SOC/712

Návrh na rozšíření seznamu trestných činů EU o všechny formy trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů

STANOVISKO

sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě
Inkluzivnější a bezpečnější Evropa: rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti
[COM(2021) 777 final]

Zpravodaj: Cristian PÎRVULESCU

Spoluzpravodajka: Milena ANGELOVA

1.Závěry a doporučení

1.1EHSV je hluboce znepokojen tím, nakolik se za posledních deset let v Evropě zvýšil výskyt nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti. Z četných studií a konzultací vyplývá, že těchto případů výrazně přibylo a že se s takto motivovanými útoky setkává stále více jednotlivců a skupin osob. Tento vzestupný trend se odráží i v práci evropské organizované občanské společnosti – její organizace se jednak samy stávají předmětem nenávisti a jednak musí čím dál častěji poskytovat pomoc a ochranu ohroženým osobám a komunitám.

1.2EHSV podporuje tuto iniciativu Komise a vybízí Radu a Evropský parlament, aby se plně podílely na hájení základních hodnot EU. Je toho názoru, že nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti představují oblast trestné činnosti splňující kritéria, jež byla stanovena v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Budou-li takto označeny rozhodnutím Rady, pak bude možné stanovit pro tuto oblast trestné činnosti minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí.

1.3Konkrétněji vzato EHSV z dostupných poznatků vyvozuje, že výskyt trestných činů z nenávisti narůstá značnou a znepokojivou měrou, že příčiny, podpůrné faktory a důsledky tohoto jevu mají zjevný přeshraniční aspekt a že je nezbytné podniknout na úrovni EU legislativní a institucionální kroky, aby bylo možné této trestné činnosti účinně předcházet a bojovat proti ní.

1.4Stejně jako Evropský soud pro lidská práva se i EHSV domnívá, že v případech, kdy jednání, které představuje závažný trestný čin, směřuje proti tělesné či duševní integritě osoby, mohou pouze účinné prostředky trestního práva zajistit odpovídající ochranu a sloužit jako odrazující faktor.

1.5Je nutné bojovat proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti bez ohledu na to, kde k nim dochází – ať už na pracovišti, na veřejnosti, při volnočasových aktivitách nebo v soukromých a veřejných službách. Bylo by možné zvážit přijetí cílenějších opatření tam, kde je výskyt nenávistných aktů pravděpodobnější. Obecněji vzato je třeba usilovat pomocí různých prostředků a nástrojů o to, aby byly nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti zcela vymýceny z evropského veřejného prostoru.

1.6EHSV vyzývá Komisi, aby prozkoumala a zohlednila i přímé a nepřímé dopady nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti na podmínky podnikání a výkonu zaměstnání a také související důsledky pro hospodářský a sociální rozvoj.

1.7Zvláštní pozornost je třeba věnovat také informovanosti a dovednostem pracovníků, kteří hrají při potírání nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti důležitou roli – patří k nim například učitelé, novináři a pracovníci donucovaných orgánů. Pracovníci donucovacích orgánů by se měli v souladu s osvědčenými postupy jednotlivých členských států EU povinně vzdělávat a školit, a to v rámci všeobecné strategie zaměřené na posílení kapacit těchto orgánů.

1.8Je třeba zaručit obětem náležitý přístup k informacím a ke zvláštním ochranným opatřením, která mají být podle směrnice o právech obětí přijímána ve vztahu k nejzranitelnějším obětem trestných činů.

1.9Při potírání nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti hrají důležitou roli také organizace občanské společnosti, včetně sociálních partnerů. Plní totiž funkci veřejného dohledu a zároveň usilují o respektování hodnot i v rámci svých vlastních aktivit. Je třeba poskytovat jim ochranu a pomoc v jejich snaze bránit před nenávistí a diskriminací jednotlivé lokality, komunity, skupiny osob, organizace a sdělovací prostředky, mj. prosazováním dobrovolných kodexů chování a výměnou osvědčených postupů. Je nutné vyčlenit větší množství finančních prostředků, aby bylo možné mobilizovat v tomto směru jejich kapacity a odborné znalosti.

1.10Je třeba podtrhnout význam bezpečné interakce online. S rozmachem platforem sociálních médií a internetových fór vznikl prostor, v němž se někteří lidé pohybují s pocitem beztrestnosti. Je naléhavě nutné navázat spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a platformami sociálních médií, aby mohly být všechny nenávistné projevy online co nejdříve odhaleny, odstraněny a vyšetřeny.

2.Obecné připomínky

2.1EHSV poukazuje na to, že ochrana důstojnosti, základních práv a rovnosti je nedílným prvkem podstaty EU a demokratického zřízení jejích členských států. V demokracii – a ani konkrétně v EU – nesmí docházet k situacím, kdy lidé musí žít ve strachu či studu a kdy jsou obtěžováni nebo napadáni v běžném životě, při práci či během vzdělávání nebo při účasti na společenském a politickém životě. Vzhledem k rozsáhlému využívání sociálních médií se nenávist a stigmatizace rozmáhají snáze a rychleji a děti a mladí lidé jsou vystavováni stále většímu riziku. Jediným řešením je rázně a aktivně šíření nenávistných verbálních projevů a trestným činům z nenávisti předcházet a bojovat proti nim.

2.2V souvislosti s vojenskou agresí Ruské federace vůči Ukrajině – kterou EHSV jednoznačně odsuzuje – se v Evropě začaly rozsáhleji šířit dezinformace a nenávistné verbální projevy. Není to nic nového. Členské státy EU již jsou v tomto ohledu informovanější a jsou lépe schopny těmto aktům čelit. Ruská federace vede propagandistickou kampaň a snaží se znepřehlednit situaci a zpochybnit legitimitu podpory demokracie a lidských práv. Předcházení nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti a jejich potírání je tedy pro EU a její členské státy existenčně důležitou povinností.

2.3Aby bylo možné proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti účinně bojovat, musí existovat společný základ. Společnost v evropských zemích je vzájemně propojena a se svobodou pohybu vzniká stále integrovanější sociální a veřejný prostor. Členské státy mají k dispozici hlavní nástroje, jež jsou nezbytné k potírání nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti. Bez jasné angažovanosti, spolupráce a synergie, bez odpovídajících legislativních nástrojů na úrovni EU a bez jednotných definic, přístupů a možností v oblasti výměny zkušeností s politickými opatřeními a jejich vylepšování však zřejmě nebudou moci být zdárně využívány. Je třeba zajistit, aby byla v rámci tohoto úsilí za všech okolností respektována základní práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie.

2.4EHSV v minulosti již mnohokrát upozornil na to, že EU a její členské státy musí důrazněji chránit základní práva a bojovat proti celé škále diskriminačních a nenávistných forem jednání. V této souvislosti doporučuje, aby Komise svůj návrh sladila s dalšími důležitými politickými dokumenty, například s novou strategií uplatňování Listiny základních práv, se sdělením Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025, se strategií pro genderovou rovnost a rovnost LGBTIQ osob, se strategickým rámcem pro rovnost, začlenění a účast Romů, se Strategií EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života, se strategií práv osob se zdravotním postižením a se strategií v oblasti práv obětí.

2.5Komise v návrhu podrobně uvádí, jaké mohou být společné charakteristiky jednotlivců a skupin lidí, na něž bývají nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti zaměřeny. K těmto charakteristikám patří rasa, etnický původ, jazyk, náboženské vyznání, státní příslušnost, věk, pohlaví, sexuální orientace, genderová identita, vyjádření genderové identity a pohlavních znaků nebo jakákoli jiná charakteristika nebo jejich kombinace. Bylo by zapotřebí doplnit mezi ně také ideologické a politické motivy a další morální přesvědčení a hodnoty. EHSV se domnívá, že je nutné identifikovat a zkoumat rizika a hrozby také v jejich sociálním a kulturním kontextu. Dosavadní i nové výzkumné poznatky by mohly pomoci určit, v jakých situacích dochází k nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti nejčastěji.

2.6Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti mohou být namířeny proti podnikatelům nebo zaměstnancům podniku, například těm, kteří jsou v kontaktu se zákazníky. To pak má negativní dopad jak na dotyčnou osobu, tak na daný podnik. Tyto projevy a činy mohou rovněž nepřímo negativně zasáhnout celkové podnikatelské a ekonomické prostředí, protože stupňují nejistotu, nestabilitu a konflikty.

2.7EHSV se domnívá, že je naléhavě nutné realizovat informační a vzdělávací opatření, aby lidé získali povědomí o důsledcích a závažnosti nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti a o tom, jak je rozpoznávat a jak proti nim bojovat v každodenním životě. Týká se to všech věkových kategorií – dětí, mládeže i dospělých. Všechna tato informační a vzdělávací opatření by měla mít přístupný formát (co se týče informačních materiálů, školení či produktů).

2.8Zvláštní pozornost je třeba věnovat také informovanosti a dovednostem pracovníků, kteří hrají při potírání nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti důležitou roli. Například učitelé se podstatnou měrou podílejí na formování sociálního chování svých žáků. Novinářům zase přísluší nezastupitelná úloha z hlediska svobody projevu. Pracovníci donucovacích orgánů, policisté, žalobci, soudci a státní zaměstnanci hrají stěžejní roli při řešení těchto případů a navrhování preventivního právního rámce a dalších opatření.

2.9Političtí představitelé pak nesou hlavní odpovědnost za celý systém dodržování zásad právního státu a základních práv. Tato odpovědnost pro ně platí od chvíle, kdy se začnou ucházet o podporu občanů. Někteří politici a některé politické strany však při tom bohužel šíří strach a berou si za terč určité menšiny a skupiny obyvatel. Tento způsob vedení volební kampaně je nebezpečný a je nutné mu zamezit. Někteří političtí činitelé se mohou při výkonu veřejné funkce ocitnout v situaci, kdy je budou okolnosti svádět ke zneužití institucionálních a právních nástrojů s cílem podpořit diskriminaci nebo zamezit jejímu potírání. Takové počínání může mít totiž ještě závažnější důsledky. EHSV naléhavě vyzývá všechny politické představitele a strany, aby jednali zodpovědně a v souladu s postupy a zásadami inkluzivní demokracie.

2.10V této souvislosti je třeba poukázat na to, že vedoucí představitelé politických stran, nebo dokonce předsedové vlád, kteří přitom mají být garanty slušného chování ve veřejném prostoru, někdy také urážejí a slovně napadají novináře, kteří se tak mohou stát obětí dalšího násilí. EHSV apeluje na politické představitele a strany, aby k novinářům a mediálním organizacím přistupovali s respektem. Připomíná, že na závažnost této otázky formálně upozornili čtyři mezinárodní zvláštní zpravodajové pro svobodu projevu.

2.11Při potírání nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti hrají důležitou roli také organizace občanské společnosti, včetně sociálních partnerů. Plní totiž funkci veřejného dohledu a zároveň usilují o respektování hodnot i v rámci svých vlastních aktivit. Je třeba prosazovat a podporovat dobrovolné kodexy chování a výměnu osvědčených postupů.

2.12EHSV zdůrazňuje, že při předcházení trestným činům z nenávisti a v boji proti nim hrají důležitou roli místní a regionální orgány. Tyto orgány jsou v nejužším kontaktu s občany a mohou sledovat, zda k těmto rizikům a činům může skutečně dojít. Mohou rovněž prostřednictvím komunitních a vzdělávacích programů a s pomocí ústředních vlád, organizací občanské společnosti a sociálních partnerů zajistit, aby byla využita síla solidarity a empatie.

2.13Je na jednotlivých státech, aby vytvořily příznivé podmínky pro dodržování práva na svobodu projevu a práva na rovné a nediskriminační zacházení. Mohou v této souvislosti přijmout pozitivní opatření s cílem zamezit diskriminaci a odstranit základní příčiny nenávisti.

3.Konkrétní připomínky

3.1Lze říci, že Komise ve sdělení uvádí přesvědčivé skutečnosti a argumenty, jimiž zdůvodňuje, proč podle ní nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti splňují stanovená kritéria pro zařazení do výčtu trestných činů EU, a to co se týče závažnosti, míry výskytu a tendence vývoje i přeshraničního rozměru.

3.2Komise ve sdělení zcela správně poukazuje na závažnost nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti danou tím, že jsou v rozporu se společnými hodnotami a základními právy EU a mají škodlivý dopad na jednotlivce, komunity i celou společnost. Hodnoty EU pomáhají utvářet otevřenou společnost, která má velký význam pro lidi, podniky a organizace. Mezi hodnotami EU má pevné místo rovnost, přičemž rovnost příležitostí je základním předpokladem dosažení sociálního pokroku. Je s ní neoddělitelně spjata rozmanitost a pluralita. Rovnost je hybnou silou inovací a přináší ekonomickou přidanou hodnotu.

3.3Vzhledem k tomu, že se členské státy stále intenzivněji snaží bojovat proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti prostřednictvím svého trestního práva a že je nutné zamezit nejednotnému postupu a zajistit v EU rovnější podmínky, se zdá být opodstatněné vytvořit pro potírání těchto projevů a činů společný trestněprávní rámec EU, který bude respektovat vnitrostátní právní systémy a článek 2 Smlouvy.

3.4Zároveň je nutné respektovat pravomoci EU v oblasti trestního práva, které jí umožňují stanovit minimální pravidla prostřednictvím směrnic převáděných následně do vnitrostátního práva.

3.5EHSV je toho názoru, že je třeba vnímat nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti jako trestné činy, jež pojí stejná podstata – ta spočívá v nenávisti, která plyne z předsudků a je namířena proti jednotlivým osobám nebo skupinám osob. Je tedy nezbytné pohlížet na tyto činy uceleným způsobem a neuplatňovat u jednotlivých forem nenávisti nebo dotčených skupin izolovaný přístup, zejména s ohledem na rozdíly mezi členskými státy. EHSV rovněž žádá, aby byly nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti posuzovány ve spojitosti s celým souborem hodnot EU a základních práv. Mimoto by měly být identifikovány vazby mezi nenávistnými verbálními projevy a trestnými činy z nenávisti a jinými trestnými činy, které již figurují na seznamu trestných činů EU. V tomto ohledu je třeba zintenzivnit výměnu informací mezi donucovacími orgány a vládami.

3.6EHSV očekává, že budou v další fázi definovány pojmy „nenávistný verbální projev“ a „trestný čin z nenávisti“, a je připraven zapojit se do interinstitucionální konzultace. Vypracování těchto definic má zásadní význam pro zaručení právní jistoty, ale také pro ochranu základních práv a srozumitelnou všeobecnou komunikaci. Vhodným východiskem pro navržení definic, které bude možné používat v tomto širším kontextu, je rámcové rozhodnutí Rady o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva. Mohly by k tomu posloužit také definice, které používá Rada Evropy.

3.7Do definic nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti je třeba zahrnout všechny příslušné charakteristiky, které jsou chráněny z titulu základních práv EU. Patří k nim pohlaví či gender, rasa nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk a sexuální orientace, ale také ideologické a morální přesvědčení. Chráněné charakteristiky by měly být v definicích pojaty podle stejných zásad, i když se navzájem liší. Mělo by se rovněž zamezit roztříštěnému přístupu k jednotlivým menšinám a skupinám osob, a proto je třeba použít v definicích obecné formulace, které se mohou vztahovat na celé spektrum dané chráněné charakteristiky. Kromě toho by definice měly být dostatečně inkluzivní, aby obsáhly i nové společenské jevy, které se případně v budoucnu vyskytnou.

3.8Tyto definice by měly zahrnovat veškeré činy a projevy, ať už v ústní či písemné podobě, bez ohledu na to, kde k nim dochází, tj. zda se tak děje na pracovišti, na veřejnosti, při volnočasových aktivitách nebo při využívání soukromých a veřejných služeb. Měly by rovněž zahrnovat projevy a činy odehrávající se online i offline.

3.9Tyto definice by sice měly být komplexní, není však možné, aby zamezily všem nejasnostem. V praxi bude při jejich používání vždy zapotřebí posoudit daný případ individuálně na základě zjištěných okolností a daného kontextu. V tomto ohledu by například mohly být vypracovány společné pokyny, kterými faktory se při tomto posuzování zabývat, aby se tak dosáhlo co nejjednotnějšího uplatňování definic a pravidel.

3.10Je rovněž důležité, aby definice a pravidla sloužily svému účelu a neměly opačný účinek. Nemělo by například docházet k tomu, že budou za negativní označena slova, která jsou zpravidla používána v neutrálním významu. Souvisí to rovněž s cílem vypracovat společná pravidla, která umožní chránit všechny skupiny osob, a nebudou zaměřena pouze na určité skupiny.

3.11Při vymezování nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti a souvisejících sankcí je nutné jasně určit jejich spojitost s celým souborem základních práv. Týká se to především svobody projevu a svobody informací, včetně podmínek opravňujících k omezení svobody projevu jednotlivců a sdělovacích prostředků. Analogicky může být zapotřebí vyjasnit spojitost i s jinými základními právy.

3.12Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti sice lze označit za samostatný druh trestné činnosti, do určité míry se však překrývají s jinými trestnými činy, které již figurují na seznamu trestných činů EU. Ty nicméně nepokrývají každý nenávistný verbální projev a každý trestný čin z nenávisti, a to vzhledem k různorodosti této oblasti trestné činnosti z hlediska forem a obsahu. Je to dobře patrné i z tzv. pyramidy nenávisti – základ tvoří verbální projevy a činy plynoucí z předsudků, následuje diskriminace a na nejvyšším stupni se nachází fyzické násilí či dokonce terorismus.

3.13Jak se uvádí ve sdělení Komise, je nutné zabývat se nenávistnými verbálními projevy a trestnými činy z nenávisti nejen z meritorního, ale také z procesního hlediska. Je tedy nutné věnovat náležitou pozornost otázkám týkajícím se přístupu k informacím, ke spravedlnosti a k opravným prostředkům. Ačkoli jsou trestné činy z nenávisti a nenávistné verbální projevy uznány a upraveny právními předpisy na vnitrostátní úrovni, existuje celá řada nedostatků v oblasti praktického postupu, oznamování a vyšetřování. Nejsou-li tyto činy a projevy oznamovány jako trestné činy motivované nenávistí a odpovídajícím způsobem vyšetřovány, nemohou být na úrovni EU k dispozici spolehlivé údaje o jejich výskytu v jednotlivých členských státech.

3.14Zařazení trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů do výčtu trestných činů EU má zásadní význam pro ochranu práv obětí. Pokud nejsou uznávány určité motivy nenávistných aktů, například zdravotní postižení, pak se může stát, že nebude možné uplatnit v daném případě ustanovení směrnice EU o právech obětí (která se vztahuje na oběti trestných činů). Vzhledem k rostoucímu počtu těchto případů je zapotřebí věnovat ochraně obětí větší pozornost. Proto je třeba zaručit obětem náležitý přístup k informacím a ke zvláštním ochranným opatřením, která mají být podle směrnice o právech obětí přijímána ve vztahu k nejzranitelnějším obětem trestných činů.

3.15U rámcového rozhodnutí, které všechny členské státy převedly do vnitrostátního práva s cílem kriminalizovat nenávistné verbální projevy, lze například pozorovat, že jednotlivé země nepostupují stejným tempem. Převádění těchto předpisů do vnitrostátního práva a jejich prosazování neprobíhá vždy správně nebo úplně, takže byla Komise nucena zahájit proti některým členským státům řízení o nesplnění povinnosti. Podobná situace by se mohla v budoucnu opakovat. Je nutné rozsáhleji spolupracovat s národními vládami, parlamenty a subjekty občanské společnosti, aby byla zaručena součinnost a angažovanost.

3.16Je třeba podtrhnout význam bezpečné interakce online. S rozmachem platforem sociálních médií a internetových fór vznikl prostor, v němž se někteří lidé pohybují s pocitem beztrestnosti. Řada studií dokazuje, že mezi nenávistnými verbálními projevy na internetu a rostoucím výskytem jednání motivovaného nenávistí v reálném životě je přímá souvislost. Je naléhavě nutné navázat spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a platformami sociálních médií, aby mohly být všechny nenávistné projevy online co nejdříve odhaleny, odstraněny a vyšetřeny.

V Bruselu dne 3. května 2022

Aurel LAURENŢIU PLOSCEANU
předseda sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství

_____________