C:2023:129:FULL

Šis dokumentas gautas iš interneto svetainės „EUR-Lex“

EUROPA
„EUR-Lex“ pradžios puslapis
EUR-Lex - C:2023:129:FULL - LT

Pagalba

Paieškos patarimai

Reikia daugiau paieškos galimybių? Pasinaudokite šia paieškos galimybe – Išplėstinė paieška

Dokumentas C:2023:129:FULL

Pagalba

Úřední věstník Evropské unie, C 129, 13. dubna 2023

Rodyti visus šiame Oficialiajame leidinyje paskelbtus dokumentus

Dokumento data:: 13/04/2023

Autorius:: Evropská unie
Forma:: Úřední věstník

HTML

PDF

e. parašas

Kaip patikrinti, ar Oficialusis leidinys autentiškas

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 129

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 66 13. dubna 2023

Obsah		Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2023/C 129/01	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.11005 – RENAULT / MINTH / JV) ( 1 )	1

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2023/C 129/02	Směnné kurzy vůči euru – 12. dubna 2023	2
2023/C 129/03	Informace Evropské komise zveřejněné v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ohledně oznámení státu vlajky (seznam států a jejich příslušných orgánů) podle čl. 20 odst. 1, 2 a 3 a přílohy III nařízení (ES) č. 1005/2008	3
	INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
	Kontrolní úřad ESVO
2023/C 129/04	Rozhodnutí č. 44/23/KOL ze dne 8. března 2023 o zahájení formálního vyšetřování ve věci údajné státní podpory ve prospěch společnosti Farice – Výzva k předložení připomínek ke státní podpoře podle čl. 1 odst. 2 protokolu 3 části I k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora	22

	V Oznámení
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2023/C 129/05	Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu	47
2023/C 129/06	Zveřejnění jednotného dokumentu uvedeného v čl. 94 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a odkazu na zveřejnění specifikace produktu týkající se názvu v odvětví vína	61
2023/C 129/07	Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	67


	(1) Text s významem pro EHP.

II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

13.4.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 129/1

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.11005 – RENAULT / MINTH / JV)

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 129/01)

Dne 6. března 2023 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32023M11005. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

13.4.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 129/2

Směnné kurzy vůči euru (1)

12. dubna 2023

(2023/C 129/02)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0922
JPY	japonský jen	146,09
DKK	dánská koruna	7,4506
GBP	britská libra	0,88038
SEK	švédská koruna	11,3480
CHF	švýcarský frank	0,9853
ISK	islandská koruna	149,10
NOK	norská koruna	11,4745
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	23,421
HUF	maďarský forint	376,23
PLN	polský zlotý	4,6631
RON	rumunský lei	4,9385
TRY	turecká lira	21,0976
AUD	australský dolar	1,6377
CAD	kanadský dolar	1,4728
HKD	hongkongský dolar	8,5737
NZD	novozélandský dolar	1,7649
SGD	singapurský dolar	1,4538
KRW	jihokorejský won	1 448,10
ZAR	jihoafrický rand	20,1330
CNY	čínský juan	7,5183
IDR	indonéská rupie	16 253,32
MYR	malajsijský ringgit	4,8193
PHP	filipínské peso	60,291
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	37,391
BRL	brazilský real	5,4635
MXN	mexické peso	19,7972
INR	indická rupie	89,6875

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

13.4.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 129/3

Informace Evropské komise zveřejněné v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ohledně oznámení státu vlajky (seznam států a jejich příslušných orgánů) podle čl. 20 odst. 1, 2 a 3 a přílohy III nařízení (ES) č. 1005/2008

(2023/C 129/03)

V souladu s čl. 20 odst. 1, 2 a 3 a přílohou III nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (1) oznámily následující třetí země Evropské komisi veřejné orgány, které jsou s ohledem na systém osvědčení o úlovku stanovený článkem 12 uvedeného nařízení zmocněny:

a)	registrovat plavidla plující pod jejich vlajkou;

b)	udělovat, pozastavovat a odebírat jejich plavidlům licence k rybolovu;

c)	ověřovat pravost informací poskytnutých v osvědčeních o úlovku podle článku 12 a tato osvědčení potvrzovat;

d)	provádět, kontrolovat a vymáhat právní předpisy a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí jejich plavidla dodržovat;

e)	provádět ověřování těchto osvědčení o úlovku s cílem podpořit příslušné orgány členských států v rámci správní spolupráce uvedené v čl. 20 odst. 4;

f)	sdělovat vzorové formuláře jejich osvědčení o úlovku v souladu se vzorem v příloze II a

tato oznámení aktualizovat.

Třetí země

Příslušné orgány

ALBÁNIE

—	Albanian General Harbour Masters (Ministry Transport and Infrastructure)

b):

—	Commission for Examination of Applications for Fishing Permittion (Ministry of Agriculture, Rural Development & Water Administration), through National Licensing Center (Ministry of Economical Development, Tourism, Trade and Interpreneurship)

c), d), e):

—	Sector of Fishery Monitoring and Control (Ministry of Agriculture, Rural Development & Water Administration)

f) a g):

—	The Directorate of Agriculture Production and Trade Policies (Ministry of Agriculture, Rural Development & Water Administration)

ALŽÍRSKO

a) až d):

—

Directions de la Pêche et des Ressources Halieutiques des Wilayas de:

—

El Tarf,

—

Annaba,

—

Skikda,

—

Jijel,

—

Bejaian,

—	Tizi Ouzou,

—	Boumerdes,

—

Alger,

—

Tipaza,

—

Chlef,

—	Mostaganem,

—

Oran,

—	Ain Temouchent,

—

Tlemcen.

e) až g):

—	Ministère de la Pêche et des Ressources Halieutiques

ANGOLA

a):

—	Conservatória do registo de propriedade (subordinada ao Ministério da Justiça) / Instituto Marítimo Portuário de Angola – IMPA (subordinada ao Ministério dos Transportes)

b):

—	Ministra das Pescas e do Mar

c):

—	Direcção Nacional de Pescas (DNP)

d) :

—	Serviço Nacional de Fiscalização Pesqueira e da Aquicultura (SNFPA)

e), f), g):

—	Direcção Nacional de Pescas (Ministério das Pescas e do Mar)

ANTIGUA A BARBUDA

a) až g):

—	Chief Fisheries Officer, Fisheries Division, Ministry of Agriculture, Lands, Housing and Environment.

ARGENTINA

a) až g):

—	Dirección Nacional de Coordinación y Fiscalización Pesquera (Ministerio de Agricultura, Ganadería y Pesca)

AUSTRÁLIE

a) až e):

—

Australian Fisheries Management Authority;

Department of Primary Industries and Regional Development, Western Australia;

Department of Primary Industries, New South Wales;

Department

of Agriculture and Fisheries, Queensland;

Department of Natural Resources and Environment, Tasmania;

Victoria Fishing Authority;

Department of Primary Industries and Regions, South Australia

f) až g):

—	The Australian Government Department of Agriculture, Water and the Environment

BAHAMY

a) a b):

—	Port Department, within the Ministry of The Environment / Department of Marine Resources

c) až g) :

—	Department of Marine Resources

BANGLADÉŠ

a):

—	Mercantile Marine Department

b) až f):

—	Marine Fisheries Office

g):

—	Ministry of Fisheries and Livestock

BELIZE

a):

—	The International Merchant Marine Registry of Belize (INMARBE)

c) až g):

—	Belize High Seas Fisheries Unit, Ministry of Finance, Government of Belize

BENIN

a):

—	Direction de la Marine Marchande / Ministère en charge de l'Economie Maritime; l'Economie Maritime; Service Contrôle et Suivi des Produits et des Filières Halieutiques de la Direction des Pêches

b):

—	Direction des Pêches / Ministère en charge de la Pêche; Service Contrôle et Suivi des Produits et des Filières Halieutiques de la Direction des Pêches

c), e), f), g):

—	Service Contrôle et Suivi des Produits et des Filières Halieutiques de la Direction des Pêches

d):

—	Direction des Pêches / Ministère en charge de la Pêche

BRAZÍLIE

a) až g):

—	Ministry of Agriculture, Livestock and Food Supply

KAMERUN (2)

a):

—	Ministère des Transports

b) až g):

—	Ministère de l'Elevage, des Pêches et Industries Animales

KANADA

a) až g):

—	Assistant Deputy Minister of Fisheries and Harbour Management

KAPVERDY

a):

—	Institut Maritime et Portuaire (IMP) / Instituto Marítimo e Portuário (IMP)

b):

—	Direction Générale des Ressources Marines (DGRM) / Direção Geral dos Recursos Marinhos (DGRM)

c), d), e), f), g):

—	Unité d’inspection et garantie de qualité (UIGQ) / Unidade de Inspecção e Garantia de Qualidade (UIGQ)

CHILE

a):

Dirección General del Territorio Marítimo y Marina Mercante, de la Armada de Chile

b):

—	Subsecretaría de Pesca

c) až f):

—	Servicio Nacional de Pesca

g):

—	Subsecretaria de Pesca

ČÍNA

a) až g):

—	Bureau of Fisheries, Ministry of Agriculture and Rural Affairs (MARA), P.R. China Čína

KOLUMBIE

a):

—	Dirección General Marítima

b) až f):

—	Autoridad Nacional de Acuicultura y Pesca (AUNAP)

g):

—	Director de Pesca y Acuicultura

KOSTARIKA

a):

—	Oficina de Bienes Muebles, Dirección Nacional de Registro Público,Ministerio de Justicia y Gracia

b):

—	Presidente Ejecutivo, Instituto Costarricense de Pesca y Acuicultura Acuicultura

c):

—	Dirección General Técnica, Instituto Costarricense de Pesca y Acuicultura Acuicultura

d):

—	Unidad de Control Pesquero / Instituto Costarricense de Pesca y Acuicultura / Director General del Servicio Nacional de Guardacostas, Ministerio de Seguridad Pública, Gobernación y Policía

e):

—	Departamento de Cooperación Internacional / Instituto Costarricense de Pesca y Acuicultura

f):

—	Dirección General Técnica o instancia competente del Instituto Costarricense de Pesca y Acuicultura

g):

—	Ministro de Agricultura y Ganadería, Ministerio de Agricultura y Ganadería

KUBA

a):

—	Registro Marítimo Nacional

b), c), e):

—	Oficina Nacional de Inspección Pesquera (ONIP)

d):

—	Dirección de Ciencias y Regulaciones Pesqueras and Oficina Nacional de Inspección Pesquera

f):

—	Dirección de Planificación del Ministerio de la Industria Pesquera

g):

—	Dirección de Relaciones Internacionales del Ministerio de la Industria Pesquera

CURAÇAO

a):

—	The Ministry of Traffic, Transport and Urban Planning

b) a f):

—	The Ministry of Economic Development

c):

—	The Ministry of Economic Development in consultation with

the Ministry of Public Health, Environment and Nature

d):

—	The Ministry of Economic Development, the Ministry of

Traffic, Transport and Urban Planning The Attorney General of Curacao is in charge of the law enforcement

e):

—	The Ministry of Economic Development in collaboration with the Ministry of Traffic, Transport and Urban Planning

g):

—	The Government of Curacao

EKVÁDOR

a), c), e):

—	Director de Pesca Industrial (Ministerio de Acuacultura y Pesca)

b), f), g):

—	Subsecretario de Recursos Pesqueros (Ministerio de Acuacultura y Pesca)

d):

—	Director de Control Pesquero (Ministerio de Acuacultura y Pesca)

EGYPT

a):

—

Ministry of Agriculture and Land Reclamation:

I)	General Organization For Veterinary Services (GOVs)

II)	General Authority For Fish Resources Development

b) a d):

—	General Authority for Fish Resources Development (cooperation with GOVs in case of fishing vessels of exporting establishments)

c):

—	Ministry of Agriculture and Land Reclamation:General Organization for Veterinary Services (both Central and Local VET. Quarantine Department)

e):

—	General Authority for Fish Resources Development (cooperation with local inspectors Veterinary Quarantine for fishing vessels of exporting establishments)

f):

—	General Organization for Veterinary Services

g):

I)	Ministry of Agriculture and Land Reclamation

II)	General Organization For Veterinary Services

SALVADOR

a):

—	Autoridad Marítima Portuária

b) až g):

—	Centro de Desarrollo de la Pesca y la Acuicultura (CENDEPESCA)

ERITREA

a):

—	Ministry of Fisheries

b):

—	Fisheries Resource Regulatory Department

c):

—	Fish Quality Inspection Division

d):

—	Monitoring Controlling and Surveillance, Ministry of Fisheries

e):

—	Liaison Division, Ministry of Fisheries

f):

—	Ministry of Fisheries Laboratory

g):

—	Government of the State of Eritrea

FALKLANDSKÉ OSTROVY

a):

—	Registar of Shipping, Customs and Immigration Department, Falkland Islands Government

b) až g):

—	Director of Fisheries, Fisheries Department, Falkland Islands Government

FAERSKÉ OSTROVY

a):

—	FAS Faroe Islands National & International Ship Register

b):

—	Ministry of Fisheries and the Faroe Islands Fisheries Inspection

c):

—	The Faroe Islands Fisheries Inspection

d):

—	Ministry of Fisheries, the Faroe Islands Fisheries Inspection and the Police and the Public Prosecution Authority

e):

—	The Faroe Islands Fisheries Inspection

f) a g):

—	Ministry of Fisheries

FIDŽI

a):

—	Maritime Safety Authority of Fiji (MSAF)

b):

—	Ministry of Fisheries and Forests; Fisheries Department

c) až g):

—	Fisheries Department

FRANCOUZSKÁ POLYNÉSIE

a):

—	Direction Polynésienne des Affaires Maritimes (DPAM)

b), c), e), f):

—	Direct des ressources Marines (DRM)

d):

—	Direction des ressources marines (DRM) / Haut-Commissariat de la République française / Service des Affaires Maritimes de Polynésie française (SAM PF)

g):

—	Direction générale des affaires maritimes, de la pêche et de l’Aquaculture (DGAMPA)

GABON

a) a b):

—	Ministre de l'Agriculture, de l'Elevage, de la Pêche et du Développement Rural

c) až g):

—	Directeur Général des Pêches et de l'Aquaculture

GAMBIE

a):

—	The Gambia Maritime Administration

b):

—	Director of Fisheries

c) až g):

—	Fisheries Department (Director of Fisheries)

GHANA

a) až g):

—	Fisheries Commission

GRÓNSKO

a):

—	The Danish Maritime Authority

b) až g):

—	The Greenland Fisheries Licence Control Authority

GRENADA

a) až g):

—	Fisheries Division (Ministry of Agriculture, Forestry and Fisheries)

GUATEMALA

a) až g):

—	Ministerio de Agricultura, Ganadería y Alimentación (MAGA) through Dirección de Normatividad de la Pesca y Acuicultura.

GUINEA

a):

—	Direction Générale de l’Agence de la Navigation Maritime (ANAM)

b):

—	Direction Nationale des Pêches Maritimes

c):

—	Le Certificateur des certificats de capture

d) až f):

—	Direction Générale du Centre National de Surveillance de Police des Pêcheries

g):

—	Ministère des Pêches, de l’Aquaculture et le l’Economie Maritime

GUYANA

a) až g):

—	Fisheries Department, Ministry of Agriculture, Guyana, South America

ISLAND

a) a b):

—	Directorate of Fisheries

c), e), f), g):

—	Directorate of Fisheries / The Icelandic Food and Veterinary Authority

d):

—	Directorate of Fisheries / The Icelandic Coast Guards

INDIE

a) a b):

—	Marine Products Exports Development Authority (MPEDA) under the Ministry of Commerce & Industry, Govt. of India

Registrars under the Merchant Shipping Act (Director General of Shipping), Ministry of Shipping, Govt. of India

Deparment of Fisheries of State (Provincial) Governments of West Bengal, Gujarat, Kerala, Orissa, Andhra Pradesh, Karnataka, Maharastra, and Tamil Nadu

c):

—

Marine Products Exports Development Authority (MPEDA) under the Ministry of Commerce & Industry, Govt. of India

Authorized officers as notified by State Governments and Union Territories:

—	Kochi (Regional Division)

—	Chennai (Regional Division)

—	Kolkata (Regional Division)

—	Mumbai (Regional Division)

—	Visakhapatnam (Regional Division)

—	Veraval (Regional Division)

—	Mangalore (Sub Regional Division)

—	Kollam (Sub Regional Division)

—	Goa (Sub Regional Division)

—	Tuticorin (Sub Regional Division)

—	Bhubaneswar (Regional Division)

—	Bhimavaram (Sub Regional Division)

—	Porbandar (Sub Regional Division)

—	Ratnagiri (Sub Regional Division)

—	Kavaratti (Sub Regional Division)

—	Nellore (Satellite Centre)

d):

—	Director General of Shipping Marine Products Exports Development Authority, Ministry of Commerce & Industry, Govt. of India Coast Guard Department of Fisheries of the State Governments

e):

—	Marine Products Export Development Authority (MPEDA) under the Ministry of Commerce & Industry, Govt. of India and its 21 field offices Authorized officers of notified State Governments and Union Territories

f):

—	Joint Secretary, (EP-MP) Department of Commerce, Ministry of Commerce and Industry

g):

—	Joint Secretary, (EP-MP) Department of Commerce, Ministry of Commerce and Industry Joint Secretary, Department of Animal Husbandry, Dairying and Fisheries, Ministry of Agriculture

INDONÉSIE

a) a b):

—	Head of Marine and Fisheries Services Province

Director General Maritime of Capture Fisheries

c):

—	Head of Fishing Port, Directorate General of Capture Fisheries Fisheries Inspector, Directorate General of Marine Fisheries Resources Surveillance and Control

d):

—	Director General of Marine and Fisheries Resources Surveillance

e):

—	Director General of Capture Fisheries

f) a g):

—	Director General of Fisheries Product Processing and Marketing

POBŘEŽÍ SLONOVINY

a):

—	Directeur Général des Affaires Maritimes et Portuaires (DGAMP, Secrétariat d’État auprès du Ministre des Transports chargé des Affaires Maritimes et Portuaires)

b):

—	Ministre des Ressources Animales et Halieutiques

c) a e) :

—	Ministre des Ressources Animales et Halieutiques

—	Directeur des Pêches, Direction des pêches

—	Chef du Service d’Inspection et de Contrôle en Frontière (Service d’Inspection et de Contrôle Sanitaires Vétérinaires en Frontières, SICOSAV)

d) :

—	Ministre des Ressources Animales et Halieutiques Directeur des Pêches, Direction des pêches

f) a g):

—	Ministre des Ressources Animales et Halieutiques

JAMAJKA

a):

—	Maritime Authority of Jamaica (MAJ)

b) až g):

—	Fisheries Division

JAPONSKO

a):

—	Fisheries Management Division, Bureau of Fisheries, Department of Fisheries and Forestry, Hokkaido Government

—	Aomori Prefectural Government

—	Hachinohe Fisheries Office, Sanpachi District Administration Office, Aomori Prefectural Government

—	Mutsu Fisheries Office, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Seihoku District Administration Office, Aomori Prefectural Government

—	Ajigasawa Fisheries Office, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Seihoku District Administration Office, Aomori Prefectural Government

—	Fisheries Industry Promotion Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Iwate Prefectural Department

—	Fisheries Department, Kuji Regional Promotion Bureau, Iwate Prefectural Government

—	Fisheries Department, Miyako Regional Promotion Bureau, Iwate Prefectural Government

—	Fisheries Department, Kamaishi Regional Promotion Bureau, Iwate Prefectural Government

—	Fisheries Department, Ofunato Regional Promotion Bureau, Iwate Prefectural Government

—	Fisheries Industry Promotion Division, Agriculture Forestry and Fisheries Department, Miyagi Prefectural Government

—	Fisheries and Fishing Ports Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Akita Prefectural Government

—	Fisheries Division, Industrial and Economic Affairs Department, Shonai Area General Branch Administration Office, Yamagata Prefectural Government

—	Fishery Division, Fukushima Prefectural Government

—	Fishery Office, Fukushima Prefectural Government

—	Fisheries Administration Division, Ibaraki Prefectural Government

—	Marine Industries Promotion Division, Chiba Prefectural Government

—	Fishery section, Agriculture, Forestry and Fishery Division, Bureau of Industrial and Labor Affairs, Tokyo Metropolitan Government

—	Fisheries Division, Environment and Agriculture Department, Kanagawa Prefectural Government

—	Fisheries Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Niigata Prefectural Government

—	Promotion Division, Agriculture, Forestry and Fisheries Promotion Department, Sado Regional Promotion Bureau, Niigata Prefectural Government

—	Fisheries and Fishing Port Division, Toyama Prefectural Government

—	Fishery Division, Agriculture, Forestry and Fisheries Department, Ishikawa Prefectural Government

—	Fisheries Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Fukui Prefectural Government

—	Reinan Regional Promotion Bureau, Fukui Prefectural Government

—	Office of Fishery Management, Division of Fishery, Department of Industry, Shizuoka Prefectural Government

—	Fisheries Administration Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Aichi Prefectural Government

—	Fisheries Resource Office, Department of Agriculture, Fisheries, Commerce and Industry, Mie Prefectural Government

—	Fisheries Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Kyoto Prefectural Government

—	Fisheries Office, Kyoto Prefectural Government

—	Fisheries Division, Department of Environment, Agriculture, Forestry and Fisheries, Osaka Prefectural Government

—	Fisheries Division, Agriculture, Forestry and Fisheries Bureau, Agriculture and Environmental Department, Hyogo Prefectural Government

—	Kobe Agriculture, Forestry and Fisheries Office, Kobe District Administration Office, Hyogo prefectural Government

—	Kakogawa Agriculture, Forestry and Fisheries Office, Higashi-Harima District Administration Office, Hyogo Prefectural Government

—	Himeji Agriculture, Forestry and Fisheries Office, Naka-Harima District Administration Office, Hyogo Prefectural Government

—	Koto Agriculture, Forestry and Fisheries Office, Nishi-Harima District Administration Office, Hyogo Prefectural Government

—	Tajima Fisheries Office, Tajima District Administration Office, Hyogo Prefectural Government

—	Sumoto Agriculture, Forestry and Fisheries Office, Awaji District Administration Office, Hyogo Prefectural Government

—	Wakayama Prefectural Government

—	Kaisou Promotions Bureau, Wakayama Prefectural Government

—	Arida Promotions Bureau, Wakayama Prefectural Government

—	Hidaka Promotions Bureau, Wakayama Prefectural Government

—	Nishimuro Promotion Bureau, Wakayama Prefectural Government

—	Higashimuro Promotion Bureau, Wakayama Prefectural Government

—	Fishery Division, Fishery Development Bureau, Department of Agriculture, Forestry and Fishery, Tottori Prefectural Government

—	Fisheries Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Shimane Prefectural Government

—	Fisheries Office, Oki Branch Office, Shimane Prefectural Government

—	Matsue Fisheries Office, Shimane Prefectural Government

—	Hamada Fisheries office, Shimane Prefectural Government

—	Okayama Prefectural Government

—	Hiroshima Prefectural Government

—	Fisheries Promotion Division, Yamaguchi Prefectural Government

—	Fisheries Division, Agriculture, Forestry and Fisheries Department, Tokushima Prefectural Government

—	Fisheries Division, Agricultural Administration and Fisheries Department, Kagawa Prefectural Government

—	Fisheries Promotion Division, Fisheries Bureau, Agriculture, Forestry and Fisheries Department, Ehime prefectural Government

—	Fisheries Management Division, Kochi Prefectural Government

—	Fishery Administration Division, Fishery Bureau, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Fukuoka Prefectural Government

—	Fisheries Division, Saga Prefectural Government

—	Resource Management Division, Fisheries Department, Nagasaki Prefectural Government

—	Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Kumamoto Prefectural Government

—	Tamana Regional Promotion Bureau, Kumamoto Prefectural Government

—	Yatsushiro Regional Promotion Bureau, Kumamoto Prefectural Government

—	Amakusa Regional Promotion Bureau, Kumamoto Prefectural Government

—	Oita Prefectural Government

—	Fisheries Administration Division, Agriculture and Fisheries Department, Miyazaki Prefectural Government

—	Fisheries Promotion Division, Kagoshima Prefectural Government

—	Fisheries Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Okinawa Prefectural Government

—	Agriculture, Forestry and Fisheries Management Division, Miyako Regional Agriculture, Forestry and Fisheries promotions Center, Okinawa Prefectural Government

—	Agriculture, Forestry and Fisheries Management Division, Yaeyama Regional Agriculture, Forestry and Fisheries Promotions Center, Okinawa Prefectural Government

b):

Stejné jako v písmenu a) a:

—	Fishery Agency, Ministry of Agriculture, Forestry and Fisheries Iwate Regional Marine Fisheries Management Commission

—	Fisheries Division, Tsu Agriculture, Forestry, Fisheries, Commerce, Industry and Environment Office, Mie Prefectural Government

—	Fisheries Division, Ise Agriculture, Forestry, Fisheries, Commerce, Industry and Environment Office, Mie Prefectural Government

—	Fisheries Division, Owase Agriculture, Forestry, Fisheries, Commerce, Industry and Environment Office, Mie Prefectural Government

—	Fisheries Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Kyoto Prefectural Government

c):

—	Fisheries Agency, Ministry of Agriculture, Forestry and Fisheries

d):

—	Fisheries Agency, Ministry of Agriculture, Forestry and Fisheries

—	Fisheries Management Division, Bureau of Fisheries, Department of Fisheries and Forestry, Hokkaido Government

—	Aomori Prefectural Government

—	Fisheries Industry Promotion Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Iwate Prefectural Department

—	Iwate Regional Marine Fisheries Management Commission

—	Fisheries Department, Kuji Regional Promotion Bureau, Iwate Prefectural Government

—	Fisheries Department, Miyako Regional Promotion Bureau, Iwate Prefectural Government

—	Fisheries Department, Kamaishi Regional Promotion Bureau, Iwate Prefectural Government

—	Fisheries Department, Ofunato Regional Promotion Bureau, Iwate Prefectural Government

—	Fisheries Industry Promotion Division, Agriculture Forestry and Fisheries Department, Miyagi Prefectural Government

—	Fisheries and Fishing Ports Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Akita Prefectural Government

—	Fisheries Division, Industrial and Economic Affairs Department, Shonai Area General Branch Administration Office, Yamagata Prefectural Government

—	Fishery Division, Fukushima Prefectural Government

—	Fisheries Administration Division, Ibaraki Prefectural Government

—	Marine Industries Promotion Division, Chiba Prefectural Government

—	Fishery section, Agriculture, Forestry and Fishery Division, Bureau of Industrial and Labor Affairs, Tokyo Metropolitan Government

—	Fisheries Division, Environment and Agriculture Department, Kanagawa Prefectural Government

—	Fisheries Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Niigata Prefectural Government

—	Fisheries and Fishing Port Division, Toyama Prefectural Government

—	Fishery Division, Agriculture, Forestry and Fisheries Department,

—	Ishikawa Prefectural Government

—	Fisheries Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Fukui Prefectural Government

—	Reinan Regional Promotion Bureau, Fukui Prefectural Government

—	Office of Fishery Management, Division of Fishery, Department of Industry, Shizuoka Prefectural Government

—	Fisheries Administration Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Aichi Prefectural Government

—	Fisheries Resource Office, Department of Agriculture, Fisheries, Commerce and Industry, Mie Prefectural Government

—	Fisheries Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Kyoto Prefectural Government

—	Fisheries Division, Department of Environment, Agriculture, Forestry and Fisheries, Osaka Prefectural Government

—	Fisheries Division, Agriculture, Forestry and Fisheries Bureau, Agriculture and Environmental Department, Hyogo Prefectural Government

—	Wakayama Prefectural Government

—	Fishery Division, Fishery Development Bureau, Department of Agriculture, Forestry and Fishery, Tottori Prefectural Government

—	Fisheries Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Shimane Prefectural Government

—	Okayama Prefectural Government

—	Hiroshima Prefectural Government

—	Fisheries Promotion Division, Yamaguchi Prefectural Government

—	Fisheries Division, Agriculture, Forestry and Fisheries Department, Tokushima Prefectural Government

—	Fisheries Division, Agricultural Administration and Fisheries Department, Kagawa Prefectural Government

—	Fisheries Promotion Division, Fisheries Bureau, Agriculture, Forestry and Fisheries Department, Ehime prefectural Government

—	Fisheries Management Division, Kochi Prefectural Government

—	Fishery Administration Division, Fishery Bureau, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Fukuoka Prefectural Government

—	Fisheries Division, Saga Prefectural Government

—	Resource Management Division, Fisheries Department, Nagasaki Prefectural Government

—	Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Kumamoto Prefectural Government

—	Oita Prefectural Government

—	Fisheries Administration Division, Agriculture and Fisheries Department, Miyazaki Prefectural Government

—	Fisheries Promotion Division, Kagoshima Prefectural Government

—	Fisheries Division, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries, Okinawa Prefectural Government

c), f), g):

—	Fisheries Agency, Ministry of Agriculture, Forestry and Fisheries

KEŇA

a):

—	Kenya Maritime Authority

b) až g):

—	Ministry of Agriculture, Livestock and Fisheries

KIRIBATI

a):

—	Ministry of Information, Communications, Transport and Tourism Development (MICTTF)

Development (MICTTF)

b) až g):

—	Ministry of Fisheries and Marine Resources Development (MFMRD)

JIŽNÍ KOREA

a), b), d), f), g):

—	Ministry of Oceans and Fisheries

c), e):

—

National Fisheries Products Quality Management Service and 13 regional offices:

—	Busan Regional Office

—	Incheon Regional Office

—	Incheon International Airport Regional Office

—	Seoul Regional Office

—	Pyeongtaek Regional Office

—	Janghang Regional Office

—	Mokpo Regional Office

—	Wando Regional Office

—	Yeosu Regional Office

—	Jeju Regional Office

—	Tongyeong Regional Office

—	Pohang Regional Office

—	Gangneung Regional Office

MADAGASKAR

a):

—	Agence Portuaire Maritime et Fluviale Service Régional de Pêche et des Ressources halieutiques de Diana, Sava, Sofia, Boeny Melaky, Analanjirofo, Atsinanana, Atsimo Atsinanana, Vatovavy Fitovinany, Menabe, Atsimo Andrefana, Anosy, and Androy

b):

—	Ministère chargé de la Pêche

c) a d) :

—	Centre de Surveillance des Pêches

e), f), g) :

—	Direction Générale de la Pêche et des Ressources Halieutiques

MALAJSIE

a) a b):

—	Department of Fisheries Malaysia and Department of Fisheries Sabah

c), e), f):

—	Department of Fisheries, Malaysia

d):

—	Department of Fisheries,

g):

—	Department of Fisheries, Malaysia Ministry of Agriculture and Agro- based

MALEDIVY

a):

—	Transport Authority

b), c), e), f), g):

—	Ministry of Fisheries, Marine Resources and Agriculture

d):

—	Coast Guard, Maldives National Defense Force Maldives Police Service

MAURITÁNIE

a):

—	Direction de la Marine Marchande

b):

—	Direction de la Pêche industrielle / Direction de la Pêche Artisanale et Côtière

c), d), e), f) :

—	Garde Côtes Mauritanienne (GCM)

g):

—	Ministère des Pêches et de l'Economie Maritime

MAURICIUS

a) až g):

—	Ministry of Blue Economy, Marine Resources, Fisheries and Shipping (Fisheries Division)

MEXIKO

a), c), g):

—	CONAPESCA a través de la Dirección General de Planeación, Programación y Evaluación

b):

—	CONAPESCA a través de la Dirección General de Ordenamiento Pesquero y Acuícola

d), e) :

—	CONAPESCA a través de la Dirección General de Inspección y Vigilancia

—	Comisión Nacional de Acuacultura y Pesca

ČERNÁ HORA

a):

—	Ministry of Transport, Maritime Affairs and Telecommunications (Harbour Master Office Bar, Harbour Master Office Kotor)

b) až g):

—	Ministry of Agriculture, Forestry and Watermanagement

MAROKO

a), b), e), f):

—	Direction des Pêches Maritimes et de l’Aquaculture

c):

—

Délégations des Pêches Maritimes de:

—

Jebha

—

Nador

—	Al Hoceima

—

M'diq

—

Tanger

—

Larache

—	Kenitra-Mehdia

—	Mohammedia

—	Casablanca

—

El Jadida

—

Safi

—

Essaouira

—

Agadir

—

Sidi Ifni

—

Tan-Tan

—

Laâyoune

—

Boujdour

—

Dakhla

d):

—	Stejné jako písmeno c)

—	Direction des Pêches Maritimes

g):

—	Secrétariat Général du Département de la Pêche Maritime

MOSAMBIK

a):

—	National Marine Institute (INAMAR)

b) až g):

—	National Directorate of Fisheries Administration

c):

—	National Direction of Operations

MYANMAR/BARMA

a):

—	Department of Marine Administration

b) až g):

—	Department of Fisheries / Ministry of Livestock, Fisheries and Irrigation

NAMIBIE

a):

—	Ministry of Works, Transport and Communication

b), d), f), g):

—	Ministry of Fisheries and Marine Resources

c) a e):

—	Ministry of Fisheries and Marine Resources (Walvis Bay) and Ministry of Fisheries and Marine Resources (Lüderitz)

NOVÁ KALEDONIE

a), b), c), e), f) a g):

—	Service des Affaires Maritimes (SAM) de Nouvelle-Calédonie

d):

—	Etat-Major Inter-Armées

NOVÝ ZÉLAND

a) až g):

—	Ministry for Primary Industries

NIKARAGUA

a):

—	Dirección General de Transporte Acuático del Ministerio de Transporte e Infraestructura

b), d), f), g):

—	Instituto Nicaragüense de la Pesca y Acuicultura (INPESCA) through Presidente Ejecutivo

c):

—

Instituto Nicaragüense de la Pesca y Acuicultura (INPESCA) through the Delegaciones Departamentales:

—	Delegación de INPESCA Puerto Cabezas

—	Delegación de INPESCA Chinandega

—	Delegación de INPESCA Bluefields

—	Delegación de INPESCA Rivas

e):

—	Dirección de Monitoreo, Vigilancia y Control, INPESCA

NIGÉRIE

a):

—	Nigerian Maritime Administration and Safety Agency (NIMASA)

b):

—	Federal Ministry of Agriculture & Rural Development

c), d), f):

—	Federal Department of Fisheries & Aquaculture (Fisheries Resources Monitoring, control & Surveillance (MCS))

e), g):

—	Federal Ministry of Agriculture & Rural Development, Director of Fisheries

NORSKO

a), b), e), f), g):

—	Directorate of Fisheries

c):

—	On behalf of the Directorate of Fisheries:

—	Norges Sildesalgslag

—	Norges Råfisklag

—	Sunnmøre og Romsdal Fiskesalgslag

—	Vest-Norges Fiskesalgslag

—	Rogaland Fiskesalgslag S/L

—	Skagerakfisk S/L

d):

—	Directorate of Fisheries

—	The Norwegian Coastguard

—	The Police and the Public Prosecuting Authority

OMÁN

a):

—	Ministry of Transport, Communications and Information Technology Directorate General of Maritime Affairs

b), c), d), f):

—	Muscat Governorate: Ministry of Agriculture, Fisheries Wealth and Water Resources Directorate General of Fisheries Resources Development Department of Surveillance & Fisheries Licensing

—	Salalah Governorate: Ministry of Agriculture, Fisheries Wealth and Water Resources Directorate General of Agriculture, Fisheries Wealth and Water Resources, DOFAR Governate Department of Fisheries Resources

e), g):

—	Muscat Governorate: Ministry of Agriculture, Fisheries Wealth and Water Resources Directorate General of Fisheries Resources Development Department of Surveillance & Fisheries Licensing

PÁKISTÁN

a), c), e), f):

—	Mercantile Marine Department

b) a d):

—	Marine Fisheries Department / Directorate of Fisheries

g):

—	Ministry of Livestock & Dairy Development

PANAMA

a):

—	Autoridad de los Recursos Acuáticos de Panamá (Dirección General de Ordenación y Manejo Costero Integral) Autoridad Marítima de Panamá (Dirección General de Marina Mercante)

b):

—	Dirección General de Ordenación y Manejo Costero Integral

c) až g):

—	Administración General Secretaría General Dirección General de Inspecciòn, Vigilancia y Control

PAPUA-NOVÁ GUINEA

a), b), f), g):

—	PNG National Fisheries Authority

c), d), e):

—	PNG National Fisheries Authority (Head Office) Monitoring Control and Surveillance Division, Audit & Certification Unit

—	National Fisheries Authority, Audit & Certification Unit, Lae Port Office

—	National Fisheries Authority, Audit & Certification Unit, Madang Port Office

—	National Fisheries Authority, Audit & Certification Unit, Wewak Port Office

PERU

a) a b):

—	Director General de Extracción y Procesamiento pesquero del Ministerio and Direcciones Regionales de la Producción de los Gobiernos Regionales de Tumbes, Piura, Lambayeque, La Libertad, Ancash, Lima, Callao, Ica, Arquipa, Moquegua y Tacna

c), d), e):

—	Dirección General de Seguimiento, Control y Vigilancia del Ministerio de Producción and Direcciones Regionales de la Producción de los Gobiernos Regionales de Tumbes, Piura, Lambayeque, La Libertad, Ancash, Lima, Callao, Ica, Arquipa, Moquegua y Tacna

f):

—	Director General de Seguimiento, Control y Vigilancia del Ministerio de la Producción

g):

—	Viceministro de Pesquería del Ministerio de la Producción

FILIPÍNY

a):

—	Maritime Industry Authority

b) až g):

—	Bureau for Fisheries and Aquatic Resources, Department of Agriculture

RUSKO

a) až g):

—	Federal Agency for Fisheries, Territorial department of Barentsevo- Belomorskoye, Primorskoye, Zapadno-Baltiyskoye, Azovo- Chernomorskoye, Amur, Okhotsk, Sakhalin-Kuril, North-Eastern.

SAINT-PIERRE A MIQUELON

a), c) až g):

—	DTAM – Service des affaires maritime et portuaires

b):

—	Préfecture de Saint-Pierre et Miquelon

SENEGAL

a):

—	Agence nationale des Affaires maritimes

b):

—	Ministre en charge de la Pêche

c):

—	Direction de la Protection et de la Surveillance des Pêches (DPSP)

d) až g) :

—	Direction de la Protection et de la Surveillance des Pêches (DPSP)

SEYCHELY

a):

—	Seychelles Maritime Safety Administration

b):

—	Seychelles Licensing Authority

c) až g):

—	Seychelles Fishing Authority

ŠALAMOUNOVY OSTROVY

a):

—	Marine Division, Ministry of Infrastructure and Development (MID)

b) až g):

—	Ministry of Fisheries and Marine Resources (MFMR)

JIŽNÍ AFRIKA

a) až g):

—	Branch: Fisheries Management, Department of Agriculture, Forestry and Fisheries

ŠRÍ LANKA

a) až g):

—	Department of Fisheries and Aquatic Resources

SVATÁ HELENA

a):

—	Registrar of Shipping, St. Helena Government

b), d) až g):

—	Senior Fisheries Officer, Directorate of Fisheries, St Helena Government

c):

—	H.M. Customs, Government of St Helena

SURINAM

a):

—	Maritime Authority Suriname

b) až g):

—	Ministry of Agriculture, Animal Husbandry and Fisheries

TCHAJ-WAN

a):

—	Council of Agriculture, Executive Yuan

—	Maritime and Port Bureau, Ministry of Transportation and Communication

b):

—	Council of Agriculture, Executive Yuan

c):

—	Fisheries Agency, Council of Agriculture, Executive Yuan

d):

—	Fisheries Agency, Council of Agriculture, Executive Yuan

—	Coast Guard Administration, Executive Yuan

e):

—	Fisheries Agency, Council of Agriculture, Executive Yuan

f):

—	Fisheries Agency, Council of Agriculture, Executive Yuan

g):

—	Fisheries Agency, Council of Agriculture, Executive Yuan

FRANCOUZSKÁ JIŽNÍ A ANTARKTICKÁ ÚZEMÍ

a) až g):

—	Monsieur le Préfet Administrateur supérieur des Terres Australes et Antarctiques Françaises Antarctiques Françaises

THAJSKO

a) a b):

—	The Department of Fisheries

—	The Marine Department

c) až g):

—	The Department of Fisheries

TRISTAN DA CUNHA

a):

—	Administration Department

b), d):

—	Administration Department / Fisheries Department

c), e), f),g):

—	Fisheries Department

TUNISKO

a):

—	Office de la Marine Marchande et des Ports/ Ministère du Transport

b) až d) :

—	Arrondissement de la Pêche et de l'Aquaculture de Jendouba, Bizerte, Ariana, Tunis, Nabeul, Sousse, Monastir, Mahdia, and Gabes and Division de la Pêche et de l'Aquaculture de Sfax and Médenine

e) až g):

—	La Direction Générale de la Pêche et de l'Aquaculture / Ministère de l'Agriculture et des Ressources hydrauliques

TURECKO

a) a b):

—	81 Provincial Directorates of the Ministry of Agriculture and Rural Affairs

c):

—	General Directorate for Protection and Conservation, 81 Provincial Directorates of the Ministry of Agriculture and Rural Affairs, and 24 Districts Directorate of the Ministry of Agriculture and Rural Affairs.

d):

—	General Directorate for Protection and Conservation, 81 Provincial Directorates of the Ministry of Agriculture and Rural Affairs and Turkish Coast Guard Command

e) až g):

—	General Directorate for Protection and Conservation, Ministry of Agriculture and Rural Affairs

UKRAJINA

a):

—	State Enterprise Maritime Administration of Illichivsk Sea Fishing Port State Enterprise Maritime Administration of Kerch Sea Fishing Port State Enterprise Office of Captain of Mariupol Sea Fishing Port State Enterprise Office of Captain of Sevastopol Sea Fishing Port

c):

—

State Agency of Melioration and Fisheries of Ukraine

Department of the State Agency of Melioration and Fisheries of Ukraine in:

—	Black Sea Basin

—	Azov Basin

—	Chernihiv region

—	Chernivtsi region

—	Cherkasy region

—	Khmelnytskyi region

—	Kherson region

—	Kharkiv region

—	Ternopil region

—	Sumy region

—	Rivne region

—	Poltava region

—	Odesa region

—	Mykolaiv region

—	Lviv region

—	Luhansk region

—	Department of protection, use and reproduction of water

—	bioresources and regulation of fisheries in Kirvohrad region

—	Kyiv and Kyiv region

—	Ivano-Krankivsk region

—	Zaporizhia region

—	Zakarpattia region

—	Zhytomyr region

—	Donetsk region

—	Dnipropetrovsk region

—	Volyn region

—	Vinnytsia region

b), d) až g):

—	State Agency of Melioration and Fisheries of Ukraine (Derzhrybagentstvo of Ukraine)

SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY

a) až g):

—	Fisheries Department, Ministry of Environment & Water (MOEW)

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ (3)

a):

—	England: Fishing Vessel Registry, Maritime and Coastguard Agency

—	Scotland: Fishing Vessel Registry, Maritime and Coastguard Agency

—	Wales: Fishing Vessel Registry, Maritime and Coastguard Agency

—	Northern Ireland: DAERA Marine and Fisheries Division, Fisheries Inspectorate Team, Department of Agriculture, Environment and Rural Affairs

—	Isle of Man: Department Environment Food and Agriculture, Fisheries Directorate

—	Guernsey: Registrer of British Ships

—	Jersey: Marine Resources, Growth Housing and Environment

b):

—	England: Marine Management Organisation

—	Scotland: Marine Scotland

—	Wales: Welsh Government, Marine, Fisheries Division

—	Northern Ireland: DAERA Marine and Fisheries Division, Fisheries Inspectorate Team, Department of Agriculture, Environment and Rural Affairs

—	Isle of Man: Department Environment Food and Agriculture, Fisheries Directorate

—	Guernsey: Seafisheries, Committee for Economic Development, States of Guernsey

—	Jersey: Marine Resources, Growth Housing and Environment

c), d), e):

—	England: Marine Management Organisation

—	Scotland: Marine Scotland

—	Wales: Welsh Government, Marine, Fisheries Division

—	Northern Ireland: Fisheries Inspectorate Team, Department of Agriculture, Environment and Rural Affairs

—	Isle of Man: Department Environment Food and Agriculture, Fisheries Directorate

—	Guernsey: Seafisheries, Committee for Economic Development, States of Guernsey

—	Jersey: Marine Resources, Growth Housing and Environment

f), g)

England, Scotland, Wales, Northern Ireland, Isle of Man, Guernsey, Jersey: Marine Management Organisation

SJEDNOCENÁ REPUBLIKA TANZANIE

a) až g):

—	Director of Fisheries Development

URUGUAY

a) až g):

—	Dirección Nacional de Recursos Acuáticos (DINARA)

USA

a):

—	United States Coast Guard, U.S. Department of Homeland Security

b) až g):

—	National Marine Fisheries Service

VENEZUELA

a) až b):

—	Instituto Socialista de la Pesca y Acuicultura

VIETNAM

a) až b):

—	Directorate of Fisheries (D-FISH) at national level Sub-Departments of Capture Fisheries and Resources Protection at provincial level

c) a f):

—	Sub-Departments of Capture Fisheries

d):

—	Fisheries Surveillance Department belonging to D-FISH

—	Inspections of Agriculture and Rural Development belonging to the provinces

—	Sub-Departments of Capture Fisheries and Resources Protection.

e) a g):

—	Directorate of Fisheries (D-FISH)

WALLIS A FUTUNA

a):

—	Le Chef du Service des Douanes et des Affaires Maritimes

b) a g) :

—	Le Préfet, Administrateur supérieur

c) až f):

—	Le Directeur du Service d'Etat de l'Agriculture, de la Forêt et de la Pêche

JEMEN

a):

—	Maritime Affairs Authority - Ministry of Transport

b) až g):

—	Production & Marketing Services Sector - Ministry of Fish Wealth and its branches from Aden, Alhodeidah, Hadramout, Almahara

(1) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

(2) Podle článku 31 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 určila Evropská komise dne 5. ledna 2023 Kamerun jako zemi nespolupracující v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (Úř. věst. L 8, 11.1.2023, s. 4). V souladu s článkem 33 uvedeného nařízení zařadila Rada Evropské unie Kamerun na seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (Úř. věst. L 56, 23.2.2023, s. 26). Dovoz produktů rybolovu ulovených rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou Kamerunu do Unie je zakázán v souladu s článkem 38 uvedeného nařízení.

(3) Platné od 1. ledna 2021

INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU

Kontrolní úřad ESVO

13.4.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 129/22

Rozhodnutí č. 44/23/KOL ze dne 8. března 2023 o zahájení formálního vyšetřování ve věci údajné státní podpory ve prospěch společnosti Farice

Výzva k předložení připomínek ke státní podpoře podle čl. 1 odst. 2 protokolu 3 části I k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora

(2023/C 129/04)

Výše uvedeným rozhodnutím, které je v závazném jazykovém znění přiloženo k tomuto shrnutí, oznámil Kontrolní úřad ESVO islandským orgánům své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 1 odst. 2 protokolu 3 části I k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora.

Zúčastněné strany mohou do jednoho měsíce ode dne zveřejnění předložit připomínky na adresu:

EFTA Surveillance Authority

Registry

Avenue des Arts/Kunstlaan 19H

1000 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

registry@eftasurv.int

Připomínky budou sděleny islandským orgánům. Zúčastněná strana podávající připomínky může písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

Souhrn

Postup

Kontrolní úřad dne 23. února 2021 obdržel stížnost (dále jen „stížnost“) od společnosti Sýn hf. (dále jen „Sýn“) týkající se společnosti Farice. Společnost Sýn mimo jiné tvrdila, že: 1) společnost Farice obdržela náhradu nákladů souvisejících s průzkumy provedenými v rámci přípravy třetího podmořského kabelu (dále jen „opatření 1“); a 2) došlo k porušení povinnosti zdržet se jednání, pokud jde o investici společnosti Farice do třetího podmořského kabelu mezi Islandem a Evropou (dále jen „kabel IRIS“ nebo „opatření 2“).

Dne 23. března 2021 obdržel Kontrolní úřad od islandských orgánů formální oznámení týkající se investic do kabelu IRIS (dále jen „opatření 2“). Dne 26. března 2021 přijal Kontrolní úřad rozhodnutí č. 023/21/KOL o podpoře ve prospěch společnosti Farice ehf. na investice do třetího podmořského kabelu, v němž dospěl k závěru, že Kontrolní úřad nemá pochybnosti o tom, zda je podpora slučitelná s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. c) uvedené dohody, a nemá proto žádné námitky proti provedení opatření.

Dne 9. července 2021 podala společnost Sýn žalobu k Soudnímu dvoru ESVO podle článku 36 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí č. 023/21/KOL ze dne 26. března 2021.

Rozsudkem ze dne 1. června 2022 Soudní dvůr ESVO zrušil rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 023/21/KOL (1).

Popis dotčené podpory

Údajným příjemcem je společnost Farice ehf. (dále jen „Farice“). Farice je společnost s ručením omezeným, kterou zcela vlastní islandský stát. Účelem společnosti Farice je velkoobchod s mezinárodním přenosem dat mezi zeměmi prostřednictvím optického kabelu, provoz optických kabelových systémů a prodej služeb souvisejících s těmito činnostmi. Farice provozuje dva podmořské kabely z Islandu do jednotlivých částí Evropy: FARICE-1 a DANICE.

Dne 3. června 2019 schválil islandský parlament usnesení o politice v oblasti elektronických komunikací na období 2019 až 2033 (dále jen „telekomunikační politika“). Cílem této politiky je mimo jiné podporovat přístupnou a účinnou komunikaci a zaručit bezpečnost infrastruktury. K dosažení těchto cílů se v rámci této politiky zdůrazňuje, že k propojení Islandu se zbytkem Evropy je zapotřebí instalovat ve třech různých lokalitách tři aktivní podmořské kabely.

Rozhodnutí se týká dvou opatření:

Opatření 1 se týká kompenzace společnosti Farice za výzkum mořského dna v rámci příprav na možné položení nového podmořského kabelu mezi Islandem a Evropou. Základem prací a kompenzací je smlouva podepsaná v roce 2018 mezi Fondem pro telekomunikace (dále jen „fond“) a společností Farice. Odhadované náklady v době podpisu smlouvy činily 1,9 milionu EUR.

Opatření 2 se týká investic společnosti Farice do kabelu IRIS. Islandské orgány vybraly společnost Farice, aby vybudovala a provozovala třetí podmořský kabel spojující Island a Evropu, tj. kabel IRIS. Opatření 2 bylo financováno islandským státem navýšením kapitálu společnosti Farice, jejímž 100 % vlastníkem je islandský stát, v odhadované výši 50 milionů EUR.

Hodnocení

Existence státní podpory

Kontrolní úřad ve svém rozhodnutí zastává předběžný názor, že nemůže vyloučit, že opatření 1 zahrnovalo státní podporu ve prospěch společnosti Farice.

Kontrolní úřad nemůže konkrétně vyloučit, že platby provedené fondem ve prospěch společnosti Farice za provedení podmořského průzkumu poskytly společnosti Farice selektivní výhodu, neboť má pochybnosti o tom, že tyto platby byly provedeny za tržních podmínek.

Kontrolní úřad ve svém rozhodnutí dále zastává předběžný názor, že opatření 2 zahrnuje státní podporu.

Slučitelnost podpory

Pokud jde o možnou slučitelnost opatření 1, Kontrolní úřad neobdržel v tomto ohledu žádné argumenty a vyzval islandské orgány, aby takové argumenty předložily.

Pokud jde o potenciální slučitelnost opatření 2, Kontrolní úřad konstatuje, že slučitelnost podpory na zavádění širokopásmových sítí pro účely zajištění pokrytí, přístupu nebo připojení se obvykle posuzuje podle pokynů pro širokopásmové sítě.

Hlavním cílem pokynů pro širokopásmové sítě je zajistit koncovým uživatelům širokou dostupnost širokopásmových služeb nebo přístup k internetu s vyšší rychlostí. Proto se vztahují na opatření podpory, která se zaměřují na situace, kdy trh neposkytuje dostatečné širokopásmové pokrytí nebo kdy podmínky přístupu nejsou přiměřené. Pokyny pro širokopásmové sítě naopak nezmiňují mezinárodní konektivitu, bezpečnost, mezinárodní přenos dat nebo podmořské kabely a nestanoví konkrétně podmínky slučitelnosti pro opatření zaměřená na bezpečnostní otázky způsobené nedostatečnou geografickou rozmanitostí a robustností služeb mezinárodní konektivity.

Zdá se proto, že opatření 2, jehož cílem je zvýšení redundance, bezpečnosti a robustnosti vysokorychlostních služeb mezinárodní konektivity, které jsou koncovým zákazníkům již k dispozici, se liší od obecného typu opatření, na něž se vztahují pokyny pro širokopásmové sítě, konkrétně opatření týkající se rozšíření nebo zavedení širokopásmových sítí a služeb.

V této fázi však Kontrolnímu úřadu není jasné, do jaké míry se pokyny pro širokopásmové sítě vztahují na posouzení slučitelnosti opatření 2. Kontrolní úřad proto islandské orgány vyzval, aby předložily další argumenty.

V případě, že se pokyny pro širokopásmové sítě na dané opatření nevztahují, čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP stanoví, že Kontrolní úřad může prohlásit za slučitelnou „podporu, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“. Aby tedy mohla být podpora prohlášena za slučitelnou, musí být na jedné straně zaměřena na usnadnění rozvoje určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí a na druhé straně nesmí měnit podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

V tomto ohledu dospěl Kontrolní úřad k předběžnému závěru, že má pochybnosti o nezbytnosti opatření 2. Před investicemi do kabelu IRIS byly islandské orgány kontaktovány soukromým provozovatelem s návrhem na výstavbu třetího podmořského kabelu. Proto, i když není Kontrolnímu úřadu v této fázi jasné, zda byla tato nabídka srovnatelná s projektem na kabel IRIS, nebo zda naznačuje pokus o vstup na trh služeb mezinárodní konektivity, nemůže Kontrolní úřad vyloučit možnost, že by trh mohl dosáhnout výsledku požadovaného opatřením 2, což zpochybňuje tvrzení islandských orgánů, že bylo třeba napravit jasně vymezené selhání trhu.

Kromě toho má Kontrolní úřad pochybnosti o přiměřenosti opatření 2. Ačkoli islandské orgány navrhly opatření 2 s cílem omezit výši podpory, Kontrolní úřad předběžně konstatuje, že existence údajně nákladově efektivnější alternativy zpochybňuje celkovou přiměřenost opatření, jelikož rozdíl v ceně není odůvodněn.

V neposlední řadě Kontrolní úřad dospěl k předběžnému závěru, že má pochybnosti o tom, zda je negativní dopad opatření na hospodářskou soutěž a obchod dostatečně omezený.

Kontrolní úřad proto dospěl k předběžnému závěru, že má pochybnosti o tom, zda pozitivní účinky opatření 2 převažují nad možným narušením hospodářské soutěže a nepříznivým dopadem na obchod.

Decision No 44/23/COL of 8 March 2023 to open a formal investigation into alleged state aid to Farice

1. Summary

The EFTA Surveillance Authority („ESA“) wishes to inform Iceland that, having preliminarily assessed the alleged aid to Farice ehf. („Farice“) for performing a seabed survey („Measure 1“) and for investment in a third submarine cable („Measure 2“), it has doubts as to whether Measure 1 constitutes State aid within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement and as to whether Measures 1 and 2 are compatible with the functioning of the EEA Agreement. ESA has therefore decided to open a formal investigation procedure pursuant to Articles 4(4), 6 and 13 of Part II of Protocol 3 to the Surveillance and Court Agreement („Protocol 3“). ESA has based its decision on the following considerations.

2. Procedure

(1)

By letter dated 27 January 2021, the Icelandic authorities initiated pre-notification discussions with ESA concerning their plans to increase capital in Farice, in order to invest in a third submarine cable between Iceland and Europe („the IRIS cable“), i.e. Measure 2 (2).

(2)

On 23 February 2021, ESA received a complaint („the complaint“) from Sýn hf. („Sýn“) regarding Farice (3). Sýn alleged that Farice received public service compensation from the Icelandic authorities in violation of the SGEI rules (4), including compensation for costs related to surveys conducted in preparation for a possible third submarine cable. Sýn also alleged a violation of the standstill obligation as regards Farice’s investment in the IRIS cable.

(3)

On 23 February 2021, ESA forwarded the complaint to the Icelandic authorities and invited them to provide comments by 25 March 2021 (5).

(4)

On 23 March 2021, ESA received a formal notification from the Icelandic authorities regarding Measure 2 (6). On 26 March 2021, ESA adopted Decision 023/21/COL on Aid to Farice ehf. for investment in a third submarine cable.

(5)

By email dated 25 March 2021, the Icelandic authorities requested an extension of the deadline to provide comments on the complaint. ESA extended the deadline to 31 March 2021. On 31 March 2021, the Icelandic authorities provided ESA with their initial comments on the complaint (7).

(6)

On 9 July 2021, Sýn lodged an application with the EFTA Court under Article 36 of the Surveillance and Court Agreement („SCA“), seeking the annulment of Decision No 023/21/COL of 26 March 2021.

(7)

On 20 January 2022, ESA sent a request for information to the Icelandic authorities concerning the complaint (8). On 16 March 2022, the Icelandic authorities provided their response to the request for information (9).

(8)

On 1 June 2022, the EFTA Court annulled Decision No 023/21/COL (10).

(9)

On 21 June 2022, ESA sent the Icelandic authorities a second request for information concerning the complaint (11). The Icelandic authorities responded on 20 September 2022 (12).

(10)

On 8 November 2022, ESA had a meeting with a representative of Sýn (13).

3. Description of the measures

3.1. Background

(11)

Farice is a private limited liability company established in Iceland. It was founded in 2002 by Icelandic and Faroese parties. According to its articles of association, the purpose of Farice is the wholesale of international data transfer between countries through a fibre optic cable, the operations of fibre optic cable systems, and the sale of services in relation to such activities. The Icelandic State acquired Farice in full in March 2019 following the classification of international submarine cables as infrastructure. All of Farice’s long-term borrowing comes from the Icelandic Treasury

(12)

Farice operates two submarine cables running from Iceland to parts of Europe: FARICE-1 and DANICE. FARICE-1 connects Iceland with Scotland, with a branch unit to the Faroe Islands. DANICE connects Iceland with Denmark. FARICE-1 and DANICE are the only submarine cables running from Iceland to Europe and they intersect in the Atlantic Ocean. A third submarine cable, Greenland Connect, runs from Iceland to Canada via Greenland. Greenland Connect is owned and operated by Tele Greenland. It terminates in Iceland and its traffic is directed through FARICE-1 and DANICE on the way to Europe. It is possible to buy services from Tele Greenland to mainland Canada and from there to New York.

(13)

Between 2010 and 2012, the Icelandic authorities engaged in a series of measures for the restructuring of Farice, due to its financial difficulties. During the same period, the Icelandic authorities submitted various State aid notifications to ESA. These were later withdrawn because the Icelandic authorities concluded that the SGEI Decision applied to these measures (14). On 19 July 2013, ESA sent a comfort letter to the Icelandic authorities noting that Article 3 of the SGEI Decision exempted the Icelandic authorities from the prior notification obligation under Article 1(3) of Part I of Protocol 3 SCA (15).

(14)

The first public service contract between Farice and the Telecommunications Fund („the Fund“), representing the Icelandic authorities, was entered into on 12 April 2012.

(15)

In November 2018, the Minister for Transport and Local Government submitted a proposal to the Icelandic Parliament for a resolution on an electronic communications policy 2019 to 2033 („the Telecommunication Policy“). The objectives of the policy are, inter alia, to promote accessible and effective communications and to guarantee the security of infrastructure. To achieve those objectives, the policy emphasises that three active submarine cables are needed to connect Iceland with the rest of Europe from different landing sites. As a geographically remote country, effective international connections are a prerequisite for the development of Iceland as a modern technology-based society. A serious disruption in international connectivity would cause major damage to the Icelandic economy, and society as a whole.

(16)

Between 2017 and 2020, the Ministry of Transport and Local Government, and the Ministry of Finance and Economic Affairs received several proposals from Sýn regarding the construction of a third submarine cable. The proposals included both an independent project and a collaboration with Celtic Norse AS. These proposals did not entail financing in full by private investors but required cooperation with the Icelandic State and/or Farice.

(17)

On 21 December 2018, Farice signed a new public service contract with the Fund regarding the Icelandic authorities’ work on the Telecommunications Policy („the 2018 PSO Contract“). Farice was engaged to start preparations for the possible construction of a new submarine cable between Iceland and Europe. Farice was compensated for the costs of the preparation work that it undertook on behalf of the Fund, which also included compensation for seabed research to be carried out by Farice in 2019, i.e. Measure 1. The Icelandic State’s participation in further investment or costs for a third cable was neither secured nor structured at that time.

(18)

In January 2019, Sýn submitted a formal request for funding of seabed research in preparation for the introduction of the submarine cable project. In February 2019, the Fund refused to engage in any discussions with Sýn, referring to the public service contract concluded with Farice in December 2018, according to which Farice was entrusted with seabed research as an intermediary.

(19)

On 3 June 2019, the Icelandic Parliament approved the Telecommunications Policy.

(20)

In December 2019, Sýn and the Board of the Fund had a meeting during which Sýn presented its case for a third submarine cable between Iceland and Ireland. Sýn offered to build a submarine cable for remuneration and required a guarantee that Farice would change its operating model to a so-called „carrier’s carrier“ model.

(21)

In March 2020, the Fund engaged an independent expert to evaluate the feasibility of Sýn’s and Farice’s third cable projects. The expert’s report was delivered in April 2020. According to Sýn, the report concluded that the project proposed by Sýn was more cost effective. According to the Icelandic authorities, the expert was instructed not to make recommendations. However, the report included recommendations and relied on available, but allegedly unverified, data from Farice and Sýn.

(22)

By letter of 29 April 2020, the Ministry of Transport and Local Government shared the results of the report with Farice and stated that Farice would be responsible for the project and the envisaged owner and operator of the new submarine cable. The Ministry urged Farice to take account of the fact that Sýn’s proposal had been considered more cost effective by the expert. The Ministry stated that it found Sýn’s proposal to change the operational model of Farice unacceptable.

(23)

In May 2020, Sýn and Farice held a meeting to explore the details and validity of Sýn’s proposal and to confirm pricing and quality from key suppliers. According to the Icelandic authorities, Sýn was not able to confirm the prices because the key suppliers had not been willing to confirm their prices. As the foundation for the discussions between Farice and Sýn was the project’s cost effectiveness, which was based on the prices submitted, the discussions were terminated.

(24)

Later in May 2020, the Fund communicated to Sýn that it considered the expiry of the offers to be unacceptable. It further stated that it would therefore not engage in any further discussions with Sýn. It was further stressed that the Fund was not responsible for the project since its role was limited to the provision of funds.

(25)

On 23 February 2021, Sýn lodged a complaint with ESA. Sýn submitted that payments to Farice from the Icelandic State since 2013 had erroneously been classified as a public service compensation as the conditions to be considered as services of a general economic interest had never been met. It further submitted that there was an ongoing breach of State aid rules related to the introduction of a new submarine cable.

(26)

On 23 March 2021, the Icelandic authorities formally notified ESA of their intention to provide aid to Farice for investment in the third cable, i.e. Measure 2. On 26 March 2021, ESA adopted Decision No 023/21/COL approving the measure. That decision was later annulled by the EFTA Court.

3.2. Measure 1

(27)

According to Article 1A of the 2018 PSO Contract between Farice and the Fund, the „parties [to the agreement] agree that the Fund will compensate Farice for seabed research to be carried out in 2019 for a possible optic fibre cable between Iceland and Europe (Ireland) according to article 12 of this contract“.

(28)

In Article 12 of the same contract, it is further stated that „[t]he Fund intends to do a seabed survey on a route between Europe (Ireland) and Iceland for an optic fibre cable to be possibly laid in the near future. Farice undertakes the execution of the projects as an intermediary. Preliminary time and cost schedule is described in annex 1. Farice shall aim to deliver a final marine route survey report to the Fund before December 31, 2019“. The temporal scope of the survey was later extended to 2021.

(29)

According to annex 1, the compensated costs related to the survey were: 1) a desk top study; 2) survey; 3) inshore survey; 4) main survey (excluding inshore survey); 5) reporting and maps; and 6) overhead costs. The costs were estimated at EUR 1,9 million.

(30)

In accordance with the contract, Farice undertook the survey in the years 2019, 2020 and 2021. Payments for third party works, for example the work performed by EGS (16) (the main survey contactor) were invoiced to the Fund based on costs incurred. Work performed by Farice employees was invoiced on the basis of an hourly rate. Additionally, Farice invoiced an administration fee for general administration costs in 2019.

3.3. Measure 2

(31)

In relation to the Icelandic authorities’ work on the Telecommunications Policy, the Icelandic authorities selected Farice to build and operate a third submarine cable connecting Iceland and Europe, i.e. the IRIS cable. Measure 2 relates to the financing by the Icelandic State of the IRIS cable through an estimated EUR 50 million capital increase in Farice, which is wholly owned by the Icelandic State (17).

(32)

According to the Icelandic authorities, Farice was chosen because it is the only entity that: (i) currently operates submarine cables from Iceland to Europe, (ii) has extensive experience in such operations, and (iii) was able to work fast in seeing the project through within the desired timeframe.

(33)

Farice is currently operated on commercial terms without financial support from the State (18) and offers services on two distinct markets: the market for international connectivity („international data transfer market“) and the data centre market („DC market“).

(34)

The primary objective of the measure and the IRIS cable project is to enhance security and reduce the vulnerability of international connectivity to and from Iceland. The secondary objective is to shorten the digital distance between Iceland and Europe, by reducing data latency.

(35)

The new submarine cable is in principle expected to complement the existing submarine cable infrastructure. According to the Icelandic authorities, the interconnection to the new cable will be technologically neutral, provided that instructions and recommendations are followed (19).

(36)

Moreover, according to the Icelandic authorities, Farice grants effective wholesale access to the system on an open and non-discriminatory basis and those access obligations will be enforced irrespective of any change in ownership, management or operation of the infrastructure.

(37)

The eligible costs of Measure 2 are the investment costs related to the new cable, costs relating to survey of the seabed and the optimal path of the cable (20), construction of landing sites and project management. The costs are considered investment costs, including project management costs which are directly related to the investment project. The maximum aid intensity is 100 % of the eligible costs. The board of directors of Farice authorised the capital increase for established costs in intervals during the construction period of the new cable. According to the Icelandic authorities, any overcompensation is controlled retroactively through a capital decrease, dividend payments or by other available means.

(38)

Farice signed a contract with SubCom LLC, a global undersea fibre optic cable system supply company, to lay the IRIS cable, after having elicited offers from three different suppliers. On 11 November 2022, SubCom formally handed over the IRIS cable, which is expected to be ready for service in the first quarter of 2023 (21).

3.4. The Complaint

(39)

As previously mentioned, on 23 February 2021, Sýn submitted a complaint to ESA regarding alleged unlawful State aid measures in favour of Farice. In summary, the complaint concerns three measures:

1.	The payment of compensation for services of general economic interest („SGEI“) from the Icelandic authorities to Farice for the public service obligation („PSO“) of providing international connectivity for electronic communication („the SGEI measure“);

2.	compensation paid to Farice for carrying out a seabed survey as an intermediary, i.e. Measure 1; and

3.	non-compliance with the stand-still obligation in relation to the roll-out of the third submarine cable between Iceland and Europe, i.e. Measure 2.

(40)

The SGEI measure, covered by Sýn’s complaint, was not the subject of the annulled Decision No 023/21/COL, nor the judgment of the EFTA Court in Case E-4/21. Therefore, this measure is not the subject of this Decision, and is currently being processed separately in an open complaint case (22). Conversely, Measures 1 and 2 are the subject of this Decision.

(41)

As regards Measure 1, Sýn submitted that Iceland had under the 2018 PSO Contract agreed to compensate Farice for seabed research to be carried out in 2019. The agreement was later extended (see section 3.2).

(42)

Sýn argued in its complaint that the compensation for the seabed research did not fulfil any of the SGEI criteria, whether under the Altmark conditions (23), the SGEI Decision (24), or the SGEI Framework (25). In particular, Sýn argued that seabed research could not be qualified as a service of general economic interest, and even if it could be, no parameters for the calculation of compensation for such a service had been established.

(43)

As regards Measure 2, Sýn asserted in its complaint that the Icelandic authorities seemed to have entrusted Farice with the roll-out of a new submarine cable funded by the State. In Sýn’s view this constituted a breach of the EEA State aid rules. Sýn was unaware that at the time they submitted the complaint, ESA and the Icelandic authorities were engaged in pre-notification discussion regarding the roll-out to the new submarine cable (26).

(44)

Therefore, Sýn submitted that the actions of the Icelandic authorities related to the roll-out of a new submarine cable, including the payment for seabed research under the auspices of a public service obligation, constituted a breach of the EEA State aid rules, which called for action by ESA.

3.5. Comments of the Icelandic authorities

(45)

The Icelandic authorities have provided their views as regards Measures 1 and 2. These views were expressed during the notification procedure leading up to Decision 023/21/COL (27), as well as in replies to questions sent to them by ESA in connection to the complaint (28).

3.5.1. Regarding Measure 1

(46)

The Icelandic authorities have maintained that the payments to Farice related to the seabed survey did not constitute compensation for a public service, even though contractual provisions related to the survey were included in the 2018 PSO contract (29).

(47)

Instead, the Icelandic authorities have stated that the work related to the survey was allocated to Farice on market terms, in line with the market economy operator principle. Specifically, the Icelandic authorities contend that the award of the seabed survey did not grant Farice an economic advantage that an undertaking could not have obtained in the absence of State intervention, and that it was, in essence, a service assignment, for which Farice was paid the incurred costs. In the view of the Icelandic authorities, this is demonstrated by the fact that the Fund, and not Farice, retains all ownership of survey results and that Farice did not de facto make a profit for administering the survey.

(48)

Moreover, the Icelandic authorities have submitted that Measure 1 did not distort or threaten to distort competition and did not have any effect on trade between the Contracting Parties.

(49)

Specifically, the Icelandic authorities stated that the measure did not grant Farice a stronger competitive position than it would have had if the survey had not been undertaken, and that Farice was not relieved of expenses it would otherwise have had to bear in the course of its day-to-day business operations. The Icelandic authorities had full discretion to utilise the seabed survey in any way they saw fit and no utilization guarantees were granted to Farice. Therefore, the Icelandic authorities contend that the award of the seabed survey did not strengthen the position of Farice as compared with other undertakings.

(50)

Finally, the Icelandic authorities are of the view that the Fund was exempt from the procurement rules when awarding a contract of carrying out the seabed survey, as it was an essential part of preparing the IRIS cable project and therefore a factor in providing a public communications network.

(51)

Consequently, the Icelandic authorities argue that Measure 1 does not constitute State aid.

3.5.2. Regarding Measure 2

(52)

The Icelandic authorities consider Measure 2 to constitute State aid, which is compatible with Article 61(3)(c) of the EEA Agreement, and that the measure falls outside the scope of the Guidelines for the application of State aid rules in relation to rapid deployment of broadband networks („the 2014 Broadband Guidelines“) (30).

(53)

In this regard, the Icelandic authorities note that the measure contributes to a well-defined objective of common interest, i.e. to enhance the security of international connectivity to and from Iceland. The aid measure serves to significantly reduce the vulnerability of Iceland’s international telecommunications network in case of major failures of the current systems.

(54)

Further, as regards the need for State intervention, the Icelandic authorities contend that market failure necessitates State participation in the IRIS cable project. Specifically, the Icelandic authorities note that Farice is the only operator of submarine cables connecting Iceland to Europe, and that despite some interest from private parties to lay similar cables in the past, none of those plans have materialised (31). The Icelandic authorities argue that three main causes have adversely affected the feasibility of other submarine projects to the point where none of them materialized: First, laying a single cable to Iceland without having secured redundancy in connections without material cost through another cable has proven problematic. Second, the small size of the Icelandic market is a natural hindrance. Third, the uncertainty of income from international data centre operators disincentivises investment.

(55)

Moreover, the Icelandic authorities point to the fact that Farice required public service compensation from 2012 to 2018 to operate the two existing cables, i.e. FARICE-1 and DANICE, and that Farice’s current revenues do not support investment in the IRIS cable.

(56)

Consequently, in the absence of a realistic chance of private actors building the submarine infrastructure needed to secure international connectivity to Iceland, and since Farice’s current revenues do not support investment in a third cable, the Icelandic authorities found it necessary to provide Farice with State aid to lay the IRIS cable.

(57)

Moreover, the Icelandic authorities contend that Measure 2 was proportional. In this regard, they note that only established costs were financed through the capital increase. Moreover, the ex post control, including a review of any expenses, will keep costs to the minimum necessary.

(58)

Furthermore, the Icelandic authorities have consistently argued that the IRIS project is not subject to public procurement rules, as it is exempt from the Procurement Act (32), with reference to Article 10 of the Act, cf. Article 8 of the Procurement Directive (33), as the Act and the Directive do not apply to contracts for the principal purpose of permitting the contracting authorities to provide or exploit public communications networks or to provide to the public one or more electronic communications services.

(59)

However, when choosing a subcontractor to lay the cable, Farice engaged in discussions with three suppliers, and selected the most economically efficient offer, having taken account of all relevant considerations.

(60)

As regards the expert report that concluded that the proposal of Sýn was more cost effective than the one from Farice, the Icelandic authorities argue that the cost estimate used by the expert was not verified. Further, that Sýn specifically notified the Icelandic authorities that the supposed offer from Vodafone International was no longer valid. Moreover, the conditions on the operational function of the new cable set by the Sýn, as well as concerns regarding national security and critical infrastructure contributed to the decision to entrust Farice with the building of the new submarine cable. Finally, the proposition of Sýn was based on a different business model, not only for the purposes of the new cable but also Farice’s operation through the FARICE-1 and DANICE cables. Therefore, the business proposition of Sýn was not relevant for the purposes of the determination of proportionality of the aid measure. Consequently, the Icelandic authorities consider Measure 2 to be proportional.

(61)

Finally, as regards limited negative effects on competition, the Icelandic authorities note that the new infrastructure is principally expected to complement the other connections by providing enhanced security for international connectivity favouring the general public and general economic activities in Iceland. Therefore, the Icelandic authorities consider the IRIS cable to not have a material impact on competitiveness of other European markets compared to Iceland. As regards any negative effects the measure might have on the market for international data transfer or the related DC market, the Icelandic authorities consider those effects vastly outweighed by the positive effects of the measure.

3.6. ESA Decision No 023/21/COL

(62)

On 26 March 2021, ESA adopted Decision No 023/21/COL, concluding that Measure 2, i.e. the capital increase to finance the investment in the IRIS cable, constituted State aid within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement. However, as ESA found that no doubts were raised as to the compatibility of the measure with the functioning of the EEA Agreement, it decided not to raise objections to the implementation of the measure.

(63)

ESA noted that the compatibility of State aid for the introduction of broadband networks was normally assessed under the 2014 Broadband Guidelines. However, since the measure specifically targeted the security issues raised by the lack of geographical diversity, it fell outside the scope of the 2014 Broadband Guidelines. ESA stated that it would nevertheless apply the principles of the 2014 Broadband Guidelines by analogy to the extent that they were relevant, because those guidelines were the most detailed guidance available for assessing the compatibility of State aid to broadband infrastructure projects with the EEA Agreement.

(64)

Article 61(3)(c) of the EEA Agreement provides that ESA may declare compatible „aid to facilitate the development of certain economic activities or of certain economic areas, where such aid does not adversely affect trading conditions to an extent contrary to the common interest“. Therefore, in order to declare aid compatible, first, the aid must be intended to facilitate the development of certain economic activities or of certain economic areas and, second, the aid must not adversely affect trading conditions to an extent contrary to the common interest (34).

(65)

Under the first condition, ESA examines how the aid facilitates the development of certain economic activities or areas. Under the second condition, ESA weighs up the positive effects of the aid for the development of said activities or areas and the negative effects of the aid in terms of distortions of competition and adverse effects on trade (i.e. conducts a balancing test).

(66)

Concerning the first condition, ESA concluded that Measure 2 facilitated the development in the market for international data transfer services specifically and the markets for electronic communications services in general. Furthermore, ESA found that the selection of Farice, as owner and operator of the third cable, and the selection of a cable manufacturer and installer was exempted from the Icelandic Procurement Act. Further, ESA did not have reasons to believe that the measure was in breach of other relevant EEA provisions.

(67)

Concerning the second condition, ESA concluded that the amount of aid granted through Measure 2 was limited to what was necessary to achieve its objective and therefore proportional. ESA reached this conclusion, inter alia, on the basis that the aid amount was limited to the actual costs of the measure and subject to ex post control.

(68)

Furthermore, ESA concluded that Measure 2 would not have a material impact on the competitiveness of other EEA markets compared to Iceland, as investment in the IRIS cable was, in and of itself, unlikely to materially alter the dynamics of intra-EEA trade on the relevant market.

(69)

As regards the potential effect on the DC market, ESA noted that the data centre market was not a single market of universal services, since the digital needs of businesses were highly dependent on the applications hosted and operated in the data centres. ESA also noted that, while data centres might be more inclined to invest in projects in Iceland, due to extended capacity and security of the international connection network following the construction of a third cable, that was only one of multiple factors that would influence such a decision. Other factors, such as electricity prices, start-up costs and regulatory environment also influenced such decisions. ESA found that those factors were not altered by the measure.

(70)

Consequently, ESA found that the Icelandic authorities had demonstrated that the socio-economic benefits of Measure 2 outweighed any potential adverse effects on competition or trade between the Contracting Parties, given the safeguards in place to minimise such adverse effects.

3.7. EFTA Court Judgment in Case E-4/21

(71)

On 1 June 2022, the EFTA Court annulled ESA’s Decision No 023/21/COL. The Court concluded that ESA should have opened a formal investigation procedure, as ESA had at its disposal information and evidence at the time, which should, objectively, have raised doubts or serious difficulties regarding whether the capital increase to finance the laying of the IRIS cable was compatible with the functioning of the EEA Agreement.

(72)

In particular, the EFTA Court found that ESA was aware of documents that called into question the information at its disposal and on which it relied in the contested decision, without going beyond a mere examination of the information submitted by the Icelandic authorities. These documents related, inter alia, to Sýn’s complaint of 23 February 2022 and annexes thereto. Specifically, the Court noted a document comparing the proposals of Sýn and Farice, and an email dated 29 May 2020, regarding Sýn’s inability to confirm the prices of its proposal. By not obtaining further information on whether Sýn was actually able to confirm its prices, or whether it had been given that opportunity, the Court concluded that ESA failed to satisfy its obligation to conduct a diligent and impartial examination of the notified measure so that it had at its disposal the most complete and reliable information.

(73)

Furthermore, the Court found that Sýn tried to enter the market for international connectivity services, according to the information available to ESA. Yet, in the contested decision, ESA did not consider factors such as potential competitors on the wholesale market for international connectivity, public consultation of stakeholders and entry barriers to that market.

(74)

Finally, the Court found that ESA did not adequately state its reasons for concluding that the notified measure fell outside the scope of the 2014 Broadband Guidelines, and that even though ESA stated in the contested decision that it would apply the guidelines by analogy, where relevant, the Court found little, if any, trace of the principles in the guidelines actually being applied.

(75)

On the basis of, inter alia, the above, the Court concluded that there was consistent and objective evidence that demonstrated that ESA adopted the contested decision despite the existence of doubts. Consequently, the Court annulled the Decision.

4. Presence of State aid

4.1. Introduction

(76)

Article 61(1) of the EEA Agreement reads as follows: „Save as otherwise provided in this Agreement, any aid granted by EC Member States, EFTA States or through State resources in any form whatsoever which distorts or threatens to distort competition by favouring certain undertakings or the production of certain goods shall, in so far as it affects trade between Contracting Parties, be incompatible with the functioning of this Agreement“.

(77)

The qualification of a measure as aid within the meaning of this provision requires the following cumulative conditions to be met: (i) the measure must be granted by the State or through State resources; (ii) it must confer an advantage on an undertaking; (iii) favour certain undertakings (selectivity); and (iv) threaten to distort competition and affect trade.

4.2. Measure 1

(78)

In the following chapters, ESA will assess whether the payments from the Fund to Farice for carrying out a seabed survey involve State aid within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement.

4.2.1. State resources

(79)

According to Article 61(1) of the EEA Agreement, a measure must be granted by the State or through State resources to constitute State aid.

(80)

The Fund has the task of promoting the development of telecommunications in Iceland. The Fund was formed in 2006 on the basis of Act No 132/2005 on the Telecommunication Fund. The main role of the Fund is to allocate funds to: projects aimed at the development of telecommunication infrastructure; projects that contribute to the safety and competitiveness of society in the field of electronic communications; and other telecommunication projects (35).

(81)

According to Article 1 of Act No 132/2005, the Fund is under the ownership of the Icelandic State and its administration falls under the authority of the Ministry of Higher Education, Science and Innovation.

(82)

ESA therefore preliminarily concludes that the payments from the Fund to Farice for carrying out a seabed survey constitute State resources.

4.2.2. Advantage

(83)

According to Article 61(1) of the EEA Agreement, a measure must confer an advantage upon an undertaking. An advantage, within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement, is any economic benefit which an undertaking could not have obtained under normal market conditions (36), thus placing it in a more favourable position than its competitors (37).

(84)

The Icelandic authorities have argued that Measure 1 was concluded on market terms, in line with the market economy operator principle. In order to establish whether or not a transaction carried out by a public body is in line with normal market conditions, ESA will apply the market economy operator test („MEO test“), comparing the behaviour of the public body to that of similar private economic operators under normal market conditions (38).

(85)

In that respect, it is not relevant whether the intervention constitutes a rational means for the public bodies to pursue public policy considerations. Similarly, the profitability or unprofitability of the beneficiary is not in itself a decisive indicator for establishing whether or not the economic transaction in question is in line with market conditions. The decisive element is whether the public bodies acted as a market economy operator would have done in a similar situation (39).

(86)

Moreover, whether a State intervention is in line with market conditions must be examined on an ex ante basis, having regard to the information available at the time the intervention was decided upon. If a State argues that it acted as a market economy operator it must, where there is doubt, provide evidence showing that the decision to carry out the transaction was taken on the basis of economic evaluations comparable to those which, in similar circumstances, a rational market economy operator (with characteristics similar to those of the public body concerned) would have had carried out to determine the profitability or economic advantages of the transaction (40).

(87)

Concerning Measure 1, it is undisputed that the contractual provisions concerning the seabed survey and the payments for that survey were placed in the 2018 PSO Contract between the Fund and Farice, namely Article 1A, 12 and Annex 1. According to the Icelandic authorities, no other provisions of the 2018 PSO Contract applied to the seabed survey (41).

(88)

ESA notes that the Icelandic authorities essentially argue that Articles 1A, 12, and annex 1 of the 2018 PSO Contract do not, in fact, form part of that contract, but are instead a separate service contract made on market terms. This fact raises doubts as to whether the Fund was operating as a market economy operator, when it charged Farice with performing the seabed survey, since such operators would in general conclude clear and concise contracts when purchasing a similar service.

(89)

Indeed, it appears that the Fund contracted Farice to perform a service, without including in the contract any provisions concerning cost overruns, specifics regarding the scope of the survey, contingencies for failure to perform the obligations of the contract, or specifics regarding what costs could be covered by the service contract. According to documentation from and statements made by the Icelandic authorities, the temporal scope of the survey was later extended, and final costs ran over the cost estimate in annex 1.

(90)

Moreover, ESA has asked the Icelandic authorities to provide all documentation of expert evaluations or independent studies of the cost of carrying out the seabed survey, if any such evaluations or studies were carried out prior to the start of the 2018 PSO Contract. However, according to the Icelandic authorities, no such evaluation exists. Additionally, the Fund does not seem to have considered alternative providers. Therefore, ESA has doubts as to whether the Fund’s decision to carry out the transaction was taken on the basis of economic evaluations comparable to those which, in similar circumstances, a rational market economy operator would have taken, as it appears that the Fund committed to paying Farice for a service, without making an evaluation of eventual costs and alternative providers.

(91)

Furthermore, the Icelandic authorities have stated that Farice did not de facto make a profit from performing the survey for the Fund. Moreover, it is unclear to ESA whether the Fund derived any economic value from its ownership of the survey results. In fact, since the survey forms part of the preparatory works for a submarine cable, which the Icelandic authorities themselves consider a security measure, it would appear that the purpose of the survey was not economic in nature. Therefore, ESA doubts that the Fund acted as an economic operator, since it rather seems to have been pursuing public policy aims when commissioning the survey.

(92)

Finally, as the Icelandic authorities have already stated that the payments to Farice for the performance of the subsea survey did not entail compensation for a public service obligation, ESA does not see the need at this time to specifically examine whether Measure 1 fulfils the Altmark criteria, or the provisions of the SGEI Decision or Framework.

(93)

Consequently, ESA has doubts whether Measure 1 was concluded on market terms and cannot exclude that an advantage may have been granted in favour of Farice. Accordingly, the Icelandic authorities are invited to comment on this and submit relevant evidence.

4.2.3. Selectivity

(94)

In order for a measure to involve State aid it must be selective in that it favours „certain undertakings or the production of certain goods“. Measure 1 concerns a contract between the Fund and Farice. Therefore, Farice is the only potential beneficiary. Other undertakings have not concluded similar contracts with the Fund or the Icelandic State. Accordingly, the alleged advantage of Measure 1 would be a selective advantage, as it only concerns one particular undertaking.

(95)

It is therefore ESA’s preliminary view that it cannot be excluded that a selective economic advantage was granted to Farice.

4.2.4. Distortion of competition and effect on trade between Contracting Parties

(96)

To qualify as State aid within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement, a measure must be liable to distort competition and affect trade between the Contracting Parties to the EEA Agreement. According to settled case-law, the mere fact that a measure strengthens the position of an undertaking compared with other undertakings competing in intra-EEA trade is considered to be sufficient, in order to conclude that the measure is likely to distort competition and affect trade between the Contracting Parties (42).

(97)

The Icelandic authorities have argued that the measure in question did not distort or threaten to distort competition and did not have any effect on trade between the Contracting Parties, as the measure did not grant Farice a stronger competitive position than it would have had if the survey had not been undertaken. Moreover, they argue that Farice was not relieved of expenses it would otherwise have had to bear in the course of its day-to-day business operations. Therefore, the Icelandic authorities contend that the award of the seabed survey did not strengthen the position of Farice as compared with other undertakings, neither financially nor in other aspects.

(98)

On this point ESA notes that it is not obliged to establish the real effect of the aid on the market, but is only required to show that the aid is liable to distort competition and affect trade. Therefore, for all practical purposes, a distortion of competition within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement is generally found to exist when the State grants a financial advantage to an undertaking in a liberalised sector where there is, or could be, competition (43).

(99)

Measure 1 concerns payments made to Farice for a seabed survey. The costs covered by those payments included subcontracting costs, as well as Farice’s overhead costs, including hourly rates for Farice staff and a general administration fee. Therefore, Measure 1 seems to have placed Farice in a better financial position than it would have been in the absence of Measure 1.

(100)

Moreover, there are multiple undertakings active in the EEA that provide seabed survey services. This is also demonstrated by the fact that Farice itself subcontracted a large portion of the survey.

(101)

Consequently, ESA has doubts as to whether it can be excluded that Measure 1 was liable to distort competition and affect trade within the EEA. The Icelandic authorities are invited to comment and submit relevant evidence on this.

4.2.5. Conclusion

(102)

In light of the above, ESA cannot exclude that Measure 1 entailed State aid.

4.3. Measure 2

(103)

It is uncontested between Sýn and the Icelandic authorities that Measure 2, i.e. the capital increase in Farice to facilitate the investment in the IRIS cable, constitutes State aid within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement (44).

(104)

ESA therefore preliminary concludes that Measure 2 constitutes State aid within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement.

5. Aid scheme or individual aid

(105)

ESA notes that Measures 1 and 2 were not granted on the basis of a scheme (45). Measure 1, if found to be aid, would therefore be individual aid. Measure 2 constitutes individual aid.

6. Lawfulness of the aid

(106)

Pursuant to Article 1(3) of Part I of Protocol 3 to the Agreement between the EFTA States on the Establishment of a Surveillance Authority and a Court of Justice („Protocol 3“): „The EFTA Surveillance Authority shall be informed, in sufficient time to enable it to submit its comments, of any plans to grant or alter aid. … The State concerned shall not put its proposed measures into effect until the procedure has resulted in a final decision“.

(107)

The Icelandic authorities did not notify Measure 1 to ESA. ESA therefore concludes that, in the event that Measure 1 is deemed to involve aid, the Icelandic authorities have not respected their obligations under Article 1(3) of Part I of Protocol 3. In this event, Measure 1 would be unlawful aid.

(108)

The Icelandic authorities implemented Measure 2 after ESA approved it by Decision 023/21/COL. However, with the annulment of ESA’s approval decision by the EFTA Court, Measure 2 became unlawful.

7. Compatibility of the aid

7.1. Introduction

(109)

In derogation from the general prohibition of State aid laid down in Article 61(1) of the EEA Agreement, aid may be declared compatible if it can benefit from one of the derogations enumerated in the Agreement.

(110)

Article 61(3)(c) of the EEA Agreement provides that ESA may declare compatible „aid to facilitate the development of certain economic activities or of certain economic areas, where such aid does not adversely affect trading conditions to an extent contrary to the common interest“. Therefore, in order to declare the aid compatible, first, the aid must be intended to facilitate the development of certain economic activities or of certain economic areas and, second, the aid must not adversely affect trading conditions to an extent contrary to the common interest (46).

(111)

7.2. Compatibility of Measure 1

(112)

The Icelandic authorities have maintained that Measure 1 does not constitute State aid (see Section 3.5.1). Further, they have also stated that despite the fact that the contractual obligations concerning Measure 1 were included in the 2018 PSO Contract between the Fund and Farice, the measure does not constitute compensation for a public service obligation.

(113)

Therefore, it would appear that the compatibility of Measure 1, should it be found to constitute aid, could not be examined under Article 59(2) of the EEA Agreement and even if it were, ESA has doubts that the Measure 1 is in line with the provisions of the SGEI Decision or Framework. The Icelandic authorities have not, at this stage, brought forward any other arguments as regards the potential compatibility of the measure.

(114)

Therefore, following a preliminary assessment, ESA has doubts at this stage as to whether Measure 1 is compatible with the EEA Agreement. Consequently, ESA invites the Icelandic authorities to provide arguments and evidence to demonstrate that Measure 1 could be considered compatible under the EEA Agreement.

7.3. Compatibility of Measure 2

7.3.1. Introduction

(115)

The Icelandic authorities have invoked Article 61(3)(c) of the EEA Agreement as the basis for the assessment of the compatibility of Measure 2.

(116)

On this point, ESA notes that the compatibility of aid for the roll-out of broadband networks, for the purposes of securing coverage, access or connectivity, is normally assessed under the 2014 Broadband Guidelines. On 8 February 2023, ESA adopted new Broadband Guidelines („the 2023 Broadband Guidelines“) (47).

(117)

ESA will follow the principles and guidelines set out in the 2023 Broadband Guidelines for the compatibility assessment of all notified aid to broadband networks in respect of which it is called upon to take a decision after 8 February 2023 when the 2023 Broadband Guidelines entered into force. Unlawful aid to broadband networks will be assessed in accordance with the rules applicable on the date on which the aid was awarded (48).

(118)

The 2023 Broadband Guidelines were not in effect at the time when Measure 2 was enacted, and therefore cannot serve as a basis for the compatibility assessment of the measure. Therefore, ESA will apply the 2014 Broadband Guidelines, should Measure 2 be considered to fall within their scope. However, the 2023 Broadband Guidelines are based on existing case-law and decision-making practice of the European Commission. Therefore, the 2023 Broadband Guidelines could still be relevant, should Measure 2 fall under the scope of the 2014 Broadband Guidelines, provided they do not place stricter conditions on the beneficiary.

(119)

In general, the 2014 Broadband Guidelines’ primary objective is to ensure widespread availability of broadband services to end users or access to higher speed internet. The 2014 Broadband Guidelines state that „[t]hese guidelines summarise the principles of [ESA’s] policy in applying the State aid rules […] to measures that support the deployment of broadband networks in general (Section 2). They explain the application of these principles in the assessment of aid measures for the rapid roll-out of basic broadband and very high speed, next generation access (NGA) networks (in Section 3). [ESA] will apply the guidelines in the assessment of State aid for broadband“ (49). This objective has not changed with the adoption of the 2023 Broadband Guidelines, which state that „[t]hese Guidelines provide guidance on how ESA will assess […] the compatibility of State aid for the deployment and take-up of fixed and mobile broadband networks and services“ (50).

(120)

Therefore, the 2014 Broadband Guidelines apply to aid measures that target situations where the market does not provide sufficient broadband coverage or where access conditions are not adequate (51). Conversely, the 2014 Broadband Guidelines do not mention international connectivity, security, international data transfer, or subsea cables, and do not specifically lay down compatibility conditions for measures targeting security issues raised by the lack of geographical diversity and robustness of international connectivity services. Therefore, a measure like the one under assessment, where the objective is increased redundancy, security, and robustness of international connectivity services already available to end customers at high speeds, seems to differ from the general type of measure covered by the 2014 Broadband Guidelines, namely measures concerning the expansion or introduction of broadband networks and services.

(121)

ESA notes that the European Commission, in its Baltic Cable Decision (52), applied the 2014 Broadband Guidelines in its assessment. However, ESA also notes that the measure under assessment in that decision differed significantly from Measure 2. Specifically, it concerned capacity concerns caused by the expected dramatic increase in traffic that could not be supported by the existing infrastructure. Therefore, in addition to security benefits comparable to the ones present in the case at hand, the Baltic Sea Cable targeted (longterm) broadband availability specifically (53). Conversely, Measure 2 does not specifically concern broadband networks or availability.

(122)

However, in its judgment in Case E-4/21, when assessing ESA’s conclusion that Measure 2 fell outside the scope of the 2014 Broadband Guidelines, the EFTA Court stated that the conclusion: „[…] is not supported by a sufficient analysis of the scope of application of the Broadband Guidelines. […] Although the contested decision states that ‚[t]he Broadband Guidelines’ primary objective is ensuring widespread availability of broadband services to end users or access to higher speed Internet: ‘ and ‚[t]he particularities of the measure and investment at hand demonstrate that the Guidelines target different types of measures than the one under assessment‘, it fails to set out what impact these statements should have on the scope of application of the Broadband Guidelines. Accordingly, […] ESA encountered serious difficulties in its preliminary examination“ (54). The Court then further noted „that irrespective of whether the notified measure in the present case was outside of the scope of the Broadband Guidelines, those guidelines still may provide useful guidance on considerations that are relevant to the assessment of compatibility in general“ (55).

(123)

Consequently, ESA cannot conclude at this stage to what extent the 2014 Broadband Guidelines apply to the compatibility assessment of Measure 2, and therefore invites the Icelandic authorities to provide further arguments in this regard.

(124)

In the event that the Broadband Guidelines do not apply to the measure at hand, Article 61(3)(c) of the EEA Agreement provides that ESA may declare compatible „aid to facilitate the development of certain economic activities or of certain economic areas, where such aid does not adversely affect trading conditions to an extent contrary to the common interest“. Therefore, in order to declare the aid compatible, first, the aid must be intended to facilitate the development of certain economic activities or of certain economic areas and, second, the aid must not adversely affect trading conditions to an extent contrary to the common interest.

(125)

7.3.2. Facilitation of development of certain economic activities or areas

7.3.2.1. Economic activities or areas supported

(126)

Under Article 61(3)(c) of the EEA Agreement, in order to be considered compatible, a measure must contribute to the development of certain economic activities or areas.

(127)

The primary objective of the measure is to enhance security and reduce the vulnerability of international connectivity to and from Iceland by building a third submarine cable from Iceland to Europe. The secondary objective is to shorten the digital distance between Iceland and Europe allowing Icelandic people and businesses to make better use of international digital services available in Europe.

(128)

ESA generally considers the construction of a telecommunication infrastructure with a view to its future commercial exploitation to constitute an economic activity (56). Furthermore, the telecommunications market in general constitutes an economic activity. The measure facilitates development in the market for international data transfer services specifically and the markets for electronic communications services in general.

(129)

In view of the above, ESA preliminarily concludes that the measure constitutes aid to facilitate the development of certain economic activities, as required by Article 61(3)(c) of the EEA Agreement.

7.3.2.2. Incentive effect

(130)

State aid is only compatible with the functioning of the EEA Agreement if it has an incentive effect and so effectively facilitates the development of certain economic activities. To establish whether the measure has an incentive effect, it must be demonstrated that it changes the behaviour of the undertaking concerned in such a way that it engages in an activity which it would not carry out without the aid or which it would carry out in a restricted or different manner.

(131)

In Section 6.2.2 of ESA’s Decision No 023/21/COL, ESA stated that Measure 2 had an incentive effect. ESA stated that: 1) Farice had historically proven to be unprofitable; 2) the operation of submarine cables in the region was generally unprofitable; 3) the investment in the IRIS cable was unlikely to achieve a profit; 4) the main objective of the cable was to provide enhanced security, which was an externality that did not heavily factor into investment decisions;) and 5) few stakeholders had signalled interest in operating submarine cables without State support in the past.

(132)

In light of this, ESA is generally inclined to conclude that Measure 2 had an incentive effect, as it incentivised Farice to make an investment it would not have entered into otherwise. However, the Icelandic authorities are invited to provide further information and reasoning on the incentive effect of the measure.

7.3.2.3. Compliance with relevant EEA law

(133)

The Icelandic authorities consider that the selection of Farice, as owner and operator of the IRIS cable, as well as the selection of cable manufacturer and installer, is exempt from the procurement rules, with reference to Article 10 of the Procurement Act (see also Article 8 of the Procurement Directive).

(134)

Specifically, Article 8 of the Procurement Directive states: „This Directive shall not apply to public contracts and design contests for the principal purpose of permitting the contracting authorities to provide or exploit public communications networks or to provide to the public one or more electronic communications services. For the purposes of this Article, ‚public communications network‘ and ‚electronic communications service‘ shall have the same meaning as in Directive 2002/21/EC of the European Parliament and of the Council“. Furthermore, ESA notes that in accordance with Article 2(m) of Directive 2002/12/EC, „provision of an electronic communications network“ means the establishment, operation, control or making available such network.

(135)

The primary objective of the measure in question is to increase security of international connectivity in Iceland by building a third submarine cable, which in turn will provide the public with more electronic communication services. Therefore, the investment in the submarine cable seems to permit Farice to „provide or exploit public communications networks“, as defined in Article 2(a) of Directive 2002/21/EC. However, ESA cannot conclusively conclude at this stage whether all conditions for the application of the exemption are fulfilled.

(136)

Moreover, according to paragraph 74(c) of the 2014 Broadband Guidelines, „[w]henever the granting authorities select a third party operator to deploy and operate the subsidised infrastructure, the selection process shall be conducted in line with the spirit and the principles of the Public Procurement Directives. It ensures that there is transparency for all investors wishing to bid for the implementation and/or management of the subsidised project. Equal and non-discriminatory treatment of all bidders and objective evaluation criteria are indispensable conditions“.

(137)

However, despite this provision, footnote 91 to paragraph 74(c) states: „[t]he situation is different when the public authority decides to deploy and manage the network directly (or through a fully owned entity) […] In such cases, [..] (i) the publicly owned network operators shall limit their activity on the pre-defined target areas and shall not expand to other commercially attractive regions; (ii) the public authority shall limit its activity to maintain the passive infrastructure and to grant access to it, but shall not engage in competition on the retail levels with commercial operators and (iii) to have an accounting separation between the funds used for the operation of the networks and the other funds at the disposal of the public authority“.

(138)

Therefore, the applicability of procurement rules in the context of an assessment under the 2014 Broadband Guidelines seems to depend on whether or not the the conditions, listed in footnote 91, are fulfilled. The Icelandic authorities have not provided sufficient information in this regard.

(139)

Consequently, ESA has doubts as to whether or not Measure 2 falls under the exemption from procurement rules described above, and as to whether the provisions of the 2014 Broadband Guidelines have effect in this regard. Therefore, ESA invites the Icelandic authorities to provide further information and rationale in this regard.

7.3.3. Whether the aid adversely affects trading conditions to an extent contrary to the common interest

7.3.3.1. Introduction

(140)

ESA has not only identified positive effects of the planned aid for the development of the abovementioned economic activities and economic areas, but also possible negative effects that it may have in terms of distortions of competition and adverse effects on trade. These positive and negative effects must then be weighed up.

7.3.3.2. Markets affected by the aid

(141)

The measure mainly has an effect on the wholesale market for international connectivity and the telecommunication market, both national and international. Additionally, the measure may have an effect on the DC market.

7.3.4. Positive effects of the aid

(142)

Measure 2 contributes to the development of a submarine cable between Iceland and Europe, thereby enhancing both redundancy and the security of the submarine cable network that Iceland relies on to participate in the global economy. This is in line with the Icelandic Government’s Telecommunications Policy, whose objective is, inter alia, to promote accessible and effective communications and to guarantee the security of telecommunications infrastructures.

(143)

To achieve those objectives, the Icelandic authorities have emphasised that three active submarine telecommunications cables will connect Iceland with Europe from different landing sites. As a geographically remote country, effective international connections are a prerequisite for the development of Iceland as a modern technologically based society. A serious disruption in international connectivity would cause major damage to the Icelandic economy and society as a whole.

(144)

According to the Icelandic authorities, the main vulnerabilities of the current international connections relate to human error, malfunctions, accidents, natural disasters and other unforeseen events. The Icelandic authorities have provided ESA with a detailed description of the various and multiple disruptions that have happened in the past and disrupted the functionality of the two existing submarine cables (57). ESA considers these vulnerabilities both realistic and probable.

(145)

Furthermore, the absolute lengths of the submarine cables from Iceland to Europe increase the probability of incidents compared to shorter cables going from Scandinavia and the UK to mainland Europe. Moreover, other countries in the EEA are connected to major international network connection points via diversified networks of multiple land and/or submarine cables while Iceland is wholly dependent on only two submarine cables.

(146)

By implementing the measure and adding a third submarine cable to the network, the Icelandic authorities expect the security of international connectivity increases circa tenfold. In particular, a third submarine cable will: (i) increase the projected uptime to 99,9993 %, (ii) reduce the probability of a total outage in a 10-year period to 0,2–1,5 %, and (iii) diversify the land routes in Iceland, decreasing risks associated with a single route failure (58).

(147)

In addition to enhanced security, the Icelandic authorities contend that the addition of a third submarine cable will also improve the competitiveness of Iceland as whole, as the Icelandic digital market will become „closer“ to major network hubs in Europe. Data latency in communications between Iceland and Europe will be reduced as a result of shorted cable length and simpler network structure than is available through the current system connecting Reykjavík with Europe. ESA considers this factor positive, as it contributes to the development of the Icelandic economy as a whole.

7.3.4.1. Limited negative effects of the aid

7.3.4.1.1. Introduction

(148)

Article 61(3)(c) of the EEA Agreement requires an assessment of any negative effects on competition and on trade. The aid must not adversely affect trading conditions to an extent contrary to the common interest.

7.3.4.1.2. Necessity of the aid

(149)

To assess whether State aid is effective to achieve its objective, it is necessary to first identify the problem that needs to be addressed. A State aid measure is necessary if it is targeted towards situations where aid can bring about a material improvement that the market cannot deliver itself, for example by remedying a well-defined market failure.

(150)

A market failure exists if markets, left to their own devices, without intervention fail to deliver an efficient outcome for society. This may arise, for instance, when certain investments are not being undertaken even though the economic benefit for society exceeds the cost (59).

(151)

The Icelandic authorities have explained that Farice would not have undertaken the investment in the IRIS cable in the absence of aid, as it cannot support such an investment with its own funds. This, inter alia, is an indication of the market failure associated with providing international connectivity services in Iceland.

(152)

However, the fact that a specific company may not be capable of undertaking a project without aid does not mean that there is a market failure. For instance, the decision of a company not to invest in a project with low profitability or in a region with limited market demand and/or poor cost competitiveness may not be an indication of a market failure, but rather of a market that functions well (60).

(153)

Concerning the ability of the market to deliver an efficient outcome for society, the Icelandic authorities have pointed to the fact that Iceland was, prior to the IRIS cable project, only connected to Europe through two submarine cables. Furthermore, over the past decade, few stakeholders signalled interest in investing in international data connectivity services between Iceland and Europe or America. These projects did not materialise primarily due to problems with constructing a sound business case for such an investment. Furthermore, these planned and aborted projects by market actors would have been dependent on financial participation by the State (see paragraph (54)).

(154)

However, while it is a fact that no privately funded subsea cables from Iceland have been built in the last 10 years, it is also clear that Sýn approached the Icelandic State with plans to build a subsea cable. Negotiations and discussions between the State and Sýn continued over two years, but were then terminated. Therefore, while it is unclear to ESA whether Sýn’s offer was comparable to the IRIS cable project, or if it indicates an attempt to enter the market for international data connectivity services, ESA cannot exclude the possibility that the market could have delivered the outcome sought by Measure 2.

(155)

Consequently, ESA must preliminarily conclude that it has doubts as to the necessity of Measure 2. The Icelandic authorities are invited to provide further arguments and information relating to this point.

7.3.4.1.3. Appropriateness of the aid

(156)

EFTA States can make different choices with regard to policy instruments, and State aid control does not impose a single way to intervene in the economy. However, State aid under Article 61(1) of the EEA Agreement can only be justified by the appropriateness of a particular instrument to contribute to the development of the targeted economic activities or areas.

(157)

ESA normally considers a measure appropriate where the EFTA State can demonstrate that alternative policy options would not be equally suitable, and that alternative, less distortive, aid instruments would not deliver equally efficient outcomes.

(158)

Due to the general unprofitability of submarine cable infrastructure investments and projects from Iceland to Europe, ESA is inclined to conclude that an alternative policy instrument, such as regulations, would neither trigger investment in the IRIS cable project, nor other similar investment projects. Further, ESA is equally inclined to conclude that a loan or guarantee would not be a more appropriate aid instrument (61).

(159)

Therefore, ESA preliminarily concludes that State aid in the form of a capital increase is the appropriate instrument to facilitate the development of the economic activities that the measure concerns. However, the Icelandic authorities are invited to elaborate on this point.

7.3.4.1.4. Proportionality of the aid

(160)

State aid is proportionate if the aid amount per beneficiary is limited to the minimum needed to incentivise the additional investment or activity in the area concerned.

(161)

Measure 2 constitutes a capital increase in Farice. The board of directors of Farice were authorised to increase the capital in intervals during the construction period of the new cable. The financing needs of the recipient were assessed at each interval and only established costs were granted through the capital increase. The granting authority reviews any expenses and controls overcompensation retroactively. This aid granting method and claw-back mechanism contributes to the proportionality of the aid. Moreover, when seeking subcontracting offers, Farice engaged in a competitive selection procedure whereby it selected a contractor who will manufacture and lay the IRIS cable. The selection procedure resulted in Farice opting to contract with the lowest bidder.

(162)

However, according to paragraph 74 of the 2014 Broadband Guidelines, multiple conditions must be fulfilled in order to demonstrate the proportionality of a measure. Failure to meet any of those conditions would in most cases require a detailed assessment (62). These conditions include mapping an analysis of coverage, public consultation, and a competitive selection process.

(163)

ESA is not aware of any mapping analysis or public consultation performed by the Icelandic authorities prior to the implementation of Measure 2. Moreover, as Iceland selected an „in house entity“, namely Farice, to own and operate the infrastructure, it is clear that no competitive selection process was followed in relation to Measure 2. However, ESA notes that there is no need for a competitive selection process if the State chooses to manage a network directly (or through a wholly owned entity).

(164)

Nevertheless, where the aid is granted without a competitive selection procedure, to a public authority that deploys and manages a broadband network at wholesale level directly, or through an in-house entity, the State must justify its choice of network and technological solution.

(165)

Moreover, according to paragraph 74(d) of the 2014 Broadband Guidelines, granting authorities should generally select the most economically advantageous offer. However, this only applies within the context of a competitive tender, and not when the State selects a wholly owned entity to own and operate the network.

(166)

As described in Section 3.1, the Icelandic authorities were approached by Sýn with an offer to build the third submarine cable, which following an examination by an independent expert, was considered to be cost effective than Farice’s offer. The Icelandic authorities have argued that the independent report was based on unconfirmed prices, and when asked to confirm prices, Sýn was unable to do so. Discussions between the Icelandic State and Sýn were terminated as a result. Sýn has argued that it was not given any time or opportunity to renew offers and provide confirmation on prices (63).

(167)

On this point, the EFTA Court stated that: „ESA has not touched upon this issue at all or disputed that it was aware of this information, as alleged by Sýn. ESA has merely reiterated that Sýn’s proposal relied on ‚unverified figures‘ without explaining why, if it considered that the figures were unverified, it did not seek to verify them by obtaining further information from Sýn, which had already submitted a complaint to ESA“ (64). The EFTA Court then concluded that „it must be held that Sýn has established that ESA was aware of documents that called into question the information at its disposal and on which it relied in the contested decision, without going beyond a mere examination of the information submitted by the Icelandic authorities. By not obtaining further information on whether Sýn was actually able to confirm its prices, or whether it had been given that opportunity, ESA failed to satisfy its obligation to conduct a diligent and impartial examination of the notified measure so that it had at its disposal the most complete and reliable information“ (65).

(168)

Therefore, while the Icelandic authorities might not have been required to conduct a competitive tender, nor select the most economically advantageous offer, ESA must preliminarily conclude that the existence of an allegedly more economically viable offer from Sýn puts into doubt the proportionality of Measure 2, as the Icelandic authorities have not sufficiently explained the price differences between Sýn’s offer, and the eventual cost of the IRIS cable project.

(169)

Consequently, as ESA has doubts as regards the proportionality of Measure 2 and invites the Icelandic authorities to further elaborate on the proportionality of the measure, and, in particular, to provide arguments and information explaining the aid amount in comparison to Sýn’s allegedly more economical offer.

7.3.4.1.5. Limited negative effect on intra-EEA trade

(170)

As ESA preliminary considers Measure 2 to constitute State aid, the measure has an effect on intra-EEA trade. However, in order to be compatible, a measure should limit those effects.

(171)

As stated previously, the primary objective of the measure is to enhance the security of international connections in Iceland, and while a third submarine cable will increase capacity, ESA notes that the capacity of the current network is not fully utilised; the new infrastructure is principally expected to complement the other connections currently in operation. Therefore, the addition of a third cable does not materially alter the structure of the market for international connectivity, but rather enhances the security of the infrastructure already present.

(172)

Moreover, even though a third cable will allow Iceland to be better connected to Europe, it will not change the fact that Iceland remains an island approximately 1 200 km from the nearest European country and 2 000 km from the European continent. The improved communication to Iceland will not bridge the natural data latency gap that exists between communication on the European continent compared with communication from the continent to Iceland. Therefore, ESA finds it hard to see how the IRIS cable will have a material impact on the competitiveness of other EEA markets compared to Iceland. Therefore, the third cable, in and of itself, should not materially alter the dynamics of intra EEA-trade on the relevant market.

(173)

ESA notes that there are no other companies, established in the EEA, that currently operate, or have shown concrete plans to operate without State support, a submarine cable similar to the IRIS cable. Therefore, market participants have not to date demonstrated any concrete plans to invest in a submarine cable between Iceland and Europe prior to the implementation of the measure.

(174)

However, as mentioned in paragraph (54), one of the factors that lead to reduced investment in subsea cables from Iceland to Europe is the need to secure redundancy. An undertaking wishing to establish its own subsea cable network needs to build two cables, or secure redundancy using an existing cable. Since Farice is the only operator of subsea cables from Iceland to Europe, it is most likely that any possible new entrant would opt to secure redundancy through one of Farice’s exiting cables, in lieu of building two cables at once. ESA does not have information regarding whether Farice offers redundancy services. However, if Farice does not provide such services, it could call into question the limited negative effects of the measure on competition in general due to potential entry barriers.

(175)

Moreover, paragraph 74 of the 2014 Broadband Guidelines lists a number of conditions aimed at limiting distortion of competition and trade, including the need for detailed mapping and public consultation. Failure to comply with any of the conditions is likely to trigger the need for a detailed analysis by ESA. Therefore, regardless of the eventual scope of the 2014 Broadband Guidelines, the apparent omission of the Icelandic authorities to comply with at least some of the conditions listed in paragraph 74 of the 2014 Broadband Guidelines when implementing Measure 2 leads ESA to doubt the overall limitation of negative effects on competition and trade.

7.3.4.1.6. Conclusion on limited negative effects

(176)

With reference to the foregoing, ESA has doubts that the effects of the measure on intra EEA-trade are sufficiently limited to a minimum. Therefore, ESA invites the Icelandic authorities to provide further arguments and information in this regard.

7.3.4.2. Balancing positive and negative effects of the aid

(177)

For the aid to be compatible with the functioning of the EEA Agreement, the limited negative effects of the aid measure in terms of distortion of competition and adverse impact on trade between Contracting Parties must be outweighed by positive effects, in terms of contribution to the facilitation of the development of economic activities or areas. It must be verified that the aid does not adversely affect trading conditions to an extent contrary to the common interest.

(178)

As follows from the above, ESA is preliminarily inclined to conclude that Measure 2 has directly facilitated the economic activities of Farice and that is has had many positive effects.

(179)

However, in respect of the negative effects, ESA doubts whether the negative effects of Measure 2 on competition and trade are sufficiently limited. Specifically, ESA doubts whether the market failure addressed by the measure is clearly present, and whether the aid was on the whole proportional. Moreover, the effects of the measure on the markets it affects needs to be further examined.

(180)

At this stage, ESA therefore doubts that the positive effects of the measure outweigh its possible distortion of competition and adverse impact on trade.

8. Conclusion

(181)

As set out above, ESA has doubts as to whether Measure 1 constitutes State aid within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement. Further, if the measure is found to involve aid, ESA also has doubts as to whether the measure would be compatible with the functioning of the EEA Agreement.

(182)

Furthermore, ESA has doubts as to whether the Measure 2 is compatible with the functioning of the EEA Agreement.

(183)

Consequently, and in accordance Article 4(4) of Part II of Protocol 3, ESA hereby opens the formal investigation procedure provided for in Article 1(2) of Part I of Protocol 3. The decision to open a formal investigation procedure is without prejudice to the final decision of ESA, which may conclude that Measures 1 and 2 do not constitute State aid or are compatible with the functioning of the EEA Agreement.

(184)

ESA, acting under the procedure laid down in Article 1(2) of Part I of Protocol 3, invites the Icelandic authorities to submit their comments by 14 April 2023, and to provide all documents, information and data needed for the assessment of the measures in light of the State aid rules.

(185)

The Icelandic authorities are requested to immediately forward a copy of this decision to the aid recipient.

(186)

The Icelandic authorities have confirmed that this opening decision does not contain any business secrets or other confidential information that should not be published.

(187)

Finally, ESA will inform interested parties by publishing a meaningful summary in the Official Journal of the European Union and the EEA Supplement thereto. All interested parties will be invited to submit their comments within one month of the date of such publication. The comments will be communicated to the Icelandic authorities.

For the EFTA Surveillance Authority,

Arne RØKSUND

President

Responsible College Member

Stefan BARRIGA

College Member

Árni Páll ÁRNASON

College Member

Melpo-Menie JOSÉPHIDÈS

Countersigning as Director,

Legal and Executive Affairs

(1) Rozsudek Soudního dvora ESVO ve věci E-4/21 Sýn hf. v. Kontrolní úřad ESVO [dosud nezveřejněno].

(2) Document No 1176447.

(3) Document No 1182556.

(4) „SGEI“ stands for „Services of General Economic Interest“.

(5) Document No 1182715.

(6) Document No 1189996.

(7) Document No 1192410.

(8) Document No 1256678.

(9) Document No 1276074.

(10) Judgment of the EFTA Court in Case E-4/21 Sýn hf. v EFTA Surveillance Authority (not yet reported).

(11) Document No 1285878.

(12) Document No 1313840 and attachments.

(13) Document No 1326167.

(14) Commission Decision 2012/21/EU on the application of Article 106(2) of the Treaty on the functioning of the European Union to State aid in the form of public service compensation to certain undertakings entrusted with the operation of services of general economic interest (OJ L 7, 11.1.2012, p. 3, and EEA Supplement No 43, 2.8.2012, p. 56).

(15) Document No 664512.

(16) EGS is an international group of companies with offices in Europe, the Americas, Asia and Australia. EGS provides global specialist multi-disciplinary marine survey support, and delivers solutions to the Telecommunications, Renewables, Oil and Gas, Charting and Marine Infrastructure market sectors. See also http://www.egssurvey.com/.

(17) For a more detailed description of Measure 2, see Section 3 of ESA’s Decision No 023/21/COL.

(18) In 2013–2018, Farice received public service compensation from the Fund for offering electronic communications connectivity between Iceland and Europe through FARICE-1 and DANICE. The last payment on this basis was made on 4 October 2018.

(19) The new IRIS cable will be based on an open cable architecture which means that customers can be given an access to the infrastructure by using their own terminal equipment. Access to infrastructure can be granted by own fibre pair or fractional fibre pair (spectrum). Furthermore, the technology to use the submarine cable is standardised and based on Ethernet, which is the technology commonly used. A more advanced interface in the form of OTU2, OTU3 and OTU4 is also offered.

(20) This refers to different surveys than those covered by Measure 1.

(21) See Farice press release dated 11 November 2022.

(22) Case No 86451.

(23) Judgment of 24 July 2003, Altmark, C-280/00, ECLI:EU:C:2003:415, paragraphs 87-93.

(24) Commission Decision 2012/21/EU on the application of Article 106(2) of the Treaty on the functioning of the European Union to State aid in the form of public service compensation to certain undertakings entrusted with the operation of services of general economic interest (OJ L 7, 11.1.2012, p. 3, and EEA Supplement No 43, 2.8.2012, p. 56).

(25) Framework for State aid in the form of public service compensation (OJ L 161, 13.6.2013, p. 12 and EEA Supplement No 34, 13.6.2013, p. 1).

(26) See the Judgment of the EFTA Court in Case E-4/21 Sýn hf. v EFTA Surveillance Authority, paragraph 67.

(27) Cases 86220 and 86598.

(28) Case 86451.

(29) Document No 1276074, Section 6.1.

(30) ESA’s Guidelines on the application of the State aid rules in relation to rapid deployment of broadband networks (OJ L 135, 8.5.2014, p. 49 and EEA Supplement No 27, 8.5.2014, p. 1).

(31) The Icelandic authorities mention specifically earlier interest shown by Emerald and Nordic Networks in 2010-2016, and proposals from Sýn, both independently and in collaboration with Celtic Norse AS, in 2018-2020. These proposals were all dependant on some kind of financial participation by the Icelandic State. For further information see Section 3.2.4 in ESA’s Decision No 023/21/COL.

(32) The Act on Public Procurement No 120/2016.

(33) Directive 2014/24/EU of the European Parliament and of the Council of 26 February 2014 on public procurement and repealing Directive 2004/18/EC (OJ L 94, 28.3.2014, p. 65, and EEA Supplement No 73, 16.11.2017, p. 53).

(34) Judgment of 22 September 2020 in Austria v Commission (Hinkley Point C), C-594/18 P, ECLI:EU:C:2020:742, paragraphs 18–20.

(35) https://www.stjornarradid.is/verkefni/samgongur-og-fjarskipti/fjarskiptasjodur/.

(36) ESA’s Guidelines on the notion of State aid as referred to in Article 61(1) of the EEA Agreement („NoA“) (OJ L 342, 21.12.2017, p. 35 and EEA Supplement No 82, 21.12.2017, p. 1), paragraph 66.

(37) See for instance Judgment of 5 June 2012, Commission v EDF, C-124/10 P, ECLI:EU:C:2012:318, paragraph 90; Judgment of 15 March 1994, Banco Exterior de España, C-387/92, ECLI:EU:C:1994:100, paragraph 14; and Judgment of 19 May 1999, Italy v Commission, C-6/97, ECLI:EU:C:1999:251, paragraph 16.

(38) NoA, Section 4.2.1.

(39) NoA, paragraph 76.

(40) NoA, paragraph 79.

(41) Document No 1313844.

(42) Judgment of the EFTA Court in Case E-6/98 Norway v EFTA Surveillance Authority [1999] Ct. Rep. 76, paragraph 59, where it is stated that „[w]hen State financial aid strengthens the position of an undertaking compared with other undertakings competing in intra-Community trade the latter must be regarded as affected by that aid“.

(43) NoA, paragraph 187.

(44) The EFTA Court, in its judgment in Case E-4/21, did not suggest anything to the contrary.

(45) See Article 1(e) of Part II of Protocol 3 to the Agreement between the EFTA States on the Establishment of a Surveillance Authority and a Court of Justice („Protocol 3“).

(46) Judgment of 22 September 2020, Austria v Commission (Hinkley Point C), C-594/18 P, ECLI:EU:C:2020:742, paragraphs 18–20.

(47) See ESA Decision No 004/23/COL amending the substantive rules in the field of State aid by introducing new Guidelines on State aid for broadband networks (not yet reported).

(48) Ibid, Article 1(2).

(49) See the 2014 Broadband Guidelines, paragraph 4.

(50) See the 2023 Broadband Guidelines, paragraph 14.

(51) See the 2014 Broadband Guidelines, paragraphs 34–35. See also the pre-requisites for defining a service as an SGEI in paragraph 16.

(52) Commission Decision SA.36918 (Finland), Baltic Sea Backbone Cable (OJ C 422, 8.12.2017, p.1).

(53) Ibid, paragraph 91: „Thus, the measure facilitates the development of certain economic activities, i.e the provision of electronic communications services and networks, including the provision of international connectivity, and indirectly the provision of broadband services“. (emphasis added).

(54) Judgment of the EFTA Court in Case E-4/21 Sýn hf. v EFTA Surveillance Authority, paragraph 72.

(55) Ibid, paragraph 73.

(56) NoA, paragraphs 202 and 216, and the 2014 Broadband Guidelines, paragraph 7.

(57) See Section 3.2.3 of ESA’s Decision No 023/21/COL for details.

(58) See ESA’s Decision No 023/21/COL, paragraph 22.

(59) See 2014 Broadband Guidelines, paragraph 33.

(60) See 2014 Broadband Guidelines, footnote 45.

(61) See ESA Decision No 023/21/COL, Section 6.3.4.3.

(62) Similar conditions can also be found in the 2023 Broadband Guidelines, Section 5.2.4.

(63) Judgment of the EFTA Court in Case E-4/21 Sýn hf. v EFTA Surveillance Authority, paragraph 64.

(64) Ibid, paragraph 66.

(65) Ibid, paragraph 68.

V Oznámení

JINÉ AKTY

Evropská komise

13.4.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 129/47

Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu

(2023/C 129/05)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU NEBO CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„ALCACHOFA DE TUDELA“

EU č: PGI-ES-0139-AM01 – 9.9.2021

CHOP ( ) CHZO (X)

1. Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Consejo Regulador de la Indicación Geográfica Protegida „Alcachofa de Tudela“ [Regulační rada pro chráněné zeměpisné označení „Alcachofa de Tudela“]

Avda. Serapio Huici, 22 Edificio Peritos

31610 Villava (Navarra)

ŠPANĚLSKO

Tel. +34 948 013045

E-mail: ajuanena@intiasa.es

Seskupení žadatelů zastupuje kolektivní zájmy producentů produktu „Alcachofa de Tudela“ a má oprávněný zájem na této žádosti o změnu specifikace produktu s chráněným zeměpisným označením „Alcachofa de Tudela“. Rovněž se jedná o seskupení, jež původně požádalo o ochranu pro tento produkt.

Regulační rada pro CHZO „Alcachofa de Tudela“ je sdružení, které se skládá z producentů, kteří pracují s označením „Alcachofa de Tudela“. Mezi cíle rady patří zvýšení hodnoty produktu a zlepšení výkonnosti režimu jakosti CHZO v souladu s článkem 45 nařízení (EU) č. 1151/2012.

Podle platných vnitrostátních právních předpisů je úkolem rady podporovat kvalitu produktu „Alcachofa de Tudela“, dohlížet na jeho pověst a chránit ji. Tato skutečnost se odráží v jejím jednacím řádu, který byl schválen nařízením Ministerstva zemědělství, rybolovu a potravin ze dne 30. května 2001.

2. Členský stát nebo třetí země

Španělsko

3. Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

☐	Název produktu

☒	Popis produktu

☒	Zeměpisná oblast

☒	Důkaz původu

☒	Metoda produkce

☒	Souvislost

☒	Označování

☒	Jiné: I. Použitelné vnitrostátní právní předpisy; G. Kontrolní orgán

4. Druh změny (změn)

☒	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012.

☐	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012.

5. Změna (změny)

5.1. Změny, které mají dopad na klíčové prvky

5.1.A.1.

Do bodu 11 oddílu „Popis produktu“ ve specifikaci produktu byl za popis uvádění artyčoků bez stonků na trh doplněn následující text: „c) Artyčoky k použití v kuchyni: Artyčoky musí být oloupány a zabaleny tak, aby si zachovaly svůj vzhled a čerstvost až do doby spotřeby.“

Důvody pro tuto změnu: Byla přidána možnost prodávat artyčoky bez stonků v oloupané podobě. Prodej v této podobě umožňuje spotřebitelům koupit si čerstvý artyčok připravený na tepelnou úpravu a mohl by být účinným způsobem, jak oslovit skupiny spotřebitelů, kteří nemají čas nebo možnost artyčoky loupat.

Uvádí se, že artyčoky musí být baleny tak, aby si zachovaly svůj vzhled a čerstvost až do doby spotřeby. V současné době jsou obvykle vakuově baleny v plastových obalech. Záměrem nicméně není vyloučit případné použití jiných typů neplastových obalů, které se vyvíjejí.

Tyto artyčoky splňují stejné požadavky jako neloupané artyčoky prodávané jako čerstvé produkty; jsou na pomezí čerstvých a konzervovaných artyčoků, na které se CHZO „Alcachofa de Tudela“ rovněž vztahuje.

Text „mohou být nabízeny ve dvou podobách“ byl změněn na „mohou být nabízeny ve třech podobách“ s cílem zahrnout i tuto třetí podobu.

5.2. Změny, které nemají dopad na klíčové prvky

5.2.A Změny, které nemají dopad na klíčové prvky oddílu B „Popis produktu“ ve specifikaci produktu

5.2.A.1

Ve čtvrtém odstavci popisu produktu ve specifikaci produktu bylo slovo „mají“ změněno na „obvykle mají“.

Důvody pro tuto změnu: Tato změna byla provedena proto, aby bylo zřejmé, že tento odstavec obsahuje obecný popis odrůdy Blanca de Tudela a nestanoví žádná omezení týkající se velikosti květních úborů, které lze sbírat. Velikost květních úborů se v průběhu období sklizně mění, přičemž v závislosti na poptávce na trhu a povětrnostních podmínkách se sklízejí větší nebo menší květní úbory. Některé trhy dávají přednost větším artyčokům, zatímco na jiných jsou preferovány menší artyčoky, které se používají při zavařování.

V každém případě nejsou nikdy příliš velké. Tato odrůda se vyznačuje tím, že neplodí velké artyčoky, protože rostlina začíná kvést – a tudíž se stává nevhodnou pro prodej – jakmile artyčok dosáhne průměrné velikosti.

5.2.A.2

Desátý odstavec popisu produktu ve specifikaci produktu, který se týká prezentace artyčoků uváděných na trh jako čerstvé produkty, byl změněn, aby byl jasnější, avšak nebyla zavedena žádná nová omezení.

Popis artyčoků se stonky nyní zní: „a) Artyčoky se stonky. – Květní úbory mohou mít stonek dlouhý přibližně 18 cm a mají alespoň jeden nebo dva celé listy. Musí se prodávat po tuctech.“ Byla doplněna slova „přibližně“ a „alespoň“, přičemž poslední věta („tradičním způsobem, tedy ve svazcích“) byla vypuštěna.

Důvody pro tuto změnu: Tato změna nezavádí žádná nová omezení. Spíše bylo upřesněno, že se produkt obvykle prodává se stonkem a listy. Produkt se s nimi tradičně prodává, přestože se nekonzumují. „Alcachofa de Tudela“ se tradičně prodává po tuctech, přičemž každý artyčok má stonek o délce přibližně 18 cm. Protože však délka stonku není pro kvalitu produktu rozhodující, bylo přidáno slovo „přibližně“ s cílem umožnit větší volnost. Délka stonku závisí na tom, v jakém období se produkt sklízí. Stonky jsou na začátku sezóny delší a postupem času se zkracují, což je důsledkem přirozeného vývoje rostliny.

Naproti tomu při prodeji artyčoků na tucty je důležité, aby měly listy. I když se listy obvykle nekonzumují, čerstvé artyčoky se lépe uchovávají, jestliže listy mají. Je proto důležité zdůraznit, že čerstvé artyčoky musí mít alespoň jeden nebo dva celé listy a že artyčoky bez listů nejsou povoleny. V tomto smyslu byla doplněna slova „alespoň“.

Věta „tradičním způsobem, tj. ve svazcích“ byla vypuštěna, protože není nutné uvádět artyčoky na trh ve svazcích. Artyčoky obvykle opouštějí prostory registrovaných obchodních společností v obalech, které umožňují jejich bezpečnou přepravu, aniž by došlo k ohrožení jejich kvality. Dříve se artyčoky dodávaly na trhy ve svazcích, ale nyní se na ně obvykle posílají v bedýnkách, protože se tímto způsobem přepravují lépe. Jakmile se dostanou na místo prodeje, prodávají se po tuctech, ale nikoliv nezbytně ve svazcích.

5.2.A.3

Jedenáctý odstavec popisu produktu ve specifikaci produktu, který se týká prezentace artyčoků uváděných na trh jako čerstvé produkty, byl změněn, aby byl jasnější, avšak nebyla zavedena žádná nová omezení. Věta „a nemá listy“ byla změněna na „a nemá vyvinuté listy“. Věta „Prodávají se na kilogramy“ byla vypuštěna.

Důvody pro tuto změnu: Formulace byla změněna z „je omezen na“ na „je kratší než“, aby bylo jasné, že stonek musí být kratší než 10 cm.

Je třeba upřesnit, že na rozdíl od artyčoků se stonky nemají artyčoky prodávané v této podobě vyvinuté listy. Tento produkt se obvykle prodává na váhu. Nemá vyvinuté listy. Artyčoky však přesto mají často malé, nevyvinuté listy, které jsou součástí stonku (který je kratší než 10 cm). Protože se artyčoky prodávají se stonky, nelze tyto listy odstranit, aniž by došlo k ohrožení trvanlivosti artyčoku. Je třeba upřesnit, že ačkoli artyčoky prodávané bez stonků nemohou mít plně vyvinuté listy, není třeba tyto malé, nezralé listy, které jsou součástí stonku, odřezávat. Je přiložen obrázek artyčoku, který má několik vyvinutých listů a několik malých nevyvinutých listů. Je tedy jasné, že není možné sklidit artyčok a ponechat minimální délku stonku potřebnou pro jeho uchování, aniž by byly jeho součástí nevyvinuté listy.

Věta „Prodávají se na kilogramy“ byla vypuštěna, protože nestanoví žádný požadavek. V původní specifikaci produktu byla zahrnuta kvůli podobnosti těchto artyčoků s artyčoky se stonky i listy, které se prodávají po tuctech. Není však nutné ji ponechat, protože artyčoky se tímto způsobem prodávají běžně.

5.2.B Návrh změn v oddílu B „Popis produktu“ ve specifikaci produktu

5.2.B.1

Na konci čtvrtého odstavce popisu produktu ve specifikaci produktu byla vypuštěna věta „Jeho chuť je vynikající, a to i když je zelený [tj. čerstvý]“.

Důvody pro tuto změnu: Věta „Jeho chuť je vynikající, i když je zelený“ byla vypuštěna. Artyčoky odrůdy Blanca de Tudela jsou vždy zelené – smyslem věty tudíž zřejmě bylo sdělit, že vynikající chuť má i tepelně neupravený produkt. Vhodnější by bylo tuto větu zrušit, protože je zavádějící a nestanoví žádný požadavek ani nepopisuje žádnou rozlišující vlastnost.

5.2.B.2

Ve specifikaci produktu byl vypuštěn pátý odstavec, který odkazuje na nařízení (ES) č. 1466/2003, a v sedmém odstavci byla vypuštěna slova „v I. jakosti“.

Důvody pro toto vypuštění: Odstavec byl vypuštěn, protože bylo zrušeno nařízení, na které odkazuje, a v současnosti platné nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/428 ze dne 12. července 2018 nestanoví obchodní kategorie jakosti pro artyčoky uváděné na trh jako čerstvé produkty, a neslouží tedy jako reference pro stanovení obchodních kategorií jakosti artyčoků.

Výraz „v I. jakosti“ byl vypuštěn, protože, jak je uvedeno výše, klasifikace vycházela z právních předpisů, které již nejsou platné.

5.2.B.3

Na začátek šestého odstavce oddílu „Popis produktu“ ve specifikaci produktu byla vložena věta „Artyčoky prodávané jako čerstvé produkty“, aby byl text jasnější.

Důvody pro tuto změnu: Text byl změněn z důvodu přehlednosti, neboť byl vypuštěn předchozí odstavec, který odkazoval na zrušené evropské nařízení. Byla vložena věta „Artyčoky prodávané jako čerstvé produkty“, aby bylo zřejmé, že vlastnosti popsané v tomto odstavci se týkají artyčoků prodávaných jako čerstvé produkty.

5.2.C Návrh změn oddílu C „Zeměpisná oblast“ ve specifikaci produktu

5.2.C.1

V tomto oddílu specifikace produktu byly vypuštěny veškeré nadbytečné informace. Nyní pouze uvádí obce, které tvoří vymezenou zeměpisnou oblast. Rovněž byl pozměněn konec textu: „stejný zemědělský okres, tedy V neboli Ribera“ se mění na „oblast produkce“.

Důvody pro tuto změnu: První odstavec, který popisuje polohu Navarry a okresů, které ji tvoří, byl vypuštěn. V textu jsou nyní uvedeny pouze obce, které tvoří oblast CHZO „Alcachofa de Tudela“; ostatní informace tuto zeměpisnou oblast nijak nevymezovaly.

Zatímco zeměpisná oblast se nezměnila, správní rozdělení Navarry na zemědělské oblasti se již liší od rozdělení, které je popsané ve specifikaci produktu. Z textu byly proto odstraněny všechny odkazy na zemědělské regiony a text nyní pouze uvádí obce, které tvoří celý rozsah vymezené zeměpisné oblasti.

Odstavec popisující rozložení plodin ve vymezené oblasti byl rovněž vypuštěn, protože rozložení plodin se v jednotlivých letech liší a tato informace nepřispívá ke specifikaci produktu.

Konec posledního odstavce byl vypuštěn, aby se odstranil odkaz na zemědělské regiony. Místo toho nyní odkazuje na oblast produkce. Jak již bylo zmíněno, rozdělení na regiony se od vydání specifikace produktu změnilo.

5.2.D Změny, které nemají dopad na klíčové prvky oddílu D „Důkaz, že produkt pochází z dané oblasti“ ve specifikaci produktu

5.2.D.1

Oddíl D „Důkaz, že produkt pochází z dané oblasti“ ve specifikaci produktu byl zcela přepracován: veškerý nadbytečný text byl vypuštěn a znění se nyní zaměřuje na prvky zaručující sledovatelnost, původ a vlastnosti produktu. Vypuštění textu nemá dopad na klíčové prvky.

Důvody pro tuto změnu: Cílem této změny je pouze lépe a přesněji vysvětlit, jak se prokazuje, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti a splňuje ostatní požadavky stanovené ve specifikaci produktu.

Předchozí znění tohoto oddílu specifikace produktu bylo poměrně neurčité a neposkytovalo jasnou představu o kontrolách a zkouškách prováděných kontrolním orgánem za účelem zajištění souladu se specifikací produktu.

Navrhované nové znění poskytuje podrobnější vysvětlení vlastních kontrol a zkoušek, které provádí inspekční kontrola v rámci certifikačního postupu, jež je v souladu s normou UNE-EN ISO/IEC 17065:2012 a byl akreditován vnitrostátním akreditačním orgánem.

Byly rovněž poskytnuty podrobnosti o kontrolním systému, který je založen na: kontrolách polí s artyčoky na místě, kontrolách prováděných ve zpracovatelských závodech a odběru a analýze vzorků během období zpracování. Tento systém doplňují vlastní interní kontrolní systémy zpracovatelských závodů. V textu je nyní rovněž upřesněno, v jakých rejstřících musí být uvedeny hospodářské subjekty podílející se na produkci artyčoků s CHZO, aby bylo možné zavést kontrolní systém.

5.2.E Změny, které nemají dopad na klíčové prvky oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu

5.2.E.1

Beze změny byla ponechána pouze první část druhého odstavce oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu, která se týká požadavku pěstovat produkt jako jednoletou plodinu. Zbytek odstavce byl vypuštěn, protože je nadbytečný.

Odůvodnění této změny: Text byl vypuštěn, protože nestanoví žádné požadavky na způsob produkce: uvádí, že střídání plodin se tradičně doporučuje, poznamenává nicméně, že nebyly pozorovány žádné problémy způsobené opakovanou produkcí stejné plodiny, pokud ke střídání plodin nedochází.

5.2.E.2

Oddíl „Půdy“ v oddílu E „Způsob produkce“ v původní specifikaci produktu byl vypuštěn, protože nestanoví žádné požadavky na chráněný produkt.

Odůvodnění této změny: Text byl vypuštěn, protože nestanoví žádné požadavky na způsob produkce. O tom, které půdy jsou vhodné pro pěstování, nerozhoduje regulační rada; za výběr pozemků s půdou, jejíž vlastnosti umožňují vývoj plodiny, z níž je možné sklízet květní úbory artyčoků, které splňují kvalitativní vlastnosti požadované CHZO, je odpovědný producent.

5.2.E.3

Oddíl „Hnojení“ v oddílu E „Způsob produkce“ v původní specifikaci produktu byl vypuštěn, protože nestanoví žádné požadavky na chráněný produkt.

Odůvodnění této změny: Text byl vypuštěn, protože nestanoví žádné požadavky na způsob produkce. Původní text popisuje, jak se používala hnojiva v době vypracování specifikace produktu, a odkazuje na normy, které byly mezitím zrušeny. Střídání plodin i používání hnojiv se musí řídit osvědčenými zemědělskými postupy a musí být v souladu s platnými právními předpisy. Vzhledem k tomu, že se nejedná o zvláštní vlastnosti výroby produktu „Alcachofa de Tudela“, ale o obecné požadavky, není nutné je ve specifikaci produktu uvádět.

5.2.E.4

Oddíl „Výsadba“ v oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu byl změněn: text popisující techniky pěstování artyčoků byl vypuštěn a zůstaly pouze rozhodující vlastnosti chráněného produktu.

Odůvodnění této změny: Odstavce popisující techniky hnojení a přípravy řádků pro výsadbu byly vypuštěny, protože odkazují na pěstitelské techniky, z nichž některé jsou zastaralé a nejsou specifické pro CHZO „Alcachofa de Tudela“.

Hustota výsadby a vzdálenost mezi rostlinami a řádky nemá zásadní vliv na kvalitu plodiny, ale závisí na strojním vybavení, které má producent k dispozici. Popis byl proto vypuštěn.

Odkaz na Institut pro zemědělskou techniku a řízení pro oblast Navarry jako orgán odpovědný za dohled nad výběrem rostlin byl vypuštěn; jednalo se o veřejnou společnost, podléhající vládě autonomní oblasti Navarra, která již neexistuje. Nyní jsou zemědělci, kteří vytváří kořenový krček, zodpovědní za výběr rostliny, která bude ponechána na místě za účelem vytváření kořenových krčků. Tito zemědělci si často přizvou nezávislé třetí strany, aby potvrdily, že rostlina byla vybrána správně.

Popis období výsadby nadále zůstal. Termíny však nejsou nijak omezeny, protože závisí na tom, kdy rostlina artyčoku uschne, kdy jsou kořenové krčky vytrhány a kdy má půda vhodné podmínky pro výsadbu.

5.2.E.5

Oddíl „Péče“ v oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu byl vypuštěn, protože nestanoví žádné požadavky, pouze popisuje způsob pěstování artyčoků a je místy zastaralý.

Odůvodnění této změny: Text byl vypuštěn, protože nestanoví požadavky, které jsou specifické pro CHZO „Alcachofa de Tudela“; pouze popisuje techniku používanou v době, kdy byla specifikace produktu vypracována. V současné době se na mnoha pozemcích neodstraňuje plevel. Místo toho se povoluje řízený růst plevele s cílem zajistit pokrytí půdy a zabránit odpařování vody. Alternativně lze k omezení plevele a eliminaci potřeby použití herbicidů použít krycí materiály.

5.2.E.6

Oddíl „Zavlažování“ v oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu byl změněn: odstavce, které nestanovují požadavky a pouze popisují vymezenou oblast, byly vypuštěny a jejich znění bylo vylepšeno, aby bylo jasnější.

Důvody pro tuto změnu: V textu je nyní zdůrazněno, že pro pěstování artyčoků je nutné zavlažování, protože v oblasti produkce je málo srážek.

Text popisující zavlažovací techniky byl vypuštěn, protože je obecný vzhledem ke skutečnosti, že nejvhodnější zavlažovací techniky budou záviset na povětrnostních podmínkách, které budou existovat v každé fázi pěstování.

Text o zavlažování polí v druhém roce byl vypuštěn, protože i to závisí na povětrnostních podmínkách v každé fázi pěstování.

5.2.E.7

Z oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu byl vypuštěn oddíl „Ošetření“.

Důvody pro toto vypuštění: Text byl vypuštěn, protože odkazuje na přípravky na ochranu rostlin, které se používaly v době vypracování původní specifikace produktu a z nichž některé jsou nyní zakázány. Evropská legislativa nyní omezuje ošetření za účelem ochrany rostlin, přičemž řada producentů produktu „Alcachofa de Tudela“ přechází na ekologické ošetřování. Nemá tedy smysl uvádět druhy ošetření na ochranu rostlin, protože se mohou v průběhu času měnit a pro CHZO „Alcachofa de Tudela“ neexistují žádné zvláštní požadavky.

5.2.E.8

Části oddílu „Sklizeň“ v oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu byly vypuštěny, protože se jedná o obecné popisy pěstování artyčoků. Zůstávají pouze požadavky konkrétně se týkající chráněného produktu.

Důvody pro tuto změnu: Odstavec týkající se optimálního vývoje květních úborů artyčoků byl vypuštěn, protože se jedná o obecný popis platný pro všechny artyčoky a nestanoví žádné zvláštní požadavky, které by měly být zahrnuty do specifikace produktu.

Odstavce týkající se období sklizně a zamýšleného využití sklizených artyčoků byly vypuštěny. Sklizeň začíná, když jsou artyčoky na rostlině plně vyvinuté; doba, kdy k tomu dochází, se značně liší v závislosti na počasí na podzim a na zimních mrazech, protože sklizeň artyčoků pro certifikaci může začít až po skončení mrazů.

Využití sklizených artyčoků závisí na poptávce na trhu. Trh s čerstvými produkty má obvykle přednost. Když se nepodaří uplatnit na trhu všechny vyprodukované artyčoky, směřují na trh s konzervovanými produkty, kde bývají ceny o něco nižší.

V odstavci byla změněna dvě slova s cílem vylepšit jeho znění: „odňat“ bylo změněno na „odříznut“, protože artyčoky se sklízejí pomocí nože, a „denně“ bylo změněno na „stále“, protože pole se nesklízejí každý den; povětrnostní podmínky mohou způsobit, že se artyčoky vyvíjejí rychleji nebo pomaleji, a proto je nutné zvýšit nebo snížit četnost sklizně.

5.2.E.9

Znění oddílu „Protrhávání rostlin“ v oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu bylo změněno tak, aby byl odstraněn nadbytečný text a zdůrazněny konkrétní požadavky vztahující se na produkt „Alcachofa de Tudela“.

Důvody pro tuto změnu: Tento oddíl byl změněn tak, aby bylo zdůrazněno, že kořenové krčky vysazené v rámci CHZO „Alcachofa de Tudela“ musí pocházet z pozemků, na kterých se artyčoky pěstují jako jednoletá plodina, a nikoliv jako dvouletá plodina.

Byl přidán odkaz na červenec, protože výsadba probíhá v červenci a srpnu.

Popis produkce kořenových krčků byl vypuštěn, protože tento postup není zahrnut ve specifikaci produktu.

5.2.E.10

Nadpis a znění oddílu „Prezentace produktu určeného k prodeji v čerstvé podobě“ v oddílu E ve specifikaci produktu „Způsob produkce“ byly změněny tak, aby byly zdůrazněny vlastnosti chráněného produktu, a byly vypuštěny odstavce, které nestanovují rozhodující požadavky týkající se vlastností produktu „Alcachofa de Tudela“.

Důvody pro tuto změnu: V textu je nyní zdůrazněno, že artyčoky musí pocházet z registrovaných pozemků a odrůdou musí být Blanca de Tudela: jde o rozlišující vlastnosti chráněného produktu.

Definice povolených typů obalů byly vypuštěny, takže hospodářské subjekty se mohou svobodně rozhodnout, jaký typ obalu použijí pro uvedení artyčoků na trh. Jaké druhy obalů použijí, musí následně oznámit kontrolnímu orgánu. V současné době, kdy se artyčoky prodávají v supermarketech jako čerstvé produkty, existuje poptávka po menších prodejních jednotkách, než jaké se používaly pro prodej artyčoků v době vypracování specifikace produktu. Obal se nepovažuje za rozlišující vlastnost čerstvého produktu „Alcachofa de Tudela“.

Text nyní obsahuje požadavek, že stejně jako v případě konzervovaného produktu „Alcachofa de Tudela“ se do artyčoků uváděných na trh jako čerstvé produkty nesmějí přidávat kyselinotvorné látky.

Požadavek týkající se velikosti se nezměnil.

5.2.E.11

První odstavec oddílu „Konzervované artyčoky“ v oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu byl změněn: bylo doplněno číslování, aby byl text ucelenější, a byl zrušen odkaz na „oddíl B“, protože nestanoví žádné požadavky.

Důvody pro tuto změnu: Do nadpisu bylo doplněno číslování a odkaz na „oddíl B“ byl vypuštěn, protože tento nestanoví žádné požadavky.

Text nyní upřesňuje, že lze použít pouze produkty jakosti „výběr“ a „I. jakost“. Tradičně nebylo povoleno používat k produkci konzervovaného chráněného produktu produkty „II. jakosti“. Proto byl do specifikace produktu doplněn požadavek v uvedeném smyslu.

5.2.E.12

Druhý odstavec oddílu „Konzervované artyčoky“ v oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu byl změněn: bylo doplněno číslování, struktura textu byla změněna, aby byl ucelenější, a byl vypuštěn text, který nestanoví požadavky.

Důvody pro tuto změnu: Struktura tohoto oddílu se změnila tak, aby byly odděleny jednotlivé fáze produkce konzervovaného produktu. V textu je nyní zdůrazněno, že surovina musí pocházet z registrovaných pozemků a musí být chráněnou odrůdou. Odkaz na obchodní kategorii jakosti čerstvých artyčoků, který byl z příslušného oddílu odstraněn, byl vypuštěn i zde. Tato změna byla provedena proto, že byly zrušeny právní předpisy definující kategorii „I. jakost“ pro artyčoky prodávané jako čerstvé produkty.

5.2.E.13

Třetí odstavec oddílu „Konzervované artyčoky“ v oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu byl vypuštěn.

Důvody pro toto vypuštění: Po změně struktury oddílu již tento odstavec nedává smysl. Požadavky na sterilizaci jsou vysvětleny dále v textu.

5.2.E.14

Změnila se struktura čtvrtého odstavce oddílu „Konzervované artyčoky“ v oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu: byl rozdělen na dvě části.

Důvody pro tuto změnu: Změnila se pouze struktura odstavců; nebyly přidány žádné nové informace. Původní odstavec byl rozdělen na dvě části, protože popisuje dvě fáze zpracování konzervovaného produktu „Alcachofa de Tudela“: omývání a blanšírování.

5.2.E.15

Změnila se struktura pátého odstavce oddílu „Konzervované artyčoky“ v oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu: byl rozdělen na dvě části.

Důvody pro tuto změnu: Struktura tohoto odstavec se změnila, ale stále obsahuje původní informace. Nyní rovněž upřesňuje, že velikost artyčoků se určuje podle průměru jejich srdce. Původní odstavec byl rozdělen na dvě části, protože popisuje dvě fáze zpracování konzervovaného produktu „Alcachofa de Tudela“: třídění podle velikosti a řezání.

5.2.E.16

Změnila se struktura šestého odstavce oddílu „Konzervované artyčoky“ v oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu: byl rozdělen na dvě části. Část textu byla změněna tak, aby byly zdůrazněny požadavky na produkt „Alcachofa de Tudela“.

Odůvodnění těchto změn: Byla změněna struktura. Oddíl věnovaný balení a přidávání konzervačního roztoku byl oddělen od oddílu věnovaného předehřívání, protože se jedná o dvě různé fáze postupu produkce konzervovaného produktu „Alcachofa de Tudela“. V oddílu o balení je zdůrazněno, že produkt nesmí obsahovat kyselinotvorné látky ani regulátory kyselosti, protože jejich nepřítomnost je charakteristickým znakem chráněného produktu. V textu je nyní zdůrazněno, že nádoba musí být vyrobena ze skla, a je uvedeno, že předehřívání není povinné.

Předehřívání účinněji odstraňuje vzduch zachycený v nádobách, ale pokud mezi zabalením produktu a uzavřením a sterilizací nádob uplyne dlouhá doba, je lepší teplotu produktu nezvyšovat z důvodu souvisejícího mikrobiologického rizika. Předehřívání by způsobilo, že nádoby by zůstaly dostatečně dlouho teplé na to, aby se v nich mohly množit termofilní mikroorganismy, které by následně mohly způsobit zkažení produktu.

5.2.E.17

Změnila se struktura sedmého odstavce oddílu „Konzervované artyčoky“ v oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu: byl rozdělen na dvě části. Definice pojmu „sterilizace“ byla rozšířena, aby byla jasnější.

Důvody pro tuto změnu: Byla použita stejná struktura jako v předchozích odstavcích. Text nyní obsahuje požadavek, že tepelné ošetření musí být dostatečné na to, aby zajistilo, že konzervovaný produkt je sterilní a může být prodáván; tento požadavek existuje již v rámci současných certifikačních postupů. Bylo by lepší umožnit zpracovatelům, aby se rozhodli, jakou formu tepelného ošetření pro konzervovaný produkt použijí, než aby byly teploty určené, jak tomu bylo v původní specifikaci produktu. Bylo stanoveno, že teplota pro sterilizaci se pohybuje mezi 115 °C a 121 °C: ačkoli se jedná o obvyklý rozsah teplot pro sterilizaci konzervovaných artyčoků, v budoucnu se mohou objevit nové autoklávy, které nabídnou vhodnější, energeticky méně náročné způsoby ošetření, jež zachovají strukturu konzervovaného produktu, která je nutná pro zachování statutu chráněného produktu.

5.2.E.18

V oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu byl z tabulky o konzervovaném produktu „Alcachofa de Tudela“ odstraněn sloupec vymezující „II. jakost“.

Odůvodnění této změny: Požadavky na obchodní kategorii „II. jakost“ byly z tabulky odstraněny, protože CHZO se na tuto kategorii nevztahuje a její uvedení by mohlo způsobit nejasnosti.

5.2.E.19

V oddílu E „Způsob produkce“ ve specifikaci produktu byl bod 2 popisu jednotnosti velikosti rozšířen, aby byl jasnější.

Důvody pro tuto změnu: Nejvíce ceněnou částí artyčoku je jeho srdce, přičemž artyčoky s velmi velkými listeny jsou považovány za méně kvalitní než artyčoky s menšími listeny, protože při zpracování srdce byl u nich odříznut menší počet listenů. Proto je nyní v textu zdůrazněno, že se jednotnost posuzuje na základě jednotnosti délky listenů. Měření se provádí stejně jako dříve, tj. odebere se 20 % artyčoků s delšími a 20 % artyčoků s kratšími listeny, přičemž výsledkem je poměr mezi oběma z nich.

5.2.F Změny, které nemají vliv na klíčové prvky oddílu F „Souvislost“ ve specifikaci produktu

Níže uvedené změny se týkají především vypuštění odstavců, které jsou sice součástí oddílu „Souvislost“, ale nemají vliv na klíčové prvky ani na povahu souvislosti.

5.2.F.1

První tři odstavce oddílu „1. Historická“ v oddílu F „Souvislost“ ve specifikaci produktu byly vypuštěny.

Důvody pro tuto změnu: Tyto odstavce byly vypuštěny, protože neposkytují žádné konkrétní informace o produktu „Alcachofa de Tudela“, ale spíše pojednávají o zavlažování na území Navarry.

5.2.F.2

Odkaz na mapy 2 a 5 v oddílu „2. Přírodní“ oddílu F „Souvislost“ ve specifikaci produktu byl vypuštěn, protože tyto přílohy již nejsou součástí specifikace, a znění oddílu bylo změněno tak, aby se vztahovalo pouze na vymezenou oblast.

Důvody pro tuto změnu: Odkaz na dvě mapy byl vypuštěn a text nyní pouze popisuje vymezenou oblast. Mapy v původní specifikaci produktu jsou staré, jejich rozlišení je špatné a nepřidávají do specifikace produktu žádné informace.

5.2.F.3

Odkaz na mapu 5 v oddílu „2. Přírodní b) Půdy 1. Geologie a litologie“ oddílu F „Souvislost“ ve specifikaci produktu byl vypuštěn, protože mapa již není zahrnuta jako příloha.

Důvody pro tuto změnu: Odkaz na mapy byl zrušen. Mapy v původní specifikaci produktu jsou staré, jejich rozlišení je špatné a nepřidávají do specifikace produktu žádné informace.

5.2.F.4

Prvních pět odstavců oddílu „2. Přírodní b) Půdy 2. Vlastnosti půdy“ v oddílu F „Souvislost“ ve specifikaci produktu bylo vypuštěno.

Důvody pro tuto změnu: Tyto odstavce byly vypuštěny, protože nepopisují půdní vlastnosti půd ve vymezené oblasti; namísto toho se zabývají obecnou klasifikací půd. Odkazy na mapy byly opět vypuštěny, jak je vysvětleno výše; již nejsou zahrnuty jako přílohy.

5.2.F.5

Odkaz na mapu 8 a poslední čtyři odstavce byly v oddílu „2. Přírodní c) Podnebí“ oddílu F „Souvislost“ ve specifikaci produktu vypuštěny.

Důvody pro toto vypuštění: Odkaz na mapy byl vypuštěn, protože již nejsou součástí specifikace produktu. Odstavce popisující podnebí na základě plodin, které lze pěstovat, byly rovněž vypuštěny, protože jsou obecné: pojednávají o možnosti pěstovat jiné plodiny, než je „Alcachofa de Tudela“, tj. plodina, na kterou se vztahuje specifikace produktu.

5.2.F.6

Některé odstavce a odkaz na mapu 11 byly v oddílu „2. Přírodní d) Hydrografie“ oddílu F „Souvislost“ ve specifikaci produktu vypuštěny.

Důvody pro tuto změnu: V oddílu popisujícím hydrografii byly vypuštěny odstavce týkající se hospodaření s vodními zdroji, protože nejsou relevantní pro vlastnosti produktu „Alcachofa de Tudela“.

Odkaz na mapu 11 byl vypuštěn, protože již není zahrnuta jako příloha – jedná se o starou mapu, která neposkytuje žádné informace.

5.2.F.7

Oddíl „2. Přírodní e) Flóra a přírodní louky“ v oddílu F „Souvislost“ ve specifikaci produktu byl vypuštěn.

Důvody pro toto vypuštění: Oddíl o flóře a přírodních loukách byl vypuštěn. Poskytuje sice podrobný popis flóry a přírodních luk ve vymezené oblasti, ale netýká se žádných konkrétních vlastností produktu „Alcachofa de Tudela“.

5.2.G Návrh změn oddílu G „Kontrolní orgán“ ve specifikaci produktu

Původní text oddílu „Kontrolní orgán“ byl přepracován: byly vypuštěny všechny nadbytečné informace a byly aktualizovány údaje o kontrolním orgánu.

Důvody pro tuto změnu: Oddíl „Kontrolní orgán“ v předchozí verzi specifikace produktu obsahoval informace, které nejsou v této souvislosti relevantní, konkrétně popis struktury, pravomocí a povinností řídicího orgánu CHZO, jak je uveden ve vnitrostátních právních předpisech. Tato informace byla vypuštěna a nahrazena údaji o kontrolním orgánu, který kontroluje soulad se specifikací produktu v souladu s čl. 37 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.

5.2.H Změny, které nemají vliv na klíčové prvky oddílu H „Označování“ ve specifikaci produktu

5.2.H.1

První dva body oddílu „Označování“ ve specifikaci produktu byly vypuštěny.

Důvody pro toto vypuštění: Tyto dva body byly vypuštěny, protože neposkytují žádné další informace a mohly by způsobit nesprávný výklad. K certifikaci artyčoků lze použít dva různé prvky, a to certifikační etiketu a pásku, které jsou číslovány a vydává je regulační rada. Jsou popsány níže.

5.2.H.2

Třetí bod v oddílu „Označování“ ve specifikaci produktu byl změněn: poslední věta byla vypuštěna a do první věty byla doplněna slova „nebo pásky“.

Důvody pro tuto změnu: Jak již bylo uvedeno v předchozím odstavci, všechny obaly pro produkt „Alcachofa de Tudela“, ať už se jedná o čerstvé nebo konzervované artyčoky, musí být opatřeny buď páskou, nebo certifikační etiketou, proto bylo doplněno slovní spojení „nebo pásky“. Poslední věta byla vypuštěna, protože neuvádí žádnou novou informaci. Je zřejmé, že artyčoky, které nejsou označeny certifikační etiketou ani certifikační páskou, nejsou certifikovanými produkty.

5.2.H.3

Čtvrtý a pátý bod oddílu „Označování“ ve specifikaci produktu byl změněn. Ve čtvrtém bodě byla vypuštěna poslední věta a znění pátého bodu bylo změněno, protože neodpovídá současnému systému certifikace.

Důvody pro tuto změnu: Poslední část čtvrtého bodu byla vypuštěna, protože se týká pojmů, které nejsou součástí stávajícího systému certifikace, například schvalování zařízení a prohlášení produktů regulační radou za nevyhovující. Regulační rada není odpovědná za povolování registrovaných zařízení ani za prohlášení produktu za vyhovující nebo nevyhovující; rozhodnutí o (ne)vyhovění vydává registrovaný hospodářský subjekt. V textu se dosud uvádí, že označování musí probíhat v registrovaných zařízeních. Aby bylo zařízení zaregistrováno, musí projít všemi kontrolami a získat certifikát zpracovatelského nebo obchodního zařízení pro produkt „Alcachofa de Tudela“, jak je popsáno v oddílu „Kontroly“.

To je také důvodem pro zrušení požadavku na schvalování obchodních etiket regulační radou. Místo toho se nyní v textu uvádí, že etikety musí být regulační radě předloženy. Regulační rada sice obchodní etikety nepovoluje, ale musí všechny etikety, které označení používají, zaregistrovat. Tento odstavec byl proto změněn tak, aby upřesňoval, že etikety musí být předloženy regulační radě. Během procesu registrace může být povolení k používání loga CHZO zamítnuto, pokud by etikety mohly uvést spotřebitele v omyl.

Konečně byl vypuštěn odstavec, který se zmiňuje o odmítnutí schválení etiket regulační radou, protože podle nynějších právních předpisů regulační rada neodpovídá za schválení nebo odmítnutí schválení etiket.

5.2.H.5

Poslední bod oddílu „Označování“ ve specifikaci produktu byl změněn: také zde byla doplněna slova „a pásky“ a grafika není připojena jakožto příloha (jak tomu bylo v původní specifikaci produktu), ale byla zahrnuta do textu.

Důvody pro tuto změnu: Opět byla doplněna slova „a páska“, protože certifikačními prvky jsou certifikační etiketa, uvedená v původním textu, a páska.

Grafické prvky loga, certifikační etikety a pásky nejsou připojeny jako příloha, ale byly vloženy do hlavního dokumentu.

5.2.I Změny, které nemají vliv na klíčové prvky oddílu I „Platné vnitrostátní právní předpisy“ ve specifikaci produktu

Odkazy na zrušené vnitrostátní právní předpisy byly odstraněny. Byl doplněn odkaz na právní předpisy týkající se norem jakosti pro konzervovanou zeleninu, které jsou relevantní, neboť stanoví obchodní kategorie jakosti pro konzervované čerstvé produkty.

Odůvodnění této změny: Všechny právní předpisy uvedené v předchozím seznamu byly zrušeny.

Ačkoli podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin již není nutné, aby specifikace produktu obsahovala tuto část o platných vnitrostátních právních předpisech, byla ponechána, aby tak byl zachován odkaz na nařízení Úřadu předsedy vlády ze dne 21. listopadu 1984, kterým se schvalují normy jakosti pro konzervování čerstvých produktů, neboť se jedná o právní předpis, který se vztahuje konkrétně na konzervovaný produkt „Alcachofa de Tudela“.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„ALCACHOFA DE TUDELA“

EU č: PGI-ES-0139-AM01 – 9.9.2021

CHOP ( ) CHZO (X)

1. Název (názvy) (CHOP či CHZO)

„Alcachofa de Tudela“

2. Členský stát nebo třetí země

Španělsko

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1. Druh produktu

Třída 1.6. Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Alcachofa de Tudela“ se získává z artyčoků odrůdy Blanca de Tudela pěstovaných na registrovaných plantážích.

Artyčoky jsou květní úbory druhu Cynara scolymus L. „Blanca de Tudela“. Jsou dobře tvarované, mají zelenou barvu a kulatý, mírně elipsovitý tvar, který je pro tento kultivar typický.

„Alcachofa de Tudela“ lze prezentovat následovně:

—	jako čerstvý produkt, a to buď se stonkem (je-li prodáván se stonkem, je tento dlouhý přibližně 18 cm), nebo bez stonku (v případě stonku kratšího než 10 cm),

—	k použití v kuchyni, oloupaný a zabalený tak, aby produkt zůstal čerstvý,

—	v konzervované podobě, buď jako srdce artyčoků, nebo půlky artyčoků, bez okyselování. Konečné pH konzervovaného produktu musí být vyšší než 5,0.

3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Surovinou pro produkci „Alcachofa de Tudela“ jsou artyčoky odrůdy Blanca de Tudela pocházející výhradně z vymezené zeměpisné oblasti. Jako čerstvé produkty mohou být uváděny na trh pouze artyčoky pěstované jako jednoletá plodina, zatímco pro konzervovaný produkt lze použít artyčoky pěstované jako jednoletá nebo dvouletá plodina.

Artyčoky prodávané jako čerstvé produkty musí být celé, zdravé, nepoškozené chorobami ani škůdci, čisté a bez cizího pachu a chuti.

Artyčoky připravené k použití v kuchyni musí být oloupané a zabalené tak, aby zůstaly čerstvé. Jejich vlastnosti musí být podobné vlastnostem artyčoků určeným ke spotřebě jako čerstvé produkty.

Konzervované artyčoky musí být produkty jakosti „výběr“ nebo „I. jakosti“, balené ve skleněných nádobách bez přidaných kyselinotvorných látek a tepelně sterilizované. Mohou se prodávat celé nebo půlené.

3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Plantáže, na kterých se rostlina „Alcachofa de Tudela“ pěstuje, se musí nacházet ve 33 vymezených obcích.

Sklady a průmyslová zařízení, v nichž se připravuje konzervovaný produkt a kde se balí čerstvý produkt nebo produkt pro použití v kuchyni, se musí nacházet na území Navarry.

3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Obsah každého balení prodávaných čerstvých artyčoků, artyčoků k použití v kuchyni nebo konzervovaných artyčoků musí být stejnorodý a musí se skládat pouze z artyčoků vypěstovaných v oblasti produkce, odrůdy Blanca de Tudela a musí splňovat požadavky na jakost platné pro uvedenou obchodní kategorii jakosti.

3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Na všech obalech čerstvých a konzervovaných produktů bez ohledu na jejich podobu musí být umístěny číslované certifikační etikety nebo pásky vydané regulační radou, které představují záruční osvědčení chráněného produktu.

Etikety a certifikační etikety musí být na chráněné artyčoky umísťovány v registrovaných zařízeních. To platí jak pro artyčoky prodávané jako čerstvé produkty, tak pro artyčoky konzervované.

Registrované zpracovatelské a/nebo přípravné podniky musí předložit etikety regulační radě za účelem registrace, a to před jejich uvedením do oběhu.

Logo CHZO a číslovaná certifikační etiketa a páska, které vydává regulační rada jako záruku certifikace chráněného produktu, jsou uvedeny níže:


Logo CHZO „Alcachofa de Tudela“	Certifikační etiketa

Páska

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast, v níž se musí nacházet plantáže, je omezenější než zeměpisná oblast, v níž se musí nacházet sklady a průmyslová zařízení, jež připravují konzervovaný produkt a balí čerstvý produkt nebo produkt k použití v kuchyni.

Pěstitelská oblast, v níž se musí nacházet plantáže rostliny „Alcachofa de Tudela“, se skládá z 33 obcí, které se všechny nacházejí na území Navarry: Ablitas, Andosilla, Arguedas, Azagra, Barillas, Buñuel, Cabanillas, Cadreita, Cárcar, Cascante, Castejón, Cintruénigo, Corella, Cortes, Falces, Fitero, Fontellas, Funes, Fustiñana, Lodosa, Marcilla, Mendavia, Milagro, Monteagudo, Murchante, Peralta, Ribaforada, San Adrián, Sartaguda, Tudela, Tulebras, Valtierra a Villafranca.

Sklady a průmyslová zařízení, v nichž se připravuje konzervovaný produkt a kde se balí čerstvý produkt nebo produkt pro použití v kuchyni, se musí nacházet na území Navarry.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Spojení mezi zeměpisnou oblastí a produktem „Alcachofa de Tudela“ je založeno na kvalitě produktu, která je dána charakteristikami zeměpisné oblasti a způsobem pěstování artyčoků.

5.1. Specifičnost produktu

Jedinou povolenou odrůdou je Blanca de Tudela, která pochází ze zeměpisné pěstitelské oblasti a byla vyšlechtěna dlouholetým výběrem zemědělců ve vymezené oblasti.

Jako čerstvé produkty mohou být uváděny na trh pouze artyčoky pěstované jako jednoletá plodina, zatímco pro konzervovaný produkt lze použít artyčoky pěstované jako jednoletá nebo dvouletá plodina. Probírání rostlin a odstraňování „netypických“ rostlin umožňuje získat kvalitní artyčoky s rozlišujícími vlastnostmi odrůdy: artyčoky zelené barvy a kulatého, mírně elipsovitého tvaru.

Konzervovaný produkt je balen ve skleněných nádobách a není okyselován. Jedná se o tradiční způsob produkce konzervovaných artyčoků ve vymezené oblasti. Umožňuje zachovat přirozenou chuť produktu, která se více podobá chuti čerstvých artyčoků, protože se nepoužívají žádné kyselinotvorné látky ani regulátory kyselosti.

5.2. Specifičnost zeměpisné oblasti

Díky vodnímu systému tvořenému řekou Ebro a jejími přítoky Ega, Aragón a Arga se ve vymezené zeměpisné oblasti rozvinul způsob obdělávání půdy, při němž je voda z těchto řek využívána. Kombinace vápenité půdy, slunečného podnebí a výrazných teplotních rozdílů mezi zimou a létem poskytuje pro artyčoky ideální podmínky.

Jediná chráněná odrůda Blanca de Tudela vznikla selekcí místních pěstitelů, kteří vytvořili odrůdu, jež se dokonale hodí pro danou oblast.

5.3. Jak specifické vlastnosti zeměpisné oblasti ovlivňují produkt

Zeměpisná oblast, v níž se rostlina „Alcachofa de Tudela“ pěstuje, jí propůjčuje řadu charakteristických vlastností. Zimní klid, který je v pěstitelské oblasti přirozeně vyvolán nízkými zimními teplotami, dodává artyčokům, rašícím na konci zimy vlastnosti, které je odlišují od plodin pěstovaných v mírnějších a nepochybně produktivnějších oblastech. Takto vypěstovaný artyčok má pevnější listeny a lepší chuť.

Způsob výroby konzervovaného produktu, tj. bez okyselování a s využitím skleněných nádob jakožto obalu, je pro vymezenou oblast charakteristický a zaručuje, že produkt bude mít podobné senzorické vlastnosti jako čerstvé artyčoky.

Rostlina „Alcachofa de Tudela“, a zejména odrůda Blanca de Tudela, je za současného zavlažování dokonale přizpůsobena půdním a klimatickým podmínkám ve vymezené oblasti. V uvedené oblasti se pěstuje přinejmenším od středověku.

Na název „Alcachofa de Tudela“ existuje řada bibliografických odkazů. Recenzent Caius Apicius (Cristiano Alvarez) označuje „Alcachofa de Tudela“ za „královnu všech odrůd artyčoků“. Na produktu „Alcachofa de Tudela“ je založeno mnoho tradičních receptů ve vymezené oblasti a jak uvádí Victor Manuel Sarobe v knize „La cocina popular navarra“ (Lidová kuchyně Navarry), „Alcachofa de Tudela“ je přísadou pravé místní menestry (pokrmu ze zeleniny a luštěnin).

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://bit.ly/3iY2g7O

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

13.4.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 129/61

Zveřejnění jednotného dokumentu uvedeného v čl. 94 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a odkazu na zveřejnění specifikace produktu týkající se názvu v odvětví vína

(2023/C 129/06)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (1) do dvou měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Schouwen-Duiveland“

PDO-NL-02775

Datum podání žádosti: 10. 6. 2021

1. Název, který má být zapsán

Schouwen-Duiveland

2. Druh zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3. Druhy výrobků z révy vinné

Víno

5.	Jakostní šumivé víno

4. Popis vína (vín)

Kategorie 1: Víno, druh vína: suché bílé víno, ovocná chuť

Moštové odrůdy: bílé odrůdy uvedené v seznamu moštových odrůd (jejich podíl se v jednotlivých letech liší)

Organoleptické vlastnosti:

Barva: zelená/žlutá.

Vůně: zelená jablka, grapefruity a med.

Chuť: suchá, svěží a slaná, s vyváženými kyselinami a tóny broskví, hrušek a křídy.

Analytické vlastnosti vín:

Obsah cukru: od 0 do 9 gramů na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11,5
Minimální celková kyselost	73,15 v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Kategorie 1: Víno, druh vína: suché bílé víno, zrající v dřevěných sudech

Moštové odrůdy: bílé odrůdy uvedené v seznamu moštových odrůd (jejich podíl se v jednotlivých letech liší)

Organoleptické vlastnosti:

Barva: světle žlutá až žlutá.

Vůně: vanilka, citrusy, s tóny kouře.

Chuť: plné suché víno s dřevitými tóny, měkkými kyselinami a křídou.

Analytické vlastnosti vín:

obsah cukru od 0 do 9 gramů na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	12
Minimální celková kyselost	73,15 v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Kategorie 1: Víno, druh vína: Polosuché, polosladké bílé víno, ovocná chuť

Moštové odrůdy: bílé odrůdy uvedené v seznamu moštových odrůd (jejich podíl se v jednotlivých letech liší)

Organoleptické vlastnosti:

Barva: světlá, téměř bezbarvá až světle žlutá.

Vůně: růže, žlutá jablka, liči a maracuja.

Chuť: plné víno se sladkou dochutí, s tóny broskví/hrušek a měkkými kyselinami.

Analytické vlastnosti vín:

obsah cukru od 10 do 45 gramů na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	12
Minimální celková kyselost	73,15 v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Kategorie 1: Víno, druh vína: bílé víno, sladké, ovocná chuť

Moštové odrůdy: bílé odrůdy uvedené v seznamu moštových odrůd (jejich podíl se v jednotlivých letech liší)

Organoleptické vlastnosti:

Barva: světle žlutá až žlutá.

Vůně: kdoule, meruňka a jablko.

Chuť: sladké víno s tóny kdoule, medu, pepře a kandovaného ovoce.

Analytické vlastnosti vín:

obsah cukru vyšší než 45 gramů na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	12
Minimální celková kyselost	73,15 v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Kategorie 5: Jakostní šumivé víno, druh vína: šumivé bílé víno, ovocné

Moštové odrůdy: bílé odrůdy uvedené v seznamu moštových odrůd (jejich podíl se v jednotlivých letech liší)

Organoleptické vlastnosti:

Barva: světlá, téměř bezbarvá až světle žlutá.

Vůně: svěží, zelená jablka, hrušky a meruňky.

Chuť: živá a osvěžující, slaná, tóny jablek, mandlí, s jemnou pěnou.

Analytické vlastnosti:

obsah cukru od 0 do 12 gramů na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11,5
Minimální celková kyselost	73,15 v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

5. Enologické postupy

a. Základní enologické postupy

Kategorie vína 1: Víno, druh vína: suché bílé víno, ovocná chuť / polosuché, polosladké bílé víno, ovocná chuť / sladké bílé víno, ovocná chuť

Zvláštní enologický postup

Kvašení za studena při teplotě nižší než 20 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížnou fermentací).

Kategorie vína 1: Víno, druh vína: bílé víno, suché, plné, uskladněné v dřevěných nádobách

Zvláštní enologický postup

Kvašení za studena při teplotě nižší než 20 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížnou fermentací).

Zrání alespoň 50 % objemu v dřevěných sudech po dobu nejméně 6 měsíců.

Kategorie vína 5: Jakostní šumivé víno, druh vína: jakostní šumivé víno, plná ovocná chuť

Zvláštní enologický postup

Kvašení za studena při teplotě nižší než 20 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížnou fermentací).

Druhotné kvašení v lahvi za použití tradiční metody.

b. Maximální výnosy

Pro všechny uvedené moštové odrůdy

75 hektolitrů na hektar

6. Vymezená zeměpisná oblast

Vymezenou zeměpisnou oblastí je celý ostrov Schouwen-Duiveland, který tvoří obec „Schouwen-Duiveland“.

Oblast se rozkládá na ploše 48 800 ha.

7. Hlavní moštové odrůdy

Auxerrois B

Cabernet Blanc B (VB-91-26-1)

Gewürztraminer Rs

Müller Thurgau B

Pinot Gris G

Pinot Blanc B

Souvignier Gris

8. Popis souvislostí

Vymezená zeměpisná oblast

Kvalitu vína zásadním způsobem ovlivňuje terroir, tj. souhrn veškerých vlivů, které na révu na vinici působí. Ve vymezené zeměpisné oblasti Schouwen-Duiveland přispívají všechny aspekty terroiru – podnebí, půda, umístění vinic a jejich obhospodařování, selekce odrůd a vinifikace – ke kvalitě vín obou kategorií (1. Víno a 5. Jakostní šumivé víno).

Klima:

Údaje z Královského nizozemského meteorologického institutu (Koninklijk Nederlands Meteorologisch Instituut – KNMI) potvrzují, že mírné oceánické podnebí s vyšším počtem hodin slunečního svitu a s vyšší intenzitou slunečního záření pomáhá hroznům dobře dozrát. Pás dun u ostrova přerušuje oblačnost (což vede k většímu slunečnímu záření), srážky jsou zde proto méně časté než v jiných částech Nizozemska (a to je prospěšné pro zdraví hroznů).

Údaje KNMI uvádějí, že v roce 2018 činil Huglinův index 1 746 a v roce 2019 1 572 (do konce září), což je více než 1 500, oblast je tedy pro pěstování vína vhodná. Zároveň zde oproti jiným oblastem Nizozemska denně svítí slunce v průměru o 0,5 hodiny více (což je dobré pro dozrávání prostřednictvím fotosyntézy).

Půda a umístění:

Poloha v bývalém korytu řeky Gouwe mezi Schouwen a Duiveland se vyznačuje vápenitou písčitou jílovitou hlínou s vrstvou lasturového vápence, jejíž hloubka dosahuje 80 cm (zralá půda). Kombinace písčité jílovité hlíny (mořská jílovitá půda) a vápence je ideální – taková půda je schopná zadržovat vlhkost a je bohatá na minerály/vápence pro pěstování a zrání hroznů.

Díky blízkosti moře je prostředí slané (mořská bríza) – pomáhá předcházet chorobám a má pozitivní dopad na chuť vína.

Časté brízy zajišťují, že se vinice po srážkách dobře provětrají a rychle vysuší, což usnadňuje delší dobu zrání (zdravé hrozny pro optimální fenologickou zralost).

Tato oblast je jedinečná díky tomu, že se jedná o ostrov na okraji Severního moře obklopený vodou, kam slaný vítr přináší mořskou sůl. Dalším typickým znakem je více hodin slunečního svitu a písčitá jílovitá hlína bohatá na vápenitou složku z měkkýšů a korýšů. Vzájemným působením těchto aspektů vzniká ve vínech výrazná svěžest a mineralita. Díky přílivu a blízkosti dun jsou zde navíc méně časté srážky, krupobití jsou ojedinělá a počet hodin slunečního svitu je vyšší, což vede k vyššímu podílu extraktu ve vínech. V závislosti na odrůdě mají vína výrazně svěží chuť, ale též pronikavé tóny broskví/hrušek s intenzivními kořeněnými a minerálními tóny, například angrešty, slané a vápenité tóny, med a anýz.

Lidský aspekt (pěstování a vinifikace)

Odrůdy byly vybrány tak, aby hrozny v místním podnebí a půdě dosahovaly optimální zralosti.

To je zvýrazněno metodou výsadby (dostatek slunečního svitu, dostatečné množství půdy na rostlinu) a v případě potřeby prořezáváním hroznů.

Závěrečnou fází produkce jakostních vín z místních hroznů je pak pečlivé řízení sklizně (kontrola cukrů, kyselin a aromat) a vinifikace (kvašení za studena, zrání v dřevěných sudech).

Podrobné údaje o opatřeních přijatých člověkem:

—	Použití zelené sklizně (odstraňování hroznů), aby mohla vinná réva každý hrozen dostatečně vyživovat, čímž se dosáhne jeho správné zralosti a zároveň se zlepší zralost jednotlivých bobulí.

—	Správná doba sklizně se určuje na základě měření kombinace cukru/kyselin a aroma spojeného s přesnou předpovědí počasí a dobrou znalostí zdraví hroznů. Všechny tyto faktory se při rozhodování o termínu sklizně (sklizně optimálně zralých hroznů) zohledňují.

—	Cirkulační pěstování, používání řezů (odřezky) a výlisků (slupek) v řadech.

—	Výhonky se během růstu zaštipují s cílem zajistit, že se živiny dostanou až k hroznům.

Podrobné informace o ostatních kategoriích vína (jiných než kategorie „víno“)

—	Jakostní šumivé víno

U jakostního šumivého vína má základní víno stejné organoleptické vlastnosti jako u kategorie „víno“. Vyznačuje se rovněž vlastnostmi, jež vyplývají z přeměny základního vína v šumivé víno kvašením v láhvi (tradiční metoda), při němž vzniká krásná pěna. Víno vykazuje přetlak nejméně 3,5 baru. Kupáž použitá pro jakostní šumivé víno má minimální celkový obsah alkoholu 11 % objemových.

Odkaz/shrnutí

Díky vzájemnému působení půdy z mořského dna, přímořského podnebí a lidských aspektů vznikají nezaměnitelná odrůdová vína a kupáže, vína plná, ovocná, s citrusovým aroma a šumivá vína s charakteristickou pěnou, která se skvěle hodí k mořským plodům. Svěžest místních vín podporuje mořské prostředí a mořská jílovitá půda s lasturovým vápencem (salinita v ovzduší i v půdě).

9. Další základní podmínky

–

Odkaz na specifikaci produktu

https://www.rvo.nl/sites/default/files/2021/01/Productdossier%20BOB%20Schouwen%20Duiveland.pdf

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

13.4.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 129/67

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2023/C 129/07)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Българско бяло саламурено сирене / Bulgarsko byalo salamureno sirene“

EU č.: PDO-BG-02656 – 4.2.2021

CHOP (X) CHZO ( )

1. Název (názvy) [CHOP nebo CHZO]

„Българско бяло саламурено сирене / Bulgarsko byalo salamureno sirene“

2. Členský stát nebo třetí země

Bulharská republika

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1. Druh produktu

Třída 1.3 – Sýry

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Българско бяло саламурено сирене / Bulgarsko byalo salamureno sirene“ je fermentovaný mléčný produkt vyrobený z plnotučného kravského, ovčího, kozího, buvolího nebo smíšeného mléka s přídavkem startovacích kultur obsahujících Lactococcus lactis subsp. lactis a Lactobacillus casei i symbiotických startovacích kultur z bakterií Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus. Tento produkt vzniká procesem srážení pomocí kvasinek pro výrobu sýra, prochází nezbytným ošetřením, zraje ve slaném nálevu a je určen ke konzumaci.

Organoleptické vlastnosti

—	Vzhled: bílý, porcelánově čistý řez, s ojediněle se vyskytujícími vzduchovými kapsami způsobených bakteriemi či bez nich, bez zjevného vrstvení, barva specifická dle daného druhu mléka. Jednotlivé kusy sýra jsou dobře tvarované, snadno se oddělují a nedrobí se.

—	Tvar: rovnoběžnostěny s čtvercovou základnou a stranami ve tvaru obdélníku – délka: 100 až 220 mm, šířka: 100 až 110 mm, výška: 80 až 100 mm.

—	Velikost: od 0,2 do 2,0 kg.

—	Barva: bílá, se specifickým odstínem dle typu mléka.

—	Struktura: středně pevná, poddajná.

—

Chuť: typická pro zrající sýry ve slaném nálevu. Mírně slaná s příjemně výraznou kyselou mléčnou chutí. Chuť a vůně produktu se odvíjí spíše od složení startovací kultury a zrání ve slaném nálevu než od druhu mléka pocházejícího od různých zvířat. Typické organoleptické vlastnosti produktu ovlivňují startovací kultury obsahující Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus v symbiotickém vztahu a rovněž fermentační procesy.

Fyzikálně-chemické parametry

—

Sušina konečného produktu musí představovat alespoň 46 % u sýra „Българско бяло саламурено сирене / Bulgarsko byalo salamureno sirene“ vyrobeného z kravského, kozího a smíšeného mléka a nejméně 48 % u sýra „Българско бяло саламурено сирене / Bulgarsko byalo salamureno sirene“ vyrobeného z ovčího a buvolího mléka.

—	Obsah tuku v sušině nesmí být nižší než 44 % u kravského a kozího mléka, 48 % u buvolího a ovčího mléka a 45 % u smíšeného mléka.

—	Kyselost konečného produktu se musí pohybovat mezi pH 4,2 a 4,4 nebo mezi 200 a 300 °T.

—	Konzervační látky, stabilizátory a emulgátory nejsou v konečném produktu povoleny.

—	Procentuální podíl soli musí činit 3,5 % ± 0,5 % z celkové hmotnosti sýra a 6 až 10 % v solném nálevu.

—	Stupeň zralosti (poměr rozpustných a celkových bílkovin v %) je nejméně 14 % u sýra z kravského, buvolího, kozího a smíšeného mléka a 16 % u sýra z ovčího mléka.

—	Tento stupeň zralosti nastává po uplynutí minimální doby zrání v délce 45 dní u sýra z kravského a kozího mléka a 60 dní u sýra z ovčího, buvolího a smíšeného mléka.

3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Podíl krmiva z oblastí mimo zeměpisnou oblast činí až 20 % ročně. Přikrmování je nutné za nepříznivých povětrnostních podmínek, kdy množství krmiva vyprodukovaného v dané zeměpisné oblasti nedostačuje. Vzhledem k tomu, že zvířatům se podává krmivo pocházející z jiné než dané zeměpisné oblasti pouze v malém množství, nejsou tím zasaženy vlastnosti produktu, které jsou dány především zeměpisným prostředím.

Vedle podávání krmiva jsou zvířata krmena pastvou. Pastviny se rozprostírají po celé zemi. Období pastvy trvá od března do listopadu. Přírodní a klimatické podmínky v Bulharsku jsou příznivé pro chov dobytka i pro celoroční krmení zvířat směsí trav, které se používají jak v čerstvém stavu, tak ve formě sena a siláže. Delší doba pastvy je důvodem rozmanitosti minerálních látek a vitaminů zastoupených v syrovém mléce. To má specifický vyvážený obsah hlavních složek, jako jsou minerální látky (draslík, hořčík, fosfor a vápník), bílkoviny a vitaminy (A, B, E, D a kyselina listová), což je výsledkem pastvy zvířat chovaných na mléko. Tyto živiny se nacházejí v konečném produktu.

Syrové mléko používané při výrobě sýra „Българско бяло саламурено сирене / Bulgarsko byalo salamureno sirene“ pochází z Bulharské republiky. Charakteristickou vlastností syrového mléka je vysoký obsah Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus.

Startovací kultury bakterií Lactococcus lactis subsp. lactis a Lactobacillus casei, jakož i symbiotické startovací kultury bakterií Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus, které nepodléhají genetické modifikaci, musí být rovněž vyrobeny na území Bulharské republiky.

3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny fáze procesu produkce probíhají na území Bulharské republiky.

Fáze 1 –

Přijetí, klasifikace, standardizace a skladování surovin

Fáze 2 –

Pasterizace mléka

Fáze 3 –

Srážení mléka

Fáze 4 –

Krájení a zpracování sýřeniny

Fáze 5 –

Lisování sýřeniny

Fáze 6 –

Solení – mokrá nebo suchá metoda

Fáze 7 –

Předběžné zrání

Fáze 8 –

Dosolování a uzavírání obalů

Fáze 9 –

Zrání sýra ve slaném nálevu

3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Produkt se krájí, balí a označuje v mlékárně nacházející se území Bulharské republiky, kde byl vyroben. Balení do maloobchodních obalů po ukončení fáze zrání musí probíhat v mlékárenském závodě na území Bulharské republiky, kde byl produkt vyroben. V opačném případě hrozí riziko změn fyzikálně-chemických, mikrobiologických a chuťových vlastností produktu. Produkt musí být balen ihned po vyjmutí ze slaného nálevu, aby se omezil kontakt se vzduchem. Produkt je vysoce hygroskopický, což znamená, že velmi snadno absorbuje jiné pachy, což může způsobit vznik nepříjemné chuti a ovlivnit jeho kvalitu. Sýr může být balen do dobře uzavřených vakuových obalů z polyethylenové fólie, kovových obalů (konzerv), plastových krabic a dřevěných sudů.

3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisnou oblastí, ve které se sýr „Българско бяло саламурено сирене / Bulgarsko byalo salamureno sirene“ vyrábí, je Bulharská republika.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Sýr „Българско бяло саламурено сирене / Bulgarsko byalo salamureno sirene“ je pod tímto názvem známý v Bulharsku i ve světě. Je předmětem zájmu v mnoha časopisech i publikacích.

Sýr se vyrábí na celém území Bulharska osvědčenou technikou. Příznivé přírodní a klimatické podmínky v Bulharsku přispívají k množení mléčných bakterií, jako je Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus, které se používají při jeho výrobě a ovlivňují jeho specifické vlastnosti.

O objev bakterie se v roce 1905 zasloužil doktor Stamen Grigoroff, student medicíny na Ženevské univerzitě. Brzy poté, v roce 1907, byl jím objevený tyčinkovitý mikroorganismus pojmenován Bacillus bulgaricus (Grigoroff), v současnosti známý podle Bergeyho klasifikace jako Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus (název zdůrazňuje souvislost s územím).

5.1. Specifičnost zeměpisné oblasti

Pro Bulharsko, zeměpisnou oblast, kde se sýr vyrábí, je typické poměrně mírné podnebí s mírnými teplotami a vlhkostí vzduchu. Průměrné roční teploty se na většině území Bulharska pohybují mezi 10 °C a 14 °C a jsou typickými teplotami pro mírné zeměpisné šířky. Přírodní a klimatické podmínky jsou předpokladem pro existenci pastvin jak v nížinách, tak horských oblastech, což má na produkci mléka příznivý vliv. Přírodní i seté pastviny a louky poskytují zvířatům vyváženou a pestrou stravu díky přítomnosti trav, luskovin a obilovin. Těmto kulturám se daří v nížinách i ve vysokohorských oblastech. Na přírodních pastvinách roste více než 2 000 druhů bylin, jako je komonice, pelyněk polní, kokoška pastuší tobolka a další. Hlavními biologicky aktivními látkami, které stojí za jejich antioxidačními vlastnostmi, jsou fenolové deriváty a vitaminy A, E a C. Mají příznivý vliv na aroma krmiva i vůni a složení syrového mléka. Pastva zvířat chovaných na mléko a jejich přikrmování krmivem pocházejícím převážně z dané zeměpisné oblasti má příznivý vliv na obsah minerálních látek a vitaminů v syrovém mléce. Chemické složení, fyzikálně-chemické vlastnosti a biologická zralost ovlivňují chuť i kvalitu produktu.

Klimatické podmínky přispívají k rozvoji mléčných bakterií, jako je Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus, která je v Bulharsku celoplošně přítomná. Tato bakterie je na území Bulharska dostupná přirozeně. Ve velkých množstvích se vyskytuje v jeho flóře i fauně, v rose trav na loukách a dále v pramenitých vodách. Odborný vědecký časopis Scripta Scientifica Pharmaceutica (sv. 1, 2014, s. 25) uvádí, že „Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus se množí pouze na území dnešního Bulharska […]. V jiných částech světa mutuje a po 1–2 fermentacích se přestává množit“. Je to právě tato bakterie, která ovlivňuje specifické vlastnosti produktu.

5.2. Lidské faktory

Výroba sýrů v Bulharsku má dlouhou historickou tradici. Historické zmínky o sýrárnách pocházejí již z roku 1558. Při výrobě tohoto sýra mají rozhodující význam znalosti, dovednosti a tradice, které se na bulharských rodinných farmách předávají z generace na generaci. Sýraři svých dovedností využívají v rámci technologického procesu, při srážení mléka, krájení sýřeniny, jejím lisování a solení. Při srážení mléka sledují teplotu syrového mléka a také množství kvasinek a startovací kultury, které mají rozhodující význam pro tvorbu kvalitní sýřeniny. Sýraři míchají sýřeninu ručně plynulými pohyby, aby se zabránilo jejímu rozdrobení. Správné ruční zpracování sýřeniny je důležité pro dosažení středně pevné a pružné konzistence. Sýřenina se opět ručně, pomocí speciálních nožů s více břity, nakrájí na kostky určité velikosti. Млекарство [Mlékařství] (prof. Nikola Dimov a kol., Sofie, 1975) popisuje lisování jako nejjemnější fázi, která „musí být uzpůsobena tak, aby došlo k oddělení přebytečné syrovátky, sýrová hmota se zhutnila a na povrchu formy se vytvořila požadovaná kůrka“. Znalosti a dovednosti sýrařů se projevují i v rámci procesu solení, neboť díky správnému a včasnému nasolení se dosáhne mírně slané specifické chuti. Sleduje se míra nasolení a rychlost, jakou solení probíhá, což má významný vliv na mikrobiologické a biochemické procesy během zrání a skladování. V průběhu industrializace byly zavedeny stroje, nicméně srážení a zpracování se nadále provádí ručně. Sýrařské řemeslo se předává z řemeslníka na řemeslníka a tím se zachovává tradiční způsob výroby.

Znalosti a dovednosti potřebné pro výrobu sýrů byly popsány v řadě knih. V roce 1872 vyšel v časopise Читалище článek s názvem „Производство на сирене“ a v roce 1903 popsal tuto techniku Hristo G. Tahtunov ve své knize Как се прави кашкавал и бяло саламурено сирене [Jak vyrobit žlutý sýr a bílý sýr nakládaný ve slaném nálevu]. O dva roky později objevil Dr. Stamen Grigoroff bakterii Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus, jejíž kmeny byly izolovány a vybrány v Bulharsku. V kombinaci se Streptococcus thermophilus v poměru 1:1 a při teplotě 39–40 °C se Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus s tím, jak sýr zraje, přizpůsobuje procesu fermentace. Zrání dodává sýru „Българско бяло саламурено сирене / Bulgarsko byalo salamureno sirene“ jeho specifickou chuť a vůni. V roce 1934 zavedla Bulharská zemědělská společnost pasterizaci syrového mléka a používání čistých kultur při výrobě. Následný výzkum provedený Institutem mlékárenského průmyslu ve Vidinu také ukázal, že základním předpokladem pro specifickou chuť a vůni produktu je zapojení bakterie původem z Bulharska Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus při jeho výrobě.

5.3. Vlastnosti produktu

Specifické chuti a konzistence produktu jakožto jeho hlavních vlastností se dosahuje tradiční výrobní technologií, v níž rozhodující roli hrají bakterie mléčného kvašení Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus.

Hlavní funkcí mléčných bakterií ve startovacích kulturách je produkce kyseliny mléčné během procesu mléčného kvašení. Jejich enzymy se podílejí na proteolýze a přeměně aminokyselin na aromatické sloučeniny, přičemž přispívají také ke zrání sýra. Získání specifické chuti sýra je komplexním procesem, a to s ohledem na ojedinělou kombinaci mikrobiologických, biochemických a technologických faktorů. Chuť produktu je tvořena nejen příjemnou mléčně kyselou chutí této startovací kultury a solného nálevu, nýbrž také lehkou, nevtíravou hořkostí produktů rozkladu složitých bílkovin a některých aminokyselin, zvláště kyseliny glutamové. Během zrání vzniká přibližně 130 druhů těkavých látek: ve slaném nálevu vznikají aminy, aldehydy, alkoholy, karboxylové kyseliny, metylketony, etylestery, sloučeniny síry a aromatické uhlovodíky, které produktu dodávají jeho charakteristickou chuť a vůni. Kombinace chuti a vůně tvoří „buket“ sýra.

5.4. Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Přírodní a klimatické podmínky zeměpisné oblasti, které se vyznačují mírnými teplotami a vlhkostí, podporují množení mléčných bakterií typických pro regionální mikroflóru, jako je Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus. Startovací kultury Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus ovlivňují příjemnou mléčně kyselou chuť a vůni „Българско бяло саламурено сирене / Bulgarsko byalo salamureno sirene“. Vznikají během zrání ve slaném nálevu. Tento sýr se vyrábí specifickými mikrobiologickými postupy díky čistým kulturám Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a specifickým parametrům příznivým pro jejich množení.

Tradice a dovednosti sýrařů hrají při výrobě zásadní roli. Uplatňují se v rámci technologického procesu, při srážení mléka, krájení sýřeniny, jejím lisování a solení. Při srážení mléka sledují teplotu syrového mléka a také množství kvasinek a startovací kultury, které mají rozhodující význam pro tvorbu kvalitní sýřeniny. To je důležité pro získání středně pevné a pružné konzistence. Důležité je také ruční krájení sýřeniny pomocí speciálních nožů s vícenásobným řezem. Znalosti a dovednosti sýrařů se projevují i v rámci procesu solení, díky němuž se dosahuje specifické mírně slané chuti.

Za své specifické vlastnosti vděčí produkt také syrovému mléku, které musí pocházet z dané zeměpisné oblasti. Pastva zvířat chovaných na mléko v této oblasti má vliv na vůni a chuť syrového mléka a vysoký obsah Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus. Delší doba pastvy je důvodem rozmanitosti minerálních látek a vitaminů zastoupených v syrovém mléce. Mléko má specifický a vyvážený obsah minerálních látek, jako je draslík, hořčík, fosfor a vápník, bílkovin a vitaminů (A, B, E, D a kyselina listová). Chemické složení, fyzikálně-chemické vlastnosti a biologická zralost mléka, jakož i podmínky zrání, významně ovlivňují kvalitu a chuť sýra.

„Българско бяло саламурено сирене / Bulgarsko byalo salamureno sirene“ má široké využití v kuchyni, neboť jeho struktura po zahřátí získává pružnost. Produkt se používá jako přísada do tradičních regionálních pokrmů, jako jsou například šopský salát, „banitsa“ [pečivo] či „mish-mash“ [zeleninová vaječná míchanice], jak popisuje Maria Baltadzhieva.

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://www.mzh.government.bg/bg/politiki-i-programi/politiki-i-strategii/politiki-po-agrohranitelnata-veriga/zashiteni-naimenovaniya/blgarsko-byalo-salamureno-sirene/

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

Į viršų

Viskas

Pasirinkite eksperimentines funkcijas, kurias norite išbandyti