic Urban Development Action Plan 2040 , Unie pro Středomoří (ufmsecretariat.org).

(17)     https://cultura.gov.it/medculture .