Este documento é um excerto do sítio EUR-Lex
Documento C:2022:174:FULL
Official Journal of the European Union, C 174, 28 April 2022
Úřední věstník Evropské unie, C 174, 28. dubna 2022
Úřední věstník Evropské unie, C 174, 28. dubna 2022
|
ISSN 1977-0863 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
C 174 |
|
|
||
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 65 |
|
Obsah |
Strana |
|
|
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska |
|
|
|
DOPORUČENÍ |
|
|
|
Evropská rada pro systémová rizika |
|
|
2022/C 174/01 |
|
|
IV Informace |
|
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2022/C 174/02 |
||
|
|
Účetní dvůr |
|
|
2022/C 174/03 |
Zvláštní zpráva č. 6/2022 — Práva duševního vlastnictví v EU – ochrana není zcela nepropustná |
|
|
|
INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU |
|
|
|
Kontrolní úřad ESVO |
|
|
2022/C 174/04 |
|
CS |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska
DOPORUČENÍ
Evropská rada pro systémová rizika
|
28.4.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 174/1 |
DOPORUČENÍ EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA
ze dne 16. února 2022,
kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě
(ESRB/2022/1)
(2022/C 174/01)
GENERÁLNÍ RADA EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (1), zejména na přílohu IX uvedené dohody,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (2), a zejména na článek 3 a články 16 až 18 tohoto nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (3), a zejména na článek 458 uvedeného nařízení,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2013/36 ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (4), a zejména na oddíl II kapitoly 4 hlavy VII uvedené směrnice,
s ohledem na rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (5), a zejména na články 18 až 20 uvedeného rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
S cílem zajistit, aby byla vnitrostátní opatření makroobezřetnostní politiky účinná a konzistentní, je důležité doplnit povinnou reciprocitu podle práva Unie dobrovolnou reciprocitou. |
|
(2) |
Cílem rámce pro dobrovolnou reciprocitu opatření makroobezřetnostní politiky stanoveného v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 (6) je zajistit, aby se všechna opatření makroobezřetnostní politiky založená na expozicích, která byla aktivována v jednom členském státě, recipročně uplatňovala v ostatních členských státech. |
|
(3) |
V návaznosti na rozhodnutí Komise C(2020) 1214 final (7) zavedla De Nederlandsche Bank (DNB), jakožto orgán určený pro účely článku 458 nařízení (EU) č. 575/2013, přísnější vnitrostátní opatření, jímž stanovila minimální průměrnou rizikovou váhu pro úvěrové instituce povolené v Nizozemsku, které používají přístup založený na interním ratingu (IRB), ve vztahu k jejich portfoliím expozic vůči fyzickým osobám, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Nizozemsku. Toto opatření vstoupilo v platnost 1. ledna 2022. |
|
(4) |
Dne 23. listopadu 2021 předložila DNB Evropské radě pro systémová rizika (ESRB) žádost o reciproční uplatnění přísnějšího vnitrostátního opatření podle čl. 458 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013. |
|
(5) |
V návaznosti na žádost, kterou DNB předložila ESRB a s cílem zabránit materializaci nepříznivých přeshraničních účinků v podobě úniků a regulatorní arbitráže, které by mohly nastat v důsledku zavedení opatření makroobezřetnostní politiky, které se v Nizozemsku stane použitelným v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodu vi) nařízení (EU) č. 575/2013, se generální rada ESRB rozhodla zahrnout toto opatření do seznamu opatření makroobezřetnostní politiky, u nichž se doporučuje reciproční uplatnění podle doporučení ESRB/2015/2. |
|
(6) |
Dne 26. října 2021 Lietuvos bankas, jednající jako pověřený orgán pro účely čl. 133 odst. 9 směrnice 2013/36/EU, oznámila ESRB svůj záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro všechny retailové expozice vůči fyzickým osobám v Litvě, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi. Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se bude vztahovat na banky povolené v Litvě na nejvyšší úrovni konsolidace v zemi. Současně se zamýšlená kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika použije na konsolidovaném základě na centrální skupiny družstevních záložen, které nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 575/2013. Očekává se, že toto opatření vstoupí v platnost dnem 1. července 2022. |
|
(7) |
Dne 1. prosince 2021 předložila Lietuvos bankas ESRB žádost o reciproční uplatnění sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika podle čl. 134 odst. 5 směrnice 2013/36/EU. |
|
(8) |
V návaznosti na žádost, kterou předložila Lietuvos bankas, a s cílem zabránit materializaci nepříznivých přeshraničních účinků v podobě úniků a regulatorní arbitráže, které by mohly nastat v důsledku zavedení opatření makroobezřetnostní politiky, jež se stane použitelným v Litvě, se generální rada ESRB rovněž rozhodla zahrnout toto opatření do seznamu opatření makroobezřetnostní politiky, u nichž se doporučuje reciproční uplatnění podle doporučení ESRB/2015/2. |
|
(9) |
Doporučení ESRB/2015/2 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit, |
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
Změny
Doporučení ESRB/2015/2 se mění takto:
|
1. |
V oddíle 1 se dílčí doporučení C 1) nahrazuje tímto:
|
|
2. |
Příloha se nahrazuje přílohou tohoto doporučení. |
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 16. února 2022.
Vedoucí sekretariátu ESRB
jménem generální rady ESRB
Francesco MAZZAFERRO
(1) Úř. věst. L 1, 3.1. 1994, s. 3.
(2) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.
(3) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.
(4) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.
(5) Úř. věst. C 58, 24.2.2011, s. 4.
(6) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 ze dne 15. prosince 2015 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 97, 12.3.2016, s. 9).
(7) Commission Decision C(2020) 1214 final of 5. března 2020 not to propose an implementing act to reject the draft national measure notified on 8 January 2020 by the Netherlands under Article 458(4) of Regulation (EU) No 575/2013 of the European Parliament and of the Council.
PŘÍLOHA
Příloha doporučení ESRB/2015/2 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA
Belgie
Navýšení rizikové váhy u retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii, které se uplatňuje v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení (EU) č. 575/2013 na úvěrové instituce povolené v Belgii, které používají přístup IRB. Uvedené navýšení se skládá ze dvou složek:
|
a) |
paušálního navýšení rizikové váhy o pět procentních bodů a |
|
b) |
poměrného navýšení rizikové váhy ve výši 33 % expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah, které se uplatňují na portfolio retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii. |
I. Popis opatření
|
1. |
Belgické opatření, které se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na úvěrové instituce povolené v Belgii, které používají přístup IRB, spočívá v navýšení rizikové váhy u retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii, které se skládá ze dvou složek:
|
II. Reciprocita
|
2. |
V souladu s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 se příslušným orgánům dotčených členských států doporučuje, aby uvedené belgické opatření ve lhůtě stanovené v dílčím doporučení C 3) recipročně uplatnily ve vztahu k pobočkám, které se nacházejí v Belgii a které jsou pobočkami úvěrových institucí s vnitrostátním povolením, které používají přístup IRB. |
|
3. |
Příslušným orgánům se doporučuje, aby uvedené belgické opatření recipročně uplatnily ve vztahu k úvěrovým institucím s vnitrostátním povolením, které používají přístup IRB a které mají přímé retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii. V souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby uplatnily stejné opatření, jaké zavedl aktivační orgán v Belgii, a to ve lhůtě stanovené v dílčím doporučení C 3). |
|
4. |
Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření nejpozději do čtyř měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie. |
III. Práh podstatnosti
|
5. |
Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti ve výši 2 miliard EUR, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. |
|
6. |
V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, jež používají přístup IRB a jejichž retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi v Belgii nedosahují práh podstatnosti ve výši 2 miliard EUR. Při uplatňování prahu podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby belgické opatření v případě překročení prahu podstatnosti ve výši 2 miliard EUR uplatnily na dříve osvobozené jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením. |
|
7. |
Neexistují-li v dotčených členských státech žádné domácí úvěrové instituce používající přístup IRB, které by měly pobočky v Belgii nebo přímé retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii a které by zároveň měly expozice na belgickém trhu obytných nemovitostí ve výši 2 miliard EUR nebo vyšší, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že belgické opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby belgické opatření recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce používající přístup IRB překročí prahovou hodnotu 2 miliardy EUR. |
|
8. |
V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 2 miliard EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti. |
Francie
Zpřísnění limitu velkých expozic uvedeného v čl. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 ve vztahu k expozicím vůči vysoce zadluženým velkým nefinančním podnikům se sídlem ve Francii na 5 % kapitálu tier 1, které se uplatňuje v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem ii) nařízení (EU) č. 575/2013 na globální systémově významné instituce (G-SVI) a jiné systémově významné instituce (J-SVI) na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace.
I. Popis opatření
|
1. |
Francouzské opatření, které se uplatňuje v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem ii) nařízení (EU) č. 575/2013 ve vztahu k G-SVI a J-SVI na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace (nikoli na subkonsolidované úrovni), spočívá ve zpřísnění limitu velkých expozic na 5 % kapitálu tier 1 pro expozice vůči vysoce zadluženým velkým nefinančním podnikům se sídlem ve Francii. |
|
2. |
Nefinančním podnikem se rozumí fyzická nebo právnická osoba soukromého práva, která má sídlo ve Francii a která na své úrovni a na nejvyšší úrovni konsolidace náleží do sektoru nefinančních podniků ve smyslu bodu 2.45 přílohy A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (*1). |
|
3. |
Uvedené opatření se vztahuje na expozice vůči nefinančním podnikům se sídlem ve Francii a na expozice vůči ekonomicky spjatým skupinám nefinančních podniků takto:
Nefinanční podniky, které nemají sídlo ve Francii a které nejsou dceřinou společností nefinančního podniku se sídlem ve Francii nebo na něm ekonomicky závislým subjektem, a které přímo nebo nepřímo nekontroluje nefinanční podnik se sídlem ve Francii, proto nespadají do oblasti působnosti uvedeného opatření. V souladu s čl. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 se opatření uplatňuje po zohlednění účinku technik snižování úvěrového rizika a výjimek podle článků 399 až 403 nařízení (EU) č. 575/2013. |
|
4. |
G-SVI nebo J-SVI musí nefinanční podnik se sídlem ve Francii považovat za velký, pokud hodnota její původní expozice vůči nefinančnímu podniku nebo ekonomicky spjaté skupině nefinančních podniků ve smyslu odstavce 3 je rovna nebo je vyšší než 300 mil. EUR. Hodnota původní expozice se vypočítává v souladu s články 389 a 390 nařízení (EU) č. 575/2013 před zohledněním účinku technik snižování úvěrového rizika a výjimek uvedených v článcích 399 až 403 nařízení (EU) č. 575/2013, jak se vykazuje v souladu s článkem 9 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014 (*2). |
|
5. |
Nefinanční podnik se považuje za vysoce zadlužený, pokud jeho pákový poměr přesahuje 100 % a poměr krytí nákladů financování je nižší než 3, přičemž oba poměry se vypočítávají na nejvyšší úrovni konsolidace skupiny takto:
Poměry se vypočítávají na základě účetních agregátů vymezených v souladu s platnými standardy a uvedených v účetní závěrce nefinančního podniku, případně ověřené auditorem. |
II. Reciprocita
|
6. |
Příslušným orgánům se doporučuje, aby francouzské opatření recipročně uplatnily ve vztahu k G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace. |
|
7. |
Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, v souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření nejpozději do šesti měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie. |
III. Práh podstatnosti
|
8. |
Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven kombinovaný práh podstatnosti, který se skládá z:
Prahové hodnoty uvedené v odstavcích b) a c) se použijí bez ohledu na to, zda je příslušný subjekt nebo nefinanční podnik vysoce zadlužen či nikoli. Hodnota původní expozice uvedená v odstavcích a) a b) se vypočítává v souladu s články 389 a 390 nařízení (EU) č. 575/2013 před zohledněním účinku technik snižování úvěrového rizika a výjimek uvedených v článcích 399 až 403 nařízení (EU) č. 575/2013, jak se vykazuje v souladu s článkem 9 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014. |
|
9. |
V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace, které nepřekračují kombinovaný práh podstatnosti uvedený v odstavci 8. Při uplatňování prahu podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením vůči francouzskému sektoru nefinančních podniků, jakož i koncentraci expozic G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením vůči velkým nefinančním podnikům se sídlem ve Francii a doporučuje se, aby francouzské opatření v případě překročení kombinovaného prahu podstatnosti uvedeného v odstavci 8 uplatnily na G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace, které byly dříve osvobozeny. Příslušné orgány se rovněž vyzývají, aby na systémová rizika, která jsou spojena se zvýšeným využíváním pákového efektu velkými nefinančními podniky se sídlem ve Francii, upozornily ostatní účastníky trhu ve své jurisdikci. |
|
10. |
Neexistují-li v dotčených členských státech žádné domácí G-SVI a J-SVI na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace, které by měly expozice vůči francouzskému sektoru nefinančních podniků přesahující práh podstatnosti uvedený v odstavci 8, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že francouzské opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením vůči francouzskému sektoru nefinančních podniků, jakož i koncentraci expozic těchto G-SVI a J-SVI vůči velkým nefinančním podnikům se sídlem ve Francii a doporučuje se, aby francouzské opatření recipročně uplatnily, pokud G-SVI a J-SVI na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace překročí kombinovaný práh podstatnosti uvedený v odstavci 8. Příslušné orgány se rovněž vyzývají, aby na systémová rizika, která jsou spojena se zvýšeným využíváním pákového efektu velkými nefinančními podniky se sídlem ve Francii, upozornily ostatní účastníky trhu ve své jurisdikci. |
|
11. |
V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje kombinovaný práh podstatnosti uvedený v odstavci 8 doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti. |
Litva
Sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 2 % pro všechny retailové expozice vůči fyzickým osobám s bydlištěm v Litevské republice, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi.
I. Popis opatření
|
1. |
Litevské opatření uplatňované v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU ukládá sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 2 % pro všechny retailové expozice vůči fyzickým osobám v Litvě zajištěné obytnými nemovitostmi. |
II. Reciprocita
|
2. |
Příslušným orgánům se doporučuje, aby litevské opatření recipročně uplatnily na pobočky bank s vnitrostátním povolením nacházející se v Litvě a přímé přeshraniční expozice vůči fyzickým osobám v Litvě, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi. Významný podíl celkových hypotečních pozic drží pobočky zahraničních bank působící v Litvě, a proto by reciproční uplatnění opatření jinými členskými státy pomohlo podpořit rovné podmínky a zajistilo by, aby všichni významní účastníci trhu zohlednili zvýšené riziko spojené s obytnými nemovitostmi v Litvě a zvýšili svou odolnost. |
|
3. |
Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření nejpozději do čtyř měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie. |
III. Práh podstatnosti
|
4. |
Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. Instituce mohou být osvobozeny od požadavku na kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika, pokud jejich příslušné odvětvové expozice nepřesahují 50 milionů EUR, což představuje přibližně 0,5 % příslušných expozic celého sektoru úvěrových institucí v Litvě. Reciproční uplatnění se proto požaduje pouze v případě, že je překročena prahová hodnota, která se vztahuje na danou instituci. |
|
5. |
Odůvodnění této prahové hodnoty:
|
|
6. |
V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 50 milionů EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti. |
Lucembursko
Právně závazné limity pro poměr úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV) pro nové hypoteční úvěry na obytné nemovitosti nacházející se v Lucembursku - s různými limity LTV platnými pro různé kategorie dlužníků:
|
a) |
limit LTV ve výši 100 % pro kupující, kteří pořizují primární bydlení poprvé; |
|
b) |
limit LTV ve výši 90 % pro ostatní kupující, kteří pořizují primární bydlení, tj. kupující, kteří nepořizují primární bydlení poprvé. Tento limit se uplatňuje proporcionálně prostřednictvím objemové výjimky. Poskytovatelé úvěrů mohou konkrétně 15 % portfolia nových hypotečních úvěrů těmto dlužníkům poskytnout s hodnotou LTV vyšší než 90 %, ale nižší než maximální hodnota LTV ve výši 100 %; |
|
c) |
limit LTV ve výši 80 % pro ostatní hypoteční úvěry (včetně segmentu koupě za účelem pronájmu). |
I. Popis opatření
|
1. |
Lucemburské orgány aktivovaly právně závazné limity LTV pro nové hypoteční úvěry na obytné nemovitosti nacházející se v Lucembursku. V návaznosti na doporučení Comité du Risque Systémique (Výbor pro systémová rizika) (*3) aktivovala Commission de Surveillance du Secteur Financier (Komise pro dohled nad finančním sektorem) (*4) jednající ve shodě s Banque centrale du Luxembourg limity LTV, které jsou různé pro tři kategorie dlužníků. Limity LTV pro každou ze tří kategorií jsou následující:
|
|
2. |
LTV je poměr mezi součtem všech úvěrů nebo tranší úvěrů zajištěných dlužníkem obytnou nemovitostí v době poskytnutí úvěru a hodnotou nemovitosti ve stejné době. |
|
3. |
Limity LTV se uplatňují nezávisle na druhu vlastnického práva (např. plné vlastnické právo, požívací právo, holé vlastnické právo). |
|
4. |
Opatření se vztahuje na všechny soukromé dlužníky, kteří sjednávají hypoteční úvěr na nákup obytných nemovitostí v Lucembursku pro jiné než komerční účely. Opatření se použije rovněž v případě, že dlužník využívá k provedení této transakce právní strukturu, jako je realitní investiční společnost, i v případě společných žádostí. ‚Obytná nemovitost‘ zahrnuje stavební pozemky bez ohledu na to, zda stavební práce probíhají bezprostředně po koupi nebo několik let poté. Opatření se použije i v případě, že se dlužníkovi poskytuje úvěr na nákup nemovitosti s dlouhodobou nájemní smlouvou. Nemovitost může být obývána vlastníkem nebo kupována za účelem pronájmu. |
II. Reciprocita
|
5. |
Členským státům, jejichž úvěrové instituce, pojišťovací společnosti a subjekty zabývající se poskytováním úvěrů (poskytovatelé hypotečních úvěrů) mají relevantní významné úvěrové expozice v Lucembursku prostřednictvím přímých přeshraničních úvěrů, se doporučuje, aby lucemburské opatření recipročně uplatnily ve své jurisdikci. Není-li stejné opatření v jurisdikci těchto členských států k dispozici pro všechny relevantní přeshraniční expozice, měly by příslušné orgány uplatnit opatření, která mají k dispozici a jejichž účinek je v nejvyšší míře rovnocenný aktivovanému opatření makroobezřetnostní politiky. |
|
6. |
Členské státy by měly ESRB oznámit, že lucemburské opatření recipročně uplatnily nebo že použily výjimky de minimis v souladu s doporučením D doporučení ESRB/2015/2. Oznámení by mělo být učiněno nejpozději jeden měsíc po přijetí recipročního opatření za použití příslušného vzoru zveřejněného na internetových stránkách ESRB. ESRB oznámení zveřejní na internetových stránkách ESRB, čímž o vnitrostátních rozhodnutích o uplatnění recipročních opatření vyrozumí veřejnost. Toto zveřejnění bude zahrnovat veškeré výjimky učiněné členskými státy, které uplatňují reciproční postup, a jejich závazek sledovat úniky a v případě potřeby jednat. |
|
7. |
Členským státům se doporučuje, aby reciproční opatření přijaly do tří měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie. |
III. Práh podstatnosti
|
8. |
Pro účely případného uplatnění zásady de minimis členskými státy uplatňujícími reciproční postup je toto opatření doplněno dvěma prahy podstatnosti: prahem podstatnosti pro jednotlivé země a prahem podstatnosti pro jednotlivé instituce. Práh podstatnosti pro jednotlivé země pro celkové přeshraniční hypoteční úvěry poskytnuté Lucembursku činí 350 milionů EUR, což odpovídá přibližně 1 % celkového tuzemského trhu s hypotečními úvěry na obytné nemovitosti v prosinci 2020. Práh podstatnosti pro jednotlivé instituce pro celkové přeshraniční hypoteční úvěry poskytnuté Lucembursku činí 35 milionů EUR, což odpovídá přibližně 0,1 % celkového tuzemského trhu s hypotečními úvěry na obytné nemovitosti v Lucembursku v prosinci 2020. Uplatnění recipročního postupu se požaduje pouze v případě, že je překročena prahová hodnota pro danou zemi i prahová hodnota pro danou instituci. |
Nizozemsko
Minimální průměrná riziková váha, kterou uplatňují úvěrové instituce používající přístup IRB ve vztahu ke svým portfoliím expozic vůči fyzickým osobám, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Nizozemsku. V případě každé jednotlivé položky expozice, která spadá do oblasti působnosti tohoto opatření, se riziková váha ve výši 12 % přidělí té části úvěru, která nepřesahuje 55 % tržní hodnoty nemovitosti sloužící k zajištění úvěru, a zbývající části úvěru se přidělí riziková váha ve výši 45 %. Minimální průměrnou rizikovou váhou portfolia je expozicí vážený průměr rizikových vah jednotlivých úvěrů.
I. Popis opatření
|
1. |
Nizozemské opatření uplatňované v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení (EU) č. 575/2013 ukládá minimální průměrnou rizikovou váhu pro portfolio expozic úvěrových institucí, které používají přístup IRB, vůči fyzickým osobám, které jsou zajištěny zástavním právem k obytným nemovitostem nacházejícím se v Nizozemsku. Na úvěry, na které se vztahuje systém státních hypotečních záruk, se toto opatření nevztahuje. |
|
2. |
Minimální průměrná riziková váha se vypočítá takto:
|
|
3. |
Toto opatření nenahrazuje stávající kapitálové požadavky, které jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 575/2013 a které z tohoto nařízení vyplývají. Banky, na které se opatření vztahuje, musí vypočítat průměrnou rizikovou váhu té části hypotečního portfolia, která spadá do oblasti působnosti tohoto opatření, a to jak na základě běžných použitelných ustanovení obsažených v nařízení (EU) č. 575/2013, tak na základě metody stanovené v tomto opatření. Při výpočtu svých kapitálových požadavků musí následně použít vyšší z obou průměrných rizikových vah. |
II. Reciprocita
|
4. |
Příslušným orgánům se doporučuje, aby nizozemské opatření recipročně uplatnily na úvěrové instituce s vnitrostátním povolením používající přístup IRB, které mají expozice vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Nizozemsku, neboť jejich bankovní sektor může být v současnosti nebo v budoucnu prostřednictvím poboček přímo či nepřímo vystaven systémovému riziku na nizozemském trhu s bydlením. |
|
5. |
V souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby uplatnily stejné opatření, jaké zavedl aktivační orgán v Nizozemsku, a to ve lhůtě stanovené v dílčím doporučení C 3). |
|
6. |
Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření nejpozději do čtyř měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie. |
III. Práh podstatnosti
|
7. |
Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. Instituce mohou být osvobozeny od minimální průměrné rizikové váhy pro portfolio expozic úvěrových institucí s přístupem IRB vůči fyzickým osobám, které jsou zajištěny zástavním právem k obytným nemovitostem nacházejícím se v Nizozemsku, pokud tato hodnota nepřesahuje 5 miliard EUR. Úvěry, na něž se vztahuje systém státních hypotečních záruk, nebudou počítány do prahu podstatnosti. |
|
8. |
V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 5 miliard EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti. |
Norsko
|
— |
sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 4,5 % pro expozice v Norsku, která se podle článku 133 směrnice 2013/36/EU platné v Norsku ke dni 1. ledna 2020 v souladu s podmínkami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Dohoda o EHP) (dále jen ‚směrnice o kapitálových požadavcích platná v Norsku ke dni 1. ledna 2020‘) uplatňuje na všechny úvěrové instituce povolené v Norsku; |
|
— |
minimální úroveň průměrné rizikové váhy ve výši 20 % pro expozice v obytných nemovitostech v Norsku, která se podle čl. 458 odst. 2 písm. d) bodu vi) nařízení (EU) č. 575/2013 platného v Norsku ke dni 1. ledna 2020 v souladu s podmínkami Dohody o EHP (dále jen ‚nařízení o kapitálových požadavcích platné v Norsku ke dni 1. ledna 2020‘) uplatňuje na úvěrové instituce povolené v Norsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup založený na interním ratingu (IRB); |
|
— |
minimální úroveň průměrné rizikové váhy ve výši 35 % pro expozice v komerčních nemovitostech v Norsku, která se podle čl. 458 odst. 2 písm. d) bodu vi) nařízení o kapitálových požadavcích platného v Norsku ke dni 1. ledna 2020 uplatňuje na úvěrové instituce povolené v Norsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB. |
I. Popis opatření
|
1. |
Od 31. prosince 2020 zavedl Finansdepartementet (norské ministerstvo financí) tři opatření, a to: i) požadavek na kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika pro expozice v Norsku v souladu s článkem 133 směrnice o kapitálových požadavcích platné v Norsku ke dni 1. ledna 2020; ii) minimální úroveň průměrné rizikové váhy pro expozice v obytných nemovitostech v Norsku v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení o kapitálových požadavcích platného v Norsku ke dni 1. ledna 2020; a iii) minimální úroveň průměrné rizikové váhy pro expozice v komerčních nemovitostech v Norsku v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení o kapitálových požadavcích platného v Norsku ke dni 1. ledna 2020. |
|
2. |
Sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika je stanovena ve výši 4,5 % a uplatňuje se na tuzemské expozice všech úvěrových institucí povolených v Norsku. Pro úvěrové instituce, které nepoužívají pokročilý přístup IRB, je sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika platná pro všechny expozice stanovena ve výši 3 % do 31. prosince 2022; po tomto datu je sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika platná pro tuzemské expozice stanovena ve výši 4,5 %. |
|
3. |
Opatření spočívající ve stanovení minimální úrovně rizikové váhy pro obytné nemovitosti je minimální úrovní průměrné rizikové váhy, která je stanovena pro expozice jednotlivých institucí v obytných nemovitostech v Norsku a která se vztahuje na úvěrové instituce používající přístup IRB. Minimální úroveň rizikové váhy pro nemovitosti se týká expozicí vážené průměrné rizikové váhy v portfoliu obytných nemovitostí. Expozicemi v norských obytných nemovitostech je třeba rozumět retailové expozice zajištěné nemovitostmi v Norsku. |
|
4. |
Opatření spočívající ve stanovení minimální úrovně rizikové váhy pro komerční nemovitosti je minimální úrovní průměrné rizikové váhy, která je stanovena pro expozice jednotlivých institucí v komerčních nemovitostech v Norsku a která se vztahuje na úvěrové instituce používající přístup IRB. Spodní hranice rizikové váhy pro nemovitosti se týká expozicí vážené průměrné rizikové váhy v portfoliu rezidenčních nemovitostí. Expozicemi v norských komerčních nemovitostech je třeba rozumět podnikové expozice zajištěné nemovitostmi v Norsku. |
II. Reciprocita
|
5. |
Příslušným orgánům se doporučuje, aby recipročně uplatnily norská opatření pro expozice nacházející se v Norsku v souladu s čl. 134 odst. 1 směrnice 2013/36/EU a s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013. Příslušným orgánům se doporučuje, aby recipročně uplatnily sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika do 18 měsíců od zveřejnění tohoto doporučení, ve znění doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2021/3 (*5), v Úředním věstníku Evropské unie, není-li v odstavci 7 níže uvedeno jinak. Spodní hranice průměrné rizikové váhy pro expozice v obytných a komerčních nemovitostech v Norsku by měly být recipročně uplatněny v rámci standardního přechodného období v délce tří měsíců stanoveného v doporučení ESRB/2015/2. |
|
6. |
Nejsou-li stejná opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, v souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, která jsou k dispozici v jejich jurisdikci a jejichž účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedeným opatřením, která se doporučují recipročně uplatnit. Příslušným orgánům se doporučuje, aby přijaly rovnocenná opatření za účelem recipročního uplatnění minimální úrovně průměrné rizikové váhy pro expozice v obytných a komerčních nemovitostech do 12 měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie a aby přijaly rovnocenná opatření za účelem recipročního uplatnění sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika do 18 měsíců od uvedeného zveřejnění, není-li v odstavci 7 níže pro rezervu pro krytí systémového rizika uvedeno jinak. |
|
7. |
Do doby, než se směrnice (EU) 2019/878 bude v souladu s podmínkami Dohody o EHP uplatňovat v Norsku, mohou příslušné orgány recipročně uplatňovat norské opatření kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika způsobem a ve výši, která zohledňuje jakékoli překrývání nebo rozdíly v kapitálových požadavcích platných v jejich členském státě a Norsku, za předpokladu, že dodržují tyto zásady:
Tento odstavec se nevztahuje na opatření spočívající ve stanovení minimální úrovně průměrné rizikové váhy pro expozice v obytných a komerčních nemovitostech. |
III. Práh podstatnosti
|
8. |
Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup jsou spolu s těmito opatřeními stanoveny prahy podstatnosti, které vycházejí z expozic nacházejících se v Norsku a které se vztahují na každou jednotlivou instituci, takto:
|
|
9. |
V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, které mají v Norsku nepodstatné expozice. Expozice jsou považovány za nepodstatné, pokud nedosahují prahů podstatnosti stanovených v odstavci 8 výše, které se vztahují na každou jednotlivou instituci. Při uplatňování prahů podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby norské opatření v případě překročení prahů podstatnosti stanovených v odstavci 8 výše uplatnily na dříve osvobozené jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením. |
|
10. |
V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představují prahy podstatnosti uvedené v odstavci 8 doporučené maximální prahové úrovně. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučených prahových hodnot podle potřeby stanovit nižší prahové hodnoty pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti. |
|
11. |
Nejsou-li v členských státech žádné úvěrové instituce, které by měly významné expozice v Norsku, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že norská opatření nebudou recipročně uplatňovat. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby norské opatření recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce překročí příslušné prahy podstatnosti. |
Švédsko
Minimální úroveň expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah pro portfolio retailových expozic zajištěných nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku ve výši 25 %, která se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na jednotlivé úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB.
I. Popis opatření
|
1. |
Švédské opatření, které se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které používají přístup IRB, spočívá v zavedení minimální úrovně expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah pro portfolio retailových expozic zajištěných nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku ve výši 25 %, která se uplatňuje na jednotlivé úvěrové instituce. |
|
2. |
Expozicí váženou průměrnou hodnotou je průměrná hodnota rizikových vah jednotlivých expozic vypočtená v souladu s článkem 154 nařízení (EU) č. 575/2013, vážená příslušnou hodnotou expozic. |
II. Reciprocita
|
3. |
V souladu s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 se příslušným orgánům dotčených členských států doporučuje, aby uvedené švédské opatření ve lhůtě stanovené v dílčím doporučení C 3) recipročně uplatnily ve vztahu k pobočkám, které se nacházejí ve Švédsku a které jsou pobočkami úvěrových institucí s vnitrostátním povolením, které používají přístup IRB. |
|
4. |
Příslušným orgánům se doporučuje, aby uvedené švédské opatření recipročně uplatnily ve vztahu k úvěrovým institucím s vnitrostátním povolením, které používají přístup IRB a které mají přímé retailové expozice zajištěné nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku. V souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby uplatnily stejné opatření, jaké zavedl aktivační orgán ve Švédsku, a to ve lhůtě stanovené v dílčím doporučení C 3). |
|
5. |
Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření nejpozději do čtyř měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie. |
III. Práh podstatnosti
|
6. |
Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti ve výši 5 miliard SEK, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. |
|
7. |
V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, jež používají přístup IRB a jejichž retailové expozice zajištěné nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku nedosahují práh podstatnosti ve výši 5 miliard SEK. Při uplatňování prahu podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby švédské opatření v případě překročení prahu podstatnosti ve výši 5 miliard SEK uplatnily na dříve osvobozené jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením. |
|
8. |
Neexistují-li v dotčených členských státech žádné domácí úvěrové instituce používající přístup IRB, které by měly buď pobočky ve Švédsku, nebo přímé retailové expozice zajištěné nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku, a zároveň by měly takové expozice ve výši 5 miliard SEK nebo vyšší, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že švédské opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby švédské opatření recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce používající přístup IRB překročí prahovou hodnotu 5 miliard SEK. |
|
9. |
V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 5 miliard SEK doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti. |
(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).
(*2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).
(*3) Recommandation du comité du risque systémique du 9 novembre 2020 relative aux crédits portant sur des biens immobiliers à usage résidentiel situés sur le territoire du Luxembourg (CRS/2020/005).
(*4) CSSF Régulation N.20-08 du 3 décembre 2020 fixant des conditions pour l’octroi de crédits relatifs à des biens immobiliers à usage résidentiel situés sur le territoire du Luxembourg.
(*5) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2021/3 ze dne 30. dubna 2021, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 222, 11.6.2021, s. 1).‘
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
|
28.4.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 174/16 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
27. dubna 2022
(2022/C 174/02)
1 euro =
|
|
měna |
směnný kurz |
|
USD |
americký dolar |
1,0583 |
|
JPY |
japonský jen |
135,57 |
|
DKK |
dánská koruna |
7,4410 |
|
GBP |
britská libra |
0,84215 |
|
SEK |
švédská koruna |
10,4035 |
|
CHF |
švýcarský frank |
1,0229 |
|
ISK |
islandská koruna |
138,20 |
|
NOK |
norská koruna |
9,7838 |
|
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
|
CZK |
česká koruna |
24,550 |
|
HUF |
maďarský forint |
379,74 |
|
PLN |
polský zlotý |
4,7043 |
|
RON |
rumunský lei |
4,9480 |
|
TRY |
turecká lira |
15,6857 |
|
AUD |
australský dolar |
1,4828 |
|
CAD |
kanadský dolar |
1,3572 |
|
HKD |
hongkongský dolar |
8,3045 |
|
NZD |
novozélandský dolar |
1,6118 |
|
SGD |
singapurský dolar |
1,4602 |
|
KRW |
jihokorejský won |
1 341,98 |
|
ZAR |
jihoafrický rand |
16,8406 |
|
CNY |
čínský juan |
6,9377 |
|
HRK |
chorvatská kuna |
7,5650 |
|
IDR |
indonéská rupie |
15 259,86 |
|
MYR |
malajsijský ringgit |
4,6142 |
|
PHP |
filipínské peso |
55,195 |
|
RUB |
ruský rubl |
|
|
THB |
thajský baht |
36,331 |
|
BRL |
brazilský real |
5,3045 |
|
MXN |
mexické peso |
21,6259 |
|
INR |
indická rupie |
81,0705 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
Účetní dvůr
|
28.4.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 174/17 |
Zvláštní zpráva č. 6/2022
Práva duševního vlastnictví v EU – ochrana není zcela nepropustná
(2022/C 174/03)
Evropský účetní dvůr zveřejnil zvláštní zprávu č. 6/2022 „Práva duševního vlastnictví v EU – ochrana není zcela nepropustná“
Zpráva je k dispozici přímo k nahlédnutí či stažení na internetové stránce Evropského účetního dvora: https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61056.
INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
Kontrolní úřad ESVO
|
28.4.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 174/18 |
Sdělení Kontrolního úřadu ESVO o úrokových sazbách pro vracení státní podpory a o referenčních/diskontních sazbách, které platí pro státy ESVO od 1. února 2022
(Zveřejněné v souladu s pravidly pro referenční a diskontní sazby stanovenými v části VII pokynů Kontrolního úřadu pro státní podporu a v článku 10 rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 (1))
(2022/C 174/04)
Základní sazby se vypočítávají v souladu s kapitolou o metodě stanovování referenčních a diskontních sazeb v pokynech Kontrolního úřadu pro státní podporu ve znění rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 788/08/KOL ze dne 17. prosince 2008. Použitelné referenční sazby se vypočtou tak, že se k základní sazbě přičtou příslušné marže podle pokynů pro státní podporu.
Základní sazby jsou stanoveny takto:
|
|
Island |
Lichtenštejnsko |
Norsko |
|
1.2.2022 – |
2,12 |
–0,57 |
0,78 |
(1) Úř. věst. L 139, 25.5.2006, s. 37, a dodatek EHP k Úř. věst. č. 26/2006, 25.5.2006, s. 1.