27.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 346/1

27.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 346/2

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Evropské unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN může Evropská komise určit třetí země, které považuje za nespolupracující třetí země v boji proti rybolovu NNN. Třetí země může být určena jako nespolupracující třetí země, pokud neplní povinnosti, které jí jsou uloženy podle mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu, pokud jde o přijetí opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(4)

Určení nespolupracujících třetích zemí je založeno na přezkumu všech informací stanovených v čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(5)

V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN může Rada vypracovat seznam nespolupracujících zemí. Na tyto země se vztahují opatření stanovená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(6)

Podle čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN je třeba, aby státy vlajky třetích zemí Komisi oznámily, jak zajistily provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež musí jejich rybářská plavidla dodržovat.

(7)

Podle čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN Komise administrativně spolupracuje s třetími zeměmi v oblastech, které souvisejí s prováděním uvedeného nařízení.

(8)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN uvědomila Komise rozhodnutím Komise ze dne 15. listopadu 2012 osm třetích zemí, u nichž usuzovala, že mohou být určeny jako nespolupracující třetí země podle nařízení (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu.

(9)

Ve svém rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 uvedla Komise hlavní skutečnosti a faktory, z nichž toto předběžné určení vychází.

(10)

Dne 15. listopadu 2012 Komise prostřednictvím samostatných dopisů těchto osm třetích zemí informovala o skutečnosti, že zvažuje jejich případné určení jako nespolupracujících zemí. K dopisům bylo připojeno rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012.

(11)

V těchto dopisech Komise dotyčné třetí země vyzvala, aby v úzké spolupráci s Komisí vypracovaly a provedly akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 s cílem zamezit jejich určení jako nespolupracujících třetích zemí a jejich navržení pro oficiální zařazení na seznam nespolupracujících třetích zemí, jak je stanoveno v článku 31 resp. článku 33 nařízení o rybolovu NNN. Včasné a účinné provedení akčního plánu dotčenými zeměmi by mohlo zabránit tomu, aby byly určeny jako nespolupracující třetí země a navrženy pro zařazení na definitivní seznam.

(12)

Komise proto dotčených osm třetích zemí vyzvala, aby 1. učinily veškeré potřebné kroky k provedení opatření obsažených v akčních plánech navrhovaných Komisí; 2. posuzovaly provádění opatření obsažených v akčních plánech navrhovaných Komisí; 3. co šest měsíců zasílaly Komisi podrobné zprávy, které hodnotí provádění jednotlivých opatření, co se týká mimo jiné jejich jednotlivé a/nebo celkové účinnosti při zajišťování systému pro kontrolu rybolovu, který je plně v souladu s požadavky.

(13)

Osmi dotčeným třetím zemím byla dána možnost písemně reagovat na záležitosti výslovně uvedené v rozhodnutí Komise a rovněž na jiné důležité informace, bylo jim umožněno předložit důkazy k vyvrácení nebo doplnění skutečností uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 nebo případně přijmout akční plán k zlepšení a provést opatření k nápravě situace. Všem osmi zemím bylo zaručeno jejich právo požadovat nebo poskytnout dodatečné informace.

(14)

Rozhodnutím a dopisy ze dne 15. listopadu 2012 zahájila Komise s těmito osmi třetími zeměmi dialog a zdůraznila, že pro urovnání této záležitosti v zásadě pokládá za dostatečnou lhůtu šesti měsíců.

(15)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné. Byly posouzeny a vzaty v úvahu ústní a písemné připomínky, které osm zemí podalo po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Těchto osm zemí bylo průběžně ústně nebo písemně informováno o úvahách Komise.

(16)

Jak je objasněno v tomto prováděcím rozhodnutí Komise, Belize, Kambodžské království a Guinejská republika nevyvrátily skutečnosti předložené Komisí ani se jimi nezabývaly v akčním plánu.

(17)

Tímto prováděcím rozhodnutím Komise se Belize, Kambodžské království a Guinejská republika určují jako třetí země, které Komise považuje za nespolupracující země v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu v rámci provádění nařízení o rybolovu NNN, a toto rozhodnutí je výsledkem šetření a dialogu, jež se uskutečnily v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v nařízení o rybolovu NNN, které odkazuje mimo jiné na povinnosti třetích zemí, které jim jsou uloženy podle mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu, pokud jde o předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(18)

Prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se Belize, Kambodžské království a Guinejská republika určují jako třetí země, které Komise považuje za nespolupracující třetí země v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, znamená případně důsledky uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. g) nařízení o rybolovu NNN.

(19)

Dne 15. listopadu 2012 Komise prostřednictvím rozhodnutí Komise podle článku 32 nařízení o rybolovu NNN Belize oznámila, že zvažuje možnost určit Belize jako nespolupracující třetí zemi (2).

(20)

Komise Belize vyzvala, aby v úzké spolupráci s jejími útvary vypracovalo akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí Komise.

(21)

V navrhovaném akčním plánu určila Komise řadu nedostatků při plnění povinností podle mezinárodního práva, které souvisely zejména s přijetím odpovídajícího právního rámce, neexistencí náležitého a účinného systému pro sledování, kontrolu a dohled, neexistencí systému odrazujících sankcí a náležitým zavedením systému osvědčení o úlovku. Zjištěné nedostatky obecněji souvisejí s plněním mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu a podmínek registrace plavidel podle mezinárodního práva. Zjištěno bylo rovněž nedodržování doporučení a usnesení příslušných subjektů, jako je Mezinárodní akční plán Organizace spojených národů proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (IPOA–UN). Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení se však pokládalo pouze za podpůrné důkazy, a nikoli za základ určení.

(22)

Dne 20. listopadu 2012 se Komise sešla v Bruselu s belizskými orgány za účelem objasnění současné situace a budoucích kroků přijatých na základě rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(23)

Ve svém podání ze dne 10. prosince 2012 souhlasilo Belize se zahájením jednání s Komisí a projevilo přání vzájemně se dohodnout na plánu dalšího postupu.

(24)

Dne 28. prosince 2012, 29. ledna 2013 a 13. února 2013 předložilo Belize písemná podání.

(25)

Dopisem ze dne 24. ledna 2013 Komise Belize požádala, aby poskytlo aktualizované informace o hlavních oblastech navrhovaného akčního plánu.

(26)

Dne 26. února 2013 předložily belizské orgány tyto dokumenty: 1. průvodní dopis a vysvětlující dopis, 2. aktualizovaný belizský strategický akční plán; 3. informace o hlavních oblastech navrhovaného akčního plánu; 4. návrh harmonogramu inspekcí v přístavech souvisejících s rybolovem na volném moři; 5. seznam porušení předpisů a sankcí v roce 2011 a 2012; 6. statistické údaje o osvědčeních o úlovku; 7. seznam plavidel oprávněných lovit v oblasti Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) a Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC); 8. seznam ostatních plavidel oprávněných vykonávat činnost pod belizskou vlajkou.

(27)

Dne 5. března 2013 se v Bruselu uskutečnily technické konzultace mezi Komisí a Belize. Během této schůzky belizské orgány představily Komisi opatření přijatá za účelem řízení a kontroly belizských plavidel pro rybolov na volném moři.

(28)

Dopisem ze dne 14. března 2013 Komise poskytla Belize podrobný a aktualizovaný přehled nedostatků přetrvávajících po technických konzultacích, které se konaly v Bruselu dne 5. března 2013, a vyzvala Belize, aby přezkoumalo připomínky Komise k navrhovanému akčnímu plánu a poskytlo veškeré dodatečné údaje a dokumenty, které považuje za důležité.

(29)

Dne 30. května 2013 předložilo Belize další písemné podání obsahující tyto dokumenty: 1. tabulka s údaji o pokroku, jehož Belize dosáhlo v souladu s navrhovaným akčním plánem Komise; 2. návrh národního akčního plánu pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN (z roku 2005); 3. návrh nařízení o sankcích za rybolov na volném moři; 4. přehled vnitrostátního programu pozorovatelů; 5. seznam plavidel plujících pod belizskou vlajkou (ke dni 20. května 2013); 6. zpráva o vzdělávacím workshopu týkajícím se sběru biologických údajů pro druhy podobné tuňákovi; 7. hlavní prvky nového systému sledování plavidel a elektronického lodního deníku.

(30)

Dne 24. července 2013 se Belize dotázalo na stav řízení. Komise Belize odpověděla dopisem ze dne 5. srpna 2013.

(31)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné. Byly posouzeny a vzaty v úvahu ústní a písemné připomínky, které Belize podalo po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, a Belize bylo průběžně ústně nebo písemně informováno o úvahách Komise.

(32)

Na základě shromážděných faktů (jak jsou uvedeny v oddíle 3 tohoto rozhodnutí) se Komise domnívá, že se Belize nezabývalo dostatečně oblastmi vyvolávajícími obavy a nedostatky popsanými v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Rovněž nebyla plně provedena opatření navrhovaná v připojeném akčním plánu.

(33)

Podle čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise tímto přezkoumává plnění mezinárodních závazků Belize jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu nebo státu trhu v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a příslušnými informacemi, které poskytlo Belize, navrhovaným akčním plánem a rovněž opatřeními přijatými k nápravě situace. Pro účely tohoto přezkumu vzala Komise v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(34)

Jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise na základě informací získaných ze seznamů regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov zjistila, že řada plavidel provádějících rybolov NNN po svém zařazení na tyto seznamy regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN plula pod vlajkou Belize (3). Ke dni 15. listopadu 2012 se jednalo o tato plavidla: Goidau Ruey č. 1, Orca, Reymar 6, Sunny Jane, Tching Ye č. 6 a Wen Teng č. 688.

(35)

Na základě údajů získaných ze seznamů regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov Komise zjistila, že v současnosti pluje pod vlajkou Belize po zařazení na tyto seznamy osm plavidel provádějících rybolov NNN (4). Jedná se o tato plavidla: Amorinn, Chia Hao č. 66, Orca, Ray, Reymar 6, Tchaw, Tching Ye č. 6 a Wen Teng č. 688. Plavidla Amorinn, Ray, Tchaw jsou zařazena na seznamu Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) a Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO), plavidla Orca, Reymar 6, Tching Ye č. 6 a Wen Teng č. 688 jsou zařazena na seznamu IATTC a plavidlo Chia Hao č. 66 je zařazeno jak na seznamu IATTC, tak i ICCAT. Komise mimoto zjistila, že podle seznamu plavidel provádějících rybolov NNN přijatého SEAFO pluje pod vlajkou Belize plavidlo Ray.

(36)

Jak je uvedeno v oddíle 3.1 rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, skutečnost, že se v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN vyskytuje řada plavidel provádějících rybolov NNN, která po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, je jasnou známkou toho, že Belize neplní své povinnosti státu vlajky podle mezinárodního práva.

(37)

Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 se mimoto počet plavidel plujících pod vlajkou Belize po zařazení na seznamy regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN zvýšil na osm. Belize tudíž neplní účinně své závazky a nedodržuje opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, což ukazuje, že Belize neplní své závazky podle čl. 94 odst. 2 písm. b) Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS), v němž je stanoveno, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Prokazuje to rovněž, že Belize nezajistilo, aby rybářská plavidla, která jsou oprávněna plout pod jeho vlajkou, neprováděla ani nepodporovala rybolov NNN, což není v souladu s doporučením uvedeným v bodě 34 plánu IPOA NNN, jenž stanoví, že by státy měly zajistit, aby rybářská plavidla oprávněná plout pod jejich vlajkou neprováděla ani nepodporovala rybolov NNN.

(38)

Podle čl. 18 odst. 1 a 2 Dohody OSN o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (UNFSA) je stát vlajky odpovědný za svá plavidla provozovaná na volném moři. Připomíná se, že dohoda UNFSA upravuje záležitosti týkající se zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Jak je zdůrazněno v (35) del 5 bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, pět plavidel provádějících rybolov NNN je zařazeno na seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jež se zabývají těmito druhy ryb. Komise se domnívá, že přítomnost pěti plavidel provádějících rybolov NNN v seznamech IATTC a ICCAT s plavidly provádějícím rybolov NNN, která po zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, je jasnou známkou toho, že Belize neplní své povinnosti státu vlajky podle mezinárodního práva. Přítomnost pěti plavidel provádějících rybolov NNN v seznamech IATTC a ICCAT s plavidly provádějícími rybolov NNN, která po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, také ukazuje, že Belize neplní své závazky podle čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA. Tato situace je rovněž v rozporu s článkem 20 dohody UNFSA, který stanoví povinnost států vyšetřovat, vzájemně spolupracovat a ukládat sankce za činnosti plavidel provádějících NNN, jelikož Belize u těchto pěti plavidel provádějících rybolov NNN nesplnilo své povinnosti podle mezinárodního práva, co se týká mezinárodní spolupráce a vymáhání předpisů.

(39)

Přítomnost osmi plavidel provádějících rybolov NNN v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, která po zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, ukazuje, že Belize neplní své povinnosti státu vlajky. Plavidla, u nichž bylo zjištěno provádění rybolovu NNN, skutečně oslabují zachování a řízení živých zdrojů. Belize tudíž nejedná v souladu s článkem 118 úmluvy UNCLOS, který stanoví, že členské státy vzájemně spolupracují na zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře.

(40)

Neplněním svých povinností ve vztahu k dodržování a vymáhání předpisů porušuje Belize také čl. III odst. 8 dohody Organizace OSN pro výživu a zemědělství o dodržování opatření (dále jen „dohoda FAO o dodržování opatření“), v němž se uvádí, že každá strana přijímá donucovací opatření vůči rybářským plavidlům oprávněným plout pod její vlajkou, která jednají v rozporu s ustanoveními dohody FAO o dodržování opatření, a porušování těchto ustanovení je podle vnitrostátních právních předpisů případně hodnoceno jako trestný čin. Sankce za tato porušení musí být dostatečně přísné, aby účinně zajistily plnění požadavků dohody FAO o dodržování opatření a připravily pachatele o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti.

(41)

Jak je objasněno v 22. a 23. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, vzhledem k ověřenému rybolovu NNN prováděnému plavidly plujícími pod vlajkou Belize nezajistilo Belize přijetí odpovídajících sankcí, neodrazovalo od opakovaného porušování pravidel a nepřipravilo pachatele o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Belize nezavedlo rovněž náležitý správní systém pro vyšetřování a sledování jeho plavidel. Tento nedostatek odpovídajících opatření nebyl v době přijetí tohoto rozhodnutí odstraněn.

(42)

Po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 předložilo Belize dokumenty uvedené v (26). a (29). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí.

(43)

Komise zjistila, že Belize nemohlo účinně přijmout odpovídající opatření vůči opakujícímu se rybolovu NNN kvůli nedostatkům v jeho právním rámci. V akčním plánu se proto navrhovala revize právního rámce, která měla zajistit zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře. Návrh zákona o vodních živých zdrojích, který předložilo Belize, však nebyl přijat, a nebyl dokonce ani předložen Poslanecké sněmovně. Návrh zákona obsahuje zejména ustanovení o zachování a řízení rybolovných zdrojů; o požadavcích a podmínkách vztahujících se na vydávání licencí; o rybolovných činnostech v rámci výlučné ekonomické zóny (EEZ) Belize a mimo tuto zónu; o sledování, kontrole a dohledu; o rejstříku rybářských plavidel a rovněž obecná ustanovení o sankcích. Návrh zákona o vodních živých zdrojích je však pouze obecným zákonem, který k zajištění plné funkčnosti v části XXI předpokládá, že k provedení ustanovení tohoto zákona a pro jeho řádnou správu může být nezbytná řada předpisů. V návrhu zákona se uvádí, že tyto předpisy mohou být zapotřebí zejména v těchto oblastech: vydávání licencí a regulace rybolovu; podmínky nebo okolnosti nájmu rybářských plavidel plujících pod vlajkou Belize; instalace a používání mobilních radiostanic na jednotlivých plavidlech nebo u určité kategorie plavidel oprávněných provádět rybolov podle tohoto zákona; jmenování zástupců, kteří jsou oprávněni jednat v jakémkoli procesu podle tohoto zákona, jejich udržení ve funkci a příslušné postupy; stanovení požadavků na poskytování informací o skutečných vlastnících plavidel pro odlov, nakládku, vykládku, manipulaci, překládku, přepravu, držení a prodej ryb; stanovení trestných činů týkajících se porušování předpisů a postihů za tyto trestné činy. Z výše uvedených dokumentů předložily belizské orgány po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 pouze návrh nařízení o sankcích za rybolov na volném moři. Příslušný návrh zákona o vodních živých zdrojích se připravuje již od roku 2011, aniž by od té doby došlo k dalšímu konkrétnímu vývoji. Návrh nebyl dosud přijat, a není proto právně závazný. Příslušné belizské orgány mimoto neposkytly konkrétní harmonogram pro přijetí a provedení tohoto návrhu. V tomto ohledu nedošlo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 k žádnému pokroku.

(44)

Návrh belizského národního akčního plánu pro boj proti rybolovu NNN pochází z roku 2005 a dosud nebyl přijat, což není v souladu s body 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN, které požadují, aby státy vypracovaly národní akční plán proti rybolovu NNN. Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 nebylo v tomto ohledu dosaženo žádného pokroku.

(45)

Komise proto konstatuje, že kromě opakovaného výskytu plavidel provádějících rybolov NNN plujících pod belizskou vlajkou nepřijalo Belize systém odrazujících sankcí. Stávající závazné právní předpisy (5) stanoví tyto sankce: písemné upozornění, pokuta, zrušení statusu a/nebo dokladu a pozastavení nebo odnětí oprávnění. Výše maximální pokuty (50 000 USD) není dostatečně odrazující, a není tudíž v souladu s čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, který mimo jiné stanoví, že sankce mají být co do přísnosti odpovídající a měly by pachatele připravovat o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti.

(46)

Jak je popsáno v (43). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Belize předložilo nový návrh nařízení o sankcích za rybolov na volném moři. Jelikož tento návrh je vedlejším právním předpisem k návrhu zákona o vodních živých zdrojích, nevstoupí v platnost před přijetím uvedeného zákona. Návrh nařízení o sankcích za rybolov na volném moři mimoto předpokládá pouze správní sankce. V rámci své oblasti působnosti stanoví ukládání pokut; neupravuje však jednoznačně jejich výši. Postup ukládání sankcí nestanoví jednoznačné lhůty pro prošetření údajného porušení předpisů. Mezi příslušné belizské orgány mimoto nejsou jednoznačně rozděleny povinnosti při uplatňování navrhovaného systému sankcí. Nejednoznačné stanovení výše pokut je známkou toho, že Belize nebude v případě přijetí tohoto návrhu schopno plnit požadavky čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA. Nestanovení jednoznačné výše pokut v případě přijetí návrhu by dále nebylo v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 21 plánu IPOA NNN, v němž se státům doporučuje zajistit, aby sankce za rybolov NNN pro plavidla byly dostatečně přísné, a tak účinně předcházely rybolovu NNN, potíraly a odstraňovaly jej a připravovaly pachatele o výhody z něj plynoucí. Návrh nařízení o sankcích za rybolov na volném moři mimoto nestanoví seznam sankcí za činnosti související s rybolovem NNN, kterých se mohla plavidla plující pod vlajkou Belize dopustit ve vodách třetích zemí.

(47)

Opatření, která Belize přijalo s ohledem na své povinnosti státu vlajky, proto nepostačují k zajištění souladu s články 94 a 118 úmluvy UNCLOS, články 18, 19 a 20 dohody UNFSA a čl. III odst. 8 dohody FAO o dodržování opatření.

(48)

S ohledem na 21. až 27. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN názor, že Belize neplnilo povinnosti, které pro něj jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva, pokud jde o plavidla provádějící rybolov NNN a rybolov NNN prováděný nebo podporovaný rybářskými plavidly plujícími pod jeho vlajkou nebo jeho státními příslušníky, a nepřijalo dostatečná opatření, aby čelilo doloženému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly, která dříve plula pod jeho vlajkou.

(49)

Jak je popsáno v 31. až 36. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise zkoumala, zda Belize přijalo účinná donucovací opatření vůči provozovatelům odpovědným za rybolov NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, aby pachatele připravily o výhody plynoucí z rybolovu NNN.

(50)

Jak je popsáno v 33. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Belize nezajistilo, aby sankce pro plavidla provádějící rybolov NNN a v co největší možné míře i pro státní příslušníky spadající do jeho působnosti byly dostatečně přísné, a účinně tak předcházely, potíraly a odstranily rybolov NNN a připravily pachatele o výhody plynoucí z tohoto rybolovu.

(51)

Jak je uvedeno v (45). a (46). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Belize nezavedlo po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 systém odrazujících sankcí. Stávající seznam sankcí není v souladu s čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, který mimo jiné stanoví, že sankce mají být co do přísnosti odpovídající a měly by pachatele připravovat o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti.

(52)

Dostupné důkazy potvrzují, že Belize neplní své závazky podle mezinárodního práva, co se týká účinných donucovacích opatření. Jak je uvedeno v (35). až (40). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, osm plavidel provádějících rybolov NNN uvedených v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN plulo po svém zařazení na tyto seznamy pod vlajkou Belize. Přítomnost těchto plavidel provádějících rybolov NNN svědčí o tom, že Belize neplní povinnosti vůči svým plavidlům provádějícím činnost na volném moři, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA.

(53)

Jak je uvedeno v 32. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, skutečnost, že řada plavidel provádějících rybolov NNN, která se nacházela v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, i po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, jen potvrzuje, že Belize neuplatňuje na svých rybářských lodích svou jurisdikci v plném rozsahu. V současnosti se po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 počet plavidel provádějících rybolov NNN uvedených v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, která po zařazení na tyto seznamy plula pod belizskou vlajkou, zvýšil na osm. Belize tudíž neprokázalo, že plní podmínky čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, v němž se stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku.

(54)

Jak je uvedeno v 35. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, stupeň rozvoje Belize nelze považovat za faktor, který by oslaboval schopnost příslušných orgánů spolupracovat s dalšími zeměmi a provádět donucovací kroky. Posouzení zvláštních omezení rozvoje je blíže popsáno v (70). až (72). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí.

(55)

S ohledem na historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů posuzovaného rybolovu NNN vzala Komise v úvahu opakující se rybolovné činnosti NNN prováděné plavidly plujícími pod belizskou vlajkou do roku 2013. Komise vzala v úvahu rovněž vývoj, k němuž došlo po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(56)

Opatření, která Belize přijalo s ohledem na své povinnosti státu vlajky, proto nepostačují k zajištění souladu s čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS a články 18 a 19 dohody UNSFA.

(57)

S ohledem na 31. až 36. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a odst. 5 písm. b), c) a d) nařízení o rybolovu NNN názor, že Belize neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(58)

Jak je popsáno v 39. až 63. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise provedla analýzu veškerých důležitých informací týkajících se statusu Belize jako smluvní strany IOTC a ICCAT a jako spolupracující strany WCPFC. Vzhledem k tomu, že Belize bylo až do konce roku 2011 spolupracující stranou Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), zabývala se Komise také údaji, které považovala za důležité ve vztahu k dané regionální organizaci pro řízení rybolovu. Komise mimoto provedla analýzu všech důležitých informací týkajících se statusu Belize jako smluvního člena IOTC a ICCAT po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(59)

Připomíná se, že po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 zaslala ICCAT v roce 2013 Belize dopis, v němž vyjádřila své znepokojení (6). Sekretariát ICCAT vyjádřil znepokojení s ohledem na tyto záležitosti: potřeba dalšího šetření možných nehlášených nebo nepovolených překládek vedlejších úlovků druhů ryb řízených ICCAT; funkčnost nového systému sledování plavidel (VMS), který zavedlo Belize, a potřeba dalších informací o správě kvót pro mečouna obecného. V této souvislosti sekretariát ICCAT uvedl, že doporučí vhodná opatření k vyřešení nedostatků v údajích a neposkytování informací, které se vyžadují za účelem úplného provedení doporučení ICCAT týkajících se těchto záležitostí.

(60)

Komise provedla rovněž analýzu dostupných informací od ICCAT týkajících se dodržování pravidel ICCAT a informačních povinností ze strany Belize. Komise k tomu použila souhrnné tabulky ICCAT o plnění požadavků za rok 2012 (7). Podle dostupných informací byly v případě Belize zjištěny nedostatky, pokud jde o překládky na moři mimo program pozorovatelů zaměřený na překládky, a rovněž nedostatky týkající se přenosů VMS. Belize mimoto dosud nedokončilo plán k zlepšení sběru údajů týkajících se žraloků na úrovni jednotlivých druhů.

(61)

Podle informací odvozených ze zprávy IOTC o plnění požadavků z roku 2013 (8) Belize v roce 2012 nesplnilo nebo splnilo jen částečně několik usnesení přijatých IOTC. Co se týká usnesení IOTC 12/13 pro plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru ohledně právních a správních opatření k provedení uzavření oblasti, Belize neposkytlo informace o období zastavení 2012/2013. Co se týká usnesení IOTC 10/08 o seznamu aktivních plavidel, Belize nepředložilo v roce 2012 povinnou zprávu o plavidlech v oblasti IOTC. Pokud jde o usnesení 07/02 o seznamu oprávněných plavidel o celkové délce 24 m nebo více, Belize je splnilo pouze částečně, jelikož chyběly některé povinné údaje, jako jsou informace o provozu přístavů, typu lovného zařízení a plavidlech s neplatným povolením. Pokud jde o usnesení IOTC 06/03 o přijetí systému sledování plavidel (VMS), Belize nepředložilo povinnou zprávu VMS o pokroku a provádění, jak vyžaduje toto usnesení. Co se týká usnesení IOTC 10/02 o povinných statistických údajích, Belize neposkytlo údaje o nominálních odlovech, úlovcích a intenzitě rybolovu a o velikosti a četnosti v souladu s normou vyžadovanou tímto usnesením. Pokud jde o usnesení IOTC 05/05 o předkládání údajů týkajících se žraloků, Belize je splnilo pouze částečně, jelikož nebyly poskytnuty údaje o velikosti. Co se týká usnesení 12/05 o překládkách na moři, Belize nepředložilo povinnou zprávu. Pokud jde o usnesení 11/04 o pozorovatelích, Belize nezavedlo program pozorovatelů, jak požaduje toto usnesení. Belize zejména nezavedlo program povinného pozorování 5 % rybolovných činností na moři u plavidel o délce větší než 24 m a neplní povinnost pozorovatelů podávat zprávy. Co se týká usnesení IOTC 01/06 o programu statistické dokumentace, Belize neposkytlo informace o instituci a osobě oprávněné potvrzovat statistickou dokumentaci pro tuňáka velkookého.

(62)

Výkon Belize s ohledem na povinnosti stanovené ICCAT (jak je uvedeno v (59). a (60). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí) a rovněž skutečnost, že IOTC neposkytlo informace uvedené v (61). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, poukazují na to, že Belize nesplnilo své povinnosti státu vlajky, jak je stanoveno v úmluvě UNCLOS a dohodě UNFSA. Neposkytnutí včasných informací o statistikách, systému sledování plavidel, úlovcích a intenzitě rybolovu, překládce na moři a programu pozorovatelů oslabuje schopnost Belize plnit povinnosti podle článků 117 a 118 úmluvy UNCLOS, které stanoví povinnosti států přijmout pro své státní příslušníky opatření pro zachování živých zdrojů na volném moři a spolupracovat na opatřeních pro zachování a řízení živých zdrojů v oblasti volného moře.

(63)

Jak je popsáno v 46. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, při misi v Belize v listopadu 2010 vyšla najevo řada dalších skutečností, zejména co se týká provozní schopnosti systému sledování plavidel a programu pozorovatelů. Další obavy v souvislosti se systémem inspekcí a dohledu nad překládkami byly uvedeny v 51. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 s ohledem na zprávu IOTC o plnění požadavků za rok 2010. Informace poskytnuté belizskými orgány ve vztahu k zavedení spolehlivého systému inspekcí, programu pozorovatelů, hlášení o vykládkách, dohledu nad překládkami a sledování vykládaných úlovků odhalily, že orgány nezajistily účinnou a účelnou kontrolu a sledování plavidel plujících pod vlajkou Belize v souladu s mezinárodními závazky. Belize bylo zejména vyzváno, aby vyvinulo a zavedlo vnitrostátní systém pro sledování, kontrolu a dohled, systém lodních deníků a podávání zpráv o úlovcích, systém prohlášení o vykládce, systém inspekcí a kontrol vykládky, systém určených přístavů a program pozorovatelů. Belizské orgány poskytly informace o vnitrostátním programu pozorovatelů a hlavních prvcích nového systému sledování plavidel a elektronických lodních deníků. Tyto dokumenty však popisují pouze přípravnou fázi procesu a neobsahují podrobný harmonogram vstupu v platnost a náležitého uplatňování. Návrh harmonogramu inspekcí v přístavech souvisejících s rybolovem na volném moři, který Belize předložilo dne 5. března 2013, se nachází v přípravné fázi a vyžaduje rozsáhlou další práci, než bude mít dopad v praxi. Vnitrostátní program pozorovatelů se dosud vypracovává. Stávající systém inspekcí nezajišťuje náležité pokrytí plavidel plujících pod belizskou vlajkou, která provádějí činnost na volném moři, kvůli nedostatečným prostředkům na provádění inspekcí. V této souvislosti se připomíná, že Belize má vážné problémy s poskytováním údajů různým regionálním organizacím pro řízení rybolovu, což oslabuje schopnost země plnit povinnosti státu vlajky.

(64)

Jak je popsáno v 41. a 42, 51. a 52. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise z listopadu 2012 a v (62). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Belize neplní své povinnosti týkající se vedení záznamů a podávání zpráv. Po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 Belize uvedlo, že otázka vedení záznamů není podstatná, aniž by však zjištění regionálních organizací pro řízení rybolovu, která se týkají plnění požadavků, zpochybnilo. V této souvislosti se podotýká, že mezi oficiální dokumentací regionálních organizací pro řízení rybolovu a tvrzeními Belize existují rozpory. Komise zejména zjistila, že se belizský elektronický systém pro podávání zpráv o úlovcích nachází teprve ve fázi vývoje a vyžaduje další testování. Informace, které Belize poskytlo, neprokazují žádnou změnu v dodržování požadavků ze strany této země, pokud jde o programy dodržování předpisů přijaté regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jež byly uvedeny v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Belize svá tvrzení nedoložilo příslušnou dokumentací, která by Komisi umožnila nebrat v potaz stávající zprávy regionálních organizací pro řízení rybolovu o plnění požadavků, které se (jak již bylo uvedeno v tomto oddílu) k uplatňování mezinárodních pravidel ze strany Belize vyjadřují mimořádně kriticky. Od přijetí rozhodnutí Komise dne 15. listopadu 2012 nebylo v tomto ohledu dosaženo žádného pokroku.

(65)

Co se týká systému sledování plavidel, jak bylo popsáno v 48. a 52. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a v (63). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Komise připomíná různé problémy, na něž upozornily WCPFC, IOTC a ICCAT. Po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 Belize uvedlo, že v současnosti svůj systém sledování plavidel modernizuje. Nový informační systém pro rybolov a systém elektronických lodních deníků se však teprve vyvíjí a není dosud funkční. Belize mimoto nemá funkční středisko pro sledování rybolovu. Co se týká plnění požadavků regionálních organizací pro řízení rybolovu vztahujících se na systém sledování plavidel, mezi oficiální dokumentací regionálních organizací pro řízení rybolovu a tvrzeními Belize existují rozpory. Belize zjištění regionálních organizací pro řízení rybolovu zpochybnilo. Informace, které Belize poskytlo, však neprokazují žádnou změnu ve výkonu této země v rámci programů dodržování předpisů přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu. Belize nedoložilo své tvrzení příslušnou dokumentací, která by Komisi umožnila nebrat v potaz stávající zprávy regionálních organizací pro řízení rybolovu o plnění požadavků. Belize proto neplní podmínky stanovené v čl. 18 odst. 3 písm. g) dohody UNFSA vzhledem k získaným informacím o schopnosti belizských úřadů sledovat, kontrolovat a dohlížet na plavidla, zejména co se týká provozní schopnosti a funkčnosti.

(66)

Fakta uvedená v oddíle 3.3 tohoto rozhodnutí prokazují, že Belize jedná v rozporu s požadavky čl. 18 odst. 3 dohody UNFSA.

(67)

Jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, odpovědnost za registraci plavidel ponechává Belize na mezinárodním rejstříku obchodního loďstva (IMMARBE), což nezajišťuje přímou vazbu mezi plavidly plujícími pod vlajkou Belize a touto zemí. Belize uvedlo, že nad svými rybářskými plavidly vykonává kontrolu bez ohledu na skutečnost, že IMMARBE spravuje soukromý subjekt. Z veřejně dostupných informací bylo zjištěno, že vláda Belize od června 2013 (9) převzala kontrolu nad fungováním IMMARBE. Ačkoli o znárodnění IMMARBE rozhodlo Belize dne 13. července 2013, Komise neobdržela od Belize žádné podání, které by obsahovalo dodatečné údaje prokazující existenci přímé vazby mezi Belize a plavidly zaregistrovanými pod jeho vlajkou. Tato situace není v souladu s povinnostmi stanovenými v článku 91 úmluvy UNCLOS.

(68)

Opatření, která Belize přijalo s ohledem na své povinnosti státu vlajky, proto nepostačují k zajištění souladu s články 91, 117 a 118 úmluvy UNCLOS a čl. 18 odst. 3 dohody UNSFA.

(69)

S ohledem na 39. až 63. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN názor, že Belize nesplnilo své povinnosti, které pro něj jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(70)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (10) je Belize považováno za zemi na středním stupni lidského rozvoje (96. místo ze 186 zemí) a podle nařízení (ES) č. 1905/2006 je Belize uvedeno v kategorii zemí s nižším středním příjmem.

(71)

Jak je popsáno v 66. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, nebyla zjištěna žádná fakta naznačující, že neplnění povinností vyplývajících pro Belize z mezinárodního práva je důsledkem nedostatečného rozvoje. Po 15. listopadu 2012 nebyly předloženy dodatečné konkrétní důkazy o tom, že zjištěné nedostatky souvisejí s nedostatečnými kapacitami a administrativní infrastrukturou.

(72)

S ohledem na 65. a 66. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN názor, že úroveň rozvoje této země nemá negativní vliv na vývojový status a celkový výkon Belize.

(73)

Dne 15. listopadu 2012 Komise prostřednictvím rozhodnutí Komise podle článku 32 nařízení o rybolovu NNN Kambodžskému království oznámila, že zvažuje možnost určit Kambodžu jako nespolupracující třetí zemi (11).

(74)

Komise Kambodžu vyzvala, aby v úzké spolupráci s jejími útvary vypracovala akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí Komise.

(75)

V navrhovaném akčním plánu určila Komise řadu nedostatků při plnění povinností podle mezinárodního práva, které souvisely zejména s přijetím odpovídajícího právního rámce, neexistencí náležitého a účinného systému pro sledování, kontrolu a dohled, neexistencí systému odrazujících sankcí a náležitým zavedením systému osvědčení o úlovku. Zjištěné nedostatky obecněji souvisejí s plněním mezinárodních závazků a podmínek pro registraci plavidel podle mezinárodního práva. Zjištěno bylo rovněž nedodržování doporučení a usnesení příslušných subjektů, jako je Mezinárodní akční plán Organizace spojených národů proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (IPOA–UN). Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení se však pokládalo pouze za podpůrné důkazy, a nikoli za základ určení.

(76)

Dne 22. listopadu 2012 se Komise sešla v Bruselu s kambodžskými orgány za účelem objasnění současné situace a budoucích kroků přijatých na základě rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(77)

Na dopis ze dne 15. listopadu 2012 Kambodža odpověděla dne 7. února 2013 dopisem, který obsahoval seznam opatření přijatých v boji proti rybolovu NNN. Kambodža uvedla, že dokončila rámec pro strategické plánování rybolovu na období 2010–2019, včetně kambodžského kodexu chování pro odpovědný rybolov, hlavního dokumentu pro kontrolu a rozvoj mořských rybolovných zdrojů a odstranění nezákonného rybolovu, lodního deníku rybářského plavidla pro mořský rybolov a prohlášení o technických požadavcích na řízení rybářských plavidel. Kambodža rovněž uvedla, že posílila a rozšířila systém pro sledování, kontrolu a dohled a že spolupracovala s členskými státy regionálního akčního plánu proti rybolovu NNN při provádění tohoto akčního plánu. V dopise ze dne 7. února 2013 Kambodža uvedla, že na úplné splnění závazků potřebuje více času kvůli nedostatku lidských a finančních zdrojů.

(78)

Komise se několikrát pokusila Kambodžu kontaktovat s cílem pokročit v jednáních o navrhovaném akčním plánu. Dne 29. dubna 2013 zaslala Komise druhý dopis, v němž připomenula svou žádost ze dne 15. listopadu 2012 a požádala o dokumenty dokládající opatření, která již Kambodža přijala.

(79)

Dne 24. května 2013 byla se zástupci Kambodže uspořádána videokonference. Během videokonference učinili zástupci Kambodže toto ústní podání: systém registrace plavidel se změnil v roce 2003, kdy se rejstřík přesunul od soukromého subjektu se sídlem v Singapuru na soukromý subjekt se sídlem v Koreji. Kambodža zdůraznila svůj závazek dodržovat veškeré mezinárodní a vnitrostátní předpisy. Nástrojem, který bude Kambodža používat v boji proti rybolovu NNN, bude zrušení registrace plavidla, s ohledem na něž se usuzuje, že se podílí na rybolovu NNN. Registrace bude zrušena u řady plavidel provádějících rybolov NNN. Je-li plavidlo uvedeno na seznamu plavidel provádějících rybolov NNN, nemůže jej Kambodža zaregistrovat. Kambodža uvedla, že od roku 2010 nezaregistrovala žádná nová rybářská plavidla.

(80)

Během videokonference dne 24. května 2013 zdůraznila Komise zjištění uvedená v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, připomenula kambodžským orgánům naléhavou potřebu odstranit zjištěné nedostatky a předložit dokumenty na podporu ústních a písemných podání Kambodži a vysvětlila možné důsledky v případě neodstranění zjištěných nedostatků.

(81)

Dopisem ze dne 14. června 2013 poskytla Kambodža dodatečné údaje o své současné politice v oblasti boje proti rybolovu NNN a akční plán proti rybolovu NNN, který uplatňuje její správní orgán státu vlajky, kambodžský mezinárodní rejstřík lodí. Tyto údaje byly v souladu s ústními podáními předloženými během videokonference dne 24. května 2013. Kambodža poskytla rovněž seznam rybářských plavidel a nákladních rybářských plavidel/chladírenských plavidel/lodí pro přepravu chlazeného nákladu plujících pod kambodžskou vlajkou podle stavu v květnu 2013.

(82)

Kambodža neuvedla, zda budou stávající politiky v oblasti boje proti rybolovu NNN a závazky podle akčního plánu proti rybolovu NNN přeměněny na závazné právní předpisy, které budou přijaty a uplatňovány kambodžskými orgány.

(83)

Komise neobdržela podrobnější informace o opatřeních, která Kambodža přijala v boji proti rybolovu NNN.

(84)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné. Byly posouzeny a vzaty v úvahu ústní a písemné připomínky, které Kambodža podala po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, a Kambodža byla průběžně ústně nebo písemně informována o úvahách Komise.

(85)

Na základě shromážděných faktů (jak jsou uvedeny v následujícím oddíle) se Komise domnívá, že se Kambodža nezabývala dostatečně oblastmi vyvolávajícími obavy a nedostatky popsanými v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Rovněž nebyla plně provedena opatření navrhovaná v připojeném akčním plánu.

(86)

Podle čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise tímto přezkoumává plnění mezinárodních závazků Kambodže jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu nebo státu trhu v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a navrhovaným akčním plánem, jak byl dále upřesněn příslušnými informacemi, které Kambodža poskytla. Pro účely tohoto přezkumu vzala Komise v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(87)

Jak je uvedeno v 75. a 76. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, na základě informací získaných od regionálních informací pro řízení rybolovu a vlastní práce Komise zjistila, že několik plavidel provádělo rybolov NNN, zatímco plulo pod kambodžskou vlajkou.

(88)

Jak je zmíněno v 75. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, na základě informací získaných ze seznamů regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN zjistila Komise několik případů výskytu rybolovných činností NNN prováděných plavidly plujícími pod kambodžskou vlajkou nebo plavidly s kambodžským povolením k rybolovu. Rybářská loď Draco-1 (nyní pod jménem (12) Shaanxi Henan 33; jméno v listopadu 2012 uvedené v 75. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012: Xiong Nu Baru 33) plující pod vlajkou Kambodže byla v lednu 2010 (13) a v dubnu 2010 (14) pozorována, jak nezákonně loví v oblasti úmluvy CCAMLR. Navíc rybářská loď Trosky (nyní pod jménem (15) Huiqunan; jméno v listopadu 2012 uvedené v 75. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012: Yangzi Hua 44) plující pod vlajkou Kambodže byla spatřena při nezákonném rybolovu v oblasti úmluvy CCAMLR v dubnu 2010 (16).

(89)

Jak je uvedeno v oddíle 5.1 rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, řada plavidel provádějících rybolov NNN uvedených v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, která po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Kambodže, je jasnou známkou toho, že Kambodža nedostála svým povinnostem státu vlajky podle mezinárodního práva.

(90)

Jak je popsáno v 76. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise shromáždila důkazy o porušování opatření pro zachování a řízení zdrojů požadovaných mezinárodním právem ze strany Kambodže. Komise na základě osvědčení Unie o úlovku shromáždila věcné důkazy o opakovaném porušování opatření ICCAT pro zachování a řízení zdrojů konkrétním kambodžským plavidlem a tyto důkazy vedly nakonec k označení těchto činností jako rybolovu NNN. Tato porušení se týkala kambodžského nákladního plavidla, které lovilo ryby na moři pomocí košelkových nevodů. V souladu s doporučením ICCAT 06-11 nejsou košelkové nevody pro lov tuňákovitých ryb v oblasti úmluvy ICCAT povoleny. Kambodžská nákladní loď nebyla navíc zapsána v rejstříku ICCAT pro nákladní plavidla s oprávněním působit v oblasti úmluvy ICCAT, jak je stanoveno v oddílu 3 doporučení ICCAT 06-11. Kambodžské orgány nepřijaly v tomto ohledu žádná opatření. Postoj Kambodže je v rozporu s čl. 94 odst. 1 a 2 úmluvy UNCLOS, které stanoví, že každý stát vlajky má účinně vykonávat svou jurisdikci a kontrolu nad plavidly plujícími pod jeho vlajkou. Kambodža nezajistila odpovídající sankce, neodrazovala od opakovaného porušování pravidel a nepřipravila pachatele o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti, což není v souladu s doporučením v bodě 21 plánu IPOA NNN.

(91)

S ohledem na ověřený rybolov NNN prováděný plavidly plujícími pod kambodžskou vlajkou nepředložila Kambodža navzdory žádostem v tomto smyslu, které byly uvedeny v akčním plánu, žádnou dokumentaci k doložení opatření přijatých s ohledem na předpokládané nezákonné rybolovné činnosti, která by prokazovala existenci odpovídajících sankcí, odrazování od opakovaného porušování pravidel a připravení pachatelů o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Kambodža pouze uvedla, že její politikou v oblasti boje proti rybolovu NNN je zrušení registrace plavidla a odebrání licence, osvědčení, povolení nebo dokladu vydaného plavidlu plujícímu pod její vlajkou. Kambodža postrádá rovněž náležitý správní systém pro vyšetřování a sledování jejích plavidel. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(92)

S ohledem na revizi právního rámce k zajištění zachování a řízení živých zdrojů na volném moři Kambodža uvedla, že dokončila rámec pro strategické plánování rybolovu na období 2010–2019, včetně kambodžského kodexu chování pro odpovědný rybolov. Kambodžské podání však nepotvrzuje, že byla zavedena konkrétní opatření s cílem vyřešit a napravit nedostatky uvedené v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Dokumenty, které Kambodža předložila, byly obecné povahy a neobsahovaly konkrétní akční plán zaměřený na zajištění zachování a řízení živých zdrojů na volném moři. Tyto dokumenty obsahovaly obecné zásady a odkazovaly výhradně na rybolov v Kambodži (ve vnitrozemských a pobřežních vodách). Uveden byl rovněž popis odvětví rybolovu v Kambodži a mandát správního orgánu pro rybolov, který je velmi obecný a nezabývá se konkrétním řízením rybolovu. Kambodžské podání obsahovalo analýzu, která potvrzovala nedostatky omezené správy, právního a regulačního prostředí v některých oblastech, nevymezení a nedostatečné vymáhání předpisů, omezené dovednosti, normy a pokyny. Navzdory žádostem Komise nepředložila Kambodža žádné dokumenty prokazující záměr změnit v návaznosti na přijetí výše uvedeného rámce strategického plánování a kodexu chování pro odpovědný rybolov příslušný právní rámec.

(93)

S ohledem na právní rámec týkající se registrace rybářských plavidel nepředložila Kambodža žádnou dokumentaci. Kambodža uvedla, že dokončila prohlášení o technických pokynech k řízení rybářských pravidel, které se týká otázek bezpečnosti na moři.

(94)

V souvislosti s revizí právního rámce za účelem zavedení systému odrazujících sankcí nepředložila Kambodža žádné dokumenty.

(95)

Kambodža neposkytla žádné informace o bodech uvedených v akčním plánu, pokud jde o revizi právního rámce, která je nezbytná k tomu, aby mohly orgány požadovat informace od provozovatelů, registrovaných vlastníků a skutečných majitelů rybářských plavidel plujících pod vlajkou Kambodže a provádět vyšetřování těchto subjektů.

(96)

Postoj Kambodže k záležitostem uvedeným v tomto oddíle rozhodnutí, které se týkají opatření zaměřených na odstranění opakujícího se rybolovu NNN, není v souladu se základními povinnostmi států vlajky, jak je uvedeno v čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, podle něhož stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku, pokud jde o správní, technické a sociální záležitosti týkající se plavidel. Podání Kambodže Komisi neumožnilo mít za to, že od přijetí rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 dosáhla Kambodža prokazatelného zlepšení svého právního rámce.

(97)

Opatření, která Kambodža přijala s ohledem na své povinnosti státu vlajky, proto nepostačují k zajištění souladu s článkem 94 úmluvy UNCLOS. Připomíná se, že není podstatné, zda Kambodža skutečně ratifikovala úmluvu UNCLOS, jelikož ustanovení této úmluvy týkající se plavby na volném moři (články 86 až 115 úmluvy UNCLOS) byla uznána jako mezinárodní zvykové právo. Tato ustanovení kodifikují již existující pravidla mezinárodního zvykového práva a přejímají téměř doslovně znění Úmluvy o volném moři a Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu přilehlém, které Kambodža v uvedeném pořadí ratifikovala a k nimž přistoupila.

(98)

S ohledem na 76. až 79. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN názor, že Kambodža neplnila povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva, pokud jde o plavidla provádějící rybolov NNN a rybolov NNN prováděný nebo podporovaný rybářskými plavidly plujícími pod její vlajkou nebo jejími státními příslušníky, a nepřijala dostatečná opatření, aby čelila doloženému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly, která dříve plula pod její vlajkou.

(99)

Jak je popsáno v 83. až 86. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise hodnotila, zda Kambodža přijala účinná donucovací opatření ve vztahu k provozovatelům odpovědným za rybolov NNN a zda byly uplatněny dostatečně přísné sankce, které by pachatele připravily o výhody plynoucí z rybolovu NNN.

(100)

Jak je popsáno v 84. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Kambodža nezajistila, aby sankce pro plavidla provádějící rybolov NNN a v co největší možné míře i pro státní příslušníky spadající do její působnosti byly dostatečně přísné, a účinně tak předcházely, potíraly a odstranily rybolov NNN a připravily pachatele o výhody plynoucí z tohoto rybolovu.

(101)

Během videokonference dne 24. května 2013 Kambodža ústně sdělila, že zrušila registraci plavidel, s ohledem na něž se usuzovalo, že prováděla rybolovné činnosti NNN. V dopise ze dne 14. června 2013 Kambodža uvedla, že je-li zjištěno, že se plavidlo podílelo na nezákonném rybolovu, včetně jeho zařazení na seznamy regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, měl by kambodžský mezinárodní rejstřík plavidel přijmout okamžitá a rozhodná disciplinární opatření, včetně zrušení registrace plavidla a odnětí licence, osvědčení, povolení nebo dokladu vydaného plavidlu plujícímu pod kambodžskou vlajkou. Komise se domnívá, že pouhé zrušení registrace plavidla bez dodatečné pokuty či jiné sankce představuje opatření, které není dostatečně přísné. Pouhé zrušení registrace nepřipravuje pachatele o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Toto opatření mimoto pachateli nebrání v záměně vlajky plavidla za tzv. „výhodnou“ vlajku. Navzdory žádostem Komise nepředložila Kambodža žádné dokumenty k doložení těchto ústních a písemných podání. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(102)

Jak je objasněno v (91). až (95). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 nezavedla Kambodža systém odrazujících sankcí. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(103)

Jak je uvedeno v 86. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Kambodža má s ohledem na spolupráci s jinými zeměmi a provádění donucovacích opatření kapacitní problémy, které souvisejí s neexistencí právního a správního prostředí a zmocnění orgánů k plnění povinností. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(104)

Pokud jde o odbornou přípravu kambodžských pozorovatelů a přístavních úředníků, Kambodža nepředložila žádnou dokumentaci. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(105)

Postoj Kambodže k záležitostem uvedeným v tomto oddíle rozhodnutí, které se týkají opatření zaměřených na spolupráci a vymáhání předpisů, není v souladu se základními povinnostmi států vlajky, jak je stanoveno v čl. 94 odst. 1 a 2 úmluvy UNCLOS, podle nichž má každý stát vlajky účinně vykonávat svou jurisdikci a kontrolu nad plavidly plujícími pod jeho vlajkou, a svědčí to o tom, že Kambodža neplní své povinnosti vůči svým plavidlům provádějícím činnost na volném moři.

(106)

S ohledem na historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů posuzovaného rybolovu NNN vzala Komise v úvahu opakující se rybolovné činnosti NNN prováděné plavidly plujícími pod kambodžskou vlajkou do roku 2013. Komise vzala v úvahu rovněž vývoj, k němuž došlo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(107)

Opatření, která Kambodža přijala s ohledem na své povinnosti státu vlajky, proto nepostačují k zajištění souladu s článkem 94 úmluvy UNCLOS.

(108)

S ohledem na 83. až 86. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a odst. 5 písm. b), c) a d) nařízení o rybolovu NNN názor, že Kambodža neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(109)

Jak je popsáno v 89. až 96. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise provedla analýzu veškerých informací, které považovala za důležité a které byly získány z dostupných údajů zveřejněných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, zejména ICCAT a Komisí pro ochranu živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR). Komise provedla rovněž analýzu důležitých informací týkajících se statusu Kambodže jako nesmluvní strany ICCAT a CCAMLR po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(110)

Připomíná se, že od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 souhlasila ICCAT ve zprávě ICCAT pro dvouleté období 2012–2013 (17) s tím, aby bylo určení Kambodže zachováno, jelikož na dopisy Komise nebyla obdržena žádná odpověď. Vzhledem k neexistenci odpovědi Kambodži, která by poskytovala požadované informace týkající se dodržování opatření pro zachování a řízení zdrojů, rozhodla ICCAT o zachování určení Kambodže v roce 2013. Výbor ICCAT přezkoumal dostupné informace, aby posoudil spolupráci nesmluvních stran, a v návaznosti na dopis o určení, který Komise zaslala Kambodži, neobdržel sekretariát žádnou korespondenci. V této souvislosti bylo rozhodnuto o zachování určení Kambodže, dokud nebudou obdrženy další informace. Tato situace potvrzuje, že Kambodža neplní žádné z povinností státu vlajky stanovených úmluvou UNCLOS, které se týkají opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(111)

Podle informací získaných od komise CCAMRL (18), které se týkají systému dokumentace úlovků, se mohla Kambodža jako nesmluvní strana, která nespolupracuje s komisí CCAMLR, v roce 2012 podílet na odlovu ledovky a/nebo obchodu s ledovkou. V roce 2012 se CCAMRL oficiálně obrátila na Kambodžu, aby ji požádala o spolupráci a poskytnutí údajů o obchodu s ledovkou. Nebyly však poskytnuty žádné informace. Tato situace potvrzuje, že Kambodža neplní žádné z povinností státu vlajky stanovených úmluvou UNCLOS, které se týkají opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(112)

Co se týká vytvoření spolehlivého systému inspekcí, programu pozorovatelů, hlášení o vykládkách, dohledu nad překládkami a sledování vykládaných úlovků, neposkytla Kambodža navzdory žádostem uvedeným v akčním plánu žádné dokumenty. Kambodža uvedla, že dokončila lodní deník rybářského plavidla pro mořský rybolov a rovněž posílila a rozšířila systém pro sledování, kontrolu a dohled, avšak bez dalšího upřesnění. Kambodža předložila pouze šablonu lodního deníku rybářského plavidla. Komisi nebyla předložena žádná další příslušná dokumentace. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(113)

S ohledem na povinnosti týkající se vedení záznamů a podávání zpráv nepředložila Kambodža žádné dokumenty, a to navzdory žádostem uvedeným v akčním plánu. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(114)

Ve vztahu k systému sledování plavidel Kambodža uvedla, že nákladní rybářská plavidla plující pod vlajkou Kambodže budou v zásadě vybavena potřebnými palubními systémy, včetně systému sledování plavidel. K doložení tohoto písemného podání nepředložila Kambodža navzdory žádostem uvedeným v akčním plánu žádnou dokumentaci. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(115)

Vzhledem ke způsobu jednání popsanému v (112). až (114). bodě odůvodnění Kambodža neprokázala, že splňuje podmínky uvedené v čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, v němž je stanoveno, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku, pokud jde o správní, technické a sociální záležitosti týkající se plavidel.

(116)

Jak je uvedeno v 96. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, odpovědnost za registraci plavidel ponechává Kambodža na mezinárodním rejstříku lodí, který vykonává funkce jako kambodžský správní orgán státu vlajky, jak je uvedeno v podání Kambodže ze dne 14. června 2013. Kambodžský mezinárodní rejstřík lodí má sídlo mimo Kambodžu a nezajišťuje přímou vazbu mezi plavidly plujícími pod vlajkou Kambodže a touto zemí. Kambodža nepředložila žádnou dokumentaci, která by prokazovala změnu v systému registrace rybářských plavidel, kromě ústního a písemného podání, že od roku 2010 je zakázána registrace nových rybářských plavidel plujících pod vlajkou Kambodže. V dopise ze dne 14. června 2013 se uvádí, že podle stavu v květnu 2013 má Kambodža v rejstříku plavidel 6 rybářských plavidel a 78 nákladních rybářských plavidel/chladírenských plavidel/lodí pro přepravu chlazeného nákladu. Veřejně dostupné informace (19) však prokazují, že pod kambodžskou vlajkou je zaregistrováno 150 rybářských plavidel. Toto loďstvo představuje značnou rybolovnou kapacitu, která nepodléhá účinnému systému sledování, což Kambodži neumožňuje zajistit v plném rozsahu plnění jejích povinností jako státu vlajky. Komise neobdržela od Kambodži žádné podání, které by poskytovalo dodatečné údaje prokazující existenci přímé vazby mezi Kambodžou a plavidly zaregistrovanými pod její vlajkou. Tato situace není v souladu s povinnostmi stanovenými v článku 91 úmluvy UNCLOS.

(117)

Opatření, která Kambodža přijala s ohledem na své povinnosti státu vlajky, proto nepostačují k zajištění souladu s články 91 a 94 úmluvy UNCLOS.

(118)

S ohledem na 83. až 86. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a odst. 6 nařízení o rybolovu NNN názor, že Kambodža nesplnila své povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(119)

Jak je popsáno v 99. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Kambodža je považována za zemi na středním stupni lidského rozvoje (138. místo ze 186 zemí) (20) a podle nařízení (ES) č. 1905/2006 je Kambodža uvedena ve skupině nejméně rozvinutých zemí.

(120)

Jak je popsáno ve 100. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, nebyly zjištěny žádné skutečnosti naznačující, že neplnění povinností vyplývajících pro Kambodžu z mezinárodního práva je výsledkem nedostatečného rozvoje. V dopise ze dne 7. února 2013 Kambodža uvedla, že na úplné splnění povinností vyžadovaných EU potřebuje více času kvůli nedostatečným lidským a finančním zdrojům. Nebyly předloženy další konkrétní důkazy, které by prokazovaly, že zjištěné nedostatky souvisejí s nedostatečnými kapacitami a infrastrukturou.

(121)

S ohledem na 99. a 100. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN názor, že úroveň rozvoje této země nemá negativní vliv na vývojový status a celkový výkon Kambodže.

(122)

Dne 15. listopadu 2012 Komise prostřednictvím rozhodnutí Komise podle článku 32 nařízení o rybolovu NNN Guinejské republice (Guinea) oznámila, že zvažuje možnost určit Guineu jako nespolupracující třetí zemi (21).

(123)

Komise Guineu vyzvala, aby v úzké spolupráci s jejími útvary vypracovala akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí Komise.

(124)

Hlavní nedostatky, které Komise určila v navrhovaném akčním plánu, souvisely s nedokončenými reformami, jež jsou nezbytné k zajištění dostatečně účelného a účinného sledování rybářských plavidel, s účinným uplatňováním vnitrostátních právních a správních předpisů v oblasti rybolovu, vymáháním pravidel stíháním rybolovných činností NNN a ukládáním sankcí za tyto činnosti, posílením prostředků na provádění inspekcí a dohledu, systémem odrazujících sankcí, rybářskou politikou, která je v souladu se správní kapacitou, pokud jde o kontrolu a dohled. Zjištěné nedostatky souvisejí obecněji s dodržováním mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu a podmínek registrace plavidel podle mezinárodního práva. Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení se však pokládalo pouze za podpůrné důkazy, a nikoli za základ určení.

(125)

Dne 6. prosince 2012 se konala schůzka Komise s guinejskými orgány v Bruselu. Komise odpověděla na dotazy guinejských orgánů a vyjádřila se k otázkám uvedeným v rozhodnutí Komise a opatřením navrhovaným v akčním plánu.

(126)

Dne 7. prosince 2012 předložila Guinea dokumenty týkající se rozhodnutí ministra rybolovu a akvakultury o propuštění guinejského úředníka spojovaného s vydáváním falešných guinejských licencí zahraničním plavidlům provozovaným v guinejské výlučné ekonomické zóně (EEZ).

(127)

Dne 10. prosince 2012 předložila Guinea dodatečné podání, v němž souhlasila se zahájením jednání s Komisí a požádala o prodloužení lhůty pro odpověď na oznámení Komise do dne 17. ledna 2013. Guinea předložila tyto dokumenty: 1. dopis ministra hospodářství a financí; 2. dopis ministra rybolovu a akvakultury s připojeným návrhem akčního plánu, rozpočtem na jeho provedení a harmonogramem provádění.

(128)

Dne 10. ledna 2013 předložila Guinea za účelem doplnění prvního podání tyto dokumenty: 1. dopis ministra hospodářství a financí; 2. dopis ministra rybolovu a akvakultury s připojeným návrhem akčního plánu, rozpočtem na jeho provedení a harmonogramem provádění; 3. dopis ministra rybolovu a akvakultury s připojeným memorandem o výsledcích šetření a opatřeních přijatých v souvislosti s vydáváním falešných guinejských licencí plavidlům EU provozovaným v guinejské výlučné ekonomické zóně (EEZ).

(129)

Dne 22. ledna 2013 poskytla Guinea dodatečné informace o konkrétních opatřeních, která jsou naplánována za účelem odstranění hlavních zjištěných problémů: 1. nařízení ze dne 18. června 2012 o zřízení námořní prefektury; 2. nařízení ze dne 18. června 2012 o jmenování prefekta; 3. nařízení ze dne 15. ledna 2013 o zřízení a složení národní dozorčí komise zaměřující se na rybářská plavidla, která nedodržují předpisy; 4. dokumenty o semaforovém systému dohledu; 5. zpráva o zasedání meziministerského námořního výboru; 6. zpráva o zasedání v listopadu 2012, které se týkalo národní strategie pro námořní bezpečnost.

(130)

Dne 24. ledna 2013 se Komise sešla v Bruselu s guinejskými orgány, které si vyžádaly projednání memoranda o hlavních nevyřešených záležitostech.

(131)

Komise na žádost Guineje odpověděla dne 4. února 2013, kdy guinejským orgánům předala dopis společně s memorandem, v němž byly shrnuty hlavní záležitosti, jimiž je třeba se zabývat v souladu s rozhodnutím ze dne 15. listopadu 2012 a navrhovaným akčním plánem.

(132)

Dne 19. února 2013 se Komise sešla v Bruselu s guinejskými orgány za účelem uspořádání mise na místě v Guineji ve dnech 26. února až 1. března 2013.

(133)

Komise uskutečnila misi v Guineji ve dnech 26. února až 1. března 2013 a navštívila všechny dotčené guinejské orgány, konkrétně premiéra, ministra hospodářství a financí, ministra rybolovu a akvakultury a ministra dopravy, námořního prefekta a zvláštního poradce prezidenta Guinejské republiky, přičemž všichni byli informováni o vývoji situace v souladu s rozhodnutím Komise ze dne 15. listopadu 2012 a navrhovaným akčním plánem. V průběhu této mise na místě mohly guinejské orgány v reakci na rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a memorandum předané dne 4. února 2013, v němž byly shrnuty hlavní záležitosti, jimiž je třeba se zabývat, učinit prohlášení a poskytnout veškeré příslušné dokumenty.

(134)

Dne 26. února 2013 předložila Guinea tyto dokumenty: 1. proces vypracování a provádění akčního plánu a informace o využití finančních prostředků plynoucích z provádění dohody o rybolovu v roce 2009; 2. seznam plavidel plujících trvale a dočasně pod guinejskou vlajkou; 3. seznam zahraničních plavidel s povolením k rybolovu v roce 2013, a to podle mezistátní dohody uzavřené mezi Guineou a danou cizí zemí o udělení přístupu ke guinejským živým zdrojům v její výlučné ekonomické zóně nebo v rámci soukromých povolení k rybolovu vydaných zahraničním rybářským plavidlům provádějícím činnost v guinejských vodách; 4. odpovědi na jednotlivé body uvedené v memorandu, které Komise předala dne 4. února 2013; 5. seznam sankcí uplatňovaných u rybářských plavidel provozovaných v guinejské výlučné ekonomické zóně v roce 2012 a 2013; 6. zpráva o vědecké kampani pro rok 2012; 7. podrobný rozpočet a harmonogram provádění akčního plánu; 8. Arrêté č. A/2012/942 o podmínkách překládky v guinejských vodách; 8. mezistátní dohoda uzavřená mezi Guineou a Čínskou lidovou republikou na období 2012–2013 týkající se udělení přístupu čínským plavidlům do guinejských vod za zvláštních podmínek.

(135)

Dne 1. března 2013 předala Komise guinejským orgánům na místě písemné připomínky k nevyřešeným záležitostem, aby je informovala o hodnocení situace v této fázi procesu. Týž dokument byl všem příslušným guinejským orgánům oficiálně zaslán dopisem dne 14. března 2013.

(136)

Dne 6. března 2013 předložila Guinea část dokumentů požadovaných během mise na místě: 1. průvodní dopis generálního ředitele Centre National de Surveillance et de Protection des Pêches; 2. tabulka s údaji o případech porušení předpisů a inspekcích provedených v roce 2011 a 2012; 3. zprávy o porušení předpisů, jichž se dopustila zahraniční plavidla v guinejské výlučné ekonomické zóně; 4. tabulka s údaji o celkových úlovcích a procentuálním množství pro každý druh rybolovu za rok 2012; 5. několik zpráv pozorovatelů.

(137)

Dne 1. dubna 2013 poskytla Guinea dodatečné informace s cílem informovat Komisi o podmínkách, za nichž plavidla EU provozují v roce 2013 činnost v guinejských vodách.

(138)

Dne 14. května 2013 poskytla Guinea tyto dodatečné informace: 1. odpovědi na písemné připomínky předané Komisí dne 1. března 2013; 2. návrh nařízení o sankcích a vedlejších sankcích vztahujících se na porušení předpisů; 3. stanovy společnosti oprávněné zastupovat zahraniční plavidla v Guineji.

(139)

Dne 30. května 2013 se Komise sešla v Bruselu s guinejskými orgány, které předložily aktualizovaný akční plán společně s informacemi o úrovni provedení. Jak bylo požadováno, Komise guinejským orgánům sdělila, že dosud nebyl vyřešen značný počet záležitostí uvedených v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a že dosud nebyla provedena opatření navrhovaná v akčním plánu.

(140)

Dne 16. července 2013 předložila Guinea tyto dokumenty: 1. seznam opatření, která Guinea plánuje provést s ohledem na memorandum předané Komisí dne 4. února 2013, společně s popisem úrovně provedení; 2. kopie Arrêté ze dne 13. června 2013 o zřízení Comité de suivi-évaluation s ohledem na opatření, jejichž přijetí je naplánováno v souvislosti s rozhodnutím Komise ze dne 15. listopadu 2012; 3. kopie správního rozhodnutí ze dne 1. července 2013 o pravidlech, jež mají být používána s ohledem na zařízení systému sledování plavidel na palubě guinejských rybářských plavidel a rybářských plavidel provozovaných v guinejských vodách; 4. kopie správního rozhodnutí ze dne 1. července 2013 o zřízení Comité de suivi-évaluation s ohledem na provádění guinejského plánu řízení rybolovu; 5. kopie dopisu ze dne 27. června 2013 zaslaného ministrem rybolovu, v němž se požadovaly konzultace s hospodářskými subjekty působícími v odvětví rybolovu ohledně období biologického zotavení („période de repos biologique“); 6. kopie dopisu ministra rybolovu a akvakultury ze dne 15. května 2013 za účelem posílení spolupráce s námořní prefekturou (Préfecture Maritime); 7. návrh revidovaného zařízení o nových sankcích, které mají být uplatňovány.

(141)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné. Byly posouzeny a vzaty v úvahu ústní a písemné připomínky, které Guinea podala po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, a Guinea byla průběžně ústně nebo písemně informována o úvahách Komise.

(142)

Komise se domnívá, že se Guinea nezabývala dostatečně oblastmi vyvolávajícími obavy a nedostatky popsanými v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Rovněž nebyla plně provedena opatření navrhovaná v připojeném akčním plánu.

(143)

Podle čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise tímto přezkoumává plnění mezinárodních závazků Guineje jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu nebo státu trhu v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a příslušnými informacemi, které Guinea poskytla, navrhovaným akčním plánem a rovněž opatřeními přijatými k nápravě situace. Pro účely tohoto přezkumu vzala Komise v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(144)

Jak je uvedeno v 153. a 154. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise na základě informací získaných ze seznamů regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN zjistila, že řada plavidel provádějících rybolov NNN po svém zařazení na tyto seznamy regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN plula pod vlajkou Guineje (22). Ke dni 15. listopadu 2012 těmito plavidly byly Daniaa (dřívější jméno: Carlos) a Maine.

(145)

Na základě údajů získaných ze seznamů regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN (23) Komise mimoto zjistila, že jedno plavidlo provádějící rybolov NNN uvedené v příslušných seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN (RED, dříve pod jménem KABOU) plulo po zařazení na tyto seznamy pod guinejskou vlajkou (24).

(146)

Na základě informací získaných ze seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu Komise zjistila, že v současnosti jsou v příslušných seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN uvedena dvě plavidla plující pod guinejskou vlajkou (25). Těmito plavidly jsou Daniaa a Maine.

(147)

Jak je uvedeno v oddíle 9.1 rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise má za to, že přítomnost plavidel provádějících rybolov NNN v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, která v současné době plují pod vlajkou Guineje nebo pod ní plula poté, co byla zařazena do zmíněných seznamů, je jasnou známkou toho, že Guinea neplní své povinnosti státu vlajky podle mezinárodního práva.

(148)

Kromě těchto guinejských plavidel, jež jsou v současnosti zařazena v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, jak je uvedeno v 155., 156., 174. a 175. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise zjistila, že další tři guinejská plavidla lovící košelkovými nevody a plující pod guinejskou vlajkou v roce 2010 a 2011 opakovaně prováděla rybolovné činnosti v rozporu s doporučeními ICCAT. Komise zjistila, že tato guinejská plavidla, která představují veškeré guinejské loďstvo pro lov tuňáků provádějící činnost v oblasti úmluvy ICCAT, prováděla v roce 2010 a během několika měsíců v roce 2011 soustavně rybolovné činnosti bez mezinárodního povolení k rybolovu a bez zařízení systému sledování plavidel instalovaného na palubě a že provedla nejméně 30 nezákonných překládek na moři v rozporu s pravidly ICCAT. Podle informací, které má Komise k dispozici, se tyto činnosti týkaly značného množství ryb ulovených za nezákonných podmínek (8 922 tun různých druhů tuňáků v roce 2010) a rovněž značného množství ryb nezákonně přeložených na moři (nejméně 14 200 tun v roce 2010 a 2011). Komise mimoto v červenci 2013 obdržela od orgánu jednoho členského státu dodatečné informace o domnělých činnostech těchto tří plavidel lovících košelkovými nevody v oblasti rybolovu NNN v průběhu roku 2012. Vzhledem k opakovanému a dlouhotrvajícímu nezákonnému jednání těchto plavidel lovících tuňáky, která představují celé guinejské loďstvo provozující činnost v oblasti úmluvy ICCAT, považovala Komise tyto zjištěné skutečnosti za důležitou známku toho, že rybářská plavidla plující pod vlajkou Guineje provádějí opakovaně rybolov NNN. Jak je jednoznačně prokázáno v tomto oddíle rozhodnutí, tato plavidla i nadále provozují činnost pod guinejskou vlajkou bez jakékoli změny provozních a regulačních podmínek kromě instalace zařízení systému sledování plavidel na palubě. Komise zjistila, že od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 nebylo dosaženo dostatečného pokroku k zajištění účinné kontroly a sledování činností guinejských rybářských plavidel provádějících činnost v oblasti úmluvy ICCAT.

(149)

Komise rovněž zjistila, že Guinea nepřijala odpovídající opatření k odhalování pokračujícího a opakovaného porušování mezinárodního práva a k zamezení vstupu produktů rybolovu, které pocházejí z rybolovu NNN, na trh EU. V této souvislosti se připomíná, že Unie zavedla opatření, která zakazují vstup produktů rybolovu do EU z hygienických důvodů (26). Komise zjistila, že tři plavidla plující pod guinejskou vlajkou a lovící košelkovými nevody uvedená v (148). bodě odůvodnění v roce 2010 systematicky získávala osvědčení o úlovku za účelem vývozu produktů rybolovu, které byly uloveny a přeloženy nezákonně, na trh EU. V této souvislosti Komise zjistila, že guinejské orgány přitom potvrzovaly osvědčení o úlovku, která jednoznačně naznačovala, že tato tři plavidla provádějí nezákonné překládky na moři, pokud jde o produkty rybolovu, které mají být vyvezeny do EU (překládky na moři byly zmíněny v osvědčeních o úlovku, která byla podepsána velitelem poskytujícího i shromažďujícího plavidla a která uváděla zeměpisnou polohu překládek na moři).

(150)

Jak je uvedeno v 161. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, přítomnost řady plavidel v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, která plula pod vlajkou Guineje po zařazení do těchto seznamů, prokazuje, že Guinea není schopna zajistit, aby se rybářská plavidla oprávněná plout pod její vlajkou nezapojovala do rybolovu NNN, ani tento rybolov nepodporovala, což není v souladu s doporučením uvedeným v bodě 34 plánu IPOA NNN.

(151)

Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 se mimoto počet plavidel, která po zařazení na seznamy regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN plula pod guinejskou vlajkou, nesnížil a podmínky, za nichž guinejské loďstvo lovící tuňáky provádí činnost v oblasti úmluvy ICCAT, se v zásadě nezměnily. Komise během mise v únoru 2013 zjistila, že Guinea instalovala na palubu těchto plavidel zařízení systému sledování plavidel, aniž by však skutečně sledovala a kontrolovala jejich rybolovné činnosti a překládky na moři. V této souvislosti Komise zjistila, že při neprovedení reformy guinejského rybolovného kodexu provádějí tato plavidla i nadále činnost bez mezinárodního povolení k rybolovu a že nebyla přijata žádná opatření, která by zajistila, aby tato plavidla skutečně dodržovala pravidla ICCAT, pokud jde o zákaz překládek na moři (v rozporu s pravidly ICCAT nejsou například na palubě přítomni žádní pozorovatelé, což by zlepšilo schopnost Guineje kontrolovat a sledovat činnosti jejích rybářských plavidel lovících na volném moři). Jelikož Guinea není schopna kontrolovat svá plavidla provádějící činnost na volném moři a nemůže zajistit dodržování regionálních opatření pro zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze strany plavidel plujících pod její vlajkou, Komise se domnívá, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle článků 18 a 19 úmluvy UNFSA.

(152)

V této souvislosti Komise usuzovala, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti týkající se zajištění toho, aby její rybářské loďstvo dodržovalo opatření pro zachování a řízení zdrojů stanovená regionálními organizacemi pro řízení rybolovu. Komise má za to, že situace popsaná v (144). až (151). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí svědčí o tom, že Guinea neplní své závazky podle článků 94 a 117 úmluvy UNCLOS.

(153)

Podle čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA je stát vlajky odpovědný za svá plavidla provozovaná na volném moři. Připomíná se, že dohoda UNFSA upravuje záležitosti týkající se zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Jak je uvedeno v (144). až (151). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, rybářské loďstvo plující pod guinejskou vlajkou a provádějící činnost v oblasti úmluvy ICCAT v roce 2010 a 2011 opakovaně a soustavně porušovalo pravidla ICCAT, což je regionální organizace pro řízení rybolovu těchto rybích populací. Vzhledem ke skutečnosti, že bylo zjištěno, že celé guinejské loďstvo provádějící činnost v oblasti úmluvy ICCAT porušovalo soustavně a po dlouhou dobu pravidla ICCAT, má Komise za to, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle mezinárodního práva. Kromě výše uvedených skutečností přítomnost jednoho guinejského plavidla provádějícího rybolov NNN v seznamu ICCAT s plavidly provádějícími rybolov NNN, které po zařazení na tento seznam plulo pod guinejskou vlajkou, naznačuje, že Guinea neplní své povinnosti podle čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA.

(154)

Obecné nedodržování předpisů guinejskými plavidly lovícími tuňáky, která provozují činnost v oblasti úmluvy ICCAT, tudíž ukazuje, že Guinea neplní své povinnosti jako stát vlajky. Zjištěné rybolovné činnosti NNN, které provádí guinejské rybářské loďstvo provozující činnost v oblasti úmluvy ICCAT, skutečně oslabují zachování a řízení živých zdrojů. Guinea proto nejedná v souladu s článkem 118 úmluvy UNCLOS, v němž se uvádí, že státy musí spolupracovat na zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře.

(155)

Co se týká opatření, která Guinea přijala s ohledem na situaci popsanou v (144). až (154). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Komise zjistila, že Guinea nemohla účinně přijmout odpovídající opatření s ohledem na opakující se rybolov NNN prováděný rybářskými plavidly plujícími pod její vlajkou kvůli nedostatkům jejího právního rámce pro zajištění účinné kontroly a sledování činností jejích plavidel provádějících činnost na volném moři. V akčním plánu se proto navrhovalo, aby Guinea provedla potřebné reformy, aby bylo možno zajistit účinnou kontrolu a sledování jejích plavidel provádějících činnost na volném moři. Komise zopakovala svůj návrh týkající se zahájení reformy guinejského právního rámce v písemném dokumentu, který byl guinejským orgánům předán dne 1. března 2013. Ve svém podání uvedeném v oddíle 6 tohoto rozhodnutí Guinea oznámila, že své právní a správní předpisy v oblasti rybolovu hodlá revidovat. Guinea však dosud reformu svého právního rámce nezahájila. Nebyl předložen ani konkrétní harmonogram přijetí této reformy. V tomto ohledu nebylo proto od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(156)

Co se týká opatření, která Guinea přijala s ohledem na situaci popsanou v (148). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí (a jak je uvedeno v 162. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012), Komise zjistila, že Guinea nezajistila odpovídající sankce, neodrazovala od opakovaného porušování pravidel a nepřipravila pachatele o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Neexistuje rovněž náležitý správní systém pro vyšetřování a sledování jejích plavidel. V době přijetí tohoto rozhodnutí nebyl tento nedostatek odpovídajících opatření odstraněn.

(157)

Co se týká revize právního rámce a účinného prosazování systému odrazujících sankcí, Guinea přijala dne 1. března 2012 nové nařízení, které posílilo výši sankcí. Oblast působnosti guinejského rybolovného kodexu se však nevztahuje na případné nezákonné rybolovné činnosti prováděné na volném moři rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou Guineje. V této souvislosti se Komise vzhledem k zjištěnému opakovanému výskytu a rozsahu rybolovných činností NNN prováděných guinejskými rybářskými plavidly na volném moři (jak je uvedeno v 155. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012) domnívá, že toto opatření nemůže dosáhnout cíle spočívajícího v zajištění odpovídajících sankcí, odrazování od opakovaného porušování pravidel a připravení pachatelů o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. V tomto ohledu nebylo proto od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo konkrétního pokroku. Jelikož Guinea není schopna přijmout pro své státní příslušníky opatření nezbytná pro zachování živých zdrojů na volném moři, Komise má za to, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle článku 117 úmluvy UNCLOS. Jelikož Guinea není obdobně schopna zajistit, aby plavidla plující pod její vlajkou dodržovala regionální opatření pro zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, má Komise za to, že Guinea neplní své povinnosti jako stát vlajky podle článku 19 dohody UNFSA.

(158)

Komise se domnívá, že postoj Guineje s ohledem na účinná donucovací opatření není v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 21 plánu IPOA NNN, v němž se státům doporučuje zajistit, aby sankce za rybolov NNN pro plavidla a v co největší míře i pro jejich státní příslušníky v jejich jurisdikci byly dostatečně přísné, aby předcházely, potíraly a odstraňovaly rybolov NNN a připravovaly pachatele o výhody vyplývající z tohoto rybolovu. Guinea v tomto ohledu neprovedla akční plán pro boj proti rybolovu NNN, což není v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 25 plánu IPOA NNN.

(159)

V průběhu mise, která se uskutečnila v květnu 2011, Komise na základě přiměřeně zdokumentovaných důkazů, které předložily guinejské orgány, zjistila opakující se rybolov NNN prováděný rybářskými plavidly provozovanými v guinejských vodách.

(160)

Jak je uvedeno v 163. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise zjistila, že ve vztahu k těmto opakovaným rybolovným činnostem NNN nepřijala Guinea dostatečná opatření k předcházení opakovaným rybolovným činnostem NNN prováděným rybářskými plavidly provozovanými v jejích vodách, jejich odhalování a ukládaní sankcí za tyto činnosti.

(161)

Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 přijala Guinea s ohledem na tyto opakovaně prováděné rybolovné činnosti NNN určitá opatření s cílem zlepšit odhalování rybolovných činností NNN ve výlučné ekonomické zóně. Guinea posílila své prostředky pro kontrolu a sledování činností na moři ve výlučné ekonomické zóně (do vzdálenosti 50 námořních mil) výstavbou semaforu na ostrově Tamara a zřízením námořní prefektury, která je pověřena koordinací činností v oblasti dohledu na moři (k odhalování rybolovných činností NNN ve výlučné ekonomické zóně jsou používána hlídková plavidla námořnictva).

(162)

Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 nepřijala Guinea s ohledem na opatření v boji proti těmto opakovaným rybolovným činnostem NNN dosud žádná zásadní opatření navrhovaná v akčním plánu, který byl předán dne 15. listopadu 2012, uvedená v memorandu, jež bylo guinejským orgánům předáno dne 4. února 2013, a stanovená v písemných připomínkách k nevyřešeným záležitostem, jež byly guinejským orgánům předány dne 1. března 2013: za porušení předpisů zjištěná na základě písemných důkazů (výkazy úlovků, zprávy pozorovatelů, zprávy ze systému sledování plavidel) nebyly uloženy žádné sankce; nedošlo k posílení postavení a výsad pozorovatelů na palubě; mnoho povinností stanovených v guinejských právních předpisech nebylo v době přijetí tohoto rozhodnutí dosud guinejskými orgány prováděno a vymáháno (např. povinnost hlásit polohu prostřednictvím systému sledování plavidel; sankce uložené provozovatelům, kteří nevysílají signály ze systému sledování plavidel; povinnost předat na konci rybolovné sezóny kopie lodních deníků; povinnost hlásit vstup do výlučné ekonomické zóny Guineje a výstup z této zóny).

(163)

Komise se mimoto domnívá, že opatření, která Guinea přijala a která jsou popsána v (161). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, představují pouze obecné předpoklady, které jako takové nepostačují pro předcházení, zjišťování a odstranění opakujícího se rybolovu NNN prováděného rybářskými plavidly provozovanými v guinejských vodách. Jak je uvedeno v 163. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea jako pobřežní stát dosud účinně neuplatňuje svůj právní rámec a nestíhá náležitě rybolov NNN a neukládá sankce plavidlům a provozovatelům podílejícím se na rybolovu NNN. V tomto ohledu se Komise domnívá, že Guinea od roku 2011 uplatňuje neúčinnou politiku, pokud jde o stíhání a donucovací opatření v souvislosti s opakovanými rybolovnými činnostmi NNN v jejích vodách. V průběhu mise, která se uskutečnila ve dnech 26. února až 1. března 2013, Komise zejména zjistila, že k tomuto datu byly v sedmi případech porušení předpisů, jichž se dopustila zahraniční plavidla provozovaná v guinejských vodách a jež odhalily guinejské orgány, uloženy nejnižší možné pokuty stanovené v guinejských právních předpisech. Ačkoli článek 7 nařízení č. 27 ze dne 1. března 2012 stanoví pokuty v rozmezí od 15 000 USD do 30 000 USD s automatickým zabavením lovného zařízení v případě rybolovných činností s nezákonným lovným zařízením nebo sítěmi, uložily guinejské orgány ve třech případech nezákonných rybolovných činností s nezákonnými sítěmi, jichž se dne 8. listopadu 2012 dopustila tři plavidla, nejnižší správní pokutu (15 000 USD), aniž by bylo dotyčné lovné zařízení zabaveno. Ačkoli článek 6 nařízení č. 27 ze dne 1. března 2012 obdobně stanoví pokuty v rozmezí od 30 000 USD do 50 000 USD s automatickým zabavením úlovků a lovného zařízení v případě nezákonných rybolovných činností v zakázané oblasti nebo oblasti vyhrazené pro drobný rybolov, uložily guinejské orgány ve čtyřech případech nezákonných rybolovných činností v zakázaných oblastech, jichž se dne 30. listopadu 2012 dopustila čtyři plavidla, navzdory závažnosti tohoto porušení předpisů nejnižší správní pokutu (30 000 USD), aniž by zabavily lovné zařízení a úlovky v rozporu s guinejskými právními předpisy.

(164)

Vzhledem k situaci popsané v (159). až (163). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí se Komise domnívá, že Guinea tím, že neuplatňuje účinně svůj právní rámec pro náležité stíhání opakujícího se rybolovu NNN v jejích vodách a ukládání sankcí dotyčným plavidlům a provozovatelům, jedná v rozporu s články 61 a 62 úmluvy UNCLOS, podle nichž musí pobřežní stát podporovat cíl optimálního využívání živých zdrojů ve své výlučné ekonomické zóně a zajistit, aby tyto živé zdroje nebyly ohroženy nadměrným vyčerpáváním.

(165)

Opatření, která Guinea přijala s ohledem na své povinnosti státu vlajky a pobřežního státu, proto nepostačují k zajištění souladu s články 61, 62, 94, 117 a 118 úmluvy UNCLOS a články 18, 19 a 20 dohody UNFSA.

(166)

S ohledem na 153. až 163. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN názor, že Guinea neplnila povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky a pobřežní stát vyplývají z mezinárodního práva, pokud jde o plavidla provádějící rybolov NNN a rybolov NNN prováděný nebo podporovaný rybářskými plavidly plujícími pod její vlajkou nebo provozovanými v jejích vodách nebo jejími státními příslušníky, a nepřijala dostatečná opatření, aby čelila doloženému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly plujícími pod její vlajkou nebo provozovanými v jejích vodách.

(167)

Jak je popsáno v 165. až 180. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise zkoumala, zda Guinea přijala účinná donucovací opatření vůči provozovatelům odpovědným za rybolov NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, aby pachatele připravily o výhody plynoucí z rybolovu NNN.

(168)

Jak je popsáno v 165. až 175. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea nezajistila, aby sankce za opakující se rybolov NNN prováděný plavidly plujícími pod její vlajkou a státními příslušníky spadajícími do její působnosti byly dostatečně přísné, a účinně tak předcházely, potíraly a odstranily rybolov NNN a připravily pachatele o výhody plynoucí z tohoto rybolovu.

(169)

Pokud jde o 165. až 175. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea uložila v průběhu postupu, který Komise zahájila podle článku 27 nařízení o rybolovu NNN, správní sankce třem plavidlům lovícím košelkovými nevody a plujícím pod její vlajkou, aby zamezila zařazení těchto tří plavidel plujících pod guinejskou vlajkou na seznam s plavidly provádějícími rybolov NNN. Komise se domnívala, že celková výše uložených sankcí není dostatečně přísná, aby účinně zajistila dodržování předpisů a odrazovala od porušování pravidel ICCAT. S přihlédnutím k opakování a době trvání protiprávního jednání a rovněž množství a druhům úlovků, jichž se tyto nezákonné činnosti týkaly, se Komise domnívala, že konečné uložené sankce jsou zjevně nedostatečné k tomu, aby pachatele připravily o výhody plynoucí z jeho nezákonné činnosti. Při použití svého právního rámce nebyla Guinea s to uložit těmto plavidlům více odrazující sankci. Jak je objasněno v (157). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, sankce, které Guinea uložila plavidlům provádějícím činnost na volném moři v rozporu s mezinárodními pravidly ICCAT, nemají pevný právní základ, jelikož guinejský rybolovný kodex nelze uplatnit na činnosti prováděné mimo guinejské vody. V tomto ohledu nemůže Guinea uplatňovat dostatečně přísné sankce, které by účinně zajistily dodržování předpisů, odrazovaly od porušování pravidel a připravily pachatele o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Komise se proto domnívá, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle článku 117 úmluvy UNCLOS a čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(170)

Co se týká 173. bodu odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, navzdory přijetí nařízení ze dne 1. března 2012 (jak bylo uvedeno výše v (157). bodě odůvodnění) není výše sankcí dosud zjevně přiměřená, aby pachatele připravila o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Jak je objasněno v (157). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, vzhledem ke skutečnosti, že se guinejský rybolovný kodex může použít pouze na rybolovné činnosti v guinejských vodách, se bez zásadnější revize guinejského rybolovného kodexu toto opatření nemůže vztahovat na případné nezákonné rybolovné činnosti prováděné rybářskými plavidly plujícími pod guinejskou vlajkou na volném moři. V tomto ohledu není Guinea schopna zajistit dodržování mezinárodních opatření pro zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze strany plavidel plujících pod její vlajkou. Komise se proto domnívá, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle článku 117 úmluvy UNCLOS a čl. 19 odst. 1 dohody UNFSA. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(171)

Jak je popsáno v 168. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea má právní rámec, který nezajišťuje přiměřené podmínky pro spolupráci s EU nebo se třetími zeměmi či regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, pokud jde o sledování rybolovných činností NNN prováděných rybářskými plavidly pro lov na dlouhou vzdálenost provozovanými na volném moři a přijímání účinných donucovacích opatření vůči provozovatelům a plavidlům odpovědným za rybolov NNN. V tomto ohledu Guinea nespolupracuje s Komisí a s ICCAT s cílem zajistit dodržování a vymáhání mezinárodních opatření pro zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Komise se proto domnívá, že Guinea neplní své povinnosti státu vlajky podle článku 118 úmluvy UNCLOS a článku 20 dohody UNFSA. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(172)

Jak je popsáno v 176. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea jako pobřežní stát nevymáhá povinnosti plavidel a hospodářských subjektů působících v její výlučné ekonomické zóně a neukládá plavidlům a provozovatelům, u nichž byly zjištěny rybolovné činnosti NNN, odpovídající sankce. Komise v průběhu mise, která se uskutečnila ve dnech od 26. února do 1. března 2013, zjistila, že se situace popsaná v rozhodnutí Komise nezlepšila, jelikož bylo zaznamenáno, že mnoho případů porušení předpisů není guinejskými orgány dosud stíháno (např. neexistence signálů ze systému sledování plavidel, opakovaná porušení pravidel týkajících se vedlejších úlovků) nebo není náležitě sankcionováno (např. v posledních sedmi případech porušení předpisů, které guinejské orgány zjistily v guinejských vodách do doby konání mise v únoru 2013, byla uložena nejnižší možná pokuta, a to i v případě závažného porušení pravidel). Tím, že Guinea neuplatňuje účinně svůj právní rámec za účelem náležitého stíhání opakujícího se rybolovu NNN v jejích vodách a ukládání sankcí dotyčným plavidlům a provozovatelům, jedná v rozporu s články 61 a 62 úmluvy UNCLOS, které pobřežním státům ukládají povinnost zajistit, aby nedocházelo k nadměrnému vyčerpávání zdrojů.

(173)

Pokud jde o případ týkající se vydávání falešných guinejských licencí zahraničním plavidlům provozovaným v guinejských vodách v roce 2012, Komise v průběhu mise ve dnech 26. února až 1. března 2013 zjistila, že Ministerstvo rybolovu a akvakultury nezahájilo trestní vyšetřování a řízení proti fyzickým a právnickým osobám podílejícím se na tomto podvodu v rozporu s postupem stanoveným v článku 10 nařízení ze dne 1. března 2012 o sankcích a vedlejších sankcích. V tomto konkrétním případě byla v memorandu předaném dne 4. února 2013, v němž byly shrnuty hlavní záležitosti, jimiž je třeba se zabývat, Guinea Komisí oficiálně vyrozuměna a vyzvána, aby vymáhala příslušná ustanovení guinejských právních a správních předpisů s cílem ukládat sankce za tyto podvodné praktiky, u nichž přímo hrozí nebezpečí nadměrného vyčerpávání živých zdrojů ve výlučné ekonomické oblasti Guineji, a odrazovat od takovýchto praktik. Nepřijetím účinných opatření v tomto konkrétním případě jednala Guinea jako pobřežní stát v rozporu s články 61 a 62 úmluvy UNCLOS a jako stát vlajky jednala v rozporu s čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, který stanoví povinnost provést neprodleně veškerá vyšetřování a soudní řízení.

(174)

Jak je popsáno v 177. a 178. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea jako pobřežní stát rovněž aktivně nespolupracuje s ostatními dotčenými státy s cílem zajistit dodržování a vymáhání opatření pro zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. V tomto ohledu Komise v průběhu mise, která se uskutečnila ve dnech od 26. února do 1. března 2013, zjistila, že guinejský plán rybolovu (Plan de Pêche) pro rok 2013 nezavádí udržitelnou a věrohodnou politiku vydávání povolení k rybolovu pro určité vysoce stěhovavé rybí populace a tažné populace ryb (malé pelagické ryby) v souladu s vědeckými doporučeními, která byla vypracována na mezinárodní úrovni. Rybolovná práva pro malé pelagické ryby platná v roce 2013 jsou v rozporu s vědeckým doporučením, které vydal Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (27) (FCECA). Ačkoli se ve zprávě FCECA za rok 2011 doporučovalo, aby celkové úlovky malých pelagických ryb ve výlučných ekonomických zónách Guineji-Bissau, Guineji, Sierry Leone a Libérie nepřesáhly 112 000 tun ročně, Guinea jednala v rozporu s tímto doporučením a stanovila jen pro rok 2013 vnitrostátní kvótu pro guinejskou výlučnou ekonomickou zónu ve výši 100 000 tun. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku. Postoj guinejských orgánů ode dne 15. listopadu 2012 naopak nasvědčuje nedostatečné spolupráci s mezinárodním společenstvím v boji proti rybolovu NNN.

(175)

Ačkoli guinejský plán rybolovu na rok 2012 stanovil právní omezení na základě kapacity plavidel s cílem omezit intenzitu rybolovu v guinejské výlučné ekonomické zóně a chránit zdroje malých pelagických ryb, příslušné guinejské orgány omezení v plánu rybolovu na rok 2013 zmírnily, takže v roce 2013 je možno vydávat povolení k rybolovu větším plavidlům. Podle guinejského plánu rybolovu na rok 2012 byla k provádění činnosti v Guineji oprávněna pouze plavidla pro lov malých pelagických ryb s hrubou prostorností nižší než 2 000 BRT („tonneaux de jauge brut“). Komise zjistila, že plán rybolovu na rok 2013 byl pozměněn tak, aby bylo možno povolit činnost v guinejských vodách i rybářským plavidlům s vyšší kapacitou (s hrubou prostorností až 4 500 BRT). Kvůli této změně guinejského plánu rybolovu na rok 2013 bylo v roce 2013 k rybolovu v guinejských vodách oprávněno dalších pět plavidel pro pelagický rybolov s významnou rybolovnou kapacitou, a to na základě guinejských povolení k rybolovu vydaných Ministerstvem rybolovu a akvakultury.

(176)

V kontextu popsaném výše v (174). a (175). bodě odůvodnění bylo zjištěno, že Guinea přijala v roce 2013 národní plán řízení rybolovu v rozporu se subregionálními a regionálními opatřeními na zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Komise se proto domnívá, že Guinea neplní své povinnosti jako stát vlajky podle článku 20 dohody UNFSA, v němž se uvádí, že státy musí okamžitě a neprodleně spolupracovat, aby zajistily dodržování a vymáhání opatření na zachování a řízení zdrojů. Stejně tak bylo zjištěno, že se Guinea v roce 2013 rozhodla změnit opatření pro zachování a řízení malých pelagických ryb, aniž by vzala v úvahu vědecká doporučení. Komise zjistila, že Guinea jednala v rozporu se zásadou optimálního využívání živých mořských zdrojů v její výlučné ekonomické zóně, což dotyčné rybí populace ohrožuje nadměrným vyčerpáváním. Komise se domnívá, že Guinea jako pobřežní stát neplní své povinnosti podle článků 61 a 62 úmluvy UNCLOS.

(177)

S ohledem na historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů rybolovu NNN vzala Komise v úvahu opětovně se vyskytující a opakované činnosti plavidel plujících pod guinejskou vlajkou v oblasti rybolovu NNN do roku 2013, opětovně se vyskytující a opakované činnosti rybářských plavidel provozovaných v jejích vodách v oblasti rybolovu NNN a rovněž rybolovné činnosti NNN podporované jejími státními příslušníky. Komise vzala v úvahu rovněž vývoj po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(178)

Komise mimoto zjistila, že mezi nově zřízenou námořní prefekturou (Préfecture Maritime) a národním střediskem pro sledování rybolovu (Centre National de Surveillance des Pêches) dosud neexistuje dostatečná koordinace. V tomto ohledu Komise v průběhu mise, která se uskutečnila ve dnech 26. února až 1. března 2013, zjistila a sdělila guinejským orgánům, že by se koordinace mezi námořní prefekturou (která je podřízena úřadu prezidenta) a národním střediskem pro sledování rybolovu (Ministerstvo rybolovu a akvakultury) měla zlepšit, aby byly zajištěny konkrétní výsledky, pokud jde o odhalování rybolovu NNN v guinejské výlučné ekonomické zóně a ukládání sankcí za tento rybolov. Tato situace snižuje účinnost donucovacích postupů, které Guinea zavedla jako pobřežní stát a stát vlajky, a není tudíž v souladu s dohodou UNFSA.

(179)

Opatření, která Guinea přijala s ohledem na své povinnosti státu vlajky a pobřežního státu, proto nepostačují k zajištění souladu s články 61, 62, 94, 117 a 118 úmluvy UNCLOS a články 18, 19 a 20 dohody UNFSA.

(180)

S ohledem na 165. až 180. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení o rybolovu NNN názor, že Guinea neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky a pobřežní stát v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(181)

Jak je popsáno v 183. až 205. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise provedla analýzu všech důležitých informací týkajících se statusu Guineji jako smluvní strany IOTC a ICCAT. Komise mimoto provedla analýzu veškerých důležitých informací týkajících se statusu Guineji jako smluvní strany IOTC a ICCAT po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(182)

Komise zjistila, že po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 zaslala ICCAT v roce 2013 Guineji dopis, v němž vyjádřila své znepokojení (28). Navzdory úsilí, které Guinea vynaložila, vyjádřil sekretariát ICCAT obavy ohledně nedostatků v podávání zpráv v roce 2012. V tomto dopise bylo konkrétně uvedeno, že Guinea neplní účinně a v plném rozsahu svou povinnost poskytovat příslušné informace týkající se obchodu, jak je stanoveno v doporučení ICCAT 06-13. ICCAT vyslovila obavy ohledně toho, že Guinea neposkytuje veškeré potřebné informace a zprávy, pokud jde o statistické zpravodajské povinnosti (doporučení ICCAT 05-09); část II výroční zprávy; údaje o související s úkolem 1 (statistické údaje týkající se loďstva nebo údaje o velikosti) a informace týkající se opatření pro řízení velkokapacitních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru pro lov tuňáků a tabulky o plnění požadavků. Je rovněž důležité zmínit, že ICCAT požadovala od Guineje informace týkající se opatření přijatých s ohledem na loď Daniaa, která je od roku 2008 zařazena na seznam s plavidly provádějícími rybolov NNN. Co se týká doporučení ICCAT 11-18 o seznamu plavidel, u nichž se předpokládá, že provádějí rybolovné činnosti NNN, ICCAT Guineu požádala, aby toto prověřila a informovala ji o stávající vlajce lodi Daniaa.

(183)

Komise provedla rovněž analýzu dostupných informací od ICCAT týkajících se dodržování pravidel ICCAT a informačních povinnosti ze strany Guineje. Komise za tímto účelem posoudila souhrnné tabulky ICCAT o plnění požadavků za rok 2012 (29). Podle dostupných informací byly v případě Guineje zjištěny nedostatky, pokud jde o nepodávání zpráv o kvótách a omezení odlovů, opatření pro zachování a řízení zdrojů pro plavidla o celkové délce 20 m nebo více, část II výroční zprávy, údaje související s úkolem 1 týkající se loďstva a velikosti. Guinea mimoto neinformovala o opatřeních přijatých s ohledem na jedno konkrétní plavidlo v seznamu ICCAT s plavidly provádějícími rybolov NNN (Daniaa).

(184)

Podle informací odvozených ze zprávy IOTC o plnění požadavků z roku 2013 (30) nesplnila Guinea v roce 2012 několik usnesení přijatých IOTC. Guinea zejména neposkytla zprávu o provádění podle článku X dohody IOTC. Co se týká usnesení IOTC 10/09 o povinnosti přijmout opatření, Guinea neposkytla vyplněný dotazník týkající se plnění požadavků. Co se týká usnesení IOTC 12/11 o podávání zpráv o plavidlech, Guinea neposkytla povinnou zprávu o svých základních kapacitách pro tropického tuňáka a/nebo mečouna a tuňáka křídlatého. Pokud jde o usnesení IOTC 10/02 o povinných statistických údajích, Guinea neposkytla údaje o nominálních odlovech, úlovcích a intenzitě rybolovu a o velikosti a četnosti, jak vyžaduje toto usnesení. Pokud jde o usnesení IOTC 05/05 o předkládání údajů týkajících se žraloků, Guinea nesplnila toto usnesení, jelikož neposkytla povinnou zprávu s údaji týkajícími se žraloků.

(185)

Výkon Guineje s ohledem na povinnosti ICCAT (jak je uvedeno v (182). a (183). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí) a rovněž skutečnost, že IOTC neposkytla informace uvedené v (184). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, poukazují na to, že Guinea nesplnila své povinnosti jako stát vlajky, jak je stanoveno v úmluvě UNCLOS a dohodě UNFSA. Neposkytnutí informací o statistikách, úlovcích a intenzitě rybolovu, základních kapacitách pro tuňáka, mečouna a tuňáka křídlatého a údajů týkajících se žraloků oslabuje schopnost Guineji plnit povinnosti podle článků 117 a 118 úmluvy UNCLOS, které stanoví povinnosti států přijmout pro své státní příslušníky opatření pro zachování živých zdrojů na volném moři a spolupracovat na opatřeních pro zachování a řízení živých zdrojů v oblasti volného moře.

(186)

Na základě nových faktů uvedených v (182). až (184). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, která potvrzují 200. až 205. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, se Komise domnívá, že Guinea neplní své povinnosti jako stát vlajky podle čl. 18 odst. 3 a 4 dohody UNFSA. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(187)

Pokud jde o 191. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a nedodržování doporučení ICCAT 03-14 (týkajícího se minimálních norem pro zavedení systému sledování plavidel v oblasti úmluvy ICCAT), Guinea přijala opatření k nápravě a k zajištění fungování systému sledování plavidel ode dne 1. ledna 2013. V průběhu mise, která se konala ve dnech 26. února až 1. března 2013, však Komise zjistila a sdělila Guineji, že podmínky, za nichž se systém sledování plavidel používá v současnosti, nemohou zajistit účinné a účelné sledování a kontrolu rybolovných činností plavidel plujících pod guinejskou vlajkou a zahraničních plavidel provozovaných v guinejské výlučné ekonomické zóně (např. nezajištění nepřetržitého provozu v noci a o víkendech; řada rybářských plavidel, která nehlásí svou polohu prostřednictvím systému sledování plavidel; diskriminační vymáhání plnění platných povinností; nedostatečné vzdělávání zaměstnanců; nedostatečná spolupráce a koordinace mezi národním střediskem pro sledování rybolovu, které je podřízeno Ministerstvu rybolovu a akvakultury, a semaforem fungujícím v rámci pravomoci námořní prefektury). Komise se domnívá, že správní rozhodnutí ze dne 1. července 2013 o pravidlech, jež mají být používána s ohledem na zařízení systému sledování plavidel (jak je uvedeno v (140). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí), je pozitivní, z provozního hlediska však nepostačuje k zajištění účinného a účelného sledování a kontroly rybolovných činností plavidel plujících pod guinejskou vlajkou a zahraničních plavidel provozovaných v guinejské výlučné ekonomické zóně. Jelikož Guinea nebyla v době přijetí tohoto rozhodnutí schopna účinně sledovat a kontrolovat činnosti plavidel plujících pod její vlajkou a provádějících činnost v oblasti úmluvy ICCAT prostřednictvím plně funkčního střediska pro sledování rybolovu, Komise se domnívá, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle čl. 18 odst. 3 písm. g) úmluvy UNFSA. Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 nebylo proto v tomto ohledu dosaženo žádného pokroku.

(188)

S ohledem na 192. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a nedodržování doporučení ICCAT 06-11 (zavedení programu pro překládky) předložila Guinea (jak je uvedeno (134). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí) nařízení, které Guinea přijala jakožto pobřežní stát a které zakazuje překládky na moři v jejích vodách a reguluje překládky v přístavech. Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 však Guinea jako stát vlajky nepřijala žádná preventivní ani nápravná opatření s cílem zajistit účinnou kontrolu a vymáhání zákazu překládek na moři v oblasti úmluvy ICCAT, pokud jde o tři plavidla lovící pomocí košelkových nevodů a plující pod guinejskou vlajkou, která v roce 2010 a 2011 opakovaně a soustavně porušovala doporučení ICCAT 06-11. Jelikož Guinea nebyla v době přijetí tohoto rozhodnutí schopna účinně regulovat překládky na moři u plavidel plujících pod její vlajkou a provádějících činnost v oblasti úmluvy ICCAT, Komise se domnívá, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle čl. 18 odst. 3 písm. h) dohody UNFSA. V tomto ohledu proto nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo dostatečného pokroku.

(189)

Co se týká povinností uložených Guineji jako pobřežnímu státu mezinárodním právem, Komise s ohledem na 193. a 194. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 (a jak je objasněno v (174). a (175). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí) zjistila, že pokud jde o řízení intenzity rybolovu, situace je v současnosti ještě horší než v době přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Komise zjistila, že v důsledku stávající politiky Ministerstva rybolovu a akvakultury se počet zahraničních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provádět činnost v guinejských vodách, zvýšil ze 60 v roce 2010 a 56 v červnu 2011 na 70 v únoru 2013, přičemž Guinea není schopna účinně sledovat a kontrolovat rybolovné činnosti prováděné v její výlučné ekonomické zóně. Komise se v této souvislosti domnívá, že rybářská politika Guineji (vyšší intenzita rybolovu v jejích vodách, která není v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými informacemi a která neodpovídá správní kapacitě pro sledování a kontrolu) je v rozporu se zásadou optimálního využívání živých zdrojů v její výlučné ekonomické zóně, což dotčené rybí populace (malé pelagické druhy ryb, druhy žijící při dně a korýše) pravděpodobně ohrozí nadměrným vyčerpáváním.

(190)

Jak je uvedeno v 206. až 208. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, stávající rybářská politika Guineji nezajišťuje v rozporu s povinnostmi, které Guineji jako pobřežnímu státu ukládá mezinárodní právo, náležitá opatření pro zachování a řízení zdrojů na základě nejlepších vědeckých důkazů, aby živé zdroje v její výlučné ekonomické zóně nemohly být ohroženy nadměrným vyčerpáváním. V tomto ohledu proto nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku. Komise naopak zjistila, že Guinea přijala nová opatření, která jsou v rozporu s dostupnými nejlepšími vědeckými důkazy, a změnila opatření pro zachování a řízení zdrojů tak, že by mohla ohrozit živé zdroje ve výlučné ekonomické zóně a vysoce stěhovavé rybí populace a tažné populace ryb, aniž by spolupracovala s ostatními pobřežními státy v dané oblasti. Komise se domnívá, že Guinea neplní své povinnosti pobřežního státu podle článků 61 a 62 úmluvy UNCLOS. V tomto ohledu mohla opatření přijatá příslušnými guinejskými orgány snížit účinnost guinejských právních a správních předpisů a mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(191)

Na základě čl. 31 odst. 6 písm. c) nařízení o rybolovu NNN Komise během mise uskutečněné ve dnech od 26. února do 1. března 2013 zjistila, že guinejské Ministerstvo rybolovu a akvakultury změnilo guinejský plán rybolovu, jak je popsáno v (174). a (175). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí. Tyto změny, které guinejské orgány provedly v roce 2013, snížily účinnost platných právních a správních předpisů. Politika vydávání povolení k rybolovu, kterou uplatňují guinejské orgány, je v rozporu s vědeckými doporučeními vypracovanými na mezinárodní úrovni (FCECA) pro určité vysoce stěhovavé druhy a tažné populace ryb (malé pelagické druhy ryb). Komise se domnívá, že správní rozhodnutí ze dne 1. července 2013 o zřízení Comité de suivi-évaluation s ohledem na provádění guinejského plánu řízení rybolovu (jak je popsáno v (140). bodě odůvodnění) nemůže samo o sobě napravit situaci, která by vyžadovala spíše zásadní revizi guinejského plánu rybolovu, aby bylo dosaženo cíle spočívajícího v zamezení nadměrnému vyčerpávání živých zdrojů v guinejské výlučné ekonomické zóně.

(192)

S ohledem na 209. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 nepřijala Guinea žádná opatření k vypracování národního akčního plánu proti rybolovu NNN ve smyslu bodů 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN. V tomto ohledu nebylo proto od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(193)

Co se týká 210. bodu odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise zjistila, že Guinea nepřijala žádná opatření k zrušení nebo změně postupu, který umožňuje dočasnou registraci plavidel pod guinejskou vlajkou bez jakýchkoli záruk s cílem odrazovat od registrace plavidel provádějících rybolov NNN a zabránit této registraci. Komise během mise, která se uskutečnila ve dnech od 26. února do 1. března 2013, mimoto zjistila a sdělila guinejským orgánům, že nedostatečná koordinace mezi Agence de Navigation Maritime (ANAM), která je podřízena Ministerstvu dopravy, a Ministerstvem rybolovu a akvakultury vytváří dodatečné riziko registrace plavidel provádějících rybolov NNN pod guinejskou vlajkou. Jelikož Guinea ke dni přijetí tohoto rozhodnutí nebyla schopna účinně vykonávat svou jurisdikci a kontrolu nad plavidly, která by mohla být dočasně zaregistrována pod její vlajkou, Komise se domnívá, že Guinea neplní své povinnosti státu vlajky podle čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, v němž se stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svého vnitrostátního práva každé plavidlo plující pod jeho vlajkou a jeho velitele, důstojníky i posádku. V tomto ohledu proto nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(194)

S ohledem na zavedení náležitého systému vydávání licencí pro plavidla lovící na volném moři a plující pod guinejskou vlajkou Komise v průběhu mise na místě v Guineji ve dnech od 26. února do 1. března 2013 zjistila, že v tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku. Jelikož Guinea ke dni přijetí tohoto rozhodnutí nebyla schopna účinně kontrolovat plavidla plující pod její vlajkou vydáváním povolení k rybolovu a přijetím předpisů o podmínkách vztahujících se na tato povolení k rybolovu, Komise se domnívá, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle čl. 18 písm. b) dohody UNFSA.

(195)

Opatření, která Guinea přijala s ohledem na své povinnosti státu vlajky a pobřežního státu, proto nepostačují k zajištění souladu s články 61, 62, 94, 117 a 118 úmluvy UNCLOS a články 18 a 20 dohody UNFSA.

(196)

S ohledem na 182. až 210. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN názor, že Guinea nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(197)

Jak je popsáno v 212. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea je považována za zemi na nízkém stupni lidského rozvoje (178. místo ze 186 zemí) (31) a podle nařízení (ES) č. 1905/2006 je Guinea uvedena v kategorii nejméně rozvinutých zemí.

(198)

Jak je popsáno v 215. a 216. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, EU poskytovala Guineji v posledních letech finanční a technickou pomoc.

(199)

S ohledem na 180. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 Komise zjistila, že Guinea obdržela od jednoho členského státu EU další technickou a finanční podporu určenou na rozvoj svého systému pro sledování, kontrolu a dohled v zájmu zlepšení své schopnosti odhalovat rybolov NNN ve svých vodách a bojovat proti němu (např. zařízení dvou semaforů, technická spolupráce a pomoc poskytovaná na místě příslušníkem armády při zřizování námořní prefektury a koordinace opatření a činností na moři).

(200)

S ohledem na 217. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN názor, že úroveň rozvoje této země může mít negativní vliv na vývojový status Guineji. Avšak vzhledem k povaze zjištěných nedostatků Guineje, pomoci poskytované EU a členskými státy a opatřením přijatým k nápravě situace nemůže úroveň rozvoje této země vysvětlit celkový výkon Guineje jako státu vlajky nebo pobřežního státu, pokud jde o rybolov a nedostatečnost jejích opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(201)

Vzhledem k výše vyvozeným závěrům ohledně skutečnosti, že Belize, Kambodža a Guinea neplní své povinnosti, které jim jakožto státům vlajky, státům přístavu, pobřežním státům nebo státům trhu ukládá mezinárodní právo, a nepřijaly příslušná opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, měly by být tyto země v souladu s článkem 31 nařízení o rybolovu NNN určeny jako země, které Komise považuje za nespolupracující třetí země v boji proti rybolovu NNN.

(202)

S ohledem na čl. 18 odst. 1 písm. g) nařízení o rybolovu NNN jsou příslušné orgány členských států případně povinny odmítnout dovoz produktů rybolovu do Unie, aniž by musely žádat dodatečné důkazy nebo posílat žádost o pomoc státu vlajky, pokud si jsou vědomy toho, že osvědčení o úlovku potvrdily orgány státu vlajky určeného v souladu s článkem 31 jako nespolupracující stát.

(203)

Je třeba uvést, že určení Belize, Kambodže a Guineji jako zemí, které Komise pro účely tohoto rozhodnutí považuje za nespolupracující země, nebrání tomu, aby Komise nebo Rada učinily následný krok pro účely vypracování seznamu nespolupracujících zemí.

(204)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

27.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 346/26

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN by Komise měla třetí země uvědomit o tom, že mohou být určeny jako nespolupracující země. Uvedené oznámení je předběžné povahy. Oznámení třetím zemím o tom, že mohou být určeny jako nespolupracující třetí země, musí vycházet z kritérií stanovených v článku 31 nařízení o rybolovu NNN. Komise by zároveň měla ohledně těchto zemí přijmout všechna opatření stanovená v článku 32. Komise by měla ve svém oznámení uvést především hlavní skutečnosti a faktory, z nichž toto určení vychází, informovat tyto země o možnosti reagovat, předložit důkazy k vyvrácení takového určení, popřípadě akční plán zlepšování, a informovat o opatřeních přijatých k nápravě daného stavu. Komise by měla dotčeným třetím zemím poskytnout dostatečnou lhůtu pro odpověď na toto oznámení a přiměřený čas k nápravě situace.

(4)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN může Evropská komise určit třetí země, které v boji proti rybolovu NNN považuje za nespolupracující země. Třetí země může být určena jako nespolupracující třetí země, pokud neplní povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu vyplývají z mezinárodního práva, a nepřijme opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(5)

Určení nespolupracujících třetích zemí bude založeno na přezkoumání všech informací uvedených v čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(6)

V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN může Rada vypracovat seznam nespolupracujících zemí. Na tyto země se kromě jiného vztahují opatření uvedená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN je třeba, aby státy vlajky třetích zemí Komisi oznámily, jak zajistily provádění, kontrolu a vymáhání právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež musí jejich rybářská plavidla dodržovat.

(8)

V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN Komise administrativně spolupracuje s třetími zeměmi v oblastech, které souvisejí s prováděním tohoto nařízení.

(9)

Dne 1. ledna 2010 přijala Komise v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN oznámení Korejské republiky (dále jen „Korea“) jako státu vlajky.

(10)

Ve dnech 11. až 15. července 2011 uskutečnila Komise za podpory Evropské agentury pro kontrolu rybolovu misi do Koreje v rámci administrativní spolupráce stanovené v čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN.

(11)

Mise se snažila ověřit informace, jakým způsobem Korea zajistila provádění, kontrolu a vymáhání právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež musí její rybářská plavidla dodržovat, opatření přijatých Koreou za účelem provádění jejích závazků v boji proti rybolovu NNN a plnění požadavků a bodů týkajících se uplatňování systému osvědčení o úlovku zavedeného Unií.

(12)

Závěrečná zpráva o misi byla Koreji zaslána dne 5. října 2011.

(13)

Vyjádření Koreje k závěrečné zprávě o misi bylo obdrženo dne 28. března 2012.

(14)

V dopise ze dne 11. října 2011 předala Komise korejským orgánům informace týkající se zjištěných činností souvisejících s rybolovem NNN prováděných korejskými plavidly.

(15)

Ve dnech 17. a 18. dubna 2012 se uskutečnila následná mise Komise do Koreje navazující na opatření přijatá v rámci první mise.

(16)

Korea předala dodatečné písemné připomínky dne 16. května 2012, 25. června 2012, 21. prosince 2012, 19. června 2013 a 21. června 2013. Odpovědi poskytla rovněž během schůzek, které se uskutečnily v Bruselu ve dnech 26. ledna 2012, 8. června 2012, 6. září 2012, 9. října 2012, 8. března 2013, 13. března 2013, 22. dubna 2013, 31. května 2013 a 25. července 2013. Obě strany si dne 27. června 2013 a 17. července 2013 vyměnily písemné připomínky na politické úrovni.

(17)

Korea je smluvní stranou Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR), Komise na ochranu tuňáka modroploutvého (CCSBT), Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC), Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO), Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC), Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) a Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO). Jižní Korea ratifikovala Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS) a Dohodu OSN o rybích populacích (UNFSA). Korea přijala Dohodu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybolovných zdrojů rybářskými plavidly na volném moři (dále jen „dohoda FAO o dodržování opatření“).

(18)

Komise vyhodnotila veškeré důležité údaje za účelem posouzení toho, jak Korea jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu (2) plní své závazky zakotvené v mezinárodních dohodách a stanovené regionálními organizacemi pro řízení rybolovu uvedenými v 17. bodě odůvodnění.

(19)

Komise použila informace odvozené z dostupných údajů zveřejněných CCMALR, IOTC a ICCAT, a to buď ve formě zpráv o plnění závazků, nebo v podobě seznamů plavidel provádějících rybolov NNN, a rovněž veřejně dostupné informace uvedené ve zprávě, kterou v lednu 2013 vypracovalo Ministerstvo obchodu Spojených států pro Kongres podle oddílu 403 písm. a) zákona „Magnuson-Stevens Fisheries Conservation and Management Reauthorisation Act“ o zachování a řízení rybolovu z roku 2006 (dále jen „zpráva Národního úřadu pro mořský rybolov“ nebo „zpráva NMFS“).

(20)

Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN zkoumala Komise povinnosti Koreje jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely tohoto přezkumu Komise zohlednila parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(21)

Na základě informací získaných při misích na místě a z písemného potvrzení dotčených třetích pobřežních států Komise zjistila, že v roce 2011 a 2012 se 19 plavidel plujících pod korejskou vlajkou dopustilo závažných porušení pravidel v souvislosti s rybolovem NNN.

(22)

Na základě získaných důkazů se má za to, že se tato plavidla plující pod korejskou vlajkou dopustila níže uvedených závažných porušení pravidel pro zachování a řízení zdrojů platných v dotčených rybolovných oblastech, jelikož lovila bez platného povolení k rybolovu vydaného státem vlajky nebo příslušným pobřežním státem; lovila v uzavřených oblastech nebo v období hájení; používala falšované správní doklady pobřežního státu k dovozu produktů rybolovu ulovených za nezákonných podmínek ve výsostných vodách pobřežního státu do EU; používala falšované nebo neplatné doklady za účelem potvrzení osvědčení o úlovku ze strany korejských orgánů a dovozu produktů do EU; falšovala nebo skrývala své označení, totožnost nebo registraci; bránila úředníkům pobřežních států v plnění jejich povinností v souvislosti s kontrolou dodržování platných opatření pro zachování a řízení zdrojů; neuhradila sankce uložené příslušnými orgány pobřežního státu; jednostranně a nezákonně přejmenovala plavidla a změnila jejich volací značky. Když se tato plavidla rozhodla opustit výlučnou ekonomickou zónu pobřežního státu, nesplnila své povinnosti týkající se zaznamenání a nahlášení úlovku nebo údajů s ním souvisejících a neinformovala předem orgány pobřežního státu. Tato plavidla se mimoto podílela na překládkách, aniž by splnila podmínky stanovené v povoleních k překládce, která vydaly příslušné pobřežní státy, aniž by předem informovala pobřežní státy a aniž by příslušné státy požádala o povolení k překládce a takovéto povolení získala. Všechny tyto skutečnosti byly korejským orgánům sděleny v dopise ze dne 11. října 2011.

(23)

Komise se mimoto domnívá, že při konstatování obzvláštní závažnosti skutečností je třeba vzít v úvahu vzorec chování těchto plavidel plujících pod korejskou vlajkou. Význam, rozsah a opakování nezákonných činností, jichž se tato plavidla dopustila, jak je popsáno v 22. bodě odůvodnění, jsou další známkou závažnosti porušování pravidel.

(24)

Nedodržování právních požadavků pobřežních států v souvislosti s vymáháním období hájení, moratoria nebo uzavřené oblasti vyhrazené pro drobný rybolov obzvláště poškozuje udržitelnost rybolovných zdrojů v dotčených rozvojových pobřežních státech a ohrožuje živobytí místního obyvatelstva.

(25)

Při provozování rybolovu způsobem uvedeným v 22. bodě odůvodnění navíc tato plavidla bránila orgánům pobřežních států příslušným pro rybolov v možnosti sledovat a dohlížet na jejich činnost na moři. Komise se domnívá, že provádění překládek na moři v rozporu s podmínkami stanovenými ICCAT nebo bez svolení dotčeného pobřežního státu v rozporu s jeho právními předpisy je obzvláště závažné a mohlo by vážně narušit dosažení cílů porušených pravidel, ohrozit udržitelnost rybolovných zdrojů v dotčeném pobřežním státě a připravit příslušné orgány o jedinou možnost, jak sledovat tyto činnosti, které představují riziko z hlediska sledovatelnosti a kontroly produktů rybolovu. V některých případech zvýšila závažnost porušení pravidel trvalá nespolupráce ze strany korejského plavidla. Většina těchto případů porušování pravidel je mimoto v právních předpisech příslušných pobřežních států vymezena jako závažná.

(26)

Na základě získaných informací dospěla Komise k závěru, že Korea nepřijala dostatečná opatření k předcházení opakovaným činnostem souvisejícím s rybolovem NNN prováděným rybářskými plavidly v jejích vodách, odhalování těchto činností a ukládání příslušných sankcí. Dostupné informace potvrzují, že se rybářská plavidla plující pod korejskou vlajkou provozovaná ve vodách třetích zemí opakovaně dopouštěla porušování pravidel. Komise zjistila, že v několika případech příslušné korejské orgány navzdory dostupným informacím: – nezahájily řízení; – neuložily dotčeným plavidlům sankce; – nevymáhaly účinně sankce v případě, že je uložily; – v některých případech dokonce výši doprovodných sankcí snížily. Kvůli nedostatečné spolupráci ze strany státu vlajky (Koreje) nemohly dotčené pobřežní státy přijmout účinná donucovací opatření. Komise rovněž zjistila, že v případech, kdy korejské orgány uložily sankce, nebyla výše pokut uložených těmto plavidlům plujícím pod korejskou vlajkou zjevně adekvátní a sankce nebyly přiměřené, účinné a odrazující, jak vyžadují mezinárodní pravidla a doporučení, zejména článek 19 dohody UNFSA a bod 21 Mezinárodního akčního plánu Organizace spojených národů proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (dále jen „IPOA NNN“).

(27)

Z informací, které poskytla jedna korejská společnost, a údajů získaných během mise, kterou Komise uskutečnila v březnu 2011, Komise zjistila, že k nezákonným překládkám na moři v rozporu s panamskými právními předpisy a právními předpisy pobřežních států docházelo podél západoafrického pobřeží od Angoly po Guineu-Bissau po dobu čtyř let.

(28)

Komise má k dispozici důkazy o nezákonných překládkách, které provedla plavidla v korejském vlastnictví. Podle článku 62 úmluvy UNCLOS se musí státní příslušníci jiných států provádějící rybolov ve výlučné ekonomické zóně pobřežního státu řídit opatřeními pro zachování zdrojů a splňovat další podmínky stanovené v právních předpisech pobřežních států. Komise se tudíž domnívá, že provádění překládek na moři v rozporu se stanovenými podmínkami nebo bez svolení dotčeného pobřežního státu v rozporu s jeho právními předpisy představuje porušení pravidel v souvislosti s rybolovem NNN, které je obzvláště závažné a které by mohlo vážně narušit udržitelnost rybolovných zdrojů v dotčeném pobřežním státě.

(29)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných dotčenou zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Korea neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti s plavidly provádějícími rybolov NNN a s rybolovem NNN prováděným nebo podporovaným rybářskými plavidly plujícími pod její vlajkou nebo jejími státními příslušníky, a že nepřijala dostatečná opatření, aby zabránila zdokumentovanému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly plujícími dříve pod její vlajkou.

(30)

Co se týče skutečnosti, zda Korea účinně spolupracuje s Komisí a pobřežními státy na vyšetřování rybolovu NNN a s ním spojených činností, konstatuje se, že důkazy získané Komisí poukazují na to, že Korea jako stát vlajky neplnila své závazky podle mezinárodního práva.

(31)

Pokud jde o 19 plavidel plujících pod korejskou vlajkou, která byla zmíněna v 21. bodě odůvodnění, uvádí se, že vzhledem ke skutečnosti, že korejské orgány nespolupracovaly s Komisí podle článku 26 nařízení o rybolovu NNN, zahájila Komise vůči dotčeným provozovatelům plavidel postup podle článku 27 uvedeného nařízení.

(32)

Z této situace vyplývá, že Korea nespolupracuje a nekoordinuje své činnosti v oblasti předcházení, potírání a odstraňování rybolovu NNN rovněž s EU a ostatními státy, jak je stanoveno v bodě 28 plánu IPOA NNN. Korea taktéž nezohlednila doporučení uvedená v bodě 24 plánu IPOA NNN, v němž se státům vlajky doporučuje zajistit komplexní a účinné sledování, kontrolu a dohled nad rybolovem přes místo vykládky až k místu konečného určení, a to včetně zavedení systému sledování plavidel (VMS) v souladu s příslušnými vnitrostátními, regionálními a mezinárodními normami. To zahrnuje rovněž požadavek, aby plavidla v její jurisdikci měla na palubě VMS. Stejně tak Korea nezohlednila doporučení uvedená v bodě 45 plánu IPOA NNN, v němž se státům vlajky doporučuje zajistit, aby každé plavidlo, které je oprávněno plout pod jejich vlajkou a které provádí rybolov ve vodách mimo jejich svrchovanost nebo jurisdikci, mělo platné povolení k rybolovu vystavené dotyčným státem vlajky. Korea nedodržuje rovněž bod 47 odst. 7 plánu IPOA NNN, jelikož nevyžaduje historii plavidla, pokud jde o možné porušování pravidel, k němuž došlo před udělením povolení k rybolovu.

(33)

Je třeba rovněž uvést, že korejský národní akční plán proti rybolovu NNN z roku 2005 nebyl v rozporu s doporučeními uvedenými v bodech 26 a 27 plánu IPOA NNN aktualizován. Korejský plán z května 2013 ke zlepšení mechanismu pro předcházení a potírání činností souvisejících s rybolovem NNN prováděných plavidly plujícími pod korejskou vlajkou představuje pouhý návrh, který nelze považovat za podrobný a jednoznačný národní akční plán proti rybolovu NNN. Korea nezlepšila úroveň provádění národního akčního plánu, aby zajistila, že její úsilí o předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN bude interně koordinováno. Co se týká sledování, kontroly a dohledu nad zámořským rybářským loďstvem, nebyla splněna řada cílů. Komise během svých misí zjistila, že úroveň výměny informací s pobřežními státy není uspokojivá. Korea dosud nedodržuje požadavky týkající se plnění povinností, které jí jsou podle mezinárodního práva uloženy jako státu vlajky a státu přístavu.

(34)

V průběhu mise, která se v Koreji uskutečnila v červenci 2011, Komise zjistila, že neexistuje žádné středisko pro sledování rybolovu, které by kontrolovalo korejské zámořské rybářské loďstvo, a pracovníci útvaru pro rybolov v zámořských oblastech nemohou potvrdit, zda se dané plavidlo nachází v určité zeměpisné oblasti či mimo tuto oblast a zda je plavidlo, které provádí rybolov v dané oblasti (výlučné ekonomické zóně nebo oblasti regionální organizace pro řízení rybolovu), skutečně oprávněno vykonávat zde činnost. Co se týká potvrzování osvědčení o úlovku v případě zámořských rybářských plavidel, bylo zjištěno, že příslušný korejský orgán, Národní úřad pro kontrolu kvality produktů rybolovu, nemá žádné prostředky pro porovnání informací uvedených v osvědčeních o úlovku s jinými spolehlivými zdroji informací, jako jsou povolení k rybolovu, jejichž je dotyčný hospodářský subjekt držitelem, poloha VMS rybářských plavidel, hlášení o úlovcích nebo kopie lodních deníků. Podle informací, které poskytla korejská vláda, bylo zřízeno nové Ministerstvo moře a rybolovu a sledováním jejích plavidel bude pověřeno středisko pro sledování rybolovu. Stávající právní předpisy však dosud nejsou v souladu s čl. 18 odst. 3 písm. e) a písm. g) bodem iii) a čl. 18 odst. 4 dohody UNFSA. V tomto ohledu je třeba napravit zjištěné nedostatky v oblasti lidských zdrojů, dostupnosti údajů o poloze rybářských plavidel v reálném čase nebo historických údajů, používaných metod a vzdělávání pověřených úředníků.

(35)

Co se týká správních předpisů o překládce ryb na moři, Korea uvedla, že tyto předpisy platí pouze v případech spadajících do působnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu nebo tehdy, pokud pobřežní státy tuto činnost regulují. Bylo objasněno, že v posledním uvedeném případě nedostává korejská vláda žádné zprávy o těchto překládkách na moři. V této souvislosti je třeba uvést, že překládky na moři, které uskutečnila korejská rybářská plavidla v západoafrických vodách, představují porušení pravidel, jak je uvedeno v 21. až 28. bodě odůvodnění, a v roce 2011 byly předmětem žádostí o ověření podaných různými členskými státy (3).

(36)

Existence postupu podle článku 27 nařízení o rybolovu NNN představuje další příklad toho, že Korea neplní své povinnosti vůči plavidlům provozovaným na volném moři, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA. Podle čl. 19 odst. 1 dohody UNFSA musí stát vlajky zajistit, aby plavidla plující pod jeho vlajkou dodržovala pravidla regionálních organizací pro řízení rybolovu týkající se zachování a řízení zdrojů.

(37)

Komise zkoumala, zda Korea přijala účinná donucovací opatření vůči provozovatelům plavidel odpovědným za rybolov NNN a zda byly uplatněny dostatečně přísné sankce, které by pachatele připravily o výhody vyplývající z rybolovu NNN.

(38)

Opakovaný výskyt případů rybolovu NNN popsaných v 21. až 28. bodě odůvodnění ukazuje, že Korea nepřijala v návaznosti na příslušné požadavky Komise v reakci na tento rybolov NNN žádná donucovací opatření.

(39)

Nezajištění účinného sledování a sankcionování účasti korejských plavidel na těchto nezákonných činnostech ze strany Koreje oslabuje její schopnost plnit závazky vyplývající z článku 117 úmluvy UNCLOS, který stanoví povinnosti států přijmout pro své státní příslušníky opatření pro zachování živých zdrojů na volném moři. V této souvislosti je třeba rovněž uvést, že význam účinných opatření vůči skutečným vlastníkům plavidel potvrzuje příslušná dokumentace FAO a OECD, která zdůrazňuje význam informací o skutečných vlastnících v boji proti nezákonným činnostem (4) a potřebu záznamů o rybářských plavidlech a skutečném vlastnictví (5). Tato správní praxe, která by mohla provozovatele provádějící rybolov NNN lákat k registraci plavidel provádějících rybolov NNN, není v souladu s článkem 94 úmluvy UNCLOS.

(40)

Skutečnost, že Korea jako stát vlajky neplní své závazky v oblasti dodržování a vymáhání pravidel, jak je stanoveno v článku 19 dohody UNFSA, potvrzují i informace získané v průběhu misí, které se uskutečnily v roce 2011 a 2012, a informace shromážděné Komisí v souladu s článkem 25 nařízení o rybolovu NNN. Komise zjistila, že rybářská plavidla plující pod korejskou vlajkou opakovaně prováděla činnosti související s rybolovem NNN. Tato situace si vyžádala zahájení postupů podle článků 26 a 27 nařízení o NNN. V současné době probíhají postupy podle článku 27 s cílem zjistit, zda jsou za činnosti související s rybolovem NNN uloženy dostatečné sankce tak, aby bylo zajištěno dodržování pravidel, aby odrazovaly od porušování pravidel a aby byli pachatelé připraveni o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Korejské orgány byly o těchto postupech informovány dopisy ze dne 11. října 2011, 22. prosince 2011 a 2. března 2012.

(41)

Body 34 a 35 plánu IPOA NNN rovněž stanoví, že by státy měly zajistit, aby se rybářská plavidla oprávněná plout pod jejich vlajkou nezapojovala do rybolovu NNN, ani tento rybolov nepodporovala, a aby před registrací plavidla mohly splnit svou povinnost zajistit, aby se plavidlo na rybolovu NNN nepodílelo. Opatření uvedená v 59. bodě odůvodnění s ohledem na činnosti korejských státních příslušníků související s lovem tropických tuňáků v Guinejském zálivu, které zahrnovaly zakázané překládky prováděné plavidly plujícími pod ghanskou vlajkou, oslabují schopnost Koreje plnit závazky vyplývající z čl. 94 odst. 2 písm. b) dohody UNCLOS, podle něhož stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci podle svého vnitrostátního práva každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku.

(42)

Dostupná fakta potvrzují, že Korea nesplnila své závazky podle mezinárodního práva, co se týče účinných donucovacích opatření. V této souvislosti se připomíná, že podle korejského zákona o rozvoji námořního průmyslu z roku 2007 ve znění novely z března 2013 musí být rybářská plavidla plující pod korejskou vlajkou vybavena VMS pouze při rybolovu v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, které jej vyžadují, nebo při vykonávání činnosti ve vnitrostátních vodách podle dohod o rybolovu, které Korea podepsala s třetími zeměmi (6). Neexistuje proto právní požadavek, aby byla plavidla vybavena VMS, pokud provádějí rybolov na volném moři mimo oblast působnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu nebo ve vodách pobřežních států, s nimiž nebyla uzavřena dohoda o rybolovu. Podle informací, které korejské orgány poskytly dne 25. července 2013, není v současnosti VMS vybaveno 97 z celkem 344 korejských zámořských rybářských plavidel. Zákon o rozvoji námořního průmyslu z července 2013 nepředpokládá jednoznačně povinnou instalaci VMS ve všech korejských zámořských rybářských plavidlech bez ohledu na místo, kde provozují svou činnost. Povinné sledování pomocí VMS je nyní mezinárodně uznávanou praxí, a proto je přirozeně součástí povinností států vlajky podle čl. 18 odst. 3 písm. e) dohody UNFSA. Skutečnosti popsané v tomto bodě odůvodnění a v 21. až 28. bodě odůvodnění naznačují, že Korea nesplnila podmínky článku 94 úmluvy UNCLOS, který stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci podle svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Korea jako stát vlajky neplní rovněž svou povinnost dodržovat a vymáhat předpisy v souladu s článkem 19 dohody UNFSA, jelikož neprokázala, že jedná a působí v souladu s podrobnými pravidly stanovenými v uvedeném článku.

(43)

Co se týká donucovacích opatření zavedených Koreou, v průběhu misí, které Komise v Koreji uskutečnila, bylo rovněž zjištěno, že je třeba revidovat platné sankce za porušení pravidel, které jsou stanoveny v korejském ministerském předpisu ze dne 29. prosince 2009 o pravidlech EU souvisejících s rybolovem NNN, tzv. „zákonu o kontrole rybolovných zdrojů“. Trestní sankce stanovené v právním systému Koreje uvádějí obecnou maximální pokutu za porušení pravidel ve výši 1 000 USD. Výše těchto sankcí je zjevně neadekvátní a jednoznačně nepřiměřená závažnosti možných případů porušení pravidel, možnému dopadu takového porušení na zdroje a možnému prospěchu, který může z těchto nezákonných činností vyplývat pro osoby, které se jich dopustí. Zákon o rozvoji námořního průmyslu, který byl přijat nedávno (v červenci 2013), nestanoví jednoznačný seznam odrazujících sankcí (trestních a správních) a doprovodných sankcí. Stávající revidovaný systém předpokládá řadu výjimek v souvislosti s pozastavením platnosti povolení, nedefinuje jednoznačně závažná porušení pravidel, obsahuje nejasné definice a nejednoznačné způsoby výpočtu výše sankcí. V průběhu mise, kterou uskutečnila v březnu 2011, a na základě komunikace s Koreou Komise zjistila, že navzdory dostupnosti dostatečných informací pro oznámení porušování pravidel, jichž se dopustila korejská rybářská plavidla provozovaná na volném moři a ve vodách třetích zemí, nepodnikly příslušné korejské orgány okamžité kroky k zahájení řízení a případně k náležitému uložení sankcí dotčeným plavidlům. Podle článku 62 úmluvy UNCLOS se musí státní příslušníci jiných států provádějící rybolov ve výlučné ekonomické zóně třetí země řídit opatřeními pro zachování zdrojů a splňovat další podmínky stanovené v právních předpisech pobřežních států. V tomto ohledu nejsou správní postupy zaznamenané v Koreji v souladu s jejími mezinárodními závazky coby státu vlajky vyplývajícími z úmluvy UNCLOS.

(44)

Je třeba uvést, že Korea byla zmíněna rovněž ve zprávě Národního úřadu pro mořský rybolov (7). Korea byla určena kvůli neuložení dostatečných sankcí, které by odradily její plavidla od podílení se na rybolovných činnostech porušujících opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež vyžaduje mezinárodní dohoda o řízení rybolovu. Národní úřad pro mořský rybolov se konkrétně obává, že Korea nekontroluje účinně svých devět rybářských plavidel, která v současnosti mají povolení k rybolovu v oblasti úmluvy CCAMLR. Obdobné obavy byly vysloveny během 18. zvláštního zasedání ICCAT v listopadu 2012 s ohledem na činnosti korejských státních příslušníků, kteří se podílejí na možných nezákonných překládkách, jak je blíže popsáno v 59. bodě odůvodnění. Korejská vláda dále uvedla, že byla přijata změna příslušného zákona za účelem posílení sankcí za činnosti související s rybolovem NNN. Navzdory zákonu o rozvoji námořního průmyslu z července 2013 není nový systém sankcí dosud dostatečný, aby odrazoval od činností souvisejících s rybolovem NNN, jak je vysvětleno v 43. bodě odůvodnění.

(45)

Vzhledem k situaci uvedené v 43. a 44. bodě odůvodnění se vyvozuje závěr, že výše sankcí za porušení pravidel v souvislosti s rybolovem NNN stanovená v korejských právních předpisech není v souladu s čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, který stanoví, že sankce za porušení pravidel musí být dostatečně přísné, aby účinně zajišťovaly dodržování předpisů a odrazovaly od jejich porušování bez ohledu na místo porušení a měly by pachatele připravovat o výhody plynoucí z těchto nezákonných činností. Pokud jde o účinná donucovací opatření, Korea nejedná v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 21 plánu IPOA NNN, v němž se státům doporučuje zajistit, aby sankce pro plavidla provádějící rybolov NNN byly dostatečně přísné, a účinně tak předcházely, potíraly a odstraňovaly rybolov NNN a připravovaly pachatele o výhody plynoucí z tohoto rybolovu.

(46)

Skutečnost, že Korea neplní své povinnosti v oblasti dodržování a vymáhání předpisů, jak je vysvětleno v tomto oddíle, porušuje rovněž čl. III odst. 8 dohody FAO o dodržování opatření, v němž se uvádí, že každá strana přijme donucovací opatření vůči rybářským plavidlům oprávněným plout pod její vlajkou, která jednají v rozporu s ustanoveními dohody FAO o dodržování opatření, a případně porušování těchto ustanovení prohlásí za trestný čin podle vnitrostátních právních předpisů. Sankce za tato porušení musí být dostatečně přísné, aby účinně zajistily plnění požadavků dohody FAO o dodržování opatření a připravily pachatele o výhody plynoucí z jejich nezákonné činnosti.

(47)

S ohledem na historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů posuzovaného rybolovu NNN vzala Komise v úvahu opakující se činnosti související s rybolovem NNN prováděné plavidly plujícími pod korejskou vlajkou do roku 2013, jak je uvedeno v 21. až 24. bodě odůvodnění.

(48)

Pokud jde o stávající možnosti korejských orgánů, je třeba uvést, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (8) je Korea považována za zemi na velmi vysokém stupni lidského rozvoje (12. místo ze 186 zemí). S ohledem na její postavení se nepovažuje za nutné analyzovat stávající možnosti příslušných korejských orgánů. Je tomu tak proto, že stupeň rozvoje Koreje, jak je uvedeno v tomto bodě odůvodnění, nelze považovat za faktor, který by oslaboval schopnost příslušných orgánů spolupracovat s ostatními zeměmi a provádět donucovací kroky.

(49)

V souladu s analýzou uvedenou v 48. bodě odůvodnění je třeba rovněž uvést, že na základě informací získaných během mise v červenci 2011 se nelze domnívat, že korejským orgánům chybějí finanční zdroje; těmto orgánům naopak chybí spíše nezbytné právní a správní prostředí a pravomoci pro plnění jejich povinností.

(50)

Vzhledem k situaci popsané v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných dotyčnou zemí bylo možno v souladu s čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Korea nesplnila své povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva v oblasti spolupráce a vymáhání předpisů.

(51)

Korea ratifikovala úmluvu UNCLOS a dohodu UNFSA. Přijala dohodu FAO o dodržování opatření. Korea je rovněž smluvní stranou CCAMLR, CCSBT, IATTC, ICCAT, IOTC, SPRFMO, WCPFC, NAFO a SEAFO.

(52)

Komise provedla analýzu všech důležitých informací týkajících se statusu Koreje jakožto smluvního člena CCAMLR, IOTC a ICCAT.

(53)

Na zasedání CCAMLR v roce 2011 (9) byly v souvislosti s plavidlem Insung č. 7 vzhledem k závažnosti nezákonné činnosti vysloveny obavy ohledně výše korejských sankcí uložených provozovateli, plavidlu a veliteli. Stálý výbor CCAMLR pro provádění a plnění závazků navrhl zařadit plavidlo Insung č. 7 na seznam plavidel smluvní strany provádějících rybolov NNN, Korea však zařazení na tento seznam během 30. zasedání CCAMLR zablokovala.

(54)

Ve zprávě IOTC o plnění závazků v případě Koreji, kterou vydal výbor pro plnění závazků na svém zasedání v roce 2011 (10), byla Korea určena jako země nedodržující požadavky týkající se povinných statistických údajů stanovené v usnesení 05/05, 09/06 a 10/06 (neposkytnutí údajů o vedlejších úlovcích mořských želv a ptáků, poskytnutí pouze částečných údajů o žralocích). Výbor rovněž zjistil řadu případů porušení pravidel při plnění povinností Koreje týkajících se podávání zpráv: usnesení 10/04 o regionálním programu pozorovatelů, jelikož Korea nepředložila zprávy pozorovatelů, a usnesení 01/06 a 03/03 o programu IOTC týkajícím se statistické dokumentace o tuňáku velkookém, jelikož Korea neoznámila IOTC své porovnání údajů o vývozu a dovozu. Obavy výboru v souvislosti s úrovní dodržování pravidel ze strany Koreje sdělil zemi předseda IOTC v dopise ze dne 22. března 2011.

(55)

Podle informací získaných ze zprávy IOTC o plnění závazků předložené dne 10. března 2012 (11) Korea v roce 2011 nesplnila nebo splnila jen částečně několik usnesení přijatých IOTC. Zejména nebylo veškeré lovné zařízení označeno v souladu s usnesením 01/02 týkajícím se norem pro řízení. Co se týká VMS, Korea neplní usnesení 10/01, jelikož ve zprávě o provádění nebyly poskytnuty informace o souhrnných záznamech VMS. Korea splnila pouze částečně svou povinnost předložit údaje o žralocích, jak vyžaduje usnesení 05/05. Předseda výboru pro plnění závazků mimoto označil významné případy porušování právního rámce stanoveného IOTC. V této souvislosti nepředložila Korea zprávy pozorovatelů, jak vyžaduje usnesení IOTC 11/04, a nepředložila zprávu o výsledcích ověření údajů o vývozu tuňáka velkookého.

(56)

Podle oběžníku IOTC 2013–2014 (12) bylo v roce 2012 jedno korejské plavidlo nahlášeno jako plavidlo podílející se na možném porušování pravidel, které bylo zaznamenáno v rámci regionálního programu pozorovatelů IOTC pro sledování překládek na moři.

(57)

Připomíná se, že ICCAT zaslala Koreji v roce 2010 dopis týkající se jejího určení (13). V tomto dopise byla Korea určena jako stát, který neplní účinně a v plném rozsahu svou povinnost předávat statistické údaje, jak je uvedeno v doporučení ICCAT 05-09. V témže dopise ICCAT zdůraznila, že Korea neposkytla všechny potřebné údaje a informace, například: údaje související s úkolem I (údaje poskytnuté po uplynutí lhůty) a úkolem II (údaje o úlovku a intenzitě rybolovu předané po uplynutí lhůty a neposkytnutí údajů o velikosti úlovků); tabulky o plnění závazků předložené po uplynutí lhůty; nepředložení zpráv o překládkách; informace o normě pro řízení velkokapacitních plavidel pro lov tuňáků na dlouhou lovnou šňůru poskytnuté po uplynutí lhůty; zpráva o provádění doporučení 08-05 podaná po uplynutí lhůty; zpráva o provádění ročního plánu rybolovu obdržená po uplynutí lhůty a plán řízení kapacit předložený po uplynutí lhůty. Výbor rovněž zaznamenal tato překročení kvót ze strany Koreje: překročení kvóty pro jihoatlantského tuňáka křídlatého v rozporu s doporučením 07-03; překročení kvóty pro jihoatlantského mečouna druhý rok po sobě v rozporu s doporučením 06-03 a překročení kvóty pro severoatlantského mečouna třetí rok po sobě v rozporu s doporučením 08-02. Pokud jde o doporučení 08-01, nemá Korea jako menší producent stanovené omezení odlovů tuňáka velkookého. Výbor však rovněž zdůraznil, že se neplánovalo, že menší producenti zvýší úlovky nad 2 100 metrických tun. Výbor vyslovil obavy ohledně vzrůstající tendence korejských úlovků tuňáka velkookého. Výbor byl rovněž znepokojen skutečností, že Korea nepřijala účinná opatření k omezení odlovů marlína bělavého v rámci limitů stanovených v doporučení 06-09.

(58)

Koreji byl zaslán dopis týkající se jejího určení s ohledem na řadu nedostatků v dodržování opatření pro řízení zdrojů a požadavků na podávání zpráv v roce 2010 (14). V tomto dopise byla Korea informována o tom, že se ICCAT rozhodla zachovat určení Koreje podle svého doporučení 06-13 týkajícího se obchodních opatření. Korea byla určena rovněž kvůli neplnění povinností stanovených v doporučeních ICCAT týkajících se povinností souvisejících s předkládáním statistických údajů (05-09); dalšího posílení plánu obnovy populací marlína modrého a marlína bělavého (06-09) a omezení odlovů tuňáka křídlatého pro roky 2008, 2009, 2010 a 2011 (07-03). Výbor pro plnění závazků rozhodl, že Korea neposkytla ve stanovených lhůtách veškeré potřebné údaje a zprávy. Byly zjištěny problémy související s nepředložením zpráv, pozdním předložením, neúplnými zprávami a nedostatečnou kvalitou údajů. Výbor vyslovil rovněž obavu, že Korea nepřijala účinná opatření ke kontrole odlovu tuňáka křídlatého v rámci limitů stanovených v doporučení 07-03 a odlovu plachetníkovitých, jak je stanoveno v doporučení 06-09, což dokládá překročení kvót pro tuňáka křídlatého a marlína bělavého v roce 2008 a 2009. V důsledku těchto zjištěných nedostatků ICCAT Koreu v témže dopise týkajícím se jejího určení požádala, aby okamžitě reagovala na roční oběžník sekretariátu týkající se platnosti požadavků ICCAT na podávání zpráv a za tímto účelem přezkoumala své postupy pro sběr údajů a podávání zpráv; předložila sekretariátu předběžné plány řízení pro tuňáka křídlatého a plachetníkovité, včetně opatření, která mají být přijata k zachování vykládek v rámci stanovených cílových úrovní, a informace o kapacitě rybářských plavidel, u nichž došlo k překročení kvót.

(59)

ICCAT zaslala Koreji dopis, v němž vyjádřila znepokojení v souvislosti s řadou nedostatků v plnění závazků v roce 2011 (15). Výbor pro plnění závazků se rozhodl vyjádřit své obavy nad tím, že Korea nesplnila zcela své závazky v souladu s doporučením ICCAT týkajícím se dodržování opatření ICCAT pro zachování a řízení zdrojů ze strany státních příslušníků smluvních stran, spolupracujících nesmluvních stran, subjektů nebo rybářských subjektů (doporučení 06-14). Výbor vyslovil obavy rovněž s ohledem na činnosti korejských státních příslušníků v souvislosti s lovem tropických tuňáků v Guinejském zálivu, které mohou zahrnovat zakázané překládky prováděné plavidly plujícími pod ghanskou vlajkou. Výbor Koreu vyzval, aby zapojení korejských státních příslušníků do nezákonných činností souvisejících s tímto rybolovem řešila. Korea byla rovněž požádána, aby ICCAT informovala o opatřeních, která přijala na podporu dodržování předpisů ze strany svých státních příslušníků, kteří se podílejí na lovu tropických tuňáků v Guinejském zálivu.

(60)

ICCAT zaslala Koreji dopis, v němž vyjádřila znepokojení ohledně činností korejských státních příslušníků v roce 2012, které souvisí s lovem tropických tuňáků v Guinejském zálivu a které mohou zahrnovat zakázané překládky na moři (16). V tomto dopise ICCAT Koreu vyzvala, aby přijala veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se korejská plavidla a státní příslušníci nepodíleli na nezákonných činnostech souvisejících s tímto rybolovem.

(61)

Vzhledem k tomu, že Korea nekontroluje dostatečně plavidla na volném moři podle pravidel regionálních organizací pro řízení rybolovu a nezajistila dodržování doporučení CCAMLR, ICCAT a IOTC ze strany plavidel plujících pod její vlajkou, porušuje ustanovení čl. 18 odst. 3 písm. a) dohody UNFSA, které požaduje, aby státy, jejichž plavidla loví na volném moři, přijaly kontrolní opatření, a zajistily tak dodržování pravidel regionálních organizací pro řízení rybolovu.

(62)

Jak je popsáno v 57. bodě odůvodnění, Korea neplní své závazky vyplývající z čl. 18 odst. 3 písm. b) bodu ii) dohody UNFSA, jelikož svým plavidlům umožňuje provádět rybolov v rozporu s podmínkami, které stanovila ICCAT. Neplněním norem pro řízení týkajících se označování lovného zařízení nedodržuje Korea čl. 18 odst. 3 písm. d) dohody UNFSA. Korea neplní rovněž požadavky obsažené v čl. 18 odst. 3 písm. e) a g) dohody UNFSA týkající se evidence a včasného podávání zpráv, neboť nepředložila IOTC a ICCAT informace o výročních zprávách, statistických zprávách a zprávách pozorovatelů, údaje o obchodu a vedlejších úlovcích. Korea nedodržuje podmínky stanovené v čl. 18 odst. 3 písm. g) dohody UNFSA, jelikož neplní povinnost týkající se předkládání souhrnných záznamů VMS IOTC a sledování překládek na moři.

(63)

Je třeba rovněž uvést, že v rozporu s doporučeními uvedenými v bodech 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN Korea účinným způsobem neaktualizovala národní akční plán proti rybolovu NNN.

(64)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných dotyčnou zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Korea neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva, co se týká mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(65)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (17) je Korea považována za zemi na velmi vysokém stupni lidského rozvoje (12. místo ze 186 zemí). Na druhou stranu je Korea uvedena v příloze V nařízení (ES) č. 1905/2006 jako země spadající do kategorie nerozvojových zemí a území.

(66)

S ohledem na toto postavení nemůže být Korea považována za zemi, která má zvláštní omezení přímo vyplývající ze stupně jejího rozvoje.

(67)

Je třeba uvést, že Komise přijala v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN oznámení Koreje jako státu vlajky dne 1. ledna 2010. Korea následně na základě čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN potvrdila, že má zavedena vnitrostátní opatření pro provádění, kontrolu a vymáhání právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež musí její rybářská plavidla dodržovat.

(68)

Komise Koreu informovala o různých nedostatcích, které zjistila v průběhu uskutečněných misí a uspořádaných schůzek. Komise se snažila dosáhnout spolupráce s korejskými orgány a pokroku v nápravných opatřeních týkajících se zjištěných nedostatků. Korea nepodnikla dostatečné nápravné kroky a nezaznamenala pozitivní vývoj při nápravě zjištěných nedostatků. Komise analyzovala nedávnou revizi zákona o rozvoji námořního průmyslu, jejímž cílem je stanovit sankce, zřídit středisko pro sledování rybolovu, rozšířit instalaci zařízení VMS na všechna zámořská rybářská plavidla a zavést nové vzdělávací programy pro námořníky. Tento nový vnitrostátní právní předpis však dosud není v souladu s požadavky článků 62, 94, 117 a 118 úmluvy UNCLOS, články 18, 19 a 20 dohody UNFSA a doporučeními různých regionálních organizací pro řízení rybolovu (jejichž je Korea smluvní stranou) z důvodů, které byly objasněny v oddíle 3 rozhodnutí. Ve vztahu k ostatním vyzdviženým skutečnostem Komise na základě řady schůzek s korejskými orgány, jež se uskutečnily v období od dubna do července 2013, potvrdila, že Korea nezavedla konkrétní a jasný plán k provedení těchto kroků a dosud není s to uplatňovat své vnitrostátní právní předpisy a kontrolovat svá plavidla v oblastech mimo svou svrchovanost nebo jurisdikci.

(69)

Situace popsaná výše v tomto oddíle potvrzuje, že Korea je vysoce rozvinutou zemí s dostatečnými prostředky k tomu, aby mohla čelit zjištěným nedostatkům a napravit je, korejské orgány však dosud nezavedly a neprovedly opatření k boji proti rybolovu NNN.

(70)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných dotyčnou zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že rozvojový status a celková výkonnost Koreje v oblasti rybolovu nejsou narušeny stupněm jejího rozvoje.

(71)

Dne 1. ledna 2010 přijala Komise v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN oznámení Ghanské republiky (dále jen „Ghana“) jako státu vlajky.

(72)

Ve dnech 28. až 31. května 2013 uskutečnila Komise s podporou Evropské agentury pro kontrolu rybolovu misi v Ghaně v rámci administrativní spolupráce uvedené v čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN.

(73)

Cílem mise bylo ověřit informace týkající se ghanských opatření pro provádění, kontrolu a vymáhání právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež musí dodržovat její rybářská plavidla, opatření přijatých Ghanou za účelem provádění jejích závazků v boji proti rybolovu NNN a plnění závazků a jednotlivých bodů týkajících se uplatňování systému osvědčení o úlovku zavedeného Unií.

(74)

Závěrečná zpráva o misi byla Ghaně zaslána dne 14. června 2013.

(75)

Ve dnech 16. až 18. července 2013 se uskutečnila následná mise Komise do Ghany, jejímž cílem bylo sledovat opatření přijatá v rámci první mise. Dne 17. července 2013 zaslala Komise Ghaně písemné připomínky ohledně situace, která byla v zemi zjištěna. Dne 23. července se uskutečnila technická schůzka mezi ghanskými orgány a Komisí v podobě videokonference. Komise poskytla Ghaně příslušný zápis ze schůze dne 1. srpna 2013.

(76)

Následné podání Ghany bylo obdrženo dne 23. září 2013.

(77)

Ghana je smluvní stranou ICCAT, Mezinárodní velrybářské komise (IWC), Výboru pro africký vnitrozemský rybolov a akvakulturu (CIFAA), Výboru pro rybolov ve středozápadním Guinejském zálivu (FCWC) a Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF), což jsou subregionální poradní orgány pro rybolov.

(78)

Ghana ratifikovala úmluvu UNCLOS. Podepsala dohodu FAO z roku 2009 o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „dohoda FAO o opatřeních přístavních států“).

(79)

S cílem vyhodnotit, jak Ghana plní své mezinárodní závazky jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu (18) zakotvené v mezinárodních dohodách uvedených v 76. bodě odůvodnění a stanovené příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu uvedenými v 76. a 79. bodě odůvodnění, si Komise vyžádala a analyzovala veškeré informace, které považovala pro účely tohoto hodnocení za nezbytné.

(80)

Komise použila informace získané z dostupných údajů zveřejněných ICCAT, Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), Organizací pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) a Organizací pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO), a to buď ve formě zpráv o plnění závazků, nebo ve formě seznamů plavidel provádějících rybolov NNN, a rovněž veřejně dostupné informace získané ze zprávy Národního úřadu pro mořský rybolov v rámci Ministerstva obchodu Spojených států (19). Komise použila rovněž výsledky misí, které se v Ghaně uskutečnily v roce 2013.

(81)

Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN zkoumala Komise povinnosti Ghany jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely tohoto přezkumu Komise zohlednila parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(82)

Na základě informací získaných ze seznamů plavidel provádějících rybolov NNN sestavených regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a informací shromážděných během misí na místě, které se v Ghaně uskutečnily v květnu a červenci 2013, Komise zjistila, že plavidlo „Yucatan Basin“ provádějící rybolov NNN a uvedené na seznamu regionálních organizací pro řízení rybolovu NAFO, SEAFO a NEAFC bylo přejmenováno na „Trinity“ a v současnosti je zaregistrováno pod ghanskou vlajkou (20).

(83)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 94 odst. 1 a 2 úmluvy UNCLOS, které se týkají povinností státu vlajky, má každý stát vlajky účinně vykonávat svou jurisdikci a kontrolu nad každým plavidlem plujícím pod jeho vlajkou a jeho velitelem, důstojníky i posádkou. Tento článek státu vlajky ukládá rovněž povinnost vést rejstřík plavidel plujících pod jeho vlajkou. Komise se s ohledem na tento konkrétní případ a zavedené postupy domnívá, že Ghana není schopna zabránit registraci plavidel provádějících rybolov NNN pod její vlajkou, což ukazuje, že Ghana neplní své povinnosti, které jí jako státu vlajky ukládá mezinárodní právo.

(84)

V rámci provádění nařízení EU o rybolovu NNN ze strany členských států EU získala Komise důkazy o opakovaném porušování pravidel plavidly plujícími pod ghanskou vlajkou v rozporu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů, což vedlo k tomu, že EU dne 23. dubna 2013 podala ohledně Ghany sekretariátu ICCAT oficiální oznámení. EU poskytla sekretariátu ICCAT veškeré podpůrné informace dokládající tyto skutečnosti. Porušování pravidel souviselo s opakovanými překládkami na moři prováděnými plavidly lovícími tuňáky košelkovými nevody a plujícími pod ghanskou vlajkou v oblasti ICCAT v rozporu se zákazem překládek na moři podle pravidel ICCAT (doporučení ICCAT 12-06). V oficiálním oznámení sekretariátu ICCAT bylo navíc vyzdviženo domnělé nedodržování doporučení ICCAT 03-14 týkajícího se minimálních norem pro zavedení VMS v oblasti úmluvy ICCAT ze strany Ghany. Po obdržení těchto informací sekretariát ICCAT ghanské orgány dne 30. dubna 2013 informoval o možném nedodržování pravidel ICCAT a vyzval Ghanu, aby do dne 18. října 2013 poskytla výsledky svého šetření těchto záležitostí.

(85)

Řada plavidel lovících košelkovými nevody, která plují pod ghanskou vlajkou, prováděla v období od roku 2009 do roku 2012 v oblasti úmluvy ICCAT opakovaně nezákonné překládky na moři na dvě nákladní plavidla plující rovněž pod ghanskou vlajkou. Podle doporučení 06-11 (21) nesmějí plavidla lovící košelkovými nevody provádět v oblasti úmluvy ICCAT překládku tuňáků na moři. Komise zjistila, že docházelo k opakovaným překládkám na moři v rozporu s tímto doporučením ICCAT, a zaznamenala, že tyto nezákonné činnosti byly ghanskými orgány potvrzeny na ghanských osvědčeních o úlovku připojených k produktům rybolovu vyváženým do EU.

(86)

Komise současně shromáždila důkazy prokazující, že do dne 1. října 2012 Ghana v rozporu s body 3, 4 a 5 doporučení ICCAT 03-14 neuložila plavidlům lovícím tuňáky a provozovaným v oblasti úmluvy ICCAT povinnost hlásit zeměpisnou polohu.

(87)

V rámci provádění nařízení o rybolovu NNN členskými státy EU shromáždila Komise důkazy o opakovaném porušování pravidel v souvislosti s rybolovem NNN, jehož se dopustila plavidla plující pod ghanskou vlajkou, která jsou provozována bez povolení k rybolovu ve vodách v jurisdikci sousedních států (např. výlučné ekonomické zóny Toga, Beninu, Pobřeží slonoviny a Nigérie). Komise konstatovala, že toto porušování pravidel odhalily členské státy v rámci ověřování informací uvedených na osvědčeních o úlovku, která byla potvrzena ghanskými orgány.

(88)

Komise rovněž zjistila, že Ghana jako pobřežní stát nepřijala náležitá opatření s ohledem na opakující se činnosti související s rybolovem NNN, které provádějí rybářská plavidla provozovaná v jejích vodách nebo využívající její přístavy. Tyto činnosti související s rybolovem NNN jsou náležitě zdokumentované v posledních třech výročních zprávách o sledování, kontrole a dohledu, které ghanské orgány Komisi předložily v průběhu mise v květnu 2013.

(89)

Podle čl. 31 odst. 4 písm. b) přezkoumala Komise rovněž opatření, která Ghana přijala s ohledem na přístup produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na její trh.

(90)

V této souvislosti Komise zjistila, že Ghana nepřijala náležitá opatření s ohledem na opakovaný přístup produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na její trh a do průmyslových odvětví. V rámci provádění nařízení o rybolovu NNN členskými státy shromáždila Komise důkazy, že produkty rybolovu (především různé druhy tuňáků), které byly ghanskými a zahraničními plavidly nezákonně uloveny nebo přeloženy v oblasti úmluvy ICCAT nebo ve výlučných ekonomických zónách sousedních států, byly vyloženy v ghanském přístavu Tema, byly ghanskými provozovateli rybářských plavidel prodány ghanským společnostem a byly zpracovány ghanskými výrobními závody, aniž by příslušné ghanské orgány odhalily vstup těchto produktů do ghanského dodavatelského řetězce nebo tomuto vstupu zabránily.

(91)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí se Komise domnívá, že je prokázán opakovaný rybolov NNN prováděný ghanskými plavidly a plavidly provozovanými v ghanských vodách.

(92)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných dotyčnou zemí bylo možno na základě čl. 31 odst. 3 a 4 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Ghana neplní své povinnosti, které pro ni jako stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva v souvislosti s plavidly provádějícími rybolov NNN a s rybolovem NNN prováděným nebo podporovaným rybářskými plavidly plujícími pod její vlajkou nebo jejími státními příslušníky, nepřijala dostatečná opatření, aby zabránila zdokumentovanému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly plujícími dříve pod její vlajkou, a neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát trhu, pokud jde o zamezení přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na její trh.

(93)

Co se týče skutečnosti, zda Ghana účinně spolupracuje s Komisí a členskými státy EU na vyšetřování rybolovu NNN a s ním spojených činností, z důkazů, které Komise shromáždila, vyplývá, že Ghana neplnila své závazky jako stát vlajky, tak jak je stanoví mezinárodní právo.

(94)

Komise zejména analyzovala, jak Ghana spolupracovala v rámci postupů stanovených v nařízení o rybolovu NNN, zda Ghana přijala účinná donucovací opatření vůči provozovatelům odpovědným za zjištěné činnosti související s rybolovem NNN, jak je uvedeno v 83. až 85. bodě odůvodnění, a zda byly uloženy dostatečně přísné sankce, které by pachatele připravily o výhody vyplývající z rybolovu NNN.

(95)

S ohledem na povinnosti týkající se spolupráce a vymáhání právních předpisů se připomíná existence řady plavidel plujících pod ghanskou vlajkou a lovících tuňáky, která jsou provozována v rozporu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů nebo v rozporu s vnitrostátními právními předpisy sousedních zemí (zejména Toga, Beninu, Pobřeží slonoviny a Nigérie). S ohledem na tyto konkrétní případy shromáždila Komise důkazy prokazující, že Ghana opakovaně nereagovala či nereagovala přiměřeně na žádosti o pomoc předložené členskými státy EU podle nařízení o rybolovu NNN. Komise se domnívá, že nepovolené rybolovné činnosti těchto ghanských plavidel provádějících rybolov ve výlučné ekonomické zóně sousedních pobřežních států představují porušení čl. 62 odst. 4 úmluvy UNCLOS, jelikož tyto činnosti byly vykonávány, aniž by byly dodrženy podmínky stanovené v právních předpisech těchto pobřežních států. V průběhu mise v květnu 2013 Komise mimoto zjistila, že Ghana neoznámila zjištěné porušování pravidel sousedním pobřežním státům přímo dotčeným těmito nepovolenými rybolovnými činnostmi zaměřujícími se na vysoce stěhovavé druhy v jejich vodách, což představuje porušení povinností týkajících se spolupráce podle článku 64 úmluvy UNCLOS.

(96)

Vzhledem k této situaci Komise konstatovala, že Ghana nekontrolovala účinně tyto rybolovné činnosti a neodhalila opakované porušování mezinárodních a vnitrostátních pravidel, kterého se dopustila její plavidla. Komise zjistila, že Ghana nemá informace o tom, kde a ve kterých zahraničních vodách její rybářská plavidla skutečně vykonávají svou činnost. Tyto skutečnosti dále prokazují, že Ghana není jako stát vlajky schopna sledovat a kontrolovat rybolovné činnosti svých plavidel a převzít jurisdikci nad každou lodí plující pod její vlajkou, jak je stanoveno v článku 94 úmluvy UNCLOS.

(97)

Předpokládá se rovněž, že v případě plavidel, u nichž bylo nahlášeno, že se podílela na činnostech narušujících účinnost opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, použijí smluvní státy ICCAT postupy regionálních organizací pro řízení rybolovu, které tato plavidla odradí do doby, než stát vlajky podnikne příslušné kroky.

(98)

Pokud jde o registraci rybářských plavidel, Ghana neplní doporučení uvedená v bodech 34 a 44 plánu IPOA NNN, podle nichž by státy vlajky měly zajistit, aby se plavidla oprávněná plout pod jejich vlajkou nezapojovala do rybolovu NNN, ani tento rybolov nepodporovala, a která státy vlajky vyzývají, aby přijala opatření s cílem zajistit, aby plavidla nemohla provádět rybolov v oblastech ve vnitrostátní jurisdikci, pokud k tomu nemají povolení v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

(99)

Zejména pak v průběhu mise, která se uskutečnila v květnu 2013, shromáždila Komise důkazy, že Ghana nezavedla do dubna 2013 postup pro ověřování a kontrolu informací, které poskytují ghanské hospodářské subjekty ohledně rybolovné činnosti, na níž se vztahují osvědčení o úlovku potvrzená Ghanou. Na základě těchto skutečností a potvrzujících informací, které poskytly příslušné orgány členských států, Komise zjistila, že Ghana není s to vykonávat účinnou kontrolu rybolovných činností svých rybářských plavidel a že se potýká se značnými problémy při zajišťování spolehlivého osvědčování produktů rybolovu, které uloví její rybářská plavidla. V průběhu mise na místě, která se uskutečnila v květnu 2013, Komise zaznamenala, že od dubna 2013 byla přijata určitá nápravná opatření s cílem zvýšit spolehlivost systému osvědčení o úlovku. Komise se však domnívá, že vzhledem k neexistenci skutečné kontroly a sledování rybolovných činností ghanských plavidel nové postupy zavedené v dubnu 2013 dosud dostatečně neřeší zjištěné problémy týkající se vymáhání právních předpisů.

(100)

V této souvislosti umožnilo ověřování a inspekce provedené členskými státy u produktů rybolovu, na něž se vztahují ghanská osvědčení o úlovku, odhalit opakované činnosti související s rybolovem NNN, které provádějí ghanská plavidla lovící tuňáky, a vyzdvihnout skutečnost, že Ghana potvrzuje osvědčení o úlovku bez skutečného ověření a kontroly informací poskytovaných hospodářskými subjekty. Několik členských států EU proto v řadě případů odmítlo na hranici Unie dovážené produkty rybolovu ulovené ghanskými plavidly za nezákonných podmínek.

(101)

Komise mimoto získala důkazy potvrzující, že Ghana není schopna spolupracovat s Unií a poskytovat zpětnou vazbu o domnělých činnostech souvisejících s rybolovem NNN, které provádějí její plavidla provozovaná v oblasti úmluvy ICCAT. V této souvislosti Komise zjistila, že Ghana v rozporu s doporučením ICCAT 03-14 není s to poskytnout členským státům EU informace o zeměpisné poloze svých rybářských plavidel provozovaných v oblasti úmluvy ICCAT v období do 1. října 2012 (22). Komise zaznamenala, že během výše uvedeného období Ghana neinstalovala zařízení VMS na palubě plavidel lovících tuňáka, která jsou provozována v oblasti úmluvy ICCAT, a že v rozporu s body 3, 4 a 5 doporučení ICCAT 03-14 neuložila svým rybářským plavidlům žádné povinnosti týkající se podávání zpráv. Tato situace ukazuje, že Ghana nebyla schopna provést náležité vyšetření, poskytnout zpětnou vazbu nebo přijmout opatření v návaznosti na domnělý rybolov NNN a s ním spojené činnosti, které zjistily členské státy EU.

(102)

Výše uvedené skutečnosti, které byly popsány v 92. až 100. bodě odůvodnění, ukazují, že Ghana jako stát vlajky neplní podmínky čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, v němž je stanoveno, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci podle svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku.

(103)

Pokud jde o spolupráci s ostatními státy, Ghana nejedná v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 28 plánu IPOA NNN, který státům doporučuje, aby koordinovaly své činnosti a přímo spolupracovaly při předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, zejména rozvojem mechanismů spolupráce, které umožňují mimo jiné rychle reagovat na rybolov NNN.

(104)

Co se týká sledování, kontroly a dohledu, Ghana nejedná v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 24 plánu IPOA NNN, podle něhož mají státy vlajky zajistit komplexní a účinné sledování, kontrolu a dohled nad rybolovnými činnostmi. Komise zjistila, že popsaná situace znemožnila Ghaně účinně spolupracovat s členskými státy EU. Ghana nebyla rovněž s to reagovat na jejich žádosti, ani provést vyšetřování, poskytnout zpětnou vazbu nebo přijmout opatření v návaznosti na zjištěný domnělý rybolov NNN.

(105)

Komise zjistila, že kromě této nedostatečné schopnosti provést vyšetřování, poskytnout zpětnou vazbu nebo přijmout opatření v návaznosti na domnělý rybolov NNN Ghana rovněž nepřijala účinná donucovací opatření a neuložila plavidlům a hospodářským subjektům podílejícím se na porušování pravidel sankce, jak bylo popsáno v 83. až 85. bodě odůvodnění. V této souvislosti Komise v průběhu mise na místě v květnu 2013 zaznamenala, že Ghana zřídila mezirezortní výbor pro vyšetřování a přijímání donucovacích opatření ve vztahu k výše uvedeným údajným případům porušování pravidel, dosud však nebyl zaznamenán žádný konkrétní pokrok.

(106)

Na základě předpisů v oblasti rybolovu a výročních zpráv o sledování, kontrole a dohledu, které Ghana předložila za poslední tři roky, Komise zjistila, že Ghana zavedla právní rámec, který předpokládá odrazující systém sankcí, až donedávna však nebyly téměř žádné konkrétní sankce uplatněny a postupy vymáhání právních předpisů a stíhání nepřinášejí žádné výsledky.

(107)

V průběhu mise v květnu 2013 Komise rovněž zjistila, že ghanské Ministerstvo pro rozvoj rybolovu a akvakultury nemá právní službu pověřenou žalováním jednotlivců nebo společností odpovědných za činnosti související s rybolovem NNN. V této souvislosti Komise zjistila, že právní postupy zavedené podle článků 115 a 116 ghanského zákona o rybolovu z roku 2002 udělují soudům pravomoc zabývat se porušeními právních předpisů v oblasti rybolovu vyjma případů, kdy lze se souhlasem veřejného žalobce uložit pachatelům správní sankce. Komise rovněž zaznamenala, že ghanské právní postupy pro vymáhání právních předpisů a ukládání sankcí vyvolávají značné problémy při provádění (např. příliš zdlouhavé postupy; nedostatečné výsledky z hlediska zjištěných případů porušení pravidel a uložených sankcí). V této souvislosti se Komise domnívá, že stávající zavedené právní postupy pro vymáhání předpisů a stíhání neumožňují příslušným ghanským orgánům přijmout účinná donucovací opatření, a zejména neumožňují účinně uložit dostatečně přísné sankce, aby připravily pachatele o výhody vyplývající z rybolovu NNN.

(108)

Výše uvedené skutečnosti popsané ve 103. až 106. bodě odůvodnění dokládají, že Ghana není jako stát vlajky schopna uplatňovat nad plavidly plujícími pod její vlajkou svou jurisdikci v plném rozsahu, a naznačují, že Ghana neplnila podmínky čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, v němž je stanoveno, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci podle svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku.

(109)

Na základě informací, které Komise získala během svých misí, lze vyvodit závěr, že Ghana nemá k dispozici aktualizovaný rejstřík. Ghanské orgány uvedly, že v rejstříku země je evidováno 327 rybářských plavidel plujících pod ghanskou vlajkou. Tento počet však není v souladu s údaji získanými Komisí během mise, podle nichž činí počet ghanských plavidel s platným povolením k rybolovu 117. Vzhledem k zjevnému rozporu mezi počtem rybářských plavidel plujících pod ghanskou vlajkou a počtem plavidel s ghanským povolením k rybolovu ghanský námořní úřad během mise, která se uskutečnila v květnu 2013, uznal potřebu ověřit a aktualizovat ghanský rejstřík rybářských plavidel. Vzhledem k této situaci se Komise domnívala, že Ghana neplní své povinnosti, které jí jako státu vlajky ukládá mezinárodní právo, zejména pokud jde o čl. 94 odst. 2 úmluvy UNCLOS, který se týká povinnosti každého státu vlajky vést spolehlivý rejstřík lodí plujících pod jeho vlajkou.

(110)

Pokud jde o registraci rybářských plavidel, Ghana nejedná v souladu s doporučeními uvedenými v bodech 36 a 38 plánu IPOA NNN, podle nichž mají státy vlajky zamezit registraci plavidel, která v minulosti nedodržovala pravidla, pod jejich vlajkou, a jež státy vlajky vyzývají, aby odrazovaly plavidla od výměny vlajky za účelem nedodržování opatření pro zachování a řízení zdrojů nebo předpisů přijatých na vnitrostátní, regionální nebo celosvětové úrovni.

(111)

Co se týká účinných donucovacích opatření, Ghana nejedná v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 21 plánu IPOA NNN, v němž se státům doporučuje, aby sankce ukládané plavidlům provádějícím rybolov NNN byly dostatečně přísné, aby účinně předcházely, potíraly a odstraňovaly rybolov NNN a připravovaly pachatele o výhody plynoucí z tohoto rybolovu. Navíc Ghana neprovedla národní akční plán proti rybolovu NNN, a nesplnila tudíž doporučení uvedená v bodech 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN.

(112)

V průběhu mise v květnu 2013 Komise zjistila, že ghanské právní předpisy nepředpokládají povinnost rybářských plavidel třetích zemí, která jsou provozována v Ghaně na základě ghanského povolení k rybolovu, hlásit příslušným ghanským orgánům prostřednictvím VMS svou polohu. Ghana rovněž nevyžaduje, aby zahraniční plavidla provozovaná v její výlučné ekonomické zóně získala ghanské povolení k rybolovu. Komise se domnívala, že za této situace nemůže Ghana jako pobřežní stát zajistit účinnou kontrolu a sledování činnosti rybářských plavidel třetích zemí, která jsou provozována v jejích vodách, jelikož VMS se všeobecně považuje za spolehlivý nástroj ke sledování rybolovných činností. Tuto analýzu potvrzují opakované činnosti související s rybolovem NNN, které byly nahlášeny ve zprávách o sledování, kontrole a dohledu, jež Ghana předložila za poslední tři roky. Tyto oficiální zprávy vyzdvihují zejména skutečnost, že ghanská plavidla pro průmyslový a poloprůmyslový rybolov jsou často ghanskými orgány zadržena nebo potrestána za nezákonné rybolovné činnosti v oblasti vyhrazené pro drobný rybolov (oblast o hloubce do 30 m). V této souvislosti se Komise domnívá, že neexistence kontroly a sledování těchto plavidel provozovaných v ghanských vodách ze strany Ghany vytváří příznivé podmínky pro činnosti související s rybolovem NNN v ghanské výlučné ekonomické zóně.

(113)

V průběhu mise v květnu 2013 Komise rovněž zjistila, že příslušný ghanský orgán, který je pověřen sledováním, kontrolou a dohledem nad rybolovnými činnostmi v ghanské výlučné ekonomické zóně, nemá prostředky k provádění operací a inspekcí na moři. Komise pro rybolov je závislá výhradně na logistických prostředcích a hlídkových plavidlech ghanského námořnictva. Komise mimoto zaznamenala, že koordinace a spolupráce mezi Komisí pro rybolov a ghanským námořnictvem není dostatečná k zajištění účinného systému sledování, kontroly a dohledu nad rybolovnými činnostmi v ghanské výlučné ekonomické zóně. Komise se domnívá, že tyto nedostatečné prostředky pro zásahy na moři ohrožují snahy o vymáhání právních předpisů a vytvářejí příznivé podmínky pro rozvoj doložených činností souvisejících s rybolovem NNN v ghanské výlučné ekonomické zóně.

(114)

Komise zaznamenala značnou nerovnováhu mezi správními kapacitami Ghany pro sledování a kontrolu rybolovných činností plavidel pro průmyslový rybolov, která jsou provozována v jejích vodách, a počtem povolení k rybolovu vydaných plavidlům pro průmyslový rybolov, která jsou oprávněna k provádění činnosti v ghanské výlučné ekonomické zóně (v ghanské výlučné ekonomické zóně může kromě 12 000 plavidel pro drobný rybolov vykonávat činnost 117 plavidel pro průmyslový rybolov). Tato situace potvrzuje, že v porovnání s rozsahem rybolovných činností vykonávaných ve vodách v její jurisdikci nemá Ghana dostatečnou kapacitu pro vymáhání právních předpisů. Komise mimoto zjistila, že Ghana nepřijala národní plán pro řízení rybolovu na základě nejlepších dostupných vědeckých informací v souladu s čl. 61 odst. 2 a čl. 62 odst. 4 úmluvy UNCLOS.

(115)

V důsledku skutečností popsaných ve 111. až 113. bodě odůvodnění se Komise domnívá, že Ghana jako pobřežní stát neplní své povinnosti podle čl. 61 odst. 2 a čl. 62 odst. 1 úmluvy UNCLOS, které stanoví, že pobřežní stát musí podporovat cíl optimálního využívání živých zdrojů ve své výlučné ekonomické zóně, přičemž zohlední nejlepší vědecké důkazy, které má k dispozici, a pomocí vhodných opatření pro zachování a řízení zdrojů zejména musí zajistit zachování těchto živých zdrojů a zamezit jejich nadměrnému využívání.

(116)

S ohledem na historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů rybolovu NNN vzala Komise v úvahu opětovně se vyskytující a opakované činnosti plavidel plujících pod ghanskou vlajkou v oblasti rybolovu NNN do roku 2013.

(117)

V této souvislosti je třeba uvést, že v období od roku 2011 do roku 2013 byla Ghana několikrát určena v dopisech ICCAT vyjadřujících znepokojení, a to z toho důvodu, že neplní účinně a v plném rozsahu své povinnosti v souladu s doporučeními 09-01, 10-01 a 11-01 týkajícími se víceletého programu zachování a řízení zdrojů pro tuňáka velkookého. Ghanská plavidla provozovaná v oblasti úmluvy ICCAT řadu let nedodržují omezení odlovů tuňáka velkookého, která stanovila ICCAT, a Ghana nepřijala účinná opatření k nápravě soustavného nadměrného odlovu tuňáka velkookého. Ghana nedodržuje kvóty pro tuňáka velkookého přidělené podle doporučení ICCAT. Ačkoli Komise uznává, že Ghana dosáhla pokroku v oblasti náhrad za nadměrný odlov tuňáka velkookého v minulých letech, podotýká, že Ghana pouze zablokovala rozšiřování kapacity plavidel pro průmyslový rybolov, nepřijala však opatření k jejímu snížení za účelem dodržování výše uvedených doporučení ICCAT. V tomto ohledu se Komise domnívá, že tato trvalá nadměrná kapacita ghanských plavidel lovících tuňáky v oblasti úmluvy ICCAT a následné překračování kvót pro tuňáka velkookého (zejména v letech 2008, 2009 a 2010) představuje strukturální projev rybolovu NNN prováděného ghanskými plavidly lovícími tuňáky v oblasti úmluvy ICCAT a je v rozporu s obecnými podmínkami stanovenými v článku 62 úmluvy UNCLOS, který se týká využívání živých zdrojů.

(118)

Co se týká stávajících možností ghanských orgánů, je třeba uvést, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (23) je Ghana považována za zemi na středním stupni lidského rozvoje (135. místo ze 186 zemí). Potvrzuje to i příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (24), kde je Ghana uvedena v kategorii zemí s nízkými příjmy.

(119)

Bez ohledu na analýzu ve 117. bodě odůvodnění se podotýká, že na základě informací získaných při misi v květnu 2013 se lze domnívat, že ghanské orgány mají na základě vnitrostátního právního rámce dostatečné pravomoci, systém však postrádá především správní a organizační struktury k usnadnění plnění jejich zákonných povinností. Tato situace představuje rovněž faktor, který oslabuje schopnost příslušných orgánů spolupracovat s ostatními zeměmi a provádět donucovací kroky.

(120)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných dotyčnou zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Ghana neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky a pobřežní stát v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(121)

Ghana ratifikovala úmluvu UNCLOS. V roce 2010 podepsala úmluvu FAO o opatřeních přístavních států. Ghana je rovněž smluvní stranou ICCAT. Ghana je i členem FCWC, což je subregionální poradní orgán pro rybolov.

(122)

Komise provedla analýzu všech informací týkajících se dodržování předpisů FCWC ze strany Ghany. V prosinci 2009 byl přijat regionální akční plán proti rybolovu NNN v námořních oblastech členských zemí FCWC (FCWC RPOA). Po zasedání pracovní skupiny FCWC pro rybolov NNN v dubnu 2010 byla přijata určitá opatření, zejména co se týká způsobů registrace plavidel, spolupráce mezi členskými zeměmi FCWC k zvyšování informovanosti, dohody o opatřeních přístavních států a vypracování seznamu plavidel pro průmyslový rybolov povolených v každé členské zemi FCWC, která mají být přijata na vnitrostátní úrovni (25). Během prvního zasedání ministerské konference FCWC, které se konalo v prosinci 2009, bylo v „prohlášení z Akkry o boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu“ rozhodnuto, že všechny členské země FCWC budou plně dodržovat plán IPOA.

(123)

Ghana nepodnikla žádné kroky k provedení FCWC RPOA ani doporučení z prvního zasedání pracovní skupiny FCWC pro rybolov NNN.

(124)

Komise provedla analýzu všech důležitých informací týkajících se dodržování povinností Ghany vyplývajících z jejího statusu jakožto smluvní strany ICCAT.

(125)

Připomíná se, že ICCAT v roce 2010 zaslala Ghaně dopis o určení týkající se nedostatků v podávání zpráv (26). V tomto dopise byla Ghana určena na základě doporučení ICCAT týkajícího se obchodních opatření (06-13) kvůli skutečnosti, že neplní účinně a v plném rozsahu své povinnosti v souladu s doporučením ICCAT 05-09 týkajícím se předávání statistických údajů. V témže dopise ICCAT zdůraznila, že Ghana neposkytla všechny potřebné údaje a zprávy, jako jsou údaje související s „úkolem I“ a „úkolem II“, tabulky o plnění závazků, informace týkající se normy pro řízení velkokapacitních plavidel pro lov tuňáků na dlouhou lovnou šňůru. Sekretariát ICCAT vyslovil znepokojení ohledně účinného provádění doporučení 08-01, zejména významného překročení kvóty pro tuňáka velkookého ze strany Ghany třetí rok po sobě. Sekretariát ICCAT rovněž zdůraznil, že ačkoli doporučení 09-01 upravilo pro Ghanu omezení odlovů tuňáka velkookého pro rok 2010, částečně prostřednictvím převodu z Evropské unie, od Ghany se podle doporučení 08-01 vyžadovalo, aby v roce 2009 a/nebo 2010 vyrovnala překročení kvóty v roce 2008. Od Ghany se rovněž vyžadovalo, aby se touto záležitostí zabývala v akčním plánu podle doporučení 09-01. Měla rovněž přezkoumat své postupy sběru údajů a podávání zpráv s ohledem na požadavky ICCAT.

(126)

V dopise ICCAT o určení Ghany, který byl zaslán v roce 2011 (27), se ICCAT rozhodla zachovat určení podle doporučení 06-03 týkajícího se obchodních opatření. Ghana dosud neplnila účinně a v plném rozsahu své povinnosti v souladu s doporučením ICCAT 05-09 týkajícím se předávání statistických údajů a doporučením, kterým se mění doporučení o víceletém programu zachování a řízení zdrojů pro tuňáka velkookého (doporučení 09-01). V témže dopise ICCAT zdůraznila, že Ghana opět neposkytla ve stanovených lhůtách všechny potřebné údaje a zprávy, například údaje související s „úkolem I“ (charakteristiky loďstva), zprávu o interních krocích týkajících se plavidel o délce více než 20 m, normu pro řízení velkokapacitních plavidel pro lov tuňáků na dlouhou lovnou šňůru a zprávy na základě programu statistické dokumentace ICCAT. Sekretariát ICCAT vyslovil rovněž obavy ohledně skutečnosti, že Ghana nepřijala účinná opatření ke kontrole odlovu tuňáka velkookého v rámci omezení stanovených v doporučení 08-01 a 09-01, a ohledně možného nedodržování omezení kapacity popsaného v doporučení 04-01. Ghana byla opět vybídnuta, aby přezkoumala své postupy sběru údajů a podávání zpráv s ohledem na požadavky ICCAT. Byla vyzvána, aby sekretariátu ICCAT poskytla předběžný plán zlepšení údajů, včetně zejména informací o monitorovacích programech, programech pozorovatelů, přístavních inspekcích a programech výběru vzorků v případě drobného rybolovu, s cílem zajistit, aby Ghana plnila všechny požadavky ICCAT na podávání zpráv ve stanovených lhůtách. Ghana byla rovněž vyzvána, aby předložila sekretariátu ICCAT předběžný plán náhrad za překročení kvóty pro odlov tuňáka velkookého s přihlédnutím k opatřením, která byla s ohledem na tuňáka velkookého přijata v roce 2010, a informace o kapacitě loďstva.

(127)

V dopise ICCAT z roku 2012 vyjadřujícím znepokojení (28) byla Ghana určena jako země, která neplní účinně a v plném rozsahu své povinnosti v souladu s doporučením ICCAT týkajícím se předávání statistických údajů (05-09) a doporučením ICCAT týkajícím se víceletého programu pro zachování a řízení zdrojů pro tuňáka velkookého (04-01). V témže dopise ICCAT zdůraznila, že Ghana opět neposkytla údaje související s „úkolem I“ týkající se charakteristiky loďstva (formulář ST01) a zprávu o interních krocích týkajících se plavidel o délce více než 20 m. Tabulky o plnění závazků byly poskytnuty po uplynutí lhůty. Nadnesena byla rovněž otázka nadměrného odlovu mečouna obecného v jižním Atlantiku v rozporu s doporučením 09-03. Jelikož Ghana nezavedla opatření ICCAT pro zachování a řízení zdrojů pro tuňáka velkookého, byla vyzvána, aby tyto nedostatky napravila, konkrétně zavedla účinné opatření s cílem zakázat překládky na moři prováděné ghanskými plavidly lovícími košelkovými nevody; dodržovala ustanovení o kapacitě loďstva obsažená v doporučeních 09-01 (29), 10-01 (30) a 11-01 (31); provedla plán náhrad za překročení kvóty pro tuňáka velkookého podle doporučení 11-01; spolupracovala s Pobřežím slonoviny při jeho inspekcích týkajících se plavidel plujících pod ghanskou vlajkou v přístavu Abidžan.

(128)

V dopise ICCAT z roku 2013 vyjadřujícím znepokojení (32) vyslovil sekretariát ICCAT obavu, že Ghana nevyvinula dostatečné úsilí o provedení doporučení ICCAT 11-01 týkajícího se víceletého programu zachování a řízení zdrojů pro tuňáka velkookého a tuňáka žlutoploutvého v plném rozsahu. ICCAT uznala pokrok, kterého Ghana dosáhla v oblasti náhrad za překročení kvóty pro tuňáka velkookého v minulých letech, vyzvala však Ghanu, aby pokračovala v úsilí o uplatňování platných omezení týkajících se plavidel a provedení plánu řízení odlovu tuňáka obecného v plném rozsahu a rovněž poskytování údajů podle doporučení 11-01.

(129)

S ohledem na skutečnosti zjištěné kontrolními útvary Komise informovala Komise dopisem ze dne 23. dubna 2013 sekretariát ICCAT o skutečnostech, které by mohly vést k případnému nedodržování doporučení ICCAT 08-09 týkajícího se procesu přezkumu a podávání zpráv o plnění závazků ze strany Ghany. Sekretariát ICCAT Ghanu dopisem ze dne 30. dubna 2013 (33) informoval o možném nedodržování doporučení ICCAT 12-06 týkajícího se překládky na moři; doporučení 11-16 o dohodách o přístupu a doporučení ICCAT 03-14 týkajícího se přenosu VMS. Ghana byla vyzvána, aby ICCAT poskytla svá zjištění vyplývající z šetření těchto zjištěných případů nedodržování předpisů a informace o opatřeních přijatých k odstranění obav v souvislosti s neplněním závazků.

(130)

V průběhu misí, které Komise uskutečnila v Ghaně v květnu a červenci 2013, byla navíc zjištěna řada dalších skutečností. Ačkoli na palubě plavidel provozovaných v oblasti úmluvy ICCAT musí být nainstalováno zařízení VMS (podle doporučení ICCAT 03-14), v období do října 2012 byly zjištěny problémy s chybějícím nebo přerušeným signálem z VMS během rybolovu. Co se týká provozních možností VMS, bylo zjištěno, že Ghana vynaložila určité úsilí o zlepšení svého systému sledování, kontroly a dohledu zřízením střediska pro VMS. Tyto snahy však nedostatky zjištěné ve vztahu k VMS dostatečně neřeší.

(131)

Systém VMS nainstalovaný na palubě ghanských plavidel není náležitě používán ke kontrole toho, zda jsou rybolovné činnosti v souladu s rozsahem povolení k rybolovu. Tento systém postrádá správní a organizační postupy a zdroje potřebné pro jeho fungování: neexistují pokyny ani trvalé příkazy týkající se jeho instalace; systém nemůže zobrazovat ve stejném prostředí údaje VMS a jiné zdroje lokalizačních údajů; nebere v úvahu případné chráněné rybolovné oblasti. Existuje pouze jediné místo přístupu k údajům VMS, které má k dispozici útvar pro sledování, kontrolu a dohled, ostatní ghanské úřady, včetně jiných správních orgánů odpovědných za vydávání osvědčení o úlovku (v Akkře a Temě), nemají k těmto údajům přístup.

(132)

Ačkoli sekretariát ICCAT uznal v roce 2011 snahu Ghany o zvýšení transparentnosti jejích rybolovných činností, vyslovil rovněž dvě významné a konkrétní obavy: neexistenci funkčního VMS a přetrvávání nezákonných překládek tuňáků na moři prováděných ghanskými plavidly lovícími košelkovými nevody.

(133)

V roce 2012 obdržela Ghana od sekretariátu ICCAT na základě memoranda o porozumění určitou finanční podporu za účelem instalace nového VMS s cílem dodržovat pravidla ICCAT týkající se podávání zpráv prostřednictvím VMS. Tento systém funguje ode dne 1. října 2012. Během fáze postupného provádění memoranda o porozumění (od února do října 2012) však ghanské orgány v rozporu s doporučením ICCAT 03-14 o VMS a s článkem 47 ghanských vnitrostátních předpisů v oblasti rybolovu z roku 2010 neuložily ghanským rybářským plavidlům provozovaným v oblasti úmluvy ICCAT žádné povinnosti týkající se každodenního hlášení polohy.

(134)

Systém sledování, kontroly a dohledu a středisko pro VMS, které Ghana zřídila, se mimoto týkají pouze ghanského loďstva. Instalace zařízení VMS není stanovena jako podmínka pro to, aby mohla plavidla třetích zemí obdržet ghanské povolení k rybolovu. Ghanské orgány proto nedostávají údaje z VMS pro rybářská plavidla třetích zemí provozovaná v jejích vodách, což vytváří příznivé podmínky pro provádění činností souvisejících s rybolovem NNN v ghanské výlučné ekonomické zóně. Ghana neoznámila sekretariátu ICCAT výsledky provedení memoranda o porozumění týkajícího se instalace VMS.

(135)

Pokud jde o systém pověřených pozorovatelů, Ghana nedodržuje plně režim pozorovatelů podle doporučení ICCAT 10-10 týkajícího se stanovení minimálních norem pro programy vědeckých pozorovatelů rybářských plavidel.

(136)

Pokud jde o provádění programu ICCAT týkajícího se přístavních inspekcí podle doporučení ICCAT 97-10, ačkoli ghanský právní rámec uděluje orgánům náležité pravomoci pro plnění jejich povinností, kvůli nedostatečným zkušenostem a odborné přípravě ghanských inspektorů rybolovu režim ICCAT týkající se přístavních inspekcí není v Ghaně zaveden ani vymáhán.

(137)

Ghana mimoto neodhalila opakované porušování doporučení ICCAT ze strany plavidel plujících pod její vlajkou, pokud jde o nezákonné překládky na moři a nepovolené rybolovné činnosti v sousedních výlučných ekonomických zónách. Kvůli nedostatečné kvalifikaci zaměstnanců, neexistenci režimu přístavních inspekcí a neexistenci pokynů a příručky pro inspekce jsou inspekce v přístavech velmi slabé a nejsou prováděny účinně. Pozorovatelé nejsou informováni o pravidlech ICCAT. Inspektoři rybolovu jsou závislí na informacích a logistice, kterou poskytují hospodářské subjekty, jichž se inspekce týká. Tyto nedostatky přispívají k tomu, že Ghana neplní své povinnosti podle doporučení ICCAT 06-11, které stanoví program překládky.

(138)

Během misí Komise bylo rovněž zjištěno, že v období od roku 2009 do roku 2012 nedodržovala řada ghanských nákladních plavidel a plavidel pro lov tuňáků doporučení ICCAT 06-11. Ghanské orgány potvrzovaly osvědčení o úlovku, která zahrnovala zakázané překládky na moři a která byla podepsána veliteli obou dotyčných plavidel. Jak je popsáno ve 126. bodě doporučení, Ghaně bylo prostřednictvím dopisu sekretariátu ICCAT ze dne 21. února 2012 vyjadřujícím znepokojení výslovně připomenuto, aby provedla účinná opatření s cílem zakázat ghanským plavidlům lovícím košelkovými nevody překládky na moři. Jak je popsáno ve 128. bodě odůvodnění, dopisem ze dne 30. dubna 2013 informoval sekretariát ICCAT Ghanu rovněž o možném nedodržování doporučení ICCAT 12-06 týkajícího se překládek na moři.

(139)

V návaznosti na dopis ICCAT ze dne 21. února 2012, v němž byly vyjádřeny obavy a požadována náprava nedodržování ustanovení o kapacitě loďstva podle doporučení 09-01, doporučení 10-01 a doporučení 11-01, se Komise během své mise v květnu 2013 dotázala na snížení ghanské rybolovné kapacity. Jak potvrdil ghanský námořní úřad, bylo pouze zablokováno rozšiřování rybolovné kapacity, kapacita však nebyla snížena. Námořní úřad akceptuje nahrazení kapacity plavidel, která byla sešrotována nebo jejichž registrace pod ghanskou vlajkou byla zrušena, odmítá však registrovat pod ghanskou vlajkou nová plavidla pro lov tuňáků. V tomto ohledu Ghana nezavedla účinná opatření s cílem zajistit skutečné snížení kapacity, takže riziko nadměrného odlovu tuňáka velkookého nebylo zmírněno.

(140)

Nedostatky, které byly zjištěny v průběhu misí Komise v květnu a červenci 2013, a dodatečné informace uvedené ve 129. až 138. bodě odůvodnění dokládají, že Ghana jako stát vlajky a pobřežní stát neplní své závazky podle článků 62, 94 a 118 úmluvy UNCLOS.

(141)

Jak je popsáno ve 133. bodě odůvodnění, Ghana nedodržuje své závazky jako pobřežní stát podle čl. 62 odst. 4 písm. e) úmluvy UNCLOS týkající se povinnosti vyžadovat od rybářských plavidel provozovaných v jejích vodách zprávy o poloze prostřednictvím VMS. Tyto nedostatky ve vnitrostátním právním rámci nejsou v souladu s bodem 24 odst. 3 plánu IPOA, který stanoví, že by státy měly zajistit komplexní a účinné sledování, kontrolu a dohled nad rybolovem od samého počátku přes místo vykládky až ke konečnému určení, a to včetně zavedení VMS, v souladu s příslušnými vnitrostátními, regionálními nebo mezinárodními normami, včetně požadavku, aby plavidla v jurisdikci státu vlajky měla na palubě VMS.

(142)

Opatření uvedená ve 129. až 138. bodě odůvodnění oslabují schopnost Ghany plnit povinnosti podle čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, podle něhož stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci podle svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku.

(143)

Skutečnosti zjištěné během misí Komise odhalují, že ghanské postupy registrace plavidel nepřihlížejí k zapojení plavidel a jejich vlastníků do činností souvisejících s rybolovem NNN v minulosti. Tento přístup není v souladu s článkem 94 úmluvy UNCLOS.

(144)

Neposkytování informací o opatřeních pro zachování a řízení zdrojů, statistických údajů, seznamů plavidel a tabulek o plnění závazků oslabuje schopnost Ghany plnit závazky vyplývající z článku 118 úmluvy UNCLOS, který stanoví povinnost států spolupracovat na zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře.

(145)

Komise analyzovala všechny informace, které považovala za důležité s ohledem na možné jednání nebo opomenutí ze strany Ghany, jež mohlo narušit účinnost platných právních předpisů nebo mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(146)

V tomto ohledu je třeba uvést, že ghanský právní rámec předpokládá kontrolní opatření, například předpisy v oblasti rybolovu z roku 2010, které ghanským rybářským plavidlům ukládají povinnost získat před tím, než začnou provádět rybolovné činnosti v cizích zemích, povolení. V této souvislosti Komise zjistila, že ghanské orgány v rozporu s vnitrostátním právním rámcem opomněly tyto povinnosti uložit, což mělo za následek snížení účinnosti platných právních předpisů v oblasti boje proti rybolovu NNN v roce 2010, 2011 a 2012.

(147)

V průběhu mise, která se uskutečnila v květnu 2013, Komise rovněž zjistila, že Ghana neprovedla článek 94 zákona o rybolovu z roku 2002, který stanoví zřízení útvaru pro sledování, kontrolu a dohled nad rybolovem a vymáhání právních předpisů za účasti všech dotčených státních úřadů. Podle článku 95 zákona o rybolovu z roku 2002 mohou být příslušníci ghanského námořnictva, ghanských leteckých sil a zaměstnanci institutu pro výzkum vod jmenováni jako úředníci pověření vymáháním právních předpisů v oblasti rybolovu. V této souvislosti Komise zjistila, že Ghana tato ustanovení neprovedla, což mělo za následek snížení účinnosti platných právních předpisů v oblasti boje proti rybolovu NNN.

(148)

Během mise v květnu 2013 Komise zjistila, že do dne 1. října 2012 Ghana v rozporu se svými povinnostmi jakožto smluvní strany ICCAT stanovenými v bodech 3, 4 a 5 doporučení ICCAT 03-14 neuložila plavidlům lovícím tuňáky, která vykonávají činnost v oblasti úmluvy ICCAT, povinnost podávat zprávy o zeměpisné poloze. Ghana tak neprovedla ani ustanovení článků 42, 47, 48 a 49 předpisů v oblasti rybolovu z roku 2010. V tomto ohledu Komise zjistila, že v rozporu s vnitrostátním právním rámcem Ghana tato ustanovení neprovedla, což mělo za následek snížení účinnosti platných právních předpisů a mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů v boji proti rybolovu NNN.

(149)

V průběhu mise v květnu 2013 Komise rovněž zjistila, že Ghana neprovedla článek 42 zákona o rybolovu z roku 2002 a článek 1 předpisů v oblasti rybolovu z roku 2010, jež stanoví povinnost přijmout národní plán pro řízení a rozvoj rybolovu. V souladu s ghanskými právními předpisy má tento plán, který musí vycházet z nejlepších dostupných vědeckých informací, zajistit optimální využívání rybolovných zdrojů, a tudíž zamezit nadměrnému využívání, a musí být v souladu se zásadami řádného řízení. V této souvislosti Komise zjistila, že Ghana v rozporu se svým vnitrostátním právním rámcem tato ustanovení neprovedla, což mělo za následek snížení účinnosti platných právních předpisů v oblasti boje proti rybolovu NNN.

(150)

Je třeba rovněž uvést, že Ghana byla zmíněna i ve zprávě Národního úřadu pro mořský rybolov (34). Ghana byla určena kvůli skutečnosti, že svá rybářská plavidla nespravovala v souladu s opatřeními pro zachování a řízení zdrojů, která přijala ICCAT, a zejména doporučením 05-09, doporučením 11-01, doporučením 04-01, doporučením 11-01 a doporučením 06-11. Národní úřad pro mořský rybolov vyslovil rovněž obavy ohledně schopnosti Ghany dodržovat požadavky ICCAT týkající se omezení kapacity a zavést a účinně vymáhat zákaz překládek na moři. Národní úřad pro mořský rybolov se rovněž domnívá, že Ghana musí ukázat pokrok při dodržování doporučení ICCAT provedením schváleného plánu náhrad za překročení kvóty pro tuňáka velkookého a zlepšením sběru údajů. Národní úřad pro mořský rybolov požaduje rovněž zpřesnění odhadů Ghany týkajících se úlovků s cílem zlepšit hodnocení ICCAT, pokud jde o populace tuňáka velkookého.

(151)

Co se týká uplatňování mezinárodních nástrojů, Ghana nejedná v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 10 plánu IPOA NNN, v němž je státům doporučeno, aby přednostně ratifikovaly či přijaly dohodu UNFSA nebo k této dohodě přistoupily. Komise se domnívá, že v případě Ghany, která má značný počet rybářských plavidel podílejících se na rybolovných činnostech, jež se týkají vysoce stěhovavých druhů (především tuňák v oblasti úmluvy ICCAT), má toto doporučení obzvláštní význam.

(152)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných dotyčnou zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Ghana neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva v souvislosti s dodržováním mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(153)

Připomíná se, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (35) je Ghana považována za zemi na středním stupni lidského rozvoje (135. místo ze 186 zemí). Připomíná se rovněž, že podle nařízení (ES) č. 1905/2006 je Ghana uvedena v kategorii zemí s nízkými příjmy. S přihlédnutím k postavení Ghany Komise zkoumala, zda by informace, které shromáždila, mohly mít spojitost se zvláštními omezeními Ghany jako rozvojové země.

(154)

I když obecně mohou existovat zvláštní kapacitní omezení, co se týče kontroly a sledování, konkrétní omezení Ghany vyplývající z jejího stupně rozvoje nemůže odůvodnit neexistenci zvláštních opatření ve vnitrostátním právním rámci, která by se vztahovala na mezinárodní nástroje pro boj, potírání a odstranění činností souvisejících s rybolovem NNN. Tato omezení nemohou odůvodnit ani skutečnost, že Ghana nevymáhá účinně vnitrostátní právní předpisy prostřednictvím sankcí za porušování pravidel v souvislosti s rybolovem NNN. Mimoto existují signály, že nedodržování mezinárodních pravidel je způsobeno spíše nedostatečnou spoluprací mezi vnitrostátními orgány a rovněž neúčinným uplatňováním vnitrostátních předpisů a mezinárodního práva. Podotýká se rovněž, že úroveň rozvoje Ghany je vyšší než úroveň jiných zemí v tomto regionu, což vede k logickému závěru, že Ghana má v porovnání s mnoha jinými africkými zeměmi větší možnost plnit své povinnosti podle mezinárodního práva jako stát vlajky, pobřežní stát, stát přístavu nebo stát trhu.

(155)

Je třeba rovněž uvést, že Unie již v Ghaně financovala zvláštní opatření týkající se technické pomoci pro boj proti rybolovu NNN (36). Nejsou k dispozici žádné důkazy, že Ghana vzala vydaná doporučení v potaz, aby zjištěné nedostatky napravila.

(156)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných dotyčnou zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že v daném případě neexistují žádná důležitá rozvojová omezení. Vzhledem k povaze zjištěných nedostatků Ghany nemůže úroveň rozvoje této země omluvit či jinak odůvodnit celkovou výkonnost Ghany jako státu vlajky nebo pobřežního státu v oblasti rybolovu a nedostatečné kroky směřující k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(157)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných dotyčnou zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že rozvojový status a celková výkonnost Ghany v oblasti rybolovu nejsou narušeny jejím stupněm rozvoje.

(158)

Curaçao bylo až do dne 10. října 2010 součástí Nizozemských Antil (Curaçao, Sint Maarten, Bonaire, Sint Eustatius a Saba). Ke dni 10. října 2010 přestaly Nizozemské Antily existovat. Oznámení Nizozemských Antil jako státu vlajky přijala Komise dne 12. února 2010. Curaçao oznámilo své příslušné orgány pro účely nařízení o rybolovu NNN dne 28. března 2011.

(159)

Ve dnech 4. až 8. března 2013 uskutečnila Komise s podporou Evropské agentury pro kontrolu rybolovu misi do Curaçaa v rámci administrativní spolupráce uvedené v čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN.

(160)

Cílem mise bylo ověřit informace týkající se curaçaoských opatření pro provádění, kontrolu a vymáhání právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež musí dodržovat jeho rybářská plavidla, opatření přijatých Curaçaem za účelem provádění jeho závazků v boji proti rybolovu NNN a plnění závazků a jednotlivých bodů týkajících se uplatňování systému osvědčení o úlovku zavedeného Evropskou unií.

(161)

Zpráva o misi byla zástupcům Curaçaa předána dne 8. března 2013.

(162)

Následná mise Komise v Curaçau se uskutečnila ve dnech 3. až 6. června 2013.

(163)

Dne 5. června 2013 předložila Komise písemné připomínky týkající se zjištěné situace v zemi.

(164)

Curaçao podalo připomínky v dopise, který byl obdržen dne 31. července 2013.

(165)

Curaçao je spolupracující nesmluvní stranou ICCAT. Curaçao ratifikovalo úmluvu UNCLOS.

(166)

Za účelem posouzení toho, jak Curaçao jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu plní své mezinárodní závazky stanovené v úmluvě UNCLOS a ICCAT, si Komise vyžádala a vyhodnotila veškeré údaje, které považovala pro toto hodnocení za důležité.

(167)

Komise použila informace odvozené z dostupných údajů zveřejněných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, v tomto případě ICCAT. Při hodnocení plnění závazků Curaçaa jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu nebo státu trhu a rovněž dodržování pravidel stanovených regionálními organizacemi pro řízení rybolovu ze strany této země vzala Komise v úvahu rovněž záměr Curaçaa, který byl vyjádřen během mise Komise v červnu 2013, a to rozvíjet mezinárodní rybolov a stát se řádným členem ICCAT.

(168)

Podle čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN provedla Komise analýzu povinností Curaçaa jako státu vlajky, státu přístavu nebo pobřežního státu. Pro účely tohoto přezkumu vzala Komise v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(169)

Pokud jde o plavidla plující pod vlajkou Curaçaa, která provádějí rybolov NNN, je třeba uvést, že na základě údajů získaných ze seznamů plavidel provádějících rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu se v prozatímních ani konečných seznamech žádná taková plavidla nevyskytují, a nejsou k dispozici ani důkazy o tom, že by se v minulosti nějaká plavidla plující pod vlajkou Curaçaa na rybolovu NNN podílela, a jež by Komisi umožnily posoudit situaci Curaçaa z hlediska opakujících se činností souvisejících s rybolovem NNN. Je však třeba uvést, že podle informací, které Komise obdržela, došlo k několika případům, kdy plavidla plující pod vlajkou Curaçaa údajně prováděla činnosti související s rybolovem NNN. Konkrétně v roce 2011 vlády Japonska a Nového Zélandu sdělily Ministerstvu hospodářského rozvoje, že plavidlo plující pod vlajkou Curaçaa lovilo druhy žraloků žijící při dně pomocí hlubinných tenatových sítí v oblasti, na niž se vztahuje Úmluva o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu (SPRFMO). Používání hlubinných tenatových sítí bylo v této oblasti zakázáno na základě opatření schválených v závěrečném aktu mezinárodních konzultací o zřízení navrhované regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (závěrečný akt) z roku 2009 (37). Curaçao navíc potvrdilo osvědčení o úlovku pro toto plavidlo za dotyčné období. Curaçao zahájilo vyšetřování týkající se tohoto plavidla a přijalo preventivní opatření k ukončení jeho rybolovné činnosti v rybolovné oblasti úmluvy SPRFMO. Dotyčnému plavidlu však nebyly uloženy žádné sankce. Výše uvedeným jednáním porušilo Curaçao články 117 a 118 úmluvy UNCLOS.

(170)

Komise zkoumala, zda Curaçao přijalo účinná donucovací opatření ve vztahu k provozovatelům odpovědným za rybolov NNN a zda byly uplatněny dostatečně přísné sankce, které by připravily pachatele o výhody plynoucí z rybolovu NNN.

(171)

Během misí Komise, které se v Curaçau uskutečnily v březnu a červnu 2013, byla zjištěna řada skutečností, které ukazují, že Curaçao neplní svou úlohu jako stát vlajky. K úkolům státu vlajky patří zejména povinnost účinně uplatňovat svou jurisdikci a kontrolu nad plavidly plujícími pod jeho vlajkou týkající se správních, technických a sociálních záležitostí, jak je stanoveno v článku 94 úmluvy UNCLOS a pravidlech plánu IPOA NNN. Výše uvedené mise Komise zjistily významné problémy v možnostech Curaçaa, pokud jde o rybolov a systém řízení loďstva a kvalitu provádění opatření a postupů v oblasti sledování, kontroly a dohledu.

(172)

Na základě informací získaných během misí Komise v březnu a červnu 2013 bylo za prvé zjištěno, že neexistuje dostatečný systém sankcí za činnosti související s rybolovem NNN a že tyto sankce nejsou účinné při zajišťování dodržování pravidel, neodrazují od jejich porušování kdekoli na světě a nepřipravují pachatele o výhody plynoucí z jejich nezákonných činností.

(173)

Mise za druhé ukázaly významné nedostatky v curaçaoském systému sledovatelnosti. Jak bylo zjištěno během různých kontrol dokladů provedených na místě, curaçaoské orgány nejsou schopny zajistit sledovatelnost ve všech fázích rybolovných činností, kterými jsou: lov, překládka, vykládka, přeprava, vývoz a obchodování.

(174)

Za třetí, významné nedostatky vykazuje kontrola Curaçaa nad jeho zámořským rybářským loďstvem. Za kontrolu těchto plavidel a jejich úlovků odpovídá Ministerstvo hospodářského rozvoje, které je odpovědné rovněž za vydávání povolení k rybolovu, pozastavení jejich platnosti a odnětí. Curaçao nemá středisko pro sledování rybolovu. Vzhledem k technickým charakteristikám curaçaoských zámořských rybářských plavidel vykazuje schopnost Curaçaa kontrolovat jednání těchto plavidel a dodržování povinností a pravidel významné nedostatky z administrativního, organizačního a technického hlediska. Ačkoliv curaçaoská plavidla lovící košelkovými nevody jsou vybavena moderními prostředky předávání údajů, omezené funkce softwaru VMS nainstalovaného v prostorách Ministerstva pro hospodářský rozvoj společně se systémem sběru údajů založeným na papírových dokladech neumožňují potřebnou úroveň kontrol a porovnávání poskytovaných údajů.

(175)

Za čtvrté, curaçaoské orgány nezajišťují nepřetržité sledování obdržených údajů z VMS. Co se týká technických a provozních nedostatků, software používaný ke čtení a shromažďování údajů z VMS má omezené funkce. Podpůrná plavidla jsou vybavena VMS a měla by soustavně předávat údaje, zatímco nákladní plavidla jsou sice vybavena VMS, musí však předávat údaje pouze tehdy, mají-li na palubě ryby.

(176)

Za páté, v průběhu svých misí v březnu a červnu 2013 Komise zaznamenala, že koordinace a spolupráce mezi zámořským rybářským loďstvem plujícími pod curaçaoskou vlajkou a příslušnými curaçaoskými orgány v oblasti předávání údajů není dostatečná na to, aby byl zajištěn účinný systém sledování, kontroly a dohledu nad rybolovnými činnostmi. Tato skutečnost prokazuje nedostatečnou schopnost Curaçaa jako státu vlajky sledovat a kontrolovat rybolovné činnosti jeho loďstva a převzít pod svou jurisdikci každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jak je stanoveno v článku 94 úmluvy UNCLOS. Toto jednání Curaçaa, pokud jde o sledování, kontrolu a dohled, není rovněž v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 24 plánu IPOA NNN, podle něhož mají státy vlajky zajistit komplexní a účinné sledování, kontrolu a dohled nad rybolovnými činnostmi.

(177)

Za šesté, nedostatečné lidské zdroje, neprovádění každodenního ověřování přesnosti údajů předaných plavidly a rovněž neexistence postupů ověřování a informací o ověřování v pokynech nebo příručkách pro úředníky Ministerstva pro hospodářský rozvoj představuje porušení mezinárodních závazků Curaçaa jako státu vlajky, zejména podle článku 94 úmluvy UNCLOS. Curaçao stejně tak neprovedlo doporučení uvedená v plánu IPOA NNN, zejména v bodě 34.

(178)

Vzhledem k situaci popsané ve 173. až 176. bodě odůvodnění Curaçao neprokázalo splnění podmínek čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, v němž je stanoveno, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci podle svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku.

(179)

Curaçao nesplnilo rovněž své mezinárodní právní závazky vyplývající z článku 118 úmluvy UNCLOS, který upravuje spolupráci států na zachování a řízení živých zdrojů. Neexistence oficiálního střediska pro sledování rybolovu, které by fungovalo nepřetržitě a které by představovalo jednotné kontaktní místo, představuje vážnou překážku účinné spolupráce s třetími zeměmi, které se podílejí na překládkách a vykládkách tuňáků, jež provádějí curaçaoská plavidla.

(180)

Curaçao proto neprokázalo, že při předcházení, potírání a odstraňování rybolovu NNN spolupracuje a koordinuje své činnosti s ostatními státy způsobem uvedeným v bodě 28 plánu IPOA NNN, zejména bodě 28 odst. 6, který stanoví, že by členské státy měly rozvíjet mechanismy spolupráce, které umožňují mimo jiné rychle reagovat na rybolov NNN.

(181)

Co se týká systému osvědčení o úlovku, v průběhu misí Komise, které se uskutečnily v březnu a červnu 2013, bylo zjištěno, že správní systém pro potvrzování osvědčení o úlovku v Curaçau vykazuje určité mezery. Curaçao potvrzovalo osvědčení o úlovku, aniž by curaçaoské orgány informace na místě skutečně ověřily a zkontrolovaly, což je v rozporu s požadavky stanovenými v doporučení ICCAT 09-11 (38). Zjištěna byla rovněž naprostá neexistence spolupráce curaçaoských orgánů se státy vykládky (tj. Pobřeží slonoviny, Senegal, Ghana). Systém osvědčení o úlovku je založen výhradně na kontrolách dokladů. Pohyb plavidel na moři je možné sledovat pomocí VMS, základní systém sledování pohybu plavidel však neumožňuje shromažďovat historické údaje a nevydává varování. Tyto skutečnosti prokazují, že Curaçao nedodržuje pravidla stanovená v článcích 118 a 119 úmluvy UNCLOS.

(182)

Co se týká potvrzování osvědčení o úlovku, nejsou k dispozici jiné prostředky kontroly než VMS. V případě plavidel, která provádějí rybolov trvale mimo vody Curaçaa a vykládku nebo překládku většiny úlovků na Pobřeží slonoviny nebo v Angole, se curaçaoské orgány spoléhají pouze na zprávy těchto provozovatelů. V přístavech vykládky nebo překládky nejsou prováděny žádné kontroly. Kromě toho není navázána spolupráce se zeměmi vykládky nebo překládky.

(183)

Curaçao nevyvinulo systém vykazování úlovků, který zajišťuje evidenci veškerých úlovků v reálném čase, ani systém elektronického lodního deníku. Neumožňuje proto plnou kontrolu a sledovatelnost, účinné křížové kontroly poloh VMS, vykládek, informací o vykládkách a překládkách. Jednání Curaçaa v této záležitosti proto není v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 28 plánu IPOA NNN.

(184)

Vnitrostátní vyhláška o rybolovu na volném moři (Landsbesluit visserij op volle zee – PB č. 109) ze dne 7. října 2010 představuje základní curaçaoský právní předpis v oblasti rybolovu, který upravuje odvětví mezinárodního rybolovu. Vnitrostátní vyhláška z roku 2010 zavádí systém mezinárodních povolení. Předpis obsahuje ustanovení o provádění překládek, povinnostech týkajících se podávání zpráv a VMS.

(185)

Vnitrostátní nařízení o rybolovu z roku 1991 (Visserijlandsverordening) představuje základní vnitrostátní právní předpis v oblasti rybolovu, který stanoví pravidla a předpisy týkající se rybolovu v teritoriálních vodách Curaçaa a jeho rybolovné oblasti.

(186)

Co se týká právního a správního rámce Curaçaa, v průběhu misí Komise v březnu a červnu 2013 bylo zjištěno, že v zavedených curaçaoských strukturách a systémech existují nedostatky. Konkrétně neexistuje rejstřík případů porušení pravidel a sankcí zavedených Curaçaem, který by usnadnil ověřování předchozích činností vlastníků plavidel souvisejících s rybolovem NNN. Celková výše správních sankcí a pokut není dostatečná, a nepředstavuje tudíž jednotný a odrazující systém sankcí. Podle podání Curaçaa neobsahují jeho právní předpisy opatření týkající se správního prosazování práva. Jednotlivcům odpovědným za porušování pravidel v souvislosti s rybolovem NNN nelze proto uložit správní pokutu a vláda Curaçaa nemůže přijmout preventivní a donucovací opatření. Výše popsaným způsobem jednání nedodržuje Curaçao článek 94 úmluvy UNCLOS.

(187)

V průběhu misí Komise v březnu a červnu 2013 a na základě podání Curaçaa Komise zaznamenala, že navzdory uznaným nedostatkům v právním a správním rámci Curaçaa nepřijaly příslušné curaçaoské orgány opatření k zahájení potřebných postupů k přizpůsobení se kodexu chování v souvislosti s rybolovem NNN a revizi curaçaoských právních předpisů v oblasti rybolovu.

(188)

Důkazy, které Komise shromáždila, proto ukazují, že jednání Curaçaa s ohledem na účinná donucovací opatření není v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 21 plánu IPOA NNN, v němž se členským státům doporučuje, aby zajistily dostatečně přísné sankce za rybolov NNN prováděný plavidly, aby účinně předcházely rybolovu NNN, potíraly a odstraňovaly jej a připravovaly pachatele o výhody plynoucí z tohoto rybolovu.

(189)

Co se týká stávajících možností curaçaoských orgánů, informace o stupni rozvoje Curaçaa podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů nejsou k dispozici. Podle ukazatele světového rozvoje vypracovaného Světovou bankou (39) se Curaçao považuje za zemi s vysokými příjmy. S ohledem na toto postavení se nepovažuje za nutné analyzovat stávající možnosti příslušných curaçaoských orgánů.

(190)

Na základě informací získaných v průběhu mise Komise v březnu a červnu 2013 se nelze domnívat, že by curaçaoské orgány neměly finanční zdroje. Spíše jim chybí nezbytné právní a správní prostředí a oprávnění k plnění jejích povinností. Je třeba rovněž zdůraznit, že Komise v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 85 a 86 plánu IPOA NNN, jež se týkají zvláštních požadavků v případě rozvojových zemí, poskytla Curaçau pomoc při uplatňování nařízení o rybolovu NNN prostřednictvím zvláštního programu technické pomoci, který financovala (40).

(191)

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje závěr, že podle čl. 31 odst. 3 a odst. 5 písm. b) a d) nařízení o rybolovu NNN neplnilo Curaçao své povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky, pokud jde o spolupráci a vymáhání právních předpisů.

(192)

Curaçao ratifikovalo úmluvu UNCLOS. Ode dne 17. listopadu 2010 je Curaçao rovněž spolupracující nesmluvní stranou ICCAT.

(193)

Za účelem dalšího objasnění uplatňování mezinárodních pravidel ze strany Curaçaa je třeba uvést, že Nizozemské království v roce 2007 ratifikovalo jménem Nizozemských Antil úmluvu UNCLOS a že v Curaçau jsou vymáhány všechny legislativní nástroje přijaté Nizozemskými Antilami do dne 10. října 2010.

(194)

Komise vyhodnotila veškeré informace považované za důležité, pokud jde o status Curaçaa jako spolupracující nesmluvní strany ICCAT. Komise vyhodnotila rovněž veškeré informace, které se považovaly za důležité ohledně dohody s Curaçaem o uplatňování opatření pro zachování a řízení zdrojů, která přijala ICCAT.

(195)

Komise analyzovala veškeré dostupné informace od ICCAT ohledně plnění závazků. Za tímto účelem použila Komise souhrnné tabulky ICCAT o plnění závazků (41).

(196)

Výbor ICCAT pro dodržování opatření pro zachování a řízení zdrojů určil Curaçao pro rok 2012 kvůli neplnění jeho povinnosti týkající se včasného předávání zpráv, statistik a údajů ICCAT. V souhrnných tabulkách o plnění závazků, které jsou uvedeny ve zprávě ze zasedání výboru pro plnění závazků (42), bylo Curaçao určeno kvůli pozdnímu či neúplnému předání těchto dokumentů: údaje související s úkolem I týkající se charakteristik loďstva, pokud jde o výroční zprávy / statistické údaje; zprávy o interních krocích (týkajících se plavidel o délce větší než 20 m) s ohledem na opatření pro zachování a řízení zdrojů; informace o dohodách o přístupu; zpráva o překládkách; tabulky o plnění závazků, pokud jde o kvóty a omezení odlovů. Výše uvedené nedodržování pravidel a doporučení ICCAT (zejména doporučení ICCAT 11-12) ve spojení s ostatními skutečnostmi uvedenými v oddílech 7.1 a 7.2 tohoto rozhodnutí prokazují existenci nedostatků v plnění závazků Curaçaa jako státu vlajky, pokud jde o opatření pro zachování a řízení zdrojů, jak je stanoveno v článcích 117 a 118 úmluvy UNCLOS.

(197)

Pokud jde o politiku týkající se loďstva, Komise zjistila, že všechna curaçaoská plavidla pro průmyslový rybolov vlastní zahraniční vlastníci a Curaçao může pouze určit skutečného vlastníka plavidla. Komise se domnívá, že existence informací o skutečných vlastnících nepředstavuje dostatečný důkaz o existenci opravdové vazby mezi státem vlajky a plavidly, a pokládá tuto situaci za nedodržování ustanovení týkajících se státní příslušnosti lodí podle článku 91 úmluvy UNCLOS.

(198)

Na základě informací získaných v průběhu misí v březnu a červnu 2013 bylo zjištěno, že registraci rybářských plavidel provozovaných na volném moři provádí jeden orgán (námořní úřad Curaçaa), zatímco veškeré řízení a sledování zajišťuje jiný orgán (Ministerstvo hospodářského rozvoje). Takovéto rozdělení funkcí vyžaduje úzkou koordinaci a spolupráci mezi příslušnými orgány. Komise během svých misí v březnu a červnu 2013 zjistila, že takováto spolupráce mezi námořním úřadem a Ministerstvem pro hospodářský rozvoj neexistuje. Skutečnosti zjištěné během výše uvedených misí Komise rovněž ukazují, že postupy Curaçaa pro registraci plavidel nepřihlížejí k zapojení těchto plavidel a jejich vlastníků do činností souvisejících s rybolovem NNN v minulosti. Bylo zjištěno, že příslušné curaçaoské orgány v okamžiku registrace plavidel neprovádějí kontrolu historie plavidla ani možné účasti plavidla na činnostech souvisejících s rybolovem NNN. To znamená, že Curaçao neplní požadavky týkající se registrace plavidel pod jeho vlajkou stanovené v usnesení ICCAT 05-07 a nedodržuje článek 94 úmluvy UNCLOS. Pokud jde o registraci rybářských plavidel, Curaçao jedná v rozporu s doporučeními uvedenými v bodech 36 a 38 plánu IPOA NNN, podle nichž mají státy vlajky zamezit registraci plavidel, která se v minulosti dopustila porušování pravidel, pod svou vlajkou, a vyzývají státy vlajky, aby odrazovaly plavidla od výměny vlajky za účelem nedodržování opatření pro zachování a řízení zdrojů nebo ustanovení přijatých na vnitrostátní, regionální nebo celosvětové úrovni. Výše popsané jednání Curaçaa, pokud jde o registraci rybářských plavidel, není v souladu s doporučeními v bodě 39 plánu IPOA NNN, který členským státům doporučuje, aby učinily veškeré proveditelné kroky, včetně odmítnutí vydání povolení k rybolovu určitému plavidlu a oprávnění plout pod vlajkou daného státu, s cílem zabránit „střídání vlajek“, což je praxe spočívající v opakovaných a rychlých změnách vlajky plavidla za účelem obcházení opatření pro zachování a řízení zdrojů nebo předpisů.

(199)

Kromě výše uvedených skutečností Curaçao provozuje kromě národního rejstříku rovněž rejstřík lodí pronajatých bez posádky, čímž plavidlům plujícím pod jinou vlajkou umožňuje plout dočasně pod vlajkou Curaçaa. Je třeba uvést, že curaçaoské orgány v případě registrace plavidla plujícího pod jinou vlajkou než pod vlajkou Curaçaa do curaçaoského rejstříku plavidel pronajatých bez posádky pouze informují daný stát vlajky. V těchto případech neprovádějí curaçaoské orgány další ověření provozovatelů a/nebo skutečných vlastníků plavidel. Je nutné rovněž podotknout, že se vyskytly případy, kdy byla nákladní plavidla plující pod curaçaoskou vlajkou zaregistrována u ICCAT jinou zemí (Filipínami), aniž by byly vyrozuměny curaçaoské orgány. Tento postup Curaçaa není v souladu s článkem 94 úmluvy UNCLOS, který stanoví povinnosti států vlajky s ohledem na plavidla plující pod jejich vlajkou. V této souvislosti je třeba uvést, že Mezinárodní federace pracovníků v dopravě (ITF) považuje Curaçao za tzv. výhodnou vlajku (43).

(200)

Je třeba taktéž uvést, že v rozporu s doporučeními uvedenými v bodech 25 až 27 plánu IPOA NNN Curaçao nevypracovalo národní akční plán proti rybolovu NNN.

(201)

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje závěr, že podle čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN neplní Curaçao své povinnosti podle mezinárodního práva, pokud jde o mezinárodní pravidla, předpisy a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(202)

Připomíná se, že Curaçao není uvedeno v příloze II nařízení (ES) č. 1905/2006, které klasifikuje státy podle stupně jejich rozvoje, ani nejsou k dispozici informace o stupni rozvoje Curaçaa podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů. Naopak podle ukazatele světového rozvoje z roku 2013, který vypracovala Světová banka (44), je Curaçao považováno za zemi s vysokými příjmy.

(203)

S přihlédnutím k zjištěním učiněným během misí a k ukazateli světového rozvoje vypracovaného Světovou bankou pro Curaçao nelze tuto zemi považovat za zemi se zvláštními omezeními přímo odvozenými z úrovně jejího rozvoje. Nebyly zjištěny žádné skutečnosti naznačující, že neplnění povinností vyplývajících pro Curaçao z mezinárodního práva je výsledkem nedostatečného rozvoje. Stejně tak neexistuje žádný konkrétní důkaz, který by dával do souvislosti zjištěné nedostatky ve sledování a kontrole rybolovných činností a dohledu nad nimi s nedostatečnými kapacitami a infrastrukturou.

(204)

Je třeba rovněž uvést, že Komise již v Curaçau v roce 2011 financovala zvláštní opatření týkající se technické pomoci pro boj proti rybolovu NNN (45). Nejsou však k dispozici žádné důkazy, že Curaçao vzalo vydaná doporučení v potaz, aby zjištěné nedostatky napravilo.

(205)

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem se v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN vyvozuje závěr, že rozvojový status a celková výkonnost Curaçaa v oblasti rybolovu nejsou narušeny jeho stupněm rozvoje.

(206)

Vzhledem k výše vyvozeným závěrům ohledně skutečnosti, že Curaçao, Ghana a Korea neplní své povinnosti, které jim jakožto státům vlajky, státům přístavu, pobřežním státům nebo státům trhu ukládá mezinárodní právo, a nepřijaly příslušná opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, mělo by být těmto zemím v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN oznámeno, že mohou být určeny jako třetí země, které Komise považuje za nespolupracující třetí země v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

(207)

V souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN by Komise měla Curaçau, Ghaně a Koreji oznámit, že mohou být určeny jako nespolupracující třetí země. Komise by měla rovněž přijmout vůči Curaçau, Ghaně a Koreji všechna opatření uvedená v článku 32 nařízení o rybolovu NNN. V zájmu řádné správy by měla být stanovena lhůta, v níž mohou tyto země na oznámení písemně odpovědět a napravit situaci.

(208)

Oznámení adresované Curaçau, Ghaně a Koreji o tom, že mohou být určeny jako země, které Komise považuje pro účely tohoto rozhodnutí za nespolupracující, nebrání Komisi ani Radě, aby následně učinily jakýkoliv krok za účelem určení jako nespolupracující třetí země a vypracování seznamu nespolupracujících zemí, ani takový krok automaticky nepředpokládá,

27.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 346/50

1.

Komise dne 18. listopadu 2013 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Ackermans & Van Haaren NV („AvH“, Belgie) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií výlučnou kontrolu nad celým podnikem Aannemingsmaatschappij CFE NV („CFE“, Belgie).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.7089 – Ackermans & Van Haaren/Aannemingsmaatschappij CFE na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

27.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 346/52

1.

Komise dne 18. listopadu 2013 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Gestamp Eolica S.L. (Španělsko) kontrolovaný podnikem Corporación Gestamp, S.L. (Španělsko) a podnik Banco Santander SA (Španělsko) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií společnou kontrolu nad nově vytvořeným společným podnikem („JV“, Španělsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.7070 – Gestamp Eolica/Banco Santander/JV na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

27.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 346/53

1.

Komise obdržela dne 19. listopadu 2013 oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Renova Industries Ltd. („Renova“, Bahamy) zamýšlí získat ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování prostřednictvím své zcela vlastněné nepřímé dceřiné společnosti Venetos Holding AG („Venetos“) pomocí dohody akcionářů výlučnou kontrolu nad podnikem Schmolz + Bickenbach AG („S+B“, Švýcarsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6962 – Renova Industries/Schmolz + Bickenbach na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise: