Barcelonské prohlášení a evropsko-středomořské partnerství

Toto prohlášení je zakládající akt globálního partnerství mezi Evropskou unií (EU) a dvanácti zeměmi jižního Středomoří. Cílem tohoto partnerství je vytvořit ze Středomoří společný prostor míru, stability a prosperity díky prohloubení politického dialogu a bezpečnosti, hospodářské, finanční, sociální a kulturní spolupráce.

AKT

Závěrečné prohlášení (EN) evropsko-středomořské konference ministrů zahraničních věcí v Barceloně ve dnech 27. a 28. listopadu 1995 a její pracovní program.

PŘEHLED

Evropská unie (EU) zavádí rámec multilaterální spolupráce se zeměmi středomořské oblasti. Toto partnerství představuje novou etapu jejich vztahů. Poprvé se dotýká hospodářských, sociálních, lidských a kulturních aspektů a otázek společné bezpečnosti.

Toto partnerství dostalo reálnou podobu přijetím barcelonského prohlášení, které podepsaly členské státy EU a těchto dvanáct třetích zemí oblasti Středomoří: Alžírsko, Kypr, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Malta, Maroko, Sýrie, Tunisko, Turecko a palestinská samospráva. Přizvány byly i Liga arabských států (EN), Svaz arabského Maghrebu (UMA) (FR) a Mauritánie jako člen UMA.

Partnerství je založeno na duchu solidarity a úcty k specifičnostem každého z účastníků. Doplňuje další činnosti a iniciativy podnikané ve prospěch míru, stability a rozvoje oblasti.

Partnerství v oblasti politiky a bezpečnosti

Prvním cílem partnerství je vytvořit ve Středomoří společný prostor míru a stability. Tohoto cíle je třeba dosáhnout prostřednictvím mnohostranného dialogu, který doplní dvoustranné rozhovory zakotvené v evropsko-středomořských dohodách o přidružení. V nich se partneři zavazují:

• dodržovat lidská práva a základní svobody uplatňováním zásad Charty OSN (EN) (ES) (FR), Všeobecné deklarace lidských práv (EN) (ES) (FR) a mezinárodního práva, a provádět výměnu informací v těchto oblastech;
• dodržovat zásady právního státu a demokracie při současném uznání práva každého partnera na svobodnou volbu a rozvoj svého politického, společensko-kulturního, hospodářského a právního systému;
• respektovat nezávislost států, rovnost práv národů a jejich právo na sebeurčení;
• respektovat územní celistvost, zásady nezasahování do vnitřních záležitostí a mírové urovnání konfliktů;
• bojovat proti terorismu, organizovanému zločinu a obchodu s drogami;
• podporovat regionální bezpečnost, omezovat zbraně hromadného ničení, připojit se k mezinárodním a regionálním režimům nešíření jaderných zbraní a k dohodám o kontrole zbrojení a o odzbrojení.

Zúčastněné strany podporují spravedlivé, globální a udržitelné řešení konfliktů na Středním východě, zejména na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Hospodářské a finanční partnerství

Udržitelný a vyvážený sociálně-ekonomický rozvoj zemí oblasti Středomoří musí vést k vytvoření prostoru společné prosperity.

Reformy musí umožnit zavedení zóny volného obchodu, která povede k postupnému odstranění celních překážek (tarifních i netarifních) bránících obchodování s vyrobenými produkty. Partneři také uvažují o postupné liberalizaci obchodování se zemědělskými produkty a službami.

Zavedení Evropsko-středomořské zóny volného obchodu je podloženo evropsko-středomořskými dohodami o přidružení a dohodami o volném obchodu mezi zeměmi oblasti Středomoří. Tyto dohody se uzavírají v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) (EN) (ES) (FR).

Partneři stanovili priority pro snazší vytvoření zóny volného obchodu:

• přijmout celní režim kumulace původu zboží, přijmout právní předpisy pro hospodářskou soutěž, certifikaci hospodářských subjektů a ochranu práv duševního vlastnictví;
• rozvíjet tržní ekonomiku, soukromý sektor, přenos technologií a hospodářskou integraci zemí oblasti Středomoří;
• modernizovat hospodářské a sociální struktury, podporovat programy ve prospěch nejvíce znevýhodněných vrstev obyvatelstva;
• podporovat volný obchod, harmonizovat pravidla a celní postupy, odstranit zbytečné technické překážky obchodování se zemědělskými produkty.

Hospodářská spolupráce mezi partnery má navíc za úkol:

• podpořit soukromé úspory a investice, včetně přímých zahraničních investic;
• podpořit regionální spolupráci mezi zeměmi oblasti Středomoří;
• vytvořit příznivé prostředí pro průmysl a malé a střední podniky (MSP);
• dospět k udržitelnému řízení životního prostředí, energetiky, přírodních zdrojů a populací ryb;
• podporovat roli žen v ekonomice;
• modernizovat zemědělství.

Partneři si také musí stanovit priority spolupráce týkající se dopravních infrastruktur, rozvoje informačních technologií a modernizace telekomunikací.

Partneři také musí posílit finanční spolupráci a EU musí navýšit svou finanční pomoc, zejména formou úvěrů od Evropské investiční banky (EIB).

Sociální, kulturní a lidské partnerství

Partneři spolupracují s cílem rozvíjet lidské zdroje, podporovat porozumění mezi kulturami a vzájemné kontakty občanských společností.

V tomto ohledu kladou barcelonské prohlášení a jeho pracovní program důraz na:

• význam mezikulturního a mezináboženského dialogu;
• význam úlohy médií při vzájemném poznávání kultur a porozumění mezi nimi;
• kulturní výměny, výuku jazyků, provádění vzdělávacích a kulturních programů respektujících různou kulturní identitu;
• význam zdraví a sociálního rozvoje a dodržování základních sociálních práv;
• účast občanské společnosti na evropsko-středomořském partnerství a posílení spolupráce mezi regionálními a místními orgány;
• boj proti nepovolenému přistěhovalectví, terorismu, obchodu s drogami, mezinárodnímu zločinu a korupci.

Kontext

Barcelonské prohlášení počítá s pravidelnými schůzkami ministrů zahraničních věcí partnerských středomořských zemí a EU. Tyto evropsko-středomořské konference (EN) (FR) připravuje Evropsko-středomořský výbor Barcelonského procesu, který je také pověřen dohledem nad procesem a prioritami spolupráce.

Poslední aktualizace: 08.09.2011