(1)

Komise obdržela dvě stížnosti: dne 19. září 2016 od České asociace satelitních operátorů z. s. (dále jen „ČASO“) a dne 14. února 2018 od společnosti DIGI TV s. r. o. (nyní Telly s. r. o., dále jen „Telly“). ČASO je asociace zastupující dvě společnosti, Telly a Canal + Luxembourg (2), které poskytují televizní služby přes internet a satelit. Stížnost se týkala plánu českých orgánů finančně podpořit provozovatele platforem zemského televizního vysílání při přechodu z technických standardů DVB-T (3)/MPEG-2 (4) na vyspělejší standardy DVB-T2 (5)/HEVC (6). V následujících letech Komise získala doplňující informace, a to až do května 2021.

(2)

Dne 2. prosince 2016 české orgány předběžně oznámily několik opatření týkajících se provozovatelů platforem zemského televizního vysílání v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz. Mezi roky 2017 a 2021 proběhlo několik písemných výměn a setkání mezi českými orgány a Komisí. Tato opatření zahrnovala následující:

(3)

Dne 16. července 2021 české orgány formálně oznámily opatření s názvem „Kompenzace za souběžné vysílání v souvislosti s přechodem na standard DVB-T2“ (dále jen „oznámené opatření“, 2. bod odůvodnění odst. 2 bod 2). Cílem tohoto opatření je kompenzovat provozovatelům platforem zemského digitálního vysílání i) investiční náklady na nové vybavení nezbytné pro výstavbu a provoz sítí DVB-T2 v kombinaci se standardem HEVC a ii) provozní náklady související s provozem nových sítí DVB-T2/HEVC souběžně s původními sítěmi DVB-T v období od 1. března 2017 do 18. března 2020 a od 1. července do 31. října 2020.

(4)

Dopisem ze dne 3. června 2022 (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) informovala Komise Česko o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) ve věci oznámeného opatření a vyzvala Česko, aby předložilo své připomínky. Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. července 2022 (9). V tomto rozhodnutí Komise vyzvala zúčastněné strany k předložení svých připomínek.

(5)

Komise obdržela připomínky od Česka dne 1. července 2022, od příjemce, kterým je společnost České Radiokomunikace (ČRa), dne 22. srpna 2022 a od příjemce, kterým je společnost Digital Broadcasting (DB), dne 9. srpna 2022, a od stěžovatele (10), společnosti Telly, dne 21. září 2022. Komise předala připomínky zúčastněných stran Česku. Česko poskytlo své připomínky ve dnech 20. října 2022 a 3. listopadu 2022.

(6)

Komise si dne 29. července 2024 vyžádala od Česka doplňující informace a dne 31. března 2025 další vysvětlení. Česko poskytlo svá podání ve dnech 29. srpna 2024, 14. března 2025, 18. března 2025 a 24. dubna 2025. Česko rovněž předalo dopis dne 23. června 2025.

(7)

Dopisem ze dne 10. ledna 2022 souhlasilo Česko s tím, že se vzdá práva, které mu přiznává článek 342 Smlouvy o fungování EU ve spojení s článkem 3 nařízení (ES) č. 1/1958 (11), a že toto rozhodnutí bude přijato a oznámeno v angličtině. Dne 4. července 2025 Česko potvrdilo, že toto upuštění od použití příslušného jazyka se vztahuje i na přijetí tohoto rozhodnutí.

(8)

Oznámené opatření se týká finanční kompenzace, která má být poskytnuta třem provozovatelům platforem zemského digitálního vysílání za přenos zemského digitálního televizního vysílání (dále jen „DTT“) s využitím přechodových sítí s vyspělejšími technickými standardy DVB-T2 a HEVC. Oznámené opatření by se vztahovalo na způsobilé náklady těchto tří provozovatelů DTT týkající se období od 1. března 2017 do 18. března 2020 a od 1. července do 31. října 2020. Oznámené opatření je součástí strategie uvolnění pásma 700 MHz provozovateli DTT v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/899 (12) (dále jen „rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady“), které se týká přidělení pásma 700 MHz pro bezdrátové širokopásmové služby a které vyžaduje, aby bylo do 30. června 2020 toto spektrum uvolněno zemskými systémy poskytujícími služby vysílání.

(9)

Přechodové sítě DTT využívající vyspělejší standardy fungovaly v období od 1. března 2017 do 31. října 2020 souběžně se stávajícími sítěmi DTT (souběžné vysílání) využívajícími starší standardy s cílem usnadnit přechod na novější technologie v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz.

(10)

Česko původně předpokládalo, že přechodové sítě budou provozovány do 30. června 2020. Kvůli pandemii COVID-19 prodloužilo Česko jejich provoz do 31. října 2020. Komise navíc schválila podporu na prodloužení platnosti povinnosti souběžného vysílání během pandemie COVID-19 podle dočasného rámce COVID-19 (13), a to prostřednictvím rozhodnutí Komise ze dne 13. července 2021 ve věci SA.60062 (dále jen „rozhodnutí ve věci SA.60062“) (14), které se vztahuje na kompenzaci nákladů na prodloužení platnosti těchto povinností na období od 19. března 2020 do 30. června 2020.

(11)

Opatření se objevuje v souvislosti s povinností vyplývající z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, aby zemské systémy poskytující služby rozhlasového a televizního vysílání do 30. června 2020 uvolnily pásmo 700 MHz (694–790 MHz) s cílem umožnit toto pásmo využívat pro bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací. Možnost přidělení pásma 700 MHz pro tyto služby byla předmětem probíhajících diskusí na evropské a mezinárodní úrovni. Česko podniklo kroky, aby se na tyto změny připravilo. Výsledkem diskusí na úrovni EU bylo přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (8. bod odůvodnění).

(12)

Rádiové spektrum je omezený veřejný zdroj, který má zásadní význam pro některá odvětví a služby, včetně televizního vysílání a bezdrátových širokopásmových služeb. Rádiové spektrum je rozděleno do kmitočtových pásem s obvyklými názvy, které určuje Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Některá pásma mají technické vlastnosti, které nejlépe odpovídají konkrétním druhům služeb. Využívání pásma konkrétní službou podléhá koordinaci na mezinárodní úrovni s cílem zabránit přeshraničnímu rušení.

(13)

Služby zemského televizního vysílání by zpočátku mohly využívat celé kmitočtové pásmo v rozmezí od 470 do 862 MHz. Tyto kmitočty mají technické vlastnosti, které jsou vhodné i pro bezdrátové širokopásmové služby. Z tohoto důvodu se začalo postupně požadovat, aby služby zemského televizního vysílání uvolnily část tohoto spektra a vtěsnaly se do užšího pásma. Za prvé, použití digitálních technologií pro televizní vysílání umožnilo účinnější využívání spektra. Tím byl zahájen přechod z analogového na digitální vysílání. V roce 2012 Evropský parlament a Rada rozhodly, že pásmo 800 MHz (790–862 MHz) bude od ledna 2013 přiděleno bezdrátovým širokopásmovým službám (15). V důsledku toho se služby zemského televizního vysílání během přechodu z analogového na digitální vysílání přesunuly do nižšího pásma (tj. 470–790 MHz).

(14)

Světová radiokomunikační konference v roce 2012 rozhodla, že pásmo 700 MHz (694–790 MHz) by mělo být od roku 2015 přiděleno pro vysílání i pro bezdrátové širokopásmové služby. Skupina pro politiku rádiového spektra ve svém stanovisku ze dne 19. února 2015 doporučila, aby byl v celé Unii přijat koordinovaný přístup s cílem zpřístupnit pásmo 700 MHz pro účinnější využití pro bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací do konce roku 2020 (16).

(15)

Na základě návrhu Komise (17) stanovilo rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady přijaté spolunormotvůrci v květnu 2017 členským státům povinnost do 30. června 2020 přidělit pásmo 700 MHz výhradně pro bezdrátové širokopásmové služby. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady uznalo, že pásmo 700 MHz je hodnotným aktivem skýtajícím jak dodatečnou kapacitu, tak univerzální pokrytí pro bezdrátové širokopásmové služby, zvláště ve venkovských, hornatých a ostrovních oblastech, jakož i pro využití uvnitř budov (18). V důsledku toho muselo být pásmo 700 MHz do 30. června 2020 zpřístupněno zemským systémům schopným poskytovat bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací (19). Členské státy musely přijmout vnitrostátní plány, které usnadní využívání kmitočtového pásma 700 MHz pro zemské bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací a zároveň zajistí kontinuitu služeb televizního vysílání, jež toto pásmo opustí (20) a zároveň přejdou do nižšího pásma do 700 MHz (pásmo 470–694 MHz). Na základě opodstatněných důvodů by členské státy mohly odložit uvolnění pásma 700 MHz až o dva roky (21).

(16)

Pokud jde o možnou kompenzaci nákladů spojených s uvolněním pásma 700 MHz, v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady se uvádí, že „členské státy mohou ve vhodných případech a v souladu s právem Unie zajistit, aby byla v souvislosti s přeměnou či reorganizací kmitočtového uspořádání včas a transparentně poskytnuta odpovídající kompenzace přímých nákladů, zejména koncových uživatelů, aby byl mimo jiné usnadněn přechod k technologiím účinněji využívajícím spektrum“ (22). V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady se konkrétně uvádí, že DVB-T2/HEVC je takovou technologií účinně využívající spektrum (23). V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady bylo nicméně připomenuto, že rozsah a mechanismus takové případné kompenzace by měly být v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU (24).

(17)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady rovněž stanovilo povinnost členských států zajistit dostupnost služeb zemského televizního vysílání v pásmu do 700 MHz nejméně do roku 2030 (25).

(18)

Česko schválilo zahájení digitálního televizního vysílání v roce 2004. K přechodu z analogového na digitální vysílání došlo v letech 2008–2012.

(19)

V roce 2013 Česko vypracovalo strategii nazvanou Digitální Česko 2.0 (26), v níž se uvádí, že využití vysílacího formátu DVB-T2 je pro další rozvoj zemských vysílacích sítí jedinou možnou cestou (27), zejména pro vysílání vyspělejších formátů, jako je televize ve vysokém rozlišení (HDTV). V této strategii bylo uznáno, že k tomu, aby byly uspokojeny potřeby diváků, bude zapotřebí HDTV, a že bude nutné účinnější využívání spektra cestou využití standardu DVB-T2. Zdůraznila také technologický pokrok dalších platforem, například satelitních (28), a význam zajištění dostupnosti kompatibilních televizních přijímačů pro koncové uživatele.

(20)

V souvislosti s probíhajícími diskusemi o budoucím využití pásma 700 MHz přijalo Česko dne 20. července 2016 strategii pro uvolnění pásma 700 MHz zemskými systémy pro služby vysílání a ve dnech 19. července 2017 a 29. srpna 2018 právní základy k zajištění tohoto procesu (26. bod odůvodnění). Souběžně s tím Česko a sousední země zahájily koordinační jednání o rozdělení kmitočtových kanálů s cílem zajistit uvolnění pásma 700 MHz a přechod těchto systémů do pásma do 700 MHz. Revidované dohody byly podepsány dne 13. září 2017 s Německem a Polskem, dne 30. listopadu 2017 se Slovenskem, dne 12. prosince 2017 s Maďarskem a dne 28. prosince 2017 s Rakouskem.

(21)

Trh služeb vysílání v Česku obsluhují čtyři technologické platformy televizního vysílání, a to: zemského digitálního vysílání (DTT), kabelového vysílání, satelitního vysílání a internetového televizního vysílání (IPTV). Platforma DTT vysílá volně přístupné televizní kanály, včetně veřejných televizních kanálů. Technologie kabelového, satelitního a internetového (IPTV) vysílání vysílají především placené televizní služby.

(22)

Podle českých orgánů došlo v letech 2008 až 2012 u služeb zemského vysílání k přechodu na analogové a digitální vysílání, což ovlivnilo podíly jednotlivých technologií na tomto trhu. V tomto období podíl zemské televizní vysílání na trhu poklesl o 13 %, podíl satelitního televizního vysílání vzrostl o 9 %, podíl kabelového televizního vysílání poklesl o 3 % a podíl IPTV vzrostl o 2 % (29).

(23)

Na začátku roku 2019 sledovalo televizní obsah prostřednictvím platformy DTT 58 % obyvatel (40 % domácností využívalo pouze platformu DTT). Satelitní televizní vysílání využívalo přibližně 25 % domácností, kabelové 17 % a IPTV 8 %. České úřady odhadují, že do roku 2023 se podíl zemského televizního vysílání sníží na 52,9 %, podíl satelitního vysílání poklesne na 19,7 %, zatímco podíl kabelového a IPTV vysílání vzroste na 42,1 %.

(24)

Práva k využívání kmitočtového spektra pro přenos celostátního zemského digitálního televizního vysílání, původně v pásmu do 700 MHz a pásmu 700 MHz, po uvolnění pásma 700 MHz pouze v pásmu do 700 MHz, držely čtyři subjekty, a to: Česká televize (30) , České Radiokomunikace a. s. (dále jen „ČRa“) (31), Czech Digital Group (dále jen „CDG“) a Digital Broadcasting s. r. o. (dále jen „DB“). Před prodloužením platnosti do roku 2030 měla konkrétně platnost práv k využívání rádiových kmitočtů vypršet v případě společnosti ČRa dne 11. května 2021, v případě společnosti DB dne 4. března 2022, v případě společnosti Česká televize dne 30. května 2023 a v případě společnosti CDG dne 10. ledna 2024. Na držitele práv se vztahovala povinnost dosáhnout pokrytí obyvatelů v rozmezí od 95,1 % do 99,9 % (32). V návaznosti na opatření zavedená českými orgány byla platnost těchto práv v roce 2019 prodloužena do roku 2030.

(25)

Před přechodem na DVB-T2 existovaly v Česku čtyři přenosové sítě DTT (tzv. multiplexy) využívající DVB-T, které provozovaly čtyři výše uvedené subjekty (Česká televize, ČRa, CDG a DB). Během přechodu v letech 2017 až 2020 byly zavedeny tři přechodové sítě využívající standard DVB-T2, které vysílaly souběžně se čtyřmi původními sítěmi. Po skončení přechodu nadále fungovaly čtyři sítě DVB-T2.

(26)

Právní základ opatření tvoří tyto akty:

(27)

Strategie z roku 2016 stanovila politiku, pokud jde o rozvoj přenosu zemského televizního vysílání v časovém horizontu do roku 2030. Strategie z roku 2016 byla odůvodněna snahou zajistit přechod na vyspělejší technické standardy (tj. DVB-T2 a HEVC) a zároveň zajistit uvolnění pásma 700 MHz. Strategie zůstala základem budoucích legislativních opatření a oznámení oznámeného opatření.

(28)

Strategie z roku 2016 brala v úvahu jednání EU o uvolnění pásma 700 MHz, která v té době probíhala, včetně návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady vypracovaného Komisí. Předpokládalo se v ní uvolnění pásma 700 MHz v letech 2020 až 2022 (což naznačuje, že Komise v té době upřednostňovala rok 2020). Strategie z roku 2016 rovněž brala v úvahu závěry Světové radiokomunikační konference 2015, které potvrdily využívání pásma do 700 MHz pro DTT nejméně do roku 2030.

(29)

Strategie identifikovala výzvy, kterým bude platforma DTT čelit, a zejména riziko zániku nebo podstatného omezení v důsledku uvolnění pásma 700 MHz, pokud nebudou přijata další opatření. DTT byla jedinou platformou, která v Česku nabízela služby bezplatného televizního vysílání a pokrývala více než 60 % domácností. Zúčastněné strany platformy DTT (provozovatelé televizního vysílání a provozovatelé sítí DTT) se jednoznačně shodly na uvolnění pásma 700 MHz prostřednictvím státem řízeného přechodu na DVB-T2/HEVC, umožňující účinnější využívání spektra. Přechod na DVB-T2/HEVC musel proběhnout před uvolněním spektra 700 MHz, a to zejména proto, aby bylo v Česku zachováno volně přístupné televizní vysílání, jinak by hrozil dramatický pokles dostupnosti DTT pro obyvatele. Tento přechod by představoval pro občany ve srovnání s běžným cyklem obměny televizních přijímačů vynucený urychlený přechod. Dlouhodobá udržitelnost platformy DTT zahrnuje neustálý proces zlepšování kvality zvuku i obrazu. V té době neexistovala ve stávajících sítích žádná kapacita pro vysílání v HD nebo Ultra HD rozlišení. S cílem uspokojit potřebu větší kapacity a reagovat na významný úbytek spektra pro DTT bylo podle strategie nutné, aby budoucí sítě využívaly DVB-T2/HEVC.

(30)

Strategie stanovila následující cíle v procesu uvolnění pásma 700 MHz pro DTT: i) zachování stávajícího stavu na trhu televizního vysílání v důsledku přechodu a minimalizace negativních zásahů na trhu s cílem zabránit zániku platformy DTT; ii) zajištění rozvoje platformy DTT, dlouhodobého zachování pásma do 700 MHz a účinného využívání dostupného spektra prostřednictvím technologií přenosu účinněji využívajících spektrum (tj. přenosový standard DVB-T2) a zlepšení kvality obrazu a zvuku; iii) sociálně přijatelný proces přechodu s ohledem na obměnu přijímače v domácnostech; iv) zajištění existence šesti celostátních sítí DVB-T2 po uvolnění pásma 700 MHz (34), které vyžadovalo využití velkých jednokmitočtových sítí (35).

(31)

Strategie z roku 2016 předpokládala přijetí legislativních aktů stanovujících postup týkající se uvolnění pásma 700 MHz službami DTT a zajištění finanční podpory pro uvolnění pásma 700 MHz, včetně podpory na přechod na vysílací standard DVB-T2 a podpory na souběžné vysílání. Dle předpokladů mělo dojít k novelizaci zákona o elektronických komunikacích, která by umožnila náhradu nákladů přímo souvisejících s dokončením přechodu na DVB-T2.

(32)

Strategie z roku 2016 předpokládala zřízení přechodových sítí DVB-T2 a období souběžného vysílání (tzv. simulcastingu) stávajících sítí DVB-T a přechodových sítí. Odvětví zemského televizního vysílání a orgány státní správy se dohodly, že je třeba zahájit řízený proces přechodu na DVB-T2 se třemi přechodovými sítěmi. Čtyři v té době existující sítě DVB-T (1, 2, 3 a 4) budou nahrazeny čtyřmi finálními sítěmi DVB-T2 (21, 22, 23 a 24). Sítěmi 21, 22 a 23 by byly celostátní sítě využívající stanoviště stejných vysílačů jako sítě 1, 2 a 3. Síť 24 by byla transformována tak, aby umožňovala regionální vysílání na základě kompatibility se sítí 4. Byly by využívány tři přechodové sítě, a to A (celostátní), B (celostátní) a R (36) (s regionálním vysíláním). Přechodová síť A by usilovala o maximální kompatibilitu se sítí 1 a finální sítí 21; přechodová síť B by byla převedena do sítí 2 a 3 a finálních sítí 22 a 23. Síť R by byla regionalizována a byla by převedena do stávající sítě 4 a finální sítě 24. Přechodové sítě měly být navrženy tak, aby co nejvíce umožňovaly jejich následnou transformaci na finální sítě. Sítě DVB-T2 by měly mít odpovídající pokrytí signálem (37). V budoucnu by se zavedly další dvě finální sítě 25 a 26.

(33)

Souběžné vysílání bylo zapotřebí mimo jiné proto, aby stimulovalo nákup vhodných přijímacích zařízení ze strany domácností. Pokud by to bylo umožněno mezinárodní koordinací, zavádění mělo být zahájeno v roce 2016 a k vypnutí vysílačů DVB-T mělo dojít na začátku roku 2021. Strategie počítala s tím, že obdobím souběžného vysílání bude období 2016–2021, a předpokládala, že celostátní souběžné vysílání bude probíhat nejméně tři roky, aby to domácnosti stimulovalo k pořízení nových kompatibilních televizních přijímačů nebo set-top-boxů (dále jen „STB“) (38). Podpora domácností měla zahrnovat certifikaci kompatibilního vybavení.

(34)

Strategie uznala potřebu poskytnout provozovatelům DTT kompenzaci za přechod v souladu s pravidly státní podpory, přičemž zohlednila přirozený investiční cyklus DTT (39), stávající smluvní ujednání s provozovateli vysílání, která byla stanovena s ohledem na časový horizont 2021–2024, a investiční náklady v rámci řízeného přechodu (40).

(35)

Strategie rovněž zdůraznila potřebu poskytnout provozovatelům DTT kompenzaci za dřívější uvolnění pásma 700 MHz před vypršením platnosti příslušných přídělů rádiových kmitočtů. Podle strategie z roku 2016 by nebylo dřívější uvolnění možné bez jasné dohody mezi státem, provozovateli DTT a provozovateli televizního vysílání, kteří mají uzavřeny platné smlouvy s provozovateli DTT. Kompenzace by se týkala provozovatelů dotčených uvolněním pásma 700 MHz, kteří jsou držiteli kmitočtových přídělů, jejichž platnost vyprší po roce 2020, aby nedošlo ke zhoršení jejich postavení, jinak lze z jejich strany očekávat možné zahájení sporů na ochranu investic proti Česku (41). Při neexistenci vynuceného přechodu by pravděpodobně došlo k přirozenému přechodu na DVB-T2 v mnohem delším časovém horizontu, zhruba v letech 2024–2025.

(36)

Strategie z roku 2016 odhaduje celkovou výši kompenzace pro provozovatele DTT v souvislosti s přechodem na 441–627 milionů CZK (přibližně 17–25 milionů EUR) (42), z čehož na souběžné vysílání (tj. provoz přechodových sítí) připadá částka 298–416 milionů CZK (přibližně 11,6–16,3 milionu EUR).

(37)

Strategie z roku 2016 rovněž počítá s tím, že kompenzace budou hrazeny z radiokomunikačního účtu. Žádosti o kompenzaci by měli provozovatelé sítí předkládat nejpozději do šesti měsíců od data, kdy náklady vznikly, nebo do tří měsíců od data vstupu budoucí diginovely v platnost. Ověření těchto žádostí by měl provádět Český telekomunikační úřad (dále jen „ČTÚ“).

(38)

Zákon o elektronických telekomunikacích je hlavním právním předpisem upravujícím politiku v oblasti elektronických komunikací a spektra v Česku. Již před přijetím strategie z roku 2016 zákon o elektronických telekomunikacích umožňoval, aby ČTÚ prováděl změny oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pokud je to nezbytné pro dodržení závazků souvisejících s členstvím České republiky v Unii. Tyto změny mohou zahrnovat kompenzaci nákladů vzniklých držitelům oprávnění.

(39)

Konkrétně § 19 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích stanoví, že ČTÚ může rozhodnout o změně (nebo i o odnětí podle odst. 4 písm. c)) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, vyžaduje-li to dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Unii, Severoatlantické alianci nebo mezinárodních organizacích (43). ČTÚ má držiteli oprávnění hradit efektivně a účelně vynaložené náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím radiokomunikačního účtu podle § 27.

(40)

Ustanovení § 27 zákona o elektronických komunikacích upravují radiokomunikační účet a kompenzaci za změny práv k využívání spektra:

(41)

Diginovela stanovila legislativní změny zákona o elektronických komunikacích a pověřila vládu vypracováním Technického plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 za účelem uvolnění pásma 700 MHz, včetně zřízení přechodových sítí, a stanovením kompenzace.

(42)

V čl. II odst. 2 diginovely se stanoví, že Technický plán přechodu stanoví lhůty, podmínky a postupy pro poskytování DTT ve standardu DVB-T2, včetně vyřazení z provozu a vypnutí DTT ve standardu DVB-T.

(43)

V čl. II odst. 3 diginovely se uvádí, že držitelé přídělů rádiových kmitočtů pro šíření celoplošného digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T zřizují přechodové sítě, pro které ČTÚ vydá individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (46). Z ustanovení vyplývá, že se vztahuje i na individuální oprávnění pro přechodové sítě, která byla případně vydána před přijetím diginovely, nejdříve však dne 20. července 2016 (tj. v den přijetí strategie z roku 2016).

(44)

Z ustanovení čl. II odst. 6 (47) vyplývá, že držitelé přídělů rádiových kmitočtů pro celoplošné sítě ve standardu DVB-T mají nárok na úhradu nákladů efektivně a účelně vynaložených v rámci procesu přechodu na standard DVB-T2 na technické zajištění služby přenosu zemského televizního vysílání prostřednictvím přechodových sítí. Pro účely posouzení žádosti o úhradu a provedení úhrady z radiokomunikačního účtu se použije § 27 odst. 5 a 6 zákona o elektronických komunikacích.

(45)

Náklady uvedené v § 27 zákona o elektronických komunikacích byly odhadnuty na základě externí studie z května 2017 (dále jen „studie ADL“) (48) zadané Českem, a to na základě ceníků a aktuálních informací o výstavbě přechodových a finálních sítí z hlediska využívaných rádiových kmitočtů. Česko rovněž poskytlo aktualizovanou verzi studie ADL ze dne 2. srpna 2019 (dále jen „aktualizovaná studie ADL“) (49). Aktualizovaná studie ADL analyzovala několik scénářů s cílem určit vhodnou odpověď na selhání trhu vyvolané vynuceným uvolněním pásma 700 MHz. Scénáři jsou i) přechod na standard DVB-T2 se souběžným vysíláním, ii) přechod na standard DVB-T2 bez souběžného vysílání a iii) zachování standardu DVB-T, a to i za předpokladu snížení pokrytí (50). Studie poskytla kvalitativní a kvantitativní posouzení celkových nákladů různých scénářů pro různé zúčastněné strany (tj. provozovatele DTT, provozovatele televizního vysílání, domácnosti a stát). V aktualizované studii ADL se mělo za to, že provozovatelé DTT jsou negativně dotčeni externalitou vynuceného uvolnění pásma 700 MHz, na rozdíl od přechodu z analogového na digitální vysílání, který se dotkl všech technologických platforem. Pokud jde o provozovatele DTT, studie rozlišovala mezi náklady, u nichž existuje právní základ pro kompenzaci (51), a ostatními náklady (náklady na kapitál investovaný do přechodových sítí a ušlý zisk ze smluv s provozovateli vysílání (52)), u nichž se mělo za to, že by mohly být předmětem sporu v případném rozhodčím řízení v důsledku předčasného odnětí přídělů kmitočtů v případě, že nedojde k dohodě se státem. Pokud jde o provozovatele vysílání, studie vyčíslila náklady na technické úpravy a ztrátu zisku z reklamy. U domácností studie vyčíslila náklady na obměnu přijímačů. V neposlední řadě studie ADL vyčíslila náklady státu na informování občanů a řízení přechodu. Celkově studie zjistila, že scénář přechodu na standard DVB-T2 se souběžným vysíláním je výhodnější než scénář bez souběžného vysílání. Přechod na standard DVB-T2 se souběžným vysíláním si vyžádal vyšší kompenzace, které měly být vyplaceny provozovatelům DTT (podle zákona o elektronických komunikacích a podle diginovely), i když výrazně snížil částky, které by provozovatelé DTT mohli požadovat v případné arbitráži. Rovněž náklady ostatních zúčastněných stran (provozovatelů vysílání, domácností a státu) byly v případě využití souběžného vysílání považovány za nižší.

(46)

V čl. II odst. 8 se uvádí, že náklady musí být vynaloženy do data ukončení vysílání v sítích ve standardu DVB-T. Způsobilé jsou náklady vzniklé před vstupem diginovely v platnost, nejdříve však 20. července 2016 (tj. v den přijetí strategie z roku 2016). Žádosti o úhradu nákladů vzniklých před přijetím diginovely měly být předloženy do šesti měsíců od vstupu diginovely v platnost.

(47)

Diginovela rovněž stanovila možnost prodloužení doby platnosti stávajících práv k využívání kmitočtů pro zemské televizní vysílání do 31. prosince 2030 (53). Komise rozhodla, že toto prodloužení nepředstavuje státní podporu (rozhodnutí ve věci SA.55805).

(48)

Česko uvedlo, že čl. I odst. 2 diginovely představuje ustanovení o zachování původního stavu ve smyslu čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (54).

(49)

Technický plán přechodu stanovil podrobné technické podmínky přechodu. V oddíle 3 byly určeny čtyři stávající sítě (1, 2, 3 a 4), tři přechodové sítě (11, 12 a 13) a čtyři finální sítě (21, 22, 23 a 24). V oddíle 5 bylo stanoveno, že finální sítě 21, 22, 23 a 24 nahradí stávající sítě 1, 2, 3 a 4. Přechodová síť 11 je určena pro zajištění souběžného vysílání ke stávající sítí 1; přechodová síť 12 je určena pro zajištění souběžného vysílání ke stávajícím sítím 2 a 3; přechodová vysílací síť 13 je určena pro zajištění souběžného vysílání ke stávající vysílací síti 4.

(50)

Podrobné podmínky pro každý vysílač (např. data vypnutí (55), období souběžného vysílání, používané kmitočtové kanály atd.) byly uvedeny v přílohách 1 až 4, resp. pro sítě 1 až 4 (56):

(51)

Technický plán přechodu byl během pandemie COVID-19 pozměněn (poznámka pod čarou 33) a vypnutí bylo posunuto na 31. října 2020.

(52)

Česko vysvětlilo, že vlastní proces přechodu započal v březnu 2017, kdy příslušní provozovatelé DTT postupně zřídili přechodové sítě provozované na přechodně volných kmitočtech. Stávající sítě DVB-T byly od listopadu 2019 postupně vypnuty. Finální sítě byly částečně vybudovány na základě přechodových sítí. Přechodové sítě do značné míry vysílají stejný obsah jako stávající sítě, přičemž některé televizní programy jsou v přechodových sítích vysílány v HD rozlišení. Celková kapacita každé sítě, na kterou se přechod vztahuje, se podstatně zvýšila: u původních sítí 1, 2 a 4 činila 64,6 Mbit/s (58), zatímco u tří přechodových sítí 11, 12 a 13 se zvýšila na 99,6 Mbit/s a u tří finálních sítí 21, 22 a 24 na 103,6 Mbit/s.

(53)

Příjemci jsou tři provozovatelé DTT, kteří měli povinnost zřídit a provozovat přechodové sítě během období souběžného vysílání pro přechod na DVB-T2 v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz. Tito operátoři byli držiteli práv k využívání kmitočtů pro souběžné vysílání v pásmu 700 MHz po roce 2020. Příjemci jsou společnosti Česká televize (přechodová síť 11), ČRa (přechodová síť 12) a DB (přechodová síť 13).

(54)

Čtvrtý provozovatel DTT, který je držitelem práv k využívání kmitočtů v pásmu 470–790 MHz, společnost CDG (stávající síť 3), neměl povinnost zřídit přechodovou síť, a proto neměl nárok na kompenzaci. Obsah sítě 3 byl během přechodu vysílán v přechodové síti 12, kterou provozuje společnost ČRa. Společnost CDG je součástí skupiny společností ČRa.

(55)

Podpora bude poskytována formou přímých dotací.

(56)

Toto opatření bude financováno z radiokomunikačního účtu spravovaného ČTÚ. ČTÚ je vnitrostátním regulačním orgánem pro oblast elektronických komunikací. Radiokomunikační účet (viz 40. bod odůvodnění) je financován z poplatků, které platí držitelé práv k využívání kmitočtů. Výši poplatků stanoví vláda nařízením. ČTÚ jakožto správce radiokomunikačního účtu uhradí příjemcům způsobilé náklady.

(57)

Opatření se vztahuje na náklady vzniklé v období od 1. března 2017 do 18. března 2020 a od 1. července 2020 do 31. října 2020. Náklady musí vzniknout do data ukončení vysílání v sítích DVB-T.

(58)

Příjemci musí podat žádost o kompenzaci do šesti měsíců od vstupu diginovely v platnost (46. bod odůvodnění). Podle § 27 zákona o elektronických komunikacích je ČTÚ pověřen posouzením žádostí o podporu v rámci tohoto opatření. Za posouzení správnosti vzniklých nákladů odpovídá ČTÚ.

(59)

Své žádosti předložili tři příjemci a ČTÚ provedl jejich ověření. Konečný rozpočet na podporu po ověření provedeném ČTÚ činí 473 391 429 CZK (cca 18 mil. EUR), což představuje částku [0 – 500 000 000] (*4) CZK (cca [0–20] mil. EUR), pokud jde o společnost Česká televize, [0 – 250 000 000] CZK (cca [0–10] mil. EUR), pokud jde o společnost ČRa, a [0 – 250 000 000] CZK (cca [0–10] mil. EUR), pokud jde o společnost DB.

(60)

Česko se zavázalo vyplatit podporu až po oznámení rozhodnutí Komise o schválení oznámeného opatření.

(61)

Cílem oznámeného opatření je kompenzovat náklady vzniklé v souvislosti s provozem přechodových sítí během fáze souběžného vysílání v době od 1. března 2017 do 18. března 2020 a od 1. července 2020 do 31. října 2020 (59). Opatření se nevztahuje na náklady vzniklé po skončení přechodného období, v platném znění (tj. po 31. říjnu 2020).

(62)

Způsobilými náklady v příslušném období jsou náklady vzniklé při provozu přechodových sítí během období souběžného vysílání pro každý vysílač, a to: i) kapitálové výdaje prostřednictvím nákladů na amortizaci spojených s novým zařízením pro účely výstavby a provozu přechodových sítí a ii) přímé přírůstkové provozní náklady na tři přechodové sítě (60):

(63)

Provozní náklady představuje amortizace aktiv během příslušného období. Česko vysvětlilo, že amortizace odráží ekonomickou životnost aktiv. Česko uvedlo, že podle účetní evidence provozovatelů (62) se životnost, a tedy i doba odpisování, pohybuje v rozmezí od tří do deseti let v závislosti na konkrétním aktivu (63).

(64)

Česko vysvětlilo, že investice, na které se vztahuje oznámené opatření pro účely výstavby a provozu přechodových sítí, budou zčásti opětovně použity ve finálních sítích (64).

(65)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, oznámené opatření se nevztahuje ani na náklady na přizpůsobení kmitočtově závislých zařízení (na něž se vztahuje rozhodnutí ve věci SA.55742), ani na náklady vzniklé v období od 19. března do 30. června 2020, ani na mimořádné náklady související s odložením data vypnutí vysílání, které vznikly v období od 1. července do 31. října 2020 (na něž se vztahuje rozhodnutí ve věci SA.60062).

(66)

Podle Česka by podpora představovala přibližně 47 % celkových investičních a provozních nákladů na zřízení tří přechodových sítí (65). Česko předběžně odhadlo, že celkové investiční náklady budou činit 1 007 476 444 CZK (přibližně 39 milionů EUR) (66).

(67)

Česko potvrdilo, že podporu v rámci oznámeného opatření nelze kumulovat s žádným jiným opatřením financujícím stejné způsobilé náklady.

(68)

Česko potvrdilo, že příjemci podpory nebudou moci pro daňové účely uplatňovat odpisy aktiv, na která se vztahuje kompenzace v rámci tohoto opatření.

(69)

České orgány se zavázaly zveřejnit text opatření a informace týkající se příjemců jakékoli podpory, která přesahuje 500 000 EUR.

(70)

V letech 2016 a 2018 Komise zaevidovala dvě stížnosti od dvou subjektů, asociace ČASO a společnosti Telly, které poskytují služby vysílání na satelitních a internetových platformách nebo tyto poskytovatele zastupují (viz 1. bod odůvodnění).

(71)

V první stížnosti asociace ČASO informovala Komisi o údajných protiprávních a neslučitelných opatřeních podpory v podobě podpory modernizace stávajících vysílacích platforem DVB-T na standard DVB-T2, která zahrnovala několik opatření vyplývajících ze strategie z roku 2016. Patří mezi ně oznámené opatření, ale i další aspekty, jako je informační kampaň, služby projektového řízení atd. Asociace ČASO se domnívá, že státní podpora by poskytla konkurenční výhodu provozovatelům infrastruktury DTT (společnostem ČRa a DB) a potenciálně nepřímou výhodu provozovatelům televizního vysílání (provozovatelům vysílání) využívajícím platformu DTT.

(72)

Společnost Telly si rovněž stěžovala na několik opatření podpory vyplývajících zejména z diginovely. Stížnost zahrnovala oznámené opatření.

(73)

Stěžovatelé se domnívali, že opatření by poskytlo diskriminační a nespravedlivou konkurenční výhodu provozovatelům DTT, kteří by obdrželi státní podporu na modernizaci svých platforem/sítí, zatímco stěžovatelé jako konkurenti by museli částky za technologickou modernizaci a související simulcasting / souběžné vysílání (67) hradit sami a v důsledku toho by u nich rovněž došlo k úbytku zákazníků. Tvrdili, že opatření je sice údajně zaměřeno na podporu přechodových sítí, ve skutečnosti však financuje zavádění a provoz finálních sítí DVB-T2. Tvrdili, že opatření je spojeno s rizikem zesílení nerovnováhy na trhu (tj. velkým průnikem DTT), což je v rozporu se zásadou technologické neutrality.

(74)

Připomínky stěžovatelů obdržené před rozhodnutím o zahájení řízení jsou shrnuty v 51. až 55. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení.

(75)

Toto rozhodnutí se zabývá pouze aspekty stížností týkajících se oznámeného opatření.

(76)

V rozhodnutí o zahájení řízení se Komise domnívala, že opatření předběžně představuje státní podporu pro provozovatele DTT, jelikož je financováno z veřejných zdrojů (radiokomunikační účet) a je přičitatelné státu (jelikož je stanoveno v právních a správních opatřeních). Příjemci jsou podniky, které poskytují služby zemského vysílání, což představuje hospodářskou činnost.

(77)

Opatření poskytuje hospodářskou výhodu některým provozovatelům DTT, neboť jeho záměrem je kompenzovat náklady, které vyplývají z dodržování regulačních povinností, konkrétně diginovely a Technického plánu přechodu, které jsou spjaty s hospodářskou činností provozovatelů DTT. Po dokončení přechodu by mohli příjemci využívat modernizované sítě, které mají větší kapacitu a jsou schopné podporovat vyspělejší televizní služby. Provozovatelům vysílání neplyne nepřímá výhoda, protože přechod na DVB-T2/HEVC pro ně znamenal vysoké náklady (54. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(78)

Komise se domnívala, že oznámené opatření je selektivní, protože poskytuje kompenzaci, která umožňuje provozovatelům DTT dodržet regulační povinnosti (přechod na DVB-T2/HEVC a souběžné vysílání), které jim ukládají právní předpisy. Kromě toho toto opatření umožnilo provozovatelům DTT zajistit kontinuitu jejich činnosti. Zařízení v přechodových sítích bylo zčásti opětovně použito ve finálních sítích. Naproti tomu provozovatelé jiných přenosových sítí, například těch, které využívají satelitní technologie, podléhají srovnatelným regulačním omezením a musí nést související náklady na technickou modernizaci a období souběžného vysílání.

(79)

V neposlední řadě hrozí, že opatření naruší hospodářskou soutěž a ovlivní obchod mezi členskými státy, neboť posiluje postavení některých provozovatelů DTT, kteří soutěží s provozovateli využívajícími jiné televizní platformy (satelitní, kabelové, IPTV) a působí na mezinárodní úrovni.

(80)

Komise vyjádřila pochybnosti, zda bylo opatření provedeno v souladu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, a poznamenala, že právní základ nemusí obsahovat řádné ustanovení o zachování původního stavu. Příjemci již podali své žádosti, které byly přezkoumány orgány veřejné správy. Komise zároveň konstatovala, že Česko potvrdilo, že před oznámením rozhodnutí Komise o schválení opatření nebude vyplacena jakákoli podpora.

(81)

Komise ověřila slučitelnost opatření s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c), tj. za slučitelné s vnitřním trhem lze považovat „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“, oznámené Českem.

(82)

Komise uznala, že opatření usnadňuje rozvoj hospodářské činnosti, tj. poskytování služeb zemského vysílání.

(83)

Komise nezjistila žádné prvky opatření, které by porušovaly ustanovení nebo zásady práva Unie.

(84)

Komise však vyjádřila pochybnosti o tom, zda má opatření motivační účinek, protože provozovatelům DTT plynou obchodní výhody, které by je mohly motivovat k investicím z vlastní iniciativy (např. modernizované sítě se zvýšenou kapacitou a kvalitou) v situaci, kdy se předvídatelnost investic zvýšila v důsledku prodloužení platnosti přídělů spektra do roku 2030 a kdy by mohla být ambice Česka zavést další dvě sítě DTT považována za známku pozitivního vývoje trhu.

(85)

Komise rovněž vyjádřila pochybnosti, zda by mohlo mít oznámené opatření motivační účinek, protože provozovatelé DTT zahájili práce na rozvoji přechodových sítí a souběžném vysílání v březnu 2017, tedy před přijetím diginovely, Technického plánu přechodu a uzavřením konečných dohod o mezinárodní koordinaci kmitočtů mezi Českem a sousedními zeměmi. V této souvislosti strategie z roku 2016 nemusela poskytnout dostatek pokynů pro kompenzaci.

(86)

Komise dále vyjádřila pochybnosti o nezbytnosti opatření jak z hlediska existence selhání trhu, tak z hlediska nezbytnosti financovat způsobilé náklady podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady.

(87)

Komise rovněž vyjádřila pochybnosti o vhodnosti opatření, zejména ohledně toho, zda mohly informační kampaně a kampaně zaměřené na certifikaci dostatečně motivovat domácnosti k obměně zařízení, a ne k souběžnému vysílání, zda nebyly vhodnější peněžité poukázky pro domácnosti nebo zda nestačilo vzhledem k možnosti odložit uvolnění pásma 700 MHz na základě odchylek předpokládaných rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady uložení regulační povinnosti.

(88)

V neposlední řadě Komise vyjádřila pochybnosti o přiměřenosti opatření, zejména pokud jde o dobu trvání souběžného vysílání, o relevanci některých způsobilých nákladů (např. amortizace kapitálových výdajů) a parametrů pro výpočet výše podpory a o to, zda bylo urychlené zavedení standardu DVB-T2 vyváženo obchodními výhodami vzhledem k potřebám financování příjemců. Komise chtěla rovněž objasnit, zda byly způsobilé náklady kompenzovány z jiných režimů podpory.

(89)

Komise uznala pozitivní dopady opatření na rozvoj a kontinuitu hospodářských činností v oblasti DTT v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz, jakož i důležitou úlohu médií, včetně televizních služeb, pokud jde o sociální soudržnost, fungování demokracie a hospodářství obecně. Komise zároveň zvážila negativní dopady, které toto opatření mělo nad rámec zachování stávajícího stavu, neboť umožnilo provozovatelům DTT zachovat si konkurenceschopnost a zároveň snížit jejich investiční náklady na modernizaci zařízení, které musí ostatní provozovatelé, jako jsou provozovatelé satelitního vysílání, vynaložit ze soukromých zdrojů.

(90)

Česko potvrdilo svůj postoj k různým dříve předloženým údajům a poskytlo další argumenty a vysvětlení. České orgány rovněž souhlasily s připomínkami předloženými společností ČRa, které jsou popsány v oddíle 4.3.

(91)

Česko opětovně potvrdilo, že DTT je jedinou bezplatnou platformou v Česku, což potvrzuje situace na trhu televizního vysílání po přechodu na DVB-T2. Česko potvrdilo, že trh služeb DTT a služeb bezplatného vysílání v Česku je rovnocenný. Upřesnila, že právní rámec umožňuje vysílání placené televize na platformě DTT. Experiment s placenou platformou DTT (realizovaný společností Skylink/M7 Group) však nebyl úspěšný.

(92)

Česko odkázalo na rozhodnutí Komise ve věci SA.55953 týkající se kompenzace slovenskému provozovateli DTT v důsledku uvolnění pásma 700 MHz (dále jen „rozhodnutí ve věci SA.55953“) (68). Z něj vyplývá, že prohlášení náhrady nákladů spojených s modernizací a souběžným přenosem za neslučitelnou s vnitřním trhem by mohlo vést k nerovnému zacházení mezi členskými státy, které musí zohlednit specifické technické a regulační podmínky svého trhu.

(93)

Česko důrazně nesouhlasilo s tvrzením stěžovatele o porušení zásady technologické neutrality. Česko tvrdilo, že rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady není samo o sobě technologicky neutrální, protože se týká pouze platformy DTT. Ve skutečnosti by při neexistenci oznámeného opatření byla vážně porušena zásada technologické neutrality, protože uvolněním pásma 700 MHz by byla způsobena újma pouze platformě DTT.

(94)

Vzhledem k tomu, že žádná z alternativních platforem nemusela čelit selhání trhu v důsledku uvolnění pásma 700 MHz, je tudíž normální, že jejich rozhodnutí o modernizaci technologií byla vždy určována poptávkou na trhu. Konkurenční IPTV platforma totiž může mít přínos z toho, že kmitočty z pásma 700 MHz zpřístupnili pro využívání IPTV platformy operátoři mobilních sítí, kteří v současnosti zavádějí mobilní sítě 5G.

(95)

Česko tvrdilo, že situace na vnitrostátním trhu DTT se podobá situaci na Slovensku, popsané v rozhodnutí ve věci SA.55953, kde Komise schválila podporu na technologickou modernizaci sítě v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz (69). Česko se domnívalo, že takový případ by měl být použit jako precedens v souladu se zásadami transparentnosti a nediskriminace.

(96)

V rozhodnutí ve věci SA.55953 Komise uznala, že rozhodnutí o uvolnění pásma 700 MHz do června 2020 je regulačním opatřením koordinovaným na úrovni Unie, a není tedy v rukou trhu. Stejně tak v Česku neměli provozovatelé DTT obchodní zájem modernizovat standard DTT v časovém horizontu stanoveném rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady. Provozovatelé DTT nemohli očekávat, že se jim náklady na přechod na DVB-T2 vrátí, protože provozovatelé televizního vysílání neměli zájem tak učinit. Pokud by nedošlo ke změně právních předpisů, motivace k investicím potřebným k uvolnění pásma 700 MHz a přesunu do pásma do 700 MHz by neexistovala. Vysílací sítě DTT nezískaly v důsledku uvolnění pásma 700 MHz dodatečné příjmy, ale vznikly jim dodatečné náklady.

(97)

Česko připomnělo, že přirozený investiční cyklus v odvětví elektronických komunikací je obvykle 12 až 15 let, že stávající obchodní smlouvy mezi provozovateli DTT a provozovateli vysílání byly obecně stanoveny na dobu platnosti příslušných práv k využívání rádiového spektra (tj. do období 2021–2024) a že cyklus obměny televizorů v domácnostech v Česku (70) svědčí o přirozeném přechodu na technologii DVB-T2 po období 2022–2024.

(98)

Dále vysvětlilo, že před přijetím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady se obecně předpokládalo (jak ze strany orgánů veřejné správy, tak ze strany provozovatelů), že přechod na nové technologie proběhne v období 2022–2024 spolu se spuštěním jedné až dvou dalších vysílacích sítí DVB-T2. Česko ve skutečnosti přijalo strategii z roku 2016 na základě probíhajících diskusí v souvislosti s nadcházejícím uvolněním pásma 700 MHz.

(99)

Česko tvrdilo, že skutečnost, že postup byl přijat na základě konsensu mezi vládou a dotčenými provozovateli DTT, neodstraňuje motivační účinek opatření. Naopak o motivačním účinku svědčí zahájení výstavby přechodových sítí a zahájení informační kampaně ze strany dotčených subjektů ještě před schválením příslušných legislativních kroků.

(100)

České orgány nesouhlasily s argumentem, že experimentální testování technologie DVB-T2 v roce 2012 ukazuje na nedostatečný motivační účinek opatření. Operátoři zpravidla investují do ověřování nových technologií, ale neznamená to, že na tomto základě zavedou celou síť, zejména před plnou amortizací již používaných technologií.

(101)

Z údajů o podílech na trhu podle jednotlivých platforem vyplývá, že po přechodu (tj. v roce 2023) podíl platformy DTT mírně poklesl na 52,9 % z téměř 60 %, jichž dosahoval před přechodem. Kombinovaný tržní podíl kabelové a IPTV platformy se výrazně zvýšil na 42,1 %, zatímco tržní podíl satelitní televize od roku 2013 klesá a dosahuje 19,7 %.

(102)

Na druhou stranu je trh DTT v Česku relativně stabilní. Smlouvy mezi provozovateli sítí DTT a provozovateli bezplatného vysílání jsou sjednávány na základě očekávaných příjmů z televizní reklamy, které jsou v Česku stabilní. Česko potvrdilo, že provozovatelé DTT získávají drtivou většinu (téměř 100 %) svých příjmů ze služeb vysílání poskytovaných provozovatelům bezplatného vysílání. Příjmy provozovatelů DTT souvisejí s počtem kanálů, jakož i s kvalitou a případnou regionalizací (jejíž možnost byla omezena zřízením velkých jednokmitočtových sítí po přechodu na standard DVB-T2).

(103)

Hlavním rizikem v období plánovaného přechodu z DVB-T na DVB-T2 byla nejistota zachování stejné sledovanosti. Použití přechodových sítí by nezvýšilo sledovanost DTT, možné přerušení by však pouze zmírnilo. Obavy provozovatelů vysílání ze ztráty sledovanosti v souvislosti s přechodem se logicky musely odrazit v jednáních s provozovateli sítí DTT, což snížilo příjmy provozovatelů DTT v době po přechodu. Volná kapacita v sítích DTT po modernizaci dále znamenala, že provozovatelé DTT museli snížit cenu za šíření signálu, aby přilákali provozovatele vysílání nebo je udrželi. Proto došlo k poklesu cen a zvýšení hospodářské soutěže na trhu.

(104)

Česko poskytlo údaje o počtu televizních kanálů vysílaných komerčními provozovateli DTT, z nichž vyplývá, že jak skupina ČRa (společnosti ČRa a CDG), tak společnost DB zvýšily počet vysílaných televizních kanálů (71). Česko předložilo informace od společnosti ČRa, které objasňují, že odměna, kterou provozovatelé bezplatného vysílání hradí provozovatelům DTT, v konečném důsledku závisí na trhu s televizní reklamou, a je tedy založena na televizní sledovanosti, nikoli na počtu vysílaných televizních kanálů.

(105)

Vývoj trhu DTT proto potvrdil, že navzdory zvýšení počtu vysílaných televizních kanálů nemohla komerčním provozovatelům DTT z přechodu plynout obchodní výhoda, jak tvrdila Komise ve 149. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení. Ve skutečnosti příjmy provozovatelů DTT po přechodu na digitální televizní vysílání klesly. Provozovatelé DTT museli vynaložit značné investiční náklady a za služby pro přechodové sítě nebyly provozovatelům vysílání účtovány poplatky. U provozovatelů DTT rovněž v období po roce 2018 postupně klesá ukazatel EBITDA.

(106)

Česko poskytlo údaje, podle kterých příjmy komerčních provozovatelů DTT (společností ČRa, CDG a DB) z šíření televizního signálu na platformě DTT v letech 2017 až 2020 klesaly a poté zůstaly až do roku 2023 relativně stabilní (72). Podle Česka tato skutečnost ukazuje, že přechod ve skutečnosti nevedl k obchodním výhodám pro provozovatele DTT, ale naopak k poklesu příjmů. Z údajů o ziskovosti komerčních provozovatelů DTT (skupina ČRa a společnost DB) před přechodem a po něm dále vyplývá, že ziskovost skupiny ČRa se od roku 2017 mírně lišila a obecně zůstává nad úrovní roku 2017 (73). Pokud jde o společnost DB, ziskovost se ve srovnání s rokem 2017 snížila, ale v roce 2023 zůstala na úrovni přibližně [0–50] % (74).

(107)

Společnost DB mimoto v lednu 2012 získala kmitočtový příděl a k dokončení její původní sítě DVB-T (multiplex 4) došlo krátce před zahájením přechodu na DVB-T2 (první vysílač v DVB-T2 byl spuštěn v listopadu 2017). Z tohoto důvodu nebyla investice do technologie DVB-T odepsána z účetního ani technologického hlediska. Společnost DB akceptovala přechod na DVB-T2, aby si udržela své postavení na trhu a minimalizovala ztráty.

(108)

Česko upřesnilo, že provozovatelé DTT před uvolněním pásma 700 MHz aktivně plánovali. V období 2013–2016 provozovatelé DTT zahájili spolupráci s výrobci přijímacích zařízení (certifikační laboratoř, stanovení postupu a podpora certifikace televizních přijímačů). Dále se účastnili semináře a diskusí se společnostmi, které poskytovaly služby údržby televizních antén. Provozovatelé DTT tedy investovali do procesu před březnem 2017, a to i když se na tyto náklady nevztahuje kompenzace.

(109)

Česko považovalo způsobilé náklady, na něž se vztahuje kompenzace, za přímé náklady, neboť přímo souvisejí s realizací uvolnění pásma 700 MHz a byly jako takové uznány v podobných případech na úrovni Unie. Přechodové sítě, technologie DVB-T2 a kompresní standardy HEVC byly nezbytné pro hladký přechod, optimalizaci spektra a zachování dostupnosti služeb pro diváky. Kompenzace za tyto investice je odůvodněná, jelikož vychází z objektivní potřeby zajistit kontinuitu vysílání a dodržet evropské harmonizační cíle.

(110)

Česko se domnívalo, že technologická modernizace bylo vzhledem ke vnitrostátním podmínkám nezbytným předpokladem hladkého přechodu, ačkoli režimy podpory navržené jinými členskými státy technologickou modernizaci nezahrnovaly.

(111)

Pokud jde o potřebu technologické modernizace:

(112)

Pokud jde o potřebu přechodových sítí:

(113)

Česko uvedlo, že kompenzace byla zapotřebí zejména proto, že modernizace v důsledku uvolnění pásma 700 MHz nastala až po předchozím uvolnění pásma 800 MHz (dokončeném v roce 2012), což s sebou rovněž neslo náklady pro provozovatele DTT.

(114)

Provozovatelé DTT nebyli připraveni investovat do roku 2020 z vlastní iniciativy. Aktualizovaná studie ADL o selhání trhu šíření vysílání DTT v důsledku uvolnění pásma 700 MHz již odhadla investiční cyklus provozovatelů DTT do roku 2024, zdokumentovala negativní dopady na diváky a provozovatele DTT v důsledku uvolnění pásma 700 MHz v roce 2020 a představila opatření (řízený přechod) jako řešení, které má motivovat provozovatele DTT k nezbytným investicím.

(115)

Česko mělo zdokumentovaný rozhodný nesouhlas provozovatelů vysílání s financováním přechodu (79).

(116)

Česko trvalo na tom, že údaje o nárůstu prodeje kompatibilních přijímacích zařízení jsou relevantní k prokázání přiměřenosti délky souběžného vysílání. Česko zopakovalo, že vyšší prodej a obecné přijetí těchto zařízení je významným důkazem toho, že souběžné vysílání bylo vhodné.

(117)

Česko upřesnilo, že informační kampaň související se začátkem vypnutí stávajících sítí DVB-T byla zahájena až v říjnu 2019. Další části informační kampaně však byly zahájeny již po přijetí strategie z roku 2016 v polovině roku 2016 a postupně se rozvíjely s využitím různých médií a televize, přičemž zahrnovaly například informace o certifikaci, o postupu a regionální informace.

(118)

Česko uvedlo, že byly předloženy dostatečné faktické důkazy, včetně kalkulací nákladů na peněžité poukázky pro domácnosti, které jasně ukazují, že opatření bylo pro stát a domácnosti výhodnější než jiné možnosti. Kromě nákladů na samotné peněžité poukázky existují rovněž náklady na distribuci a na vypracování potřebných právních předpisů, což by proces zpomalilo o jeden až dva roky.

(119)

Pokud jde o technologickou neutralitu poukázek, Česko vyjádřilo pochybnosti o tom, že by mělo být přijato technologicky neutrální opatření, které má pozitivní vliv na konkurenční platformy, aby se zmírnily negativní účinky uvolnění pásma 700 MHz provozovateli DTT. Tím by se selhání trhu ještě víc zesílilo.

(120)

Česko vysvětlilo, že možnost pozdržet uvolnění pásma 700 MHz o dva roky podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady byla v praxi poskytnuta pouze zemím sousedícím se třetími zeměmi. Česko tuto možnost odmítlo, jelikož dosažení souladu a harmonizace se sousedními státy (zejména těmi, s nimiž mají nejdelší hranici) byly v daném časovém rámci realizovatelné a možné.

(121)

Česko připomnělo, že hlavním účelem dostatečně dlouhé doby trvání souběžného vysílání bylo zohlednit potřeby domácností. Kompenzace odpovídá skutečným nákladům vzniklým při provozu přechodových sítí a nebyla stanovena za účelem poskytnutí tržní výhody provozovatelům DTT, ale jako nezbytná reakce na regulační požadavky. Načasování přechodu bylo stanoveno tak, aby byl dopad na uživatele co nejmenší, a kompenzace odráží skutečné náklady provozovatelů DTT bez ohledu na délku trvání užívacích práv.

(122)

Česko vysvětlilo, že dostatečně dlouhé přechodné období významně snížilo počet domácností, které by byly nuceny investovat do nového přijímače mimo cyklus přirozené obměny, čímž se snížila další zátěž pro domácnosti vyplývající z uvolnění pásma 700 MHz. Česko při souběžném vysílání vycházelo zejména ze skutečných potřeb svých obyvatel, pokud jde o obměnu přijímacích zařízení, a z kapacity maloobchodního trhu tato zařízení dodávat. Bylo zapotřebí stimulovat k obměně přijímačů před přirozeným cyklem obměny.

(123)

Bylo rovněž nutné vzít v úvahu aspekty, jako je počasí (např. výměnu anténních systémů pro vysílání není praktické provádět v zimě) a kapacita společností poskytujících podporu (výrazně omezené souběžné vysílání by neposkytlo dost času na provedení servisu antén v domácnostech) (80). Kromě toho bylo v případě doby trvání souběžného vysílání zohledněno rovněž zajištění praktického ověření, výstavby a provozu velkých jednokmitočtových sítí (81).

(124)

Kratší doba by mohla vést k technickým a ekonomickým problémům, zejména v regionech s pomalejší obměnou přijímacích zařízení. Výhody (kvalita, dostupnost, další zvýšení počtu dostupných kanálů atd.) nové technologie (DVB-T2/HEVC) musely být domácnostem jasně demonstrovány po delší časové období.

(125)

Česko uvedlo, že použití přechodových sítí umožnilo hladký přechod na sítě DVB-T2 u všech televizních stanic, čehož nebylo možné dosáhnout přímým přechodem, tj. v krátkém období 3–4 měsíců, jak předpokládali stěžovatelé. Celková doba trvání souběžného vysílání není přesně definována jako 3,5 roku, protože se jedná o celkovou dobu trvání přechodu, a nikoli o skutečnou dobu souběžného vysílání na jeden vysílač. Například průměrná doba trvání souběžného vysílání u sítě 1 činila 19 měsíců (82).

(126)

Specifickým pro tuto situaci je odkaz na dobu v délce šesti měsíců v rámci přechodu z analogového na digitální vysílání, kterou ČTÚ považoval za zbytečně dlouhou (83). Na rozdíl od vynuceného uvolnění pásma 700 MHz byl přechod z analogového na digitální vysílání (v Česku v období 2008–2012) trhem přijat jako významný inovační krok, který přinesl významnou přidanou hodnotu.

(127)

Česko připomnělo, že souběžné vysílání bylo omezeno na dobu nezbytnou k dosažení sociálně přijatelného přechodu a že provozovatelům DTT neplynuly z přechodových sítí žádné příjmy.

(128)

Česko je přesvědčeno, že otázka délky souběžného vysílání v obou standardech je plně v kompetenci jednotlivých států a je výlučným rozhodnutím vnitrostátních orgánů. Tento přístup zohledňuje nejen technické a ekonomické aspekty přechodu na nový vysílací standard, ale i sociální rozměr tohoto procesu. Česko se domnívá, že negativní účinky na hospodářskou soutěž a obchod jsou omezené a že pozitivní účinky jednoznačně převažují.

(129)

Tato kompenzace odráží skutečné náklady vynaložené na zajištění hladkého uvolnění pásma 700 MHz a nelze ji považovat za nadměrnou. Cílem opatření je minimalizovat narušení trhu a zajistit kontinuitu pozemního televizního vysílání. Provozovatelé DTT nejsou hlavními příjemci investic, ale nesou hlavní náklady spojené s přechodem, a proto je kompenzace oprávněná.

(130)

Česko nesouhlasilo s argumentem, že výše podpory nezohledňuje načasování přechodu na DVB-T2/HEVC v rámci užívacích práv. Argument, že podpora měla být odstupňována podle zbývající doby platnosti licencí, nezohledňuje skutečnost, že tito provozovatelé museli provést přechod v daném časovém horizontu bez ohledu na zbývající dobu platnosti jejich užívacích práv. Prodloužení práv k využívání kmitočtů do roku 2030 navíc nic nemění na skutečnosti, že investice do nových technologií byly vynuceny regulačními požadavky a byly nezbytné pro kontinuitu vysílání.

(131)

Česko každopádně upřesnilo, že prodloužení platnosti užívacích práv do roku 2030 není podmíněno přechodem a technologickou modernizací. Provedené prodloužení platnosti přídělů do roku 2030 nemělo kompenzační charakter, ale naopak bylo s ohledem na právní rámec omezující, jelikož v případě neuvolnění pásma 700 MHz by provozovatelé DTT měli právo požádat o prodloužení platnosti do roku 2030 (i v případě zachování standardu DVB-T).

(132)

Česko rovněž nesouhlasilo s tím, že relevantnost parametrů pro výpočet výše podpory na kompenzaci nákladů na investice do sítí DVB-T2/HEVC nebyla odůvodněná. Použití měsíčních odpisů hmotných aktiv je standardní metoda, která zajišťuje postupné rozfázování skutečných investičních nákladů a je v souladu s účetními zásadami; umožňuje přesně určit ekonomickou hodnotu investic v čase a zajistit, aby podpora odpovídala skutečně vynaloženým nákladům.

(133)

Pokud jde o vhodnost odpisů/amortizace pro odhad kapitálových výdajů týkajících se přechodových sítí, Česko potvrdilo, že doba odpisování vychází z doby životnosti (84) příslušného zařízení podle účetnictví příslušného provozovatele (příjemce). Podle českých právních předpisů týkajících se účetnictví (85) musí doba životnost použitá pro účely účetnictví odpovídat skutečnosti. Odpisy proto zabraňují nadhodnocení kapitálových výdajů týkajících se příslušných aktiv. Kromě toho odpisy odrážejí snížení hodnoty aktiva v případě, že bude opětovně použito ve finálních sítích (např. pokud bylo aktivum s dobou životnosti pět let používáno v přechodových sítích po dobu dvou let, jeho doba použitelnosti ve finálních sítích bude činit pouze tři roky).

(134)

Česko vysvětlilo, že hypotetický srovnávací scénář pomalejšího zavádění DVB-T2 v době vynuceného přechodu vyplývajícího z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady nikdy v podrobném návrhu neexistoval. Vzhledem k dlouhému časovému horizontu obnovy trhu s touto technologií provozovatelé v době opatření nevypracovali žádný alternativní scénář obnovy trhu. Česko předložilo podnikatelský plán z roku 2010 (86) vypracovaný jedním z příjemců pro síť DVB-T, ale neposkytlo žádné podnikatelské plány, které by se aktuálně vztahovaly k tomuto opatření. Česko se nicméně odvolává na aktualizovanou studii ADL, tj. odbornou studii zadanou ministerstvem průmyslu a obchodu, která analyzuje několik scénářů: i) přechod na standard DVB-T2 se souběžným vysíláním, ii) přechod na standard DVB-T2 bez souběžného vysílání a iii) zachování standardu DVB-T, a to i za předpokladu snížení pokrytí (87). Studie poskytla kvalitativní a kvantitativní posouzení nákladů pro různé zúčastněné strany (tj. provozovatele DTT, provozovatele televizního vysílání, domácnosti a stát). Podle Česka kvantifikované náklady podle analýzy ex ante jasně ukázaly, že souběžný přechod je nejlepší možností, jak udržet dopad opatření na nezbytném minimu, a to s ohledem na všechny zúčastněné strany.

(135)

Pokud jde o neexistenci kumulace s jinými opatřeními podpory, Česko potvrdilo, že ČTÚ provedl podrobné ověření způsobilých nákladů, aby zajistil, že byly zahrnuty pouze relevantní náklady a že neexistují žádné náklady, na které by se již vztahovala kompenzace na základě jiného opatření podpory. Česko zdůraznilo, že všechny příslušné náklady jsou zaznamenány v účetnictví každého příjemce a že součet všech nákladů kompenzovaných každému příjemci podle opatření schválených Komisí nemůže být vyšší než součet příslušných nákladů v účetnictví každého příjemce. ČTÚ provedl podrobné ověření způsobilých nákladů a vyloučil náklady, na které se vztahovala kompenzace na základě jiného režimu podpory. Česko považuje tvrzení stěžovatelů, že odborníci z ČTÚ jsou podjatí, za irelevantní a nepodložené. ČTÚ provádí svá ověření v souladu s právním rámcem (§ 27 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích).

(136)

Česko nesouhlasilo s tvrzením společnosti Telly, že opatření mělo omezené pozitivní účinky (153. bod odůvodnění). Stěžovatel opomněl skutečnost, že šíření televizního signálu na platformě DTT je oproti alternativním platformám (satelitní, IPTV, kabelové) založena na odlišném ekonomickém modelu. V případě DTT převládá model bezplatných služeb, kdy náklady na přenos televizního signálu hradí provozovatelé vysílání provozovatelům sítě DTT a divákům jsou k dispozici bezplatně. U alternativních platforem platí diváci jak za přenos signálu, tak za televizní obsah.

(137)

Česko vysvětlilo, že pozitivní účinky přechodu na DVB-T2/HEVC se projevily v lepší vybavenosti domácností přijímacími zařízeními, z čehož měly prospěch i ostatní konkurenční platformy.

(138)

K uvolnění pásma 700 MHz došlo poměrně rychle po uvolnění pásma 800 MHz provozovateli DTT (dokončeném v roce 2012). Česko uvedlo, že od roku 2012 existuje zdravá konkurence mezi různými platformami na trhu s televizním obsahem. Uvolnění pásma 700 MHz se však dotklo pouze provozovatelů DTT, kterým vznikly související náklady a jejichž konkurenční situace se zhoršila, z čehož měly prospěch konkurenční platformy.

(139)

Připomnělo, že případná škoda v důsledku neřízeného uvolnění pásma 700 MHz, kterou utrpěla platforma DTT, jež je domácnostem k dispozici bezplatně, by mohla mít dopad na domácnosti v případě, že by byly nuceny přejít na alternativní platformy, pokud by se zhoršilo pokrytí DTT.

(140)

Česko zásadně nesouhlasilo s tvrzením, že zvýhodňuje nejméně progresivní platformu, což poškozuje konkurenční platformy a má nepříznivé účinky na veřejný zájem. Výběr technologií byl založen pouze na návrhu v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, přičemž byla respektována kompatibilita se sousedními zeměmi. Z důkazů naopak vyplývá, že zájem o širokopásmové připojení díky přechodu na DVB-T2/HEVC a využívání možností HBBTV roste. DTT začalo reálně fungovat jako vstupní brána pro využívání širokopásmového připojení.

(141)

Česko potvrdilo, že kompenzaci poskytnutou v rámci oznámeného opatření třem provozovatelům DTT nelze kumulovat s žádným jiným opatřením financujícím stejné způsobilé náklady.

(142)

Společnost Telly upozornila na připomínky, které předložila před přijetím rozhodnutí o zahájení řízení, v nichž vysvětlila, že Komise by v tomto případě měla použít stejná kritéria hodnocení jako ve svém rozhodnutí ve věci SA.28599 týkající se DTT ve Španělsku (88).

(143)

Společnost Telly uvedla, že měla přístup k připomínkám Česka k rozhodnutí o zahájení řízení v souladu s vnitrostátním právními předpisy v oblasti volného přístupu k informacím. Stěžovatel se domníval, že připomínky Česka byly stručné a neposkytly žádné nové informace nebo důkazy, což je v rozporu s požadavkem, aby členský stát nesl důkazní břemeno ohledně slučitelnosti opatření s vnitřním trhem.

(144)

Společnost Telly nesouhlasila se závěrem Komise, že nezjistila žádné porušení ustanovení nebo zásad práva Unie (116. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Stěžovatel se zejména domníval, že opatření je v rozporu se zásadou rovného zacházení (89) a zásadou technologické neutrality, která je podle jeho názoru základem praxe Komise v oblasti státní podpory, jak potvrdily i soudy EU (90). Společnost Telly si není vědoma toho, že by jakýkoli členský stát byť jen teoreticky uvažoval o poskytnutí podpory provozovatelům DTT na modernizaci technologie nebo souběžné vysílání.

(145)

Společnost Telly se domnívá, že tvrzení Česka, že provozovatelé DTT investovali do přechodu na DVB-T2/HEVC již před 1. březnem 2017 (108. bod odůvodnění), dále potvrzuje, že opatření nemělo žádný motivační účinek, neboť z něj vyplývá, že provozovatelé byli připraveni investovat ještě před přijetím Technického plánu přechodu. Skutečnost, že se na náklady vzniklé před zahájením provozu přechodových sítí nevztahovala žádná kompenzace, je irelevantní.

(146)

Společnost Telly souhlasila s tím, že politické rozhodnutí uvolnit pásmo 700 MHz je výsledkem regulačních opatření EU, nicméně se domnívá, že to samo o sobě nesvědčí o selhání trhu. Společnost Telly souhlasila s pochybnostmi, které Komise vyjádřila v rozhodnutí o zahájení řízení, a uvedla, že nebylo podáno žádné vysvětlení, proč by provozovatelé DTT nebyli ochotni pokračovat v činnosti bez státní podpory.

(147)

Pokud jde o potřebu zřídit přechodové sítě, stěžovatel se domníval, že nedojde k žádnému podstatnému rušení, protože jiné členské státy očividně dokázaly uvolnit pásmo 700 MHz bez takových negativních externalit. Stěžovatel připomněl, že ostatní technologické platformy musely samy hradit své náklady spojené s modernizací a souběžným vysíláním. Společnost Telly se domnívala, že domácnosti by nepřišly o přístup k vysílání DTT, pokud by k uvolnění pásma 700 MHz došlo rozumným způsobem, tak jako v jiných členských státech.

(148)

Stěžovatel je přesvědčen, že toto opatření není vhodné, protože existovaly účinnější a méně omezující alternativy. Stěžovatel se domnívá, že přímá podpora domácností by byla mnohem méně rušivá, méně nákladná a technologicky neutrální. Toto řešení se osvědčilo v jiných členských státech (91). Stěžovatel nerozuměl tomu, jak toto opatření pomáhá řešit údajný negativní postoj domácností ke ztrátě přístupu k platformě DTT v případě, že nedojde k řízenému přechodu.

(149)

Pokud jde o argument Česka, že distribuce poukázek s sebou nese náklady na distribuci, stěžovatel poukázal na možnost využití všeobecných poštovních služeb poskytovaných Českou poštou. Pokud jde o argument Česka, že přijetí právních předpisů pro poukázky by trvalo nejméně dva roky, stěžovatel porovnává tuto dobu s dobou trvání souběžného vysílání v délce 3,5 roku.

(150)

Pokud jde o argument, že vhodnějším způsobem, než je dlouhotrvající souběžné vysílání, mohla být kampaň zaměřená na certifikaci, jejž uvedl stěžovatel, Česko zahájilo formální celostátní informační kampaň až v říjnu 2019, tedy více než dva roky po zahájení souběžného vysílání, k němuž došlo dne 1. března 2017. Dodává, že prohlášení, že informační kampaň započala v polovině roku 2016 a od té doby se postupně rozvíjí, není podloženo důkazy.

(151)

Společnost Telly se domnívá, že Česko neposkytlo žádné nové vysvětlení ohledně doby trvání souběžného vysílání překračující rámec 3-4 měsíců (nebo dokonce šesti měsíců), ale pouze zpochybňuje rozhodnutí o zahájení řízení tím, že poukazuje na zvýšení prodeje přijímacích zařízení. Stěžovatel rovněž nesouhlasil s argumenty, že přechod z analogového na digitální vysílání nelze použít jako srovnatelnou situaci pro stanovení přiměřené doby trvání souběžného vysílání během technologického přechodu na DVB-T2/HEVC.

(152)

Společnost Telly se domnívala, že Česko nepředložilo žádné nové důkazy nebo odůvodnění ohledně toho, zda je opatření skutečně omezeno na kompenzaci nákladů, na které se dosud nevztahovala jiná opatření. Česko toto tvrzení uvádí, aniž by poskytlo důkaz o tom, že ČTÚ provedl podrobné ověření způsobilých nákladů u každého příjemce. Stěžovatel se odvolával na možnou podjatost ČTÚ a navrhoval, že vhodnější by byli nezávislí odborníci. Dále uvedl, že samotné ověření těchto způsobilých nákladů neodstraňuje pochybnosti Komise.

(153)

Společnost Telly souhlasila, že dobře fungující mediální prostředí a pluralita médií jsou důležité pro fungující demokracie a hospodářství. Pozitivní účinky tohoto opatření jsou však omezené. Zejména se domnívá, že argument Česka, že platforma DTT je jedinou platformou bezplatného televizního vysílání v Česku, je nepravdivý, protože neexistuje žádná právní úprava ani smluvní záruka, která by provozovatelům komerčního vysílání bránila v kódování jejich programů po přechodu na standard DVB-T2.

(154)

Stěžovatel tvrdil, že Česko se rozhodlo zvýhodnit nejméně progresivní televizní technologii (tj. DTT), což nejen poškodilo konkurenční technologie, ale v konečném důsledku mělo negativní účinek na zákazníky. Společnost Telly připomněla, že na základě legitimního očekávání vyvolaného technologicky neutrální informační kampaní státu byla připravena zavést bezplatnou kartu DIGI TV pro bezplatné sledování. Společnost Telly připomněla, že dva největší provozovatelé komerčního vysílání v Česku (jejichž podíl na sledovanosti dosahuje téměř 60 %) opakovaně oznámili svůj záměr po zavedení standardu DVB-T2 zakódovat HD verze svých programů.

(155)

Komise obdržela připomínky společností ČRa a DB, kteří jsou dvěma příjemci opatření (5. bod odůvodnění). Kromě případů, kdy je to v tomto oddíle výslovně uvedeno, pocházejí připomínky od společnosti ČRa.

(156)

Pokud jde o rozsah opatření, společnost ČRa uvedla, že rozhodnutí o zahájení řízení vyvolává dojem, že se kompenzace týká investičních nákladů na nové vybavení nezbytné pro výstavbu a provoz sítí DVB-T2/HEVC (viz 3. bod odůvodnění písm. i) a 28. bod odůvodnění písm. i) rozhodnutí o zahájení řízení). Opatření se však týká právě přírůstkových nákladů na tři přechodové sítě, které byly provozovány po omezenou dobu a bezplatně. Opatření poskytuje náhradu pouze za odpisy zařízení používaných pro přechodové sítě. V tomto ohledu je skutečnost, že některá zařízení mohou být ve finálních sítích opětovně použita, irelevantní.

(157)

Podle společnosti ČRa je cílem opatření a) zajistit hladké a včasné uvolnění pásma 700 MHz, které by nebylo možné bez konsensu s provozovateli DTT, b) zajistit životaschopnost sítí DTT alespoň do roku 2030, jak se předpokládá v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, a c) zachovat stávající stav, pokud jde o technologické platformy pro televizní vysílání, a tím zabránit narušení hospodářské soutěže.

(158)

Společnost ČRa vysvětlila, že platforma DTT je nesporně nejsilnější platformou televizního vysílání v Česku a že mezi službami DTT a službami bezplatného vysílání v Česku existuje zřejmá shoda. Na platformě vysílání DTT nejsou nabízeny žádné placené kanály a nejsou na ní k dispozici žádné bezplatné kanály přes satelit, kabel nebo IPTV, a to ani na části území České republiky. Ve 106. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise zmínila možnost spuštění placené služby DTT skupiny Skylink/M7, tato informace je však zastaralá (92).

(159)

Společnost ČRa se domnívala, že posouzení tohoto opatření musí být v souladu s posouzením ostatních opatření souvisejících s uvolněním pásma 700 MHz, která již Komise schválila.

(160)

Společnost ČRa tvrdila, že opatření nelze přičítat státu, protože uvolnění pásma 700 MHz a přechod na DVB-T2 přímo provádí legislativní akt přijatý Unií (tj. rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady předpokládá, že členské státy mohou poskytnout kompenzaci s cílem usnadnit přechod na technologie, které účinněji využívají spektrum. Opatření pouze zajišťuje, že Česko splní cíle uložené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady.

(161)

Podle názoru společnosti ČRa není poskytnuta žádná selektivní výhoda, jelikož opatření pouze zmírňuje nepříznivé účinky pro platformu DTT v důsledku vynuceného procesu uvolnění pásma 700 MHz a souvisejícího přechodu na DVB-T2. Toto opatření pouze kompenzuje strukturální nevýhodu provozovatelů DTT. Ta postihuje všechny provozovatele DTT stejným způsobem.

(162)

Společnost ČRa připomněla, že Soudní dvůr rozhodl, že zákon, který pouze zamezuje tomu, aby na rozpočet podniku byla uvalena zátěž, která by za běžné situace neexistovala, neposkytuje tomuto podniku výhodu (93). Vzhledem k okolnostem projednávaného případu, kdy předpisy Unie postupně snižují objem spektra vyhrazeného pro služby DTT, a to s velkým předstihem před investičním cyklem DTT a aniž by byla respektována platnost souvisejících užívacích práv, je vhodné považovat náklady spojené s prováděním těchto opatření za mimořádnou zátěž uvalenou na rozpočet podniku. Nejedná se o běžné regulační náklady ani o náklady související s každodenním řízením běžných činností podniku. Soudní dvůr dospěl k závěru, že běžné náklady, které má nést podnik, jsou náklady, jež nesou všechny podniky, které spolu soutěží (94).

(163)

Společnost ČRa uvedla, že tvrzení v 79. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, že české orgány mohly jednostranně odejmout rádiové kmitočty z pásma 700 MHz provozovatelům DTT tím, že by změnily příděly rádiových kmitočtů podle § 19 zákona o elektronických komunikacích, je příliš zjednodušující. Společnost ČRa se domnívá, že rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady není přímo použitelné – není závazné pro provozovatele DTT, ale je určeno členským státům. Ačkoli tedy zákon o elektronických komunikacích obsahuje ustanovení o možné změně přídělů kmitočtů s cílem uvést je do souladu s právem Unie, nebylo použití tohoto právního základu považováno za životaschopné.

(164)

Společnost ČRa tvrdila, že je nesporné, že pro účinné a včasné uvolnění pásma 700 MHz bylo nezbytné, aby české orgány dosáhly konsensu s provozovateli DTT, jinak by se vystavily riziku dlouhodobých sporů a/nebo mezinárodních arbitráží. Pokud by se stát odvolal na článek 19 zákona o elektronických komunikacích, hrozilo by navíc bezprostřední riziko, že bude čelit nárokům na náhradu škody z důvodu faktického vyvlastnění příslušných rádiových kmitočtů (95).

(165)

Společnost ČRa zdůraznila, že přechodové sítě byly provozovány bezplatně a nikoli za účelem zisku, byly zřízeny za účelem zajištění cíle veřejné politiky, přičemž jedinou možnou odměnou pro provozovatele DTT byla kompenzace v rámci opatření. Během rozsáhlých konzultací o uvolnění pásma 700 MHz všichni provozovatelé televizního vysílání jasně odmítli nést jakékoli náklady, zejména náklady na souběžné vysílání.

(166)

Podle společnosti ČRa nelze předpokládat, že by tím byli poskytovatelé DTT zvýhodněni. Její příjmy po uvolnění pásma 700 MHz a souvisejícím přechodu na DVB-T2 klesly, bez ohledu na zvýšení datové kapacity v důsledku přechodu na DVB-T2, jak je uvedeno v 27. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení.

(167)

Pokud jde o selektivitu, společnost ČRa trvala na tom, že Komise musí vysvětlit, proč by podniky využívající DTT měly být považovány za podniky, které se nacházejí ve skutkové a právní situaci srovnatelné se situací podniků využívajících jiné technologie (96), kterých se proces uvolnění pásma 700 MHz přímo netýkal a/nebo na ně neměl negativní dopad. Obecné regulační požadavky uložené jiným platformám (např. satelitním) nelze srovnávat se specifickou situací související s uvolněním pásma 700 MHz. Obchodní modely jednotlivých platforem se diametrálně liší (97). Platforma DTT přímo nesoutěží s ostatními technologickými platformami – DTT se týká bezplatného televizního vysílání, zatímco ostatní platformy nabízejí placené televizní služby. To je v souladu s rozhodnutími Komise ve věcech spojování, kdy Komise tíhne k vymezení samostatného distribučního trhu služeb bezplatného vysílání a trh služeb placené televize, a to z důvodu jejich odlišných obchodních modelů (98).

(168)

S odkazem na 88. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení společnost ČRa uvedla, že opatření se týká všech provozovatelů sítí DTT. Existovaly pouze tři přechodové sítě, protože pro čtvrtou přechodovou síť nebylo k dispozici žádné spektrum (99). Společnost ČRa se proto dohodla s ČTÚ, že CDG, její dceřiná společnost, nevybuduje svou vlastní přechodovou síť, ale bude využívat přechodovou síť 12 provozovanou společností ČRa.

(169)

Pokud jde o existenci narušení hospodářské soutěže, společnost ČRa tvrdila, že takové narušení by muselo zlepšit soutěžní postavení příjemce ve srovnání s ostatními podniky, s nimiž soutěží. Oznámené opatření má však příjemcům kompenzovat dodatečné přírůstkové náklady vzniklé v důsledku státem zavedených změn právních předpisů. Kromě toho, jak již bylo vysvětleno, se společnost ČRa domnívá, že provozovatelé DTT nesoutěží s provozovateli jiných platforem.

(170)

Společnost ČRa se nedomnívala, že by opatření mohlo porušovat zásadu rovného zacházení, neboť je dostupné všem provozovatelům DTT v České republice rovnocenným, transparentním a nediskriminačním způsobem, tj. je zaměřeno na všechny hospodářské subjekty, které se nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci.

(171)

Společnost ČRa uvedla, že okamžikem poskytnutí podpory je okamžik, kdy existuje bezpodmínečné a právně závazné právo obdržet podporu (100). Přestože příjemci podpory již předložili ČTÚ své žádosti o náhradu nákladů, je zřejmé, že ČTÚ platbu pozastaví, dokud Komise nedokončí své hodnocení. Poskytnutí náhrad bylo vždy podmíněno jejich schválením Komisí.

(172)

Společnost ČRa vysvětlila, že ustanovení § 27 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích pozměněného diginovelou nestanoví žádné podrobnosti o způsobilých nákladech a výši náhrady, a proto poskytnutí podpory podléhalo posouzení ČTÚ.

(173)

Společnost ČRa vysvětlila, že ustanovení § 27 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích bylo do diginovely zjevně začleněno s cílem vytvořit procesní rámec pro orgány veřejné správy, aby byla dodržena povinnost zachování původního stavu podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Podobně je tato povinnost formulována například v zákoně o poštovních službách (101). Podle ustálené rozhodovací praxe vnitrostátních soudů musí správní orgán při rozhodování o přerušení správního řízení do ukončení řízení o předběžné otázce jiným orgánem zohlednit okolnosti příslušného řízení. Skutečnost, že kompenzace, o nichž má správní orgán rozhodnout, jsou předmětem řízení před Komisí o jejich slučitelnosti s článkem 107 Smlouvy o fungování EU, je bezpochyby významnou okolností, kterou musí správní orgán zohlednit. Předčasné vyplacení kompenzace by mohlo mít za následek povinnost navrátit podporu v případě záporného rozhodnutí Komise. Ustanovení čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, které zakazuje poskytnutí podpory, dokud Komise nepřijme rozhodnutí, je přímo použitelné, a správní orgán proto neměl jinou možnost než řízení přerušit a počkat na rozhodnutí Komise, což také učinil.

(174)

Kompenzační opatření navíc neměla být podle diginovely poskytována automaticky, ale na základě posouzení ČTÚ, který je přímo vázán ustanovením čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Jak sama Komise uznává ve 44. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, Česká republika plánuje vyplatit podporu až poté, co Komise opatření schválí.

(175)

Společnost ČRa vysvětlila, že pro vyloučení jakýchkoli pochybností bylo příslušné ustanovení zákona o elektronických komunikacích následně novelizováno zákonem č. 374/2021 Sb. ze dne 15. září 2021, a to s účinností od 1. ledna 2022 (102).

(176)

V neposlední řadě společnost ČRa tvrdila, že Komise nezpochybnila zákonnost státní podpory v případě nákladů u jiných opatřeních souvisejících s uvolněním pásma 700 MHz (např. rozhodnutí ve věci SA.55742), která vycházejí ze stejných právních aktů jako oznámené opatření.

(177)

Společnost ČRa tvrdila, že provozovatelé DTT neměli tržní motivaci uvolnit pásmo 700 MHz, jak to vyžaduje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. Česko muselo dosáhnout konsensu s provozovateli DTT přijetím souboru kompenzačních opatření, která by kompenzovala strukturální znevýhodnění, jež provozovatelům DTT přineslo rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady.

(178)

Společnost ČRa tvrdila, že uvolnění pásma 700 MHz do června 2020 je v rozporu s přirozenými investičními cykly pro DTT (obvykle 12–15 let, přičemž investice spojené s přechodem z analogového na digitální vysílání byly dokončeny v roce 2012), se stávajícími obchodními smlouvami mezi provozovateli DTT a provozovateli televizního vysílání a s cyklem obměny televizních přijímačů v domácnostech.

(179)

Společnost ČRa uvedla, že i když se datová kapacita sítí v důsledku přechodu na DVB-T2 zvýšila, společnost ČRa nebyla schopna prodat celou kapacitu nových sítí, a její příjmy po přechodu dokonce poklesly. Skutečnost, že sítě byly využívány v plném rozsahu, nebyla sama o sobě dostatečným důvodem pro aktualizaci technologie (103).

(180)

Skutečnost, že společnost ČRa (prostřednictvím své dceřiné společnosti CDG) financovala modernizaci sítě 3 (v současnosti finální síť 23) na DVB-T2, nelze použít jako důkaz o neexistenci motivačního účinku. Jak již bylo vysvětleno, společnost ČRa se dohodla s ČTÚ, že společnost CDG nevybuduje svou vlastní přechodovou síť, a to kvůli nedostatečnému spektru, které je k dispozici pro provoz čtvrté přechodové sítě, ale bude využívat přechodovou síť 12.

(181)

Společnost ČRa uvedla, že experimentální vysílání DVB-T2 společností ČRa v roce 2012, jak je uvedeno v bodě 124 písm. a) odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, nelze použít k tomu, aby byl popřen motivační účinek opatření. Experimentální vysílání nových technologií zpravidla probíhá mnoho let před přijetím obchodního rozhodnutí a dlouhou dobu před jejich skutečným zavedením (např. Česko zahájilo experimentální vysílání v DVB-T již v roce 1999, zatímco skutečný přechod na DTT byl dokončen až v roce 2012). Společnost ČRa vysvětlila, že experimentální vysílání, které probíhalo v roce 2012, sloužilo výhradně k ověření technických parametrů a bylo založeno na krátkodobých individuálních oprávněních, která vydal ČTÚ.

(182)

Stejně tak skutečnost, že společnost ČRa ve své výroční zprávě za rok 2011 uvedla, že DVB-T2 by mohl napomoci rozvoji jejího podnikání, neznamená, že společnost ČRa měla v úmyslu jej zavést. Ve zprávě navíc nebyl stanoven žádný konkrétní časový rámec. Společnost ČRa potvrdila, že před přijetím strategie z roku 2016 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady její obchodní plán nepředpokládal okamžitý přechod na DVB-T2, a to s ohledem na platnost původních přídělů rádiových kmitočtů, která přesáhla rok 2020. Kromě toho bylo již ve strategii z roku 2016 upozorněno na rozhodný nesouhlas provozovatelů vysílání s financováním přechodu.

(183)

Společnost ČRa se domnívala, že rozhodnutí o zahájení řízení není konzistentní, když v něm byly vyjádřeny pochybnosti o motivačním účinku opatření, protože příjemci zahájili investice před přijetím diginovely. Pokud v době investic nebyla kompenzace dostatečně jistá, nemůže Komise zároveň tvrdit, že příjemci mohli spoléhat na prodloužení platnosti práv k využívání spektra do roku 2030 a měli tuto skutečnost zohlednit ve svém podnikatelském plánu. Komise stejně tak nemůže tvrdit, že provozovatelé mohli využívat potřebné kmitočty pro přechodové sítě, k jejichž přidělení provozovatelům DTT navzdory slibu ve strategii z roku 2016 dosud nedošlo. Všechna tato opatření naopak tvoří jeden balíček opatření popsaných ve strategii z roku 2016, která byla Českem oznámena společně.

(184)

Společnost ČRa rovněž uvedla, že Komise uznala motivační účinek jiných opatření souvisejících s uvolněním pásma 700 MHz, například v rozhodnutí ve věci SA.55742, tedy opatření, která vycházejí ze stejného právního základu. Společnost ČRa se domnívala, že posouzení motivačního účinku by mělo vycházet z rozsudku Tribunálu ve věci Graphischer Maschinenbau (104), podle kterého je při posuzování motivačního účinku zapotřebí zohlednit širší kontext, v němž byly způsobilé náklady vynaloženy, včetně sdělení vydaných vnitrostátními orgány.

(185)

Společnost ČRa vysvětlila, že od českých orgánů obdržela ujištění týkající se kompenzačního mechanismu již před březnem 2017. Rozhodnutí provozovatelů DTT podniknout kroky vedoucí k uvolnění pásma 700 MHz (včetně investic do přechodových sítí) vycházelo v první řadě z několikaletých veřejných diskusí, které započaly již v roce 2013 (105). Hlavní dokumenty týkající se uvolnění pásma 700 MHz v Česku (např. strategie z roku 2016) byly před jejich skutečným přijetím široce projednány s trhem, a to i se společností ČRa. Společnost ČRa se aktivně podílela na činnosti expertní skupiny zřízené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, která pracovala na strategii z roku 2016.

(186)

Společnost ČRa se domnívá, že strategie z roku 2016 je klíčovým dokumentem, který provozovatelům DTT poskytl dostatečné záruky. Strategie z roku 2016 uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu povinnost postupovat společně s Ministerstvem kultury a ČTÚ v souladu se strategií z roku 2016, včetně zajištění realizace kompenzačních opatření popsaných ve strategii z roku 2016, která podléhají schválení Komisí.

(187)

Společnost ČRa uvedla, že již v roce 2016 vydal ČTÚ společnosti ČRa dvě individuální oprávnění k využívání kmitočtů (z 26 individuálních oprávnění k využívání kmitočtů pro vysílače a cca 50 individuálních oprávnění k využívání kmitočtů pro odstranění nedostatků, která byla následně využívána), aby bylo možné naplnit strategii a společnost ČRa mohla zahájit budování přechodové sítě 12.

(188)

Česko již ve strategii z roku 2016 stanovilo, že „přechod je nerealizovatelný bez určité doby souběžného provozu stávajících sítí DVB-T a přechodových sítí DVB-T2 i užití pásma 700 MHz pro DTT. Všeobecně sdíleným konsensem je tedy předpoklad, že nejprve musí proběhnout přechod na DVB-T2, tedy na spektrálně efektivnější technologii DVB-T2/HEVC, a pak lze teprve případně uvolnit pásmo 700 MHz. Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by dojít k dramatickému skokovému propadu dostupnosti (pokrytí obyvatel signálem) i kvality DTT, a tedy i televizního vysílání veřejné služby, což by s největší pravděpodobností nakonec vedlo k zániku DTT jako takové.“ (106)

(189)

Strategie z roku 2016 rovněž stanovila, že doba trvání souběžného vysílání „musí primárně respektovat potřebu dosažení dostačující vybavenosti domácností novými televizními přijímači či set-top-boxy (STB), kompatibilními s vysíláním ve standardu DVB-T2/HEVC na základě jejich dostupnosti na trhu“, přičemž cyklus obměny zařízení se odhaduje na nejméně 5–6 let (107). S přihlédnutím k minimálně 3 rokům souběžného vysílání se ve strategii z roku 2016 odhaduje, že cyklus výměny by se mohl zkrátit na dobu 4–5 let (108).

(190)

Společnost ČRa vysvětlila, že přechodové sítě byly nezbytné z technických důvodů, zejména z důvodu potřeby mezinárodní koordinace a zabránění vzniku rušení, a také proto, aby byl domácnostem poskytnut čas na jejich vybavení novými přijímači a přepnutí na nové kmitočty.

(191)

Společnost ČRa i společnost DB se domnívají, že bez přechodu na DVB-T2 by nebylo možné pásmo 700 MHz uvolnit. Zásadní význam mělo vytvoření velkých jednokmitočtových sítí, které bylo umožněno standardem DVB-T2 (109). Standard HEVC byl vybrán jako nejúčinnější technologie dostupná v té době pro kompresi videa a zvuku, která pomáhá účinně využívat rádiové spektrum a chrání investice spotřebitelů do kompatibilních televizorů (110).

(192)

Podle společnosti ČRa byl přechod na DVB-T2 podmínkou pro uvolnění pásma 700 MHz. Tento postoj údajně široce podporují stanoviska různých poradních orgánů Komise vypracovaná před Světovou radiokomunikační konferencí 2015, zejména Lamyho zpráva (111) a stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra (112). Mimoto rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ve svém 20. bodě odůvodnění uvádí, že „[...] V případě, že členské státy hodlají zachovat DTT, měly by ve svých vnitrostátních plánech zvážit možnost snazší modernizace vysílacích zařízení ve prospěch technologií účinněji využívajících spektrum, jako jsou pokročilé video formáty (např. HEVC) nebo technologie přenosu signálu (např. DVB-T2)“. Po rozsáhlých diskusích a odborných studiích (např. studie ADL) se Česko rozhodlo využít výše uvedenou možnost přijmout technologie účinněji využívající spektrum a provést přechod na DVB-T2.

(193)

Společnost ČRa se domnívala, že pouhé nahrazení rádiových kmitočtů v pásmu 700 MHz spolu s přechodem na DVB-T2 by při respektování požadavků sousedních zemí v rámci mezinárodní koordinace kmitočtů vedlo k podstatnému omezení zemského vysílání, které by se dotklo přibližně 60 % obyvatel Česka (113). V praxi by to znamenalo, že ze šesti celostátních sítí, které de facto garantuje mezinárodní ženevská dohoda z roku 2006, by zůstaly k dispozici pouze tři plně použitelné sítě DVB-T. Společnost DB trvala na tom, že potřeba zachovat čtyři stávající celostátní sítě v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz vyžaduje použití velkých jednokmitočtových sítí využívajících standard DVB-T2, protože jejich provoz je s DVB-T nerealizovatelný. ČRa poznamenaly, že zachování standardu DVB-T by rovněž omezilo další technologický rozvoj, a tím i využívání televizních programů v HD rozlišení. Volba DVB-T2 byla rovněž slučitelná se standardem, který zvolily sousední země (Německo, Rakousko).

(194)

Podle názoru společnosti ČRa umožnil provoz přechodových sítí rovněž technickou kontinuitu vysílání, protože provozovatelé sítí DTT měli více času na testování a kontrolu správného fungování nových sítí. Delší přechodné období bylo rovněž důležité pro to, aby mohly domácnosti přirozeným způsobem obměnit své televizory (114). V případě společnosti DB by nevyužití souběžného vysílání mohlo vést k tomu, že by byly služby DTT přerušeny v přibližně polovině českých domácností. Masivní poptávka po nových přijímačích a změna platformy v jeden okamžik mohly destabilizovat trh.

(195)

Společnost ČRa zdůraznila, že způsobilé náklady na provoz přechodových sítí jsou přírůstkové náklady vzniklé provozovatelům DTT, které jsou pro uvolnění pásma 700 MHz nezbytné. Společnost ČRa dále upozornila, že výše kompenzace je do značné míry nezávislá na volbě technologických standardů (technologie DVB-T a DVB-T2 a rovněž technologie MPEG2/MPEG4/HEVC (115) mají podobné náklady na zařízení). Způsobilé náklady jsou způsobeny obdobím souběžného vysílání bez ohledu na volbu kodeku.

(196)

Společnost ČRa zdůraznila, že provozovatelé DTT nemají zákonnou povinnost přejít na DVB-T2. Přechod na DVB-T2 by pro ně nebyl nezbytný k tomu, aby mohly účinně konkurovat na trhu, ani v případě, že by k uvolnění pásma 700 MHz nedošlo. Legislativní rámec údajně neumožňoval České republice zajistit uvolnění pásma 700 MHz a přechod na DVB-T2 podle předpokládaného harmonogramu bez souhlasu a spolupráce provozovatelů sítí DTT. Česko muselo najít kompromisní řešení přijatelné pro provozovatele sítí DTT, kteří byli držiteli dotčených přídělů rádiových kmitočtů, jinak se vystavilo riziku dlouhodobých soudních sporů a mezinárodních arbitráží.

(197)

Podle společnosti ČRa uvolnění pásma 700 MHz výrazně urychlilo přechod na DVB-T2, protože omezilo dostupné spektrum pro vysílání DTT. Rovněž sousední země spojily toto uvolnění s přechodem na vyšší vysílací standard účinněji využívající kmitočty. Pokud by Česko nepřešlo na DVB-T2, riziko vzniku rušení by se tím ještě zvýšilo.

(198)

Společnost ČRa se domnívala, že alternativní řešení navržená Komisí v rozhodnutí o zahájení řízení (tj. certifikace, informační kampaně nebo přímá podpora domácností při nákupu zařízení kompatibilních s DVB-T2) jsou méně vhodná než použití přechodových sítí.

(199)

Byla provedena informační kampaň, kterou však financovali především přímo provozovatelé DTT (116). Česko financovalo informační kampaň jen v minimálním rozsahu. Certifikace televizních přijímačů pro zajištění plné kompatibility se standardem DVB-T2, která byla rovněž financována společností ČRa, v Česku započala v roce 2016. Kombinace těchto aktivit soukromého sektoru spolu se státem podporovanou výstavbou a provozem přechodových sítí zajistila hladké uvolnění pásma 700 MHz při zachování vysílání DTT, které je jediným dostupným bezplatným vysíláním.

(200)

Podle společnosti ČRa bylo souběžné vysílání vhodné, protože výrazně a podstatně minimalizovalo negativní sociální dopady a zajistilo kontinuitu televizního vysílání. Přechodové sítě rovněž motivovaly dovozce spotřební elektroniky k dovozu televizorů a set-top boxů podporujících DVB-T2 a HEVC.

(201)

Přímé dotace domácnostem by představovaly podstatně nákladnější řešení, protože kompenzace by musely být vypláceny nediskriminačním způsobem velkému počtu domácností. Společnost ČRa zdůraznila, že přímé dotace domácnostem (např. poukázky) by představovaly nákladnější řešení (cca 83 mil. EUR) (117), které by několikanásobně převýšilo kompenzaci v rámci oznámeného opatření (cca 18 mil. EUR). Pokud by byly poukázky poskytovány pouze domácnostem s nízkou socioekonomickou úrovní, částka (přibližně 37 milionů EUR) (118) by stále výrazně převyšovala kompenzaci v rámci opatření. Kromě toho Česku plynuly příjmy z DPH spojené se zvýšeným prodejem nových televizorů a set-top boxů.

(202)

Společnost ČRa se rovněž domnívala, že přímé dotace domácnostem by měly negativní účinek na hospodářskou soutěž na trhu televizního vysílání. Například technologicky neutrální poukázka by mohla vést k tomu, že některé domácnosti přestanou využívat platformu DTT a přejdou na jinou platformu (např. satelitní nebo IPTV), kde je vysílání spojeno s dalšími náklady pro domácnost, čímž se zvýší celkové náklady domácností.

(203)

Společnost ČRa zjistila, že doba souběžného vysílání stanovená při přechodu byla delší než pouhých šest měsíců – např. průměrná délka souběžného vysílání s použitím vysílačů, které jsou součástí MUX1, činila 19,5 měsíce. Délku souběžného vysílání nelze srovnávat s Německem, kde DTT využívalo pouze zhruba 6 % obyvatel, zatímco v Česku to bylo zhruba 60 % obyvatel.

(204)

Podle ČTÚ vycházela doba trvání souběžného vysílání z Technického plánu přechodu na DVB-T2, který vypracoval ČTÚ společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a který následně schválila vláda ČR ve strategii z roku 2016. Délka byla řádně projednána a zvážena s cílem zohlednit technické aspekty, mezinárodní koordinaci a poskytnout domácnostem potřebný komfort a zároveň snížit rizika vyplývající z přechodu (119). Robustnost zvoleného přístupu se prokázala právě při krizi COVID-19, kdy byl přechod bez větších problémů dočasně přerušen.

(205)

Podle společnosti ČRa by mnohem kratší časový horizont (přibližně 3–4 měsíce místo navrhovaných 2–3 let) mohl být založen pouze na čistě technickém přechodu zahrnujícím přímou změnu přídělů kmitočtů, a nikoliv na potřebě sociálně přijatelné podpory a motivace domácností k obměně přijímačů a přechodu na DVB-T2.

(206)

Společnost ČRa uvedla, že na rozdíl od přechodu z analogového na digitální vysílání stávající proces není ovlivňován tržními trendy a přechodem na lepší technologie. Podle názoru společnosti ČRa byl přechod na DVB-T2 předčasný. V době uvolnění pásma 700 MHz neměly domácnosti a provozovatelé vysílání zájem o vyspělejší produkt.

(207)

Společnost ČRa se domnívala, že při posouzení proporcionality se má vzít v úvahu přesný dosah navrhovaného opatření, konkrétně skutečnost, že je omezeno na náklady spojené se souběžným vysíláním. Náklady na přechod z DVB-T na DVB-T2/HEVC mají být částečně kompenzovány pouze ve vztahu ke třem přechodovým sítím.

(208)

Společnosti ČRa ani ostatním provozovatelům DTT neplynuly v souvislosti se souběžným vysíláním žádné příjmy. Společnost ČRa zdůraznila, že požadovaná kompenzace představuje pouze přibližně [0–50] % jejích celkových nákladů souvisejících se souběžným vysíláním (120).

(209)

Společnost ČRa vysvětlila, že kompenzace představuje reálné náklady (provozní náklady a kapitálové výdaje) zaznamenané v účetnictví každého příjemce, které jsou skutečné a vznikly během přechodného vysílání. Kompenzace není založena na teoretických průměrných měsíčních nákladech. Tyto průměrné měsíční náklady byly použity pouze k odhadu maximální výše kompenzace pouze pro účely oznámení.

(210)

Společnost ČRa vysvětlila, že náklady na odpisy, které jsou vyčíslením kapitálových výdajů, jsou reálnými odpisy každého příslušného aktiva používaného pro vysílání v přechodové síti každého provozovatele. Odpisy jsou reálným nákladem a používání aktiva v přechodové síti zkrátilo jeho zbývající dobu životnosti, tj. dobu, po kterou lze aktivum používat ve finální síti. Odpisy jsou objektivním způsobem vyčíslení kapitálových výdajů, který je obecně nejlepším postupem pro vyčíslení snížení hodnoty aktiv v průběhu času, zejména s ohledem na opotřebení. Odpisy v účetnictví by měly v souladu s českým zákonem o účetnictví (121) odrážet skutečnost a zabránit dvojímu započtení stejných nákladů.

(211)

Společnost ČRa uvedla, že opatření je omezeno na kompenzaci nákladů, které dosud nebyly kompenzovány existujícími opatřeními, jako je opatření schválené rozhodnutím Komise ve věci SA. 55742 a rozhodnutím Komise ve věci SA. 60062.

(212)

Společnost ČRa tvrdila, že uvolnění pásma 700 MHz nebylo způsobeno přirozeným technologickým vývojem trhu televizního vysílání, ale zásahem státu, který omezil spektrum dostupné pro platformu DTT. Ostatní vysílací platformy, zejména satelitní, kabelové a IPTV, měly v Česku výrazně nižší podíl na trhu než DTT a jednalo se o placené televizní služby. Tyto platformy mohou být z technického hlediska pouze náhradou za platformu DTT. Dostupné studie (122) navíc potvrdily, že v zemích s velkým průnikem DTT nelze očekávat nahrazení platformy DTT jinými platformami.

(213)

Komise zkoumala, zda lze oznámené opatření kvalifikovat jako státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, v němž se stanoví, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“.

(214)

Aby se opatření považovalo za podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, musí být splněny tyto kumulativní podmínky: i) příjemci opatření musí být podniky, tj. subjekty vykonávající hospodářskou činnost; ii) opatření musí být přičitatelné státu a financováno ze státních prostředků; iii) musí příjemci poskytovat výhodu; iv) tato výhoda musí být selektivní a v) opatření narušuje nebo může narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy.

(215)

V rozhodnutí o zahájení řízení se Komise domnívala, že opatření předběžně splňuje kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Česko toto zjištění nezpochybnilo. Jeden z příjemců však zpochybnil, že oznámené opatření lze přičíst státu, že poskytuje selektivní výhodu a že narušuje hospodářskou soutěž.

(216)

Česko oznámilo opatření, které spočívá v kompenzaci nákladů na provoz přechodových sítí v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz provozovateli DTT.

(217)

Diginovela stanovila, že příjemci jsou držitelé přídělů rádiových kmitočtů pro celoplošné sítě ve standardu DVB-T, kteří mají nárok na úhradu nákladů efektivně a účelně vynaložených v rámci procesu přechodu na standard DVB-T2 na technické zajištění služby přenosu zemského televizního vysílání prostřednictvím přechodových sítí (44. bod odůvodnění). Příjemci jsou proto držitelé spektra používající standard DVB-T, kterým vznikly náklady na provoz přechodových sítí. Diginovela však nespecifikuje, kteří držitelé spektra museli (nebo mohli) provozovat přechodovou síť.

(218)

Strategie z roku 2016 již identifikovala dvě celostátní přechodové sítě, označené jako A a B, které by byly navrženy tak, aby byly kompatibilní se stávající sítí 1 (provozovanou společností Česká televize) a sítí 2 (provozovanou společností ČRa). Třetí přechodová síť, označená jako R, která může být regionalizovaná, byla spojena se sítí 4 (provozovanou společností DB) a použila by se, pokud by to umožňovala mezinárodní koordinace kmitočtů (32. bod odůvodnění). Technický plán přechodu stanovil podrobné podmínky, za kterých měly být přechodové sítě provozovány, a určil vysílače, lhůty a technické podmínky pro souběžné vysílání. Podle Technického plánu přechodu byly tyto přechodové sítě označeny jako sítě 11, 12 a 13 (49.–50. bod odůvodnění), které by využívaly vysílače stávajících sítí 1, 2 a 4.

(219)

Na základě strategie z roku 2016 a technického plánu byli povinni provozovat přechodové sítě pouze tři poskytovatelé, kteří měli práva na spektrum související se standardem DVB-T (z celkem čtyř poskytovatelů, kteří byli držiteli těchto práv). Tito poskytovatelé, kteří mohli kompenzaci využít, jsou tudíž v ustanoveních strategie z roku 2016, diginovely a Technického plánu přechodu určeni následovně:

(220)

Na základě výše uvedených skutečností je nejprve namístě určit, zda oznámené opatření představuje režim podpory, nebo individuální opatření. Aby bylo státní opatření klasifikováno jako režim podpory ve smyslu čl. 1 písm. d) první části nařízení 2015/1589 (124), musí být splněny tři kumulativní podmínky. Zaprvé podpory mohou být poskytnuty jednotlivě pro podniky na základě určitého ustanovení. Zadruhé pro poskytnutí těchto podpor není vyžadováno žádné další prováděcí opatření. Zatřetí podniky, kterým mohou být jednotlivé podpory poskytnuty, musejí být definovány „obecným nebo abstraktním způsobem“ (125).

(221)

Oznámené opatření se poskytuje na základě tří aktů, tj. strategie z roku 2016, diginovely a Technického plánu přechodu. Diginovela odkazuje na příjemce obecným a abstraktním způsobem, tj. jako na držitele spektra využívající standard DVB-T, kterým vznikly náklady na provoz přechodových sítí (217. bod odůvodnění). Podporu však není možné poskytnout pouze na základě tohoto aktu, jelikož se v něm nestanoví, jaké přechodové sítě je třeba vybudovat a provozovat a jaké jsou technické požadavky na uvolnění pásma 700 MHz a na přechod služeb DTT. V tomto ohledu již strategie z roku 2016 počítá se třemi přechodovými sítěmi, které jsou spojeny se třemi příjemci, zatímco Technický plán přechodu potvrzuje, které (tři) konkrétní přechodové sítě musí být zřízeny, tj. sítě 11, 12 a 13, a stanoví technické podmínky pro provoz těchto sítí, včetně data zahájení a ukončení. Tyto přechodové sítě měly být vybudovány na základě stejných vysílačů, které byly provozovány ve stávajících sítích 1, 2 a 4. Ze znění strategie z roku 2016, diginovely a Technického plánu přechodu tudíž vyplývá, kdo je těmito (třemi) jednotlivými příjemci kompenzace za provoz přechodových sítí.

(222)

Komise má tudíž za to, že oznámené opatření sestává ze tří individuálních opatření podpory. Příjemci individuální podpory jsou společnosti Česká televize, ČRa a DB.

(223)

Podle ustálené judikatury jsou podniky vymezeny jako subjekty, které vykonávají hospodářskou činnost, bez ohledu na jejich právní postavení a způsob jejich financování (126). Označení konkrétního subjektu za podnik proto závisí zcela na povaze jeho činností. Podle judikatury představuje hospodářskou činnost jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží a služeb na trhu (127).

(224)

V tomto případě je podpora poskytována provozovatelům, kteří poskytují služby vysílání. Provozovatelé DTT poskytují provozovatelům vysílání služby zemského televizního vysílání. Hlavním zdrojem příjmů společností ČRa a DB jakožto provozovatelů DTT je odměna, kterou za tyto služby platí provozovatelé vysílání (102. bod odůvodnění). Pokud jde o veřejnou vysílací společnost Česká televize, ta poskytuje službu zemského televizního vysílání pro vlastní vysílací činnost, která je rovněž hospodářskou činností.

(225)

Komise proto dospěla k závěru, že třemi příjemci, pro které je požadována kompenzace za provoz přechodových sítí, jsou podniky, které se zabývají hospodářskou činností poskytování služeb vysílání DTT.

(226)

Úhrada způsobilých nákladů bude provedena z radiokomunikačního účtu (56. bod odůvodnění). Prostředky radiokomunikačního účtu tvoří část poplatků, které držitelé práv k využívání kmitočtů platí státu za jejich využívání. Opatření je financováno z veřejných zdrojů a lze je přičíst státu z těchto důvodů:

(227)

Společnost ČRa tvrdila, že oznámené opatření nelze přičítat státu, protože zajišťuje, aby Česko splnilo cíle uložené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady, a přímo provádí toto rozhodnutí přijaté na úrovni EU (viz oddíl 4.3.2.1). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady rovněž předpokládá, že členské státy mohou poskytovat kompenzace s cílem usnadnit přechod na technologie účinněji využívající spektrum.

(228)

Komise však podotýká, že rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady není Česku uloženo oznámené opatření v podobě kompenzace provozovatelům DTT. Ačkoli je pravda, že rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady stanoví členským státům povinnost i) umožnit využívání pásma 700 MHz pro bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací (128) a ii) zajistit nejméně do roku 2030 dostupnost kmitočtového pásma do 700 MHz pro zemské poskytování služeb vysílání (129), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady členským státům neukládá povinnost poskytnout provozovatelům vysílání DTT kompenzaci. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady uznává prostor pro uvážení vyhrazených členským státům, pokud jde o rozhodnutí, zda by měla být poskytnuta odpovídající kompenzace, zejména koncovým uživatelům (130). Pouze v případě, že je členský stát povinen provést právo Unie bez prostoru pro uvážení, nelze opatření považovat za přičitatelné tomuto členskému státu (131). Naproti tomu článek 6 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady poskytuje široký prostor pro uvážení členským státům „ve vhodných případech a v souladu s právem Unie zajistit, aby byla [...] poskytnuta odpovídající kompenzace nákladů“. Kromě toho je také zřejmé, že rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady nestanovuje podobu takové kompenzace, ať už pokud jde o okruh příjemců, způsobilé náklady, nebo jiné podmínky. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady navíc jednoznačně uvádí, že taková kompenzace může být poskytnuta pouze v souladu s právem Unie, a proto není dotčeno uplatňování pravidel státní podpory, která musí Česko dodržovat.

(229)

Komise proto dospěla k závěru, že opatření je přičitatelné státu a je financováno ze státních prostředků.

(230)

Výhoda ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU je jakýkoli ekonomický prospěch, jejž by příjemce nezískal za normálních tržních podmínek, bez zásahu státu (132). Výhoda může mít podobu pozitivní finanční podpory, ale také jakéhokoli opatření, které snižuje náklady, které jsou obvykle zahrnuty do rozpočtu podniku (133). Mezi náklady, které jsou obvykle zahrnuty do rozpočtu podniku, patří náklady podniků vyplývající z regulačních opatření, které jsou vlastní výkonu regulované hospodářské činnosti (134).

(231)

V tomto případě je podpora poskytována provozovatelům, kteří poskytují služby zemského vysílání, což představuje hospodářskou činnost (viz oddíl 5.1.2). Toto opatření snižuje náklady, které jsou obvykle zahrnuty do rozpočtu podniku, a to z následujících důvodů. Zaprvé je záměrem opatření kompenzovat náklady, které vznikly v důsledku regulačních opatření, konkrétně strategie z roku 2016, diginovely a Technického plánu přechodu (26. bod odůvodnění). Diginovela ukládá provozovatelům DTT povinnost zavést přechodové sítě (43. bod odůvodnění) a strategie z roku 2016 a Technický plán přechodu konkrétně stanoví, které přechodové sítě jsou vyžadovány, a dále lhůty a podrobné podmínky pro provoz těchto přechodových sítí (49.–50. bod odůvodnění). Regulační povinnosti vyplývající ze strategie z roku 2016, diginovely a Technického plánu přechodu jsou spjaty s hospodářskou činností provozovatelů DTT. Již před diginovelou existovala podle § 19 zákona o elektronických komunikacích možnost, aby ČTÚ změnil (nebo dokonce odňal) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, je-li to nezbytné k dodržení závazků plynoucích Česku z práva Unie (38.–39. bod odůvodnění). V daném případě bylo cílem strategie z roku 2016, diginovely a Technického plánu přechodu, aby Česko dodržovalo povinnosti stanovené v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. Zadruhé, možnost, že budou držitelé práv povinni uvolnit přidělené spektrum nebo se podřídit změny podmínek práv k využívání kmitočtů a přenosových a kompresních standardů v rámci mezinárodní koordinace předtím, než platnost práv vyprší, není událostí, která by jim s nemohla být známa, a to s ohledem na precedenty (tj. v případě uvolnění pásma 800 MHz – viz 13. bod odůvodnění – Evropský parlament a Rada rozhodly, že pásmo 800 MHz bude od ledna 2013 přiděleno bezdrátovým širokopásmovým službám) a předběžná mezinárodní jednání (13.–14. bod odůvodnění). Česko vysvětlilo, že regulační zásah je v kompetenci jednotlivých států (128. bod odůvodnění). Regulační zásah byl přijat různými závaznými právními akty (26. bod odůvodnění), které zahrnovaly strategii z roku 2016, novelu (diginovelu) regulačního rámce pro elektronické komunikace v České republice (zákona pro elektronické komunikace) a nařízení vlády, kterým se stanoví podrobné technické podmínky přechodu (Technický plán přechodu). Komise se proto domnívá, že náklady, na které se vztahuje oznámené opatření, vyplývají z regulačních zásahů Česka a jsou spjaty s výkonem činností provozovatelů DTT v oblasti služeb vysílání.

(232)

Komise nesouhlasí s připomínkami obdrženými od jednoho příjemce, který tvrdí, že z oznámeného opatření neplyne žádná výhoda a že regulační náklady, které má opatření kompenzovat, nejsou spjaty s touto hospodářskou činností. Příjemce uvedl, že opatření pouze kompenzuje strukturální nevýhodu provozovatelů DTT (161. bod odůvodnění). Komise však poznamenává, že i kdyby se příslušné regulační povinnosti týkaly pouze provozovatelů DTT a jejich dodržování by jim mohlo způsobovat náklady, nic to nemění na skutečnosti, že náklady vyplývající z těchto povinností jsou spjaty s hospodářskou činností provozovatelů DTT, která může znamenat dodržování regulačních povinností. Komise se bude zabývat argumentem příjemce, pokud jde o aspekt selektivity, v následujícím oddíle (249. bod odůvodnění).

(233)

Příjemce dále uvedl, že pro posouzení dané situace je relevantní rozsudek ve věci Enirisorse (135) (162. bod odůvodnění). Komise nicméně poznamenává, že opatření ve věci Enirisorse nepředstavovalo výhodu, protože mělo za následek zrušení účinku předchozího opatření a navrácení výsledného stavu do běžných podmínek, které byly podle Soudního dvora stanoveny v italském občanském zákoníku. Vnitrostátní opatření pouze zamezilo tomu, aby na rozpočet podniku byla uvalena zátěž, která by za běžné situace neexistovala, a neusilovalo o zmírnění zátěže, který by týž podnik musel obvykle nést. Běžné podmínky působení na trhu DTT mohou naopak zahrnovat dodržování regulačních povinností uložených Českem a náklady na dodržování těchto povinností, jako je provozování přechodových sítí. Běžné podmínky nezahrnovaly kompenzaci nákladů vyplývajících z dodržování regulačních opatření, tudíž se nejednalo o běžné podmínky, které by existovaly a k nimž se oznámené opatření vrací. Situace ve věci Enirisorse je navíc velmi specifická, neboť se jedná o spor mezi dvěma podniky týkající se práv na vystoupení společníků z akciových společností. V daném případě, jak již bylo vysvětleno, jsou regulační náklady spjaty s hospodářskou činností poskytování služeb vysílání DTT. Tyto náklady nelze považovat za mimořádnou zátěž, kterou nese rozpočet podniku, což znamená, že tyto náklady nejsou spjaty s činností provozovatelů DTT. Provozovatelé DTT si ve skutečnosti již byli vědomi toho, že může dojít k vývoji v oblasti politiky spektra, vzhledem k tomu, že podle § 19 zákona o elektronických komunikacích tato možnost dokonce existuje, a také s ohledem na předchozí uvolnění pásma 800 MHz, které bylo v Česku dokončeno v roce 2012.

(234)

Pokud jde o argument, který příjemce uvedl na základě rozsudku ve věci Německo v. Komise (136), že běžné náklady, které musí nést podnik, jsou náklady, které nesou všichni konkurenti (162. bod odůvodnění), je třeba uvést, že Tribunál v této konkrétní situaci odkázal na existenci strukturální nevýhody (tj. financování důchodů bývalých úředníků), kterou vzhledem ke specifickým okolnostem nesl pouze jeden podnik, na rozdíl od svých konkurentů. V daném případě však taková strukturální nevýhoda neexistuje, protože se očekává, že provozovatelé ponesou náklady na technologickou modernizaci a související souběžné vysílání. Provozovatelé využívající satelitní platformu nesli náklady na přechod na DVS-T2. Provozovatelé DTT rovněž nesli náklady na přechod na digitální technologii během přechodu z analogového na digitální vysílání. V ještě větším měřítku se obvykle očekává, že provozovatelé sítí budou hradit náklady na dodržování regulačních povinností, včetně těch, které jsou spojeny s právy k využívání spektra.

(235)

Příjemce rovněž uvedl, že neexistuje žádná výhoda, protože Česko muselo dosáhnout konsensu provozovatelů DTT ohledně změny jejich přídělů rádiových kmitočtů podle § 19 zákona o elektronických komunikacích, zejména proto, že rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady není přímo použitelné/závazné pro provozovatele DTT, ale je určeno členským státům (163. bod odůvodnění). Oznámené opatření však není spojeno s případnou náhradou škody a nebylo oznámeno Komisi jako vyrovnání mezi Českem a provozovateli DTT. Kompenzace nezohledňuje prvky, jako je datum vypršení platnosti práv jednotlivých provozovatelů na spektrum (po roce 2020). Komise dále poznamenává, že § 19 zákona o elektronických komunikacích již ČTÚ umožňoval, aby jednostranně změnil (nebo dokonce odňal) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, je-li to nezbytné k dodržení závazků plynoucích Česku z práva Unie (39. bod odůvodnění), a proto bylo Česko oprávněno přijmout v tomto ohledu opatření bez souhlasu poskytovatelů DTT.

(236)

Argument příjemce, že Česko mohlo čelit nárokům na náhradu škody z důvodu faktického vyvlastnění, není pro posouzení výhody spojené s oznámeným opatřením relevantní. Oznámené opatření je kompenzací za dodržení regulační povinnosti, tj. provozování přechodových sítí, nikoliv vyrovnáním mezi Českem a provozovateli DTT v důsledku konkrétních nároků na náhradu škody. Práva k využívání spektra se dále nepodobají vlastnickým právům, a to jednak proto, že spektrum je veřejným majetkem, a jednak proto, že legislativní rámec již stanovil možnost tato práva předčasně změnit nebo odejmout před vypršením platnosti. Navíc užívací práva ve skutečnosti nebyla příjemcům odňata, ale jejich platnost byla prodloužena do roku 2030, což jim přineslo předvídatelnost regulace, pokud jde o využívání spektra.

(237)

Bylo by možné tvrdit, že změna oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 19 zákona o elektronických komunikacích by provozovatele DTT opravňovala k určité kompenzaci. Možnost takové kompenzace je popsána v § 19 odst. 2 a § 27 zákona o elektronických komunikacích (40. bod odůvodnění a poznámka pod čarou 43). Šestý pododstavec § 27 popisuje kategorie nákladů, u kterých lze žádat (před přijetím diginovely) o kompenzaci, včetně nákladů na technické úpravy, odpisů vyřazených zařízení, nákladů na demontáž a vyřazení zařízení z provozu a nákladů na zajištění služeb elektronických komunikací poskytovaných prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změn ve využívání rádiových kmitočtů (poznámka pod čarou 45). Komise nicméně poznamenává, že výše uvedené kategorie nákladů nezahrnují náklady, na které se vztahuje oznámené opatření, tj. náklady, které nesouvisejí s provozem přechodových sítí (137). Provoz přechodových sítí nebyl způsobilý pro získání jakékoli kompenzace až do přijetí diginovely, která takovou kompenzaci umožňuje (44. bod odůvodnění). Komise dále poznamenává, že náklady uvedené v šestém pododstavci § 27 odpovídají nákladům, které již byly v zásadě pokryty v rámci opatření schváleného rozhodnutím ve věci SA.55742 týkajícím se kompenzace za zařízení související s využitím spektra.

(238)

Příjemce dále tvrdil, že přechodové sítě byly provozovány bezplatně a nikoli za účelem zisku, byly zřízeny za účelem zajištění cíle veřejné politiky, přičemž jedinou možnou odměnou pro provozovatele DDT byla kompenzace v rámci opatření (165. bod odůvodnění). Příjemce uvedl, že jeho příjmy po uvolnění pásma 700 MHz a souvisejícím přechodu na DVB-T2 klesly, bez ohledu na zvýšení datové kapacity provozované sítě (166. bod odůvodnění). To však neznamená, že by náklady na provoz přechodových sítí nebyly regulačními náklady, které jsou spjaty s hospodářskou činností každého držitele spektra, a že by z kompenzace těchto nákladů neplynula provozovatelům DTT výhoda. Zjištění výhody nezávisí na tom, zda vznik těchto nákladů může zvýšit obrat nebo zisk dotčených podniků či nikoli.

(239)

S ohledem na výše uvedené a v souladu s předchozí praxí (138) se Komise domnívá, že opatřením jsou provozovatelé DTT osvobozeni od regulačních nákladů, které jsou spjaty s jejich podnikatelskou činností, zatímco ostatní provozovatelé musí tyto regulační náklady hradit sami. Pokud by oznámené opatření neexistovalo, museli by provozovatelé DTT nést veškeré náklady spojené s provozem přechodových sítí během přechodu na pásmo do 700 MHz.

(240)

Toto opatření mimoto umožnilo provozovatelům DTT poskytovat služby vysílání DTT bez přerušení. Po dokončení procesu přechodu, pro který bylo opatření zavedeno, využívají provozovatelé DTT vyspělejší zemské televizní sítě, které mají větší kapacitu a jsou schopny poskytovat vyspělejší televizní služby.

(241)

Výše uvedené úvahy lze uplatnit na situaci všech tří příjemců, kteří mohli využívat podporu v rámci oznámeného opatření. Po obdržení kompenzace by navíc tito tři příjemci získali výhodu v porovnání se situací, v níž se nacházela společnost CDG, která vlastnila práva ke spektru, provozovala síť 3 a musela rovněž modernizovat svou finální síť 23 na DVB-T2/HEVC.

(242)

Komise dospěla k závěru, že opatření poskytuje třem příjemcům hospodářskou výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(243)

Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se za podporu považují opatření podpory prováděná členskými státy nebo z veřejných prostředků, která narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že „zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby“. Toto kritérium slouží k určení opatření zvýhodňujících určité podniky nebo určitá hospodářská odvětví.

(244)

V této souvislosti Komise poznamenává, že opatření má za cíl poskytnout kompenzaci třem provozovatelům DTT, kteří provozovali přechodové sítě v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz (53. bod odůvodnění). Příjemci opatření jsou podniky působící v odvětví služeb televizního vysílání. Opatření se tedy týká pouze podniků působících v konkrétním segmentu vysílání, kterým Česko uložilo regulační povinnost provozovat přechodové sítě, konkrétně společností Česká televize (přechodová síť 11), ČRa (přechodová síť 12) a DB (přechodová síť 13). Komise se domnívá, že oznámené opatření představuje pro tyto tři příjemce individuální podporu (222. bod odůvodnění). V případě individuální podpory zjištění výhody v zásadě umožňuje předpokládat její selektivitu (139).

(245)

Jeden z příjemců trval na tom, že Komise musí vysvětlit, proč by podniky využívající DTT měly být považovány za podniky, které se nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci jako podniky využívající jiné technologie, aby bylo možné určit, zda je opatření selektivní (167. bod odůvodnění). Podle judikatury Soudního dvora je totiž opatření „selektivní pouze tehdy, když v rámci daného právního režimu zvýhodňuje některé podniky oproti jiným, jež patří do jiných odvětví nebo do téhož odvětví a nacházejí se z hlediska cíle tohoto režimu ve srovnatelné skutkové a právní situaci“ (140).

(246)

Vzhledem k tomu, že podpora je poskytována ve formě dotací (tj. přímých grantů), jsou v tomto případě referenčním systémem běžné tržní podmínky, za nichž tyto podniky fungují. Cílem referenčního systému nemůže být to, že jsou očekávány dotace, neboť za běžných tržních podmínek by hospodářské subjekty měly nést vlastní náklady na dodržování regulačních povinností. Jak je vysvětleno v oddíle 5.1.4, Komise se domnívá, že oznámené opatření se týká regulačních nákladů, které jsou spjaty s běžnou činností provozovatelů DTT v Česku. Opatření tudíž představuje výjimku z referenčního systému (tj. běžných tržních podmínek), neboť snižuje běžné náklady některých podniků.

(247)

V důsledku toho jsou příjemci oznámeného opatření zvýhodněni ve srovnání s ostatními podniky, které musí nést své vlastní náklady, a to v ostatních odvětvích i ve stejném odvětví. Opatření je proto prima facie selektivní.

(248)

Pokud by bylo možné se domnívat, že referenční systém je omezen na odvětví přenosu televizního vysílání (což není tento případ), a byl by zvažován cíl tohoto referenčního systému, je třeba poznamenat, že v odvětví přenosu televizního vysílání existují další konkurenční technologické platformy, například satelitové, kabelové nebo IPTV (21. bod odůvodnění) (141), kterým se za běžných tržních podmínek kompenzace za regulační náklady neposkytuje. Provozovatelé využívající jiné technologické platformy se nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci jako provozovatelé DTT, neboť musí nést náklady spojené s technologickou modernizací svých sítí a souvisejícími obdobími souběžného vysílání. Například na provozovatele satelitního vysílání se rovněž vztahují povinnosti v oblasti využívání spektra, z nichž vyplývají regulační náklady, a může rovněž dojít ke změnám jejich užívacích práv. Provozovatelé satelitního vysílání musí také sami financovat technologickou modernizaci (např. přechod z DVB-S na DVB-S2 (142)). Skutečnost, že provozovatelé různých technologických platforem pro vysílání obrazu v Česku mají různé obchodní modely a nemusí si konkurovat ve stejném segmentu (např. bezplatná televize vs. placená televize), je nestaví do odlišné právní a skutkové situace z hlediska cíle zajištění přenosu televizního vysílání. Různé konkurenční platformy (DTT, satelitové, IPTV) jsou vzájemně zastupitelné. Všechny jsou schopny realizovat přenos televizních služeb, ať už bezplatných, nebo placených, jak to vyplývá z několika příkladů poskytnutých během šetření, např. někteří provozovatelé komerčního vysílání opakovaně oznámili záměr kódovat HD verze svých programů (153. bod odůvodnění), platforma Skylink / M7 Group experimentovala s placenou službou DTT (91. bod odůvodnění), společnost Telly uvažovala o IPTV kartě pro služby bezplatného vysílání (154. bod odůvodnění). Česko navíc potvrdilo zastupitelnost služeb, když tvrdilo, že hlavním rizikem v průběhu přechodu je riziko ztráty sledovanosti ve prospěch jiných platforem v důsledku neřízeného přechodu (103. bod odůvodnění). Kromě toho Česko potvrdilo, že neexistuje žádná právní překážka, která by bránila zakódování DTT a nabízení placených televizních služeb. Provozovatelé DTT tak mají možnost kdykoli změnit svůj obchodní model.

(249)

I kdyby se uvolnění pásma 700 MHz týkalo pouze provozovatelů DTT, Komise nesouhlasí s tím, že referenční systém může být natolik úzce vymezen, aby se přesně shodoval s okruhem příjemců, tj. některých podniků DTT, které provozovaly přechodové sítě. Připuštění, že referenční systém zahrnuje pouze podniky dotčené regulačním opatřením, by znamenalo, že případná kompenzace za regulační opatření by unikla kontrole státních podpor, protože většina regulačních opatření je určena konkrétním segmentům trhu s přihlédnutím k jejich charakteristikám (a tudíž by se vztahovala pouze na některé poskytovatele), vzhledem k tomu, že by nebyla selektivní. Na druhé straně jsou všechny segmenty trhu ohroženy regulačními opatřeními, která vedou ke vzniku nákladů na dodržování předpisů pro poskytovatele, jimž jsou tyto povinnosti určeny. Jak již bylo vysvětleno, Komise se domnívá, že účinky regulačních opatření vyplývajících z uvolnění pásma 700 MHz jsou spjaty s činností provozovatelů DTT. Referenční systém pro účely posouzení selektivity proto nelze omezit na podniky, na které se vztahovaly konkrétní regulační povinnosti.

(250)

Jeden z příjemců tvrdil, že kompenzace může být spojena se závazkem veřejné služby. Nic však nenasvědčuje tomu, že by oznámené opatření bylo spojeno se závazky veřejné služby. V každém případě je třeba připomenout, že opatření zůstává selektivní, i když jeho cílem je finančně zvýhodnit subjekty považované za společensky prospěšné (143) nebo ty, které mají pozitivní účinky na hospodářství přesahující jejich vlastní zájmy (144). Pozitivní účinky přechodu navrženého Českem pro uvolnění pásma 700 MHz nemohou zpochybnit závěr o selektivitě opatření.

(251)

Státní opatření spadají do oblasti působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, pokud narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž a ovlivňují obchod mezi členskými státy. Má se za to, že opatření provedené státem narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, pokud může posílit soutěžní postavení příjemce ve vztahu k ostatním podnikům, s nimiž soutěží (145).

(252)

Jak bylo vysvětleno v předchozích oddílech, opatření se vztahuje na tři provozovatele DTT. Tito tři provozovatelé soutěží zejména s ostatními provozovateli využívajícími jiné technologické platformy pro vysílání obrazu (satelitní, kabelové, IPTV). Společnost ČRa patří do skupiny, která působí na mezinárodní úrovni (poznámka pod čarou 31) a v několika odvětvích činnosti mimo rámec služeb vysílání DTT. Společnost Česká televize jakožto veřejná vysílací společnost soutěží s provozovateli komerčního vysílání.

(253)

Jeden z příjemců tvrdil, že k tomu, aby opatření narušovalo hospodářskou soutěž, by muselo zlepšit soutěžní postavení příjemce ve srovnání s jinými podniky, s nimiž soutěží, a poznamenal, že provozovatelé DTT nesoutěží s jinými technologickými platformami a že opatření má příjemcům kompenzovat dodatečné přírůstkové náklady vzniklé v důsledku státem zavedených změn právních předpisů (169. bod odůvodnění). Postačuje však, pokud podpora umožňuje podniku, který je příjemcem podpory, udržet si silnější soutěžní postavení, než by měl v případě, že by podpora poskytnuta nebyla. Aby se podpora považovala za podporu narušující hospodářskou soutěž, zpravidla postačuje, aby podpora poskytovala příjemci výhodu tím, že ho osvobodí od nákladů, které by jinak musel vynaložit v rámci běžných činností (146).

(254)

Komise se domnívá, že ostatní technologické platformy dostatečně úzce soutěží s příjemci, zejména pokud jde o koncové uživatele služeb poskytovaných prostřednictvím různých platforem, aby bylo možné dospět k závěru, že opatření hrozí narušením hospodářské soutěže ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. V každém případě se Komise domnívá, že opatření může narušit hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými státy, neboť posiluje soutěžní postavení tří příjemců.

(255)

Opatření tudíž zjevně hrozí narušením hospodářské soutěže a ovlivněním obchodu mezi členskými státy.

(256)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že opatření splňuje kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU a představuje státní podporu ve smyslu uvedeného článku. Orgány České republiky tento závěr nezpochybnily.

(257)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že není schopen učinit závěr ohledně dodržování povinnosti zachovat původní stav stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (101. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). V 99. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že příslušné ustanovení zákona o elektronických komunikacích, na které se Česko odvolává jako na ustanovení o zachování původního stavu (147), ve znění diginovely, se vztahuje na řízení před Komisí, ale ponechává prostor pro uvážení vnitrostátním orgánům. Mimoto příjemci podpory již předložili své žádosti ČTÚ, který již provedl ověření způsobilých nákladů. Na druhé straně Komise ve 100. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení uvedla, že právní základ opatření neobsahuje podrobné údaje o prvcích podpory, jako jsou kategorie způsobilých nákladů, maximální výše podpory nebo míra podpory, jak je popsáno Českem v rozhodnutí o zahájení řízení. České orgány navíc potvrdily, že dokud nebude režim schválen Evropskou komisí, nebude vyplacena žádná podpora (60. bod odůvodnění).

(258)

Podle judikatury platí, že podpory je třeba považovat za přiznané k okamžiku, k němuž bylo právo příjemci podpory přiznáno na základě platných vnitrostátních předpisů (148). Skutečný převod daných prostředků není rozhodující.

(259)

Komise bere v úvahu loajální spolupráci českých orgánů v tomto řízení za účelem dodržení povinnosti zachovat původní stav stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Již ve strategii z roku 2016 bylo uvedeno, že vláda by měla poskytnout kompenzaci poté, co Komise posoudí její slučitelnost s vnitřním trhem (149). Od prosince 2016 vedly české orgány s Komisí diskuse před oznámením, které se týkaly různých opatření souvisejících s uvolněním pásma 700 MHz, včetně kompenzace za provoz přechodových sítí (1. bod odůvodnění). V červenci 2021 Česko opatření oznámilo (3. bod odůvodnění) a zavázalo se, že podporu vyplatí až po schválení opatření Komisí.

(260)

Komise se domnívá, že oznámené opatření zahrnuje závazek českých orgánů nevyplatit podporu před oznámením rozhodnutí Komise o schválení opatření. I když tedy ustanovení o zachování původního stavu obsažené v diginovele mohlo ponechat českým orgánům určitý prostor pro uvážení, v oznámeném opatření již tento prostor pro uvážení není.

(261)

Účinnost ustanovení o zachování původního stavu byla dále upřesněna následnou změnou zákona o elektronických komunikacích platnou od 1. ledna 2022 (175. bod odůvodnění). Za těchto okolností se proto Komise domnívá, že oznámené opatření spolu s vysvětlením, které české orgány poskytly v řízení před Komisí a prostřednictvím změny právních předpisů, je v souladu s povinností zachovat původní stav stanovenou v čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

(262)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že Česko dodrželo povinnost zachovat původní stav stanovenou v čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

(263)

Jelikož opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, je třeba posoudit jeho slučitelnost s vnitřním trhem. České orgány uvedly, že opatření je slučitelné s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž se uvádí, že „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“, mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem.

(264)

Aby tedy mohla být podpora prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, musí být na jedné straně zaměřena na usnadnění rozvoje určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí a na druhé straně nesmí měnit podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem (150).

(265)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné pokyny, které by se výslovně týkaly posouzení slučitelnosti oznámeného opatření, provede Komise své posouzení přímo na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU.

(266)

Ve 106. až 107. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise předběžně dospěla k závěru, že opatření pomohlo třem provozovatelům DTT rozvíjet jejich hospodářskou činnost v odvětví služeb přenosu zemského televizního vysílání, a splňuje tedy první kritérium. Proti tomuto předběžnému stanovisku nebyly vzneseny žádné připomínky.

(267)

Cílem oznámeného opatření je kompenzovat třem provozovatelům DTT náklady na provoz přechodových sítí využívajících modernizované technologické standardy (DVB-T2/HEVC) během období souběžného vysílání, který byl uložen jako regulační povinnost související s dřívějším uvolněním pásma 700 MHz. Ve 106. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že opatření podporuje modernizaci sítí provozovaných třemi provozovateli DTT, což jim umožňuje nabízet lepší služby. To umožnilo provozovatelům DTT zvýšit kapacitu jejich sítí a nabízet více programů v lepší kvalitě obrazu (přechod z SD na HD), pokud jde o určitý počet programů (151), a případně nabízet placené televizní služby (152). Dále pomohla udržet a přivyknout diváky na nový standard pozemního televizního vysílání (DVB-T2/HEVC) a zajistit, aby byli diváci připraveni na modernizovanou nabídku.

(268)

V rozsahu, v jakém má oznámené opatření motivační účinek (oddíl 5.3.1.2), usnadňuje hospodářskou činnost poskytování služeb vysílání DTT třem příjemcům tím, že kompenzuje náklady na provoz přechodových sítí v modernizovaných standardech, jako je zvýšená kapacita a vyšší kvalita obrazu, a také udržuje sledovanost. Finální sítě navíc měly prospěch z opětovného použití zařízení přechodových sítí a z konfigurace a stabilizace sítí provedené během období souběžného vysílání. Nové standardy pro zemské televizní vysílání (DVB-T2/HEVC) rovněž přinášejí domácnostem podstatné zlepšení zejména tím, že umožňují přijímat pestřejší nabídku volně přístupných programů (tj. možnost přijímat více televizních kanálů) a v lepší kvalitě (HD a Ultra HD).

(269)

Komise dále upozorňuje na význam platformy DTT v Česku, pro služby přenosu bezplatného televizního vysílání, včetně těch, které poskytuje česká veřejná vysílací společnost, zejména pokud jde o posílení sociální soudržnosti, fungování demokracie a hospodářství obecně. Komise rovněž konstatuje, že opatření přispívá k dodržování povinnosti stanovené v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, jímž je uvolnění pásma 700 MHz službami zemského vysílání, mimo jiné tím, že usnadňuje přechod na technologie účinněji využívající spektrum, konkrétně na standardy DVB-T2/HEVC (16. bod odůvodnění).

(270)

Ve 112. až 114. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti o motivačním účinku opatření, protože provozovatelé DTT zahájili investice do přechodových sítí od března 2017, tedy před přijetím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady v květnu 2017, diginovely v červenci 2017 a Technického plánu přechodu v srpnu 2018. Před zahájením přechodu došlo rovněž k uzavření konečných dohod o mezinárodní koordinaci kmitočtů mezi Českem a sousedními zeměmi. Komise konstatovala, že strategie z roku 2016 zřejmě neposkytuje dostatek pokynů pro klíčové parametry rozsahu kompenzace a procesu přechodu, včetně koordinace kmitočtů se sousedními zeměmi. Komise rovněž uvedla, že původní vysílače DVB-T byly vypnuty v říjnu 2020, a veškeré náklady tak vznikly ještě před přijetím konečného rozhodnutí Komise o tomto opatření.

(271)

Česko vysvětlilo, že provozovatelé DTT aktivně předvídali uvolnění pásma 700 MHz již v období 2013–2016 v rámci veřejných diskusí o postupu a navrhovaných opatřeních. Z tohoto důvodu by provozovatelé DTT investovali do přechodu ještě před březnem 2017, i když se na tyto náklady nevztahuje kompenzace (108. bod odůvodnění). Česko tvrdilo, že skutečnost, že proces byl přijat na základě konsensu mezi českými orgány a dotčenými provozovateli DTT, neodstraňuje motivační účinek opatření (99. bod odůvodnění).

(272)

Společnost ČRa dále vysvětlila, že toto opatření je součástí balíčku opatření popsaného ve strategii z roku 2016, který byl projednán s Komisí. Rovněž tvrdila, že Komise uznala, že opatření schválená ve věci SA.55742, která vycházejí ze stejného právního základu, mají motivační účinek.

(273)

Společnost ČRa rovněž uvedla, že posouzení motivačního účinku by mělo vycházet z rozsudku ve věci Graphischer Maschinenbau (153), podle kterého je třeba zohlednit širší kontext, včetně sdělení vydaných vnitrostátními orgány (184. bod odůvodnění). Vysvětlila, že předtím, než zahájila investice, obdržela od českých orgánů ujištění týkající se kompenzačního mechanismu, a to již před březnem 2017 (185. bod odůvodnění): strategie z roku 2016 byla klíčovým dokumentem (186. bod odůvodnění), který byl výsledkem veřejných diskusí probíhajících od roku 2013, příjemce se aktivně účastnil činnosti expertní skupiny zřízené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, která se podílela na strategii z roku 2016 (185. bod odůvodnění), a ČTÚ již v roce 2016 vydal společnosti ČRa oprávnění k využívání kmitočtů pro přechodové sítě (187. bod odůvodnění).

(274)

Komise v první řadě konstatuje, že strategie z roku 2016 již v zásadě určila, které přechodové sítě budou zřízeny, a vazby se stávajícími sítěmi, jakož i s budoucími sítěmi (32. a 218. bod odůvodnění). Komise dále poznamenává, že právní základ opatření vychází ze znění strategie z roku 2016, diginovely a Technického plánu přechodu. Diginovela stanoví podrobnosti o kompenzaci, která byla předpokládána ve strategii z roku 2016, a uznává způsobilost nákladů vzniklých od okamžiku přijetí strategie z roku 2016 (46. bod odůvodnění). Technický plán přechodu potvrzuje tři přechodové sítě a stanoví technické podmínky pro jejich provoz, přičemž zohledňuje skutečné zahájení provozu přechodových sítí v minulosti (tj. březen 2017 v případě přechodové sítě 12).

(275)

I když tedy, jak je uvedeno ve 113. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, strategie z roku 2016 není právním základem opatření stricto sensu (tj. nezakládá právo na získání podpory), faktem je, že strategie z roku 2016 byla klíčovým dokumentem, na jehož základě mohli příjemci získat přiměřené ujištění, že budou provozovat jednu z přechodových sítí, na které se opatření vztahuje. Někteří příjemci proto mohli zahájit práce na výstavbě přechodových sítí na základě strategie z roku 2016.

(276)

V tomto ohledu lze formální motivační účinek odvodit také z existence konkrétních ujištění poskytnutých příjemcům členským státem, což jim umožnilo zahájit práce na vlastní riziko. Skutečnost, že všechny náklady vznikly před schválením opatření Komisí, není pro (ne)existenci formálního motivačního účinku rozhodující. V tomto ohledu se Komise domnívá, že prvky vyjmenované ve 272. bodě odůvodnění postačují k prokázání toho, že české orgány poskytly třem příjemcům konkrétní ujištění, která stačila k odůvodnění dřívějšího zahájení prací, dokud nebyly formálně přijaty akty stanovující opatření. V této souvislosti je třeba uvést, že společnost ČRa zahájila souběžné vysílání před přijetím diginovely na části území ČR a na dobu nejvýše čtyř měsíců (tj. od března 2017 do července 2017), a společnost ČRa tudíž před přijetím diginovely vynaložila na vlastní riziko pouze zlomek celkových nákladů na provoz přechodových sítí (154). Podle Technického plánu přechodu zahájila společnost DB souběžné vysílání až v srpnu 2017 a společnost Česká televize v březnu 2018, což znamená, že v obou případech příjemci zahájili vysílání až po přijetí diginovely.

(277)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti není formální motivační účinek popřen včasným zahájením prací před formálním přijetím aktů stanovujících opatření. Existence takového formálního účinku však není dostačující, neboť oznámené opatření vyžaduje existenci podstatného motivačního účinku.

(278)

Aby byla plánovaná podpora slučitelná s vnitřním trhem, musí mít motivační účinek. Za tímto účelem musí být prokázáno, že v případě neexistence zamýšlené podpory by investice určená k uskutečnění dotčeného projektu nebyla uskutečněna. Kdyby se naopak ukázalo, že by tyto investice byly uskutečněny i tehdy, kdy by zamýšlená podpora nebyla poskytnuta, bylo by třeba dospět k závěru, že jediným následkem této podpory bylo zlepšení finanční situace podniku nebo podniků, které byly jejími příjemci, aniž však byla splněna podmínka stanovená v čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, tedy podmínka, aby podpora byla nezbytná pro rozvoj některých činností (155).

(279)

Komise aktivně podpořila proces zpřístupnění pásma 700 MHz pro poskytování bezdrátových širokopásmových služeb a potřebu přizpůsobit dostupné spektrum pro služby zemského vysílání(14. bod odůvodnění). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady přijaté spolunormotvůrci v květnu 2017 stanovilo závazek, že pásmo 700 MHz bude do 30. června 2020 přiděleno výhradně pro bezdrátové širokopásmové služby, a uznalo, že toto pásmo je hodnotným aktivem skýtajícím jak dodatečnou kapacitu, tak univerzální pokrytí pro bezdrátové širokopásmové služby, zvláště ve venkovských, hornatých a ostrovních oblastech, jakož i pro využití uvnitř budov. V důsledku toho muselo zemské poskytování služeb vysílání v zásadě do stejného data opustit kmitočty používané v pásmu 700 MHz (15. bod odůvodnění).

(280)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady uznalo možnost členských států poskytnout v případě potřeby kompenzaci přímých nákladů spojených s uvolněním pásma 700 MHz, mimo jiné s cílem usnadnit přechod k technologiím účinněji využívajícím spektrum, přičemž byly konkrétně zmíněny standardy DVB-T2/HEVC, v souladu s pravidly státní podpory (16. bod odůvodnění).

(281)

Komise podle pravidel státní podpory přezkoumala řadu opatření zavedených za účelem uvolnění pásma 700 MHz provozovateli DTT a nevznesla žádné námitky proti opatřením, která byla zaměřena na financování obměny a úpravy technického vybavení potřebného k dokončení převodu kmitočtů z pásma 700 MHz do pásma do 700 MHz (156). V těchto případech Komise uznala, že selhání trhu může existovat v podobě problému koordinace, pokud účastníci trhu nejsou ochotni souhlasit se společným harmonogramem uvolnění příslušných kmitočtů nebo pokud dostatečně neinternalizují pozitivní účinky uvolnění příslušných kmitočtů pro společnost jako celek. V těchto případech se podpůrná opatření nevztahovala na technologickou modernizaci sítí DTT. V tomto ohledu Komise již schválila opatření na podporu obměny zařízení závislých na kmitočtu v Česku, které se vztahuje i na tři příjemce (rozhodnutí ve věci SA.55742).

(282)

Opatření zahrnující podporu technologické modernizace platformy DTT, a to i v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz, však mohou ovlivnit stávající stav hospodářské soutěže mezi různými technologickými platformami (např. DTT, satelitové, kabelové, IPTV), které lze využít pro televizní vysílání. Od technologických modernizací se obvykle očekává, že přinesou, a že skutečně přinášejí výhody, které mohou příjemci těchto opatření komerčně využít a které by tito příjemci za normálních okolností realizovali sami, kdyby podporu neobdrželi. V případě přechodu na DVB-T2/HEVC jsou nejzřetelnějšími výhodami vyšší přenosová kapacita (v případě téhož spektra) a lepší komprese obrazu, která umožňuje zvýšit počet televizních kanálů, které může síť DTT současně vysílat, a/nebo zlepšit kvalitu obrazu (např. vyšší rozlišení obrazu).

(283)

Z těchto důvodů přikládá Komise při posuzování takových opatření zvláštní význam motivačnímu účinku a existenci selhání trhu, neboť provozovatelé DTT by s výjimkou zvláštních okolností měli mít možnost financovat technologickou modernizaci bez použití státní podpory.

(284)

V dubnu 2024 Komise schválila slovenské opatření, které zahrnovalo podporu přechodu na standard DVB-T2 pro jednu ze čtyř sítí DTT a související informační kampaň (rozhodnutí ve věci SA.55953). V tomto případě Komise usoudila, že existují zvláštní okolnosti, které odůvodňují státní podporu technologické modernizace. Komise se zejména domnívala, že bez podpory by provozovatel DTT na Slovensku nebyl motivován k provedení modernizace, která byla nezbytná pro uvolnění pásma 700 MHz, což by ohrozilo kontinuitu a dostupnost služeb DTT pro koncové uživatele po uvolnění tohoto pásma. Komise v této souvislosti upozornila na klesající trend slovenského trhu DTT (tj. pokles o nejméně 45 % na tržní podíl menší než 10 % v roce 2022 (157)) a na malý průnik DVB-T2 na Slovensku (tj. 80 % obyvatelů bude vybaveno kompatibilními přijímači až po roce 2024) (158). Navíc vzhledem ke klesajícímu podílu na trhu a odmítnutí provozovatelů vysílání financovat modernizaci nemohl poskytovatel očekávat, že se mu náklady na technologickou modernizaci vrátí. Současně by z technických důvodů nebylo možné uskutečnit přechod na pásmo do 700 MHz, pokud by nedošlo k modernizaci.

(285)

V daném případě oznámené opatření podporuje technologický přechod na vyspělejší standardy, tj. DVB-T2/HEVC. V rozhodnutí o zahájení řízení Komise uznala pozitivní dopady opatření na rozvoj a kontinuitu služeb DTT v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz, jakož i důležitou úlohu médií, včetně televizních služeb, pokud jde o sociální soudržnost, fungování demokracie a hospodářství obecně. Komise se však předběžně domnívala, že opatření šlo nad rámec zachování stávajícího stavu, neboť umožnilo provozovatelům DTT zachovat si konkurenceschopnost a zároveň snížit jejich investiční náklady, které musí ostatní provozovatelé, jako jsou provozovatelé satelitního vysílání, vynaložit ze soukromých zdrojů (89. bod odůvodnění).

(286)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise rovněž vyjádřila pochybnosti ohledně motivačního účinku opatření. Komise uznala, že tři provozovatelé DTT, kteří jsou držiteli práv k využívání kmitočtů, nemusí mít obchodní motivaci uvolnit určitou část spektra a přesunout se do jeho jiné části ve prospěch poskytovatelů bezdrátových komunikací, jak požaduje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (109.–110. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Komise zároveň vyjádřila pochybnosti, zda oznámené opatření má motivační účinek, protože provozovatelé DTT měli obchodní výhody, které je mohly motivovat k investicím do technologické modernizace z vlastní iniciativy: i) přechod zahrnuje technickou modernizaci sítí, zvýšení jejich kapacity a kvality, ii) diginovela umožnila provozovatelům prodloužit platnost jejich licencí do roku 2030, což zlepšilo předvídatelnost investic, iii) ambice českých orgánů zavést v budoucnu dvě další sítě lze považovat za příznivou perspektivu pro rozvoj trhu (111.–112. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(287)

V předložených připomínkách jeden z příjemců připomněl (oddíl 4.3.5), že provozovatelé DTT nebyli připraveni investovat do technologické modernizace v období 2017–2020, a to vzhledem k tomu, že investiční cyklus v odvětví elektronických komunikací je obvykle 12 až 15 let a že provozovatelé DTT dosud nezískali zpět investice vynaložené na přechod z analogového na digitální vysílání, který byl dokončen v roce 2012. Dřívější uvolnění pásma 700 MHz (v červnu 2020) bylo také v rozporu se stávajícími obchodními smlouvami s provozovateli televizního vysílání a s cyklem obměny televizních přijímačů v domácnostech. Příjemce poukázal na to, že i když se datová kapacita sítí v důsledku přechodu na DVB-T2 zvýšila, nebyl schopen prodat celou kapacitu nových sítí, a jeho příjmy po přechodu na DVB-T2 dokonce poklesly. Česko s těmito připomínkami souhlasilo a uvedlo, že se obecně předpokládá, že k přirozenému přechodu na technologii DVB-T2 by došlo po období 2022–2024 spolu se spuštěním jedné až dvou dalších vysílacích sítí DVB-T2 (97.–98. bod odůvodnění).

(288)

Česko dále vysvětlilo, že český trh DTT zůstal relativně stabilní, a to navzdory poklesu podílu DTT na trhu (z 60 % před přechodem na 52,9 % v roce 2023) (101.–102. bod odůvodnění). Obrat v oblasti DTT je většinou výsledkem příjmů plynoucích od provozovatelů bezplatného vysílání, a proto v konečném důsledku závisí na trhu televizní reklamy, který je založen na sledovanosti (102. bod odůvodnění). Hlavním rizikem během přechodu bylo riziko ztráty sledovanosti v důsledku neřízeného přechodu. Toto vnímané riziko přimělo provozovatele vysílání k tomu, aby po přechodu opětovně sjednali nižší odměny pro provozovatele DTT (103. bod odůvodnění).

(289)

Mimoto podle Česka nemohla třem provozovatelům DTT i přes zvýšení počtu vysílaných televizních kanálů plynout z přechodu obchodní výhoda, jejich příjmy a ziskovost poklesly a byli vystaveni značným investičním nákladům a službám souvisejícím s přechodovými sítěmi, které nebyly provozovatelům vysílání účtovány (105. bod odůvodnění).

(290)

Komise se domnívá, že s ohledem na investiční cyklus 12 až 15 let a vzhledem k tomu, že předchozí významná technologická modernizace DTT byla dokončena v roce 2012, výše uvedené prvky potvrzují, že modernizace sítí DTT v období 2017–2020, jak je stanoveno v Technickém plánu přechodu, spadala mimo obvyklý investiční cyklus v případě všech čtyř provozovatelů DTT, včetně tří příjemců, kteří byli povinni provozovat přechodové sítě, a čtvrtého provozovatele, který tuto povinnost neměl, ale přesto musel ve své finální síti používat modernizované technologie. Zdá se rozumné předpokládat, že by provozovatelé DTT pokračovali ve svém stávajícím obchodním modelu založeném na DVB-T až do vypršení platnosti původních oprávnění v období 2021–2024, což by bylo v souladu i s jejich stávajícími obchodními smlouvami s provozovateli televizního vysílání. Kromě toho, jak připomíná společnost ČRa, již strategie z roku 2016 popisovala přechod na DVB-T2 jako vynucený proces, na kterém se provozovatelé vysílání opakovaně odmítli podílet.

(291)

Česko a příjemci dále reagovali na pochybnosti, které Komise vyjádřila ve 124. bodě odůvodnění písm. a) rozhodnutí o zahájení řízení a které se týkaly těchto několika prvků: i) přínosy standardů DVB-T2 a HEVC byly českými orgány a odvětvím zemského televizního vysílání určeny několik let před povinností uvolnit pásmo 700 MHz, ii) ve výroční zprávě společnosti ČRa za rok 2011 je uvedeno, že DVB-T2 by mohlo napomoci rozvoji jejího podnikání, iii) společnost ČRa již v roce 2012 testovala technologii DVB-T2. V této souvislosti bylo vysvětleno, že v roce 2012 bylo provedeno experimentální testování technologie DVB-T2, provozovatelé však zpravidla investují do ověřování nových technologií, ale neznamená to, že je začnou okamžitě využívat (100. bod odůvodnění). Například společnost ČRa testovala technologii DVB-T v roce 1999, ale její zavedení dokončila až v roce 2012 (181. bod odůvodnění). Podobně zmínka o technologii DVB-T2 ve výroční zprávě společnosti ČRa za rok 2011 nemusí nutně znamenat časový rámec pro její budoucí obchodní využití (182. bod odůvodnění). Komise se domnívá, že tato vysvětlení jsou odůvodněná, protože jak orgány, tak provozovatelé mohou projevovat zájem o nové přenosové a kódovací standardy, a dokonce provádět experimentální testování těchto technologií mnohem dříve, než budou komerčně zavedeny.

(292)

Skutečnost, že regulační zásah přiměl provozovatele DTT k tomu, aby investovali mimo svůj obvyklý investiční cyklus, však nestačí k závěru, že příjemci neměli motivaci investovat z vlastní iniciativy. Z provozu přechodových sítí plyne přínos zejména třem provozovatelům DTT, jelikož jim umožňuje přechod na modernizovanou technologii a zároveň snižuje riziko ztráty sledovanosti v tomto procesu. Zařízení, na které se vztahuje kompenzace, je navíc zčásti opětovně použito ve finálních sítích. Jak je podrobně popsáno v oddíle 5.3.2.4.3, oznámené opatření zahrnuje kompenzaci účetních odpisů zařízení během jeho používání v přechodových sítích, avšak tyto účetní odpisy jdou nad rámec skutečného opotřebení zařízení. Komise se proto domnívá, že oznámené opatření rovněž přispívá k financování modernizace finálních sítí.

(293)

Kromě toho Komise již ve 124. bodě odůvodnění písm. b) až e) rozhodnutí o zahájení řízení uvedla, že existují další prvky, které by mohly pozitivně ovlivnit tržní vyhlídky provozovatelů DTT a motivovat je k investicím do technologické modernizace (i mimo obvyklý investiční cyklus). Za prvé, provozovatelé DTT, kteří zahájili přípravu technologické modernizace, mohli oprávněně očekávat prodloužení platnosti svých licencí do roku 2030 na základě diginovely a jak již bylo předpokládáno ve strategii z roku 2016. Tím, že uskutečnili investice v období 2017–2020, mohli odůvodněně očekávat, že tyto jejich investice budou do této lhůty odepsány, a bude tak zajištěna předvídatelnost investic. Za druhé, původní sítě DTT byly téměř na hranici své kapacity a konkurenční televizní platformy, například satelitové, již modernizovaly své systémy, což jim umožnilo zlepšit kvalitu obsahu. V důsledku konkurenčního tlaku museli provozovatelé DTT investovat do technologické modernizace, aby si udrželi své postavení na trhu a nepřišli o koncové uživatele. Technologická modernizace umožnila platformě DTT obecně udržet svůj podíl na trhu. České orgány již vyjádřily své plány na rozšíření o dvě nové sítě DTT, což naznačuje, že o rozvoj této platformy je obchodní zájem.

(294)

V této situaci, kdy provoz přechodových sítí přináší jasné obchodní výhody třem provozovatelům DTT, kdy kompenzace zčásti financuje i investiční náklady na modernizované finální sítě a kdy existovaly pozitivní tržní vyhlídky a předvídatelnost investic do roku 2030, je velmi důležité zjistit, zda by tito příjemci uskutečnili investice z vlastní iniciativy.

(295)

Přestože Komise prošetřovala ekonomické výpočty provedené v době zahájení investice, které porovnávaly dodatečný dopad (z hlediska ziskovosti provozovatelů) urychleného přechodu (143. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení), Česko ani příjemci nepředložili žádné aktuální obchodní plány scénáře pomalejšího zavádění (tj. po období 2022–2024) ani neporovnali tyto obchodní plány se scénářem urychleného přechodu vynuceným Českem. Česko tvrdilo, že tyto obchodní plány v době, kdy se opatření původně předpokládalo, neexistovaly (134. bod odůvodnění), a odkázalo na aktualizovanou studii ADL. Komise nicméně konstatuje, že aktualizovaná studie ADL sice analyzovala několik scénářů (i) přechod na DVB-T2 se souběžným vysíláním, ii) přechod na DVB-T2 bez souběžného vysílání a iii) zachování DVB-T vedoucí ke snížení pokrytí) a poskytla kvalitativní a kvantitativní posouzení nákladů různých scénářů (45. bod odůvodnění), neodhadla však možné příjmy ani dopad technologické modernizace na ziskovost provozovatelů DTT. Aktualizovaná studie ADL navíc tyto scénáře neporovnávala se scénářem pomalejšího zavádění (tj. po období 2022–2024), což Česko vysvětlilo tím, že byl v rané fázi vyřazen (poznámka pod čarou 87). Komise konstatuje, že neobdržela ani žádné přepracování aktuálních obchodních plánů ex post.

(296)

Komise uznává, že z následných informací poskytnutých českými orgány o trhu DTT vyplývá, že společnosti ČRa a DB dosáhly v letech bezprostředně následujících po přechodu nižších příjmů a nižší ziskovosti. I když by však přechod mohl v krátkodobém horizontu vést k nižší ziskovosti, v delším časovém horizontu by mohl mít pozitivní účinky (za předpokladu, že nižší příjmy a nižší ziskovost jsou skutečným důsledkem přechodu a nevyplývají z jiných příčin, jako je zájem koncových uživatelů využívat rozmanitější služby a kanály poskytované jinými platformami). Zrychlené účetní odpisy mohou navíc v krátkodobém horizontu vést k nižší ziskovosti. Bez srovnávací analýzy navíc nelze zjistit, zda přechod ve skutečnosti nezabránil horšímu finančnímu výsledku (např. ztrátě sledovanosti ve prospěch jiných platforem), pokud by k investicím nedošlo. V každém případě Komise konstatuje, že se nezdálo, že by byla ohrožena ziskovost společností ČRa a DB, když byly pokryty jejich investice do přechodu. Konkrétně ziskovost společnosti ČRa na úrovni skupiny byla podobně vysoká před přechodem (tj. v roce 2017) i po něm (tj. v roce 2023). Ziskovost společnosti DB po přechodu klesla, ale její ziskové rozpětí zůstalo na úrovni [0–50] % (106. bod odůvodnění).

(297)

Pokud jde o třetího příjemce, společnost Česká televize, Komise se domnívá, že její obchodní plán nebyl v důsledku přechodu ohrožen, vzhledem k tomu, že Česká televize je veřejnou vysílací společností, její rozpočet je výrazně vyšší než náklady na provoz přechodové sítě a její hlavní zdroj financování nezávisí na reklamě (159).

(298)

Za této situace se Komise domnívá, že Česko neprokázalo, že nižší příjmy a ziskovost, které společnosti ČRa a DB zaznamenaly bezprostředně po přechodu, byly způsobeny regulačním zásahem (ale spíše jiným vývojem na trhu). Česko ani nevyčíslilo rozdílný dopad (pokud existoval) regulačního zásahu na střednědobou ziskovost provozovatelů DTT. S ohledem na neexistenci obchodních plánů a vývoj platformy DTT po přechodu se Komise domnívá, že Česko nezdůvodnilo, že by regulační náklady převažovaly nad možnými pozitivními obchodními výhodami pro provozovatele.

(299)

V každém případě i za předpokladu, že by regulační náklady mohly převážit nad možnými obchodními výhodami (nebo dokonce za předpokladu, že obchodní výhody neexistují), nic nenasvědčuje tomu, že by možný dopad na ziskovost provozovatelů DTT představoval riziko pro kontinuitu platformy DTT. Komise se dále domnívá, že následné údaje dále potvrzují, že trh DTT je stabilní a že regulační povinnosti neměly na tři příjemce značný dopad (společnosti ČRa a DB zůstaly po přechodu ziskové a rozpočet společnosti Česká televize je výrazně vyšší než náklady na provoz přechodové sítě). Komise se proto domnívá, že provozovatelé DTT byli schopni absorbovat regulační náklady. To dále potvrzuje přetrvávající ziskovost údajných příjemců v případě nevyplacení podpory. Trh DTT byl i po přechodu relativně stabilní, což mělo zajistit stabilitu investic, i když podíl na trhu klesl z 60 % na 52,9 %. Oproti tomu v situaci posuzované v rozhodnutí ve věci SA.55953 došlo na Slovensku k prudkému poklesu tržního podílu DTT o nejméně 45 % a po přechodu si tento trh udržel tržní podíl pouze necelých 10 %.

(300)

Na tento případ se odvolávalo i Česko, které tvrdilo, že stejně jako slovenští provozovatelé DTT neměli čeští provozovatelé DTT obchodní motivaci modernizovat své sítě v časovém horizontu požadovaném pro uvolnění pásma 700 MHz (92. a 95.–96. bod odůvodnění). Česko uvedlo, že pokud Komise oznámené opatření neschválí, mohlo by to vést k nerovnému zacházení mezi členskými státy. Komise se nedomnívá, že by posouzení v uvedeném případě mohlo vést k nerovnému zacházení s členskými státy, protože dotčené situace nejsou srovnatelné (jak je vysvětleno výše), a konstatuje, že usiluje o to, aby byl každý případ posuzován individuálně.

(301)

Komise tudíž dospěla k závěru, že oznámené opatření nemá motivační účinek. Jelikož oznámené opatření nemá motivační účinek, nemůže usnadnit rozvoj hospodářské činnosti. Již z tohoto důvodu nelze oznámené opatření považovat za slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU. Komise nicméně pro úplnost posoudí další podmínky, které jsou nutné k tomu, aby bylo opatření považováno za slučitelné s vnitřním trhem podle uvedeného ustanovení.

(302)

Aby bylo možné dospět k závěru, že opatření nepatřičně mění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, musí Komise přezkoumat pozitivní účinky opatření a to, zda jsou minimalizovány případné negativní účinky opatření, tedy zda je opatření nezbytné, vhodné a přiměřené.

(303)

Ve 118. až 119. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení se Komise předběžně domnívala, že opatření má pozitivní účinky, jelikož usnadňuje rozvoj některých hospodářských činností, které jsou důležité pro dobře fungující mediální prostředí a pluralitu médií, fungující demokracie i hospodářství členských států. Média obecně, včetně televizních služeb, hrají důležitou roli v sociální soudržnosti tím, že zajišťují široké pokrytí obyvatelů, zejména ve venkovských oblastech.

(304)

Jeden stěžovatel souhlasil s tím, že dobře fungující mediální prostředí a pluralita médií jsou důležité pro fungování demokracie a ekonomiky, nicméně tvrdil, že pozitivní účinky opatření jsou omezené. Zejména uvedl, že neexistuje žádné právní ustanovení ani smluvní záruka, které by provozovatelům komerčního vysílání bránily v kódování programů využívajících DVB-T2 (153. bod odůvodnění).

(305)

Česko nesouhlasilo s tím, že pozitivní dopady jsou omezené, a to vzhledem k tomu, že různé technologické platformy používají různé ekonomické modely. V případě DTT převládá model bezplatných služeb, kdy náklady na přenos televizního signálu hradí provozovatelé vysílání provozovateli sítě DTT a divákům jsou k dispozici bezplatně. U alternativních platforem platí diváci jak za přenos signálu, tak za obsah (136. bod odůvodnění). Česko rovněž vysvětlilo, že přechod na DVB-T2/HEVC se projevil v lepší vybavenosti domácností přijímacími zařízeními, z čehož měly prospěch i ostatní konkurenční platformy pro šíření televizního signálu (137. bod odůvodnění).

(306)

Komise konstatuje, že v době přechodu a i v současnosti platforma DTT byla a je hlavní platformou používanou pro poskytování služeb bezplatného televizního vysílání v Česku. Před přechodem (tj. v roce 2017) využívalo tuto platformu pro své televizní služby 60 % obyvatel (101. bod odůvodnění). Jeden z příjemců dále poukázal na studie, z nichž vyplývá, že v zemích s velkým průnikem DTT, jako je Česko, nelze očekávat, že by došlo k nahrazení platformy DTT jinými platformami (212. bod odůvodnění).

(307)

Komise dále konstatuje, že regulační opatření přijatá Českem přispívají k dodržování povinností stanovených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, konkrétně k uvolnění pásma 700 MHz službami zemského vysílání. Oznámené opatření rovněž usnadňuje přechod na technologie účinněji využívající spektrum, jako jsou DVB-T2 a HEVC.

(308)

Komise se však domnívá, že pozitivní účinky, které uvádí Česko, nejsou způsobeny oznámeným opatřením, protože kompenzace neměla motivační účinek na chování provozovatelů DTT (301. bod odůvodnění), ale spíše regulačními opatřeními stanovujícími přechodové sítě v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz. Proto i když regulační opatření, jejichž cílem bylo zajistit kontinuitu služeb DTT během uvolnění pásma 700 MHz (tj. provoz přechodových sítí) měla pozitivní účinky, neboť jejich cílem bylo usnadnit činnosti příjemců, kompenzace za technologický přechod na DVB-T2 prostřednictvím výstavby a provozování přechodových sítí neměla pozitivní účinky na rozvoj těchto činností (nebo byly tyto účinky omezené), jelikož nebylo možné prokázat, že by toto opatření podpořilo chování tří příjemců ve vztahu k provádění činností, které by bez těchto opatření neprováděli, ani že by tato kompenzace byla pro rozvoj těchto činností nezbytná (oddíl 5.3.2.2.2 níže).

(309)

Komise proto dospěla k závěru, že oznámené opatření nemá žádné pozitivní účinky (nebo jsou tyto účinky omezené).

(310)

Státní podpora by měla být zaměřena na situace, kde může vést k podstatnému zlepšení, kterého nedokáže dosáhnout sám trh. V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti o existenci selhání trhu a o tom, zda je kompenzace způsobilých nákladů nezbytná k dosažení cíle hladkého uvolnění pásma 700 MHz, zejména zda lze způsobilé náklady kvalifikovat jako přímé náklady, jak je uvedeno v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady.

(311)

Ve 122. až 123. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise připustila, že v předchozích případech uznala, že přístup ke spektru a jeho využívání je regulováno vnitrostátními orgány a že proces uvolnění pásma 700 MHz do roku 2020 je regulačním opatřením, které je koordinováno na úrovni EU, a není tedy v rukou trhu. Účastníci trhu nemusí být ochotni dobrovolně souhlasit se společným harmonogramem (problém koordinace) nebo nezohledňují pozitivní účinky (pozitivní externality) uvolnění spektra a změny konfigurace sítě, včetně přenosového standardu (viz také 281. bod odůvodnění a poznámka pod čarou 156). Je to proto, že operátoři zpravidla plánují svou činnost do konce platnosti svých přídělů spektra, k němuž došlo po termínu pro uvolnění pásma 700 MHz.

(312)

Ve 126. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda je kompenzace způsobilých nákladů nezbytná k dosažení cíle hladkého uvolnění pásma 700 MHz, zejména zda je lze považovat za přímé náklady ve smyslu článku 6 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (126. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Komise rovněž vyjádřila pochybnosti o tom, zda bylo zapotřebí zřídit přechodové sítě před spuštěním finálních sítí (128. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení) a zda bylo zapotřebí období souběžného vysílání (130. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Komise si vyžádala připomínky k potřebě poskytnout kompenzaci za náklady na přenosové zařízení DVB-T2 (zejména s cílem zabránit významnému rušení), na zařízení HEVC a na další zařízení (129. bod odůvodnění písm. a) až c) rozhodnutí o zahájení řízení).

(313)

Jak je uvedeno v 311. bodě odůvodnění, regulaci rádiového spektra provádějí vnitrostátní orgány v souladu s rámcem Unie. Stanovení technických přenosových norem (tj. vynucení DVB-T2/HEVC) spadá do těchto regulačních pravomocí. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady navíc členským státům doporučilo, aby v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz zvážily přechod na technologie účinněji využívající spektrum, přičemž konkrétně zmínilo DVB-T2/HEVC (16. bod odůvodnění). Účinné využívání spektra je jednou z hlavních zásad regulačního rámce EU (160). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady tedy sice neukládá přechod na účinnější technologie, ale ponechává členským státům prostor pro uvážení, aby taková opatření stanovily v procesu uvolňování pásma 700 MHz na základě vnitrostátních podmínek.

(314)

Česko uvedlo řadu argumentů, proč považovalo technologickou modernizaci v procesu uvolnění pásma 700 MHz za nezbytnou (111. bod odůvodnění), a poukázalo zejména na nemožnost provést přímou změnu přídělů kmitočtů bez technologické modernizace z důvodu mezinárodní koordinace kmitočtů. Bez modernizace by bylo Česko vystaveno vážnému přerušení televizního vysílání DTT, výrazné ztrátě dostupnosti signálu, nemožnosti udržet stávající čtyři sítě DTT s 98% pokrytím a nemohlo by dosáhnout politického cíle zavést další dvě sítě DTT. Stávající sítě DVB-T by navíc nebyly kompatibilní se sousedními zeměmi (zejména s Německem, Rakouskem a Polskem).

(315)

V tomto ohledu české orgány nejprve argumentovaly tím, že použití velkých jednokmitočtových sítí s DVB-T2 je nezbytné pro účinné přerozdělení zbývajícího spektra, což s technologií DVB-T není možné, jinak by došlo k rušení a ztrátě pokrytí (viz 64. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení a tabulka v uvedeném bodě odůvodnění). Česko rovněž vysvětlilo, že v síti 4 nebyly použity velké jednokmitočtové sítě, aby mohlo být její vysílání regionalizováno, nicméně Česko se rozhodlo používat stejné standardy ve všech sítích. Pokud by společnost DB neobdržela kompenzaci za provoz přechodové sítě 13 pro síť 4, byla by znevýhodněna (111. bod odůvodnění podbod 6).

(316)

Za druhé, přechodové sítě byly nezbytné, aby se předešlo přerušení, aby to domácnosti motivovalo k obměně přijímacího zařízení a aby se seznámily s vysíláním DVB-T2 (112. bod odůvodnění podbod 1). Z důvodu omezené dostupnosti spektra by po uvolnění pásma 700 MHz nebylo možné provést přechod na DVB-T2 s použitím přechodových sítí po dobu souběžného vysílání (112. bod odůvodnění podbod 3). Po uvolnění pásma 700 MHz by totiž stávající sítě vyčerpaly dostupné spektrum v pásmu do 700 MHz, a nebylo by tudíž možné zřídit další sítě potřebné k provozování souběžného vysílání (tj. v daném případě přechodové sítě).

(317)

Zatřetí, pokud jde o přechod na kompresi HEVC, Česko uvedlo, že je rovněž nutné zajistit dostatečnou kapacitu pro vysílání programů v požadované kvalitě. Setrvání u starších kompresních standardů (např. AVC/H.264) by vedlo k nutnosti omezit počet dostupných programů nebo snížit jejich kvalitu. HEVC je moderní standard, který splňuje současné i budoucí požadavky na digitální vysílání a je kompatibilní se sousedními zeměmi (111. bod odůvodnění podbod 7).

(318)

Příjemci dále rozvinuli výše uvedené argumenty Česka (oddíl 4.3.6). Jeden stěžovatel však trval na tom, že jiné členské státy byly schopny uvolnit pásmo 700 MHz, aniž by vyžadovaly technologickou modernizaci (oddíl 4.2.4).

(319)

S ohledem na výše uvedené se Komise domnívá, že v rozhodnutí Česka uložit technologickou modernizaci sítí DTT a používání přechodových sítí (avšak s přiměřenou dobou trvání (161)) v procesu uvolnění pásma 700 MHZ nedošlo ke zjevné chybě. Komise zejména konstatuje, že Česko potvrdilo, že přímá změna přídělů bez modernizace nebyla možná z důvodu mezinárodní koordinace kmitočtů a že by nebylo schopno zachovat stávající čtyři sítě DTT s 98% pokrytím bez podstatné ztráty dostupnosti signálu. Stěžovatel neposkytl důkazy na podporu svého tvrzení, že v situaci, v níž se Česko nacházelo, byla možná přímá změna přídělů a že takový scénář nebyl vystaven rizikům, a Komise nezjistila další informace, které by tomu nasvědčovaly. Česko navíc potvrdilo, že pro přechod, při kterém by nedošlo k rušení, bylo nutné využít velké jednokmitočtové sítě s technologií DVB-T2 (162).

(320)

Komise se rovněž domnívá, že období souběžného vysílání v případě modernizace technologií sítí (avšak s přiměřenou dobou trvání) může minimalizovat přerušení a sociální náklady, a je proto rozumným způsobem pro zajištění kontinuity vysílání. Komise konstatuje, že provoz přechodových sítí byl nezbytný pro zavedení období souběžného vysílání, během něhož obě vysílací technologie (tj. DVB-T a DVB-T2) souběžně fungovaly. Kromě toho, pokud by se Česko rozhodlo pro technologickou modernizaci po uvolnění pásma 700 MHz (např. v roce 2024), zbývající dostupné spektrum pro služby DTT by nebylo postačující ke zřízení takových přechodových sítí, čímž by se znemožnilo zavedení období souběžného vysílání jako regulačního zásahu do budoucí modernizace sítí.

(321)

Komise rovněž poznamenává, že volba kompresního standardu HEVC byla rozumnou volbou, aby bylo možné přejít na technologie účinněji využívající spektrum, přičemž rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady vyzývá členské státy, aby tento přechod zvážily a usnadnily.

(322)

S ohledem na výše uvedené Komise uznává, že regulační povinnosti, které Česko zavedlo v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz, spadaly do prostoru pro uvážení, který mu byl vyhrazen, a dosáhlo jimi některých regulačních cílů ve veřejném zájmu. Vzhledem k tomu, že způsobilé náklady, na které se vztahuje oznámené opatření (náklady na přechodové sítě a jejich provoz), vznikly za účelem dodržení těchto regulačních povinností, které byly uloženy v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz, lze mít za to, že tyto náklady jsou přímými náklady na přeměnu nebo reorganizaci kmitočtového uspořádání ve smyslu článku 6 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. Aby však byla kompenzace těchto nákladů nezbytná, musí být zaměřena na situaci, kdy tohoto cíle trh sám o sobě dosáhnout nemůže, což znamená, že by měla směřovat k nápravě selhání trhu.

(323)

Na základě těchto okolností Komise posoudí, zda je podpora v tomto případě nutná a zaměřená na řešení situace, v níž může přinést podstatné zlepšení, které trh sám o sobě přinést nemůže, např. prostřednictvím nápravy selhání trhu. Posouzení existence selhání trhu je v daném případě relevantní vzhledem k tomu, že pokud by trh sám o sobě mohl pokrýt náklady na provoz přechodových sítí, vedla by podpora k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže na trhu služeb vysílání v Česku.

(324)

Za prvé, Komise rozlišuje mezi regulačními povinnostmi uloženými Českem (tj. přechod na DVB-T2/HEVC a provoz přechodových sítí) a oznámeným opatřením (tj. opatřením, jehož cílem je poskytnout kompenzaci nákladů spojených s provozem přechodových sítí). Zatímco samotná regulační opatření by mohla být pro rozvoj DTT přínosná (267.–269. bod odůvodnění) a mohou mít pozitivní účinky (306.–307. bod odůvodnění), Komise se domnívá, že kompenzace nemá motivační účinek, protože tři provozovatelé DTT byli schopni absorbovat regulační náklady uložené Českem, aniž by ohrozili kontinuitu služeb DTT (292. bod odůvodnění). Naopak podíl služeb DTT mezi službami televizního vysílání zůstává v Česku relativně stabilní, a to i po přechodu (v roce 2023 podíl činil 52,9 %) (102. bod odůvodnění). Pokud se nejedná o zvláštní situaci, kterou Komise v tomto případě nemohla zjistit (přičemž ani nebyl předložen důkaz o existenci takové zvláštní situace), očekává se, že podniky ponesou náklady, které jsou spjaty s jejich hospodářskou činností.

(325)

Již samotná skutečnost, že by k uskutečnění investice došlo i v případě, že by opatření neexistovalo, naznačuje, že oznámené opatření nepřináší podstatné zlepšení, protože trh sám o sobě by takový výsledek nemohl přinést. Komise dále zjistila, že i za předpokladu, že náklady na regulační povinnosti uložené Českem mohly převýšit dodatečné přínosy pro tři příjemce (299. bod odůvodnění), byli tito tři příjemci schopni tyto náklady na dodržení regulačních povinností absorbovat. Komise připomíná, že náklady na regulační povinnosti jsou spjaty s hospodářskou činností hospodářských subjektů a v zásadě by je měly nést podniky působící na daném trhu. Selhání trhu (a tedy nezbytnost podpory) nemůže být v žádném případě založeno na potřebě zachovat určitou úroveň ziskovosti příjemců plánovaného opatření.

(326)

Nezbytnost oznámeného opatření je navíc popřena rovněž skutečností, že společnost CDG modernizovala síť 3 do podoby finální sítě 23 bez jakékoli kompenzace. Souběžné vysílání televizní sítě 3 bylo zajištěno pomocí přechodové sítě 12 provozované společností ČRa, přičemž CDG je dceřinou společností skupiny ČRa. Nicméně faktem je, že tři příjemci mohli částečně dotované zařízení opětovně použít ve svých finálních sítích, zatímco společnost CDG tyto náklady hradila v plné výši a bez jakékoli veřejné podpory.

(327)

Jeden z příjemců v této souvislosti tvrdil, že Česko musí nalézt kompromisní řešení přijatelné pro provozovatele DTT, kteří mají práva k využívání pásma 700 MHz, jinak se vystavuje riziku dlouhodobých soudních sporů a mezinárodních arbitráží (196. bod odůvodnění). Selhání trhu však nelze stanovit na základě možného rizika soudního sporu, ale je třeba zjistit, zda by trh při absenci kompenzace, na kterou se vztahuje oznámené opatření, nedosáhl stejného výsledku. Oznámené opatření se navíc netýká vypořádání během řízení o náhradu škody, ale kompenzace regulačních nákladů.

(328)

Komise v každém případě konstatuje, že již byla zavedena opatření, která mají zajistit, aby příjemci pokračovali ve své činnosti jakožto poskytovatelé DTT i po uvolnění pásma 700 MHz a po uplynutí původního data vypršení platnosti práv k využívání tohoto pásma. Česko prodloužilo práva k využívání spektra pro poskytování služeb DTT třem příjemcům na jejich žádost a zároveň poskytlo státní podporu na modernizaci a přeladění sítí DTT (rozhodnutí ve věci SA.55742). Tito tři příjemci při provádění investic nezbytných pro dodržení regulačních povinností, které byly uloženy pro uvolnění pásma 700 MHz, museli nutně zohlednit tyto skutečnosti, přičemž nesli riziko, že v té době neexistovalo rozhodnutí Komise o schválení oznámeného opatření a že podpora byla podmíněna přijetím takového rozhodnutí.

(329)

Opatření proto nelze považovat za nezbytné, protože jeho cílem není náprava selhání trhu.

(330)

Opatření podpory nelze považovat za slučitelné s vnitřním trhem, pokud není vhodné, tj. pokud lze stejného výsledku dosáhnout jinými, méně narušujícími politikami nebo nástroji podpory. V rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla několik možných přístupů k dosažení stejných cílů.

(331)

S ohledem na možný vlastní zájem provozovatelů DTT investovat do technologické modernizace Komise vyjádřila pochybnosti, zda by regulační povinnost mohla být nejvhodnějším nástrojem k dosažení stejného cíle (137. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Komise rovněž vyjádřila názor, že předčasné odnětí práv spolu s novým postupem pro přidělování práv k využívání spektra pro služby vysílání vysílané ve standardech DVB-T2/HEVC mohlo být vhodnějším a méně omezujícím prostředkem k tomu, aby bylo dosaženo cíle opatření (137. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(332)

Komise se domnívá, že tři provozovatelé DTT byli schopni nést regulační náklady, které jsou spjaty s hospodářskou činností provozovatelů DTT, aniž by to vyvolalo riziko pro kontinuitu služeb DTT (329. bod odůvodnění). Komise se rovněž domnívá, že oznámené opatření nemá motivační účinek (301. bod odůvodnění).

(333)

Komise proto konstatuje, že s ohledem na to, že provozovatelé DTT mohli mít zájem na vynaložení investičních nákladů, uložení regulačních povinností nepostačovalo k dosažení cílů sledovaných Českem, konkrétně zajistit kontinuitu poskytování služeb na platformě DTT a zajistit přechod těchto služeb v pásmu do 700 MHz a zároveň zajistit technologickou modernizaci, aniž by bylo nutné poskytnout kompenzaci za provoz přechodových sítí. Proto by bylo vhodnější uložit pouze tyto regulační povinnosti bez kompenzace způsobilých nákladů.

(334)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise rovněž vyjádřila pochybnosti o tom, zda by informační/certifikační kampaně nebyly dostatečné k informování koncových uživatelů o nutnosti výměny přijímacího zařízení. Komise uvedla, že vzhledem k tomu, že certifikace televizorů využívajících standard DVB-T2 započala v roce 2016, se zdá být skutečnost, že od roku 2016 vzrostl prodej kompatibilních zařízení, nedostatečnou, ne-li zcela nerelevantní, k tomu, aby prokázala vhodnost použití přechodových sítí za účelem prokázání slučitelnosti opatření. Naopak z ní spíše vyplývá, že certifikace mohla být dostatečná k zajištění toho, aby domácnosti měly přístup k přesouvané televizní službě do roku 2020 (133.–134. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Komise rovněž tvrdila, že dlouhé souběžné vysílání, které započalo v roce 2017, se nezdá být vhodné, a to vzhledem k tomu, že informační kampaň začala až v říjnu 2019 a že uvolnění pásma 700 MHz se očekává do června 2020 (135. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení)

(335)

Česko trvalo na tom, že údaje o nárůstu prodeje kompatibilních přijímacích zařízení jsou pro dobu trvání souběžného vysílání relevantní, a tvrdilo, že vyšší prodej kompatibilních přijímacích zařízení a jejich obecné přijetí je významným důkazem toho, že souběžné vysílání bylo vhodné (116. bod odůvodnění).

(336)

Česko upřesnilo, že informační kampaň související s vypnutím stávajících sítí DVB-T byla zahájena až v říjnu 2019. Další části informační kampaně však již byly zahájeny až po přijetí strategie z roku 2016 v polovině roku 2016 (116. bod odůvodnění). Zároveň jeden ze stěžovatelů namítl, že toto tvrzení není dostatečně podloženo důkazy. Podle jeho názoru byla celostátní informační kampaň zahájena až v říjnu 2019 (150. bod odůvodnění). Jeden z příjemců uvedl, že informační kampaň prováděli rovněž provozovatelé DTT a tuto kampaň většinou sami přímo financovali (199. bod odůvodnění). Příjemce trval na tom, že přechodové sítě podstatně minimalizovaly negativní sociální dopady a zajistily kontinuitu televizního vysílání, což motivovalo dovozce (200. bod odůvodnění).

(337)

Komise již vysvětlila, že kompenzace nákladů na souběžné vysílání nemá motivační účinek, protože tři příjemci by uskutečnili investice z vlastní iniciativy (301. bod odůvodnění), a že oznámené opatření není nezbytné (329. bod odůvodnění). Na základě těchto zjištění a bez ohledu na to, kdy kampaň zaměřená na certifikaci skutečně započala, se Komise domnívá, že informační kampaň může dosáhnout cíle, kterým je dostatečně informovat domácnosti o nutnosti obměny zařízení, aby byla zajištěna kontinuita příjmu služeb DTT. K dosažení cíle, aby domácnosti měly přístup k potřebnému vybavení, může přispět i certifikace kompatibilních přijímacích zařízení. V souvislosti s technologickou modernizací sítí však Komise nevylučuje, že by bylo souběžné vysílání vhodné (avšak v přiměřené délce (163)), aby se usnadnil technický přechod mezi dvěma technickými přenosovými standardy (tj. DVB-T a DVB-T2). Závěr o vhodnosti oznámeného opatření vzhledem k možnosti odvolávat se na informační kampaň / kampaň zaměřenou na certifikaci proto závisí na přiměřenosti doby trvání souběžného vysílání. Z důvodů uvedených v oddíle 5.3.2.4.1 Komise konstatuje, že doba trvání souběžného vysílání není přiměřená.

(338)

Komise rovněž vyjádřila pochybnosti, zda by poskytování peněžitých poukázek domácnostem s cílem kompenzovat náklady, které nesou domácnosti, nebylo vhodnější a méně narušující než kompenzace nákladů na investice do modernizovaných sítí, které nesou provozovatelé DTT. Podpora koncovým uživatelům by mohla být zaměřena na ty, kdo ji potřebují, a být technologicky neutrální. Možnost poskytnout kompenzaci zejména koncovým uživatelům je zmíněna v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (136. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení a 16. bod odůvodnění).

(339)

Česko v této souvislosti připomnělo, že peněžité poukázky pro domácnosti by byly pro stát nákladnější. S poukázkami jsou navíc spojeny i náklady na distribuci a k tomu, aby byly přijaty příslušné právní předpisy, by bylo zapotřebí doby jednoho až dvou let (118. bod odůvodnění). Jeden z příjemců uvedl, že přímé dotace domácnostem by byly pro Česko několikanásobně nákladnější, a dokonce i sociální poukázky by byly dvakrát dražší než rozpočet přidělený v rámci oznámeného opatření (202. bod odůvodnění). Na druhé straně jeden ze stěžovatelů tvrdil, že přímá podpora domácností by byla mnohem méně rušivá, méně nákladná a technologicky neutrální (148. bod odůvodnění).

(340)

Komise bere na vědomí informace, které poukazují na skutečnost, že peněžité poukázky by byly pro stát nákladnější. Komise však považuje souvislost mezi provozem přechodových sítí a motivací k tomu, aby domácnosti modernizovaly přijímací zařízení, za nepřímou a slabou ve srovnání s přímou podporou poskytovanou domácnostem prostřednictvím peněžitých poukázek na pořízení nového zařízení.

(341)

Česko dále tvrdilo, že období souběžného vysílání bylo nezbytné k tomu, aby domácnosti byly stimulovány k obměně zařízení. Komise se však domnívá, že doba trvání souběžného vysílání (na kterou se rovněž vztahuje kompenzace v rámci oznámeného opatření) je nepřiměřená z důvodů, které jsou vysvětleny v oddíle 5.3.2.4.1. V této souvislosti se Komise nedomnívá, že kompenzace nákladů na provoz přechodových sítí nepřiměřeně dlouhého souběžného vysílání provozovatelům DTT je vhodným opatřením, které by domácnosti stimulovalo k modernizaci jejich přijímacích zařízení. Je tomu tak proto, že náhrada nákladů na provoz přechodových sítí poskytovaná provozovatelům DTT neposkytuje žádnou přímou finanční kompenzaci koncovým uživatelům. Délka souběžného vysílání navíc přímo nemotivuje koncové uživatele k pořízení kompatibilního přijímacího zařízení. Bez ohledu na období souběžného vysílání by koncoví uživatelé mohli odložit pořízení kompatibilního zařízení až na konečné datum přechodu (bez ohledu na to, kdy je toto datum stanoveno), a neučinili by tak dříve. Česko dále vysvětlilo, že v případě přechodu na DVB-T2 (96. bod odůvodnění) neměli provozovatelé vysílání žádný obchodní zájem a projevili rozhodný nesouhlas s financováním jakýchkoli nákladů (165. a 115. bod odůvodnění). Na rozdíl od přechodu z analogového na digitální vysílání (126. bod odůvodnění) nebyla tato modernizace přijata trhem jako významný inovační krok. Tyto skutečnosti, které poukazují na nezájem televizních diváků, jsou v rozporu s existencí jakékoli významné motivace pro domácnosti, aby modernizovaly přijímací zařízení, která by vyplývala z prodloužené doby provozu přechodových sítí.

(342)

Komise rovněž vyjádřila pochybnosti, zda by pozdržení uvolnění pásma 700 MHz nebylo vhodnějším opatřením pro dosažení cílů, které Česko oznámeným opatřením sleduje. V této souvislosti Komise poznamenala, že rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady umožňuje členským státům pozdržet uvolnění pásma 700 MHz až o dva roky z důvodů, které se týkají například potřeby zajistit technický přechod velké části obyvatelstva na vyspělé standardy rozhlasového a televizního vysílání a složitosti zajištění tohoto přechodu nebo finančních nákladů spojených s přechodem přesahujících očekávané příjmy plynoucí z udělení práv (137. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Tento regulační zásah by nenarušil činnosti držitelů užívacích práv, jejichž užívací práva měla vypršet před červnem 2022 (164).

(343)

Česko vysvětlilo, že možnost pozdržet uvolnění pásma 700 MHz o dva roky podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady byla z důvodu mezinárodní koordinace v praxi poskytnuta pouze zemím sousedícím se třetími zeměmi. Česko tuto možnost odmítlo s tím, že dodržení lhůty je v daném časovém horizontu realizovatelné a možné (120. bod odůvodnění).

(344)

Příloha rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady nicméně uvádí oprávněné důvody pro pozdržení uvolnění pásma 700 MHz, jimiž jsou nedořešené záležitosti v přeshraniční koordinaci způsobující škodlivé rušení; potřeba zajistit technický přechod velké části obyvatelstva na vyspělé standardy rozhlasového a televizního vysílání a složitost zajištění tohoto přechodu; finanční náklady spojené s přechodem přesahující očekávané příjmy plynoucí z udělení práv; zásah vyšší moci.

(345)

Komise si je vědoma složitosti situace v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz, která zahrnuje technický přechod v případě platformy DTT v Česku a vyvolává potřebu mezinárodní koordinace. Komise zároveň konstatuje, že Česko považuje dodržení lhůty stanovené v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady za realizovatelné. Česko totiž navrhlo strategii z roku 2016 a Technický plán přechodu tak, aby tohoto cíle dosáhlo v požadovaném časovém rámci. Komise dále poznamenává, že pozdržení uvolnění pásma 700 MHz by znamenalo rovněž pozdržení využívání tohoto pásma pro vyspělé mobilní komunikační služby v Česku. Kromě toho bylo rozumné se domnívat, že příjmy plynoucí z udělení práv týkajících se pásma 700 MHz by značně převýšily náklady na přechod (165).

(346)

V této souvislosti se Komise domnívá, že nepožadovat pozdržení uvolnění pásma 700 MHz spadá do prostoru pro uvážení vyhrazeného Česku. Komise celkově považuje rozhodnutí Česka nepožadovat pozdržení uvolnění pásma 700 MHz v situaci, kdy je třeba provést modernizaci sítí do roku 2020, za rozumné.

(347)

Komise se domnívá, že není potřeba poskytovat kompenzaci za souběžné vysílání, protože k dosažení regulačního výsledku by postačoval vlastní zájem tří provozovatelů DTT. Informační kampaň / kampaň zaměřená na certifikaci spolu s obdobím souběžného vysílání (ovšem v přiměřené délce) by navíc byla vhodnějším způsobem, jak informovat koncové uživatele a motivovat je k obměně přijímacích zařízení. V neposlední řadě kompenzace nákladů, které provozovatelům DTT vznikly v souvislosti s provozem nepřiměřeně dlouhého souběžného vysílání, mohla být pro domácnosti pouze slabou a nepřímou motivací k tomu, aby modernizovaly svá přijímací zařízení ve srovnání s přímou finanční podporou, kterou by mohly poskytnout peněžité poukázky koncovým uživatelům. Komise má tudíž za to, že z tohoto důvodu oznámené opatření není vhodné.

(348)

Opatření musí být přiměřené k dosažení cílů, které sleduje. Podpora je považována za přiměřenou, pokud je její výše omezena na minimum potřebné k uskutečnění podporované činnosti a pokud jsou minimalizována možná narušení hospodářské soutěže.

(349)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti ohledně doby trvání souběžného vysílání (tj. o délce provozu souběžného vysílání), toho, zda je opatření omezeno na kompenzaci nákladů, které již nebyly kompenzovány stávajícími opatřeními, ohledně relevantnosti některých parametrů pro výpočet kompenzace a toho, zda by urychlené zavedení standardu DVB-T2 nebylo vyváženo obchodními výhodami vzhledem k potřebám financování příjemců. Komise rovněž poznamenala, že výše podpory zřejmě nezohledňuje dobu, která zbývá do původního konce platnosti přídělů kmitočtů nebo jejich prodloužení do roku 2030 v důsledku diginovely (144. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(350)

Ve 141. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že doba trvání souběžného vysílání přesáhla dobu, která je obvykle chápána jako přechodné období (3–4 měsíce) pro souběžné vysílání, jež je nezbytné z technických důvodů. Komise rovněž uvedla, že ČTÚ se domníval, že v době přechodu z analogového na digitální vysílání bylo období v délce šesti měsíců zbytečně dlouhé. Česko tvrdilo, že o době trvání bylo rozhodnuto na základě potřeb domácností a podniků. Komise poznamenala, že údaje týkající se zvýšení prodeje kompatibilních přijímacích zařízení se zdají být pro prokázání přiměřenosti doby trvání souběžného vysílání irelevantní. Komise předběžně dospěla ke zjištění, že z delší doby trvání souběžného vysílání mohli zřejmě těžit především provozovatelé DTT, jejichž cílem bylo přivyknout domácnosti na novou televizní nabídku.

(351)

V průběhu formálního vyšetřovacího řízení Česko trvalo na tom, že doba trvání souběžného vysílání byla stanovena především s ohledem na potřeby domácností, čímž by se snížil počet těchto domácností, které by byly nuceny investovat do nového přijímače mimo cyklus přirozené obměny. Bylo rovněž nutné stimulovat maloobchodní trh (121.–122. bod odůvodnění). S ohledem na dobu trvání bylo rovněž nutné vzít v úvahu aspekty, jako je počasí (např. výměnu anténních systémů pro vysílání není praktické provádět v zimě) a kapacita společností poskytujících podporu (výrazně omezené souběžné vysílání by neposkytlo dost času na údržbu antén v domácnostech). Kromě toho bylo v případě doby trvání souběžného vysílání zohledněno rovněž zajištění praktického ověření, výstavby a provozu velkých jednokmitočtových sítí (123. bod odůvodnění). Kratší doba by mohla vést k technickým a ekonomickým problémům (124. bod odůvodnění).

(352)

Česko dále uvedlo, že použití přechodových sítí umožnilo hladký přechod na standard DVB-T2 u všech televizních stanic, čehož nebylo možné dosáhnout přímým přechodem, tj. v krátkém období 3–4 měsíců, jak předpokládali stěžovatelé (125. bod odůvodnění). Česko vysvětlilo, že doba trvání souběžného vysílání není přesně definována jako 3,5 roku, ale měla by být vypočtena pro každou síť (např. průměrná doba trvání souběžného vysílání u sítě 1 činila 19 měsíců).

(353)

Česko nesouhlasilo s tím, že šestiměsíční doba trvání souběžného vysílání při přechodu z analogového na digitální vysílání je srovnatelná. Na rozdíl od vynuceného uvolnění pásma 700 MHz byl přechod z analogového na digitální vysílání (v Česku v období 2008–2012) trhem přijat jako významný inovační krok, který přinesl významnou přidanou hodnotu (126. bod odůvodnění). Česko připomnělo, že souběžné vysílání bylo omezeno na minimální nezbytnou dobu a že třem provozovatelům DTT neplynuly z přechodových sítí žádné příjmy.

(354)

Česko se rovněž domnívalo, že doba trvání souběžného vysílání je plně v kompetenci jednotlivých států a vychází z technických a ekonomických aspektů přechodu na nový standard vysílání, přičemž zohledňuje i sociální rozměr procesu (128. bod odůvodnění).

(355)

Jeden z příjemců uvedl, že mnohem kratší časový horizont (přibližně 3–4 měsíce místo navrhovaných 2–3 let) by mohl být založen pouze na čistě technickém přechodu zahrnujícím přímou změnu přídělů kmitočtů a nezohledňoval by potřebu sociálně přijatelné podpory a motivace obyvatel a domácností k obměně přijímačů a přechodu na DVB-T2 navrženém Českem (204.–205. bod odůvodnění). Tento příjemce namítal, že pandemie COVID-19 prokázala robustnost této strategie. Příjemce potvrdil, že průměrná skutečná doba trvání simulovaného vysílání v síti 1 činila 19,5 měsíce (203. bod odůvodnění). Vysvětlil, že podle jeho názoru byl přechod na DVB-T2 předčasný a že domácnosti a provozovatelé vysílání v této fázi neměli zájem získat vyspělejší produkt (206. bod odůvodnění).

(356)

Na druhé straně se jeden ze stěžovatelů domníval, že jakákoli doba trvání souběžného vysílání delší než 3-4 měsíce (nebo dokonce 6 měsíců) není odůvodněná. Stěžovatel nesouhlasil s argumenty Česka, že přechod z analogového na digitální vysílání není srovnatelný s technologickým přechodem na DVB-T2/HEVC (151. bod odůvodnění).

(357)

Komise konstatuje, že nezpochybňuje kompetenci jednotlivých států přijmout regulační opatření pro platformu DTT (v souladu s rámcem EU) z důvodu technického, hospodářského a sociálního rozměru procesu přechodu. Komise však musí posoudit, zda oznámená kompenzace nákladů spojených s těmito regulačními opatřeními byla přiměřená. Tato kompenzace se vztahuje na náklady na provoz přechodových sítí po celou dobu souběžného vysílání.

(358)

V tomto ohledu se Komise domnívá, že doba trvání souběžného vysílání není odůvodněna cílem motivovat domácnosti (k obměně zařízení) a prodejce (k dovozu kompatibilních zařízení). V první řadě se Komise nedomnívá, že provoz přechodových sítí poskytl domácnostem větší flexibilitu, pokud jde o obměnu přijímacích zařízení. Domácnosti si konkrétně mohly začít pořizovat kompatibilní přijímače od zahájení kampaně zaměřené na certifikaci v roce 2016 až do uvolnění pásma 700 MHz v roce 2020. Není jasné, jak k tomuto procesu dále přispěl provoz přechodových sítí. Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, údaje o prodeji kompatibilních přijímačů neprokazují přiměřenost doby trvání souběžného vysílání. Komise se domnívá, že kompenzace nákladů na provoz přechodových sítí by mohla být pro domácnosti pouze nepřímou a slabou motivací k modernizaci přijímacích zařízení (340. bod odůvodnění). Komise dále poznamenává, že Česko vysvětlilo, že přechod na DVB-T2/HEVC nebyl považován za významný inovační krok (126. bod odůvodnění), a připomnělo, že domácnosti a provozovatelé vysílání neměli zájem na modernizaci. Provoz přechodových sítí proto nemohl domácnosti výrazně motivovat k pořízení nového vybavení. Dlouhé souběžného vysílání by naopak mohlo domácnosti motivovat k tomu, aby modernizaci odložili na dobu blízko termínu vypnutí původních sítí DVB-T. Komise proto nesouhlasí s tím, že doba trvání souběžného vysílání je přiměřená na základě sociálního rozměru procesu přechodu, vzhledem k tomu, že to nebylo dostatečně podloženo důkazy.

(359)

Komise se proto domnívá, že z nepřiměřeně dlouhého souběžného vysílání měli prospěch především tři provozovatelé DTT, a přispělo to k tomu, že přivykli na svou zákaznickou základnu a udrželi si ji. Kromě toho, jak je vysvětleno v oddíle 5.3.2.4.3, má Komise za to, že výpočet nákladů na odpisy vycházející z účetní doby životnosti zařízení neodráží delší ekonomickou životnost zařízení, což vede k vyšším nákladům na odpisy, než je nezbytné, a v důsledku toho opatření financuje rovněž modernizaci finálních sítí tím, že jsou v nich opětovně použita částečně dotovaná zařízení. Vzhledem k tomu, že účinky odpisování v průběhu času narůstají, nepřiměřeně dlouhá doba trvání souběžného vysílání dále posiluje přenos části financování na finální sítě.

(360)

Komise může souhlasit s tím, že krátké technické souběžné vysílání může být nezbytné a přiměřené, aby se domácnostem usnadnil technický přechod mezi přenosovými standardy (tj. DVB-T na DVB-T2) (např. přeladění). V této souvislosti se Komise domnívá, že přechod z analogového na digitální vysílání lze z technického hlediska srovnávat (166) s uvolněním pásma 700 MHz (nebo může být tento přechod dokonce technicky složitější než uvolnění pásma 700 MHz), a proto je vhodné poznamenat, že český regulátor považoval v době přechodu z analogového na digitální vysílání dobu šesti měsíců za zbytečně dlouhou. Komise se nedomnívá, že by delší doba trvání byla odůvodněna jinými technickými důvody, které uvádí Česko, jako je složitost zavádění DVB-T2, nutnost výměny anténních systémů pro vysílání v zimním období a kapacita společností poskytujících nezbytné služby, vzhledem k tomu, že tyto obtíže byly i při přechodu z analogového na digitální vysílání stejné. Pokud jde o potřebu stabilizovat velké jednokmitočtové sítě, Česko neposkytlo konkrétní důkazy o době trvání těchto prací. Komise dále poznamenává, že jeden z příjemců uvedl, že pro čistě technický přechod zahrnující přímou změnu přídělů kmitočtu by bylo možné uplatnit mnohem kratší časový horizont, přibližně 3 až 4 měsíce. S ohledem na tyto skutečnosti se Komise domnívá, že krátké technické souběžné vysílání s dobou trvání až šest měsíců by mohlo být odůvodněné.

(361)

V jiných případech Komise souhlasila s dobou trvání souběžného vysílání až jeden rok, přičemž poznamenala, že vnitrostátní orgány by ji zkrátily na šest měsíců, pokud by to bylo proveditelné (167). Doba trvání oznámeného opatření (i za předpokladu průměrné skutečné doby trvání 19,5 měsíce na jedno stanoviště vysílače v síti 11) je však nepřiměřeně dlouhá. V každém případě Komise konstatuje, že u ostatních dvou přechodových sítí je podle Technického plánu přechodu průměrná plánovaná doba trvání ještě delší (31 měsíců v případě přechodové sítě 12 a 24 měsíců v případě přechodové sítě 13).

(362)

Komise proto považuje kompenzaci nákladů na provoz přechodových sítí během období souběžného vysílání předpokládaného oznámeným opatřením za nepřiměřenou.

(363)

Komise si rovněž vyžádala připomínky, aby mohla ověřit, zda způsobilé náklady nebyly kompenzovány jinými režimy podpory (129. bod odůvodnění písm. c) rozhodnutí o zahájení řízení).

(364)

Česko potvrdilo, že opatření je omezeno na kompenzaci nákladů, které dosud nebyly kompenzovány existujícími opatřeními, jako jsou opatření schválená rozhodnutím ve věci SA. 55742 a rozhodnutím ve věci SA.60062. ČTÚ konkrétně provedl podrobné ověření způsobilých nákladů, které předložili příjemci, aby se zabránilo dvojí kompenzaci. Česko zdůraznilo, že všechny příslušné náklady jsou zaznamenány v účetnictví každého příjemce (135. bod odůvodnění).

(365)

Jeden ze stěžovatelů nicméně tvrdil, že ověření, které provedl ČTÚ, nemůže vyvrátit pochybnosti Komise, a domníval se, že odborníci, kteří ověření provedli, mohou být podjatí (152. bod odůvodnění). Česko odpovědělo, že toto tvrzení je irelevantní a nepodložené, a vysvětlilo, že ČTÚ provádí svá ověření v souladu s právním rámcem.

(366)

Komise konstatuje, že tvrzení stěžovatele je hypotetické a není podloženo důkazy. Komise dále nenašla žádné důkazy nebo náznaky, že by ověření provedené ČTÚ nebo odborníky bylo podjaté. Komise se proto na základě vysvětlení poskytnutých Českem domnívá, že opatření je omezeno na kompenzaci nákladů, které dosud nebyly kompenzovány jinými opatřeními, a konstatuje, že oznámené opatření nelze kumulovat s jinými opatřeními (oddíl 2.3.5).

(367)

Ve 137. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti o vhodnosti použití odpisů aktiv pro účely stanovení kompenzace a o tom, zda oznámené opatření zajišťuje, že podpora bude omezena na minimum. Komise konstatovala, že opatření nečiní rozdíl mezi zařízením, které zůstává ve finálních sítích, a zařízením, které v nich nezůstává. České orgány neprokázaly, že navrhovaná metodika kompenzace nevede k nadměrné kompenzaci vzhledem k potřebám financování příjemců podpory.

(368)

Jeden z příjemců trval na tom, že musí být důsledně zachováno správné vymezení oblasti působnosti oznámeného opatření, neboť opatření se týká pouze souběžného vysílání, přičemž náklady na přechod z DVB-T na DVB-T2/HEVC jsou pouze zčásti kompenzovány na základě amortizace (206. bod odůvodnění).

(369)

Česko i společnost ČRa vysvětlily, že kompenzace poskytne náhradu reálných nákladů (provozních nákladů a kapitálových výdajů) zaznamenaných v účetnictví každého příjemce, které jsou skutečné a vznikly během souběžného vysílání každému příjemci. Dále vysvětlily, že kapitálové výdaje se vypočítávají jako skutečné odpisy každého příslušného aktiva používaného pro vysílání v přechodových sítích. Odpisy jsou reálné náklady vypočtené objektivním způsobem, který je obecně považován za nejlepší postup pro vyčíslení snížení hodnoty aktiv v průběhu času, zejména s ohledem na opotřebení. Odpisy v účetnictví by měly v souladu s českým zákonem o účetnictví odrážet skutečnost a zabránit dvojímu započtení stejných nákladů (209.–210., 129.–133. bod odůvodnění).

(370)

Komise uznává, že odpisování/amortizace je standardním postupem pro vyčíslení opotřebení v průběhu času. Účetní náklady na odpisy jsou však pro výpočet nákladů spojených s provozem přechodových sítí vhodné pouze do té míry, že vycházejí z ekonomické životnosti zařízení. To je v daném případě obzvláště důležité vzhledem k tomu, že zařízení bylo opětovně použito ve finálních sítích. Pokud je zařízení během provozu přechodových sítí odepisováno rychleji (než je ekonomická životnost) a tyto vyšší náklady na odpisy jsou kompenzovány státem, jsou tím ve značné míře financovány finální sítě. V oznámeném opatření byly navíc hlavní složkou kompenzace náklady na odpisy (poznámka pod čarou 60).

(371)

Podle oznámeného opatření byly náklady na odpisy vypočteny na základě účetní doby životnosti zařízení v rozmezí [do 10] let, s výjimkou chladicího zařízení a UPS, kde tato doba činila [5–15] let (poznámka pod čarou 63). Komise se nicméně domnívá, že ekonomická životnost zařízení používaných pro infrastrukturu podporující digitální vysílání obrazu je nejméně 10 let (168). Toto zjištění je v souladu s vysvětlením jednoho z příjemců (společnost ČRa), že investiční cykly v tomto odvětví jsou obvykle 12–15 let (178. bod odůvodnění). To potvrzuje i podnikatelský plán z roku 2010 jednoho z příjemců týkající se sítě DVB-T, který předložilo Česko (134. bod odůvodnění). Obchodní plán se týkal období [ . ], přičemž zahrnoval pouze kapitálové výdaje v roce [ ... ], a předpokládal tedy ekonomickou životnost nejméně [10–15] let.

(372)

Komise se proto domnívá, že oznámená kompenzace je vyšší, než je nutné, pokud jde o náklady na kapitálové výdaje na zařízení (tj. přibližně o 200 % vyšší, pokud se použije účetní doba životnosti pět let namísto ekonomické životnosti 10 let). Tímto způsobem oznámená kompenzace za provoz přechodových sítí ve skutečnosti přispívá rovněž k financování modernizace finálních sítí (tj. přibližně 50 % způsobilých kapitálových výdajů týkajících se přechodových sítí se převádí na finální sítě), vzhledem k tomu, že opětovně použité zařízení by mohlo být používáno až do konce své ekonomické životnosti.

(373)

Nepřiměřeně dlouhá doba trvání provozu přechodových sítí tento účinek dále zesiluje, protože náklady na odpisy v průběhu času narůstají. Komise odhaduje, že součástí oznámeného opatření jsou nadměrné odpisy, které v případě společnosti Česká televize dosahují 16 %, v případě společnosti ČRa 26 % a v případě společnosti DB 20 % z celkových kapitálových výdajů na zařízení. Tyto nadměrné odpisy se tudíž převádějí na financování finálních sítí (169). Zařízení je tedy dotováno nepřiměřeně ve srovnání s jeho použitím v přechodových sítích, což má za následek snížení celkových investičních nákladů na modernizované finální sítě. Kromě toho, že by dotované zařízení bylo použito ve finálních sítích, by příjemcům nadále plynul prospěch z kompenzace nákladů na instalaci, konfiguraci a stabilizaci modernizovaného zařízení při jeho opětovném použití ve finálních sítích, a to vzhledem k tomu, že hlavní část těchto činností již proběhla při výstavbě přechodových sítí.

(374)

Ve 137. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti, zda by urychlené zavedení standardu DVB-T2 nebylo vyváženo obchodními výhodami vzhledem k potřebám financování příjemců podpory, přičemž uvedla, že modernizované technologie přinášejí obchodní výhody v podobě vyšší přenosové kapacity a kvality. Komise rovněž uvedla, že příjemci mohou modernizované finální sítě (vybudované na základě přechodových sítí) využívat až do roku 2030. České orgány rovněž neprokázaly, že podpora pokrývá dodatečný dopad (z hlediska ziskovosti) scénáře rychlejšího zavádění (tj. urychlené technologické modernizace s ohledem na uvolnění pásma 700 MHz) ve srovnání s hypotetickým srovnávacím scénářem pomalejšího přijetí (tj. technologické modernizace řízené trhem).

(375)

Jak je vysvětleno v oddíle týkajícím se motivačním účinku (oddíl 5.3.1.2.1), Komise uznává, že bez urychleného přechodu vynuceného Českem v období 2017–2020 by k přirozené technologické modernizaci sítí DTT, která by byla řízena trhem, došlo až po období 2022–2024 (290. bod odůvodnění),

(376)

Komise nicméně poznamenává, že z provozu přechodových sítí plyne přínos zejména třem provozovatelům DTT, jelikož jim umožňuje přechod na modernizovanou technologii a zároveň snižuje riziko ztráty sledovanosti v tomto procesu. Zařízení, na které se vztahuje kompenzace, je navíc zčásti opětovně použito ve finálních sítích (292. bod odůvodnění). Jak bylo posouzeno v oddíle 5.3.2.4.3, výpočet nákladů na odpisy založený na účetní době životnosti zařízení, nikoli na jeho delší ekonomické životnosti, vede k vyšší kompenzaci za opotřebení zařízení při jeho použití v přechodových sítích, což vede k tomu, že opětovné použití tohoto zařízení ve finálních sítích snižuje celkové náklady na investice do finálních sítí. Třem provozovatelům DTT rovněž mohl plynout prospěch z nákladů na instalaci, konfiguraci a stabilizaci modernizovaného zařízení při opětovném použití tohoto zařízení ve finálních sítích, a to vzhledem k tomu, že hlavní část těchto činností již proběhla při výstavbě přechodových sítí. Kromě toho panovaly pro tři příjemce pozitivní tržní vyhlídky a předvídatelnost investic do roku 2030, a to v návaznosti na prodloužení platnosti jejich licencí ke spektru (293. bod odůvodnění).

(377)

V tomto kontextu, který poukazuje na obchodní výhody a převod části finančních prostředků na modernizaci finálních sítí, Komise neobdržela žádné podnikatelské plány, které by prokazovaly, že příjemcům chybí finanční prostředky. Česko odkázalo na aktualizovanou studii ADL. Komise nicméně konstatuje, že aktualizovaná studie ADL analyzovala několik scénářů (tj. přechod se souběžným vysíláním, přechod bez souběžného vysílání a žádný přechod) a poskytla kvalitativní a kvantitativní posouzení nákladů různých scénářů, neodhadla však možné příjmy ani dopad technologické modernizace na ziskovost provozovatelů DTT. Aktualizovaná studie ADL dále neprováděla srovnání se scénářem pomalejšího zavádění (tj. po období 2022–2024). Komise konstatuje, že neobdržela ani žádné přepracování aktuálních obchodních plánů ex post (295. bod odůvodnění).

(378)

Komise proto konstatuje, že Česko neprokázalo, že náklady na provoz přechodových sítí převážily nad obchodními výhodami (298. bod odůvodnění).

(379)

Komise se především domnívá, že kompenzace nákladů na provoz přechodových sítí (souběžné vysílání) je nepřiměřená, a to vzhledem k tomu, že souběžné vysílání trvalo déle, než bylo nezbytné (tj. šest měsíců a v řádně odůvodněných případech až jeden rok).

(380)

Výpočet nákladů na odpisy byl navíc založen na účetní době životnosti zařízení, která neodráží jeho delší ekonomickou životnost. To vede k vyšší kompenzaci za opotřebení zařízení v důsledku používání v přechodových sítích, což má za následek, že opětovné použití tohoto zařízení ve finálních sítích snižuje celkové náklady na investice příjemců do finálních sítí. Kromě toho mohl třem provozovatelům DTT plynout prospěch z nákladů na instalaci, konfiguraci a stabilizaci modernizovaného zařízení při opětovném použití tohoto zařízení ve finálních sítích, a to vzhledem k tomu, že hlavní část těchto činností již proběhla při výstavbě přechodových sítí.

(381)

V neposlední řadě Komise nemohla prokázat, že podpora je omezena na minimum, protože dostupné informace neprokazují, že urychlené zavedení standardu DVB-T2 v důsledku regulačních povinností převažuje nad obchodními výhodami, a pokud ano, do jaké míry (nebyla vypracována analýza nedostatku finančních prostředků).

(382)

Oznámené opatření proto není přiměřené.

(383)

Česko se zavázalo zveřejnit text opatření a informace týkající se příjemců jakékoli podpory, která přesahuje 500 000 EUR (69. bod odůvodnění). Opatření je proto v souladu s požadavky na transparentnost.

(384)

Česko potvrdilo, že opatření nelze kumulovat s žádným jiným opatřením financujícím stejné způsobilé náklady (67. bod odůvodnění) a že příjemci podpory nebudou moci pro daňové účely uplatňovat odpisy aktiv, na která se vztahuje kompenzace v rámci opatření (68. bod odůvodnění). Česko vyloučilo z opatření veškeré náklady, které by mohly být předmětem dvojí kompenzace jinými režimy podpory (366. bod odůvodnění). Komise se domnívá, že tato okolnost je dostačující k tomu, aby se předešlo problémům vyplývajícím z kumulace s jinými opatřeními podpory.

(385)

Ve 148. až 149. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že opatření pomohlo provozovatelům DTT zachovat si konkurenceschopnost na trhu a zároveň snížit jejich investiční náklady, které musí provozovatelé využívající jiné platformy (např. satelitní za účelem přechodu na DVB-S2/MPEG4) financovat ze soukromých zdrojů. Komise uvedla, že opatření zřejmě financovalo běžné náklady provozovatelů DTT, pokud si chtěli zachovat své postavení na trhu tím, že poskytovali vyspělé služby. Komise uvedla, že opatření jde nad rámec zachování stávajícího stavu, který existoval před uvolněním pásma 700 MHz.

(386)

Jeden ze stěžovatelů trval na tom, že opatření zvýhodňuje nejméně progresivní televizní technologie a poškozuje ostatní platformy a zákazníky. Uvedl příklady situací, kdy by provozovatelé bezplatného vysílání mohli v současnosti využívat standard DVB-T2 k tomu, aby nabízeli placené televizní služby, a kdy by stěžovatel (poskytovatel IPTV) mohl být otevřen k poskytování nabídky bezplatného sledování (154. bod odůvodnění).

(387)

Česko vysvětlilo, že k uvolnění pásma 700 MHz došlo poměrně rychle po uvolnění pásma 800 MHz provozovateli DTT, kterým vznikly související náklady a jejichž konkurenční situace se zhoršila, z čehož měly prospěch konkurenční platformy. Dále uvedlo, že neřízené uvolnění pásma 700 MHz mohlo mít dopad i na domácnosti. Česko informovalo o zdravé hospodářské soutěži mezi jednotlivými platformami (138. bod odůvodnění) a zásadně nesouhlasilo s tím, že opatření zvýhodňuje nejméně progresivní platformu, přičemž tvrdilo, že výběr technologií byl založen pouze na doporučení v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady a zároveň byla respektována kompatibilita se sousedními zeměmi (140. bod odůvodnění).

(388)

Jeden z příjemců připomněl, že opatření poskytuje kompenzaci pouze provozovatelům, kterých se změna právních předpisů týká. Vysvětlil, že vzájemná zastupitelnost mezi platformami byla nízká a z technického hlediska realizovatelná pouze v situaci, v níž se Česko nacházelo, kde mají ostatní platformy (např. satelitní, kabelové a IPTV platformy) výrazně nižší podíl na trhu než DTT a jsou placenými televizními službami (212. bod odůvodnění).

(389)

Komise se domnívá, že oznámené opatření osvobozuje tři provozovatele DTT od regulačních nákladů, které jsou spjaty s jejich činností, zatímco provozovatelé využívající jiné platformy, například satelitové nebo kabelové, musí podobné náklady nést sami. Oznámené opatření proto posiluje soutěžní postavení tří provozovatelů DTT na úkor provozovatelů využívajících jiné platformy. Kromě toho může podpora křížově dotovat činnosti příjemců v jiných odvětvích a jiných členských státech vzhledem k tomu, že společnost ČRa patří do skupiny, která působí na mezinárodní úrovni (poznámka pod čarou 31) a v několika odvětvích činnosti mimo rámec služeb vysílání DTT, přičemž Česká televize jakožto veřejná vysílací společnost rovněž soutěží s provozovateli komerčního vysílání. Komise se domnívá, že navzdory rozdílným obchodním modelům různých televizních platforem v Česku (tj. bezplatná televize vs. placená televize) přetrvávají významné rušivé účinky, jak ukazuje existence stížností od provozovatelů využívajících jiné technologické platformy. Například satelitní platforma je technicky schopna poskytovat služby bezplatného vysílání. Platformu IPTV lze využít i pro vysílání volně šiřitelných kanálů, které již někteří provozovatelé v jiných členských státech zahrnují do svých standardních televizních balíčků (170). Společnost Telly (poskytovatel IPTV) kromě toho zvažovala, že by v Česku nabízela bezplatnou kartu DIGI TV (bod odůvodnění 153). Platforma DTT je rovněž technicky schopna poskytovat služby placené televize (i když komerční projekt Skylink/M7 v Česku nebyl úspěšný (91. bod odůvodnění)) a neexistuje žádná právní povinnost, aby na této platformě byly poskytovány pouze služby bezplatného vysílání.

(390)

Komise proto potvrzuje svůj předběžný závěr, že opatření mělo negativní účinky na hospodářskou soutěž.

(391)

Pečlivě navržené opatření státní podpory by mělo zajistit, aby byla celková vyváženost účinků opatření kladná, a to tím, že zabrání tomu, aby podmínky obchodu měnily v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(392)

Komise bere na vědomí záměr českých orgánů zajistit hladké uvolnění pásma 700 MHz službami zemského televizního vysílání s omezeným dopadem na diváky s cílem zajistit sociálně přijatelný přechod minimalizující možná narušení. Komise bere na vědomí pozitivní účinky regulačních opatření (tj. provoz přechodových sítí) na kontinuitu služeb DTT, které představují hlavní zdroj služeb bezplatného televizního vysílání v Česku. Komise dále uznává významnou úlohu služeb bezplatného televizního vysílání pro podporu plurality a dobře fungující demokracie. Komise se však domnívá, že oznámené opatření (tj. kompenzace za provoz přechodových sítí) mělo omezené pozitivní účinky (308. bod odůvodnění).

(393)

Komise konstatuje, že opatření má negativní účinky, neboť zbavuje provozovatele DTT části zátěže spojené s regulačními povinnostmi stanovenými Českem, které jsou spjaty s jejich hospodářskou činností. Komise se rovněž domnívá, že opatření nemá motivační účinek a jeho cílem není řešit selhání trhu, které by odůvodňovalo potřebu veřejné podpory ve prospěch provozovatelů DTT. Stejně tak se Komise nedomnívá, že opatření je navrženo vhodným nebo přiměřeným způsobem.

(394)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že negativní účinky opatření, pokud jde o narušení hospodářské soutěže a nepříznivé účinky na obchod, převažují nad jeho omezenými pozitivními účinky.

(395)

Komise tudíž dospěla k závěru, že oznámené opatření podpory není slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Komise nezjistila žádný jiný právní základ relevantní pro slučitelnost oznámeného opatření a Česko ani zúčastněné strany v tomto ohledu neposkytly žádné informace ani důkazy.

(396)

Komise konstatuje, že oznámené opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, která je neslučitelná s vnitřním trhem,