Evropský hospodářský a sociální výbor

REX/502

Ženy na západním Balkáně

STANOVISKO

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Ženy na západním Balkáně

Zpravodajka: Diljana SLAVOVA

1.Závěry a doporučení

1.1Politika EU vůči západnímu Balkánu získala novou energii. Další podpory se jí dostalo díky bulharskému předsednictví, které si tento region stanovilo jako svou prioritu, a díky sdělení Evropské komise Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu, které bylo zveřejněno dne 6. února 2018.

1.2Summit v Sofii a závěry Rady z června 2018 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení tento závazek potvrdily a vymezily další etapy evropské integrace regionu. Konkrétně řečeno, pro Albánii a Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii bylo stanoveno podmíněné datum zahájení přístupových jednání na červen 2019. Toto zaměření a opatření budou pravděpodobně nadále uplatňovat a prosazovat i následující předsednictví, neboť se týkají členských států, které také projevují větší citlivost a závazek vůči západnímu Balkánu, jmenovitě se jedná o Rakousko, Rumunsko a Chorvatsko.

1.3EHSV je silným zastáncem rozšíření, neboť rozšíření je v zájmu obou stran – západního Balkánu i EU. Úspěch této politiky je zásadním faktorem z hlediska globálního postavení EU a základním kamenem stability a prosperity Evropy. EHSV je tudíž přesvědčen, že přístupový proces by měl nadále důrazně a důsledně pokračovat jako jedna z hlavních priorit EU, a to za jasných a přísných podmínek, které jsou základem všech procesů rozšiřování – nic víc a nic méně.

1.4Rovnost žen a mužů je základním právem, které uznávají články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a Listina základních práv Evropské unie. V tomto stanovisku EHSV zdůrazňuje úlohu žen jako klíčové hnací síly pro upevnění demokracie, dodržování lidských práv a svobod a hospodářský a sociální pokrok. Cílem tohoto stanoviska je zvýšit povědomí o politických, sociálních a ekonomických právech žen a o rovnosti žen a mužů na západním Balkáně a tato práva a rovnost podpořit. Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů může být úspěšné pouze v případě, že bude existovat silná politická vůle a víra ve výhody, které by rovnost žen a mužů do společnosti přinesla.

1.5Ženy hrály a nadále hrají zásadní úlohu při usmíření a sociálním a hospodářském rozvoji v regionu, zejména v podmínkách závažně oslabených hospodářských struktur, chudoby a přerušených sociálních vazeb, neboť ženy projevují větší pružnost a iniciativu při znovuvytváření a obnově sociálních sítí a zkoumání nových možností práce. I přes některé osvědčené postupy a pozitivní vývoj týkající se posílení postavení žen a přes prováděné programy jsou ženy nadále ve znevýhodněném postavení, pokud jde o jejich schopnost plně uplatňovat svá politická, sociální a hospodářská práva a plně využívat příležitostí sociálně-ekonomického rozvoje. Kvůli patriarchální kultuře, která vede k jejich marginalizované úloze, čelí ženy předsudkům a genderovým stereotypům, segregaci na trhu práce a v oblasti vzdělávání a mnohem většímu riziku diskriminace a násilí, které brání jejich postupu na vedoucí pozice.

1.6EHSV požaduje nejen rovnoměrné zastoupení a začlenění žen do sociálně-ekonomického a politického života na všech úrovních, ale také provádění účinných zákonů a politik pro boj s diskriminačním chováním a hluboce zakořeněnými patriarchálními postoji vůči ženám, včetně žen z menšinových skupin (zejména Romů a osob LGBTIQ), mladých žen, starších žen, žen na venkově a žen se zdravotním postižením, stejně jako žen a dívek z řad uprchlíků hledajících azyl na západním Balkáně.

1.7EHSV klade důraz na význam vytvoření plánu pro rovnost žen a mužů a opatření, jež by mohla vést k rovnějšímu rozdělení moci a prostředků na západním Balkáně. Skupiny pro práva žen, podnikatelská sdružení a odborové svazy byly aktivní při podpoře role žen v tomto regionu a je zapotřebí další soustředění a vytrvalé práce s občanskými a sociálními partnery za účelem účinného boje za práva žen a jejich prosazování. Orgány EU by měly více přispívat k finanční podpoře těchto organizací a sdružení prostřednictvím konkrétních plánů a projektů zaměřených na posílení postavení žen na všech úrovních, včetně programů na podporu organizací pro rovnost žen a mužů a podrobných akčních plánů.

1.8EHSV vyzývá EU a vnitrostátní orgány, aby více spolupracovaly na odstraňování stereotypů v oblasti vzdělávání a zajistily tak mladým dívkám a ženám po celou dobu jejich života přístup k dostupnému a kvalitnímu vzdělávání, které jim poskytne příslušné dovednosti a usnadní kariéru a přístup ke kvalitním pracovním místům na trhu práce.

1.9Vzhledem k tomu, že násilí a diskriminace žen jsou jedním z nejzávažnějších druhů porušování lidských práv a v této poválečné oblasti jsou stále častější, vyzývá EHSV Komisi, aby podpořila silnější regionální spolupráci při výměně osvědčených postupů týkajících se domácího násilí a rozšířila potřebné financování a odbornou podporu pro veškeré činnosti usilující o omezení a pokud možno vymýcení tohoto rozšířeného společenského zla.

1.10EHSV je přesvědčen, že vnitrostátní orgány by měly vynaložit značné úsilí na zlepšení svobody sdělovacích prostředků, a to i posílením stávajících právních předpisů a jejich důsledným uplatňováním. To mimo jiné pomůže zvýšit povědomí o otázkách rovnosti žen a mužů a prosazovat bezpečnější mediální prostředí, v němž bude možné odstraňovat genderové stereotypy prostřednictvím veřejné debaty a v němž ženy nebudou cílem sexismu, nenávistných verbálních projevů a internetových pomlouvačných kampaní.

1.11EHSV připomíná, že je třeba, aby partnerské země západního Balkánu začlenily genderové hledisko do všech příslušných programů financovaných prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP), zejména v oblasti politiky č. 3, která zahrnuje zaměstnanost, sociální politiky, vzdělávání, prosazování rovnosti žen a mužů a rozvoj lidských zdrojů. Je třeba rozvíjet tematické fondy pro boj proti domácímu násilí a pro podporu občanského a mediálního aktivismu žen.

1.12Je třeba zaručit jasný a trvalý závazek k zajištění rovnosti žen a mužů jakožto základní hodnoty EU. EHSV vyzývá Komisi, aby do svého systému srovnávacích ukazatelů pro přístupová jednání začlenila nejdůležitější ukazatele rovnosti žen a mužů, které budou vypracovány a sledovány v úzké spolupráci se sociálními a občanskými partnery, kteří se zabývají posilováním postavení žen v regionu a v celé EU. Systémové uplatňování genderového hlediska by mělo být považováno za horizontální referenční hodnotu pro posouzení přijatelnosti a kvality legislativního procesu v rámci přístupových jednání.

1.13EHSV očekává, že budoucí úsilí v zemích západního Balkánu se zaměří nejen na sladění právních předpisů týkajících se lidských práv žen s acquis EU a příslušnými mezinárodními mechanismy a nástroji, nýbrž především na snížení rozdílů mezi stávajícími právními předpisy a na jejich řádné provádění. Vlády na západním Balkáně by měly být povzbuzovány a podporovány při vytváření životaschopných mechanismů veřejného financování zaměřených na ochranu žen před násilím, diskriminací a ekonomickým zneužíváním.

1.14EHSV vyzývá členské státy a partnery z oblasti západního Balkánu, kteří ještě neratifikovali Istanbulskou úmluvu, aby tak neprodleně učinili, neboť úmluva představuje nejkomplexnější politický rámec pro předcházení domácímu násilí, ochranu obětí a stíhání pachatelů. EHSV rovněž vyzývá církve a ostatní náboženské instituce a organizace občanské společnosti všech náboženství, aby neporušovaly práva žen ani nezasahovaly do jejich reprodukčních práv, což je zásadní předpoklad sociální a hospodářské emancipace a posíleného postavení žen.

1.15EHSV znovu zdůrazňuje, že je důležité propojit sestavování rozpočtů zohledňujících rovnost žen a mužů s celkovými opatřeními v oblasti rovnosti žen a mužů. Vyzývá k začlenění genderového hlediska do všech politik a programů prostřednictvím lepšího přidělování zdrojů, které bude v souladu s genderově specifickými potřebami. S ohledem na to a vzhledem k příštímu víceletému finančnímu rámci by EU měla při jednáních se zeměmi západního Balkánu důsledněji věnovat pozornost začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a měla by trvat na sestavování rozpočtů zohledňujících rovnost žen a mužů a na shromažďování údajů rozčleněných podle pohlaví, aby bylo zajištěno udržitelné zohledňování rovnosti a respektování práv žen. Za tímto účelem jsou partneři z oblasti západního Balkánu, jakož i Komise vyzýváni, aby zintenzivnili politické konzultace s aktivisty za práva žen a odborníky v oblasti rovnosti žen a mužů v různých politických oblastech souvisejících s rozšířením.

1.16EHSV zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost ženám podnikatelkám s ohledem na jejich potenciál významně zvýšit vyhlídky růstu regionu, a vyzývá orgány EU, aby v tomto ohledu sehrály svou úlohu. Opatření na podporu vzniku nových podniků zahrnují mimo jiné zajištění přístupu k finančním a institucionálním zdrojům, nabídku optimální infrastruktury pro začínající podniky, poskytování relevantních informací o zakládání podniků, podporu zájmu o podnikání žen prostřednictvím mediálních kampaní a poskytování úvěrů pro začínající podniky a projekty dalšího rozvoje a rozšiřování. Ženy podnikatelky a jejich podnikatelské organizace by měly být systematicky zahrnovány do všech procesů vývoje politik, které jsou významné pro sociální a ekonomický aspekt rozšíření.

2.Souvislosti

2.1Rovnost žen a mužů je základním právem a společnou hodnotou, které EU uznává. V souladu se smlouvami o EU a mezinárodními úmluvami o lidských právech je rovnost žen a mužů součástí podmínek přistoupení, které musí kandidáti a potenciální kandidáti ze západního Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Kosovo 1 , Černá Hora a Srbsko) splňovat. Investice do rovnosti žen a mužů jsou zásadní: je to nejen požadavek EU, ale i klíčový ukazatel rovné a demokratické společnosti.

2.2V rámci své přípravy na vstup do EU přijaly země západního Balkánu v posledních letech kroky k posílení práv žen. Tyto kroky zahrnují přijetí nebo změny příslušných právních předpisů (například antidiskriminačních, trestních a pracovněprávních předpisů), přípravu národních strategií a akčních plánů a zavedení institucionálních mechanismů pro provádění a monitorování příslušných politik. Prosazování rovnosti žen a mužů je však často pouze povrchní, zatímco opatřením přijatým v tomto ohledu chybí skutečný politický závazek, kompetence a finanční zdroje, což má za následek slabé a sporadické provádění.

2.3Summit zemí západního Balkánu v Londýně v červenci 2018 bohužel nevyužil příležitosti k dosažení pokroku, pokud jde o prosazování rovnosti žen a mužů v regionu. Návrh na soudržné kroky, který byl zvažován během přípravy summitu, by proto měl rychle nalézt politickou podporu a měl by být urychleně a udržitelným způsobem proveden.

2.4Nerovnost mezi muži a ženami zůstává v zemích západního Balkánu problémem kvůli vysoce patriarchálním strukturám typickým pro tento region, které se projevují genderovým násilím, diskriminací a vykořisťováním, chronickou dvojí zátěží žen ve vztahu k jejich pracovním a rodinným povinnostem, četnými překážkami rostoucí mobility žen a rovného odměňování a nedostatečným přístupem k sociálním službám a službám v oblasti reprodukčního zdraví a k finančním nástrojům. Došlo k určitým zlepšením, pokud jde o politické zastoupení žen, avšak s malým trvalým účinkem na spravedlivé přerozdělení politické moci mezi ženami a muži. Kritický problém spočívá v slabém provádění progresivních politik, které odráží nedostatek skutečného politického odhodlání, financování a odborných znalostí.

2.5Zajištění rovnosti mezi ženami a muži zůstává v regionu „nedokončeným projektem“ 2 . Tímto stanoviskem EHSV upozorňuje na úsilí sociálních partnerů a občanské společnosti EU o prosazování rovnosti žen a mužů jakožto součásti politiky rozšiřování EU a o zavedení této rovnosti jako průřezového ukazatele ve všech oblastech společnosti. Stanovisko se zabývá i některými hlavními problémy, jimž ženy na západním Balkáně čelí, například jejich slabší úlohou v sociální, hospodářské a politické oblasti a široce rozšířeným genderově podmíněným násilím.

3.Genderové násilí

3.1Genderové násilí, tj. sexuální, reprodukční a domácí násilí, je v regionu velmi častým problémem. Ačkoli v souvislosti s domácím násilím chybí přesné údaje, předložená čísla jsou i tak vysoká. Z údajů vyplývá, že v Albánii je 56 % žen vystaveno alespoň jedné formě domácího násilí; v Kosovu zažívá během života domácí násilí téměř 70 % žen, zatímco v Srbsku bylo v roce 2017 zaregistrováno nejméně dvacet šest případů vražd žen a ve většině z těchto případů byl pachatelem partner oběti 3 . Přezkum služeb souvisejících s domácím násilím v zemích regionu odhalil, že jsou nedostatečně financované, nemají dostatek zaměstnanců a jsou pracovně přetížené 4 a jejich mechanismy vykazování byly obecně velmi nevýkonné.

3.2Všechny partnerské země západního Balkánu mají vnitrostátní strategii zaměřenou na boj s domácím násilím 5 . Ženy z větší části incidenty neoznamují kvůli normám akceptace, nedůvěře v bezpečnostní a justiční orgány a kvůli institucionální reakci, která je i u oznámených případů nedostatečná. Absence finančně udržitelných podpůrných sítí, azylových domů a institucí pro oběti, které jsou dost statečné, aby násilí oznámily, přispívá k další viktimizaci nejvíce zranitelných žen. Při shromažďování srovnatelných údajů se v tomto regionu vyskytuje řada nedostatků, s nimiž je nutné se vypořádat. Cílem je mít dobře navržené, financované a monitorované politiky, které zajistí prevenci, ochranu a trestní stíhání. To vyžaduje řádnou odbornou přípravu všech aktérů zapojených do procesu, přiměřené zvyšování povědomí a změnu postojů ve společnosti. EHSV se domnívá, že stejně jako jinde má primární význam prevence, která je také méně nákladná než intervence v pozdější fázi.

3.3V celé oblasti západního Balkánu je zapotřebí plné provádění Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulské úmluvy). Většina partnerských zemí ze západního Balkánu tuto úmluvu podepsala a ratifikovala, a tudíž by tyto země měly nadále pracovat na přidělování odpovídajícího veřejného financování, koordinaci politik a provádění praktických opatření s cílem řešit veškeré formy násilí páchaného na ženách. Kromě toho je Komise žádána, aby upřednostnila otázku domácího násilí v souvislosti s předvstupním financováním jak pro občanskou společnost, tak pro činnosti spojené s budováním institucionálních kapacit. EHSV vyzývá Komisi, aby podpořila silnější regionální spolupráci v oblasti výměny osvědčených postupů týkajících se domácího násilí, která překlene rozdělení na členské státy EU a země procesu rozšíření. V kontextu rozšíření je důležité, aby členské státy EU v tomto ohledu představovaly pozitivní vzor.

Je zapotřebí větší angažovanost a koordinace mezi všemi aktéry z veřejného a soukromého sektoru a větší zapojení nevládních organizací, neboť spolupráce mezi státními službami a nevládními organizacemi je základem úspěšného provádění právních předpisů a politických opatření v boji proti všem formám násilí na ženách.

3.4Zásadní úlohu musí hrát rodiny a školy. Výchova dětí a vzdělávání by měly být genderově citlivé a měly by se soustředit na vymýcení genderového násilí specificky zaměřeného vůči dívkám a mladým ženám. Stanovení rámce, který ve školách zavádí jasné politiky ohledně řešení genderového násilí, by přispělo k omezení těchto postupů a následně by vytvořilo příznivější prostředí pro oběti a zlepšilo by rovnost pohlaví jakožto základní zásadu, na které stojí společnost.

4.Lidská práva

4.1Lidská práva žen jsou v zemích západního Balkánu systematickým cílem nacionalistických a klerikálních aktérů, kteří často prosazují náboženská dogmata a národní zájmy, jako jsou tradiční patriarchální rodinné hodnoty a demografická obnova, jakožto morální ospravedlnění toho, že ženy jsou zbavovány svých svobod, rovnosti a bezpečnosti. Navzdory stávajícím komplexním a obecně ochranným zákonům týkajícím se lidských práv vykazují mechanismy poskytování a vymáhání značné nedostatky. EHSV požaduje účinnější spolupráci a společná opatření vnitrostátních struktur v oblasti lidských práv, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a vládních orgánů při prosazování agendy lidských práv a při pomoci těm, kdo jsou obzvláště zranitelní.

4.2Převládají tradiční genderové role a postoje k ženské sexualitě. Přístup k mateřské péči je přiměřený, přesto se však ženy často rozhodnou nejít k lékaři. Ženy v práci často čelí diskriminaci, pokud jde o mateřská práva, včetně otázek při pracovních pohovorech týkajících se jejich rodinného stavu a záměru mít děti, navzdory přijatým zákonům, které to zakazují. Měly by být podporovány pravidelné lékařské prohlídky. Jsou zapotřebí intenzivní činnosti týkající se zvyšování povědomí o službách v oblasti reprodukčního zdraví.

4.3EHSV vyjadřuje velké obavy, že reprodukční zdraví žen v zemích západního Balkánu je ohroženo kvůli rostoucím útokům ze strany ultrakonzervativních zájmových skupin, které jsou úzce spjaty s dominantními náboženskými komunitami. Měla by být provedena další analýza dopadu fundamentalistických náboženských názorů na práva žen, zejména pak na jejich reprodukční práva v regionu.

4.4Zvláštní pozornost zasluhuje komunita LGBTIQ, neboť její práva zdaleka nejsou konsolidována. Navíc je tato komunita pod soustavným tlakem různých konzervativních sociálních skupin.

5.Sociální práva

5.1V zemích regionu stále existují nedostatky, pokud jde o zaručení a monitorování ekonomických a sociálních práv, včetně práva na nediskriminaci. Tím jsou zasaženy všechny ženy na trhu práce, zejména však ženy a dívky ze zranitelných skupin včetně etnických menšin (především Romů), vnitřně vysídlených osob, osob se zdravotním postižením, migrantů a uprchlíků.

5.2Ženy z těchto znevýhodněných skupin často nemají dostatečné znalosti o sociálních právech, přístupu k sociálním službám, vzdělávání, zdravotní péči nebo bydlení. Instituce právně odpovědné za tyto oblasti dosud nejsou schopny poskytnout těmto lidem odpovídající podporu. EHSV je přesvědčen, že zainteresované strany, jako jsou střediska sociální práce, místní správní orgány a nevládní organizace, by měly zlepšit podmínky potřebné pro zajištění rovných sociálních práv pro zranitelné skupiny. Je naléhavě nutné přehodnotit kvalitu a finanční životaschopnost programů sociálních reforem podporovaných ze strany EU, například prostřednictvím společného memoranda o začleňování zaměřeného na sociální začlenění, diverzifikaci, demokratizaci a decentralizaci sociálních služeb. Je třeba prozkoumat možnosti včasného uplatnění evropského pilíře sociálních práv v procesu rozšiřování.

5.3Znepokojujícím sociálním jevem je radikalizace žen v některých muslimských komunitách a jejich zapojování do násilného extremismu. Od roku 2012 do roku 2016 zhruba 20 % z přibližně tisíce osob, které z regionu západního Balkánu odešly do oblastí konfliktů v Sýrii a Iráku, tvořily ženy 6 . Vlády, instituce a organizace občanské společnosti se dostatečně nesnaží, aby veřejně vzaly na vědomí migraci žen na Blízký východ, a aby zaručily, že genderové hledisko bude začleněno do současného boje proti násilnému extremismu. Na přijetí právních předpisů, které kriminalizují účast v zahraničních polovojenských skupinách, jejich materiální podporu a nábor do nich, by měla navazovat praktická opatření podporující deradikalizaci a rehabilitaci žen, které by měly být považovány především za oběti extremistické propagandy a verbování.

6.Ženy na trhu práce

6.1Vyloučení žen z trhu práce je v regionu velmi rozšířené a je výrazně vyšší než průměr EU 7 . Téměř dvě třetiny žen v produktivním věku v tomto regionu jsou buď ekonomicky neaktivní, nebo nezaměstnané. U romských žen a žen se zdravotním postižením je tato míra ještě vyšší. Statistiky ukazují, že ženy mají ve srovnání s muži nižší míru aktivity a při odstraňování rozdílů v zaměstnávání žen a mužů nebylo dosaženo velkého pokroku.

6.2Znamená to nejen porušování základních lidských práv, ale i vysoké ekonomické a sociální náklady a ohrožení potenciálního hospodářského růstu v regionu. Země západního Balkánu každoročně ztrácejí v průměru 18 % svého celkového HDP z důvodu rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce 8 . Jedna třetina této ztráty je způsobena narušeními při volbě povolání pro muže a ženy. Zbývající dvě třetiny odpovídají nákladům spojeným s rozdíly v účasti pracovních sil. Země západního Balkánu měly být povzbuzovány k optimálnímu využívání existujících, ale dosud nevyužitých lidských zdrojů, k podpoře a usnadňování účasti žen na trhu práce a k řešení problému velkého podílu žen zapojených do neformální ekonomiky.

6.3Tyto genderové rozdíly vyplývají z existence pevně zakořeněných norem týkajících se rolí v rodině a z nedostatečné institucionální reakce na tuto problematiku. Odpovědnosti v rodině zpravidla připadají na ženy a režimy pružné pracovní doby jsou mimořádně omezené. To nutí ženy volit mezi rodinou a kariérou. Ženy jsou formálně zaměstnané v mnohem menší míře než muži, méně vydělávají a zřídka zastávají pozice na vysoké úrovni. Je důležité zapojit do diskuse i muže a podpořit je k přebírání většího podílu rodinných povinností.

6.4Přístup k dostupné péči o děti a podpora rodičovské dovolené pro otce jsou jedním z předpokladů zvýšení účasti žen na trzích práce. Zvláštní opatření jsou rovněž zapotřebí za účelem zlepšení souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce pro ženské pracovnice, například veřejné poskytování výchovy v jeslích a mateřských školách pro malé děti. K rozdílům ve výši platů a důchodů mezi ženami a muži mimo jiné přispívají stereotypy rodičovské výchovy a postojů vůči vzdělávání chlapců oproti dívkám, zejména v některých komunitách, jakož i stereotypy ve volbě typické „ženské“ či „mužské“ profese.

6.5Přetrvávajícím problémem je rozdíl v odměňování žen a mužů, který v tomto regionu činí přibližně 20 % 9 . To má následně dopad na rozdíly v důchodech žen a mužů a na nerovnost mezi muži a ženami v důchodovém věku. Vzhledem k možnému nárůstu počtu chudých pracujících, z nichž velkou část tvoří ženy, existuje jasný důvod k větší politické pozornosti a opatřením ze strany vlády, zaměstnavatelů a sociálních partnerů, a to nejen prostřednictvím přímých opatření spojených s minimální mzdou a životním minimem, progresivním zdaněním, sociálními dávkami a pomocí, ale především také prostřednictvím nepřímých opatření, jako jsou flexibilnější režimy pracovní doby, bydlení, zlepšování kvalifikace a péče o děti.

6.6Hospodářská situace a nedostatek pracovních příležitostí negativně ovlivňují ženy, zejména mladé ženy, a nutí je k odchodu z jejich zemí, což zhoršuje odliv mozků z regionu. Politická opatření by měla být navržena tak, aby plně využila nadání a dovednosti žen v dynamicky se měnícím ekonomickém prostředí. V tomto ohledu by mělo být zváženo vytvoření zdrojových skupin odborně vzdělaných žen, aby se zdůraznila jejich odbornost v různých oblastech. Dále by měl být zlepšován a zajištěn přístup žen k celoživotnímu učení.

6.7Aby se přerušily stereotypy v oblasti vzdělávání, je nezbytné důsledně povzbuzovat dívky a ženy k větší angažovanosti v oblastech STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika), v odborném vzdělávání a odborné přípravě a v učňovském vzdělávání.

7.Posílení postavení žen

7.1Posílení ekonomického postavení žen

7.1.1Podnikající ženy jsou stále nevyužitým zdrojem podnikání a tvorby pracovních míst a důležitou hnací silou hospodářského růstu. Podnikající ženy čelí specifickým problémům a překážkám při zakládání a rozvíjení podniků, jako je nedostatek obchodních a podnikatelských dovedností a převládající předsudky v bankách vůči úvěruschopnosti podniků vedených ženami. Neexistuje jednotná definice „podnikání žen“, což má za následek nedostatek údajů o této důležité záležitosti.

7.1.2Motivace ke změně vychází z přesvědčivých důkazů, že v zemích západního Balkánu je dostatek vysoce kvalifikovaných žen, a proto by argumenty pro genderovou vyváženost měly být založeny spíše na „pravidlu zásluh a preferencí“ než na pozitivní diskriminaci. Přetrvávají nicméně faktory, jež brání ženám zaujmout vedoucí místa, jako jsou například nedostatečná opatření pro sladění pracovního a rodinného života, omezený přístup k sítím významným pro vyšší funkce, nedostatek sebedůvěry atd. 10 .

7.1.3EHSV by dále doporučil, aby politici a podniky přezkoumali následující otázky s cílem zajistit v zemích západního Balkánu zapojení žen na vyšší úrovni vedení 11 :

·větší zviditelnění žen na vedoucích místech,

·větší transparentnost při vyhledávání talentů,

·zpochybnění stereotypů souvisejících s genderovými rolemi,

·plánování, jak předávat vedení v podniku,

·vytvoření zdrojů pro nábor talentů,

·šíření příkladů osvědčených postupů,

·vytvoření koordinované databáze kvalifikovaných žen pro řídící a dozorčí orgány.

7.1.4Měla by být poskytnuta odborná příprava a přístup k financím, včetně mikrofinancování, coby integrovaný balíček pro začínající a rozvíjející se podniky žen 12 . Prosazování podnikání žen v tomto regionu by vedlo k tvorbě pracovních míst a přineslo by hospodářské výhody všem. Za tímto účelem by se měla aktivněji využívat opatření, jako jsou podnikatelské inkubátory, školicí programy, inovační centra, technologické laboratoře a další formy podpory žen v podnikání.

7.1.5Sdružení podnikatelek by se měla aktivně účastnit rozhodovacích procesů a veřejného dialogu s místními a regionálními orgány a partnerskými organizacemi. Nedávné projekty v této oblasti dospěly k závěru, že tomuto tématu se dostává vyšší míry uznání než v minulosti a z podpory podnikatelek, jež byla projektem, se stal trvalý proces. Dosažení dalšího podstatného pokroku by vyžadovalo změnu myšlení lidí.

7.1.6Sociální podniky mají důležitou úlohu při propojování podnikatelek a měly by být podporovány v celém regionu v zájmu koordinace opatření a usnadnění úspěšného přístupu k financování.

7.1.7Podnikání mládeže je pro region nezbytné a je zapotřebí nového modelu růstu, aby bylo dosaženo digitální hranice. Ten by měl by být založen na inovacích a podnikatelském duchu nové generace mileniálů. Model by měl mimo jiné zahrnovat individuálně přizpůsobené vzdělávání mladých žen a mužů pro nový svět práce a zajištěná řešení v oblasti financování.

7.2Posílení politického postavení žen

7.2.1Všechny partnerské země západního Balkánu mají kvóty pro zastoupení žen a mužů a je zavedena poměrně silná politika za účelem zvýšení zastoupení žen. Systém kvót ve většině příslušných partnerských zemí vyžaduje, aby politické strany na své kandidátské listiny zařadily alespoň 30 % žen, kromě Bosny a Hercegoviny a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, kde minimum činí 40 %.

7.2.2Ačkoli se kvóty pro zastoupení žen a mužů vyvíjejí a přinášejí v regionu pozitivní změny, při provádění této politiky neexistuje jednotnost. V důsledku toho se postavení žen v politice a jejich účast v rozhodovacích procesech výrazně nezlepšily a stále nejsou udržitelné.

7.2.3V tomto regionu dochází k hierarchické marginalizaci, která dokládá přítomnost většího počtu mužů než žen na vysokých vedoucích pozicích. Ženy stále nezastávají vedoucí pozice na nejvyšší úrovni. Velmi často působí v politických orgánech zabývajících se vzděláváním, zdravotnictvím, sociální politikou a správou, což může vést k horizontální segregaci v některých odvětvích. Jsou však mnohem méně zastoupeny v jiných orgánech, které mají větší rozhodovací pravomoc a vliv na tvorbu politik nebo vládní právní předpisy.

7.2.4Existuje několik dobrých příkladů posílení politického postavení žen v tomto regionu. Místním organizacím se podařilo mobilizovat ženy v politických procesech a podpora poskytovaná ženám v politických stranách vedla ke zvolení první starostky v Kosovu. V Albánii partneři vedou koalici občanské společnosti, která požaduje dodržování kvót pro zastoupení žen a mužů v parlamentu, a v několika posledních volbách se tak zvedla míra zastoupení žen. Existuje mnoho probíhajících plánů, mechanismů a podpůrných struktur zaměřených na zvýšení politické účasti žen v tomto regionu a došlo k výrazným zlepšením 13 .

8.Úloha sociálních partnerů a organizací občanské společnosti

8.1Sociální partneři a organizace občanské společnosti na západním Balkáně mají významnou úlohu při ovlivňování orgánů k tomu, aby usilovaly o rovnost žen a mužů. Jsou osvědčenými katalyzátory pozitivních změn a budování tolerantních a odolných společností. Existuje celá řada úspěšných ženských iniciativ, projektů a platforem a EHSV tyto pozitivní podniky důrazně podporuje.

8.2Mimořádně důležité jsou v tomto ohledu ženské organizace v rámci organizací občanské společnosti, které hrají vedoucí úlohu při předcházení násilí na ženách, jakož i při procesu smíření na místní a regionální úrovni. Jsou klíčovou součástí procesu monitorování vlád a jejich volání k odpovědnosti, pokud jde o efektivní provádění politik.

8.3Navzdory formálně zavedeným mechanismům začleňování sociálních partnerů a organizací občanské společnosti do konzultačních postupů je v oblasti komunikace a spolupráce s vládami třeba mnohé zlepšit. Kvůli v poslední době negativnějšímu postoji vůči organizacím občanské společnosti je pro tyto organizace těžší vyjadřovat řádnou kritiku a navrhovat opatření, která by účinně řešila stávající nedostatky. EHSV zdůrazňuje, že je nutné podporovat a chránit v občanské společnosti prostor pro práva žen a posílení jejich postavení.

8.4Proces rozšíření a berlínský proces přispívají k začlenění občanské společnosti do regionálních iniciativ a vytváření politik. Rovněž jsou patrné známky pokroku v souvislosti se statusem a postavením daného odvětví jako celku, v jehož rámci bylo provedeno několik změn právních předpisů, politiky a rozpočtů, přičemž byly zohledněny požadavky občanů.

8.5Pro své vztahy s organizacemi občanské společnosti na západním Balkáně vyvinul EHSV dvojí přístup, založený na regionálním i dvoustranném aspektu. Monitorovací výbor pro západní Balkán, který zřídil EHSV v roce 2004, je hlavním nástrojem pro koordinaci činností EHSV v tomto regionu a pro sledování změn politické, hospodářské a sociální situace v partnerských zemích západního Balkánu a stejně tak změn vztahů mezi EU a státy západního Balkánu, mimo jiné v oblasti práv žen. Fórum občanské společnosti zemí západního Balkánu je součástí činností, které vykonává monitorovací výbor. Na 6. fóru, které proběhlo v červenci 2017 v Sarajevu, se rozebírala a přijímala doporučení v oblasti práv žen a posílení jejich postavení.

8.6Sdělení Evropské komise o rozšíření z roku 2018 vyzývá vnitrostátní orgány, aby s podporou svých společností převzaly odpovědnost za všeobecně známé podmínky pro přistoupení a pomohly je plnit. Inkluzivní a účinný strukturovaný dialog o prioritách reforem by při účasti silné občanské společnosti mohl do značné míry rozhodnout o úspěchu jakékoli transformační činnosti. EU by proto měla učinit více pro podporu a usnadnění tohoto dialogu.

V Bruselu dne 23. ledna 2019

Luca JAHIER
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

_____________

(1)    Tímto označením není dotčen postoj k otázce statusu Kosova a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/99 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(2)    Výzkumná služba Evropského parlamentu. Briefing on Women in the Western Balkans (Stručná informace o ženách na západním Balkáně), červenec 2018.

(3)    Fórum občanské společnosti na summitu zemí západního Balkánu, Gender Issues in the Western Balkans (Genderové problémy západního Balkánu), Policy Brief č. 04, duben 2018, http://wb-csf.eu/wp-content/uploads/2018/04/CSF-PB-04-Gender-Issues-in-the-Western-Balkans.pdf .

(4)    Hughson, 2014, Gender Country Profile of Bosnia and Herzegovina (Profil Bosny a Hercegoviny v oblasti rovnosti žen a mužů) a Brankovic, 2015, Multisectoral Cooperation: An Obligation or Wishful Thinking (Víceoborová spolupráce: Povinnost nebo zbožné přání?). UNDP.

(5)      Petričević, I. 2012. Women`s Rights in the Western Balkans in the Context of EU Integration (Práva žen na západním Balkáně v souvislosti se začleněním do EU).

(6)    Rada pro regionální spolupráci, A Waiting Game: Assessing and Responding to the Threat from Returning Foreign Fighters in the Western Balkans (Vyčkávání: hodnocení hrozby vracejících se zahraničních bojovníků na Západním Balkáně a reakce na ni), listopad 2017, https://www.rcc.int/pubs/54/a-waiting-game-assessing-and-responding-to-the-threat-from-returning-foreign-fighters-in-the-western-balkans .

(7)    Výzkumná služba Evropského parlamentu. Briefing on Women in the Western Balkans (Stručná informace o ženách na západním Balkáně), červenec 2018.

(8)     http://blogs.worldbank.org/europeandcentralasia/key-unlocking-economic-potential-western-balkans-women .

(9)    Regionální projekt orgánu UN Women.

(10)       Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 68 .

(11)       Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 68 .

(12)    Index Evropské komise týkající se politiky malých a středních podniků, Západní Balkán a Turecko 2016, Posouzení provádění iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu.

(13)    UNDP, 2016.