Evropský hospodářský a sociální výbor
ECO/489
Na cestě k silnější mezinárodní úloze eura
STANOVISKO
sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě (eurosummitu), Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Na cestě k silnější mezinárodní úloze eura
[COM(2018) 796 final]
Zpravodaj: Philip VON BROCKDORFF
Spoluzpravodaj: Dimitris DIMITRIADIS
|
Administrátor
|
Alexander ALEXANDROV
|
|
Datum dokumentu
|
12/06/2019
|
|
Konzultace
|
Evropská komise, 24/01/2019
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
|
|
|
Odpovědná sekce
|
Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
|
|
Přijato v sekci
|
04/06/2019
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV poukazuje na to, že euro ještě stále nedosáhlo stejné mezinárodní úlohy, jakou mělo v době před finanční krizí. Ačkoli jsou navrhovaná opatření Evropské komise, která jsou ve sdělení obsažena, vítaná a EHSV je považuje za nezbytná, nemusí být s ohledem na rozsah sociálních a hospodářských výzev spojených s eurozónou dostačující. Sociální soudržnost, vzestupná hospodářská konvergence a podpora konkurenceschopnosti a inovací, a to zejména v případě malých a středních podniků, by měly být základem, na němž bude ekonomika eurozóny posilovat a podporovat silnější mezinárodní úlohu eura.
1.2EHSV naléhavě žádá EU, aby zdvojnásobila své úsilí o větší sociální soudržnost a hospodářskou konvergenci na celém svém území. Nadále existují značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy i uvnitř těchto států, jež brání využívání hospodářských příležitostí, které by mohly prospět EU jako celku.
1.3EHSV upozorňuje na to, že pokračující technologický pokrok, například v oblasti finančních technologií a digitalizace, a vznik dalších mezinárodních měn může v dlouhodobém horizontu potenciálně podpořit multipolární systém založený na více než jedné hlavní měně.
1.4EHSV se domnívá, že euro má kapacitu posílit svou mezinárodní pozici. Zároveň však EHSV doporučuje, aby si eurozóna v první řadě vyřešila své vlastní problémy a zajistila integritu a prosperitu tím, že zlepší svou perspektivu růstu a obnoví udržitelnost veřejných financí. Tento proces, který mj. vyžaduje dokončení hospodářské a měnové unie a bankovní unie, by měl být prioritou ve snaze posílit mezinárodní úlohu eura.
1.5Důvěryhodnost jednotné měny EU, která je předpokladem pro posílení mezinárodní úlohy eura, vyžaduje další činnost směřující k solidním vnitrostátním fiskálním politikám podporujícím růst a rovněž další úsilí o dosažení zdravějšího finančního sektoru. V této souvislosti EHSV znovu zdůrazňuje, že je důležité podporovat malé a střední podniky a dále zvyšovat produktivitu coby prostředek ke zlepšení konkurenceschopnosti eurozóny na mezinárodních trzích.
1.6EHSV je toho názoru, že výhody plynoucí z integrace trhu by neměly být narušeny finanční nestabilitou, a vyzývá k vytrvalému úsilí o snížení objemu úvěrů se selháním, zejména v návaznosti na to, co se koncem roku 2018 dosáhlo politické dohody ohledně kapitálových požadavků pro špatné úvěry bank.
1.7EHSV je přesvědčen, že aby mohla být posílena úloha eura coby mezinárodní měny, je třeba vyřešit roztříštěnost trhu eurozóny se státními dluhopisy, který činí trhy se státními dluhopisy mnohem méně hluboké a likvidní. EHSV vybízí Komisi, aby prozkoumala možnosti vytvoření likvidnějších a bezpečnějších aktiv v eurech.
1.8Cestu k silnější mezinárodní úloze eura by mohla poněkud usnadnit ECB, a to především tím, že bude plnit svůj úkol udržovat cenovou stabilitu v eurozóně. Kromě toho ECB k posílení mezinárodní úlohy eura přispívá také tím, že podporuje makroekonomické politiky a prohlubování hospodářské a měnové unie a unie kapitálových trhů.
1.9EHSV se rovněž domnívá, že je nutné přijmout další opatření k prohloubení evropského finančního sektoru, včetně posílení infrastruktury evropského finančního trhu a spolehlivých referenčních úrokových sazeb. Mimoto je za velice důležitý prostředek k posílení mezinárodní úlohy eura považována podpora rozsáhlejšího používání eura ve strategických odvětvích.
1.10V neposlední řadě pak EHSV vybízí členské státy, aby zaujaly jednotnější přístup k mezinárodní diplomacii, který by následovně mohl vést k lepším obchodním příležitostem. Tento jednotný přístup by se dal rovněž posílit tím, že státy zaujmou proaktivnější postoj a budou se snažit podporovat především zájmy EU, a to zejména tím, že budou předvídat strategické a diplomatické iniciativy Číny a Spojených států.
2.Obecné připomínky
2.1Ve sdělení „Na cestě k silnější mezinárodní úloze eura“ zveřejněném v prosinci 2018 se uvádí, že existuje prostor pro to, aby euro dále upevňovalo svou pozici ve světě, a získalo tak úlohu, která více odpovídá politické, ekonomické a finanční váze eurozóny. Dosažení tohoto cíle vyžaduje další upevnění struktur hospodářské a měnové unie, mimo jiné přijetím všech dosud nepřijatých návrhů týkajících se dokončení bankovní unie a dosažením zásadního pokroku v oblasti unie kapitálových trhů.
2.2Tento pracovní dokument je v souladu s výzvami, které EHSV formuloval v předchozích stanoviscích
a jež zdůrazňují skutečnost, že dokončení bankovní unie – zejména silnějšího a jednotnějšího systému pojistného krytí vkladů – a unie kapitálových trhů má zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného evropského podnikatelského prostředí pro velké i menší podniky a pro vytvoření skutečné jednotné evropské měny.
2.3V Římském prohlášení z roku 2017 vyjádřili vedoucí představitelé 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise své odhodlání učinit z Evropské unie silnějšího celosvětového aktéra rozšířením stávajících partnerství a navázáním nových, podporou stability a prosperity na regionální a globální úrovni, spoluutvářením světového dění a vykonáváním mezinárodních povinností.
2.4Předseda Evropské komise ve svém projevu o stavu Unie v září 2018 zdůraznil význam eura v mezinárodním měnovém systému a vyzval k dalším krokům, které zajistí, aby euro hrálo plnohodnotnou úlohu na mezinárodní scéně.
2.5V této souvislosti Komise stanovila plán prohloubení hospodářské a měnové unie, který požaduje integrovaný a dobře fungující finanční systém včetně dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.
2.6Sdělení o unii kapitálových trhů poukazuje na to, že Evropská unie potřebuje dobře rozvinuté a integrované kapitálové trhy k posílení mezinárodní úlohy eura. Úspěšná unie kapitálových trhů přispěje ke stabilnímu finančnímu systému, k lepšímu přístupu k financím pro podniky, a tudíž i k většímu množství příležitostí pro investice.
2.7Stejně tak se ve zprávě Společného výzkumného střediska „Science for Policy“ z roku 2016
poukazuje na to, že zdravé makroekonomické politiky, prohloubení hospodářské a měnové unie EU a rozvoj unie kapitálových trhů přispějí k dalšímu posílení úlohy eura na globálních obchodních a finančních trzích.
2.8Evropská komise doporučuje
, aby se euro rozsáhleji používalo při projektech a finančních transakcích v oblasti energetiky, díky čemuž bude možné dosáhnout cílů energetické politiky EU a snížit riziko přerušení dodávek energie, a tudíž i podpořit větší autonomii evropských podniků.
3.Obecné připomínky
3.1Za svých 20 let existence euro ušlo dlouhou cestu. Velmi rychle se z něj stala druhá nejvýznamnější mezinárodní měna na světě (po americkém dolaru). Konkrétně přibližně 60 zemí světa euro používá či bude používat nebo na něj má či bude mít vázanou svou měnu. Zároveň euro tvoří přibližně 20 % mezinárodních rezerv zahraničních centrálních bank, z čehož vyplývá jeho význam jakožto bezpečného uchovatele hodnoty, a představuje jednu pětinu mezinárodního dluhu emitovaného podniky a zahraničními vládami. V neposlední řadě se euro rozsáhle využívá pro mezinárodní platby – v roce 2017 byla v eurech fakturována nebo vyrovnána přibližně jedna třetina hodnoty mezinárodních transakcí (ve srovnání se zhruba dvěma pětinami v případě amerického dolaru).
3.2Mezinárodní používání eura je prospěšné, jelikož: i) snižuje měnové riziko a související náklady pro evropské podniky; ii) zvyšuje transparentnost cen, která podnikům umožňuje odebírat levnější suroviny a spotřebitelům nakupovat levnější zboží; iii) zavádí větší disciplínu ohledně inflace, která v zásadě vede k tomu, že domácnosti a podniky platí nižší úrokové sazby; iv) posiluje finanční autonomii a poskytuje evropským podnikům (včetně malých a středních podniků) a vládám přístup k financím za výhodnějších úvěrových podmínek, jelikož evropské finanční trhy se stávají integrovanějšími, hlubšími a likvidnějšími; a v) podporuje intenzivnější obchodování v rámci EU i v mezinárodním měřítku.
3.3Zároveň by posílení mezinárodní úlohy eura poskytlo účastníkům trhu na celém světě další možnost volby, a přispělo by tak k větší ochraně mezinárodní ekonomiky před otřesy v souvislosti se silnou závislostí mnoha odvětví (např. v oblasti energetiky, komodit a výroby letadel) na americkém dolaru.
3.4Postavení dolaru a eura se za posledních dvacet let nezměnilo. Ačkoli se rozdíl mezi těmito dvěma měnami od zavedení eura postupně zmenšil, po vypuknutí krize eurozóny se opět prohloubil. Bude tomu tak zřejmě i v dohledné době, a to navzdory skutečnosti, že je euro vydáváno největším světovým obchodním blokem. Proto se zdá, že posílení mezinárodní úlohy eura není jen otázkou velikosti a otevřenosti hospodářství, ale týká se především jeho omezené schopnosti zajistit stabilitu v období celosvětových finančních problémů.
3.5Existují ještě další faktory, které brání rozsáhlejšímu používání eura ve světě. Patří k nim:
I.historicky dominantní úloha dolaru jakožto globální mezinárodní rezervní měny,
II.nižší náklady spojené s používáním dolaru a jeho vyšší likvidita, zejména při operacích na peněžním trhu, a
III.momentální neúplná integrace evropských finančních trhů, které jsou oporou jednotné měny.
IV.Mimoto k silnější mezinárodní úloze eura příliš nepřispívá skutečnost, že většina mezinárodních finančních systémů využívá obchodní, clearingové a vypořádací platformy, které se nacházejí mimo eurozónu nebo jsou provozovány neevropskými společnostmi.
3.6Silnější mezinárodní úloha eura vyžaduje také ještě stabilnější a odolnější hospodářské prostředí a hladší fungování finančního systému. Za tímto účelem byla navržena řada iniciativ na podporu výkonnosti ekonomik eurozóny a za účelem lepší absorpce rozsáhlých asymetrických otřesů v eurozóně. Důraz by však měl být kladen nejen na absorpci asymetrických otřesů, ale také na zlepšení nesourodého chování eurozóny, jež vyplývá z velmi odlišných hospodářských, sociálních a politických struktur jejích členských států. Tyto rozdíly, zejména pokud jde o fiskální politiku, vývoj mezd, produktivitu a správu, ohrožují budoucí vyhlídky eura. Pokud nebude v určité míře existovat fiskální unie, bude architektura jednotné měny i nadále neúplná a eurozóna zůstane zranitelná vůči budoucím finančním a hospodářským krizím.
3.7Další internacionalizace eura by mohla přinést větší riziko, jelikož by mohla vést k nežádoucímu přechodnému zhodnocování měny, zejména v době celosvětových otřesů. To by následně snížilo konkurenceschopnost domácích výrobců a poškodilo vývozní výkonnost eurozóny. Rozsáhlejší mezinárodní používání eura by mohlo způsobit také určité náklady, které by však byly kompenzovány jinými přínosy, například větší autonomií v oblasti měnové politiky a větší mezinárodní transmisí této politiky.
3.8Mezinárodní úlohu eura do určité míry podporuje samotná eurozóna, neboť investoři z eurozóny jsou významnými kupci dluhopisů denominovaných v eurech, které vydaly subjekty sídlící mimo eurozónu. Mezinárodní úloha eura se však vyznačuje silným regionálním zaměřením, jelikož nejvýznamnější je v zemích, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti eurozóny. Existuje zejména mnoho dokladů o tom, že londýnská City hraje klíčovou úlohu na trhu s dluhopisy denominovanými v eurech, které vydaly subjekty sídlící mimo eurozónu, ať už na straně nabídky, poptávky, nebo jako zprostředkovatel. V tomto ohledu by mohl mít na tento trh určitý dopad brexit.
3.9Z širšího hlediska by byla mezinárodní úloha eura posílena, kdyby EU vedla jednotnější zahraniční politiku a kladla důraz na soustavné uplatňování mnohostranného přístupu k otázce obchodu. Měna EU může dosáhnout vysoké mezinárodní prestiže pouze tehdy, bude-li EU postupovat jednotně a budou-li se její kroky opírat o její kolektivní diplomatickou a ekonomickou sílu. To by mělo platit v odvětvích, jako je energetika, doprava, průmysl a další sektory, v nichž by zájmy EU a eurozóny jako celku měly být na prvním místě. Je rovněž důležité, aby se EU vyjadřovala jednohlasně v otázkách geopolitického vývoje, jako je například rostoucí vliv Číny v oblasti mezinárodního obchodu prostřednictvím její iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“, což je hospodářský a diplomatický program, s jehož pomocí by Čína mohla transformovat a ovládnout obchod, a to nejen v Asii. Je třeba, aby EU důkladně posoudila důsledky tohoto hospodářského a diplomatického programu, který zvýší globální ekonomickou přítomnost Číny. EU a především eurozóna si nemohou dovolit rozvoji tohoto programu nečinně přihlížet.
4.Konkrétní připomínky
4.1S ohledem na přínosy spojené s eurem, které jsou uvedeny v odstavci 3.2, se může zdát překvapivé, že se k eurozóně nepřipojily všechny členské státy. To může mít různé příčiny – může se jednat o míru připravenosti dotčených členských států, splnění nezbytných hospodářských kritérií pro přijetí eura z jejich strany a v některých případech také přetrvávající právní překážky, které splnění těchto kritérií brání. Obecně vzato je tato skutečnost odrazem toho, že v EU nadále existují rozdíly z hlediska sociální soudržnosti a hospodářské konvergence. Tyto rozdíly je třeba odstranit, má-li být rozšířením eurozóny posílena její hospodářská stabilita a její odolnost vůči vnějším hospodářským otřesům. To by pak upevnilo postavení EU coby světové velmoci a ještě více posílilo mezinárodní úlohu eura.
4.2Pro budoucnost eura a jeho mezinárodní úlohu má stěžejní význam interakce mezi fiskální a měnovou politikou v celé eurozóně. Stabilní makroekonomické podmínky však závisejí na změně nastavení fiskální a měnové politiky tak, aby byly rozptýleny obavy ohledně udržitelnosti státního dluhu a zlepšily se vyhlídky na růst. I v tomto ohledu je situace v rámci eurozóny odlišná z důvodu suboptimální kombinace fiskálních, strukturálních a měnových politik v důsledku celosvětové finanční krize, která vedla k tomu, že tíha adaptačních opatření byla nerovnoměrně rozdělena mezi členské státy eurozóny. To vyplývá ze stávajícího institucionálního rámce, na němž bylo euro vybudováno a který představuje pro jednotlivé členské státy omezení a postrádá nástroje k zajištění účinné koordinované hospodářské a fiskální politiky v celé eurozóně.
4.3Částečně to vysvětluje, proč v eurozóně převládají nerovnosti a nerovnováha a proč je tolik považováno za nezbytné urychlit vzestupnou konvergenci. Ta by pomohla zlepšit hospodářskou výkonnost a podpořit sociální a politickou stabilitu, které jsou pro silnější mezinárodní úlohu eura podstatné. Výzvy měnové politiky v hospodářské oblasti, ve které jsou ekonomické a sociální podmínky členských států tak rozdílné, jsou za současného stavu obrovské.
4.4Je rovněž nezbytné podniknout kroky s cílem vyřešit problém úvěrů se selháním. Tyto úvěry představují velkou zátěž pro financování hospodářství EU, neboť narušují poskytování úvěrů, snižují důvěru na trhu a v konečném důsledku zpomalují hospodářský růst. Je třeba uznat, že ještě stále existují významná rizika ve vnitrostátních bankovních sektorech eurozóny, která brání rozvoji společného systému pojištění vkladů. Je zřejmé, že snižování objemu úvěrů se selháním a rekapitalizace bank přinášejí náklady vládám i soukromému sektoru. Stejně jako v jednom ze svých dřívějších stanovisek EHSV vyzývá k tomu, aby úvěrové instituce poskytovaly úvěry odpovědným způsobem, a zdůrazňuje, že vnitrostátní a evropské orgány musí spojit síly a dosáhnout dalšího pokroku ve vytváření komplexního a spolehlivého rámce EU pro řešení otázky úvěrů se selháním.
4.5Za nezbytný předpoklad pro makroekonomickou stabilitu je rovněž považováno dokončení bankovní unie a prohloubení integrace unie kapitálových trhů. Bankovní unie má zásadní význam pro využití přínosů přeshraničních bankovních činností v měnové unii. Ačkoli bylo dosaženo výrazného pokroku, není bankovní unie ještě úplná. Eurozóna musí rovněž nadále dosahovat pokroku v dalších důležitých iniciativách, které usilují o úplnější finanční unii. Unie kapitálových trhů pomůže posílit přeshraniční finanční integraci a banky a kapitálové trhy se mohou navzájem doplňovat při financování ekonomiky eurozóny.
4.6Společným postupem mohou bankovní unie a unie kapitálových trhů posunout jednotný trh s finančními službami na další úroveň ze dvou hlavních důvodů: i) existence zdravějších, hlubších a integrovanějších finančních trhů by podnikům umožnila získat přístup k úvěrům za výhodnějších podmínek, díky čemuž by mohly činit výnosné investice; ii) integrace finančního trhu by zlepšila finanční prostředí zejména pro malé a střední podniky, které jsou často definovány jako páteř evropské ekonomiky, co se týče tvorby pracovních míst, inovací a hospodářského růstu. Na integrovaném finančním trhu by banky mohly snáze využívat úspor z rozsahu tím, že by nabízely podobné nebo dokonce stejné produkty a služby v několika členských státech. Mimoto by pravděpodobně zvýšily svá přeshraniční držená aktiva a byly by schopné budovat větší a různorodější seskupení kolaterálu pro sekuritizované produkty a kryté dluhopisy.
4.7Dobře fungující a integrovaný kapitálový trh se považuje za velmi důležitý pro fungující měnovou oblast, a překonání stávajících nedostatků na evropských kapitálových trzích by tudíž mělo být prioritou, zejména v případě brexitu bez dohody. Nesmíme však zapomínat, že projekt unie kapitálových trhů zahrnuje velmi rozmanitý soubor přístupů, z nichž některé možná nevedly k žádoucímu výsledku, jaký byl původně zamýšlen. Jako příklad lze uvést celoevropské osobní důchody a iniciativu týkající se sekuritizačního trhu, ačkoli v oblasti důchodů si EHSV uvědomuje význam státních důchodů pro osoby, které si nemohou dovolit soukromé důchodové spoření. Úspěšnost unie kapitálových trhů byla zatím vskutku jen částečná. Přesto tyto iniciativy pomalu, ale jistě přispějí k tomu, že bude mít euro silnější mezinárodní úlohu.
4.8V době po finanční krizi je mimoto důležité si uvědomit, že další posílení mezinárodní úlohy eura závisí na finanční stabilitě eurozóny. Vydávání společných dluhopisů, směnek a obligací eurozóny jakožto bezpečných aktiv, podobných těm, jaké vydává Ministerstvo financí USA, by spolu s vhodnou strukturou řízení (včetně důkladného a spolehlivého rámce fiskální politiky) podpořilo větší stabilitu tím, že by poskytlo bezpečné a likvidní dluhové nástroje vhodné pro financování neočekávaného zvýšení veřejných výdajů.
4.9Vydání společných dluhopisů eurozóny by mělo být doprovázeno zejména zavedením vylepšeného rámce dohledu. Je nezbytné posoudit rizika těchto produktů, například na základě sdílení rizik a záruk, zejména v souvislosti s vysoce integrovanou unií kapitálových trhů.
4.10Posílení mezinárodní úlohy eura, zejména pokud jde o soupeření s americkým dolarem jakožto rezervní měnou, by nemělo být považováno za jednosměrný proces vedoucí k získání konkurenční výhody. Může to také vyvolat globální tlak na domácí ekonomiku eurozóny vzhledem k hospodářskému vývoji v konkurujících státech. Účinná a jednotná reakce by však mohly přinést větší sociální soudržnost a hospodářskou konvergenci v celé eurozóně. Geopolitickou úlohu EU a globální dosah eura by mohly posílit rovněž evropské iniciativy na podporu spolupráce v oblasti obrany a mezinárodních záležitostí.
4.11Složitou cestu k silnější mezinárodní úloze eura by mohla poněkud usnadnit ECB, a to především tím, že bude plnit svůj úkol udržovat cenovou stabilitu v eurozóně. Kromě toho ECB k posílení mezinárodní úlohy eura přispívá také tím, že podporuje makroekonomické politiky a prohlubování hospodářské a měnové unie a unie kapitálových trhů.
V Bruselu dne 4. června 2019
Stefano PALMIERI
předseda sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
_____________
