SOC/635
Zajištění svobody a rozmanitosti sdělovacích prostředků v Evropě
STANOVISKO
sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Zajištění svobody a rozmanitosti sdělovacích prostředků v Evropě
[stanovisko z vlastní iniciativy]
Zpravodaj: Christian MOOS
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
20/02/2020
|
|
Právní základ
|
čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
|
|
|
stanovisko z vlastní iniciativy
|
|
Odpovědná sekce
|
Zaměstnanost, sociální věci, občanství
|
|
Přijato v sekci
|
07/09/2021
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1Svoboda sdělovacích prostředků včetně bezpečnosti a ochrany novinářů a jejich pluralita patří k základním kamenům liberální demokracie, na nichž se všechny členské státy dohodly ve smlouvách EU.
1.2Jakkoli Evropa celkově zůstává kontinentem se svobodnými a rozmanitými sdělovacími prostředky, dochází v EU k alarmujícímu vývoji. Některé členské státy EU již nejsou liberálními demokraciemi, neboť podrobují nezávislá média politickému vlivu a obecně aktivně omezují rozmanitost sdělovacích prostředků.
1.3Ohrožení svobody sdělovacích prostředků a jejich klesající pluralita se neomezují na několik málo členských států, jedná se o trend, který lze pozorovat v celé EU. Kroky k zachování svobody sdělovacích prostředků a jejich plurality musí naléhavě učinit všechny členské státy.
1.4Vzhledem k tomu, že některé členské státy nejsou ochotny přijmout potřebná opatření, je povinností orgánů EU prosazovat evropské hodnoty a zaručit fungování liberální demokracie a právního státu ve všech členských státech EU.
1.5Mezi hlavní výzvy patří trvalá záruka bezpečnosti, ochrany a nezávislosti novinářů ve všech členských státech, ochrana nezávislých sdělovacích prostředků před politickým vlivem a přijetí opatření, která by zabránila omezování plurality médií politickými zájmy a ekonomickými tlaky.
1.6EHSV vítá širokou škálu zpráv a iniciativ Evropského parlamentu a Komise. Zdůrazňuje však, že zásadním cílem, před nímž stojíme, je dosažení konkrétních zlepšení, pokud jde o svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků v jednotlivých státech, jak zdůrazňuje Výroční zpráva partnerských organizací Platformy Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů z roku 2021.
1.7EHSV vyzývá Komisi, aby neprodleně využila nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie a řešila akutní ohrožení svobody a plurality sdělovacích prostředků v některých členských státech.
1.8EHSV vítá záměr Komise navrhnout opatření, která by posílila bezpečnost novinářů, a zdůrazňuje nutnost právního zákazu strategických žalob proti účasti veřejnosti.
1.9EHSV vyzývá Komisi, aby zajistila vyšší transparentnost a spravedlnost jednak veřejných zakázek v odvětví sdělovacích prostředků, a za další též veřejné podpory mediálních společností.
1.10EHSV plně podporuje záměr Komise předložit „Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků“, který by Komisi poskytl účinné právní nástroje k prosazování svobody a plurality sdělovacích prostředků na společném trhu.
1.11EHSV považuje nestrannou veřejnou podporu mediálních společností za investici do kvalitní žurnalistiky, neboť nezávislé a nestranné veřejné vysílací společnosti jsou nezbytným předpokladem plurality médií.
1.12EHSV navrhuje vytvořit plně nezávislou evropskou veřejnoprávní vysílací stanici.
1.13EHSV zdůrazňuje, že je důležité dále rozvíjet mediální gramotnost, a podporuje návrh na zřízení evropské agentury, která by pomocí vzdělávacích programů prohlubovala dovednosti občanů EU v oblasti médií.
2.Svoboda a rozmanitost sdělovacích prostředků jako předpoklad demokracie
2.1Článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv, čl. 10 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie zaručují právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice. Nezbytnou podmínkou záruky této svobody informací je nezávislost a rozmanitost sdělovacích prostředků.
2.2Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků zakotvené v čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv EU jsou též předpokladem demokracie. Je třeba je dodržovat na všech úrovních, aby občané Unie mohli účinně uplatňovat své právo podílet se na demokratickém životě, jak stanoví čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU).
2.3Rozmanité mediální prostředí je spolu s politickými stranami a občanskou společností nezbytnou součástí utváření názorů a záměrů v demokratických rozhodovacích procesech.
2.4Nezávislé sdělovací prostředky mají nezastupitelný podíl na uplatňování zásady transparentnosti, jíž jsou orgány a další instituce Unie vázány článkem 15 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
2.5Pokud jde o „čtvrtou složku moci“, investigativní novináři vykonávají dohled nad činností výkonné, zákonodárné a soudní moci i nad činností soukromých subjektů. Tím zvyšují odpovědnost volených zástupců s rozhodovací pravomocí na všech úrovních.
2.6Členské státy, v nichž je svoboda nebo rozmanitost sdělovacích prostředků omezena, nejsou demokraciemi a porušují hodnoty EU (článek 2 SEU) a její cíle (článek 3 SEU).
2.7Ačkoli některé členské státy EU i nadále patří k celosvětově významným pilířům záruky svobody a rozmanitosti sdělovacích prostředků, ohrožení svobody médií a jejich klesající pluralita v EU se neomezují na jednotlivé země – různě výrazné negativní tendence jsou zjevné v celé EU.
2.8Vnitřní úbytek svobody a plurality sdělovacích prostředků podkopává schopnost EU podporovat demokracii v sousedních regionech, kde nedávné krize v některých státech ukázaly ještě horší stav svobody a plurality sdělovacích prostředků a bezpečnosti novinářů.
2.9Některé členské státy EU nyní vykročily z okruhu demokratických zemí a v posledních deseti letech vykazují nejrychlejší vývoj směrem k autokracii na světě. Krácení svobody a rozmanitosti sdělovacích prostředků je jedním z prvků tohoto vývoje.
2.10Popsaný vývoj dále urychlila pandemie, případně byla využita k legitimizaci dalších zásahů do svobody sdělovacích prostředků.
2.11Světový index svobody tisku Reportérů bez hranic na rok 2021 i výroční zprávy organizace Freedom House Svoboda a sdělovací prostředky (Freedom and the Media) a Svoboda na internetu (Freedom on the Net) jasně ukazují, že se EU s obtížemi snaží ochránit hodnoty na domácí půdě.
3.Ohrožení svobody a rozmanitosti sdělovacích prostředků
3.1Ohrožení novinářů
3.1.1Mají-li sdělovací prostředky plnit své poslání, musí být novináři schopni pracovat bez překážek a s jistotou, že budou jako jednotlivci trvale pod ochranou EU a všech jejích členských států. Tak tomu dnes již není.
3.1.2Od roku 2015 bylo v EU při své práci nebo v jejím důsledku zabito nejméně 16 novinářů. Daphne Caruana Galizia, Giorgos Karaivaz, Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová ani Lyra McKee, Peter de Vries a jejich kolegové nesmí být zapomenuti.
3.1.3Novináři jsou rostoucí měrou vystavováni slovním a fyzickým útokům. Zvláště reportáže z protestů a demonstrací jsou čím dál nebezpečnější, neboť hrozba přichází jak od demonstrantů, tak od pořádkových složek. Při více než stovce případů, k nimž došlo v souvislosti s pandemií, dosáhla tato hrozba v Evropě nevídaných rozměrů.
3.1.4V některých evropských zemích, které nejsou členy EU, je postavení novinářů katastrofální; velmi znepokojivým příkladem budiž drastický postup vůči nezávislým novinářům v Bělorusku.
3.1.5Sociální média a skupinová dynamika, kterou v nich lze pozorovat, snižují práh pro obtěžování a hrozby. Existují koordinované kampaně, jejichž cílem je ztěžovat práci sdělovacích prostředků nebo jednotlivých novinářů. To vyvolává otázku, zda nezavést regulaci platforem sociálních médií, aniž by došlo k omezení základních svobod.
3.1.6Novinářky jsou více než jejich mužští kolegové vystaveny riziku slovních a fyzických útoků, stejně jako obtěžování a hrozeb online. Ty jsou často misogynní, sexuální nebo machistické povahy.
3.1.7V některých členských státech jsou opatření zamezující šíření dezinformací a pomluv koncipována takovým způsobem, aby bylo možné je využít ke kriminalizaci kritického zpravodajství a k pohrůžkám vězení nebo vysokých pokut namířeným vůči novinářům.
3.1.8Roste výskyt strategických žalob proti účasti veřejnosti s cílem umlčet zúčastněné strany z řad občanské společnosti a novináře.
3.1.9Aktuální ekonomické potíže mediálních společností vedly ke škrtům v počtu novinářů v řádném zaměstnaneckém poměru. Pro novináře na volné noze, jejichž postavení je čím dál nejistější a zranitelnější, představují právní spory ohrožení živobytí i v případě, že vznesená obvinění nejsou opodstatněná.
3.1.10Zvláště na místní úrovni vznikají bezprecedentní „zpravodajské pouště“ a nezávislé sdělovací prostředky bývají často nahrazeny tzv. obecními novinami. Jedná se o bezplatně distribuované tiskoviny ve vlastnictví místních ekonomických a politických elit, jež mohou ohrozit svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků.
3.1.11Účelem hrozeb je vyvolat autocenzuru. Tyto hrozby podrývají svobodu sdělovacích prostředků v Evropě.
3.2Ohrožení svobody sdělovacích prostředků
3.2.1Mají-li sdělovací prostředky fungovat svobodně, musí existovat právní rámec zaručující jejich svobodu a rozmanitost tak, aby novináři i mediální společnosti mohli dělat svoji práci nezávisle na politickém vlivu.
3.2.2V několika členských státech panují vážné obavy o nezávislost regulačních orgánů pro sdělovací prostředky, jež v některých případech de facto slouží jako nástroj vládní moci k uplatňování vlivu na mediální prostředí. Možnou obranou sdělovacích prostředků před politickým vlivem mohou být skutečně nezávislé subjekty zřízené k dobrovolné samoregulaci médií.
3.2.3Některé členské státy ovlivňují sdělovací prostředky skrze diskriminační daňové předpisy a cílené rozpočty na reklamu.
3.2.4Některé členské státy využily nebezpečí šíření dezinformací o pandemii k legitimizaci omezení svobody tisku, aby tak nemohly zaznívat kritické hlasy na téma řešení krize.
3.2.5Veřejnoprávní média pod přímou politickou kontrolou nebo pod nepřímou politickou kontrolou skrze dozorčí orgány, která nejsou provozována za plného dodržování svobody novinářské práce, představují vážné ohrožení svobody sdělovacích prostředků. Stále častěji dochází k pokusům uplatňovat přímý politický vliv na nezávislé zpravodajství i ke slovním útokům politiků a k žalobám na kritické sdělovací prostředky a novináře.
3.2.6V několika členských státech vede příliš těsný vztah podnikatelů v mediální oblasti k vládě nebo vládou dosazeným činitelům k výrazným omezením svobody a rozmanitosti sdělovacích prostředků; dalším zdrojem tohoto jevu bývají mediální společnosti s neúměrně vysokým podílem na trhu, které jsou ve vlastnictví politických stran nebo států.
3.2.7I ve funkčních liberálních demokraciích se existence nezávislého a nestranného veřejnoprávního vysílání jako záruky plurality názorů stává předmětem zpochybňování a objevují se výzvy k politickému působení na skladbu programů a distribuovaný obsah.
3.3Ohrožení rozmanitosti sdělovacích prostředků
3.3.1Za poslední tři roky znatelně postoupila konsolidace mediálního trhu v EU včetně trhu s reklamou a distribučních kanálů a podle nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků z roku 2020 představuje střední či vysoké ohrožení svobody sdělovacích prostředků v celé EU.
3.3.2Změny ve vzorcích využití sdělovacích prostředků v důsledku digitální revoluce zpochybňují podnikatelský model tradičních médií. Zvláště zasaženy jsou noviny a malé sdělovací prostředky na místní úrovni, které tvoří páteř rozmanitosti sdělovacích prostředků v EU. Stávají se snadným cílem politicky motivované konsolidace.
3.3.3Trvale rostoucí význam digitálních médií zvyšuje tržní sílu – a tedy i názorový vliv – velkých platforem, které jako zahraniční společnosti často obcházejí evropské předpisy.
3.3.4Ke zrychlení změn probíhajících na mediálním trhu a k rozsáhlejšímu omezování rozmanitosti sdělovacích prostředků přispívají hospodářské důsledky pandemie, zejména propad příjmů z reklamy.
4.Doporučení k posílení svobody a rozmanitosti sdělovacích prostředků v Evropě
4.1Obecná doporučení
4.1.1EHSV konstatuje, že jednotlivcům ani vládám, které slovně nebo svými činy zpochybňují svobodu nebo pluralitu sdělovacích prostředků, nepřísluší předsedat orgánům EU nebo jejich přípravným institucím ani reprezentovat Unii.
4.1.2EHSV vítá skutečnost, že nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie posílilo nápravnou složku souboru nástrojů právního státu včetně svobody a plurality sdělovacích prostředků.
4.1.3EHSV vítá skutečnost, že ve zprávě Evropské komise o právním státu včetně monitorování plurality a svobody sdělovacích prostředků v jednotlivých zemích i v diskusi Rady Evropské unie byla posílena též preventivní složka souboru nástrojů právního státu v EU.
4.1.4EHSV vyzývá k posílení účinnosti preventivní složky tím, že do budoucna budou v kapitolách zprávy o právním státu věnovaných jednotlivým členským státům zařazena specifická doporučení k reformám pro každý z nich a jejich provádění bude posouzeno ve zprávě vydané následujícího roku.
4.1.5EHSV hodlá prosadit zařazení ochrany svobody a rozmanitosti sdělovacích prostředků mezi hlavní témata Konference o budoucnosti Evropy. Hodlá tak zvýšit povědomí o důležitosti této výzvy a podnítit intenzivnější diskusi o nezbytných opatřeních.
4.2Doporučení k ochraně novinářů
4.2.1EHSV zdůrazňuje, že nejlepší ochranou novinářů je důsledné stíhání všech případů obtěžování, hrozeb a útoků namířených proti nim.
4.2.2EHSV vyzývá Komisi, aby neprodleně využila nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie a řešila akutní ohrožení svobody a plurality sdělovacích prostředků v některých členských státech. Sem jednoznačně spadá zamezení přístupu k evropským finančním prostředkům pro ty členské státy, které porušují svobodu sdělovacích prostředků.
4.2.3EHSV podporuje postoj Evropského parlamentu, který má v úmyslu podat v případě nečinnosti Komise žalobu podle článku 265 SFEU.
4.2.4EHSV vítá záměr Komise předložit konkrétní návrhy na systematické provádění doporučení Výboru ministrů k ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších aktérů v oblasti sdělovacích prostředků ve všech členských státech EU a sledovat dodržování tohoto doporučení v rámci své zprávy o právním státu.
4.2.5EHSV vítá závazek Komise k poskytnutí finanční podpory na projekty týkající se právní a praktické ochrany novinářů a jako doplnění navrhuje zvážit způsoby, jak zajistit ochranu novinářů – především pak těch, kteří pracují na volné noze – před profesními riziky v rámci systémů sociálního zabezpečení jednotlivých členských států.
4.2.6EHSV zdůrazňuje, že bezpečnostní orgány členských států jsou povinny novináře chránit. Navrhuje posílit policejní výcvik v otázkách styku s novináři se zapojením tiskových asociací a organizací novinářů v zájmu výměny osvědčených postupů.
4.2.7Pokud jde o ochranu novinářů před obtěžováním a hrozbami online, upozorňuje EHSV na své stanovisko k boji proti nezákonnému obsahu on-line a poukazuje na jejich zvláštní zranitelnost z důvodu vysoce exponované veřejné role, kterou zastávají.
4.2.8EHSV podotýká, že každé připravované opatření musí brát ohled na genderovou rovnost a ochranu novinářů, kteří náleží k menšinám.
4.2.9EHSV uznává, že záruka dodržování zásady transparentnosti a práva na svobodu informací se na úrovni EU zlepšila, není tomu tak ovšem ve všech členských státech. Vyzývá všechny členské státy k důslednému dodržování norem EU a poukazuje na nutnost dalšího zlepšení, a to i na úrovni EU.
4.2.10EHSV vítá zřízení expertní skupiny pro strategické žaloby proti účasti veřejnosti a plán Komise předložit do konce roku 2021 návrh zaměřený na ochranu novinářů a občanské společnosti před tímto jevem. Je přesvědčen, že právní zákaz strategických žalob proti účasti veřejnosti má přednostní význam před doplňkovými opatřeními na podporu postižených.
4.2.11EHSV poukazuje na význam iniciativ občanské společnosti, jako je Koalice proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti v Evropě (CASE), které chrání novináře před tímto druhem žalob, a vyzývá k zesílení podpory ze strany EU.
4.2.12EHSV v souvislosti se strategickými žalobami proti účasti veřejnosti konstatuje, že ustanovení nařízení Brusel I a Řím II nesmí vést k omezení právní ochrany spekulativní volbou příslušnosti šikanózních soudních sporů (tzv. libel tourism). Zdůrazňuje, že je nutné zohlednit tento problém při nadcházejícím přezkumu obou nařízení.
4.3Doporučení k posílení nezávislosti sdělovacích prostředků
4.3.1EHSV vyzývá Komisi, aby metodiku zprávy o právním státu doplnila o posouzení nezávislosti státního a veřejnoprávního vysílání.
4.3.2EHSV poukazuje na skutečnost, že účinné stíhání korupce skýtá určitou ochranu před zásahy vlády do sdělovacích prostředků, a proto vyzývá Komisi, aby vedle prosazování protikorupčních norem učinila bez ohledu na politické souvislosti všechny kroky potřebné k tomu, aby žádné peníze z nového víceletého finančního rámce a nástroje NextGenerationEU na podporu oživení nebyly použity k omezení rozmanitosti sdělovacích prostředků nebo jiným formám korupce.
4.3.3EHSV vyzývá všechny členské státy, aby po vzoru evropského rejstříku transparentnosti zřídily národní rejstříky transparentnosti, neboť i díky nim lze do kontaktů mezi politiky a mediálními podnikateli vnést transparentnost. Rejstříky transparentnosti by měly být začleněny do celounijního víceúrovňového rejstříku transparentnosti.
4.3.4EHSV vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost připravit pilotní projekt veřejně přístupné databáze informací o vlastnických vztazích v odvětví sdělovacích prostředků tak, aby zahrnovala též informace o prosazování a najímání mediálních společností ze strany EU, jejích členských států, regionálních a místních orgánů, veřejnoprávních subjektů, veřejných podniků a soukromých podniků, jestliže v těchto společnostech jeden nebo více uvedených subjektů drží většinu hlasovacích práv.
4.3.5EHSV též vyzývá Komisi, aby předložila návrh celounijních minimálních norem pro všechny veřejné zakázky a podporu mediálních společností ze strany subjektů uvedených v odstavci 4.3.4.
4.3.6EHSV vítá návrhy Komise týkající se boje proti dezinformacím obecně i v souvislosti s onemocněním COVID-19, které se vyskytují na sociálních sítích, poukazuje však na nebezpečí, že členské státy mohou boj proti dezinformacím zneužít jako záminku k omezení svobody sdělovacích prostředků. Fenoménem dezinformací a nenávistných projevů je naléhavě zapotřebí se podrobně věnovat též v dalších stanoviscích EHSV.
4.4Doporučení k posílení rozmanitosti sdělovacích prostředků
4.4.1EHSV kriticky hodnotí skutečnost, že zpráva Komise o právním státu redukuje otázku plurality trhu na problém transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků a opomíjí stupeň konsolidace trhu. Vyzývá též Komisi k úpravě metodiky zprávy tak, aby v budoucnu lépe odrážela rozsah ohrožení rozmanitosti sdělovacích prostředků ve všech členských státech.
4.4.2EHSV vítá akční plán Komise „Evropská média v digitální dekádě“ a jeho cíl zachovat zpravodajské sdělovací prostředky jako veřejný statek, zejména pak záměr poskytnout evropskou podporu s cílem předejít snížení rozmanitosti sdělovacích prostředků v důsledku pandemie.
4.4.3EHSV zdůrazňuje, že kvalitní žurnalistika vyžaduje udržitelnou ekonomickou základnu, a vyzývá k tomu, aby EU i nadále podporovala mediální společnosti, poněvadž to podle něj představuje investici do dobré žurnalistiky. Investice zastaví proces konsolidace odvětví sdělovacích prostředků, který ohrožuje pluralitu na mediálním trhu. To nebrání možnosti mediálních společností legitimně nakupovat jiné sdělovací prostředky nebo budovat strategická partnerství, neboť ekonomická udržitelnost mediálních společnosti je zárukou jejich nezávislosti za předpokladu, že je dodržována zásada transparentnosti a nedochází k monopolizaci.
4.4.4EHSV konstatuje, že hodnota mediálních společností spočívá v jejich rozmanitosti. Získají-li určité subjekty v jednom státě mimořádně silný vliv, pak se tato hodnota sráží, čímž se odvětví sdělovacích prostředků a tvůrčích profesí liší od ostatních hospodářských sektorů.
4.4.5Zužování prostoru pro nezávislé sdělovací prostředky si žádá naléhavou systematickou podporu z veřejných i soukromých zdrojů, jejímž cílem bude zachovávat žurnalistiku jako veřejný statek. Bude zapotřebí dalšího výzkumu k nalezení účinných mechanismů veřejné podpory se zárukou kritérií dle obvyklých tržních podmínek a inovativních a udržitelných nových obchodních modelů žurnalistiky ve veřejném zájmu.
4.4.6EHSV plně podporuje záměr Komise předložit „Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků“, který by Evropské komisi poskytl účinné právní nástroje k prosazování svobody a plurality sdělovacích prostředků ve všech členských státech EU. EHSV vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti uplatnění a úpravy evropských předpisů v oblasti hospodářské soutěže k zastavení další konsolidace mediálního trhu, zvláště pokud k ní dochází působením národních vlád, aby na vnitrostátních trzích sdělovacích prostředků v EU nedocházelo ke vzniku mediálních monopolů, zejména ovládaných vládami nebo jim blízkými subjekty.
4.4.7EHSV upozorňuje na své stanovisko k iniciativě Komise týkající se společného systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb a poukazuje na skutečnost, že tato daň pravděpodobně zajistí kompenzaci narušení hospodářské soutěže mezi tradičními a digitálními sdělovacími prostředky (zvláště jsou-li usazeny v zahraničí).
4.4.8EHSV podtrhuje význam nezávislého a nestranného veřejnoprávního vysílání pro zajištění rozmanitosti sdělovacích prostředků a upozorňuje na dohodu zakotvenou v protokolu č. 29 k SEU.
4.4.9EHSV konstatuje, že volný trh není schopen zajistit celounijní mediální vysílací služby, a proto vyzývá k vytvoření nezávislé a nestranné evropské veřejnoprávní vysílací stanice.
4.4.10Ve všech případech, kde volný trh nedokáže zajistit rozmanitost sdělovacích prostředků, spatřuje EHSV v nezávislém a nestranném veřejnoprávním vysílání vzor, jak tohoto cíle dosáhnout, nevyjímaje oblast digitálních a tištěných médií.
4.4.11EHSV zdůrazňuje, že volný přístup ke sdělovacím prostředkům bez bariér je důležitou součástí svobody sdělovacích prostředků. Vyjadřuje proto znepokojení nad rostoucím výskytem přímé i nepřímé diskriminace na základě zdravotního postižení ve sdělovacích prostředcích. EHSV vyzývá k přijetí právních předpisů, které by odstranily restriktivní praktiky ztěžující nebo znemožňující jednotlivcům využití svobody a rozmanitosti sdělovacích prostředků.
4.5Doporučení k posílení mediální gramotnosti
4.5.1EHSV vítá četné návrhy Komise týkající se posílení mediální gramotnosti občanů se zvláštním důrazem na digitální dovednosti. Jedná se o mimořádně důležitý krok v rámci zvyšování odolnosti občanů vůči dezinformacím.
4.5.2EHSV podporuje návrh na zřízení Evropské agentury pro vzdělávání v oblasti občanství, která by pomocí vzdělávacích programů prohlubovala dovednosti občanů EU v oblasti médií. Vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost včasného zřízení takového ústředního orgánu s tím, že jednou z jeho dílčích působností bude zajištění odborné přípravy v oblasti využívání sdělovacích prostředků, zejména digitálních médií.
V Bruselu dne 7. září 2021
Aurel Laurenţiu PLOSCEANU
předseda sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství
_____________
