(1)

Nedávná krize na Blízkém východě a de facto uzavření Hormuzského průlivu vedly k výraznému nárůstu světových cen ropy, plynu a hnojiv. Globální povaha dotčených trhů má významné cenové dopady na několik odvětví hospodářství Unie ve všech členských státech.

(2)

Výrazný nárůst cen hnojiv se přímo dotýká odvětví zemědělství, protože hnojiva jsou nezbytná pro zemědělskou produktivitu, životaschopnost zemědělských podniků a potravinové zabezpečení. Nákup hnojiv představuje pro zemědělce jeden z nejvyšších nákladů na vstupy. Kromě úrovně cen má na zemědělce v Unii výrazný dopad i volatilita trhu. Zvyšující se náklady na hnojiva by mohly zemědělce donutit k tomu, aby je omezili, což by vedlo ke zřejmému riziku snížení kvality a výnosů. Zemědělci by rovněž mohli zmenšit obdělávané plochy, což by ovlivnilo zemědělskou produkci Unie.

(3)

V zájmu rychlého řešení zranitelnosti potravinového systému Unie v důsledku této krize a pomoci zemědělcům, kteří se potýkají s problémy s likviditou, je vhodné umožnit mimořádnou a dočasnou podporu zavedením nového typu intervence pro podporu v případě krize v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (2) poskytovanou prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a poskytnutím větší flexibility členským státům, pokud jde o vyplácení záloh na přímé platby v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 (3). Zavedení tohoto nového typu intervence by nemělo vést ke zvýšení limitů pro používání hnojiv na půdu, jak jsou stanoveny v akčních programech podle směrnice Rady 91/676/EHS (4).

(4)

Podpora dostupná v rámci nového typu intervence by se měla soustředit na aktivní zemědělce, kteří jsou vysokými cenami hnojiv postiženi nejvíce, a měla by být poskytována na dodatečné náklady na hnojiva, které zemědělcům vzniknou v důsledku nárůstu cen od 1. března 2026. Toto datum slouží pouze jako referenční datum pro určení vyšší ceny hnojiv a nemá být spojeno se způsobilostí příjemců pro tyto platby. Zemědělce, kteří již podléhají závazkům ke snížení používání hnojiv ve vztahu k výměře, by mělo být možné odměnit vyšší mírou podpory. Kromě toho by příjemci podpory v rámci tohoto typu intervence měli mít přístup k příslušným znalostem, jakož i informacím o tom, jak snížit používání hnojiv. Aby se zajistilo účinné využívání veřejné podpory a spravedlivější rozdělení této podpory mezi způsobilé zemědělce, měly by členské státy omezit maximální podporu na příjemce nebo maximální počet hektarů, na které se podpora vztahuje. Vzhledem k naléhavé, dočasné a mimořádné povaze této podpory a potřebě rychlého vyplacení příslušných plateb by mělo být stanoveno konečné datum pro platby příjemcům.

(5)

V zájmu zajištění řádného finančního řízení prostředků Unie by členské státy měly zajistit, aby celková podpora, kterou zemědělec obdrží v rámci nového typu intervence, v kombinaci s dalšími vnitrostátními nebo unijními nástroji podpory určenými k reakci na dopad vysokých cen hnojiv nevedla k nadměrné kompenzaci nebo ke dvojímu financování.

(6)

V zájmu motivace k využívání finančních nástrojů pro podporu poskytovanou v rámci nového typu intervence by se maximální míry podpory neměly uplatňovat, pokud je podpora poskytována ve formě samostatného provozního kapitálu.

(7)

Aby se předešlo zpoždění plateb zemědělcům, kteří mají problémy s likviditou, mělo by být stanoveno, že výdaje financované z EZFRV jsou způsobilé pro nový typ intervence ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a před tím, než členské státy předloží Komisi žádost o strategickou změnu strategického plánu SZP, kterou se tato intervence zavádí.

(8)

Financování podpory v rámci nového typu intervence by mělo být naplánováno s příspěvkem z EZFRV ve výši až 65 % způsobilých veřejných výdajů.

(9)

Aby bylo zajištěno odpovídající financování nového typu intervence stanoveného v tomto nařízení, aniž by byly ohroženy ostatní cíle strategických plánů SZP a vyhrazené částky na platby v případě krize, měl by být stanoven maximální podíl příspěvku Unie na nový typ intervence.

(10)

Vzhledem ke zvláštní povaze nového typu intervence by se na tento nový typ intervence neměla vztahovat povinnost podílet se na ukazatelích výsledků uvedených v příloze I nařízení (EU) 2021/2115.

(11)

Při zavádění tohoto nového typu intervence do strategických plánů SZP by se taková žádost o strategickou změnu neměla počítat mezi maximální možný počet žádostí o strategickou změnu za rok.

(12)

V zájmu zajištění rovných podmínek by se maximální výše dodatečného vnitrostátního financování pro opatření v rámci nového typu intervence měla omezit na 200 % finančních prostředků z EZFRV určených pro tento typ intervence.

(13)

V příloze I nařízení (EU) 2021/2115 by měl být pro nový typ intervence doplněn další ukazatel výstupu.

(14)

Název přílohy XV nařízení (EU) 2021/2115 by měl být změněn tak, aby odrážel skutečnost, že finanční limity podpory zahrnují financování nového typu intervence.

(15)

Ustanovení čl. 103 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115 umožňuje členským státům flexibilně upravit své příděly na přímé platby převodem finančních prostředků do a z přídělů pro EZFRV na kalendářní roky 2023 až 2026. S cílem zajistit, aby členské státy mohly i nadále úspěšně provádět příslušné vnitrostátní strategie, na nichž jsou založeny jejich strategické plány SZP, včetně strategií pro řešení neočekávaných krizí, jako je dopad vysokých cen hnojiv, by členským státům mělo být rovněž umožněno upravit příděly na přímé platby pro kalendářní rok 2027 až do výše daného stropu na základě limitů převodů platných pro kalendářní roky 2023 až 2026, jakož i odpovídajícím způsobem změnit své strategické plány SZP. Je proto vhodné stanovit tuto možnost vložením nového ustanovení do hlavy IV nařízení (EU) 2021/2115 a doplněním odpovídající nové přílohy uvádějící maximální částky navýšení a maximální částky snížení pro každý členský stát. Je rovněž nezbytné změnit ustanovení čl. 87 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115 tak, aby byla Komisi svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se mění příděly členských států stanovené v přílohách V a IX uvedeného nařízení za účelem zohlednění úprav přídělů na přímé platby. Kromě toho je nezbytné změnit ustanovení čl. 112 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/2115 tak, aby zahrnovalo úpravy v přehledové tabulce finančního plánu uvedené v čl. 107 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení, a změnit ustanovení čl. 119 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení tak, aby zahrnovalo úpravy v seznamu strategických změn strategických plánů SZP. Kromě toho je nezbytné změnit ustanovení čl. 119 odst. 7 druhého pododstavce nařízení (EU) 2021/2115 tak, aby stanovilo, že žádost o strategické změny vyplývající z úprav se nezapočítává do maximálních možných žádostí o strategické změny ročně. Kromě toho je nezbytné změnit ustanovení čl. 121 druhého pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/2115 tak, aby zahrnovalo uvedené úpravy v seznamu změn zvláštních ustanovení, u nichž se období pro přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 87 odst. 2 uvedeného nařízení nezapočítává do lhůty pro přijetí aktu Komisí podle čl. 121 prvního pododstavce uvedeného nařízení.

(16)

Vzhledem ke krizi na Blízkém východě a jejímu dopadu na nárůst cen hnojiv, jakož i k vystavení zemědělců finančnímu riziku, již není současná výše zálohových plateb dostatečná. S cílem podpořit zemědělce, kteří se potýkají s problémy s likviditou, a vzhledem k tomu, že účinky této krize budou s velkou pravděpodobností přetrvávat po celý rok 2026, je vhodné změnit maximální sazby záloh na přímé platby v nařízení (EU) 2021/2116 tak, aby bylo možné pro uvedený kalendářní rok vyplatit vyšší sazbu. Je vhodné zvýšit maximální sazbu záloh na přímé platby v rámci limitu stanoveného v článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (5) ze 70 % na 75 %.

(17)

Členské státy mohou v současné době vyplácet zemědělcům zálohy v období od 16. října do 30. listopadu kalendářního roku. Na podporu zemědělců, kteří mají problémy s likviditou způsobené vysokými cenami hnojiv, je vhodné poskytnout členským státům větší flexibilitu, pokud jde o načasování záloh na přímé platby, a umožnit, aby tyto platby byly vypláceny dříve v průběhu roku, bezprostředně po podání žádosti o podporu. Avšak s ohledem na to, že zálohy na přímé platby vyplacené členskými státy zemědělcům v jednom kalendářním roce má Komise členským státům proplatit až z rozpočtu následujícího roku, měly by být zálohy na přímé platby vyplacené příjemcům před 16. říjnem 2026 považovány za vyplacené v průběhu listopadu 2026 a měly by být členskými státy vykázány k proplacení spolu s výkazem týkajícím se uvedeného měsíce tak, aby je Komise proplatila na začátku roku 2027.

(18)

Článek 59 nařízení (EU) 2021/2116 poskytuje členským státům možnost flexibilně nastavit své řídící a kontrolní systémy. Členské státy se vyzývají, aby upravily své řídící a kontrolní systémy s cílem zajistit, aby dodatečná flexibilita v oblasti načasování a výše záloh stanovená tímto nařízením umožnila včasnou a účinnou podporu zemědělcům. Členské státy by měly zejména rozhodnout, která ověření musí dokončit před vyplacením zálohových plateb na řešení naléhavých potřeb likvidity. V této souvislosti by členské státy měly rovněž vzít v úvahu možnost vymáhat případné neoprávněně vyplacené zálohy a chránit finanční zájmy Unie před provedením konečné platby. Při konečných platbách by měl členský stát posoudit riziko nedodržení podmínek, přičemž by měl využít možnosti, jako jsou kontroly způsobilosti a možného nedodržení podmínek a vymáhání neoprávněně vyplacených částek. Pokud je zaveden účinný systém řízení a kontroly, včetně řízení dluhu, je nepravděpodobné, že by se objevily závažné nedostatky.

(19)

Nařízení (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(20)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž rychle řešit zranitelnost potravinového systému Unie vyplývající ze současné krize na Blízkém východě a pomoci zemědělcům, kteří čelí problémům s likviditou, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu vazeb mezi tímto nařízením a ostatními nástroji SZP a způsobu, jakým je toto nařízení neoddělitelně spjato s dosažením klíčových priorit Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(21)

Vzhledem k naléhavosti potřeby umožnit zemědělcům přijímat včas investiční rozhodnutí, a minimalizovat tak riziko poklesu produkce potravin, je vhodné uplatnit výjimku ze lhůty osmi týdnů stanovenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(22)

Vzhledem k nutnosti přijmout okamžitá opatření by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

1)

V článku 69 se doplňuje nové písmeno, které zní:

2)

V hlavě III kapitole IV oddílu 1 se doplňuje nový článek, který zní:

3)

Článek 80 se mění takto:

4)

V čl. 86 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může strategický plán SZP stanovit, že v případě typu intervence podle článku 78b může způsobilost výdajů financovaných z EZFRV spojených se změnami daného strategického plánu SZP začít přede dnem předložení žádosti o změnu Komisi, avšak nikoli přede dnem 22. července 2026.“

5)

V čl. 87 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

6)

V čl. 91 odst. 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

7)

Článek 96a se nahrazuje tímto:

8)

V hlavě IV se doplňuje nový článek, který zní:

9)

V článku 111 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Písmeno e) prvního pododstavce se nepoužije na typ intervence v odvětví včelařství podle čl. 55 odst. 1 písm. a) a písmen c) až g), na intervence v rámci typu intervence v odvětví vína podle čl. 58 odst. 1 písm. h) až k), na informační a propagační opatření pro režimy jakosti v rámci typu intervence pro spolupráci podle článku 77, na intervence v rámci typu intervence pro krizové platby zemědělcům po přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofických událostech podle článku 78a a intervence v rámci typu intervence pro podporu zemědělců postižených výrazným nárůstem cen hnojiv podle článku 78b.“

10)

V čl. 112 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

11)

Článek 119 se mění takto:

12)

V článku 121 se druhý odstavec písmeno b) nahrazuje tímto:

13)

V článku 146 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy mohou poskytnout dodatečné vnitrostátní financování až do výše 200 % finančních prostředků EZFRV přidělených ve strategickém plánu SZP na podporu podle článku 78b.“

14)

Přílohy I a XV se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

15)

Doplňuje se nová příloha XVI ve znění obsaženém v příloze II tohoto nařízení.

1)

V čl. 21 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

2)

Článek 35 se nahrazuje tímto:

3)

V čl. 44 odst. 2 druhém pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto: