ECO/523

Plán na podporu oživení Evropy a víceletý finanční rámec na období 2021–2027

STANOVISKO

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci[COM(2020) 456 final]
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení[COM(2020) 442 final]

Návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po pandemii COVID-19
[COM(2020) 441 final/2 – 2020/0111 (NLE)]

Pozměněný návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec

na období 2021–2027
[COM(2020) 443 final – 2018/0166 (APP)]

Pozměněný návrh rozhodnutí Rady o systému
vlastních zdrojů Evropské unie
[COM(2020) 445 final – 2018/0135 (CNS)

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU, EURATOM) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020
[COM(2020) 446 final – 2020/0109 (APP)]

Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků,

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa,

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci,

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013
[COM(2020) 459 final – 2018/0224 (COD)]

Hlavní zpravodaj: Petru Sorin DANDEA

Hlavní zpravodaj: Tommaso DI FAZIO

Hlavní zpravodaj: Petr ZAHRADNÍK

1.Závěry a doporučení

1.1EHSV si je vědom závažných hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19 pro všechny členské státy. Proto důrazně podporuje návrh Komise – Next Generation EU – jako specifický nástroj pro rychlé a účinné oživení. Komise zohlednila hospodářské a sociální asymetrie způsobené opatřeními přijatými po krizi z roku 2008 a své kroky založila na zásadě solidarity mezi všemi zeměmi, kde žádná země není vyňata. Vrací se tak k základním hodnotám Evropské unie zakotveným v zakládající Smlouvě, kterou odhodlaně provádí.

1.2EHSV si je dobře vědom mimořádné a závažné hospodářské situace způsobené pandemií a souhlasí se souborem opatření, která byla přijata s cílem zmírnit negativní dopady na hospodářskou výkonnost. Účinky byly různé a zahrnovaly nejen bezprecedentní šok na straně poptávky a snížení likvidity, ale rovněž pozastavení dodavatelských řetězců a závažné problémy na straně dodávky, kdy byly přerušeny dodavatelské řetězce a mnohé společnosti čelily problémům s díly, pracovní silou, surovinami atd. a z tohoto důvodu musely svůj výrobní proces přerušit. V tomto smyslu musí být všechna navržená opatření výjimečná a EHSV požaduje, aby byla velmi komplexní.

1.3EHSV proto vítá rozhodnutí poskytnout Unii robustní finanční nástroj umožňující všem členským státům dosáhnout rychlého a účinného hospodářského a sociálního oživení. EHSV dále pozitivně vnímá rozhodnutí Komise vytvořit mimořádný fond na podporu oživení zahrnující vše, čeho je zapotřebí k revitalizaci ekonomiky Unie a nadto i k opětovnému potvrzení jejího konkurenceschopného postavení na globální úrovni, společně se sociálními výdobytky, které jsou pro Evropskou unii charakteristické a musí zůstat zásadním cílem.

1.4EHSV se staví velmi kladně ke dvěma hlavním rozhodnutím Komise. Prvním z nich je zavedení mimořádného finančního nástroje oživení v rámci víceletého finančního rámce (VFR). VFR je nástrojem, jehož procesní pravidla jsou akceptována všemi členskými státy a který již dlouhou dobu dobře funguje, a je tudíž plně použitelný. Druhé hlavní rozhodnutí je zvýšit společný dluh, který by měl být splacen v dlouhodobém horizontu, a předcházet tomu, aby mimořádná finanční zátěž dopadla v krátkodobém horizontu přímo na členské státy, které všechny – bez výjimek – trpí ve větší nebo menší míře negativními hospodářskými a sociálními dopady pandemie.

1.5Toto druhé rozhodnutí vedlo Komisi k tomu, aby požádala o povolení využít vysokého úvěrového kreditu Evropské unie na finančním trhu a prostřednictvím postupných tranší navýšit velmi dlouhodobé společné evropské půjčky s nízkými úrokovými sazbami pro všechny členské státy. Tyto vynaložené náklady musí napomoci k co nejrychlejšímu oživení evropské ekonomiky, k obnovení důvěry a vybudování udržitelnější a spravedlivější Unie.

1.6EHSV vítá dvě přijatá klíčová usnesení, neboť jak bylo opakovaně uvedeno v předložených legislativních i nelegislativních dokumentech, ekonomiky členských států již nemohou dále samy vzdorovat negativním účinkům krize, neboť jsou na sobě v důsledku mnohaleté konsolidace jednotného trhu velmi závislé, což má pozitivní účinek zamýšlený zakladateli EU a zakládajícími Smlouvami.

1.7Celkově, v širších souvislostech celého VFR, program Next Generation EU vysílá signál, jak mobilizovat a využívat společné finanční zdroje EU v budoucnu. Navíc celková částka 750 miliard EUR se může zdát obrovská, rozhodně však nepřesahuje ekonomické prostředky EU (odpovídá pouhým 4,1 % HDP EU v roce 2019) a může být plně splacena do roku 2058.

1.8EHSV oceňuje inovativní a originální přístup, který Evropská komise zaujala s cílem navýšit fiskální základnu z 1,1 % HDP EU na zhruba 1,7 % ve srovnatelných podmínkách, nebo i více, pokud to bude v budoucnu nutné. EHSV se domnívá, že tato reakce bude signálem, jak mobilizovat a využívat společné finanční zdroje EU moderním způsobem v budoucnu.

1.9EHSV velmi vítá skutečnost, že nově navržené nástroje by měly být úzce koordinovány s procesem evropského semestru, který prokázal svoji životaschopnost, a podporuje návrh, aby členské státy specifikovaly své potřeby ve vnitrostátních plánech pro oživení a odolnost.

1.10EHSV vítá návrh Komise na rozpočet EU, jehož cílem je vytvořit dodatečné skutečné vlastní zdroje plynoucí z nejrůznějších daní (výnosů ze systému EU pro obchodování s emisními povolenkami, digitální daně, zdanitelných příjmů velkých společností). EHSV zejména poukazuje na to, že obrovská finanční podpora vyžadovaná členskými státy EU na překonání krize by měla být doprovázena ambicióznějším projektem fiskální reformy – fiskální Unií –, který by měl za cíl nastavit harmonizovaný daňový režim založený na zásadách spravedlivé soutěže a solidarity a zamezit narušením a diskriminacím existujícím v zemích EU, které vedly na straně států i individuálních daňových poplatníků k oportunistickému chování a oslabily jednotu jednotného trhu.

1.11EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala silně podporovaný a konsenzuální podkladový dokument týkající se vlastních finančních zdrojů EU, přičemž EHSV vnímá dlouhodobý časový rámec splácení programu Next Generation EU, avšak definitivní řešení týkající se vlastních zdrojů musí být přijato výrazně dříve před tímto datem.

1.12EHSV důrazně požaduje, aby opatření navrhovaná Komisí byla uvedena do praxe co nejdříve, přičemž časový aspekt je zásadní. Proto vyzývá Radu, aby neprodleně dosáhla konsenzu tím, že přesvědčí ty členské státy, které jsou aktuálně proti plánu hodnoty jednoty a soudržnosti v těchto náročných časech, a tím, že jim připomene, že všechny státy bez výjimek jsou na sobě hospodářsky i sociálně vzájemně závislé.

1.13A v neposlední řadě by EHSV rád poznamenal, že krize opět zvýraznila nutnost urychlit reformy přijaté pro oblast eurozóny a překonat omezení, která stále ještě brání skutečné hospodářské, sociální, fiskální a politické integraci. To je záležitost, kterou již EHSV zdůraznil během předcházející finanční krize, která vypukla v roce 2008.

2.Shrnutí návrhu Komise

2.1V reakci na pandemii COVID-19 a její bezprostřední hospodářské a sociální důsledky předložila Evropská komise dne 27. června 2020 návrh na dočasný nástroj EU na podporu oživení ve výši 750 miliard EUR nazvaný Next Generation EU, který má zvýšit finanční potenciál rozpočtu EU.

2.2Nástroj na podporu oživení je zahrnut do posíleného víceletého finančního rámce na období 2021–2027 s cílem rychle nasměrovat investice tam, kde jich je nejvíce zapotřebí, posílit jednotný trh, prohloubit spolupráci v oblastech, jako je zdravotnictví a řešení krizí, a vybavit Unii dlouhodobým rozpočtem, který bude stimulovat zelenou a digitální transformaci a vybudování spravedlivějšího a odolnějšího hospodářství.

2.3Plán na podporu oživení je tvořen podporou ve formě grantů ve výši 440 miliard EUR, která bude rozdělena napříč všemi rozpočtovými položkami. Dalších 60 miliard EUR bude poskytnuto ve formě záruk. Přibližně 250 miliard EUR bude poskytnuto členským státům jako půjčky.

2.4Financování navržených opatření na podporu oživení bude umožněno tím, že si Komise na finančních trzích jménem Unie vypůjčí až 750 miliard EUR na opatření na období 2021–2024.

2.5Komise za tímto účelem využije rezervu – rozpětí mezi stropy vlastních zdrojů dlouhodobého rozpočtu (maximální částka finančních prostředků, které Unie může požadovat od členských států k pokrytí svých finančních závazků) a skutečných výdajů (strop na platby ve VFR).

2.6Strop vlastních zdrojů musí být výjimečně a dočasně navýšen o 0,6 procentního bodu. Toto navýšení bude nad rámec trvalého stropu vlastních zdrojů – 1,4 % hrubého národního důchodu EU –, jenž je navržen s ohledem na hospodářské nejistoty a brexit. Toto navýšení o 0,6 procentního bodu skončí v okamžiku, kdy budou vráceny všechny prostředky a všechny závazky zaniknou.

2.7S rozpočtovou rezervou EU jako zárukou bude EU schopna vydat dluhopis za relativně příznivých podmínek ve srovnání s mnoha jednotlivými členskými státy. Získané finanční prostředky se budou splácet počínaje rokem 2027 a nejpozději do roku 2058 z budoucích rozpočtů EU. Půjčky budou spláceny těmi členskými státy, které si je vezmou.

2.8Vzhledem k tomu, že úvěrová část sestává z 250 miliard EUR, EU společně musí splatit 500 miliard EUR prostřednictvím mechanismu vlastních zdrojů (EU by ovšem byla rovněž odpovědná za nesplácení úvěru členskými státy ve výši zbývajících 250 miliard EUR).

2.9K usnadnění splácení získaného tržního financování a jako další pomoc ke snížení tlaku na vnitrostátní rozpočty Komise navrhne v pozdější fázi finančního období 2021–2027 další nové vlastní zdroje – nad rámec již navržených vlastních zdrojů. Ty budou úzce navázány na priority EU (změna klimatu, oběhové hospodářství a spravedlivé zdanění).

2.10Využití finančních prostředků z balíčku na podporu oživení se zakládá na třech pilířích.

2.10.1PILÍŘ 1 – Podpora členských států, aby dosáhly oživení, zotavily se z krize a vyšly z ní silnější: tato podpora sestává z řady nástrojů na podporu investic a reforem v členských státech a bude soustředěna tam, kde jsou dopady krize a potřeby zvýšit odolnost největší:

·nová facilita na podporu oživení a odolnosti ve výši 560 miliard EUR, jež bude využita na investice a reformy, které jsou důležité pro oživení a odolnost,

·iniciativa REACT-EU poskytne 55 miliard EUR dodatečného financování v rámci politiky soudržnosti v období od nynějška do roku 2022,

·změny provedené v Evropském sociálním fondu plus,

·návrh posílit Fond pro spravedlivou transformaci až o 40 miliard EUR,

·návrh posílit rozpočet pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova o 15 miliard EUR.

2.10.2PILÍŘ 2 – Nastartování hospodářství a pomoc s opětovnou aktivací soukromých investic:

·nový nástroj na podporu solventnosti použije rozpočtovou záruku EU na mobilizaci soukromých zdrojů s cílem poskytnout naléhavou podporu životaschopným evropským společnostem ze všech hospodářských odvětví,

·posílený program InvestEU, který má jedinečné předpoklady k tomu, aby během oživení mobilizoval investice a podporoval politiky Unie v oblastech, jako jsou udržitelná infrastruktura, inovace či digitalizace,

·v rámci programu InvestEU Komise navrhuje vytvořit strategickou investiční facilitu, která zvýší odolnost Evropy vybudováním strategické autonomie v klíčových dodavatelských řetězcích na evropské úrovni.

2.10.3PILÍŘ 3 – Poučení z krize a řešení evropských strategických výzev:

·nový program v oblasti zdraví EU4Health ve výši 9,4 miliard EUR s cílem zajistit, aby Unie byla vybavena klíčovými kapacitami umožňujícími rychle reagovat na budoucí krize,

·navýšení o 2 miliardy EUR pro rescEU – mechanismus civilní ochrany Unie,

·posílení programu Horizont Evropa na 94,4 miliard EUR,

·navýšení nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na 86 miliard EUR prostřednictvím nové záruky pro vnější činnost, a další 1 miliarda EUR pro Evropský fond pro udržitelný rozvoj,

·navýšení nástroje humanitární pomoci o 5 miliard EUR.

2.11Vedle navýšení v rámci nástroje Next Generation EU navrhuje Komise posílit i další programy, aby mohly v plné míře hrát svou roli při zvyšování odolnosti Unie a při řešení problémů, které s sebou pandemie a její důsledky přinesly:

program Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy, program pro jednotný trh a programy podporující spolupráci v oblasti daní a cel, Erasmus+, program Kreativní Evropa, společná zemědělská politika a Evropský námořní a rybářský fond, Azylový a migrační fond a Fond pro integrovanou správu hranic, Fond pro vnitřní bezpečnost a předvstupní pomoc Unie.

2.12Fond na podporu oživení je zahrnutý v rozpočtové struktuře EU. V souvislosti s tím bude rozdělování vyžadovat plánování a je navázané na evropský semestr (a tudíž uplatnění makroekonomické podmíněnosti). Je také navázané na systémy rozpočtového řízení a kontroly Evropské komise, přičemž bude uplatněna rozpočtová kontrola Evropského parlamentu.

2.13K překlenutí přechodného období do ratifikace pozměněného rozhodnutí o vlastních zdrojích a s cílem zpřístupnit tolik potřebné finanční prostředky pracovníkům, podnikům a členským státům již v roce 2020 Komise rovněž navrhuje upravit současný dlouhodobý rozpočet na období 2014–2020 tak, aby bylo možné vynaložit vyšší výdaje ještě v roce 2020.

2.14Strategie EU pro růst, Zelená dohoda pro Evropu – včetně mechanismu pro spravedlivou transformaci, který byl navržen v lednu – a digitální a průmyslové strategie Unie jsou zásadní pro udržitelné oživení EU a i nadále jsou hlavními prvky návrhů Komise, neboť jsou nezbytné k tomu, aby se naše ekonomika odrazila vpřed, a k přípravě budoucnosti pro příští generaci. Investice a reformy, které je podporují, budou proto muset být zahrnuty do všech plánů na podporu oživení a odolnosti.

2.15Ačkoli v květnu 2018 Komise navrhla odstranit všechny opravné mechanismy na straně výnosů (rabaty) vzhledem k hospodářskému dopadu pandemie COVID-19, v současné době zaujímá postoj, že postupné rušení rabatů a plán na podporu oživení by vedly k nepřiměřenému navýšení příspěvků některých členských států v příštím dlouhodobém rozpočtu. Aby k tomu nedošlo, Komise navrhuje, aby byly stávající rabaty postupně rušeny v průběhu mnohem delší doby.

2.16Klíčovým prvkem balíčku na podporu oživení zůstává návrh nařízení Komise o ochraně rozpočtu EU před obecnými nedostatky v oblasti právního státu.

3.Obecné připomínky

3.1Pokud jde o plán oživení představený předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen Evropskému parlamentu dne 27. května 2020, EHSV obzvláště oceňuje a sdílí hluboké a významné motivace, které vedly k vytvoření nástroje Next Generation EU. V případě tohoto nástroje se jedná o spravedlivý pakt mezi generacemi, který vytvoří posílenou Evropskou unii orientovanou na budoucnost. Ta bude mít vhodné nástroje k tomu, aby ji učinila silnější a soudržnější, takže budoucí generace z ní budou moci výrazně těžit, než aby jen nesly břemeno velmi dlouhodobého dluhu, který dnes vzniká.

3.2EHSV uvádí zejména níže uvedené důvody, proč je návrh mimořádný, dokonce revoluční:

-je to poprvé, kdy mají rozpočtové zdroje EU pracovat s implicitním dluhem, který má být splacen během příštích 30 let,

-je to poprvé, kdy by finanční zdroje byly zapůjčeny na finančních trzích a řešení by bylo prověřeno trhem; během této doby by za celou částku ručila EU jako celek,

-řešení by mohlo vést k budoucímu navýšení vlastních zdrojů EU a odpovídajícímu snížení její přímé závislosti na příspěvcích členských států,

-došlo by dále k navýšení finanční základny Unie z 1,1 % HDP EU, jak je tomu nyní, na zhruba 1,7 % ve srovnatelných podmínkách,

-řešení poskytuje výraznou podporu, a to nejen pro ty, které pandemie postihla přímo, ale rovněž pro ty, kteří potřebují pomoc se svými strukturálními reformami,

-tento návrh se velkou měrou opírá o finanční nástroje, které zajistí účinnější přerozdělování zdrojů.

3.3Je v této fázi nezbytné vyhnout se recipročním negativním dopadům tím, že se projeví solidarita zemím, které byly pandemií nejvíce zasaženy a/nebo mají slabší ekonomiku vinou aktuální nerovnováhy a omezení v eurozóně.

3.4EHSV bere v potaz vyhlášení programu Next Generation EU i návrh předložený v rámci pozměněného návrhu VFR na období 2021–2027 s cílem zvýšit fiskální (rozpočtovou) základnu a uzpůsobit VFR aktuálním naléhavým potřebám. Navrhovaná fiskální opatření zároveň doplňují opatření, která již byla přijata v rámci peněžních a strukturálních politik, jakož i v regulačních rámcích.

3.5V mnoha předchozích stanoviscích, a konkrétně také ve svém stanovisku z roku 2018 k VFR na období 2021–2017, EHSV vybízel k silnému rozpočtu EU a k tomu, aby EU byla vybavena finančními prostředky, které jí umožní věrohodně plnit její politickou agendu 1 .

3.6Co se týká financování rozpočtu EU, EHSV a Evropský parlament již dlouho požadují dostatečně velké množství autonomních, transparentních a spravedlivých vlastních zdrojů a posun od převládající zásady příspěvku vázaného na úrovně HND. EHSV podporuje závěry Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, jíž předsedá Mario Monti 2 . Metody zvyšování příjmů by měly doplňovat a posilovat cíle politiky EU. EHSV tedy vítá návrh Komise na dodatečné skutečné vlastní zdroje 3 .

3.7EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala podkladový dokument týkající se příslušné politiky a test proveditelnosti pro vlastní finanční zdroje. EHSV chápe, že přijetí konečného řešení zabere určitý čas. Bylo by však velmi užitečné, kdyby mohla být odstraněna současná nejistota týkající se způsobu financování rozpočtu EU. Bez určitého řešení je celý tento koncept velmi zranitelný.

3.8EHSV bere na vědomí návrh Komise v souvislosti s plánem na podporu oživení spočívající v postupném zrušení stávajících rabatů pro určité členské státy, které jsou čistými přispěvateli, v průběhu delšího období, než bylo navrženo v roce 2018. EHSV však i nadále prosazuje svůj postoj vyjádřený v nedávných stanoviscích, tedy že všechny slevy musí být nakonec odstraněny 4 .

3.9Nástroj Next Generation EU byl zahrnut do rozpočtu EU, a proto bude určitým způsobem napojený na evropský semestr – ve smyslu podmíněnosti – a bude mít i vazbu na systém řízení a kontroly uplatňovaný Komisí, který spadá rovněž pod Evropský parlament. EHSV zdůrazňuje, že potenciální střety mezi členskými státy a Komisí nebo mezi Komisí a Evropským parlamentem by mohly vést ke značným zpožděním ve vyplácení fondů.

3.10EHSV je přesvědčen, že členské státy musí výrazně zlepšit svou schopnost plánovat, pokud mají být v prvních třech letech nového finančního rámce rozděleny a efektivně využity další fondy v hodnotě 165 miliard EUR. Výbor též doporučuje, aby Komise zvážila zvýšení flexibility pravidel s cílem podpořit členské státy v oblasti dalšího nutného plánování.

3.11EHSV vítá dopis zaslaný předsedy hlavních politických skupin v Evropském parlamentu, v němž vybízejí Evropskou radu a Radu, aby urychleně dosáhly dohody o základu návrhu Komise. EHSV rovněž souhlasí s usnesením Parlamentu ze dne 15. května 2020, ve kterém se Parlament zasazuje o balíček na podporu oživení ve výši 2 bilionů EUR určený k řešení důsledků pandemie COVID-19 5 .

3.12EHSV uznává, že balíček, kterým se má zřídit nástroj na podporu oživení a uzpůsobit VFR na období 2021–2027 na míru potřebám době po pandemii COVID-19, je považován v rámci financování EU za výjimečný krok, ale je to také krok nezbytný a naléhavý. Rozpočtová politika EU za stávajících podmínek by byla jednoduše nedostatečně pružná a neschopná podpořit jakékoli opatření, které by jasně pomáhalo řešit krizovou situaci.

3.13EHSV také chápe, že tento návrh je nejlepším krokem, který lze za stávajících politických okolností učinit.

4.Konkrétní připomínky

4.1Pokud se jedná o facilitu na podporu oživení a odolnosti, EHSV velmi vítá navrhované napojení na proces evropského semestru, jakož i plány na podporu oživení a odolnosti, které mohou být základem a měřítkem pro financování.

4.2S ohledem na iniciativu REACT-EU vítá EHSV nejen poměrně robustní navýšení v základu pro politiku soudržnosti, ale také výjimečná pravidla flexibility koncipovaná s cílem poskytnout podporu potřebným oblastem a oblastem s naléhavými prioritami.

4.3EHSV rovněž silně podporuje snahu výrazně posílit příděl pro Fond pro spravedlivou transformaci a navrhované kroky v ostatních pilířích mechanismu pro spravedlivou transformaci. Navržené schéma muže nyní snadněji a spolehlivěji podpořit strukturální posun směrem k nové a diverzifikovanější hospodářské činnosti, což je klíčová součást Zelené dohody pro Evropu.

4.4V zájmu toho, aby se hospodářská situace co nejdříve vrátila do stavu před krizí, je velmi důležité vytvořit příznivé podmínky pro soukromé investice. EHSV vítá návrh na vytvoření nástroje na podporu solventnosti, který by pomohl zdravému fungování podniků postižených pandemií.

4.5EHSV vítá obsah druhého pilíře v rámci programu Next Generation EU, který se zaměřuje na oživení investiční aktivity, která bude podpořena prostřednictvím inovativních finančních nástrojů.

4.6EHSV vítá obsah třetího pilíře programu Next Generation EU, zabývajícího se otázkami, které byly až dosud hlavně odpovědností členských států.

4.7EHSV se domnívá, že program Next Generation EU je dobře vyvážený a řeší potřeby, které se musí naplňovat ze společných prostředků EU při současném dodržování zásady subsidiarity.

V Bruselu dne 15. července 2020

Luca JAHIER

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

_____________

(1)     Úř. věst. C 440, 6.12..2018, s. 106 , Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 131 , Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 63 a Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 1 .

(2)    BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ: Závěrečná zpráva a doporučení Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, prosinec 2016, https://ec.europa.eu/budget/mff/hlgor/library/reports-communication/hlgor-report_20170104.pdf .

(3)     Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 106 a Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 131 .

(4)     Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 106 .

(5)     https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2020-0124_CS.html .