—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011 (1),

—

s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2011(COM(2012) 436 – C7-0224/2012) (2),

—

s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých po udělení absolutoria na rozpočtový rok 2010 (COM(2012) 585) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SWD(2012) 340 a SWD(2012) 330,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2012 nazvané „Shrnutí výsledků práce v oblasti řízení Komise za rok 2011“ (COM(2012) 281),

—

s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán udělující absolutorium o interních auditech provedených v roce 2011 (COM(2012) 563) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SWD(2012) 283),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2011, spolu s odpověďmi orgánů (3) (dále jen „výroční zpráva“), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů (4) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2011 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2013 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2011 (05752/2013 – C7-0038/2013),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2013 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2011 (05754/2013 – C7-0039/2013),

—

s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (7), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A7-0116/2013),

A.

vzhledem k tomu, že Evropa čelí nejen hospodářské a finanční krizi, ale i krizi důvěry v její instituce, a proto musí Parlament zkontrolovat účetnictví Komise mimořádně pečlivě;

B.

vzhledem k tomu, že Účetní dvůr již po osmnácté za sebou nemohl vydat kladné prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných plateb;

C.

vzhledem k tomu, že členské státy právě jednají o novém víceletém finančním rámci (dále jen „VFR“) na období 2014–2020;

D.

vzhledem k tomu, že v situaci, kdy jsou v důsledku hospodářské a finanční krize k dispozici pouze omezené zdroje, je podle jeho názoru nutná tzv. „inteligentní solidarita“, tj. finanční prostředky Unie by měly být využívány na provádění reforem, dodržování finanční kázně a zajištění politické a ekonomické stability;

E.

vzhledem k tomu, že podle Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) nese konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu Unie Komise, zatímco členské státy jsou povinny s Komisí spolupracovat tak, aby rozpočtové prostředky byly využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

F.

vzhledem k tomu, že v článku 287 SFEU se stanoví, že: „Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací (…)“;

G.

vzhledem k tomu, že roste význam auditů výkonnosti, při nichž se posuzuje, do jaké míry splnily výdaje sledované cíle;

H.

vzhledem k tomu, že kvůli nedostatkům v celních systémech je nutné nalézt lepší rovnováhu mezi omezením kontrol a zvýšením počtu kontrol prováděných ex post;

I.

vzhledem k tomu, že vedení Komise by mělo být prezentováno spravedlivě s cílem posílit důvěru veřejnosti v instituce;

J.

vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost představuje zastřešující strategii, která zahrnuje činnosti téměř všech útvarů Komise pověřených vnitřními politikami, a vzhledem k tomu, že rok 2011 byl prvním uceleným rokem provádění této strategie;

K.

vzhledem k tomu, že interinstitucionální dialog podle článku 318 SFEU by měl být příležitostí k povzbuzení nové „kultury výkonnosti“ v rámci Komise;

L.

vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu by se měl v budoucnu více podílet na dohledu nad výdaji Komise; s potěšením očekává užší spolupráci s Účetním dvorem, jež by měla vést k předložení široké škály návrhů na zlepšení účinnosti kontrolních postupů;

M.

vzhledem k tomu, že ve zprávě z vlastního podnětu je třeba posoudit a podrobně stanovit pravomoci a zdroje, jež má Výbor pro rozpočtovou kontrolu k dispozici v rámci potupu udělování absolutoria;

1.

vyzývá Komisi, aby Parlamentu pro účely udělení absolutoria předložila akční plán pro přijetí následujících prioritních opatření:

Sdělení Komise o ochraně rozpočtu Unie

Míra chyb při sdíleném řízení

vyzývá Komisi, aby:

GŘ AGRI

GŘ REGIO

Míra chyb v centralizovaném řízení

GŘ pro výzkum

Hodnotící zpráva (článek 318 SFEU) a častější provádění auditů výkonnosti

Příjmy a tradiční vlastní zdroje

v zájmu náležité ochrany finančních zájmů Unie a zajištění dostatečných vlastních zdrojů Unie pro růst by Komise měla:

2.

je vážně znepokojen rozsahem offshore finančních operací, které byly odhaleny v nedávném finančním skandálu Offshore Leaks; vyzývá Komisi, aby bezodkladně přijala opatření, jež by znemožnila přesměrovávat tisíce miliard EUR z běžného finančního oběhu s cílem vyhnout se platbě daní a skrýt nezákonné prostředky před daňovými úřady členských států;

3.

důrazně doporučuje, aby Komise přijala opatření k zajištění toho, aby veškeré bankovní operace související s poskytováním poradenství o offshorových strukturách a s jejich zakládáním byly postaveny mimo zákon a aby žádná banka na území Evropské unie, která je do takových činností zapojena, nemohla být v rámci žádného režimu příjemcem evropských prostředků, ani využívat vnitrostátní podpůrná opatření;

4.

očekává, že Komise do dvou měsíců předloží legislativní návrhy, které ukončí využívání daňových rájů jednotlivci, společnostmi či dokonce veřejnými institucemi;

5.

vítá opatření, která Komise přijala v návaznosti na požadavek Parlamentu na větší transparentnost nástrojů finančního inženýrství, zejména skutečnost, že v příslušných právních předpisech zavedla povinné podávání zpráv členskými státy o jejich finančních a prováděcích aspektech (13), a konstatuje, že Komise ve stanovené lhůtě předložila Parlamentu souhrnnou zprávu o dosaženém pokroku s financováním a prováděním nástrojů finančního inženýrství, jak ji Komise oznámila ve zprávě o následných opatřeních přijatých po udělení absolutoria pro rozpočtový rok 2010 (COM(2012) 585); dále konstatuje, že ve zprávě o následných opatřeních jsou uvedeny údaje o popisu nástrojů finančního inženýrství a jejich způsobu uplatňování, o prováděcích subjektech a o částkách pomoci odváděných do těchto nástrojů a z nich vyplácených;

6.

konstatuje, že v období 2007–2013 se částky čerpané ze strukturálních fondů prostřednictvím nástrojů finančního inženýrství neustále zvyšovaly, zejména částky pro nástroje zaměřené na podniky; zdůrazňuje, že více než 90 % prostředků skutečně vyplacených konečným příjemcům směřovalo do podniků; žádá Komisi, aby objasnila, jaké procento skutečně vyplacených částek směřovalo do opravdu soukromých podniků v porovnání s podniky ve většinově státním vlastnictví;

7.

se znepokojením konstatuje, že na konci roku 2011 bylo z celkové částky vyplacené všem nástrojům finančního inženýrství poskytnuto pouze 17 % nástrojům finančního inženýrství zaměřeným na urbanistický rozvoj a energetickou účinnost/obnovitelné energie a že finanční toky do konkrétních urbanistických projektů jsou stále pomalé;

8.

souhlasí se závěry, které Komise učinila na základě výše uvedené souhrnné zprávy o předkládání zpráv členských států:

9.

bere na vědomí, že Komise pověřila skupinu odborníků (14) vypracováním zprávy o využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) ve prospěch nástrojů finančního inženýrství; tuto zprávu považuje za první krok a je znepokojen tím, že analýza odborné hodnotící sítě odhaluje řadů vážných problémů, např. nedostatečné podklady k určení toho, zda výše podpory odpovídá mezerám na trhu, pokud jde o půjčky a financování vlastním kapitálem; nedostatečné průkazné materiály k posouzení toho, zda fondy rizikového kapitálu vytvořené s pomocí EFRR jsou dostatečně velké k tomu, aby byly životaschopné; nedostatečné informace o nákladech na vytvoření a provoz nástrojů finančního inženýrství v souvislosti s nevratnými granty a složitost právních předpisů a nejistota vyplývající z jejich výkladu;

10.

vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření s cílem dosáhnout výrazně lepšího využívání nástrojů finančního inženýrství v zájmu lepší ochrany finančních zájmů Unie;

11.

připomíná, že Parlament vyzval Komisi, aby objektivně a kriticky posoudila zkušenosti s nástroji finančního inženýrství v rámci politiky soudržnosti v programovém období 2007–2013, aby předložila samostatná posouzení rizik pro různé nástroje finančního inženýrství, v nichž přihlédne ke struktuře rizik jejich příjemců, a aby každoročně Parlamentu předkládala zprávu o využívání nástrojů finančního inženýrství v členských státech, v níž uvede i srovnatelné ukazatele účinnosti, účelnosti a hospodárnosti těchto nástrojů, a rovněž zprávu o tom, jak Komise koordinuje a zmírňuje rizika překrývání různých oblastí politik a zajišťuje jejich soudržnost, a aby tyto zprávy předložila v dostatečném časovém předstihu před zahájením příslušného postupu udělování absolutoria;

12.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise neustále přehlíží dlouhodobý požadavek Parlamentu, aby výroční zprávy o činnosti jejích generálních ředitelství podepisovali i příslušní komisaři; konstatuje však, že sbor komisařů přijímá souhrnnou zprávu, v níž je výslovně zdůrazněno, že Komise nese konečnou odpovědnost za správní činnost svých schvalujících osob na základě jejich prohlášení o věrohodnosti a výhrad uváděných v jejich výročních zprávách o činnosti; zastává tudíž názor, že sbor bere při schvalování souhrnné zprávy na vědomí problémy příslušných generálních ředitelství, a přebírá tedy za ně odpovědnost;

13.

vyzývá Komisi, aby dále zlepšovala kvalitu a srovnatelnost výročních zpráv o činnosti;

14.

vítá skutečnost, že Komise Parlamentu zpřístupnila výroční souhrnné zprávy členských států; s politováním však konstatuje, že pouze 17 členských států k tomu udělilo Komisi svolení; žádá Komisi, aby sdělila, jaké kroky a opatření přijme k zajištění toho, aby svolení udělilo i zbývajících 10 členských států;

15.

vítá nová pravidla zavedená finančním nařízením (EU, Euroatom) č. 966/2012 o pravidelném zúčtování předběžného financování a vybízí Komisi, aby se i nadále snažila plnit doporučení Účetního dvora ohledně příslušných účetních údajů a metod;

16.

uznává, že Komise v návrzích programového období 2014–2020 z velké části zohlednila připomínky Parlamentu uvedené v usnesení, které je přiloženo k rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu na rok 2008 (15), a zavedla čisté finanční opravy pro členské státy a zjednodušila postupy a podmínky, za nichž lze platby přerušit nebo pozastavit; konstatuje, že tyto návrhy rovněž vyjasňují určitá pravidla způsobilosti a jasně řídícím orgánům zakazují vybírat projekty, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před podáním žádosti o financování (tzv. projekty se zpětnou platností);

17.

vyzývá Komisi, aby zvážila možnost vytvoření nápravného systému pro oblasti výdajů náchylné k chybám, v nichž bude celková míra závažných chyb v roce n částečně nebo zcela odečtena od ročních žádostí schvalujících organizací o proplacení podle závažnosti nesrovnalostí;

18.

připomíná, že v článku 287 SFEU se stanoví, že: „Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací (…)“;

19.

zdůrazňuje, že Účetní dvůr kromě prohlášení o spolehlivosti účetnictví vydává tři prohlášení o legalitě a správnosti uskutečněných operací; domnívá se, že kvůli tomuto počtu stanovisek je pro poslance EP obtížnější posoudit plnění rozpočtu ze strany Komise;

20.

upozorňuje na skutečnost, že Účetní dvůr na základě svých auditů stanovuje nejpravděpodobnější míru chyb, která v roce 2011 činila v případě plateb 3,9 %; zdůrazňuje, že Účetní dvůr na základě mezinárodních norem pro audit používá 2 % jako práh významnosti pro obecně přijatelnou míru chyb, a že je-li nejpravděpodobnější míra chyb nad tímto prahem, vydá Účetní dvůr záporný výrok;

21.

zdůrazňuje, že podle mezinárodních norem pro audit by měl externí auditor stanovit práh významnosti chyb nezávisle;

22.

zdůrazňuje, že se musí rozlišovat mezi chybami a podvody, a domnívá se, že v naprosté většině případů lze chyby přičíst na vrub administrativním chybám, z nichž většina vznikla v důsledku složitých unijních a vnitrostátních předpisů, a lze je tudíž opravit; připomíná nicméně Komisi, že současná míra chyb je stále nepřijatelně vysoká a že Parlament zaujímá vůči chybám přístup nulové tolerance;

23.

upozorňuje na skutečnost, že míra chyb sama o sobě neposkytuje ucelený obraz o účinnosti unijních politik; domnívá se proto, že audity souladu s předpisy by měly být doplněny o audity výkonnosti, které posoudí hospodárnost, účinnost a účelnost nástrojů unijních politik; upozorňuje na skutečnost, že Nejvyšší kontrolní úřad USA se zaměřuje více na kontrolu výkonnosti než shody;

24.

všímá si, že názory Účetního dvora a Komise se poněkud rozcházejí v otázce metody výpočtu chyb, zejména v tom, zda by do něj mělo být zahrnuto předběžné financování, či nikoli, jak by měly být zpracovávány vyčíslitelné a nevyčíslitelné chyby a jak by měly být v celkovém hodnocení finančního dopadu chyb a hodnocení nápravných kapacit systémů zohledňovány vrácené prostředky a finanční opravy; domnívá se, že odlišné přístupy jsou odrazem různých úloh obou orgánů, jmenovitě auditora na jedné straně a správce na straně druhé; žádá Účetní dvůr, aby zvážil, zda ve své příští výroční zprávě tyto sporné kategorie míry chyb oddělí a zda politiky/výsledky vracení prostředků a finančních oprav posoudí podle jednotlivých odvětví;

25.

chápe, že odborné znalosti a metodika se mohou postupem času měnit; trvá však na tom, že výsledky auditů musí být i nadále porovnatelné, aby Parlament mohl vypracovávat politická hodnocení v dlouhodobém časovém horizontu;

26.

žádá proto, aby vnitrostátní kontrolní orgány při kontrole sdíleného řízení úžeji spolupracovaly s Evropským účetním dvorem v souladu s čl. 287 odst. 3 SFEU;

27.

navrhuje zvážit možnost, že by vnitrostátní kontrolní orgány, jakožto nezávislí externí auditoři, vydávaly v souladu s mezinárodními normami pro audit vnitrostátní osvědčení o auditu pro hospodaření s finančními prostředky Unie; tato osvědčení by se předkládala vládám členských států pro účely postupu udělování absolutoria v rámci vhodného interinstitucionálního postupu, jejž bude třeba zavést;

28.

vítá skutečnost, že roční účetní závěrka Unie za rozpočtový rok 2011 ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci Unie ke dni 31. prosince 2011 a výsledky jejích operací a hotovostních toků v tehdy ukončeném roce;

29.

s uspokojením konstatuje, že příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2011, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

30.

s uspokojením konstatuje, že prostředky na závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2011, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

31.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že platby jsou stále zatíženy významnou mírou chyb;

32.

chápe, že záporný výrok Účetního dvora je založen na zjištění, že systémy dohledu a kontroly jsou účinné jen částečně, a proto jsou platby zatíženy mírou chyb odhadovanou s největší pravděpodobností na 3,9 %;

33.

se znepokojením konstatuje, že významnou mírou chyb jsou zatíženy tyto politiky: zemědělství, podpora trhu a přímá podpora, rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a ochrana zdraví, regionální politika, energetika a doprava, zaměstnanost a sociální věci, výzkum a další vnitřní politiky;

34.

připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb u plateb v rozpočtovém roce 2010 byla odhadnuta na 3,7 % a v rozpočtovém roce 2009 na 3,3 %; tímto zvýšením je znepokojen, protože ukazuje na zvrat pozitivního trendu, který byl zaznamenán v letech 2007, 2008 a 2009; vyzývá proto Komisi, aby přijala nezbytná opatření k dosažení konstantně sestupného trendu ve výskytu míry chyb; zdůrazňuje, že Parlament zastává názor, že „dosažení tohoto cíle je naprosto nezbytné pro to, aby se v budoucnu výdaje EU plně zhodnotily a nastal pokrok ve snaze o získání pozitivního DAS“ (16);

35.

tento vývoj vysvětluje zejména výrazným zvýšením nejpravděpodobnější míry chyb v oblasti zemědělství a je znepokojen zejména vysokou mírou chyb v oblasti rozvoje venkova, kde byla hlášena 7,7% nejpravděpodobnější míra chyb;

36.

žádá Účetní dvůr, aby zvláštní zprávy o konkrétních oblastech politik ve větší míře zpracovával tak, aby bylo usnadněno srovnání s předchozími obdobími;

37.

vyjadřuje politování nad tím, že Rada nadále odmítá spolupracovat s Parlamentem v otázce udělování absolutoria Radě; je přesvědčen o tom, že tento přístup ponechává Výboru pro rozpočtovou kontrolu jen velmi málo nástrojů, takže výbor je nakonec nucen předkládat Komisi otázky a žádosti o informace ohledně rozpočtu Rady;

38.

bere na vědomí, že Rada doporučuje udělit Komisi absolutorium za plnění souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2011; konstatuje, že Nizozemsko, Švédsko a Spojené království hlasovaly proti udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2011; bere na vědomí následující připomínky těchto zemí:

39.

v této souvislosti konstatuje, že Komise vyslovila velký počet výhrad vůči řízení a kontrolním systémům EFRR/Fondu soudržnosti v období 2007–2013 mimo jiné v Nizozemsku a ve Spojeném království; vyzývá Radu, aby z připomínek Nizozemska, Švédska a Spojeného království vyvodila závěry a aby vypracovala vzájemné hodnocení finančního řízení a kvality výkonu každého členského státu;

40.

zdůrazňuje, že podle článku 317 SFEU nese konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu Unie Komise; dále zdůrazňuje, že pokud Komise plní rozpočet prostřednictvím sdíleného řízení, jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny členské státy v souladu s článkem 53b finančního nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002;

41.

v této souvislosti zdůrazňuje, že ve stávajícím systému Komise pro správu prostředků Unie má klíčový význam odpovědnost generálních ředitelů a že je důležité, aby jejich výroční zprávy o činnosti věrně odrážely výkonnost řízení;

42.

připomíná návrh, který Parlament vyslovil ve svém usnesení o udělení absolutoria za rok 2010, aby v období 2014–2019 byl členem Komise rovněž komisař pro rozpočtovou kontrolu;

43.

očekává, že členské státy jsou plně obeznámeny se svými povinnostmi vyplývajícími z čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU a ze zásady loajální spolupráce, tj. že jsou povinny aktivně a účinně pomáhat Unii při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv;

44.

v této souvislosti připomíná význam článku 53b finančního nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, který stanoví, že členské státy přijmou při plnění rozpočtu veškerá nezbytná opatření, včetně právních a správních, na ochranu finančních zájmů Unie; v této souvislosti zdůrazňuje, že čl. 59 odst. 2 nového finančního nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 dokonce stanoví, že tato opatření by měla: a) zajišťovat, aby opatření financovaná z rozpočtu byla prováděna správně a účinně a v souladu s platnými odvětvovými předpisy stanovenými za tímto účelem, b) předcházet nesrovnalostem a podvodům, zjišťovat je a opravovat je;

45.

konstatuje, že současný systém nezajišťuje úplnou transparentnost příjemců podpory z EFRR/Fondu soudržnosti; Komise v současném rámci vytvořila portál s přístupem k seznamům příjemců zveřejněným na vnitrostátních internetových stránkách, které jsou pouze v jazyce dané země a neřídí se společnými kritérii; očekává, že budoucí nařízení týkající se strukturálních nástrojů zajistí, aby členské státy poskytovaly údaje o konečných příjemcích prostředků z EFRR/Fondu soudržnosti, jež budou zveřejněny na oficiálních internetových stránkách Komise v jednom ze tří pracovních jazyků Unie a že tyto údaje budou v souladu se souborem společných kritérií, aby je bylo možné porovnávat a odhalovat chyby;

46.

upozorňuje na to, že v rámci sdíleného řízení existují významné rozdíly ve správní výkonnosti členských států v oblasti příjmů a výdajů, zejména při odhalování nesrovnalostí, podvodů a chyb a následné finanční kontrole celní oblasti a čerpání finančních prostředků Unie; konstatuje, že Komise doposud monitoruje správní výkonnost ex post a na základě zjištěných případů, a neprovádí tedy dostatečnou analýzu trendů, aby zjistila rizikové oblasti; vyzývá Komisi, aby uplatňovala metodu analýzy trendů s cílem určit finanční rizika a přijmout opatření ke zlepšení správní výkonnosti členských států;

47.

vítá skutečnost, že v souladu s čl. 59 odst. 3, 4 a 5 nového finančního nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 budou řídící orgány členských států povinny Komisi každoročně předkládat své účty spolu s prohlášením o správě, ročním shrnutím jejich konečné zprávy o auditu a shrnutím kontrol a se stanoviskem nezávislého kontrolního orgánu;

48.

je přesvědčen o tom, že výše uvedená prohlášení povedou v kombinaci se sebekritickým projednáním v Radě, které doposud chybí, a spravedlivým, čestným a otevřeným vzájemným hodnocením mezi členskými státy k lepšímu a účinnějšímu plnění rozpočtu, zvýší výkonnost politik, programů a projektů a pomohou posílit solidaritu mezi členskými státy a odstranit vzájemnou nedůvěru, což je vhodnější výsledek než rozpočtové škrty na úkor hospodářského oživení a důvěry občanů Unie ve společnou Evropu;

49.

vítá skutečnost, že členské státy mohou na vhodné úrovni zveřejňovat výše uvedené informace a navíc mohou na základě těchto informací poskytovat prohlášení podepsaná na příslušné úrovni; vyzývá Komisi, aby členským státům pomáhala při poskytování těchto dobrovolných prohlášení o správě podle čl. 59 odst. 5 nového finančního nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 tím, že bude podporovat osvědčené postupy; trvá na tom, aby Parlamentu byla předkládána jak prohlášení o řízení, tak dobrovolná prohlášení;

50.

konstatuje, že Komise by měla členským státům poskytovat poradenství ohledně sestavování smysluplných výročních souhrnných zpráv; shledává, že informace o operačních programech v rámci sdíleného řízení by měly být za tímto účelem poskytovány ve standardním formátu a že by měl být standardizován i jejich obsah; výroční souhrnné zprávy by měly být postupovány Parlamentu, a to nejen v úředním jazyce dotčeného členského státu, čímž se zvýší transparentnost a veřejná odpovědnost;

51.

konstatuje však, že Účetní dvůr ani Komise nepovažují výroční souhrnné zprávy v této fázi za cenný zdroj informací pro hodnocení toho, zda příjemci dodržují předpisy, nebo pro hodnocení jejich výsledků; znovu Komisi žádá, aby na základě obdržených výročních souhrnných zpráv analyzovala silné a slabé stránky vnitrostátních kontrolních systémů; považuje tuto situaci za nepřijatelnou a požaduje, aby Komise přijala okamžitá opatření k zajištění toho, aby se příští výroční souhrnné zprávy uplatnily při hodnocení výkonnosti příjemců;

52.

zdůrazňuje, že výroční souhrnné zprávy předkládané členskými státy „mají ve [své] aktuální podobě nízkou přidanou hodnotu“ a že „požadované prvky současných výročních souhrnných zpráv pouze duplikují informace, které jsou dostupné z jiných zdrojů“ (17); naléhavě proto vyzývá všechny členské státy, aby zvýšily užitečnost svých výročních souhrnných zpráv tím, že do nich zahrnou i celkovou analýzu výsledků a celkovou úroveň prohlášení o věrohodnosti, aby prokázaly své odhodlání k řádnému finančnímu řízení finančních prostředků Unie a k transparentnosti; naléhavě vyzývá zejména Rakousko, Belgii, Německo, Irsko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Lucembursko, Maltu, Nizozemsko, Polsko a Španělsko, aby bez prodlení následovaly příklad patnácti členských států, které již do svých výročních souhrnných zpráv o strukturálních opatřeních v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) a EFRR začlenily „celkovou úroveň prohlášení o věrohodnosti“ (18), aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu mohl tyto informace využít v průběhu postupu udělování absolutoria na rok 2012; očekává, že členské státy, které nepředloží takové prohlášení včas, své důvody podrobně vysvětlí;

53.

vyzývá členské státy, aby na vhodné politické úrovni vydávaly prohlášení o vnitrostátní správě, a žádá Komisi, aby pro takové prohlášení připravila vzor;

54.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila v dohledné době takový vzor pro prohlášení o vnitrostátní správě, díky němuž budou tato prohlášení smysluplná a porovnatelná; vyzývá Komisi, aby k těmto prohlášením vydala otevřeně své stanovisko; domnívá se, že taková prohlášení by měla mimo jiné certifikovat určitá kritéria (jako je věrné a poctivé účetnictví, účinnost řídících a kontrolních systémů a legalita a správnost uskutečněných operací) a upřesňovat rozsah výhrad z prohlášení o věrohodnosti a vyloučení odpovědnosti; žádá Komisi, aby předložila návrhy na snížení zátěže spojené s kontrolami pro ty členské státy či regiony, které podle výročních zpráv Účetního dvora a svých vlastních prohlášení o vnitrostátní správě vykazují trvale dobré výsledky; domnívá se, že Účetní dvůr a Komise by měly být schopny v rámci své kontrolní činnosti zohlednit obsah prohlášení o vnitrostátní správě;

55.

bere na vědomí informace uvedené v následující tabulce, jež byla vypracována pro dvě iniciativy ohledně podílu členských států na zlepšování účinnosti sdíleného řízení:

Srovnávací tabulka

56.

konstatuje, že celkový počet výhrad uvedených generálními řediteli Komise v jejich výročních zprávách o činnosti se zvýšil ze 17 v roce 2010 na 27 v roce 2011 a že odhadovaný celkový finanční dopad výhrad se zvýšil na 1 959 milionů EUR neboli 1,5 % plateb uskutečněných v roce 2011 (2010: 423 milionů EUR, tedy 0,3 %);

57.

je znepokojen tím, že tento vývoj ukazuje na vysoké riziko chyb v některých oblastech, jako je rozvoj venkova, soudržnost nebo sedmý rámcový program, jak to uznávají generální ředitelé Komise a potvrzují výsledky kontrol Účetního dvora;

58.

bere na vědomí, že generální tajemník Komise a generální ředitel GŘ pro rozpočet poskytli generálním ředitelům a vedoucím útvarů Komise pokyny k výpočtu zbytkové míry chyb, díky nimž se podle Účetního dvora zvýšila kvalita některých výročních zpráv o činnosti;

59.

vyjadřuje však politování nad tím, že Účetní dvůr nalezl v těchto pokynech a jejich plnění nedostatky, zejména pokud jde o zbytkovou míru chyb; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby si jako bezprostřední prioritní úkol předsevzala, že tyto pokyny příslušným způsobem upraví;

60.

bere na vědomí pokrok Komise při stanovování rozsahu, v němž jsou transakce i nadále zatíženy chybami, se zklamáním však konstatuje, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že zbytková míra chyb dosud není spolehlivým ukazatelem;

61.

vyzývá Komisi, aby se zasadila o zveřejňování přesnějších a spolehlivějších údajů o vracení prostředků a finančních opravách a aby ve svých informacích pokud možno současně uváděla rok, v němž se platba uskutečnila, rok, v němž byla související chyba zjištěna, i rok, v němž byly informace o vracení prostředků nebo finančních opravách uvedeny ve vysvětlivkách k účetní závěrce (19);

62.

vítá zprávu o finančních opravách, kterou obdržel od Komise, včetně skutečně navrácené částky, jež byla opět zapsána do rozpočtu při uzávěrce regionální politiky za období 2000–2006, a že tato zpráva osvětlí, jaký dopad měly finanční opravy během programového období a při uzávěrce na celkovou míru chyb v programovém období 2000–2006;

63.

vyzývá Komisi, aby tento postup podávání zpráv rozšířila i na ostatní politiky řízené v rámci víceletých programů;

64.

v souladu se stanoviskem Účetního dvora doporučuje, aby byly uváděny jasně do souvislosti částky uvedené ve výročních zprávách o činnosti, zejména při stanovování zbytkové míry chyb, a informace o vracení prostředků / finančních opravách uvedené v účetnictví;

65.

připomíná, že Komise je schopna poskytnout přehled oprav chyb a nesrovnalostí, k nimž došlo v roce 2011, zejména u té části rozpočtu, která je plněna v rámci sdíleného řízení (20);

66.

navrhuje, aby Komise od svých generálních ředitelů požadovala, aby tyto údaje systematicky shromažďovali a zveřejňovali ve svých výročních zprávách o činnosti;

67.

vyzývá Komisi, aby v dostatečném časovém předstihu před zahájením postupu udělování absolutoria na příslušný rok předkládala Parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru výroční sdělení, v nichž bude uvádět seznam finančních oprav a vrácených prostředků podle jednotlivých zemí a programů, aby tak prokázala své výsledky při ochraně rozpočtu Unie; vyzývá Komisi, aby na tomto základě vypracovala žebříček výkonnosti;

68.

se znepokojením konstatuje, že výše uvedená poznámka 6 připojená ke konsolidované účetní závěrce zahrnuje pouze finanční opravy a navrácené prostředky na úrovni Unie a že informace o strhnutých výdajích a o ukončeném a probíhajícím vracení prostředků čerpaných se strukturálních fondů na úrovni členských států nejsou zveřejněny z důvodu nedostatečné spolehlivosti, protože „stále přetrvávají pochybnosti o kvalitě a úplnosti údajů, které předkládají některé členské státy, nebo které jsou předkládány v souvislosti s některými programy“; vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala sdělení, v němž zveřejní všechny částky opravené v předchozím roce prostřednictvím finančních oprav a vracení prostředků, a to pro všechny způsoby řízení na úrovni Unie a členských států;

69.

je znepokojen tím, že sama Komise ve výše uvedené poznámce 6 potvrdila hodnocení Účetního dvora ohledně nedostatečné spolehlivosti systémů dohledu a kontroly členských států, a hluboce lituje, že to mohlo ovlivnit spolehlivost prohlášení vedoucích pracovníků Komise k auditu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že údaje poskytované členskými státy budou úplné a plně spolehlivé;

70.

v této souvislosti připomíná, že schválením souhrnné zprávy na základě prohlášení o věrohodnosti a výhradách, jež uvedli generální ředitelé a vedoucí útvarů ve svých výročních zprávách o činnosti, Komise přebírá celkovou politickou odpovědnost za řízení rozpočtu Unie (21);

71.

vítá zlepšení uvedená v celkovém stanovisku interního auditora Komise, která také podporují souhrnnou zprávu, připomíná však, že pozitivní stanovisko vydané interním auditorem je založeno zejména na prohlášeních o věrohodnosti, která ve výročních zprávách o činnosti uvedli vedoucí pracovníci Komise;

72.

znovu tedy opakuje svou předchozí žádost, aby Komise zavedla spolehlivé a objektivní výroční zprávy o činnosti;

73.

připomíná, že dvě oblasti, v nichž obvykle dochází k nejvyšší míře chyb (rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a zdravotnictví a dále regionální politika, energetika a doprava) jsou většinou prováděny v rámci sdíleného řízení, a lituje toho, že odhadované nejpravděpodobnější míry chyb činí v prvním případě 7,7 % a ve druhém případě 6 %;

74.

zdůrazňuje, že předseda Účetního dvora uvedl, že „vnitrostátní orgány představují první a nejdůležitější obrannou linii při ochraně finančních zájmů občanů EU a je třeba, aby vyvinuly větší úsilí při správě a kontrole finančních prostředků EU“ (22); v této souvislosti zdůrazňuje spoluodpovědnost členských států za lepší vynakládání finančních prostředků; dále se domnívá, že aktivní zapojení vnitrostátních parlamentů prostřednictvím příslušných výborů pro dohled nad využíváním peněz daňových poplatníků Unie v členských státech (po vzoru Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu), a to nejen na úrovni politického a odborného dohledu, ale také během procesu plánování nové politiky soudržnosti, by vedlo k nižší míře chyb, větší transparentnosti a demokratické legitimitě procesu čerpání finančních prostředků Unie;

75.

vyjadřuje politování nad tím, že 62 % kontrolovaných transakcí v rámci regionální politiky bylo zatíženo chybami, v případě transakcí v rámci ESF tomu tak bylo v 76 % případů, orgány členských států přitom měly dostatek informací k tomu, aby mohly odhalit a opravit alespoň některé z těchto chyb předtím, než požádaly o proplacení ze strany Komise; pokud jde o rozvoj venkova, Účetní dvůr zjistil, že kontroly na místě nebyly vždy prováděny řádným způsobem; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby naléhavě posílily základní kontroly a řešily nepřijatelně vysoký počet případů špatné správy;

76.

vyzývá Radu a Výbor stálých zástupců, aby na pořad jednání příslušných Rad ministrů pravidelně zařazovaly specifické body týkající se konkrétně vnitrostátních kontrolních systémů a obecně spoluzodpovědnosti členských států za lepší vynakládání prostředků a projednávaly je v přítomnosti Komise;

77.

žádá, aby Účetní dvůr vydal v souladu druhým pododstavcem čl. 287 odst. 4 Smlouvy o fungování EU stanovisko k nezávislosti vnitrostátních kontrolních orgánů v rámci sdíleného řízení;

78.

konstatuje, že mnohé chyby vyplývají z nesprávného uplatňování vnitrostátních předpisů (zejména pokud jde o chyby v rámci ESF v roce 2011, tam porušení vnitrostátních předpisů představovalo 86 % chyb) a že dvěma hlavními zdroji chyb jsou chyby týkající se způsobilosti (zejména u příjemců grantů) a porušení předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek (především u sdílených a nepřímo řízených fondů);

79.

z tohoto důvodu vítá návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek, který Komise přijala dne 20. prosince 2011 (COM(2011) 896), jehož cílem je zjednodušit pravidla a učinit je flexibilnějšími s cílem zvýšit účinnost veřejných výdajů; konstatuje však, že vnitrostátní předpisy pro veřejné zakázky by měly také být zjednodušeny v souladu s právními předpisy Unie;

80.

lituje skutečnosti, že chyby mohou také vyplývat z toho, že jsou k předpisům Unie přidávány vnitrostátní předpisy, které jsou zbytečně složité, a je tudíž náročné je plnit a pro členské státy je obtížné jejich plnění ověřovat; tyto dodatečné předpisy vytváří pro příjemce dodatečnou a umělou překážku („gold plating“);

81.

zdůrazňuje, že tyto předpisy nejenom zbytečně zvyšují míru chyb, protože každé jejich porušení je považováno za chybu při správě rozpočtu Unie, přestože jsou za tyto zbytečně složité předpisy odpovědné členské státy, ale mohou vést k tomu, že Komise bude požadovat navrácení prostředků;

82.

naléhavě vyzývá členské státy, aby v koordinaci s Komisí a v konzultaci s Účetním dvorem zjistily, které předpisy jsou zbytečně složité, aby je mohly zjednodušit, a aby o tom informovaly Parlament; konstatuje, že v tomto ohledu by měla být dále zkoumána možnost vypracování standardní zadávací dokumentace pro zadávání veřejných zakázek;

83.

vyzývá Komisi, aby v případě porušení právních předpisů v oblasti rozpočtu a hospodářské soutěže (zejména při zadávání veřejných zakázek) v členských státech uplatňovala přísnější kontroly a požadavky a v případě pochybností okamžitě pozastavila vyplácení prostředků ze strukturálních fondů, dokud nebude zajištěno dodržování právních předpisů a tím i takové využívání prostředků, které je v souladu s právem Unie;

84.

vyzývá útvary Komise, aby zahájily pilotní akční plán – jako to učinilo GŘ pro zaměstnanost v odvětvích s vysokým rizikem výskytu chyb – s cílem zjistit klíčové oblasti, v nichž by zjednodušení mohlo pomoci snížit míru chyb na úrovni příjemců;

85.

naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila další nástroje pro usnadnění procesu konzultací s příjemci a aby posílila jejich přímou zpětnou vazbu s vnitrostátními orgány, v souladu s úsilím o zjednodušení vnitrostátních pravidel a snížení míry chyb;

86.

znovu požaduje po Komisi, aby uvedla, které členské státy jsou odpovědné za zjištěné kumulativní vyčíslitelné chyby; odmítá argument, že omezení, jež na Účetní dvůr klade jeho statistická metoda výběru vzorků, brání Účetnímu dvoru jmenovat členské státy s nejvyšší mírou chyb; vyzývá Účetní dvůr, aby svá zjištění vyplývající z auditů porovnal se zjištěními Komise, a stanovil tak, které členské státy nebo regiony jsou nejvíce zatíženy mírou nebo výskytem chyb;

87.

bere na vědomí vstup v platnost evropského mechanismu stability, lituje však skutečnosti, že byl tento mechanismus zřízen mimo institucionální rámec Unie, což vylučuje jakoukoli demokratickou, politickou a rozpočtovou kontrolu ze strany orgánů Unie, a zejména Parlamentu; zdůrazňuje, že vytvoření mechanismu mimo orgány Unie představuje v rámci vývoje Unie krok zpět, a to zejména na úkor Parlamentu, Účetního dvora a Soudního dvora Evropské unie; považuje za nezbytné, aby se o ESM nejméně jednou ročně diskutovalo na rozpravě v plénu za přítomnosti Rady a Komise a na základě výroční zprávy Rady auditorů ESM;

88.

vyzývá Komisi, aby podávala zprávy a hodnotila strategie proti podvodům vytvořené v rámci každého generálního ředitelství v návaznosti na přijetí nové strategie Komise proti podvodům (COM(2011) 376) a interního akčního plánu (SEC(2011) 787) pro její provádění z června 2011;

89.

vyzývá Komisi, aby podala zprávu, jak hodlá co nejdříve zlepšit své opatření na zavedení aktivního řízení možného střetu zájmů a efektu „otočných dveří“;

90.

vyzývá Komisi, aby podala zprávu o tom, jak provedla čl. 5 odst. 3 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabákových výrobků, a o tom, jak hodlá zlepšit a vyjasnit stávající pravidla;

91.

vyzývá Komisi, aby Parlamentu co nejdříve poskytla přehled všech (veřejných i neveřejných) dokumentů a všech osob, které se podílejí na jednání o čtyřech dohodách o spolupráci s tabákovým průmyslem;

92.

konstatuje, že Unie je signatářem Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC); považuje provádění čl. 5 odst. 3 za právně závaznou povinnost Unie; vyzývá Komisi, aby podala zprávu o tom, jakým způsobem jsou v Unii a jejích orgánech uplatňována ustanovení čl. 5 odst. 3, zejména s ohledem na otázku, do jaké míry se jejich uplatňování řídí pokyny stanovenými Světovou zdravotnickou organizací v čl. 5 odst. 3 a jakým způsobem a z jakého důvodu se Komise od těchto pokynů odchýlila;

93.

vítá vysokou úroveň plnění rozpočtu, konkrétně 99,3 % prostředků na závazky (stejně jako v roce 2010) a 98,6 % prostředků na platby (v roce 2010 to bylo 96,6 %) a snížení celkového přebytku ze 4,5 mld. EUR v roce 2010 na 1,5 mld. EUR v roce 2011;

94.

je znepokojen tím, že členské státy na konci roku zasílají zvýšené množství žádostí o platby, pokud jde o ESF, EFRR a Fond soudržnosti – tento postup Komisi brání, aby rozpočtový orgán včas požádala o opravný rozpočet s cílem zvýšit prostředky na platby, aby mohla obdržené požadavky splnit; žádá proto Komisi, aby členské státy naléhavě vyzvala, aby své požadavky zasílaly co nejdříve;

95.

varuje, že takováto koncentrace významné části plateb do prosince by mohla negativně ovlivnit účelnost systémů dohledu a kontroly a zvýšit riziko výskytu chyb;

96.

je znepokojen významným navýšením neproplacených rozpočtových závazků ze 13 mld. EUR v roce 2010 na 207 mld. EUR, a to zejména v politice soudržnosti, pro programové období 2007–2013;

97.

zdůrazňuje, že v budoucích letech je třeba již od počátku poskytnout dostatečné prostředky na platby;

98.

konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě uvedl, že výpočet příjmů není ve významném rozsahu zatížen chybami; je však znepokojen tím, že pokud jde o tradiční vlastní zdroje, audit Účetního dvora se nemůže zaměřit na neproclené dovozy nebo dovozy, které unikly celnímu dohledu, a výroční zpráva tudíž v této souvislosti neposkytuje odhad ztrát z rozpočtu Unie; navrhuje, aby Účetní dvůr vydal na základě šetření v nejméně 10 členských státech zvláštní zprávu o neproclených dovozech a přizpůsobil tomu svůj pracovní program na rok 2013;

99.

domnívá se, že výsledky auditu výkonnosti v oblasti příjmů mají obzvláštní hodnotu, a vyzývá Účetní dvůr, aby na tuto oblast zaměřil více svých zdrojů; lituje však, že výroční zpráva, na kterou se velká část činnosti Účetního dvora zaměřuje, poskytuje málo informací o skutečné situaci v oblasti účinného výběru příjmů; vyzývá Účetní dvůr, aby ve své výroční zprávě kladl větší důraz na audit příjmů, a poskytl tak komplexní obrázek o účinnosti systému výběru příjmů v členských státech a o důsledcích jeho nedostatečného fungování;

100.

připomíná, že Parlament se na situaci v souvislosti s výběrem vlastních zdrojů zaměřuje ve své zprávě z vlastního podnětu o ochraně finančních zájmů Unie, která je každoročně připravována na základě zprávy Komise;

101.

je hluboce znepokojen závěrem Účetního dvora, že ve vnitrostátním celním dohledu stále přetrvávají nedostatky, a není proto možné zajistit, aby zaznamenané tradiční vlastní zdroje byly úplné a správné; považuje za nepřijatelné, že v členských státech řádně nefunguje kontrola celních postupů; připomíná, že správné fungování celních postupů má přímý dopad na výpočet daně z přidané hodnoty; je hluboce znepokojen zjištěním Účetního dvora uvedeným v jeho zvláštní zprávě č. 13/2011, že uplatňování celního režimu 42 (23) způsobilo v roce 2009 odvozené ztráty ve výši přibližně 2,2 miliardy EUR (24) v sedmi auditovaných členských státech, což představuje 29 % DPH teoreticky uplatnitelné na zdanitelnou částku všech dovozů uskutečněných v těchto sedmi členských státech na základě celního režimu 42 v roce 2009;

102.

zdůrazňuje závěr Účetního dvora uvedený v jeho zvláštní zprávě č. 13/2011, že „úniky DPH mají dopad na finanční zájmy členských států; připomíná, že mají dopad i na rozpočet Unie, neboť vedou ke snížení vlastních zdrojů odvozených z DPH; konstatuje, že tuto ztrátu vyrovnává vlastní zdroj odvozený z hrubého národního důchodu, což deformuje příspěvky jednotlivých členských států do rozpočtu EU, a že daňové podvody navíc ohrožují fungování vnitřního trhu a narušují spravedlivou hospodářskou soutěž“ (25);

103.

zdůrazňuje, že zjištění Účetního dvora v jeho zvláštní zprávě č. 13/2011 byla potvrzena zjištěními vyšetřovací mise parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu, jež se uskutečnila v přístavech v Rotterdamu a Antverpách ve dnech 19. a 20. září 2012; zdůrazňuje, že Unie představuje významné obchodní seskupení a že velké evropské přístavy odbavují mnoho lodí; konstatuje, že v důsledku logistických tlaků spoléhají tyto přístavy na postupy uvedené v celním nařízení a že schválené hospodářské subjekty hrají stále důležitější úlohu; připomíná však, že například Rotterdam jako největší evropský přístav poskytoval dovozcům vysokou míru zjednodušených celních postupů oproti jiným významným přístavům v Unii; zdůrazňuje, že zjednodušení celních postupů musí zahrnovat řádný a účinný postup založený na riziku vedoucí k účinným kontrolním systémům bránícím narušení hospodářské soutěže a že zjednodušené postupy by měly být účinně a pravidelně monitorovány ze strany Komise a členských států; bere na vědomí, že omezení kontrol může přístavu přinášet významné hospodářské výhody; zdůrazňuje však, že každá neoprávněně omezená kontrola může výrazně poškodit finanční zájmy Unie a finanční zájmy členských států;

104.

bere na vědomí iniciativy, které Komise zahájila v návaznosti na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 13/2011; lituje však, že podle první zprávy o činnosti mechanismu Eurofisc za rok 2011 vydané v květnu 2012 jsou hlavní zjištění a připomínky zvláštní zprávy dosud nevyřešené; žádá, aby mu byly do září 2013 poskytnuty informace o dosaženém pokroku;

105.

je velice znepokojen zjištěním pracovní oblasti 3, že ve většině členských států nemají správci daní přímý přístup k celním údajům, a není tudíž možná jejich automatická křížová kontrola s daňovými údaji;

106.

lituje, že Komise neuskutečnila doporučení č. 6 zvláštní zprávy č. 13/2011, které vyzývá ke změně směrnice o DPH s cílem zajistit, aby se dodání zboží uvnitř Společenství, které následuje po dovozu v rámci daného celního režimu, uvádělo v souhrnném hlášení o DPH hospodářského subjektu zvlášť, což by umožnilo účinné sloučení celních a daňových údajů v členském státě dovozu; žádá informace o tom, proč k tomu nedošlo;

107.

lituje skutečnosti, že Rada neprovedla doporučení Účetního dvora změnit směrnici o DPH tak, aby byl dovozce (nebo jeho daňový zástupce) společně a nerozdílně odpovědný za ztráty na DPH v členském státě určení v případě, že včas nepředložil úplné souhrnné hlášení o DPH;

108.

vyzývá Komisi, aby zintenzívnila svou snahu o nápravu situace, pokud jde o stav provádění doporučení Účetního dvora obsažených v jeho zvláštní zprávě č. 13/2011;

109.

lituje skutečnosti, že Komise a členské státy nebyly schopny zajistit včasné provádění modernizovaného celního kodexu, který měl začít platit nejpozději 24. června 2013; zdůrazňuje, že jakékoli další zpoždění ohrozí přiměřenou ochranu finančních zájmů členských států a následně i finančních zájmů Unie samotné; zdůrazňuje, že podle Komise tato situace vyplývá zejména ze skutečnosti, že se členské státy nemohou shodnout na nejvhodnější metodice rozvoje IT a že čelí omezením v souvislosti s lidskými a finančními zdroji; je znepokojen tím, že Komise a členské státy uskutečňují tuto velmi důležitou reformu se zpožděním, a to v situaci, kdy je výběr vlastních zdrojů velmi neuspokojivý;

110.

vyzývá Komisi, aby vyhodnotila náklady na odložení plného uplatňování modernizovaného celního kodexu a vyčíslila rozpočtové důsledky tohoto zpoždění;

111.

upozorňuje na studii zadanou Parlamentem o „provádění modernizovaného celního kodexu“ (26), z níž vyplývá, že modernizovaný celní kodex (který bude nazýván celní kodex Unie, pokud bude přijat přepracovaný návrh Komise) může v nejlepším případě vstoupit v platnost v prosinci 2017; připomíná Komisi, že Unie má výlučné pravomoci v oblasti celní unie, a měla by tudíž zajistit dodržování předpisů ze strany členských států; vyzývá Komisi, aby tudíž usilovala o to, aby byl modernizovaný celní kodex prováděn co nejdříve a aby v každém případě zabránila nejhoršímu možnému scénáři uvedenému ve studii, podle něhož by tento kodex začal být uplatňován až od března 2033;

112.

lituje skutečnosti, že Rada blokuje dvě významné iniciativy zaměřené na boj proti podvodům v oblasti DPH, zejména návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o mechanismus rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH (COM(2012) 428), a návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů (COM(2009) 511);

113.

vítá skutečnost, že EUROFISC, společná operační struktura umožňující členským státům rychle reagovat na přeshraniční podvody v oblasti DPH, se stala plně funkční; konstatuje, že v únoru 2011 byla vytvořena zvláštní pracovní oblast za účelem výměny cílených informací o podvodných transakcích využívajících celního režimu 42;

114.

vyzývá Komisi, aby posílila svou koordinaci s členskými státy s cílem shromažďovat spolehlivé údaje o výpadcích příjmů z cel a DPH v jednotlivých zemích a pravidelně o nich podávala zprávy Parlamentu;

115.

vítá akční plán Komise pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům (COM(2012) 722); vítá zejména návrh Komise na zřízení mechanismu rychlé reakce a trvá na tom, že by to členským státům umožnilo rychleji a účinněji reagovat na podvody v oblasti DPH; zdůrazňuje, že potenciální náklady na daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem v členských státech se odhadují na přibližně 1 bilion EUR ročně, zatímco rozpočet Unie na rok 2011 měl pro srovnání k dispozici prostředky na závazky ve výši pouze 142,5 miliardy EUR;

116.

lituje zvýšení míry chyb na 4,0 % v oblasti politiky „zemědělství a rozvoj venkova“, která pokrývá výdaje z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a v oblastech zaměřených na životní prostředí, rybolov a zdravotnictví;

117.

připomíná zhoršování situace v oblasti zemědělství a zejména rozvoje venkova, které je hlavní příčinou zvýšení nejpravděpodobnější míry chyb u všech plateb v rozpočtovém roce 2011;

118.

konstatuje, že přestože 0,2 % míry chyb bylo způsobeno změnou metodiky Účetního dvora v souvislosti s porušováním podmíněnosti, míra chyb pro celou oblast politiky zemědělství se v letech 2010 až 2011 reálně zvýšila o 1,5 % z 2,3 % v roce 2010 na 3,8 % v roce 2011 (27);

119.

bere na vědomí přístup Účetního dvora, který do výpočtu míry chyb poprvé zahrnul porušení podmíněnosti, protože „povinnosti spojené s podmíněností jsou významné právní požadavky, které musí splňovat všichni příjemci přímé pomoci a jsou základními a v mnoha případech i jedinými podmínkami pro to, aby vyplacení přímých plateb v plné výši bylo oprávněné“ (28); žádá v této souvislosti Účetní dvůr, aby změny metodiky podrobněji vysvětlil a zdůvodnil; žádá Komisi a Účetní dvůr, aby se dohodly na ucelené metodice, která umožní lépe porovnávat meziroční údaje o provádění rozpočtu;

120.

bere na vědomí, že Účetní dvůr svůj audit omezuje pouze na některé povinné požadavky na hospodaření a na požadavky na dobrý zemědělský a ekologický stav a že „míra chyb musí být používána opatrně a nesmí být považována za celkové měřítko dodržování povinností spojených s podmíněností ze strany zemědělců“ (29);

121.

připomíná, že členské státy si „dobrý zemědělský a ekologický stav“ a výměru, na kterou se bude vztahovat, stanovují samy; rozhodně kritizuje skutečnost, že přímé platby obdrží příjemci, kteří velmi často nejsou zemědělci; považuje to za nesprávné přidělení prostředků, které by bylo možné ušetřit;

122.

bere na vědomí, že členské státy získaly v průběhu rozpočtového roku 2011 zpět od příjemců 172,7 milionu EUR a že celková nesplacená částka, kterou ještě příjemci neuhradili, činila na konci roku 1 206,9 milionu EUR, z nichž 458 milionů bylo účtováno k tíži členských států na výdaje EZZF v souladu s pravidlem 50/50; bere na vědomí, že přibližně 25,7 milionu EUR bude hrazeno z rozpočtu Unie pro případy, které byly v průběhu rozpočtového roku 2011 označeny za nedobytné; připomíná, že GŘ AGRI rozhodnutím 2011/272/EU (30) ze dne 29. dubna 2011 zúčtovalo všechny otevřené případy zpětně nevybraných částek z roku 2006 nebo 2002 a že na základě pravidla 50/50 byla částka 27,8 milionu EUR účtována k tíži členských států, zatímco 29,2 milionu EUR bylo hrazeno z rozpočtu Unie z důvodu nedobytnosti;

123.

vítá skutečnost, že Účetní dvůr poprvé poskytuje dvě specifická hodnocení: na jedné straně se týkají tržní a přímé podpory a na straně druhé rozvoje venkova, a domnívá se, že tak poskytuje lepší vhled do každé oblasti politiky; vyzývá však Účetní dvůr, aby míru chyb v oblasti rozvoje venkova uváděl odděleně od oblasti životního prostředí, rybolovu a zdravotnictví, a nikoli na souhrnném základě;

124.

vítá rejstřík poskytující informace o příjemcích plateb ze společné zemědělské politiky v členských státech; domnívá se, že tento nástroj je důležitým krokem k větší transparentnosti v zemědělském odvětví; připomíná však, že v souladu s rozhodnutím Evropského soudního dvora ze dne 9. listopadu 2010, který zrušil platnost právních předpisů týkajících se fyzických osob (31), bylo nařízení Komise (ES) č. 259/2008 (32) změněno a omezuje povinnost zveřejňovat informace o příjemcích plateb ze SZP na právnické osoby; bere na vědomí návrh Komise na nová pravidla transparentnosti, který byl přijat dne 25. září 2012, podle něhož jsou členské státy povinny zveřejňovat údaje o všech příjemcích včetně fyzických osob, s výjimkou příjemců, jejichž roční podpora nepřesáhne určitou minimální prahovou hodnotu, s přihlédnutím k námitkám uvedeným v rozsudku Soudního dvora, zejména co se týče obav souvisejících s ochranou údajů;

125.

bere na vědomí současnou praxi při řízení finančních prostředků programu Sapard, tedy že finanční prostředky jsou pouze výjimečně vráceny v plné výši, pokud podvodné chování u části projektu uměle vytvořilo podmínky, bez nichž by příjemce podporu pro projekt vůbec nezískal; je znepokojen současnou praxí, kterou Komise doporučuje agentuře Sapard, tedy že projekt, jehož část byla ovlivněna podvodným chováním, může být považován za způsobilý pro financování v případě, že projekt není považován za projekt umělého charakteru, tj. procento nákladů na všechny části ovlivněné podvodným chováním nepřekračuje 50 % celkových nákladů na celý projekt; je zejména znepokojen tím, že tento postup neodrazuje od podvodného jednání;

126.

lituje, že platby z EZZF za rok 2011 obsahují závažné chyby – nejpravděpodobnější míra chyb představuje podle odhadů Účetního dvora 2,9 % – a že Účetní dvůr při svém auditu zjistil, že kontrolní systémy ve Finsku, Itálii, Maďarsku, Rakousku a Španělsku jsou při zajišťování legality a správnosti plateb účinné jen částečně;

127.

konstatuje, že nejčastější chyby v přesnosti se týkají nadhodnocování, které v jednotlivých případech většinou nepřesahuje 5 %, a lituje, že větší míra chyb se týká případů, kdy orgány členských států nesprávně posoudily a v systému evidence půdy (LPIS) zaznamenaly způsobilost trvalých pastvin;

128.

podporuje doporučení Účetního dvora, že je třeba zajistit správné posouzení způsobilosti trvalých pastvin (33);

129.

se zklamáním konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že na účinnost integrovaného administrativního a kontrolního systému (IAKS) mají negativní dopad nepřesné údaje v různých databázích i nesprávné administrativní nakládání s pohledávkami ze strany platebních agentur v určitých členských státech; připomíná Komisi, že zavedení IAKS vedlo k úbytku chyb, a vyzývá ji k bezodkladné nápravě situace, v případě potřeby prostřednictvím pozastavení a přerušení plateb;

130.

je znepokojen tím, že Komise ve své výroční zprávě o činnosti zachovala své výhrady týkající se systémů IAKS v Bulharsku a Portugalsku kvůli závažným nedostatkům; zdůrazňuje skutečnost, že vzhledem k významu IAKS pro řízení a kontrolu zemědělských výdajů vystavují závažné nedostatky v jeho přípravě a fungování Komisi riziku poškození dobrého jména, a to i tehdy, pokud finanční dopad nepřesahuje práh významnosti;

131.

lituje, že dosud nebyly napraveny některé systematické nedostatky řídících a kontrolních systémů, které byly zjištěny a nahlášeny již v předchozích letech: nesprávná klasifikace využití půdy, nadhodnocování způsobilé půdy v systému LPIS nebo nesprávné uplatňování koncepce zjevné chyby;

132.

lituje toho, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v měřeních na místě, a žádá, aby kontroly na místě byly dostatečně kvalitní na to, aby umožnily spolehlivým způsobem identifikovat způsobilou plochu (34);

133.

lituje skutečnosti, že kvalita činnosti prováděné certifikačními orgány, které Účetní dvůr auditoval v rámci nového dobrovolného postupu pro zvýšení věrohodnosti, je nedostatečná;

134.

vyzývá Komisi, aby přijala všechna nezbytná opatření k tomu, aby platební agentury napravily nedostatky zjištěné v jejich správním a kontrolním systému, a trvá na tom, že je třeba zlepšit náplň a kvalitu práce, kterou mají certifikační orgány vykonávat, aby bylo možné poskytovat spolehlivé posouzení legality a správnosti operací v platebních agenturách; žádá Komisi, aby posoudila, zda je možné spolupracovat s fyzickými osobami za účelem ověření norem podmíněnosti a snížení administrativní zátěže;

135.

lituje skutečnosti, že platby v odvětví „rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a zdravotnictví“ za rok 2011 obsahují závažné chyby – nejpravděpodobnější míra chyb představuje podle odhadů Účetního dvora 7,7 % – a že prověřované systémy dohledu a kontroly jsou jen částečně účinné;

136.

konstatuje, že hlavní část nejpravděpodobnější míry chyb se týká způsobilosti opatření nesouvisejících s plochou, jako je modernizace zemědělských podniků a zavádění základních služeb pro hospodářství a venkovské obyvatele, zčásti kvůli složitým předpisům a podmínkám způsobilosti;

137.

je znepokojen tím, že bylo zjištěno mnoho chyb, když byly příjemci veřejné orgány, např. obce nebo samotná platební agentura (35), a že se tyto chyby týkaly např. vykazování nezpůsobilé DPH nebo nedodržování předpisů pro zadávání veřejných zakázek; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily lepší prosazování stávajících pravidel;

138.

znovu s politováním upozorňuje na to, že Komise používá odlišné metodiky k vyčíslení chyb při zadávání veřejných oblastech ve dvou oblastech – zemědělství a soudržnost – a ani jedna z nich navíc není v souladu s metodikou Účetního dvora, a vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby v těchto dvou oblastech naléhavě zharmonizovaly zpracovávání chyb při zadávání veřejných zakázek (36);

139.

Konstatuje, že Účetní dvůr zejména zjistil významné problémy při dodržování požadavků na podmíněnost, pokud jde o identifikaci a evidenci zvířat (37); vyzývá členské státy, aby zlepšily kvalitu kontrol v průběhu celého roku, aniž by pro příjemce představovaly dodatečnou administrativní zátěž;

140.

lituje skutečnosti, že Účetní dvůr zjistil slabá místa v systémech dohledu a kontroly členských států v oblasti rozvoje venkova a že tři kontrolované prvky vykazovaly nedostatky: tj. administrativní a kontrolní systémy k zajištění správnosti plateb, kontrolní systémy založené na fyzických kontrolách na místě a systémy k zajištění uplatňování a kontroly podmíněnosti;

141.

vyzývá Komisi, aby zjištění Účetního dvora vzala v úvahu při tvorbě auditní strategie pro GŘ AGRI zaměřené na schvalování účetní závěrky;

142.

je zejména znepokojen informacemi o řízení GŘ AGRI, vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti neposkytuje vysvětlení, proč zbytková míra chyb v oblasti rozvoje venkova „oproti předchozímu roku výrazně stoupla“ (38);

143.

konstatuje, že podle Účetního dvora je zbytková míra chyb GŘ AGRI mnohem nižší než zjištění Účetního dvora, protože je „založena na číselných údajích poskytnutých členskými státy za rok 2010, a jak bylo zjištěno v rámci auditu Účetního dvora, členské státy nezjistí nebo nenahlásí všechny nezpůsobilé výdaje kvůli nedostatečným kontrolám platebních agentur“ (39);

144.

je zejména znepokojen tím, že se GŘ AGRI domnívá, že „členské státy obecně zlepšují své systémy řízení a kontroly výdajů v oblasti rozvoje venkova“ (40), zatímco audit Účetního dvora ukázal, že systémy dohledu a kontroly v Dánsku, Finsku, Itálii, Maďarsku a Španělsku jsou neúčinné nebo jen částečně účinné (41); domnívá se, že takový rozdíl mezi hodnocením Komise a Účetního dvora znesnadňuje orgánu příslušnému k udělení absolutoria dosažení objektivních závěrů; trvá na výměně údajů mezi Účetním dvorem a Komisí, která by umožnila koordinovaný zpětný dopočet za minulá období, aby byla zajištěna spolehlivá databáze pro budoucí srovnání; je přesvědčen o užitečnosti třístranných setkání mezi Účetním dvorem, Komisí a zástupci příslušných členských států při hledání společné analýzy;

145.

vyzývá proto Komisi, aby přijala nezbytná opatření ke snížení míry chyb v oblasti rozvoje venkova, a vítá skutečnost, že GŘ AGRI zřídil pracovní skupinu k posouzení příčin chyb v oblasti rozvoje venkova a k přijetí nápravných opatření ve stávajícím i v budoucích programových obdobích;

146.

vyzývá však Komisi, aby akční plán ke snížení míry chyb založila nejen na tom, že bude členským státům poskytovat pokyny a pomoc prostřednictvím osvědčených postupů, ale i na pečlivějším monitorování provádění programů a případném účinnějším využívání sankcí, jako je přerušení nebo pozastavení plateb, zejména v oblasti rozvoje venkova;

147.

vyzývá Komisi, aby dále zlepšovala kontrolu kvality akreditačních kritérií pro platební agentury a certifikační orgány;

148.

plně podporuje doporučení Účetního dvora, aby byly předpisy a podmínky pro oblast rozvoje venkova dále zjednodušeny a aby členské státy zajistily lepší dodržování stávajících předpisů;

149.

v této souvislosti je znepokojen tím, že politiky v oblasti životního prostředí a zdravotnictví jsou ve výroční zprávě Účetního dvora o plnění rozpočtu Unie prezentovány spolu s rozvojem venkova a rybolovem, vzhledem k tomu, že se uvádí, že u plateb na konci roku byly zjištěny závažné chyby; bere pozorně na vědomí, že se tento závěr týká pouze oblasti rozvoje venkova; žádá, aby Účetní dvůr v budoucnu přešel na nový způsob prezentace, který by zohledňoval dobré výsledky těch oblastí politik, jež spadají do působnosti parlamentního Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin;

150.

považuje celkové míry plnění rozpočtových položek vyčleněných na životní prostředí, opatření týkající se klimatu, veřejné zdraví a bezpečnost potravin za uspokojivé; zdůrazňuje, že rok 2011 je prvním rozpočtovým rokem, který plně spadal do rozpočtového procesu stanoveného ve SFEU; znovu připomíná, že na politické nástroje, které spadají do působnosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, je věnováno pouze 0,76 % rozpočtu Unie, navzdory jednoznačné přidané hodnotě Unie v těchto oblastech a podpoře politik Unie v oblastech životního prostředí a klimatu ze strany občanů Unie;

151.

zdůrazňuje, že celková míra plnění rozpočtu v oblasti životního prostředí a opatření týkajících se klimatu dosáhla 99,92 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla úrovně 88,05 %; připomíná, že se jednalo o první rok, kdy rozpočtové položky v oblasti životního prostředí a opatření týkajících se klimatu plnilo generální ředitelství ENV a nově zřízené generální ředitelství CLIMA, které je od roku 2011 odpovědné za vlastní rozpočet;

152.

je spokojen, že bylo dosaženo 99,82 % plnění provozního rozpočtu programu LIFE+, což ukazuje na to, že je tento program nezbytný a že je přijímán jako jednotný nástroj podporující výhradně ochranu životního prostředí; konstatuje, že v roce 2011 bylo vyčleněno 267 179 828 EUR na projekty v členských státech, částkou 8 997 284 EUR byly podpořeny provozní činnosti nevládních organizací, 46 817 919 EUR bylo využito na opatření, jejichž smyslem je posílit úlohu Komise při iniciování a monitorování rozvoje politik a právních předpisů, a 17 589 277 EUR bylo použito na správní podporu; bude nadále sledovat rozdělování prostředků určených na LIFE + mezi tři oblasti využití;

153.

je si vědom toho, že míra využití prostředků na platby dosáhla v případě opatření LIFE + spadajících do působnosti GŘ CLIMA v prvním roce pouze 58,23 %; připomíná, že nízká míra využití vyplývá ze skutečnosti, že příprava rozpočtu na rok 2011 byla nepřiměřeně optimistická a požadované částky byly příliš vysoké; dále konstatuje, že vyrovnání konečných plateb bylo požadováno teprve v roce 2012; zdůrazňuje, že nevyužité prostředky na platby byly v rámci celkového převodu, který probíhá každý rok v listopadu, převedeny do jiných rozpočtových položek; je si vědom toho, že v roce 2011 byly tyto prostředky na platby využity na nedostatky v rozpočtových položkách politiky soudržnosti;

154.

považuje pokrok při provádění pěti pilotních projektů (PP) a dvou přípravných akcí (PA) v celkové hodnotě 11 765 508 EUR za uspokojivý; je si vědom toho, že provádění těchto akcí může být pro Komisi zatěžující, neboť dostupné částky jsou ve vztahu k postupům nezbytným pro jejich provedení (např. akční plán, výzva k předkládání návrhů) nízké; vyzývá Komisi, aby se v budoucnu zaměřila na pilotní projekty a pilotní akce se skutečnou přidanou hodnotou pro Unii;

155.

bere na vědomí 95,1 % míru čerpání prostředků v rozpočtové kapitole 17 04 – Bezpečnost potravin, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin; je si vědom toho, že plné čerpání nebylo nezbytné, vzhledem k tomu, že náklady na očkování proti katarální horečce ovcí byly nižší, než členské státy předpokládaly, jelikož některé členské státy přešly na dobrovolné programy financované zemědělci a došlo k poklesu výskytu případů BSE; bere na vědomí skutečnost, že míra provádění plateb, která v roce 2010 činila 90,5 %, se zvýšila na 98,1 %; vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s členskými státy, aby mohla získávat co nejkvalitnější a nejpřesnější údaje pro prognózy v této politické oblasti;

156.

bere na vědomí sdělení Komise Parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru o roční účetní závěrce Evropské unie za rozpočtový rok 2011; bere na vědomí výroční zprávu Účetního dvora o rozpočtovém roce 2011; domnívá se, že oblast námořních záležitostí a rybolovu není v těchto dokumentech na předním místě;

157.

s uspokojením konstatuje, že provádění hlavy 11 rozpočtu bylo obecně uspokojivé – míra plnění činila u prostředků na závazky 97 % a u prostředků na platby 95 %; dále konstatuje, že Účetní dvůr neměl žádné závažné připomínky k výroční zprávě o činnosti GŘ MARE;

158.

vyzývá Účetní dvůr, aby míru chyb v oblasti rybolovu uváděl odděleně od oblasti životního prostředí, rozvoje venkova a zdravotnictví, a nikoli na souhrnném základě;

159.

připomíná, že v roce 2010 nebyly dostatečně monitorovány odlovy v rámci dohod o partnerství v oblasti rybolovu, což vedlo k dodatečným platbám za odlov přesahující dojednané kvóty; vítá proto opatření GŘ MARE přijaté za účelem lepšího monitorování odlovů v rámci dohod o partnerství v oblasti rybolovu, které by mělo předcházet tomu, aby se tento problém, na který upozornil Účetní dvůr, opakoval; konstatuje, že nadměrné odlovy v roce 2010 byly odečteny z kvóty na rok 2011;

160.

znovu naléhavě vyzývá Účetní dvůr, aby do svého pracovního programu začlenil audit vnějšího rozměru společné rybářské politiky;

161.

bere na vědomí výhrady ve výroční zprávě o činnosti GŘ MARE, pokud jde o Evropský rybářský fond (ERF), v návaznosti na zvláštní zprávu Účetního dvora 12/2011 týkající se investic na palubách financovaných podle čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1198/2006 (42), které zvýšily schopnost plavidel lovit ryby; bere na vědomí, že GŘ MARE spolupracuje s členskými státy na řešení zjištěných problémů tím, že přezkoumává projekty financované v rámci tohoto ustanovení Evropského rybářského fondu s cílem zabránit nezpůsobilým výdajům;

162.

zpochybňuje metody technického hodnocení, které vedly k tomu, že některé výdaje podle čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1198/2006 byly prohlášeny za nezpůsobilé s odůvodněním, že by zvýšily kapacitu plavidel, přičemž tyto výdaje byly ve skutečnosti určeny k modernizaci rybolovu; vyzývá Komisi, aby navrhla novou definici rybolovné kapacity, zejména s cílem předejít v budoucnosti podobným interpretacím;

163.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že veřejná podpora byla využívána ke zvyšování schopnosti plavidel lovit ryby, čímž se zvýšila nadměrná kapacita loďstva v unijním odvětví rybolovu;

164.

bere na vědomí druhou výhradu ve výroční zprávě GŘ MARE, pokud jde o řízení a kontrolu provádění Evropského rybářského fondu v České republice, Finsku, Itálii, Nizozemí, Rumunsku, Slovensku, Španělsku a Švédsku;

165.

domnívá se, že z důvodu větší transparentnosti by výroční zpráva Účetního dvora měla v budoucnu obsahovat oddělený rozpis číselných údajů týkajících se GŘ MARE a že by se měl zvýšit počet testů, aby se zajistila vyšší obecná přesnost údajů získaná na základě vzorků;

166.

naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k řešení zjištěných problémů, aby bylo možné stávající výhrady odstranit;

167.

lituje toho, že podle odhadů Účetního dvora činila nepravděpodobnější míra chyb v této oblasti výdajů 6 %, což je nepřijatelně vysoko; konstatuje však, že tato míra chyb je i nadále nižší než míra chyb, o níž informoval Účetní dvůr za období let 2006–2008, a to v důsledku posílených kontrolních ustanovení a přísné politiky přerušení a pozastavení plateb v případě zjištění nedostatků, v souladu s akčním plánem Komise z roku 2008;

168.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že u 62 % operací v oblasti regionální politiky, u nichž byly zjištěny chyby, měly orgány členských států dostatečné informace pro to, aby odhalily a opravily alespoň některé z chyb předtím, než výdaje pro Komisi certifikovaly; vyzývá proto Komisi, aby po členských státech požadovala, aby zlepšily své řídící a kontrolní systémy, díky čemuž by byly chyby odhalovány a opravovány na vnitrostátní úrovni; domnívá se, že tento přístup je stanoven zásadou řádného finančního řízení („lepší vynakládání prostředků“); zdůrazňuje, že nedostačující vnitrostátní systémy řízení a kontroly musí vést k čistým opravám;

169.

konstatuje, že Účetní dvůr hodnotil činnost sedmi vnitrostátních a regionálních kontrolních orgánů, přičemž každý z nich byl z jiného členského státu, a že došel k závěru, že činnost kontrolních orgánů v Řecku, Maďarsku, Lotyšsku a Portugalsku je účinná, v případě orgánů v Itálii/na Sicílii a v Rumunsku je účinná zčásti a v případě kontrolního orgánu v České republice došel k závěru, že je jeho činnost neúčinná;

170.

vyzývá Komisi, aby v příštím programovém období 2014–2020 využila všech dostupných nástrojů uvedených v návrhu Komise (COM(2011) 615/2), zejména prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, za účelem stanovení podmínek, které musí splňovat vnitrostátní kontrolní orgány, a přijetí modelů pro auditní strategii, auditorské stanovisko a výroční zprávy o kontrole, jakož i metodiky pro výběr vzorků;

171.

vyjadřuje politování nad tím, že podle Výroční zprávy GŘ REGIO o činnosti za rok 2011 vykazují největší riziko nesprávných plateb v programovém období 2007–2013 Česká republika (11,4 %), Rumunsko (11,2 %) a Itálie (8,6 %);

172.

bere na vědomí, že GŘ REGIO zjistilo v roce 2011 závažné nedostatky v pěti členských státech: České republice, Francii, Itálii, Rakousku a Rumunsku; upozorňuje, že zatímco problémy ve Francii a Rakousku zjistily samotné vnitrostátní kontrolní orgány, nedostatky v České republice, Itálii a Rumunsku byly primárně spojeny se strukturou systémů řízení a kontroly;

173.

vítá iniciativu příslušného výboru, který se rozhodl odpovědné ministry z členských států s nejslabšími kontrolními systémy pozvat do Parlamentu, aby vysvětlili, jaká opatření byla v jejich zemi přijata s cílem tuto situaci napravit; v této souvislosti oceňuje příspěvek náměstka českého ministerstva financí v rámci diskuze s příslušným výborem; považuje jeho návštěvu ve výboru za první krok, kterým se členské státy ujímají odpovědnější úlohy při řízení prostředků Unie; v této souvislosti vítá první kontakty s rumunskými orgány a s italským parlamentem;

174.

bere na vědomí řadu výhrad generálních ředitelství Komise (121 programů) a objem ohrožených částek, který podle příslušného komisaře dosahuje 1 600 milionů EUR; současně vítá skutečnost, že tento nárůst souvisí zejména s přísnějším přístupem, který zaujala Komise, a to včetně obecného pravidla o tom, že akumulované zbytkové riziko ve výši 2 % bude mít za následek výhradu vůči dotčenému programu;

175.

bere na vědomí velký počet výhrad Komise týkajících se řídících a kontrolních systémů EFRR/Fondu soudržnosti v období 2007–2013 v těchto členských státech: Bulharsku, České republice, Estonsku, Francii, Itálii, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Nizozemsku, Německu, Polsku, Rumunsku, Rakousku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojeném království a Španělsku, způsobených významnými problémy týkajícími se účinného fungování řídících a kontrolních systémů;

176.

bere na vědomí výhrady Komise týkající se období 2000–2006, pokud jde o řídící a kontrolní systémy Fondu soudržnosti v Maďarsku a ve Španělsku a pokud jde o EFRR kvůli nedořešeným problémům ve fázi uzávěrek ve Španělsku, Německu, Irsku, Itálii a u přeshraničních programů, přičemž všechny výhrady souvisely s dobrou pověstí;

177.

se znepokojením konstatuje, že malé a střední podniky nejsou ve srovnání s velkými společnostmi dostatečně zastoupeny v procesu získávání finančních prostředků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že pravidla způsobilosti, účetní povinnosti a jejich praktické provádění nebudou neúměrně vylučovat účast malých a středních podniků;

178.

je toho názoru, že je nezbytné urychleně provést právní předpisy o svobodném přístupu k informacím v celé Unii, neboť se jedná o systematické, aktivní a centralizované zpřístupnění údajů a dokumentů, zejména ve vztahu k regionální politice;

179.

zdůrazňuje skutečnost, že chyby se vyskytují především v postupech zadávání veřejných zakázek a pravidlech způsobilosti;

180.

připomíná, že je důležité, aby měly řídící orgány dostatečný počet zaměstnanců; vyzývá členské státy, aby tomuto požadavku věnovaly pozornost, aby tak mohly plnit své povinnosti podle čl. 53b odst. 2 finančního nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, a aby při čerpání rozpočtu přijaly veškerá nezbytná opatření k ochraně finančních zájmů Unie;

181.

zdůrazňuje skutečnost, že vyčíslení chyb by mohlo vést k rozdílnému zacházení: zatímco Účetní dvůr zkoumá dodržování pravidel, tedy zda byla pravidla dodržena či ne, Komise bere v potaz finanční dopad chyby a finanční opravy se tedy následně mohou lišit;

182.

zdůrazňuje, že příčinou chyb je často složitost pravidel; sdílí proto přístup Komise, že je třeba usilovat o jejich zjednodušení; varuje před rizikem, které by mohlo vzniknout v důsledku dodatečné vnitrostátní regulace, jež by zvýšila administrativní zátěž (např. tzv. gold plating, tj. složitá pravidla způsobilosti);

183.

oceňuje opravné mechanismy Komise, které vhodným způsobem řeší chyby a nedostatky zjištěné v průběhu víceletého období a při uzavírání programů; konstatuje, že u jedné třetiny programů EFRR byly v průběhu roku 2012 pozastaveny platby a na základě 121 výhrad vznesených v roce 2011 přerušilo v průběhu roku 2012 GŘ pro regionální a městskou politiku (REGI) platby pro 63 programů, zaslalo 115 varování a zahájilo postupy pro zastavení plateb u 60 z těchto programů;

184.

připomíná, že finanční opravy by neměly sloužit výhradně jako sankce a že jejich uplatňování by mělo mít pozitivní dopad, pokud jde o dlouhodobá zlepšení systémů řízení a kontrol a opětovný výskyt chyb;

185.

vyjadřuje znepokojení nad zjištěními Účetního dvora o tom, že neexistuje žádná jistota, že by mechanismy finančních oprav přiměřeným způsobem ve všech operačních programech kompenzovaly zjištěné chyby a že by všechny významné otázky byly vyřešeny; Účetní dvůr také nezískal žádné důkazy o tom, že by mechanismy finančních oprav vedly k trvalému zlepšení systémů, jež by zabránilo opětovnému výskytu zjištěných chyb odkazuje v této souvislosti konkrétně na body 83 a 84 zvláštní zprávy č. 3/2012 (43);vyzývá proto Komisi, aby předložila komplexní hodnocení provedených finančních oprav a jejich dopadu na systémy, pokud jde o předcházení výskytu stejných chyb (především systémové povahy) v budoucnu; vyzývá Komisi, aby o svých závěrech informovala Parlament do konce roku 2013; vyzývá Komisi, aby využila veškerá příslušná zjištění v průběhu příštího programového období 2014–2020 a aby případně předložila návrhy na změnu předpisů;

186.

s uspokojením bere na vědomí neustálé snahy Komise o posílení a zároveň zjednodušení kontrolních opatření v oblasti politiky soudržnosti; domnívá se, že navrhovaná opatření pro programové období 2014–2020, např. specifické předběžné podmínky, výroční prohlášení o správě, certifikace ročních účetních závěrek, auditní stanoviska nebo přísnější pravidla pro náhradu nezpůsobilých výdajů by měla být dalším příspěvkem ke snižování míry chyb; podporuje stále výraznější zaměření politiky soudržnosti na dosahování výsledků a soustředění na jednotlivá témata, což by mělo zajistit vysokou přidanou hodnotu spolufinancovaných operací;

187.

požaduje, aby platby ze strukturálních fondů podléhaly přísnějšímu sledování podmíněnosti s cílem zajistit, aby ve všech členských státech byla dodržována pravidla řádného používání prostředků ze strukturálních fondů;

188.

vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům pomoc při přípravě komplexních, smysluplných a srovnatelných kontrolních zpráv, a to včetně kapitoly o tom, jak prostředky EU v jednotlivých zemích přispěly ke splnění cílů strategie EU 2020 na vnitrostátní i na regionální úrovni, s ohledem na individuální potenciál rozvoje každého regionu a jeho možnou proměnu v centrum hospodářského růstu;

189.

v této souvislosti upozorňuje Komisi a členské státy na skutečnost, že v rámci cílů strategie EU 2020 by operační programy měly být v rostoucí míře navrhovány tak, aby jejich dílčí cíle byly konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a správně načasované, aby následně bylo možné provést audit výkonnosti daného programu; konstatuje, že vytvoření společného systému ukazatelů výsledků a dopadů by přispělo k hodnocení pokroku dosaženého v rámci různých programů z hlediska jejich účinnosti a účelnosti, a nejen z hlediska jejich finančního provádění;

190.

připomíná členským státům, že s ohledem na přísné lhůty pro realizaci projektů je požadován propracovaný soubor projektů, zejména u velkých infrastrukturních projektů, aby bylo možné zahájit jejich provádění na začátku příštího programového období 2014–2020;

191.

sdílí názor Účetního dvora, že by Komise měla dále posílit stávající systém sankcí (přerušení, pozastavení, finanční opravy) tím, že v budoucím programovém období omezí možnost nahrazení nezpůsobilých výdajů jinými výdaji, čímž vytvoří další pobídku pro, aby členské státy odhalovaly a opravovaly chyby již v rané fázi;

192.

vyzývá Komisi, aby po konzultaci s Účetním dvorem vytvořila transparentní systém, který umožní, aby byly zohledněny roční finanční opravy, ale také finanční opravy provedené v průběhu celého programového období;

193.

vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pomoc při zajišťování větší účinnosti primárních kontrol a vnitrostátních auditních orgánů prostřednictvím výměn osvědčených postupů a užší spolupráce mezi Komisí, Účetním dvorem a vnitrostátními orgány („třístranná setkání“); domnívá se také, že vnitrostátní auditní orgány by měly klást větší důraz na sledování dosažených výsledků a efektivity čerpání prostředků Unie, a nepoužívat pouze kvantitativní přístup bez ohledu na konečné cíle projektu;

194.

vyzývá Komisi, aby zahájila přípravu příručky „osvědčených postupů“ vycházející ze současného programového období zahrnující praktické výsledky, dosažené účinky a získaná ponaučení, aby se optimalizoval proces čerpání a snížila se míra chyb; v této souvislosti konstatuje, že by to bylo přínosné pro potenciální budoucí příjemce v příštím programovém období 2014–2020, včetně Chorvatska, a pro další případné kandidátské země;

195.

bere na vědomí, že při posuzování plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2011 se Účetní dvůr – stejně jako u roku předchozího – soustředil spíše na politiku soudržnosti a energetickou politiku než na dopravní politiku; zdůrazňuje, že tato politika má za cíl rozvíjet vnitřní trh, podporovat hospodářskou soutěž a inovace a integrovat dopravní sítě;

196.

poznamenává, že snížení prostředků o 51 milionů EUR v roce 2011 u spolupráce v dopravě a u společného podniku Clean Sky bylo důsledkem přehodnocení přístupu k průmyslové politice a ke snížení prostředků na platby o 60 milionů EUR u projektů společného zájmu transevropských dopravních sítí došlo z důvodů načasování projektů a proto, aby bylo možno plně využít prostředky přenesené z roku 2010; bere na vědomí, že snížení peněžního toku u společného podniku Sesar bylo provedeno v souladu s doporučením Účetního dvora;

197.

je zklamán tím, že poté, co bylo v roce 2010 čerpání prostředků na platby v oblasti bezpečnosti dopravy nízké a Parlament požadoval od Komise vysvětlení tohoto nízkého čerpání, nebyly poskytnuty žádné podrobné informace o výši prostředků a jejich čerpání v roce 2011;

198.

poznamenává, že povaha projektů v oblasti dopravy často vede k tomu, že se značný podíl plateb koncentruje do velmi krátkého období, zejména ke konci roku, a vyjadřuje obavy nad tím, že tato skutečnost může mít negativní dopad na audit prováděný u těchto projektů;

199.

konstatuje, že podle odhadů Účetního dvora činila nepravděpodobnější míra chyb v této oblasti výdajů 2,2 % a že výsledky auditu Účetního dvora ukazují nedostatky především při „primárních kontrolách“ výdajů, za něž nesou odpovědnost řídící orgány a zprostředkující subjekty členských států;

200.

konstatuje, že generální ředitel vyslovil ve své výroční zprávě o činnosti v roce 2011 výhrady týkající se operačních programů v Belgii, České republice, Německu, Itálii, Španělsku, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku, na Slovensku a ve Spojeném království;

201.

s uspokojením konstatuje, že nejpravděpodobnější míra chyb se blíží prahu významnosti prokazujícímu, že důsledné uplatňování přerušení plateb, jejich zastavení a finančních oprav mělo pozitivní vliv na celkovou míru chyb;

202.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že u 76 % operací v oblasti regionální politiky, u nichž byly zaznamenány chyby, měly orgány členských států dostatečné informace pro to, aby odhalily a opravily alespoň některé z chyb ještě před vykázáním výdajů Komisi;

203.

zdůrazňuje, že vypracování nezbytných pravidel a opatření „vnitřní samokontroly“ za účelem zjištění a opravy chyb vzniklých na „primární“ úrovni je povinností vnitrostátních auditních orgánů;

204.

všímá si řady výhrad (vůči 24 programům), které vzneslo GŘ Komise pro zaměstnanost (EMPL) v roce 2011, jež odpovídají částce 57,7 milionu EUR; dále konstatuje, že byly přerušeny platby u 21 programů v hodnotě 911 milionů EUR; vítá tvrdý přístup uplatňovaný Komisí, a to včetně obecného pravidla o tom, že akumulované zbytkové riziko ve výši 2 % má za následek výhradu vůči dotčenému programu;

205.

vítá skutečnost, že v roce 2011 byla oblast zaměstnanosti a sociálních věcí poprvé namátkově zkontrolována a ohodnocena samostatně, nikoli jako součást politiky soudržnosti; vítá skutečnost, že míra chyb v této oblasti politiky, která činí 2,2 %, je nižší ve srovnání s průměrem všech oblastí politiky, kde činí 3,9 %; konstatuje však, že byly proplaceny nezpůsobilé náklady;

206.

připomíná, je třeba sledovat a měřit výkonnost finančních nástrojů ve vztahu k cílům politiky – tj. cílům strategie Evropa 2020 –, aby bylo možno zjistit nedostatky a učinit pokrok; žádá, aby informace a údaje o výkonnosti byly k dispozici vždy za daný rok; je toho názoru, že za současné hospodářské a finanční krize je potřeba údajů o výsledcích pomoci z ESF optikou více kritérií naprosto zásadní;

207.

lituje toho, že i přes zvýšení prostředků v rozpočtových položkách ESF pomocí převodů mezi rozpočtovými položkami a opravného rozpočtu nebylo vzhledem k nedostatku prostředků na platby možné uhradit příjemcům neuhrazené platby ve výši 2,7 miliardy EUR; žádá, aby v rámci ročního rozpočtového procesu Komise navrhla a Rada odsouhlasila odpovídající výši prostředků na platby, aby nevznikala nejistota a zbytečná procedurální zátěž pro rozpočtový orgán a příjemci se včas dočkali příslušných plateb;

208.

vítá skutečnost, že u ESF byla položka na operativní technickou pomoc doplněna o částku 3,25 milionu EUR, aby byly získány prostředky na specifické odborné služby a přímo podpořen řecký operační program ESF;

209.

zdůrazňuje, že je třeba zlepšit efektivitu a kvalitu práce kontrolních institucí ESF;

210.

poznamenává, že podíl výdajů na zaměstnance v rámci programu Progress je mírně nižší než podíl těchto výdajů v daném programu; vzhledem k závěrům zprávy o hodnocení (44) se domnívá, že by výdaje na poradenství, výzkum a analýzu v oblasti politiky a na koncepční debatu o zaměstnanosti měly být zvýšeny;

211.

opakuje svůj požadavek, aby se zřetelem k čerpání prostředků byl zajištěn řádný vývoj celkových prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky, aby nedocházelo k jakémukoli abnormálnímu zvyšování nezaplacených závazků (tzv. RAL) (65 % z celkového objemu Fondu soudržnosti koncem roku 2011);

212.

konstatuje, že Účetní dvůr zjistil proplacení nezpůsobilých výdajů u 13 % ze 180 operací, které byly předmětem auditu v rámci ESF, a že takovéto chyby tvoří 77 % všech vyčíslitelných chyb a přibližně 73 % odhadované míry chyb v této skupině politik;

213.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že 86 % míry chyb vypočítané Účetním dvorem na úrovni Unie v případě ESF vzniklo v důsledku nesprávného uplatňování vnitrostátních pravidel, což zahrnuje administrativní chyby, zbytečně komplikovaná pravidla (tzv. gold plating) i nedostatečné primární kontroly;

214.

domnívá se, že opravné mechanismy Komise vhodným způsobem řeší chyby a nedostatky zjištěné v průběhu víceletého období a při uzavírání programů; konstatuje, že do listopadu 2012 přijala Komise kromě opatření přijatých v roce 2011 dvě rozhodnutí o pozastavení plateb a schválila 34 přerušení; tato přerušení odpovídala částce 153 milionů EUR; dále konstatuje, že do listopadu 2012 Komise stanovila finanční opravy ve výši 153 milionů EUR;

215.

bere na vědomí, že členské státy musí předložit při ukončení období tři dokumenty: certifikované prohlášení o konečných výdajích, včetně konečné žádosti o platby, konečnou zprávu o provádění a prohlášení o ukončení podpory; v daném programovém období se jedná o 239 operačních programů;

216.

bere na vědomí, že 149 programů (62 %) bylo ukončeno do konce října 2012; bere na vědomí, že nebyly dosud uhrazeny závazky ve výši 1 889 milionů EUR;

217.

vítá skutečnost, že GŘ EMPL a REGIO vypracovala inteligentní nástroje informačních technologií pro předcházení podvodům, jejich odhalování a vyšetřování, jako je nástroj pro hodnocení rizik ARACHNE; poukazuje na to, že nástroj byl pilotně vyzkoušen v Belgii, Portugalsku a Maďarsku, což vedlo k následnému dalšímu vývoji původního nástroje pro hodnocení rizik, který byl doplněn o moduly schopné doplňovat údaje o externí veřejně dostupné informace; je srozuměn s tím, že nástroj ARACHNE bude připraven na jaře 2013 a do konce roku 2013 budou všechny členské státy moci nástroj dobrovolně využívat;

218.

vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pomoc při vypracování komplexních, smysluplných a srovnatelných zpráv o auditních kontrolách, včetně kapitoly o tom, jakým způsobem přispěly prostředky Unie, které byly poskytnuty jednotlivým členským státům, k dosažení cílů strategie Evropa 2020;

219.

v této souvislosti upozorňuje Komisi a členské státy na skutečnost, že v rámci cílů strategie Evropa 2020 by operační programy měly být v rostoucí míře navrhovány tak, aby jejich dílčí cíle byly konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a správně načasované, díky čemuž pak lze provést audit výkonnosti daného programu;

220.

sdílí názor Účetního dvora, že by Komise měla dále posílit stávající systém sankcí (přerušení, pozastavení, finanční opravy) tím, že v budoucím programovém období omezí možnost nahrazení nezpůsobilých výdajů jinými výdaji, čímž vytvoří další pobídku pro to, aby členské státy odhalovaly a opravovaly chyby již v rané fázi;

221.

vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby vytvořili transparentní systém, který umožní, aby byly zohledněny roční finanční opravy, ale také finanční opravy provedené v průběhu celého programového období;

222.

vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pomoc při zajišťování větší účinnosti primárních kontrol a vnitrostátních auditních orgánů prostřednictvím výměn osvědčených postupů a užší spolupráce mezi Komisí, Účetním dvorem a vnitrostátními orgány („třístranná setkání“); vítá třístranná setkání jako důležitou část sporných řízení, jejichž cílem je posílená spolupráce zúčastněných stran, která by přinesla účinnější odhalování a opravu chyb, zejména pokud jde o ESF;

223.

souhlasí s Komisí v tom, že je především třeba klást důraz na

224.

se znepokojením bere na vědomí průběžnou zprávu Komise o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, zejména pokud jde o schopnost Rumunska chránit finanční zájmy Unie; je znepokojen ve zprávě obsaženým hodnocením, podle něhož nedošlo k velkému pokroku v oblasti předcházení a trestání korupce v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek; zdůrazňuje význam ve zprávě uvedeného tvrzení, že vláda se rozhodla přistoupit ke jmenování nového vedení státního zastupitelství a Státní protikorupční agentury (DNA); vyzývá Komisi, aby pevně a rozhodně trvala na tom, aby rumunská vláda plnila doporučení Komise a tato doporučení byla objasňována; dále očekává, že Komise vypracuje ve spolupráci s rumunskou vládou soubor opatření ke zlepšení integrity rumunského právního systému;

225.

se znepokojením bere na vědomí zprávu Komise o pokroku Bulharska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, pokud jde o další úsilí, jehož je třeba, má-li být dosaženo hmatatelných výsledků v monitorovaných odvětvích; vyzývá k účinnému provádění vytvořeného legislativního a institucionálního rámce; se znepokojením bere na vědomí prohlášení uvedené ve zprávě, že Nejvyšší soudní rada (SJC) nevyužívá řádně nové pravomoci, které ji byly v této souvislosti svěřeny a jsou zaměřeny na účinné řízení a vedení soudnictví prostřednictvím komplexního reformního procesu; vítá úsilí bulharské vlády obnovit mandát Nejvyšší soudní rady k provádění základních reforem pomocí následujících nových pravidel: veřejných slyšení kandidátů do SJC, jednoznačných kritérií týkajících se jejich profesní kvalifikace a vzdělání a vize účinnosti, odpovědnosti a integrity soudního systému; uznává skutečnost, že nově vytvořené specializované struktury dokládají odhodlání přizpůsobit stávající struktury k účinnějšímu boji proti organizované trestné činnosti; konstatuje však, že jak zpráva naznačuje, tyto nové nástroje dosud nevedly k očekávaným výsledkům v důležitých případech; s velkým znepokojením konstatuje, že na vyšetřování údajné korupce a zneužívání pravomoci ze strany soudců nebo státních zástupců reagovalo soudnictví naprosto nedostatečně, a mimoto vyjadřuje obavy nad tím, že nedostatky v provádění právních předpisů týkajících se zadávání veřejných zakázek by mohly být důležitým zdrojem korupce, závažného porušování předpisů Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek a mohly by vést k nižší kvalitě poskytování veřejných statků s evropskou přidanou hodnotou a k plýtvání veřejnými prostředky Unie; vítá pozměněné právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek, které stanoví kontroly ex-ante v oblasti nabídkových řízení s cílem zajistit patřičné vynakládání veřejných prostředků; vyzývá Komisi, aby pevně a rozhodně trvala na tom, aby bulharské orgány plnily doporučení Komise; dále očekává, že Komise vypracuje ve spolupráci s bulharským soudnictvím soubor opatření ke zlepšení integrity bulharského právního systému;

226.

bere na vědomí, že vláda České republiky provedla v roce 2012 akční plán; se znepokojením bere na vědomí centralizaci auditorské činnosti v rámci hlavního auditního orgánu Ministerstva financí České republiky vzhledem k tomu, že Účetní dvůr oznámil, že tento auditní orgán nefungoval účinným způsobem; vyzývá Komisi, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala na základě analýzy české vlády zprávu o změnách týkajících pracovníků auditního orgánu, jak požaduje akční plán;

227.

bere na vědomí, že Komise v důsledku neúčinnosti auditního systému v České republice neuplatnila žádné opravy; konstatuje nicméně, že Komise uplatnila opravy v případě některých operačních programů, zejména s ohledem na nedostatky ve fungování řídích a kontrolních systémů (chyby v zadávání veřejných zakázek a ve výběru operací); konstatuje, že použité opravy mohou být určeny i pro jiné projekty; je znepokojen původní informací Účetního dvora, která naznačuje, že české ministerstvo financí využilo svou roli auditního a certifikačního orgánu k ovlivňování konečné míry chyb; žádá Komisi, aby v této věci podala Parlamentu podrobnou zprávu; vyzývá Komisi, aby s českou vládou spolupracovala na provádění stávajícího akčního plánu, který se zaměřuje na odstranění hlavních zjištěných nedostatků v systému auditu, a na navazujících opatřeních;

228.

zdůrazňuje, že podle článku 8 SFEU je podpora rovnosti mezi muži a ženami základní zásadou Unie; opětovně připomíná svůj požadavek, aby veškeří aktéři zapojení do rozpočtového procesu Unie zohledňovali při sestavování rozpočtu hledisko rovnosti mužů a žen; vyzývá proto Účetní dvůr, aby ve vhodných případech vyhodnotil plnění rozpočtu Unie z generového hlediska;

229.

vyjadřuje politování nad tím, že výroční zpráva neobsahuje žádné připomínky Účetního dvora ani žádné odpovědi Komise týkající se výdajů souvisejících s podporou rovnosti mužů a žen;

230.

všímá si řady připomínek Účetního dvora i odpovědí Komise v souvislosti s kapitolou o zaměstnanosti a sociálních věcech, tedy oblastí politiky, která se v první řadě týká rovnosti mužů a žen; vyzývá Účetní dvůr, aby upřesnil, zda se některé z těchto připomínek týkají výdajů souvisejících s rovností mužů a žen;

231.

opakovaně vyzývá k dalšímu úsilí při přípravě údajů rozlišených podle pohlaví, které umožní řádně sledovat, jaký mají rozpočtové prostředky vliv na hospodářské a sociální příležitosti žen a mužů, a které mohou být zahrnuty do zpráv o plnění rozpočtu; zdůrazňuje, že nový víceletý finanční rámec poskytuje příležitost vypracovat a zavést takovéto údaje a zahrnout do tvorby rozpočtu hledisko rovnosti mužů a žen jakožto nástroj řádné správy;

232.

zdůrazňuje, že finanční zdroje Unie musejí být spravovány v souladu se zásadami transparentnosti a řádné správy; bere na vědomí zjištění Účetního dvora, podle něhož nedošlo při platbách za rozpočtový rok 2011 v rámci okruhu 4 rozpočtu k žádným závažným chybám, ale konstatuje, že průběžné a konečné platby chyby obsahují; dále konstatuje, že ne všechny chyby byly měřitelné;

233.

poukazuje však na specifičnost financování vnější pomoci Unie, která, ačkoli pro ni mají platit stejná pravidla a požadavky na kontrolu jako pro zbytek rozpočtu Unie, je z části prováděna osobami a subjekty nacházejícími se mimo EU a mnohdy za obtížných podmínek, a která by zároveň měla být i nadále schopna pružně reagovat na případné krize a potřeby a přizpůsobit se jim;

234.

podporuje všechna doporučení Účetního dvora týkající se kapitoly „Vnější vztahy, pomoc a rozšíření“ a zvláště doporučení vztahující se ke generálnímu ředitelství pro službu nástrojů zahraniční politiky a nezbytným zlepšením, jež musí být zajištěna v souvislosti s řízením rozpočtu společné zahraniční a bezpečnostní politiky;

235.

zdůrazňuje potřebu větší transparentnosti v oblasti správy finančních prostředků přidělených na volební pozorovatelské mise; vyzývá Komisi, aby zaslala rozpočtovému orgánu za každý rozpočtový rok zprávu, v níž uvede náklady na jednotlivé mise s tím, že budou podrobně rozepsány všechny rozpočtové položky, včetně nákladů spojených s externími dodavateli služeb;

236.

upozorňuje na nutnost opětovného využívání materiálu z misí pro sledování průběhu voleb (nábytek, počítače atd.) během dalších volebních misí nebo v delegacích Unie s cílem maximálně je využít;

237.

vítá zdokonalený rámec řízení rizik pro rozpočtovou podporu, který vypracovala Komise (je plně uplatňován od 1. ledna 2013) jako součást nových pokynů týkajících se rozpočtové podpory v reakci na klíčové doporučení Účetního dvora;

238.

pokud jde o rozpočtovou podporu, bere nicméně na vědomí výhrady a varování Účetního dvora týkající se rizik spojených s nesrovnalostmi, podvody a korupcí; opětovně vyjadřuje své velmi pevné přesvědčení o tom, že rozpočtová podpora, má-li nadále zůstat významným nástrojem pro zajišťování vnější pomoci, musí podléhat obzvláště přísným politickým a právním podmínkám a náročným předpokladům souvisejícím s auditem;

239.

vítá výsledky hodnotící zprávy na téma účinnost pomoci Unie poskytované prostřednictvím organizací občanské společnosti; upozorňuje na jedno z hlavních doporučení zprávy, tj. snížit negativní dopad složitých postupů na účinnost programů prováděných organizacemi občanské společnosti, a vítá skutečnost, že jsou zaváděny nové možnosti pro zjednodušení přístupu k financování;

240.

vítá skutečnost, že Komise považuje zviditelnění projektů EU za klíčový prvek pro řádné provádění projektů a že se povinností stalo vypracování komunikačního plánu pro každý projekt;

241.

s uspokojením konstatuje, že míra chyb u vnější pomoci poskytované v rámci rozpočtu Unie byla podle odhadů Účetního dvora po dobu dvou po sobě následujících let pod prahem významnosti; je však znepokojen tím, že průběžné a konečné platby byly zatíženy závažnými chybami a že celková četnost chyb u plateb byla podle zjištění Účetního dvora vyšší než v předchozích dvou letech (33 % v roce 2011, což představuje zvýšení oproti 23 % v roce 2010 a 22 % v roce 2009);

242.

je znepokojen zjištěním, že systémy dohledu a kontroly u útvaru EuropeAid a GŘ ECHO byly opět pouze částečně účinné; upozorňuje zejména na to, že je třeba zlepšit tyto systémy u delegací; vyzývá Komisi, aby vyčlenila dostatečné zdroje pro pracovníky v delegacích, aby mohli provádět činnosti v oblasti monitorování a dohledu včas a uspokojivě; vítá zavedení nové verze šestiměsíční zprávy o řízení vnější pomoci v červenci 2011, jejímž cílem je posílit vazby odpovědnosti mezi delegacemi a ústředím EuropeAid;

243.

znovu opakuje své znepokojení, pokud jde o vysokou četnost chyb v kódování v informačním systému pro řízení vnější pomoci (CRIS), které mohou ohrozit spolehlivost údajů používaných pro přípravu účetní závěrky; vyzývá Komisi, aby i nadále investovala do zlepšování kvality údajů a rozvoje funkčností systému CRIS, zejména pokud jde o propojení zjištění auditu se zpětným získáváním finančních prostředků (45);

244.

se zájmem očekává první výsledky nové metodiky Komise pro výpočet míry zbytkových chyb, která má být v rozpočtovém roce 2012 poprvé použita napříč ředitelstvími pro vnější vztahy;

245.

sdílí vážné obavy Účetního dvora týkající se nepřiměřenosti personálních zdrojů pro řízení pomoci, zejména v oddělení interního auditu a delegacích EuropeAid, a možných škodlivých dopadů vysoké míry fluktuace smluvních zaměstnanců na ředitelstvích a reorganizace Komise v polovině roku 2011 na řízení pomoci; apeluje na Radu jako na druhou složku rozpočtového orgánu, aby si vzala na zodpovědnost zajištění toho, aby pomoc mohla být v budoucích letech nadále řízena podle nejvyšších standardů;

246.

konstatuje, že v roce 2011, který byl prvním úplným rokem fungování Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), byli zaměstnanci ESVČ a Komise v delegacích z hlediska jejich přidělení a financování oddělenými skupinami; je znepokojen tím, že v roce 2011 minimálně 43 osob, které byly na rok přiděleny do útvaru EuropeAid, využívala ESVČ, a to nad rámec dohodnutých limitů pružnosti, jež jsou stanoveny v pracovních úvazcích dohodnutých mezi oběma organizacemi; vyzývá ESVČ a Komisi, aby plně respektovaly pracovní úvazky a dohlédly zejména na to, aby se pracovníci EuropeAid mohli zaměřit především na zajišťování odpovídajícího řízení, aby u pomoci, kterou poskytuje Unie, nedošlo k ohrožení řádného finančního řízení;

247.

zdůrazňuje skutečnost, že plánovaného navýšení počtu pracovníků úřadu EuropeAid v regionech sousedství by se nemělo dosáhnout snížením počtu pracovníků řídících pomoc Unie nejméně rozvinutým zemím a jiným zemím s nízkými příjmy v jiných regionech a přeložením těchto pracovníků do regionů sousedství; domnívá se, že pokud vzniknou další potřeby, je nutné zaměstnat další pracovníky;

248.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby se při plánování nových výdajových programů v příštím víceletém finančním rámci (VFR) na období 2014–2020 více zaměřily na hodnocení výsledků a dopadů, mj. pomocí předem definovaných ukazatelů, specifických pro jednotlivé země, jež by měly být jednoznačné, transparentní a měřitelné a měly by být také uzpůsobeny zvláštnostem a cílům každého nástroje; podporuje doporučení Účetního dvora, aby Komise vymezila politické cíle, aby mohla lépe ukázat, jak hodlá zajistit přidanou hodnotu Unie v příštím programovém období; znovu vyzývá všechny relevantní zúčastněné strany, včetně občanské společnosti a místních orgánů v partnerských zemích, aby se zapojily do fáze hodnocení pomoci Unie;

249.

vyjadřuje obavy nad rozdíly v metodikách využívaných Účetním dvorem pro výpočet míry chyb u operací v oblasti vnějších vztahů, pomoci a rozšíření v souhrnném rozpočtu a při výpočtu míry chyb plateb z ERF; konstatuje, že se Účetní dvůr rozhodl tyto metodiky od roku 2012 sjednotit, aby poskytl Parlamentu ucelený obraz o aktivitách v oblasti vnějších činností Unie;

250.

po vytvoření ESVČ žádá o jasně rozdělení a koordinaci rolí a povinností Komise a ESVČ, pokud jde o plánování a provádění rozpočtu ve třetích zemích;

251.

žádá Komisi, aby do července 2013 podala zprávu o počtu nevládních organizací, jimž Unie přispívá, které však nevykazují žádný jiný příjem než finanční prostředky od vládních agentur;

252.

požaduje podrobný přehled o přidělování prostředků v Libyi; požaduje rovněž informaci, zda byl velvyslanec EU v Libyi zbaven funkce pověřené osoby;

253.

vyzývá Komisi, aby v zájmu lepší přehlednosti ve zprávách o pokroku používala systém „semaforu“, neboť tak bude zřetelnější, co se od minulého roku zlepšilo, resp. zhoršilo;

254.

se znepokojením konstatuje, že ukazatele výkonnosti u rozpočtové podpory pro Haitskou republiku nebyly zveřejněny; naléhavě vyzývá Komisi, aby tyto ukazatele zveřejnila, jakož i příslušná hodnocení výkonnosti, které haitská vláda dosahuje, aby splnila kritéria pro získání rozpočtové podpory;

255.

poukazuje na to, že Komise ve svých pokynech „Budoucí přístup k rozpočtové podpoře EU poskytované třetím zemím“ stanovila nová kritéria pro rozpočtovou podporu; vyzývá Komisi, aby tato kritéria od roku 2013 transparentně uplatňovala i v případě rozpočtové podpory pro haitskou vládu;

256.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise dosud nezveřejnila žádný seznam projektů, které Unie na Haiti financovala, ačkoli to Komise přislíbila; vyzývá Komisi, aby tento seznam neprodleně zveřejnila a rovněž co nejdříve předložila hodnocení udržitelnosti těchto projektů ve výhledu pěti let;

257.

naléhavě Komisi vyzývá, aby provedla první celkové hodnocení dopadů programu pomoci Unie pro Haiti v roce 2013, které již bylo odloženo, a orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala v této věci zprávu;

258.

vyjadřuje obavy nad zjištěními Účetního dvora, která zveřejnil ve své zvláštní zprávě č. 1/2012 a zvláštní zprávě č. 13/2012 o účelnosti rozvojové pomoci Evropské unie pro zajištění potravin v subsaharské Africe, respektive o rozvojové pomoci Evropské unie na zásobování pitnou vodou a základní hygienická zařízení v zemích subsaharské Afriky, v nichž vyjádřil své obavy ohledně udržitelnosti pomoci Unie; vítá doporučení Účetního dvora obsažená v těchto zprávách a naléhavě vyzývá Komisi, aby je zohlednila a zajistila tak maximální přínosy výdajů Unie v oblasti rozvoje;

259.

vítá to, že v souladu s finančním nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 byly vytvořeny svěřenské fondy EU, čímž se zvýší viditelnost opatření Unie a umožní se přísnější kontrola nad řetězcem, v rámci něhož jsou poskytovány prostředky Unie; žádá Komisi, aby podala Parlamentu zprávu o účinnosti těchto prostředků;

260.

vyjadřuje obavy nad tím, že jsou rámcové programy pro výzkum prováděny v rámci přímého centralizovaného a nepřímého centralizovaného řízení, do něhož je zapojeno šest generálních ředitelství Komise a dvě výkonné agentury; mimoto konstatuje, že jsou části rozpočtu prováděny v rámci nepřímého centralizovaného řízení za účasti společných podniků a Evropské investiční banky;

261.

vyjadřuje politování nad tím, že velký počet útvarů Komise, které jsou v této oblasti zapojeny, zapříčiňuje neprůhlednost rozhodovacích procesů a nejasnou odpovědnost; vyzývá Komisi, aby přezkoumala rozdělení portfolií komisařů tak, aby lépe odráželo rozdělení kompetencí mezi výbory Parlamentu, což je v členských státech velmi rozšířená praxe;

262.

vyjadřuje obavy nad zpožděním při demontáži jaderné elektrárny Ignalina v Litvě, k němuž došlo v důsledku konfliktů mezi příslušnými orgány a smluvními firmami; vítá a podporuje to, že Komise a mezinárodní společenství dárců v souladu s doporučeními Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu přijali rozhodnutí o zastavení finanční podpory tohoto projektu, a to do doby, než bude spor vyřešen;

263.

je hluboce znepokojen tím, že v současné době nejsou známy částky, které budou nezbytné k dokončení celého procesu vyřazování elektrárny z provozu; uznává, že tento proces stále vyžaduje značné finanční částky, a vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se členským státům nepodařilo nastavit mechanismy potřebné k zajištění tohoto dodatečného financování; opakuje a zdůrazňuje, že konečnou odpovědnost za bezpečné uzavření jaderné elektrárny nese členský stát, ve kterém se daná elektrárna nachází; konstatuje, že nedodržení této povinnosti vystavuje občany Unie riziku;

264.

poukazuje na to, že Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zadala vypracování odborných zpráv, mimo jiné švédským odborníkům (SKB), jež potvrzují bezpečnost palivových článků společnosti GNS; se znepokojením konstatuje, že tato dokumentace o kontejnerech pro palivové články, která je již dlouho k dispozici, nebyla předána litevskému schvalujícímu orgánu; poukazuje na to, že dokud nebudou palivové články uloženy do kontejnerů, je nezbytné řídit elektrárnu Ignalina jako elektrárnu, která je stále v provozu, což znamená, že Unie musí nadále financovat náklady na zaměstnávání přibližně 2 000 pracovníků; vyzývá Komisi, aby neakceptovala výmluvy litevské vlády, jimiž nadále odkládá příslušné schválení, resp. celý projekt; požaduje, aby Komise stanovila pevný časový plán, za jehož nedodržení by mohly být uloženy sankce;

265.

vyzývá Bulharsko, Litvu a Slovensko, aby připravily plány vyřazování z provozu včetně podrobných finančních rámců, v nichž vysvětlí, jak bude uzavření jaderných elektráren financováno;

266.

konstatuje, že podle odhadů Účetního dvora v roce 2011 nejpravděpodobnější míra chyb v oblasti, která spadá převážně pod centralizované řízení, činila 3 %, což je více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2010, kdy činila 1,4 %;

267.

konstatuje, že hlavním rizikem nesrovnalostí je to, že by příjemci mohli nadhodnocovat způsobilé výdaje; takovéto riziko je zvyšováno složitostí pravidel pro výpočet způsobilých výdajů; mimoto v některých oblastech prováděcí orgány uplatňují pravidla odlišným způsobem; další zdroj chyb představují nezpůsobilé osobní náklady a náklady související s komerčními činnostmi; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nereagovala včas;

268.

považuje za nepřijatelné to, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v práci nezávislých auditorů certifikujících žádosti příjemců o proplacení nákladů: v 25 z 31 případů, kdy auditoři vydali stanovisko bez výhrad a Účetní dvůr odhalil chyby; vyjadřuje obavy nad takovýmto zjevným nedostatkem profesionality;

269.

vyjadřuje nicméně uspokojení nad tím, že Účetní dvůr považuje audity ex post za účinné;

270.

vyjadřuje politování nad skutečností, že systémy dohledu a kontroly vztahující se na rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci – program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií (ICT-PSP) jsou podle zjištění Účetního dvora neúčinné; vyzývá Komisi, aby tyto systémy dohledu a kontroly okamžitě zlepšila;

271.

bere na vědomí závěry Účetního dvora, že platby v roce končícím dnem 31. prosince 2011 na výzkum a další vnitřní politiky byly ve významném rozsahu zatíženy chybami a že přezkoumané systémy dozoru a kontroly pro výzkum a další vnitřní politiky byly účinné částečně; vyjadřuje politování nad tím, že zpráva Účetního dvora nepřináší žádné podrobné informace o výdajích v oblasti svobody, bezpečnosti a práva;

272.

zdůrazňuje důležitost kapitoly 18 02 – Solidarita – vnější hranice, návrat, vízová politika a volný pohyb osob pro bezpečnost a hospodářství Unie; žádá Komisi, aby zlepšila své rozpočtové plánování;

273.

bere na vědomí výhrady generálního ředitelství Komise pro vnitřní věci, které vyjádřilo ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2011 týkající se ohrožení pověsti v důsledku zpoždění při provádění SIS II; bere na vědomí finanční riziko v důsledku zbytkové míry chyb ve skupině neauditovaných grantů v rámci finančních programů „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností“ a „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“; vyzývá Komisi, aby pokračovala v plánovaných nápravných opatřeních;

274.

uznává, že se počet účastníků sedmého rámcového programu podstatně zvýšil na téměř 20 000 účastníků a že nedostatek zkušeností v kombinaci se složitým souborem pravidel mohl zapříčinit chyby; vyzývá Komisi, aby i nadále účastníkům poskytovala pomoc a zpětnou vazbu;

275.

považuje za nepochopitelné, že auditoři příjemců předkládají chybná ověření finančních prohlášení; je přesvědčen o tom, že se Komise musí zaměřit na poskytování pokynů ohledně odborné kvalifikace soukromých auditorů a na poskytování dalšího odborného poradenství;

276.

bere na vědomí příklady chyb v prohlášeních o osobních a nepřímých nákladech, které uvádí Účetní dvůr; konstatuje, že návrh programu Horizont 2020 představil podstatná zjednodušení pravidel pro tyto kategorie nákladů; domnívá se, že tato zjednodušení jsou pro dosažení významného snížení míry chyb nezbytná;

277.

uznává, že Komise při přezkumu postupů kontrol ex ante usiluje o dosažení rovnováhy mezi včasným schválením a kontrolou;

278.

dále konstatuje, že v rámci auditní strategie sedmého rámcového programu byl proveden audit u příjemců, kteří obdrželi 48 % rozpočtu sedmého rámcového programu;

279.

rovněž si všímá skutečnosti, že Komise používá v případě oprav zjednodušený extrapolační postup vycházející z paušálních částek, což by mohlo urychlit proces zpětného získání prostředků, pokud budou příjemci plně spolupracovat;

280.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila spolupráci mezi všemi generálními ředitelstvími a dalšími zúčastněnými subjekty a aby zajistila větší transparentnost, pokud jde o jejich rozdělení činností, rozhodovacích postupů a povinností;

281.

plně podporuje doporučení Účetního dvora týkající se

282.

vyzývá Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblasti (EACEA), aby přehodnotila jednostranné a nedostatečné finanční poměry, které stanovila za účelem hodnocení finanční situace příjemců a přijímání rozhodnutí o výši částek grantů, v důsledku nichž dokonce ohrozila vybrané projekty tím, že jim nevyplatila obvyklé první splátky a čekala do doby, než bude projekt dokončen a bude o něm podána zpráva; připomíná EACEA, že účinné monitorování a kontrolování projektů zahrnuje realistické hodnocení podmínek malých a středních podniků a velmi malých organizací;

283.

vyjadřuje znepokojení nad závažnými chybami v uskutečněných transakcích EACEA, které byly v rámci programu celoživotního učení (2007–2013) odhaleny při provádění kontrol ex-post; konstatuje, že tyto chyby spočívají především v chybějících dostatečných zdůvodňujících dokumentech na straně příjemců a nedodržování pravidel způsobilosti; vyzývá EACEA, aby dále zlepšila své kontrolní systémy, přizpůsobila je různým druhům příjemců a zvýšila informovanost o jejich finančních povinnostech a kontrolách;

284.

vítá zlepšení, k nimž došlo v rámci systému řízení a kontroly národních agentur a vnitrostátních orgánů, a skutečnost, že se míra chyb při provádění programů prostřednictvím národních agentur v roce 2011 snížila na 1 %, což je výrazně méně než v předcházejících letech;

285.

vyjadřuje politování nad tím, že čtvrtý rok po sobě má generální ředitelství Komise pro komunikaci stále výhradu z důvodu ochrany dobré pověsti ve své výroční zprávě o činnosti, která se týká nedodržování právních předpisů o autorských právech, a to navzdory akčnímu plánu přijatému v roce 2009;

286.

všímá si úspěšných opatření, která Komise přijala v oblasti sportu; vyzývá nicméně Komisi, aby byla ambicióznější, pokud jde o nástroje a rozpočet, které má k dispozici, aby tak připravila podmínky pro program v oblasti sportu v roce 2014;

287.

vyzývá Komisi, aby neproplácela žádné další cestovní náklady poradců komisařů, jejichž práce nepřinesla žádná konkrétní zjištění, a to až doby, kdy bude možné prokázat přidanou hodnotu jejich činnosti;

288.

se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že v 15 z 28 kontrolovaných případů nebyly informace dostupné prostřednictvím Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků týkající se osobní a rodinné situace zaměstnanců aktuální; doporučuje Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora a požádala zaměstnance, aby ve vhodných intervalech odevzdávali dokumenty potvrzující jejich osobní situaci, a aby zavedla systém včasného monitorování těchto dokumentů;

289.

vyzývá Komisi, aby vypracovala hloubkovou studii rozdílů v požadovaných kvalifikacích a poskytovaných výhodách, pracovních podmínkách, příspěvcích, přiznaných dnech dovolené a podmínkách odměňování mezi pozicemi úředníků a pracovníků zahraničních služeb Unie a členských států vykonávajících funkci ve stejném pracovním místě a posoudila, zda tyto rozdíly jsou oprávněným důvodem k rozdílům v platech delegovaných státních příslušníků ve srovnání s úředníky Unie, přičemž by měla zohlednit příslušné platné daňové systémy srovnáním případů se standardizovanými rodinnými situacemi;

290.

se znepokojením konstatuje, že Komise není schopna poskytovat každoroční úplný přehled nákladů vynaložených na najímání externích a dočasných zaměstnanců; požaduje, aby byly tyto náklady systematicky monitorovány a aby byly zveřejňovány;

291.

vyzývá Komisi, aby ve větší míře využívala dostupných technologií, jako jsou telekonference a teleworking, s cílem snížit náklady na budovy a dopravu; žádá Komisi, aby vypracovala odhad možných finančních úspor, kterých by bylo možno dosáhnout díky většímu využívání těchto technologií, a aby tyto odhady předložila Parlamentu do září 2013;

292.

požaduje, aby byla v zájmu zabránění několikanásobnému financování téže problematiky a v zájmu výměny informací zřízena interinstitucionální databáze studií;

293.

má informace od dozorčího výboru OLAF o porušování základních práv při vyšetřování prováděném úřadem OLAF; je těmito informacemi velmi znepokojen a požaduje v souvislosti s těmito incidenty úplnou transparentnost, a to bez ohledu na totožnost zúčastněných osob;

294.

bere na vědomí četné pokusy zastřít objasnění nařčení týkajících se vyšetřovacích metod úřadu OLAF; považuje tyto pokusy za nemístné a požaduje úplné objasnění těchto nařčení;

295.

vyjadřuje znepokojení nad kritickými připomínkami k metodám sběru dat používaným v průzkumech Eurobarometru, které se objevily především ve vědeckých publikacích, a vyzývá Komisi, aby se k těmto výtkám podrobně vyjádřila;

296.

vítá skutečnost, že Účetní dvůr předkládá již druhou zprávu o „výsledcích, jichž bylo dosaženo na základě rozpočtu“; žádá Účetní dvůr, aby do svého hodnocení zahrnul i další útvary Komise, především GŘ EMPL, GŘ MARE a generální sekretariát Komise;

297.

konstatuje, že zprávu o hodnocení financí Unie založenou na dosažených výsledcích (COM(2012) 675) přijala Komise dne 21. listopadu 2012, v důsledku čehož měl Parlament i Účetní dvůr pouze omezenou dobu na přezkum a odpovědi; opětovně připomíná svou předchozí žádost Komisi, aby předkládala hodnotící zprávu příslušnému výboru a plénu ve stejné době, kdy Účetní dvůr předkládá výroční zprávu;

298.

domnívá se, že pokud jde o hodnotící zprávu týkající se rozpočtového roku 2011, bylo dosaženo pokroku, neboť tato zpráva obsahuje některé informace související s výkonností, které byly k dispozici v roce 2011 v souvislosti s financováním v rámci všech hlavních rozpočtových okruhů, a poskytuje shrnutí výsledků hodnocení týkající se některých finančních programů u jednotlivých rozpočtových okruhů;

299.

vyjadřuje nicméně politování nad tím, že tato zpráva pouze shrnuje různá hodnocení týkající se různých programů a zaměřující se na rozdílná časová období, aniž by poskytla komplexní hodnocení výsledků, kterých v roce 2011 dosáhla Komise při provádění svých politik;

300.

sdílí názor Účetního dvora (46), že hodnotící zpráva Unie stále neposkytuje dostatečné údaje ani spolehlivé informace o výsledcích politik Evropské unie a proto nemůže plnit funkci, kterou by měla zaujímat v rámci postupu udělování absolutoria;

301.

s uspokojením konstatuje, že některá hodnocení přispěla k zlepšení konečného dopadu daných programů; vyzývá Komisi, aby zohlednila hlavní zjištění těchto hodnocení při vytváření svých politik;

302.

vyzývá Komisi, aby každoročně informovala rozpočtový orgán o vývoji účtů mimo rozpočet Unie včetně vývoje jejich peněžního toku, jakož i účelu každého účtu;

303.

zdůrazňuje, že předložení těchto shrnutí podle rozpočtových položek po vzoru struktury víceletého finančního rámce pro období 2007–2013 samo o sobě nepředstavuje takovéto hodnocení financí Unie;

304.

domnívá se, že struktura této zprávy, která se skládá z různých předložených souhrnných hodnocení a která zahrnuje průběžné hodnocení, hodnocení v polovině období, hodnocení ex-post a konečné hodnocení, vede k tomu, že je obtížné dosáhnout komplexních závěrů, pokud jde o dosažené výsledky;

305.

bere na vědomí, že podle samotné Komise se hodnocení dopadu programů zpravidla týkají prostředků vázaných nejméně o tři až pět let dříve; trvá na tom, aby mu byla v plném souladu s článkem 318 SFEU každý rok předkládána hodnotící zpráva týkající se zjištěných výsledků dosažených v rámci předchozího rozpočtového roku, tzn. opatření přijatých k dosažení cílů strategie EU 2020;

306.

vyzývá Komisi, aby rozšířila záběr svého hodnocení a vytvořila přístup vycházející z účinnosti skutečných nákladů, jehož cílem by bylo stanovit výsledky dosažené při plnění politických cílů na základě finančních prostředků a pracovníků vyčleněných na jejich provádění;

307.

vyzývá Komisi, aby zajistila nezávislé provádění hodnocení; konstatuje, že výsledné zprávy by měly být co nejdříve předány příslušným výborům Parlamentu;

308.

žádá Komisi, aby v dostatečném časovém předstihu před postupem udělování absolutoria za rok 2012 připravila nový systém informací o řízení a výkonnosti, včetně návrhu a úlohy hodnotící zprávy, přičemž by měla zohlednit doporučení Evropského parlamentu uvedená v bodech 327 a 328 tohoto usnesení, a aby tento návrh předložila orgánu příslušnému k udělení absolutoria;

309.

žádá Komisi, aby za tímto účelem vytvořila spolehlivý systém sběru údajů týkajících se výkonnosti, aby bylo možné stanovit dosažené výsledky a dopady (47);

310.

vítá zlepšení, která zaznamenal Účetní dvůr v hodnocení Komise týkajícím se jejích výsledků, které uvedla ve svých výročních zprávách o činnosti, zejména pokud jde o podávání zpráv o výsledcích dosažených v dané politice v první části těchto zpráv;

311.

vyjadřuje však politování nad tím, že omezený počet obecných cílů a ukazatelů dopadu, které mají generální ředitelství definovat, trpí i nadále nedostatky, které omezují užitečnost těchto cílů a ukazatelů (48);

312.

vyjadřuje rovněž politování nad tím, že se většina ukazatelů a cílů týkala celého období let 2007 až 2013 a nebyly využity průběžné ukazatele či mezníky; v této souvislosti trvá na tom, že by pro ukazatele dopadů měly být stanoveny lhůty a vyčísleny související cílové hodnoty;

313.

vyjadřuje obavy nad tím, že generální ředitelství Komise nestanovila cíle pro provozní činnosti, které by se týkaly hospodárnosti, včetně nákladů vstupů, efektivnosti nebo vztahu mezi vstupy, výstupy a výsledky, ani v této záležitosti nepodala zprávu;

314.

připomíná Komisi stanovená pravidla týkající se střídání vedoucích pracovníků ve správních odděleních Komise; tvrdí, že tyto požadavky jsou nezbytné, má-li se zajistit transparentnost a zabránit využívání příslušných znalostí jakožto mocenského nástroje; vyzývá Komisi, aby tuto zásadu nyní bez výjimky uplatňovala, a zdůrazňuje současně, že nejvyšší vedení by mělo jít v tomto ohledu příkladem a nést zvláštní odpovědnost;

315.

vyjadřuje rovně politování nad tím, že popis dosažených cílů v oblasti politiky uvedený v části 1 výročních zpráv o činnosti se nedostatečně zaměřuje na výsledky a že přezkum plánů řízení a výročních zpráv o činnosti, který provedl Účetní dvůr, neodhalil v této oblasti žádný výraznější pokrok;

316.

trvá na tom, že je třeba dosáhnout konzistentnosti cílů, ukazatelů a cílových hodnot, kterou uvádí plán řízení a o níž jsou podávány informace ve výročních zprávách o činnosti;

317.

trvá na tom, že je třeba v dané výroční zprávě vysvětlit, proč dosažená výkonnost nepřinesla splnění příslušného cíle či dosažení cílových hodnot;

318.

zdůrazňuje, že podle bodů 10.17 a 10.18 výroční zprávy Účetního dvora závisí přesnost hodnocení prováděného GŘ AGRI a GŘ REGIO z velké míry na kvalitě údajů podávaných členskými státy; vyzývá útvary Komise, aby vydaly pokyny týkající se poskytovaných údajů a nalezly způsob, jak členské státy motivovat k tomu, aby poskytovaly vysoce kvalitní údaje o výkonnosti;

319.

bere na vědomí, že podle výročních zpráv o činnosti generálního tajemníka Komise „sladili“ generální ředitelé Komise obecné a specifické cíle svých plánů řízení se strategií Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost;

320.

připomíná, že strategie Evropa 2020 (49) je hlavním projektem Komise, který v roce 2010 zahájil předseda Barroso a jehož cílem je zajistit růst, který bude inteligentní, udržitelný a inkluzivní; zdůrazňuje, že tato strategie se zaměřuje na 5 ambiciózních cílů, které jsou stanoveny ve vyčíslitelných cílech v oblasti zaměstnanosti, inovací, vzdělávání, chudoby a klimatu/energie;

321.

konstatuje, že Eurostat je odpovědný za zajištění statistické podpory strategie, především při produkci a poskytování relevantních statistických údajů a zajišťovaní jejich vysokých standardů;

322.

konstatuje, že Eurostat opět řádně nezpracovával citlivé informace, například pokud jde o údaje týkající se Řecka; vyzývá Komisi, aby provedla důslednější přezkumy kvality a zajistila, aby byl Eurostat při své prezentaci statistických údajů přesný; požaduje, aby byla v této záležitosti do března 2014 předložena zpráva;

323.

trvá na tom, že je třeba posílit důvěryhodnost systému evropské statistiky; vítá doporučení, které v této souvislosti vydal Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 12/2012 týkající se přechodu „na takový systém evropské statistiky, který zajistí profesionální nezávislost, dostatečné zdroje a silný dohled včetně sankcí pro případy, kdy nebudou dodržovány standardy kvality“ (50);

324.

zdůrazňuje, že strategie Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti není založena na činnostech, které provádějí jednotlivá GŘ, ale zahrnuje sedm stěžejních iniciativ napříč několika oblastmi, jež jsou vždy prováděny několika generálními ředitelstvími, což přináší problémy týkající se koordinace a spolupráce v rámci Komise;

325.

konstatuje, že koordinace mezi útvary Komise v rámci stěžejních iniciativ probíhala v různých formách konzultací mezi interními útvary, přičemž v některých případech se jednalo neformální konzultace (51); vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že devět skupin komisařů, které ustavil předseda Barroso v dubnu 2010, se sešlo jen při výjimečných příležitostech (52), což znamenalo, že tohoto nového způsobu koordinace bylo v roce 2011 využito nedostatečně; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že nebyl zaveden žádný specifický mechanismus, který by zajistil uspokojivou koordinaci při provádění veškerých stěžejních iniciativ;

326.

vyjadřuje politování nad tím, že zahájení strategie Evropa 2020 se nepřekrývalo s časovým rámcem nového programového období 2014–2020 a vyjadřuje hluboký nesouhlas s tím, že tato skutečnost povede ke zpoždění při plnění této strategie v těch případech, kdy se členským státům nepodařilo přizpůsobit své programy udržitelného a inteligentního růstu podporujícího začlenění financované na vnitrostátní a na úrovni Unie;

327.

žádá veškeré útvary Komise, které jsou zapojeny do strategie Evropa 2020, aby v rámci svých plánů řízení definovaly omezený počet jednoduchých cílů, které budou splňovat požadavky Účetního dvora, pokud jde význam, srovnatelnost a spolehlivost, přičemž cílem je v umožnit v rámci výročních zpráv o činnosti provést roční hodnocení výkonnosti Komise při plnění strategie;

328.

žádá Komisi, aby zásadním způsobem upravila strukturu své hodnotící zprávy uvedené v článku 318 SFEU a rozlišovala vnitřní a vnější politiky a zaměřila se v části zprávy, která se zabývá vnitřními politikami, na strategii Evropa 2020 spočívající v růstu a zaměstnanosti a na hospodářskou a sociální politiku Unie; trvá na tom, že je třeba klást důraz na pokrok dosažený při plnění stěžejních iniciativ;

329.

podporuje hlavní závěry, k nimž došel Účetní dvůr v rámci svých auditů výkonnosti:

330.

s uspokojením bere na vědomí, že Komise zavedla systém opatření přijímaných v návaznosti na doporučení Účetního dvora obsažená v jeho zvláštních zprávách o auditech výkonnosti (viz zvláštní zpráva č. 19/2012) (53); žádá Komisi, aby přijímání navazujících opatření posílila a zajistila včasnou a účinnou reakci na doporučení Účetního dvora a orgánu příslušného k udělení absolutoria;

331.

vítá skutečnost, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu vypracoval zvláštní pracovní dokumenty a zprávy týkající jednotlivých zvláštních zpráv Účetního dvora, jejichž závěry jsou k dispozici v samostatném dokumentu (54);

332.

domnívá se, že nedílnou součástí postupu udělování absolutoria by mělo být politické vyhodnocení zjištění obsažených ve zvláštních zprávách;

333.

vítá proto probíhající konzultace svého výboru, Konference předsedů výborů a Konference předsedů týkající se stanovení nejvhodnějšího způsobu, jak zohlednit zjištění obsažená ve zvláštních zprávách a zajistit tak maximální přínos auditů Účetního dvora;

334.

vyzývá své orgány, aby v dostatečném časovém předstihu před postupem udělování absolutoria za rok 2012 nalezly funkční a trvalé řešení.

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011 (1),

—

s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2011 (COM(2012) 436 – C7–0224/2012) (2),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2011, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů (3), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti (4) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2011 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 17. dubna 2013 k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2011, oddíl III – Komise (5) a na své usnesení obsahující připomínky, které je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí,

—

s ohledem na zvláštní zprávy Účetního dvora vypracované v souladu s čl. 287 odst. 4 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2013 týkající se udělení absolutoria Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011 (05752/2013 – C7-0038/2013),

—

s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (7), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

—

s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0096/2013),

A.

vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

B.

vzhledem k tomu, že zvláštní zprávy Účetního dvora obsahují informace o důležitých otázkách souvisejících s uskutečňováním výdajů, a jsou tudíž pro Parlament užitečné při plnění jeho úlohy orgánu příslušného k udělení absolutoria;

C.

vzhledem k tomu, že jeho připomínky ke zvláštním zprávám Účetního dvora tvoří nedílnou součást výše uvedeného rozhodnutí Parlamentu ze dne 17. dubna 2013 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, oddíl III – Komise;

1.

vítá zprávu Účetního dvora a bere na vědomí jeho kritické hodnocení opatření přijatých Komisí i členskými státy;

2.

zdůrazňuje skutečnost, že cílem společné rybářské politiky (SRP) je podporovat udržitelný rybolov, což předpokládá dlouhodobou životaschopnost odvětví rybolovu a rovnováhu mezi rybolovnými zdroji a kapacitou rybářského loďstva, aby se zabránilo nadměrnému odlovu populací ryb;

3.

bere na vědomí, že i když snižování nadměrné rybolovné kapacity bylo opakovaným tématem předchozích reforem společné rybářské politiky a zabývala se jí zvláštní zpráva Účetního dvora č. 3/1993 a č. 7/2007, nákladná opatření zaměřená na přizpůsobení rybářských loďstev členských států rybolovným zdrojům, která byla dosud ke snížení rybolovné kapacity přijata, nebyla úspěšná;

4.

je si vědom toho, že od roku 1995 lze pozorovat u odlovů ryb v Unii klesající tendenci a že podle zelené knihy Komise o reformě společné rybářské politiky ze dne 22. dubna 2009 (COM(2009) 163) je tento pokles do značné míry způsoben nadměrným rybolovem a je součástí začarovaného kruhu, kterým je na jedné straně nadměrná rybolovná kapacita rybářského loďstva a na straně druhé jeho nízká ekonomická výkonnost;

5.

je znepokojen tím, že od poslední reformy společné rybářské politiky v roce 2002 poklesl odlov ryb o 1 000 000 tun a počet pracovních míst v odvětví rybolovu se snížil ze 421 000 na 351 000;

6.

konstatuje, že i když neexistuje oficiální definice nadměrné rybolovné kapacity, klesající odlov a ztráty pracovních míst, k nimž dochází v důsledku nadměrného odlovu populací, jsou důkazem nadměrné rybolovné kapacity; vyzývá Komisi, aby proto definovala nadměrnou rybolovnou kapacitu a zvážila relevantnější a důraznější opatření, která umožní provádět kroky k dosažení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy;

7.

považuje za nezbytné, aby Komise vypracovala zprávu, v níž uvede údaje o stávající nadbytečné kapacitě v Unii rozdělené podle rybářského loďstva a jednotlivých států;

8.

je také znepokojen tím, že jako opatření k omezení velikosti rybářského loďstva ztratily stropy pro kapacitu loďstev svůj význam, neboť skutečná velikost loďstva je výrazně pod těmito stropy a mohla by být dokonce o 200 000 tun větší a stále bude v souladu s předpisy; zdůrazňuje, že v důsledku technického pokroku se kromě toho zvýšila rybolovná kapacita loďstev za posledních deset let v průměru o 3 % ročně;

9.

konstatuje, že společná rybářská politika měří kapacitu plavidel na základě výkonu (vyjádřeného v kilowattech) a velikosti (vyjádřené jako hrubá tonáž plavidla) a že tyto ukazatele neberou v úvahu technický pokrok v metodách rybolovu, což ztěžuje stanovení vhodných cílů pro její snížení; konstatuje, že Komise chce tyto statické parametry zachovat až do konce roku 2015;

10.

vyzývá Komisi, aby posílila povinnost členských států řádným způsobem aktualizovat rejstřík rybářského loďstva, a aby zavedla povinnost podávat zprávy o krocích učiněných s cílem zajistit rovnováhu mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy;

11.

bere na vědomí, že pokud jde o snížení rybolovné kapacity, nový návrh SRP, který předložila Komise, vychází z nového tržního přístupu (program udělování převoditelných rybolovných práv), neboť Komise dospěla k názoru, že tyto programy mohou hrát důležitou úlohu při snižování nadměrné rybolovné kapacity;

12.

vyjadřuje své znepokojení nad nedostatky, které se projevily u pravidel pro nakládání s rybolovnými právy v případě, že jsou rybářská plavidla vrakována s veřejnou podporou, a nad neschopností definovat jasná a účinná výběrová kritéria pro výběr plavidel; domnívá se, že programy vrakování byly zčásti prováděny nevhodným způsobem, neboť peníze daňových poplatníků byly využívány k vrakování již neaktivních lodí nebo dokonce nepřímo k výstavbě nových lodí; konstatuje však, že některé členské státy prováděly programy vrakování, které splnily svůj účel; zdůrazňuje proto, že při provádění programů vrakování je třeba uplatňovat přísná ochranná opatření, aby se zajistilo snížení nadměrné kapacity a zabránilo se zneužívání prostředků;

13.

vyjadřuje politování nad tím, že investice do rybářských plavidel financované z Evropského rybářského fondu (ERF) mohou zvyšovat schopnost jednotlivých plavidel lovit ryby; domnívá se, že vysvětlující sdělení, které Komise připravila a zaslala členským státům v návaznosti na zvláštní zprávu Účetního dvora o schopnosti plavidel lovit ryby, v němž Účetní dvůr vyzval vnitrostátní orgány, aby uplatňovaly přísnější kontroly, než se rozhodnou financovat investiční projekty do plavidel, je nedostatečné;

14.

konstatuje, že v bodě 36 zvláštní zprávy č. 12/2011 se sice uvádí, že ke konci roku 2010 dosahovalo provádění Evropského rybářského fondu (ERF) vyjádřené ve výdajích potvrzených členskými státy částky 645 milionů EUR, což odpovídá 15 % částky, která je k dispozici na období 2007–2013, že většina této částky byla vykázána v roce 2010 a že Komise k 31. prosinci 2010 stále neproplatila 292 milionů EUR, k čemuž došlo v důsledku toho, že Rada přijala se zpožděním nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (8), a v důsledku složitosti v prvotní fázi zřizování řídících a kontrolních systémů členských států; konstatuje, že průběžné platby potvrzené členskými státy do konce prosince 2011 činily 28 % (1 188 milionů EUR) z celkové částky přidělené v rámci ERF, a vítá skutečnost, že tempo čerpání prostředků z ERF nyní nabírá na rychlosti;

15.

doporučuje, aby členské státy přijaly opatření s cílem

16.

vyzývá Komisi, aby stanovila účinné stropy pro kapacitu loďstev;

17.

považuje za nezbytné provést reformu společné rybářské politiky (SRP) a stanovit regiony pro její provádění a řízení programů a opatření;

18.

podporuje tato doporučení Účetního dvora:

19.

navíc se domnívá, že s ohledem na kritiku Účetního dvora se ukazuje, že SRP i ERF představují v současné době neúčinné využívání našich společných zdrojů, a vítá proto skutečnost, že program bude v blízké budoucnosti kompletně přezkoumán; zdůrazňuje, že při přepracovávání tohoto programu je důležité zaměřit se na ty oblasti rybolovu, které je možné nejlépe řešit na úrovni Unie, jako jsou hlediska ochrany životního prostředí, spíše než na různé formy neúčinných podpůrných programů;

20.

vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 13/2011;

21.

připomíná, že řádný výběr daně z přidané hodnoty (DPH) má přímý vliv na ekonomiky členských států a rozpočet Unie, neboť daňové podvody a zejména podvody s DPH přinášejí ekonomikám členských států a rozpočtu Unie nadměrně vysoké ztráty, a zhoršují tak dluhovou krizi; poukazuje na to, že roční výše podvodů s DPH podle odhadů dosahuje hodnoty zhruba 1 400 milionů EUR;

22.

je přesvědčen, že zejména v současné hospodářské situaci je třeba klást větší důraz na účinnější a spravedlivější systémy výběru daní; zdůrazňuje, že zdokonalení takových systémů by mělo být pro Unii a všechny členské státy, a zejména pro ty, které se potýkají s největšími hospodářskými problémy, prvořadou prioritou;

23.

připomíná, že podle studie vypracované pro Komisi není podle odhadů v EU odváděno průměrně 12 % DPH; upozorňuje zvláště na to, že tento výpadek příjmů z DPH dosahuje v Řecku a Itálii, tedy v členských státech, které procházejí nejtíživější dluhovou krizí, alarmující výše 30 % (Řecko) a 22 % (Itálie);

24.

zdůrazňuje, že kromě vyhýbání se daňovým povinnostem a ztrátám způsobeným platební neschopností lze výpadek příjmů z DPH připsat na vrub podvodům, netransparentním pravidlům, nesourodým kontrolním systémům a tomu, že členské státy neprovedly právní předpisy Unie nebo je provedly jen částečně, přičemž výpadek příjmů z DPH, který dosahuje miliard EUR, je převážně nahrazován úspornými opatřeními, která mají negativní důsledky pro občany Unie a jejichž dopad musí nést ti občané, kteří svůj příjem řádně doložili a u nichž ho lze detailně sledovat;

25.

je hluboce znepokojen zjištěními Účetního dvora, zejména tím, že jen uplatňování celního režimu 42 (9) způsobilo v roce 2009 odvozené ztráty přibližně ve výši 2,2 miliardy EUR v sedmi členských státech, kde Účetní dvůr provedl v roce 2009 audit, což představuje 29 % DPH teoreticky uplatnitelné na zdanitelnou částku všech dovozů uskutečněných v těchto členských státech na základě celního režimu 42 v roce 2009;

26.

se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr shledal, že regulační rámec Unie nezajišťuje jednotnou a řádnou správu případů osvobození od DPH ze strany celních orgánů členských států, a že regulační rámec nezajišťuje, aby informace o těchto plněních byly vždy poskytovány správcům daně v členských státech určení, což činí tento systém nedostatečně chráněným vůči zneužívání ze strany organizovaného zločinu a jednotlivých podvodníků, a vytváří tak konkurenční nevýhodu pro hospodářské subjekty jednající v dobré víře;

27.

upozorňuje na zjištění Účetního dvora, že celní orgány v auditovaných členských státech nezajišťují platnost a úplnost údajů ani splnění ostatních podmínek pro osvobození od DPH;

28.

je znepokojen tím, že Účetní dvůr shledal závažné nedostatky v kontrole zjednodušených celních režimů, které tvoří 70 % všech celních režimů, zejména nízkou kvalitu auditů nebo jejich nedostatečné zdokumentování a malou míru využití automatizovaných postupů zpracování údajů k provedení kontrol při uplatňování zjednodušených režimů; poukazuje na to, že tyto nedostatky způsobily rozpočtu Unie neopodstatněné ztráty a že správné fungování celního systému má přímý dopad na výpočet DPH; vyjadřuje politování nad tím, že Komise za posledních deset let neučinila vhodná opatření k nápravě tohoto stavu, nýbrž se schovávala za pravidla, která se v psané podobě jevila jako celkem dostačující;

29.

s politováním konstatuje, že model výběru DPH zůstal od svého založení nezměněn; domnívá se, že je zastaralý, neboť došlo k řadě změn v technologické i ekonomické sféře;

30.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly současné i nové trendy v oblasti podvodů a účinně na ně reagovaly, a žádá, aby Komise do září 2013 informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu o tom, jaká dočasná a trvalá opatření v rámci celního režimu 42 byla přijata nejen Unií, ale také na vnitrostátní úrovni, a jak tato opatření ovlivnila počet případů podvodu; bere na vědomí „Zelenou knihu o budoucnosti DPH – Pro jednodušší, stabilnější a účinnější systém DPH“ (COM(2010) 695) a žádá, aby byly předloženy konkrétní návrhy reformy DPH;

31.

vyzývá Komisi, aby naléhavě požádala členské státy, aby zjednodušily své právní předpisy ohledně DPH, zavedly standardní podobu daňového formuláře pro daňové orgány a zavedly jednotné a řádné vyřizování případů výjimek z DPH celními orgány členských států a aby zajistily lepší dostupnost těchto legislativních textů přeložených minimálně do angličtiny, francouzštiny a němčiny;

32.

vyjadřuje politování nad tím, že byl odložen předpokládaný vstup v platnost modernizovaného celního kodexu uvedený v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady předloženého Komisí, kterým se stanoví celní kodex Unie (COM(2012) 64), a považuje nové navrhované datum, totiž 31. prosince 2020, za nepřijatelné; připomíná, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (10), předpokládalo, že modernizovaný celní kodex vstoupí v platnost do 24. června 2013, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily veškeré nezbytné kroky k urychlení přípravného procesu;

33.

důrazně doporučuje všem členským státům, aby se zapojily do pracovní oblasti 3 Eurofiscu zaměřené na podvodné operace podle celního režimu 4200;

34.

podporuje návrh Komise směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o daňové úniky spojené s dovozem a jinými přeshraničními plněními (KOM(2008) 805), jenž se snaží zavést společnou odpovědnost hospodářských subjektů za plnění uvnitř Unie, což znamená, že pokud dojde ke ztrátě DPH v důsledku lživého, pozdního nebo neúplného oznámení plnění správci DPH, dovozci v takových případech ponesou za tuto ztrátu společně a nerozdílně odpovědnost a mohou podléhat odpovídajícím sankcím;

35.

zdůrazňuje význam intenzivnější a rychlejší spolupráce mezi členskými státy a lepší kontroly výměn informací, přímějších kontaktů mezi místními daňovými a celními orgány i na úrovni online systému výměny informací o DPH (VIES), s cílem zajistit, aby si členské státy vzájemně poskytovaly účinnou pomoc;

36.

doporučuje členským státům, aby bez zbytečného odkladu poskytly celním orgánům online přístup k identifikačním číslům pro DPH obsaženým v systému výměny informací o DPH (VIES), a umožnily jim tak splnit jejich povinnost ověřit čísla pro DPH uvedená v celních prohlášeních; žádá Komisi, aby příslušné výbory Evropského parlamentu a Účetní dvůr pravidelně každý měsíc informovala o tom, jak se ve všech členských státech vyvíjí situace, pokud jde o předcházení podvodům v rámci celního režimu 42;

37.

vyzývá Komisi, aby vytvořila systém, který by kombinoval pomoc v celní oblasti a administrativní spolupráci v oblasti DPH pro zajištění účinného předávání informací, aby byly příslušné orgány v jedné oblasti rutinně informovány o krocích podniknutých v oblasti druhé; domnívá se, že by to zrychlilo a zefektivnilo spolupráci mezi příslušnými orgány a výběr DPH v cílovém členském státě;

38.

zdůrazňuje úlohu elektronické veřejné správy při zvyšování transparentnosti a boji proti podvodům a korupci, a tudíž při ochraně veřejných financí; zdůrazňuje, že Unie zaostává za svými průmyslovými partnery, mj. z důvodu nedostatečné interoperability systémů (11); zdůrazňuje, že Unie musí zintenzívnit své úsilí o zavedení nové generace elektronické správy (e-government);

39.

poukazuje na to, že zdokumentované bezhotovostní elektronické transakce ztěžují zapojení do šedé ekonomiky a že se ukazuje, že je úzká souvislost mezi podílem elektronických plateb v určité zemi a rozsahem její šedé ekonomiky (12); vybízí členské státy, aby snížily limity pro povinné bezhotovostní platby;

40.

schvaluje doporučení Účetního dvora, zejména:

žádá Komisi, aby každých šest měsíců podávala zprávu o tom, jak a kdy provede tato doporučení;

41.

vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 14/2011 a podporuje závěry Účetního dvora, zejména pak zjištění, že „předvstupní pomoc EU Chorvatsku celkově významně přispívá k pokroku Chorvatska při budování jeho správních kapacit pro řízení zvýšeného financování z EU po přistoupení“; vítá skutečnost, že předvstupní pomoc hraje při přípravě chorvatských orgánů na řízení politik soudržnosti a rozvoje venkova v období po vstupu země do EU významnou a pozitivní úlohu;

42.

lituje, že zpráva Účetního dvora neobsahuje dostatek informací o míře chybovosti nebo podvodů a o následných opatřeních, a to i soudních v odůvodněných případech, a také o hodnocení dosažených výsledků;

43.

zdůrazňuje nicméně, že Účetní dvůr došel k závěru, že „pomoc byla zatím při plnění stanovených cílů jen částečně úspěšná a v řadě klíčových oblastí je třeba podpořit další pokrok v budování kapacit jak před přistoupením, tak po něm“; poukazuje na zjištění Účetního dvora, že „ve většině oblastí předvstupní pomoc i Komise dosud nepovažovala schopnost Chorvatska za dostatečnou na to, aby Chorvatsko mohlo pomoc realizovat bez kontrol ex ante prováděných Komisí“ a že „přes pokrok dosažený v poslední době jsou kapacity v oblasti zadávání zakázek a boj proti korupci dvě oblasti, kde je třeba podporu chorvatských orgánů zvláště zvýšit“;

44.

s ohledem na některé případy nedostatečné připravenosti správních orgánů a institucí a na přechod od financování před přistoupením k financování ze strukturálních fondů v předchozích přistoupeních k Unii jej znepokojuje otázka, jak by se dalo podobným rizikům v případě Chorvatska předejít;

45.

je znepokojen tím, že vedle významného zaměření Účetního dvora na slaďování právních předpisů je zapotřebí rovněž neustále sledovat a zavádět opatření k vyřešení:

46.

podporuje doporučení Účetního dvora a především pak vyzývá Komisi a chorvatské orgány, aby úzce spolupracovaly s cílem posílit důraz na priority zaměřující se na budování kapacit v oblasti zadávání zakázek prováděním plánů pro odborné vzdělávání na pracovišti i mimo pracoviště, zavádět rozsáhlejší opatření pro uspokojení potřeb v oblasti budování kapacit na regionální a místní úrovni a dále rozvíjet hodnocení účinnosti projektů a vytvořit portfolio projektů připravených k realizaci, aby bylo možno plně využít zvýšené dostupné finanční prostředky po vstupu země, a také přijmout opatření týkající se programů rozvoje venkova a posílit protikorupční opatření;

47.

podporuje doporučení Účetního dvora adresované Komisi, aby zohlednila zkušenosti získané v Chorvatsku při řízení předvstupní pomoci ve vhodných případech i v jiných zemích;

48.

vítá hodnocení, které Komise začlenila do své monitorovací zprávy o přípravách Chorvatska na přistoupení ze dne 24. dubna 2012, v níž uvádí, že „přípravy Chorvatska na členství v EU probíhají celkově zdárně. Chorvatsko dosáhlo značné úrovně sladění právních předpisů s acquis. Od zprávy o pokroku z roku 2011 a poslední aktualizace monitorovacích tabulek na podzim roku 2011 země učinila další pokrok. Komise však zjistila, že stále existuje několik málo problémů, k jejichž řešení je třeba vynaložit další úsilí“ (13);

49.

všímá si, že v rámci několika kapitol acquis je doposud řada nevyřešených otázek, kterými je třeba se zabývat; především je nutné věnovat pozornost sladění legislativy, pokud jde o sekundární právní předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek, zejména veřejných zakázek v oblasti obrany, a také řádnému provádění nově přijatých právních předpisů, zejména na místní úrovni, a to rovněž s ohledem na budoucí řízení strukturálních fondů;

50.

konstatuje také, že je třeba dalšího úsilí v oblasti finanční kontroly, aby se zlepšilo celkové fungování veřejné interní finanční kontroly a externího auditu na centrální i místní úrovni, a také v oblasti finančních a rozpočtových ustanovení tam, kde je nutné pokračovat v budování kapacit s cílem dosáhnout po přistoupení účinné koordinace obecného systému vlastních zdrojů, a aby se zintenzívnila modernizace kontrolní strategie celních orgánů zaměřené na kontroly prováděné po odbavení zboží;

51.

zdůrazňuje, že v některých oblastech je třeba zvýšit úsilí, především v zemědělství a rozvoji venkova, kde je třeba věnovat pozornost dalšímu sladění legislativy a posílení správní kapacity v oblasti přímých plateb a rozvoje venkova;

52.

je znepokojen nízkou mírou čerpání finančních prostředků z programů Sapard a IPARD – některá odvětví byla při provádění opatření 1 (Investice do zemědělských podniků) velmi chabě zastoupena, zejména odvětví mléka, skleníkového pěstování a odvětví ovoce a zeleniny; domnívá se, že to ukazuje na vážné nedostatky, pokud jde o kapacitu a připravenost těchto odvětví k budoucímu čerpání finančních prostředků Unie;

53.

všímá si zpoždění při provádění předvstupní pomoci; vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při řešení tohoto problému, a naléhavě vyzývá Komisi a chorvatské orgány, aby i nadále zvyšovaly rychlost provádění pomoci, zejména posílením budování kapacit; zdůrazňuje, že vytváření kapacit v rámci předvstupní pomoci by mělo být zaměřeno na ústřední orgány, stejně jako na regionální a místní struktury; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že pokud jde o Chorvatsko, může nedostatečná pozornost na úrovni regionálních a místních struktur vést k tomu, že země nebude mít odpovídající administrativní kapacity a zkušenosti pro čerpání pomoci Unie;

54.

opět zdůrazňuje, že cílem předvstupní pomoci je mimo jiné posílení schopnosti kandidátských zemí čerpat v budoucnu finanční prostředky z Unie efektivním a transparentním způsobem; vítá proto nové přístupy, které Komise uplatňuje při plánování předvstupní pomoci Chorvatsku, jako je propojování zvláštních projektů na vytváření kapacit s jednáními o přistoupení, což umožní zavedení víceletých programů;

55.

vyzývá Komisi, aby v co nejvyšší míře zvýšila možnosti institucionálního vzdělávání a vytváření kapacit v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích, a to zejména prostřednictvím propojení postupů předvstupní pomoci s postupy využívanými v rámci strukturálních fondů, Evropského sociálního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova;

56.

konstatuje rovněž, že, pokud jde o regionální politiku a koordinaci strukturálních nástrojů, je třeba dále zaměřit úsilí na účinné provádění plánů ke zvýšení správní kapacity pro provádění politiky soudržnosti v budoucnosti a propojení úspěšně řešených projektů;

57.

vyzývá chorvatské orgány, aby přijaly opatření zaměřená na řešení výše uvedených problémů, a žádá Komisi, aby podala zprávu o pokroku Chorvatska při řešení těchto a ostatních zbývajících otázek;

58.

oceňuje pokrok, kterého Chorvatsko dosáhlo ve zvyšování svých institucionálních a správních kapacit a konsolidaci řízení předvstupní pomoci;

59.

vítá skutečnost, že v prosinci 2011 bylo zřízeno chorvatské ministerstvo pro regionální rozvoj a fondy EU, a skutečnost, že ministr pro regionální rozvoj a fondy EU byl také jmenován místopředsedou vlády, čímž nová vláda prokázala odhodlání zabývat se otázkami týkajícím se regionálního rozvoje a využívání fondů Unie;

60.

konstatuje, že Chorvatsko vyvinulo značné úsilí o zavedení řádného finančního řízení a systému kontroly, díky čemuž by měly v druhé polovině roku 2012 skončit kontroly ex ante; zdůrazňuje však, že jsou potřebná další dlouhodobá opatření, neboť Komise Chorvatsku prozatím ve většině oblastí nepovolila uplatňovat předvstupní pomoc bez kontrol ex ante;

61.

vítá skutečnost, že v lednu 2012 vstoupil v platnost nový zákon o veřejných zakázkách zajišťující větší transparentnost a že v roce 2011 došlo k realizaci vzorového partnerského projektu v rámci nástroje předvstupní pomoci z roku 2008 nazvaného „Posilování kapacity k nápravě nesrovnalostí v postupech zadávání veřejných zakázek“, který zahrnoval mimo jiné také činnosti v oblasti zvyšování informovanosti;

62.

naléhavě vyzývá Komisi a chorvatské orgány, aby se přednostně zabývaly zvyšováním kapacit v oblasti veřejných zakázek; v této souvislosti zdůrazňuje, že boj proti korupci hraje v celém procesu přistoupení ústřední úlohu a že pokud se nepodaří zavést preventivní protikorupční opatření, bude třeba v budoucnu počítat při čerpání pomoci Unie s komplikacemi;

63.

zdůrazňuje, že vyřazování z provozu bude v nadcházejících letech stále významnější otázkou, protože do roku 2025 bude nutné uzavřít třetinu ze 133 reaktorů činných ve 14 členských státech (14);

64.

vyzývá svůj Rozpočtový výbor a Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, aby zjištění Výboru pro rozpočtovou kontrolu zohlednily při jednání o novém víceletém finančním rámci (na období 2014–2020);

65.

domnívá se, že zjištění Účetního dvora lze shrnout takto:

66.

dále konstatuje, že Komisí předložený program financování nebyl předmětem předběžného komplexního hodnocení;

67.

bere na vědomí, že stav popsaný ve zprávě Účetního dvora se týká období do konce roku 2010, a že Komise následně přijala řadu iniciativ;

68.

konstatuje, že obecným cílem Unie v oblasti jaderné energetiky je zaručit co největší míru jaderné bezpečnosti;

69.

bere na vědomí stanovisko Komise, že zavedla procesní rámec, který stanoví konkrétní cíle, definuje úlohy a odpovědnosti a jasně vymezuje požadavky na podávání zpráv a dohled (16);

70.

bere na vědomí odpověď Komise, která vysvětluje, že posouzení potřeb bylo součástí posouzení dopadu (SEC(2011) 1387) provedeného v roce 2011; konstatuje, že toto posouzení dopadu zahrnulo dosud dosažený pokrok, zbývající výzvy a přehled stavu financování;

71.

připomíná, že smlouvy o přistoupení Bulharska a Slovenska stanoví limity pro poskytování finanční pomoci Unie na rok 2009, resp. 2006;

72.

vítá návrh nařízení Rady o podpoře poskytované Unií na programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku, Litvě a na Slovensku z provozu (COM(2011) 783), který vychází z rozsáhlých konzultací se zúčastněnými subjekty, dotčenými členskými státy – Bulharskem, Litvou a Slovenskem – a skupinami odborníků ve věci vyřazování z provozu; vítá skutečnost, že jako výchozí materiál byla použita zjištění z usnesení Parlamentu ze dne 5. dubna 2011 (17) a závěr a doporučení auditu Účetního dvora týkajícího se vyřazování z provozu z roku 2011;

73.

připomíná, že odborníci vyzvali k tomu, aby další podpora ze strany Unie vycházela z propracovaného a úplného podrobného plánu na vyřazování z provozu, který bude zahrnovat i odhad celkových nákladů do skončení lhůty pro vyřazení z provozu; zastává názor, že je třeba jasně uvést národní spolufinancování a způsob zajištění tohoto financování z dlouhodobého hlediska;

74.

s uspokojením konstatuje, že zúčastněné subjekty výslovně podpořily hlavní cíle definované ve výše uvedeném posouzení dopadů (18), které provedla Komise, jakož i zaměření pomoci Unie na plnění konkrétních cílů s nejvyšší přidanou hodnotou pro Unii; poznamenává, že od samého počátku je třeba brát v úvahu dodržování postupů a podrobné sledování nákladů;

75.

znovu opakuje a zdůrazňuje vzájemné závazky přijaté společně ze strany Unie a Bulharska, Slovenska a Litvy s ohledem na vyřazení jaderné elektrárny, resp. čtyř bloků jaderné elektrárny Kozloduj, bloku 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 a bloku 1 a 2 jaderné elektrárny Ignalina, z provozu;