Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Schengenské hodnocení a monitorování

Schengenské hodnocení a monitorování

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2022/922 o vytvoření a fungování hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Nařízením se zřizuje hodnotící a monitorovací mechanismus, který má zajistit, aby země schengenského prostoru účinně uplatňovaly schengenské acquis a udržovaly řádně fungující schengenský prostor. Jeho cílem je:

Všechny členské státy se do určité míry zapojují do prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. V současné době uplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu 23 členských států a čtyři země Evropského sdružení volného obchodu, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, které jsou přidruženými zeměmi Schengenu. Bulharsko, Kypr a Rumunsko se v souladu se svými akty o přistoupení brzy stanou součástí schengenského prostoru. Od 1. ledna 2023 se schengenské acquis plně vztahuje na Chorvatsko (rozhodnutí Rady (EU) 2022/2451). Irsko není součástí schengenského prostoru, ačkoli se účastní těch částí acquis, které se týkají policejní a justiční spolupráce včetně schengenského informačního systému.

KLÍČOVÉ BODY

Spolupráce

Členské státy, Rada Evropské unieEvropská komise musí plně spolupracovat, aby zajistily účinné provádění nařízení a plně informovaly Evropský parlament o významném vývoji. Mezi klíčové rysy schengenského hodnocení patří vzájemná spolupráce a aktivní zapojení členských států.

Hodnocení a monitorování

Hodnocení, z nichž některá mohou být provedena narychlo, mohou být:

  • prvotní,
  • periodická,
  • neohlášená:
    • za účelem vyhodnocení způsobu uplatňování schengenského acquis na vnitřních hranicích,
    • po systémových problémech s potenciálně významným negativním dopadem na danou oblast, včetně ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti,
    • pokud členský stát závažným způsobem zanedbává své povinnosti nebo pokud může docházet k závažnému porušování základních práv, nebo
  • tematická, která hodnotí, jak se uplatňují legislativní změny nebo nové politiky.

Monitorování zahrnuje:

  • přezkoumání akčních plánů a následných zpráv předložených členskými státy,
  • opakované návštěvy a
  • ověřovací návštěvy.

Hodnocení a monitorování se provádí především prostřednictvím návštěv a dotazníků, výjimečně i jinými metodami na dálku.

Spolupráce s institucemi a subjekty EU

Komise spolupracuje s institucemi a subjekty EU, zejména s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agenturou Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA).

Komise může požádat orgány EU o poskytnutí statistických údajů nebo analýz rizik, aby byla lépe informována o možných budoucích hrozbách a zajistila vnitřní bezpečnost EU ve smyslu nařízení (EU) 2019/1896.

Spolupráce s agenturou Frontex a Europolem

Agentura Frontex předkládá každoroční analýzu rizik zahrnující příslušné aspekty integrované správy hranic, která je nápomocna ročnímu programu hodnocení, včetně neohlášených hodnocení pro následující rok, s doporučeními týkajícími se:

  • konkrétních úseků vnějších hranic,
  • konkrétních hraničních přechodů a
  • konkrétních místech k posouzení souladu se směrnicí 2008/115/ES o navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (viz shrnutí).

Europol poskytuje odborné znalosti, analýzy, zprávy a další informace.

Programy hodnocení

Komise po konzultaci s institucemi EU a na základě analýz rizik a dalších informací stanoví:

  • sedmiletý víceletý program hodnocení, během něhož každý členský stát projde jedním pravidelným hodnocením a případně tematickými a neohlášenými hodnoceními,
  • roční program hodnocení.

Hodnotící týmy

Hodnocení provádějí malé týmy složené z odborníků z členských států, zástupců Komise a pozorovatelů z institucí a subjektů EU.

Všichni členové týmu a pozorovatelé musí mít odpovídající kvalifikaci, solidní teoretické znalosti a zkušenosti v oblastech, jichž se hodnocení a monitorování týká, jakož i dobré znalosti zásad, postupů a technik hodnocení.

Podávání zpráv a návazné kroky

Hodnotící zpráva analyzuje kvalitativní, kvantitativní, provozní, administrativní a organizační aspekty. Zjištění jsou hodnocena jako jedna z následujících možností:

  • osvědčené postupy,
  • nutné zlepšení nebo
  • nevyhovující.

Komise zpravidla předá zprávu a svá doporučení do čtyř týdnů členskému státu, který má poté dva týdny na vyjádření. Poté je do čtyř měsíců přijme prostřednictvím prováděcího aktu.

Hodnocený členský stát musí:

  • do dvou měsíců od přijetí zprávy předložit akční plán k provedení všech doporučení,
  • každých šest měsíců podávat Radě a Komisi zprávu o pokroku.

Závažné nedostatky

Pokud je zjištěn závažný nedostatek, jsou členské státy informovány a hodnocený členský stát musí okamžitě přijmout nápravná opatření. Rada přijímá doporučení a hodnocené členské státy musí do jednoho měsíce předložit akční plán.

Pro ověření pokroku Komise zorganizuje do 180 dnů od hodnocení opětovnou a ověřovací návštěvu, než může být akční plán uzavřen.

Podávání zpráv Evropskému parlamentu a Radě

Komise předkládá Parlamentu a Radě souhrnnou výroční zprávu o hodnoceních provedených v předchozím roce, včetně závěrů z hodnocení, nápravných opatření přijatých členskými státy a osvědčených postupů.

Přechodná opatření

Nové nařízení zrušuje nařízení (EU) č. 1053/2013 (předchozí nařízení).

  • První hodnotící programy podle nového nařízení musí být vytvořeny do 1. prosince 2022 a zahájeny 1. února 2023.
  • První víceletý hodnotící program musí zohlednit hodnocení provedená v rámci druhého víceletého programu předchozího nařízení a vypracovaná v návaznosti na tento program.
  • Zprávy a doporučení pro hodnocení provedená před 1. únorem 2023 musí být přijaty v souladu se starým nařízením, přičemž následná opatření a monitorování se provádějí podle nového nařízení.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Uplatňuje se ode dne 1. října 2022.

KONTEXT

Další informace viz:

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Rady (EU) 2022/922 ze dne 9. června 2022o vytvoření a fungování hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení nařízení (EU) č. 1053/2013 (Úř. věst. L 160, 15.6.2022, s. 1–27)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2451 ze dne 8. prosince 2022 o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Chorvatské republice (Úř. věst. L 320, 14.12.2022, s. 41–46)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – práva o stavu Schengenu 2022 (COM(2022) 301 final/2, 24.5.2022).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1–131).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39–98).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99–137).

Následné změny nařízení (EU) 2018/1726 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53–114).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1–52).

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98–107).

Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1–14).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 23.11.2022

Top