(1)

Podle čl. 131 odst. 6 písm. b) směrnice 2013/36/EU musí příslušné nebo pověřené orgány přinejmenším jednou ročně přezkoumat sazby kapitálových rezerv pro jiné systémově významné instituce (dále jen „J-SVI“), které mají být udržovány. Podle odst. 12 druhého pododstavce uvedeného článku musí příslušné nebo pověřené orgány rovněž jednou ročně přezkoumat určení J-SVI, kterým je taková sazba kapitálových rezerv uložena. Podle čl. 131 odst. 7 uvedené směrnice, jak je začleněna do Dohody o EHP, musí příslušné nebo pověřené orgány před stanovením nebo úpravou sazby kapitálové rezervy pro J-SVI uvědomit Evropskou radu pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ESRB tato oznámení neprodleně předá Stálému výboru států ESVO, Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušným a pověřeným orgánům dotčených smluvních stran EHP.

(2)

Podle čl. 131 odst. 15 směrnice o kapitálových požadavcích ve spojení s odst. 5a třetím pododstavcem uvedeného článku musí Stálý výbor států ESVO povolit makroobezřetnostní opatření ve státě ESVO EHP, která vedou ke kombinované sazbě kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a kapitálové rezervy pro J-SVI, která je vyšší než 5 % příslušného objemu rizikové expozice u dané úvěrové instituce a množiny nebo podmnožiny expozic. Podle týchž článků směrnice o kapitálových požadavcích má ESRB poskytnout Stálému výboru států ESVO do šesti týdnů od obdržení oznámení podle čl. 131 odst. 7 uvedené směrnice stanovisko k tomu, zda je kombinovaná sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a kapitálové rezervy pro J-SVI vhodná.

(3)

Dne 5. listopadu 2020 oznámilo norské ministerstvo financí ESRB podle čl. 133 odst. 11 směrnice 2013/36/EU v platném znění pro Norsko a v Norsku ke dni 1. ledna 2020 (2) svůj záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 4,5 % použitelnou na všechny úvěrové instituce povolené v Norsku. Dne 4. prosince 2020 přijala ESRB doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 4. prosince 2020 týkající se norského oznámení o záměru stanovit sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s článkem 133 směrnice (EU) 2013/36/EU (ESRB/2020/14), v němž doporučila, aby navrhovaná sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, která má být uplatňována v Norsku, byla považována za odůvodněnou, vhodnou, přiměřenou, účinnou a účelnou ve vztahu k riziku, na něž se norské ministerstvo financí zaměřuje. S přihlédnutím k výše uvedenému doporučení ESRB přijal Stálý výbor států ESVO dne 4. prosince 2020 doporučení Stálého výboru států ESVO č. 1/2020/SC, v němž nedoporučil žádné změny oznámeného opatření.

(4)

Dne 30. září 2022 oznámilo norské ministerstvo financí ESRB svůj záměr požadovat od tří institucí, aby udržovaly kapitálovou rezervu pro J-SVI tvořenou kmenovým kapitálem tier 1, v souladu s článkem 131 směrnice o kapitálových požadavcích. Dne 15. listopadu 2022 poskytla ESRB Stálému výboru států ESVO stanovisko, v němž shledala, že úroveň kapitálových rezerv pro J-SVI v kumulaci s kapitálovou rezervou pro krytí systémového rizika je účinná a přiměřená k řešení zjištěných rizik. Dne 16. prosince 2022 přijal Stálý výbor států ESVO s přihlédnutím k výše uvedenému stanovisku ESRB rozhodnutí Stálého výboru států ESVO č. 2/2022/SC, kterým bylo norskému ministerstvu financí povoleno uplatňovat sazby kapitálové rezervy pro J-SVI, jejichž výsledkem je kombinovaná sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a kapitálové rezervy pro J-SVI přesahující 5 % objemu příslušné rizikové expozice u tří úvěrových institucí, a to po dobu až jednoho roku počínaje dnem 16. prosince 2022.

(5)

Dne 26. června 2023 oznámilo norské ministerstvo financí ESRB svůj záměr požadovat od čtyř institucí, aby udržovaly kapitálovou rezervu pro J-SVI tvořenou kmenovým kapitálem tier 1, v souladu s článkem 131 směrnice o kapitálových požadavcích. Dne 3. srpna 2023 poskytla ESRB Stálému výboru států ESVO stanovisko, v němž shledala, že úroveň kapitálových rezerv pro J-SVI v kumulaci s kapitálovou rezervou pro krytí systémového rizika je i nadále účinná a přiměřená k řešení zjištěných rizik. Dne 21. září 2023 přijal Stálý výbor států ESVO s přihlédnutím k výše uvedenému stanovisku ESRB rozhodnutí Stálého výboru států ESVO č. 3/2023/SC, kterým bylo norskému ministerstvu financí povoleno uplatnit sazby kapitálové rezervy pro J-SVI, jejichž výsledkem je kombinovaná sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a kapitálové rezervy pro J-SVI přesahující 5 % objemu příslušné rizikové expozice u tří úvěrových institucí, a to po dobu až jednoho roku počínaje dnem 21. září 2023.

(6)

Dne 29. srpna 2024 zaslalo norské ministerstvo financí ESRB formální oznámení o svém záměru znovu stanovit stávající kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika v aktuální výši 4,5 %. Téhož dne oznámilo norské ministerstvo financí ESRB svůj záměr požadovat od čtyř institucí, aby udržovaly kapitálovou rezervu pro J-SVI tvořenou kmenovým kapitálem tier 1, v souladu s článkem 131 směrnice o kapitálových požadavcích. Sekretariát ESRB potvrdil přijetí oznámení dne 30. srpna 2024 a téhož dne jej předal Stálému výboru států ESVO v souladu s čl. 131 odst. 5a směrnice o kapitálových požadavcích.

(7)

Oznámená kapitálová rezerva pro J-SVI se bude vztahovat na čtyři domácí úvěrové instituce, z nichž jedna je dceřiným podnikem, jehož mateřská společnost je usazena v jiné zemi Evropského hospodářského prostoru. Tři z těchto úvěrových institucí budou podléhat kapitálové rezervě pro J-SVI ve výši 1 % a jedna bude podléhat kapitálové rezervě ve výši 2 %.

(8)

Norské ministerstvo financí určilo tyto úvěrové instituce jako J-SVI podle těchto kritérií: i) celková aktiva jako podíl na hrubém domácím produktu (HDP) Norska a/nebo ii) úvěry soukromému nefinančnímu sektoru jako podíl celkových úvěrů soukromému nefinančnímu sektoru v Norsku. Tato kritéria jsou uvedena jako nepovinné ukazatele v příloze 2 pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví ke kritériím pro určení podmínek použití čl. 131 odst. 3 směrnice o kapitálových požadavcích ve vztahu k posuzování J-SVI (3). Kromě těchto dvou hlavních kritérií norské ministerstvo financí ve svém úsudku v oblasti dohledu zohlednilo i povinné ukazatele uvedené v pokynech EBA.

(9)

Vzhledem k tomu, že sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 4,5 % a navrhované kapitálové rezervy pro J-SVI povedou ke kombinované sazbě kapitálové rezervy vyšší než 5 %, poskytla ESRB Stálému výboru států ESVO dne 9. října 2024 stanovisko k navrhovanému opatření.

(10)

Ve svém stanovisku z 9. října 2024 a doprovodné poznámce k posouzení ESRB přezkoumává rizika řešená prostřednictvím navrhovaného opatření a konstatuje, že rizika vedoucí k úpravě kapitálových rezerv pro J-SVI vyplývají ze zvláště důležité úlohy, kterou J-SVI hrají v norském hospodářství.

(11)

ESRB je i nadále názoru, že úroveň kapitálových rezerv pro J-SVI v kumulaci s rezervou pro krytí systémového rizika je přiměřená a účinná k řešení zjištěných rizik. V tomto ohledu bere ESRB v úvahu, že kapitálové rezervy pro J-SVI jsou kumulativní se stávající kapitálovou rezervou pro krytí systémového rizika, které již instituce podléhají. ESRB konstatuje, že za současných okolností jsou kumulativní sazby kapitálových rezerv vyhodnoceny jako přiměřené a účinné k řešení zjištěných rizik u každé z úvěrových institucí, které do oblasti působnosti těchto dvou opatření spadají. Kumulativní sazby kapitálových rezerv zejména nemají nepřiměřené nepříznivé účinky na finanční stabilitu v Norsku, ani se neočekává, že by představovaly nebo vytvořily překážku pro řádné fungování vnitřního trhu.

(12)

Stálý výbor států ESVO rovněž bere na vědomí, že ESRB v doprovodné poznámce k posouzení uvádí, že podle jejího hodnotícího týmu se norské orgány vybízí, aby sledovaly dopad nadcházejících regulačních změn na účinnost opatření kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a kapitálové rezervy pro J-SVI.

(13)

Stálý výbor států ESVO po přezkoumání oznámení norského ministerstva financí ze dne 29. srpna 2024 a s přihlédnutím ke stanovisku ESRB dospěl k závěru, že kombinace oznámené sazby kapitálové rezervy pro J-SVI pro dotčené úvěrové instituce a kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro dotčené expozice a úvěrové instituce nemá neúměrně nepříznivé účinky na celý finanční systém jiných smluvních stran EHP ani na jeho části ani na EHP jako celek a nepředstavuje ani nevytváří překážku bránící řádnému fungování vnitřního trhu,