VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO HODNOCENÍ / KONTROLU ÚČELNOSTI

Název hodnocení

Nařízení o hnojivých výrobcích – hodnocení

Příslušné GŘ – odpovědné oddělení

GŘ GROW oddělení F.2 – Biohospodářství, chemické látky a kosmetické přípravky

Předběžný harmonogram

(plánované datum zahájení a datum ukončení)

Datum zahájení: 4. čtvrtletí 2024

Plánované datum ukončení: 2. čtvrtletí 2026

Další informace

https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/chemicals/fertilising-products_en

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, účel a rozsah hodnocení

Politické souvislosti

Nařízení o hnojivých výrobcích (nařízení (EU) 2019/1009) (dále jen „nařízení“ nebo „nařízení o hnojivých výrobcích“ 1 ) bylo přijato Evropským parlamentem a Radou v červnu 2019. V porovnání s předchozím nařízením (ES) č. 2003/2003, které stanovilo požadavky pouze na konkrétní anorganická hnojiva a některé materiály k vápnění půd, se rozsah působnosti nařízení o hnojivých výrobcích rozšířil a zahrnuje nejen více druhů hnojiv a materiálů k vápnění půd, ale také pomocné půdní látky, pěstební substráty, inhibitory, rostlinné biostimulanty a blendy hnojivých výrobků.

Obecným cílem nařízení o hnojivých výrobcích je podpořit velkovýrobu hnojivých výrobků z domácích organických materiálů nebo druhotných surovin v EU. Nařízení o hnojivých výrobcích vytvořilo regulační rámec, který těmto výrobkům umožňuje přístup na vnitřní trh, a zabývá se otázkou kontaminujících látek v hnojivých výrobcích. Nařízení o hnojivých výrobcích má tyto specifické cíle:

1.zajištění lepšího fungování vnitřního trhu a rovných podmínek pro výrobce a dovozce hnojivých výrobků, zejména těch, které jsou vyrobeny z domácích a druhotných surovin v souladu s oběhovým hospodářstvím;

2.snížení administrativní zátěže vyplývající z rozdílných vnitrostátních předpisů a neúplného uplatňování vzájemného uznávání hnojivých výrobků; 

3.zlepšení bezpečnosti hnojivých výrobků s cílem chránit životní prostředí a lidské zdraví (zejména kvalitu půdy, vody, ovzduší a potravin); 

4.zajištění souladu s ostatními právními předpisy EU na podporu investic do nových hospodářských příležitostí pro veřejné a soukromé subjekty.

Výrobci si mohou vybrat, zda se budou řídit předpisy nařízení o hnojivých výrobcích (a využívat výhod volného pohybu na vnitřním trhu), nebo zda se budou řídit vnitrostátními předpisy (a při prodeji svých výrobků v jiných členských státech se budou spoléhat na vzájemné uznávání) („částečná harmonizace“).

Článek 49 nařízení vyžaduje, aby bylo do července 2026 provedeno hodnocení, které by mělo přinejmenším obsahovat i) posouzení fungování vnitřního trhu pro hnojivé výrobky EU, ii) přezkum mezních hodnot obsahu kadmia ve fosforečných hnojivech a iii) posouzení toho, jak se uplatňují omezení obsahu kontaminujících látek podle přílohy I nařízení o hnojivých výrobcích.

Účel a rozsah

Účelem tohoto hodnocení je posoudit, zda nařízení o hnojivých výrobcích od svého vstupu v platnost dne 16. července 2022 plní své cíle. Ačkoli je na hodnocení dlouhodobých dopadů příliš brzy, hodnocení určí silné a slabé stránky nařízení, včetně případných nedostatků, neúčinnosti a nezamýšlených dopadů, ať už pozitivních nebo negativních. Výsledky Komise využije k posouzení i) dosavadní výkonnosti nařízení o hnojivých výrobcích, ii) rozsahu předběžného pokroku při plnění cílů a iii) případné potřeby změn nebo zjednodušení za účelem zlepšení účinnosti, efektivity, relevance a soudržnosti jeho provádění.

Hodnocení se bude týkat provádění nařízení o hnojivých výrobcích v členských státech EU a jeho dopadu na obchod v rámci EU a na chování hospodářských subjektů v evropském odvětví hnojivých výrobků. Zváží také, jaký dopad má nařízení mimo EU, například z hlediska hladkého fungování globálních dodavatelských řetězců a obecně pozitivního obrazu výrobků s označením CE v zahraničí. Posuzovány budou rovněž dopady na přístup na trh, inovace a konkurenceschopnost, životní prostředí a podporu oběhového hospodářství. Při hodnocení budou rovněž zohledněny změny, které byly provedeny v nařízení o hnojivých výrobcích od jeho přijetí (prostřednictvím jedenácti aktů v přenesené pravomoci), a kritéria bezpečnosti a agronomické účinnosti vedlejších produktů, která doplňují nařízení o hnojivých výrobcích. Budou zkoumány účinky částečné harmonizace. Hodnocení se nebude týkat nových pravidel přijatých pro digitální označování hnojivých výrobků EU, neboť tato pravidla budou platit až od roku 2027.

V souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy bude hodnocení založeno na posouzení pěti hodnotících kritérií:

·Účinnost: V rámci tohoto kritéria bude posouzeno, do jaké míry nařízení dosáhlo svých obecných a specifických cílů nebo v jejich plnění pokročilo, a také budou určeny faktory, které pokrok podporují nebo mu brání.

·Účelnost: Posouzení tohoto kritéria se zaměří na přiměřenost nákladů a administrativní zátěže pro podniky a úřady v porovnání s dosaženými přínosy. Budou zváženy dopady na podniky, zejména na malé a střední podniky, jakož i možnosti zjednodušení, které by snížily náklady na dodržování předpisů a administrativní zátěž.

·Relevantnost: Posouzení tohoto kritéria bude zahrnovat porozumění tomu, zda je nařízení o hnojivých výrobcích v souladu se současnými tržními trendy, technologickým vývojem a cíli politiky EU týkajícími se udržitelnosti a oběhového hospodářství a zda je i nadále vhodné pro daný účel vzhledem k různým změnám a vnějším faktorům od doby, kdy vstoupilo v platnost. 

·Soudržnost: Posouzení tohoto kritéria zahrnuje vnitřní soudržnost právního textu a srozumitelnost definic a vnější soudržnost, konkrétně to, jak nařízení o hnojivých výrobcích spolupracuje s dalšími právními předpisy EU (např. předpisy týkajícími se životního prostředí, zemědělství a chemických látek) a s vnitrostátními předpisy o hnojivých výrobcích.

·Přidaná hodnota EU: V rámci tohoto kritéria bude posouzeno, zda zavedení harmonizovaných pravidel EU v nařízení o hnojivých výrobcích přineslo rozdíl oproti tomu, čeho by bylo dosaženo pouze prostřednictvím vnitrostátních předpisů.

B. Zlepšování právní úpravy

Konzultační strategie

Klíčovým prvkem hodnocení je konzultace se zúčastněnými stranami. Konzultace budou zahrnovat 1) veřejnou konzultaci a tuto výzvu k předložení faktických podkladů, 2) cílenou konzultaci prostřednictvím online dotazníku, 3) program rozhovorů a 4) semináře pro zúčastněné strany.

-Dvanáctitýdenní veřejná online konzultace bude zahájena ve všech úředních jazycích EU na internetových stránkách Komise Podělte se o svůj názor, současně s touto výzvou k předložení faktických podkladů, jejímž cílem je shromáždit smysluplné poznatky, údaje a informace od podniků a orgánů za účelem posouzení účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty EU daného nařízení. Hodnocení zohlední ekonomické, environmentální a sociální dopady (tj. dopady na lidské zdraví) a určí případné oblasti pro zlepšení.

-Cílená konzultace s odborníky poskytne odbornější pohled na klíčové otázky. Poskytne rovněž příležitost shromáždit názory zúčastněných stran (např. hospodářských subjektů a průmyslových sdružení) a orgánů dozoru nad trhem na náklady a přínosy provádění nařízení o hnojivých výrobcích. 

-Program rozhovorů se bude skládat z rozhovorů se 120 zúčastněnými stranami v širokém spektru výše uvedených kategorií. Otázky budou zaměřeny na konkrétní oblasti odbornosti dotazovaných a budou hlubší než otázky kladené v rámci ostatních konzultačních činností. 

-Budou uspořádány dva semináře pro zúčastněné strany: na prvním budou představena dosavadní zjištění a získána zpětná vazba ke klíčovým otázkám, na druhém dostane studijní tým příležitost představit výsledky hodnocení a potvrdit výsledky studie. 

Pozvánky na různé konzultace se zúčastněnými stranami budou sdíleny na příslušných internetových stránkách, v sociálních médiích a v případě, že budou určeny konkrétním zúčastněným stranám, také prostřednictvím e-mailu.

Po hodnocení bude vypracována souhrnná zpráva, která bude obsahovat výsledky všech čtyř konzultačních činností. Závěrečná zpráva bude rovněž obsahovat podrobnou analýzu výsledků. Rozdíly v názorech zúčastněných stran budou zdůrazněny a výsledky všech konzultačních činností budou použity k vytvoření komplexní důkazní základny.

Proč se konzultace koná? 

Cílem konzultačních činností prováděných pro toto hodnocení je i) shromáždit podklady pro hloubkovou analýzu výkonnosti nařízení o hnojivých výrobcích a případných problémů zjištěných zúčastněnými stranami, včetně hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů (tj. dopadů na lidské zdraví), a ii) posoudit, jaký dopad mají tyto dopady na podniky, koncové uživatele, občany a orgány veřejné správy. Konzultace jsou rovněž nezbytné pro stanovení nákladů a přínosů nařízení a pro pochopení případných změn v chování hospodářských subjektů, pokud jde o jejich volbu řídit se částečnými harmonizovanými pravidly EU podle nařízení o hnojivých výrobcích nebo vnitrostátními předpisy pro hnojivé výrobky.

Cílová skupina

Zúčastněné strany byly identifikovány v různých odvětvích, mimo jiné:

·výrobci, dovozci a dodavatelé hnojivých výrobků,

·zemědělští výrobci a průmyslová sdružení,

·environmentální organizace a nevládní organizace,

·vnitrostátní regulační orgány a orgány dozoru nad trhem a donucovací orgány,

·oznámené subjekty,

·výzkumné ústavy a odborníci na půdu a výživu rostlin a

·občané EU – spotřebitelé, široká veřejnost a zahrádkáři, kteří patří mezi konečné uživatele hnojivých výrobků EU.

Sběr údajů a metodika

Hodnocení bude podpořeno studií na míru, která bude vycházet z oficiálních informací a důkazů o provádění nařízení o hnojivých výrobcích. Budou prostudovány různé zdroje, včetně posouzení dopadů na podporu nařízení (SWD/2016/64/FINAL a SWD/2016/65/FINAL), databází, jako je např. Eurostat, zpráv Společného výzkumného střediska (Kritéria stavu, kdy odpad přestává být odpadem, pro biologicky rozložitelný odpad podrobený biologickému zpracování (kompost a digestát), Vybrané nové hnojivé materiály podle nařízení o hnojivých výrobcích, Vedlejší produkty a materiály vysoké čistoty jako složky hnojivých výrobků EU, Zpracovaný hnůj jako složka hnojivých výrobků EU) a iii) dalších politických dokumentů (např. strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“). V rámci hodnocení bude také proveden přezkum literatury.

Další údaje budou shromážděny v rámci výše uvedených konzultací se zúčastněnými stranami. Bude rovněž provedena analýza nákladů a přínosů, analýza trhu a ekonomická analýza (ekonometrické posouzení s cílem izolovat dopad nařízení o hnojivých výrobcích na obchod, výrobu a strukturu trhu).

Při poskytování zpětné vazby k této výzvě k předložení faktických podkladů vyzýváme zúčastněné strany, aby poskytly nebo odkázaly na veškeré dostupné údaje o nákladech a přínosech a o potenciálu snížení administrativní zátěže a zjednodušení nařízení o hnojivých výrobcích.