This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 89d08e99-15d0-11ec-b4fe-01aa75ed71a1
Regulation (EU) No 1316/2013 of the European Parliament and of the Council of 11 December 2013 establishing the Connecting Europe Facility, amending Regulation (EU) No 913/2010 and repealing Regulations (EC) No 680/2007 and (EC) No 67/2010 (Text with EEA relevance)Text with EEA relevance
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
- Date of document:
- 01/01/2021
- Date of effect:
- 01/01/2021
- Author:
- Not available
- Form:
- Konsolidovaný text
- Additional information:
- LASTMODIN 32019R0495
- Consolidation: basic act:
- 32013R1316
02013R1316 — CS — 01.01.2021 — 007.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348 20.12.2013, s. 129) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 275/2014 ze dne 7. ledna 2014, |
L 80 |
1 |
19.3.2014 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 |
L 169 |
1 |
1.7.2015 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1953 ze dne 25. října 2017, |
L 286 |
1 |
1.11.2017 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, |
L 345 |
34 |
27.12.2017 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, |
L 193 |
1 |
30.7.2018 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/495 ze dne 25. března 2019, |
L 85I |
16 |
27.3.2019 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1316/2013
ze dne 11. prosince 2013,
kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010
(Text s významem pro EHP)
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Nástroj pro propojení evropy
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, který vymezuje podmínky, metody a postupy poskytování finanční pomoci Unie na transevropské sítě k podpoře projektů společného zájmu v odvětvích dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur a k využívání potenciální synergie mezi těmito odvětvími. Rovněž se v něm stanoví rozčlenění zdrojů, které mají být dány k dispozici podle víceletého finančního rámce na období 2014–2020.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„projektem společného zájmu“ projekt vymezený v nařízení (EU) č. 1315/2013, nařízení (EU) č. 347/2013 nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ( 1 );
„přeshraničním úsekem“ v odvětví dopravy úsek zajišťující kontinuitu projektu společného zájmu mezi nejbližšími městskými uzly na obou stranách hranice dvou členských států nebo mezi členským státem a sousední zemí;
„sousední zemí“ země, na niž se vztahuje evropská politika sousedství, včetně strategického partnerství, či politika rozšíření, nebo která patří do Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu;
„třetí zemí“ každá sousední země a každá další země, se kterou Unie popřípadě spolupracuje za účelem dosažení cílů tohoto nařízení;
„pracemi“ nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu;
„studiemi“ činnosti potřebné pro přípravu realizace projektu, například přípravné studie, mapování, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, a to i ve formě softwaru, a jakákoli jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku;
„podpůrnými opatřeními programu“ na úrovni Nástroje pro propojení Evropy veškerá doprovodná opatření, která jsou nezbytná pro jeho provádění a pro provádění jednotlivých hlavních směrů pro konkrétní odvětví, například služby, zvláště poskytování technické pomoci včetně pro využívání finančních nástrojů, jakož i přípravné činnosti, činnosti ke zjištění proveditelnosti, ke konzultaci zúčastněných stran a koordinační, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, jichž je bezprostředně třeba k řízení tohoto nástroje a k dosažení jeho cílů. Podpůrná opatření programu zahrnují zejména studie, zasedání, mapování infrastruktury, informování, opatření v oblasti šíření, komunikace a zvyšování povědomí, výdaje související s nástroji a sítěmi IT, jež se soustředí na výměnu informací o Nástroji pro propojení Evropy, spolu se všemi dalšími výdaji souvisejícími s technickou a administrativní pomocí, které vzniknou Komisi a jež si řízení tohoto nástroje nebo provádění jednotlivých hlavních směrů pro konkrétní odvětví může vyžádat. Podpůrná opatření programu zahrnují rovněž činnosti nutné k usnadnění přípravy projektů společného zájmu, zejména v členských státech způsobilých čerpat prostředky z Fondu soudržnosti, s cílem získat finanční prostředky na základě tohoto nařízení nebo na finančním trhu. Podpůrná opatření programu ve vhodných případech zahrnují rovněž úhradu nákladů na výkonnou agenturu, již Komise pověřila prováděním konkrétních částí Nástroje pro propojení Evropy (dále jen „výkonná agentura“);
„opatřením“ jakákoli činnost, která byla uznána za finančně a technicky nezávislou, má stanovený časový rámec a je nezbytná pro realizaci projektu společného zájmu;
„způsobilými náklady“ způsobilé náklady ve smyslu nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;
„příjemcem“ členský stát, mezinárodní organizace anebo veřejný nebo soukromý podnik či orgán, jenž byl vybrán pro příjem finanční pomoci Unie podle tohoto nařízení a v souladu s pravidly stanovenými v příslušném pracovním programu uvedeném v článku 17;
„prováděcím orgánem“ veřejný nebo soukromý podnik nebo orgán označený příjemcem pro účely provedení daného opatření, přičemž příjemcem je členský stát nebo mezinárodní organizace. O tomto označení rozhodne příjemce na vlastní odpovědnost, a pokud vyžaduje zadání veřejné zakázky, učiní tak v souladu s příslušnými pravidly Unie a vnitrostátními pravidly pro zadávání veřejných zakázek;
„globální sítí“ dopravní infrastruktura vymezená podle kapitoly II nařízení (EU) č. 1315/2013
„hlavní sítí“ dopravní infrastruktura vymezená podle kapitoly III nařízení (EU) č. 1315/2013;
„koridory hlavní sítě“ nástroj usnadňující koordinovanou realizaci hlavní sítě uvedenou v kapitole IV nařízení (EU) č. 1315/2013; seznam těchto koridorů je obsažen v části I přílohy I tohoto nařízení;
„úzkým místem“ v odvětví dopravy fyzická, technická nebo funkční překážka, jejímž důsledkem je narušení systému, které nepříznivě ovlivňuje kontinuitu dálkových nebo přeshraničních toků, a již lze překonat vytvořením nové infrastruktury nebo podstatnou modernizací infrastruktury stávající, což by mohlo vést ke značným zlepšením, která vyřeší omezení související s úzkým místem;
„prioritou“ kterýkoliv z prioritních koridorů pro přenos elektřiny, prioritních koridorů pro přepravu zemního plynu a prioritních tematických oblastí vymezených v nařízení (EU) č. 347/2013;
„telematickými aplikacemi“ aplikace definované v nařízení (EU) č. 1315/2013;
„energetickou infrastrukturou“ infrastruktura definovaná v nařízení (EU) č. 347/2013;
„meziodvětvovou synergií“ stav, kdy v alespoň dvou z odvětví dopravy, telekomunikací a energetiky existují podobná či vzájemně se doplňující opatření, což může díky sdružení finančních, technických nebo lidských zdrojů umožnit optimalizaci nákladů nebo výsledků;
„izolovanou sítí“ železniční síť některého z členských států nebo její část, jak je definována v nařízení (EU) č. 1315/2013.
Článek 3
Obecné cíle
Nástroj pro propojení Evropy umožní přípravu a realizaci projektů společného zájmu v rámci politiky transevropských sítí v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Nástroj pro propojení Evropy podporuje zejména realizaci těch projektů společného zájmu, které se zaměřují na rozvoj a výstavbu nových infrastruktur a služeb nebo na modernizaci stávajících infrastruktur a služeb v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Zaměřuje se přednostně na chybějící spojení v odvětví dopravy. Nástroj pro propojení Evropy rovněž přispívá k podpoře projektů s evropskou přidanou hodnotou a značným přínosem pro společnost, na něž se nedaří získat dostatečné finanční prostředky na trhu. Pro odvětví dopravy, telekomunikací a energetiky platí tyto obecné cíle:
přispívat v souladu se strategií Evropa 2020 k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění budováním moderních a vysoce výkonných transevropských sítí, které zohlední očekávané budoucí dopravní toky, což přinese výhody pro celou Unii, pokud jde o zlepšení konkurenceschopnosti na světovém trhu a hospodářskou, sociální a územní soudržnost v rámci vnitřního trhu, a vytvoří prostředí více podporující soukromé, veřejné či veřejno-soukromé investice kombinací finančních nástrojů a přímé podpory Unie v případě, že pro projekty lze kombinaci nástrojů využít, a vhodným využitím meziodvětvové synergie.
Dosažení tohoto cíle se měří objemem soukromých, veřejných nebo veřejno-soukromých investic do projektů společného zájmu, a zejména objemem soukromých investic do projektů společného zájmu dosažených prostřednictvím finančních nástrojů podle tohoto nařízení. Zvláštní důraz se klade na účinné využití veřejných investic;
umožnit Unii dosáhnout cílů udržitelného rozvoje včetně minimálně 20 % snížení emisí skleníkových plynů oproti úrovním z roku 1990, 20 % zvýšení energetické účinnosti a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20 % do roku 2020, čímž se přispěje k plnění střednědobých a dlouhodobých cílů Unie v oblasti snižování emisí uhlíku, při současném zajištění větší solidarity mezi členskými státy.
Článek 4
Konkrétní odvětvové cíle
V odvětví dopravy Nástroj pro propojení Evropy podporuje projekty společného zájmu uvedené v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1315/2013 za účelem dosažení níže uvedených cílů, podrobněji určených v článku 4 uvedeného nařízení:
odstranění úzkých míst, zlepšení interoperability železnic, doplnění chybějících spojení, a zejména zlepšování přeshraničních úseků. Dosažení tohoto cíle se měří:
počtem nových nebo zlepšených přeshraničních propojení;
počtem kilometrů železničních tratí uzpůsobených evropskému standardu pro jmenovitý rozchod kolejí a vybavených ERTMS;
počtem odstraněných úzkých míst a úseků se zvýšenou kapacitou na dopravních cestách u všech druhů dopravy, které obdržely finanční prostředky z Nástroje pro propojení Evropy;
délkou sítě vnitrozemských vodních cest podle jednotlivých tříd v Unii; a
délkou železniční sítě v Unii zmodernizované na základě požadavků uvedených v čl. 39 odst. 2 nařízení (EU) č. 1315/2013;
zajištění dlouhodobě udržitelných a účinných dopravních systémů v rámci přípravy na očekávané budoucí dopravní toky, jakož i umožnění snížení emisí uhlíku u všech druhů dopravy prostřednictvím přechodu na inovativní nízkouhlíkové a energeticky účinné dopravní technologie při současné optimalizaci bezpečnosti. Dosažení tohoto cíle se měří:
počtem čerpacích stanic poskytujících alternativní paliva pro vozidla využívající hlavní sítě TEN-T pro silniční dopravu v Unii;
počtem vnitrozemských a námořních přístavů v hlavní síti TEN-T vybavených čerpacími stanicemi poskytujícími alternativní paliva v Unii; a
snížením počtu obětí na silniční síti v Unii;
optimalizace integrace a propojení druhů dopravy a zlepšení interoperability dopravních služeb při zajištění dostupnosti dopravních infrastruktur. Dosažení tohoto cíle se měří:
počtem multimodálních logistických platforem včetně vnitrozemských a námořních přístavů a letišť napojených na železniční síť;
počtem vylepšených kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy a počtem vylepšených nebo nových spojení mezi přístavy za pomoci mořských dálnic;
počtem kilometrů vnitrozemských vodních cest vybavených RIS; a
úrovní zavádění SESAR, VTMIS a ITS v odvětví silniční dopravy.
Ukazatele zmíněné v tomto odstavci se netýkají členských států, které nemají železniční síť nebo síť vnitrozemských vodních cest.
Tyto ukazatele nepředstavují kritéria pro zařazení nebo způsobilost opatření s ohledem na získání podpory z Nástroje pro propojení Evropy.
Orientační procentní podíly vyjadřující poměr celkových rozpočtových zdrojů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a), které mají být přiděleny na každý ze tří konkrétních cílů v oblasti dopravy, jsou stanoveny v části IV přílohy I tohoto nařízení. Komise se od těchto orientačních procentních podílů neodchýlí o více než 5 procentních bodů;
V odvětví energetiky Nástroj pro propojení Evropy podporuje projekty společného zájmu zaměřené na dosažení jednoho nebo více z těchto cílů:
zvýšení konkurenceschopnosti posilováním další přeshraniční integrace vnitřního trhu s energií a přeshraniční interoperability elektrické a plynárenské sítě; Dosažení tohoto cíle se měří ex post:
počtem projektů účinně propojujících sítě členských států a odstraňujících interní překážky;
snížením nebo odstraněním energetické izolace členských států;
procentně vyjádřeným podílem přeshraniční přenosové kapacity elektrické energie na instalovaném elektrickém výkonu v příslušných členských státech;
cenovou konvergencí na trzích s elektřinou nebo zemním plynem příslušných členských států; a
procentním podílem poptávky v době nejvyššího odběru u obou příslušných členských států, která je u plynu pokryta díky propojení s reverzním tokem;
zvýšení bezpečnosti dodávek energie v rámci Unie;
Dosažení tohoto cíle se měří ex post,
počtem projektů umožňujících diverzifikaci zdrojů dodávek, dodávajících protistran a tras;
počtem projektů zvyšujících skladovací kapacitu;
odolností systému při zohlednění počtu přerušení dodávek a doby jejich trvání;
množstvím omezení dodávek energie z obnovitelných zdrojů, kterým se podařilo předejít;
propojením izolovaných trhů s diverzifikovanějšími zdroji dodávek;
optimálním využíváním energetické infrastruktury;
přispění k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí, mimo jiné zapojením energie z obnovitelných zdrojů do přenosové soustavy a rozvojem inteligentních energetických sítí a sítí pro přepravu oxidu uhličitého.
Dosažení tohoto cíle se měří ex post:
množstvím elektřiny z obnovitelných zdrojů přeneseným z výroby do hlavních středisek spotřeby a skladovacích míst;
množstvím omezení dodávek energie z obnovitelných zdrojů, kterým se podařilo předejít;
počtem uskutečněných projektů inteligentních sítí podpořených z Nástroje pro propojení Evropy a reakcemi na poptávku, které umožnily;
množstvím emisí CO2, kterým bude zabráněno díky projektům podpořeným z Nástroje pro propojení Evropy.
Ukazatele uvedené v tomto odstavci použité k měření ex post dosažení cílů nepředstavují kritéria pro zařazení nebo způsobilost opatření s ohledem na získání podpory z Nástroje pro propojení Evropy.
Podmínky způsobilosti k finanční pomoci Unie pro projekty společného zájmu jsou uvedeny v článku 14 nařízení (EU) č. 347/2013, zatímco kritéria pro zařazení mezi projekty společného zájmu jsou stanovena v článku 4 uvedeného nařízení.
Článek 5
Rozpočet
Finanční krytí pro provádění Nástroje pro propojení Evropy na období 2014 až 2020 se stanoví na 30 192 259 000 EUR v běžných cenách. Tato částka se rozdělí takto:
odvětví dopravy: 24 050 582 000 EUR, z nichž 11 305 500 000 EUR bude převedeno z Fondu soudržnosti a vynaloženo v souladu s tímto nařízením výhradně v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti;
odvětví telekomunikací: 1 066 602 000 EUR;
odvětví energetiky: 5 075 075 000 EUR.
Těmito částkami není dotčeno uplatňování mechanismu flexibility podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ( 2 ).
Finanční krytí pro provádění Nástroje pro propojení Evropy se uplatní na výdaje související s:
opatřeními přispívajícími k projektům společného zájmu a podpůrnými opatřeními programu, jak je stanoveno v článku 7;
podpůrnými opatřeními programu sestávajícími z výdajů na technickou a administrativní pomoc, které Komisi vzniknou při řízení Nástroje pro propojení Evropy, včetně opatření nezbytných k zajištění přechodu mezi Nástrojem pro propojení Evropy a opatřeními přijatými podle nařízení (ES) č. 680/2007 až do výše 1 % finančního krytí; pod tento strop spadají i náklady na výkonnou agenturu.
KAPITOLA II
Formy financování a finanční ustanovení
Článek 6
Formy finanční pomoci
Článek 7
Způsobilost a podmínky finanční pomoci
V odvětví dopravy jsou pro finanční pomoc Unie ve formě zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů podle tohoto nařízení způsobilá pouze opatření přispívající k projektům společného zájmu podle nařízení (EU) č. 1315/2013 a podpůrná opatření programu. Pro finanční pomoc Unie podle tohoto nařízení ve formě grantů jsou způsobilé pouze:
opatření směřující k realizaci hlavní sítě podle kapitoly III nařízení (EU) č. 1315/2013, včetně zavádění nových technologií a inovací podle článku 33 uvedeného nařízení, a projekty a horizontální priority uvedené v části I přílohy I tohoto nařízení;
opatření směřující k realizaci globální sítě v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013, pokud přispívají k doplnění chybějících spojení, usnadnění přeshraničních dopravních toků nebo odstranění úzkých míst a rovněž přispívají k rozvoji hlavní sítě nebo propojují koridory hlavní sítě, nebo pokud přispívají k zavedení ERTMS na hlavních trasách koridorů pro železniční nákladní dopravu, které jsou vymezeny v příloze nařízení (EU) č. 913/2010, a to až do výše 5 % finančního krytí pro dopravu ve smyslu článku 5 tohoto nařízení;
studie na projekty společného zájmu definované v čl. 8 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1315/2013;
studie k přeshraničním prioritním projektům definovaným v příloze III rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ( 3 );
opatření na podporu projektů společného zájmu definovaných v čl. 8 odst. 1 písm. a), d) a e) nařízení (EU) č. 1315/2013;
opatření směřující k realizaci dopravní infrastruktury v uzlech hlavní sítě včetně městských uzlů ve smyslu článku 41 nařízení (EU) č. 1315/2013;
opatření na podporu systémů telematických aplikací v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1315/2013;
opatření na podporu služeb nákladní dopravy v souladu s článkem 32 nařízení (EU) č. 1315/2013;
opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy mimo jiné modernizací stávajícího vozového parku, a to i ve spolupráci se železničním průmyslem;
podpůrná opatření programu;
opatření na podporu bezpečné a chráněné infrastruktury v souladu s článkem 34 nařízení (EU) č. 1315/2013;
opatření na podporu mořských dálnic podle článku 21 nařízení (EU) č. 1315/2013;
opatření k přizpůsobení dopravní infrastruktury pro účely bezpečnosti a kontrol na vnějších hranicích.
Opatření související s dopravou, která zahrnují přeshraniční úseky nebo část těchto úseků, jsou způsobilá pro finanční pomoc Unie, pouze pokud mezi dotyčnými členskými státy nebo mezi dotyčnými členskými státy a třetími zeměmi existuje písemná dohoda o dokončení přeshraničního úseku.
V zájmu co nejúčinnějšího využívání rozpočtu Unie k posílení multiplikačního účinku finanční pomoci Unie stanoví Komise ve vhodných případech jako prioritu finanční pomoc ve formě finančních nástrojů, za předpokladu tržního využití a při dodržení stropu pro využívání finančních nástrojů v souladu s čl. 14 odst. 2 a čl. 21 odst. 4.
V odvětví telekomunikací jsou pro finanční pomoc Unie podle tohoto nařízení způsobilá všechna opatření, jimiž se realizují projekty společného zájmu, a podpůrná opatření programu definovaná v nařízení (EU) č. 283/2014, která splňují kritéria nebo podmínky způsobilosti stanovená v souladu s uvedeným nařízením, a to takto:
obecné služby, platformy hlavních služeb a podpůrná opatření programu jsou financovány formou grantů nebo zadávání veřejných zakázek;
opatření v oblasti širokopásmových sítí jsou financována formou finančních nástrojů;
opatření v oblasti poskytování místního bezdrátového připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, v místních komunitách jsou financována formou grantů nebo jinými formami finanční pomoci, než jsou finanční nástroje.
KAPITOLA III
Granty
Článek 8
Formy grantů a způsobilé náklady
Formy grantů, které lze využít na financování dotčených opatření, stanoví pracovní programy uvedené v článku 17 tohoto nařízení.
Pokud jde o částku 11 305 500 000 EUR převedenou z Fondu soudržnosti, která má být vynaložena v členských státech způsobilých čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, použijí se pravidla způsobilosti týkající se DPH platná pro Fond soudržnosti uvedená v nařízení o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, a o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti.
Článek 9
Podmínky účasti
Finanční pomoc podle tohoto nařízení však smějí získat pouze v případech, kdy je to nezbytné pro dosažení cílů daného projektu společného zájmu.
Článek 10
Míra financování
V odvětví dopravy částka finanční pomoci Unie nepřesáhne:
u grantů na studie: 50 % způsobilých nákladů;
u grantů na práce:
v případě železničních sítí a silničních sítí u členských států bez železniční sítě na svém území nebo v případě členského státu, nebo jeho části, s izolovanou sítí, na níž není zajišťována dálková železniční nákladní doprava: 20 % způsobilých nákladů; míru financování lze zvýšit až na 30 % u opatření řešících úzká místa a až na 40 % u opatření týkajících se přeshraničních úseků a opatření ke zlepšení interoperability železnic;
v případě vnitrozemských vodních cest: 20 % způsobilých nákladů; míru financování lze zvýšit až na 40 % u opatření řešících úzká místa a až na 40 % u opatření týkajících se přeshraničních úseků;
v případě vnitrozemské dopravy, napojení na multimodální logistické platformy a jejich rozvoje, včetně napojení na vnitrozemské a námořní přístavy a letiště, jakož i v případě rozvoje přístavů: 20 % způsobilých nákladů;
opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy, mimo jiné modernizací stávajícího vozového parku: 20 % způsobilých nákladů až do celkového stropu ve výši 1 % rozpočtových zdrojů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a);
lepší dostupnost dopravní infrastruktury pro osoby se zdravotním postižením: 30 % způsobilých nákladů na úpravy, které nesmějí v žádném případě překročit 10 % celkových způsobilých nákladů na práce;
opatření podporující nové technologie a inovace pro všechny druhy dopravy: 20 % způsobilých nákladů;
opatření na podporu přeshraničních silničních úseků: 10 % způsobilých nákladů;
u grantů na systémy a služby telematických aplikací:
v případě pozemních složek ERTMS, SESAR a VTIMS a služeb RIS: 50 % způsobilých nákladů;
v případě pozemních složek ITS pro odvětví silniční dopravy: 20 % způsobilých nákladů;
v případě palubních složek ERTMS: 50 % způsobilých nákladů;
v případě palubních složek SESAR, RIS, VTMIS a ITS pro odvětví silniční dopravy: 20 % způsobilých nákladů až do celkového stropu ve výši 5 % rozpočtových zdrojů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a);
v případě opatření na podporu rozvoje mořských dálnic: 30 % způsobilých nákladů.
Komise vytvoří podmínky pro podporu rozvoje projektů se třetími zeměmi týkajících se mořských dálnic;
v případě systémů telematických aplikací jiných než uvedených v bodech i) až iv), služeb nákladní dopravy a bezpečných parkovišť na hlavní silniční síti: 20 % způsobilých nákladů.
V odvětví telekomunikací částka finanční pomoci Unie nepřesáhne:
u opatření v oblasti všeobecných služeb: 75 % způsobilých nákladů;
u horizontálních opatření včetně mapování infrastruktury, párování a technické pomoci: 75 % způsobilých nákladů.
Platformy hlavních služeb se obvykle financují zadáním veřejné zakázky. Ve výjimečných případech se mohou financovat grantem pokrývajícím až 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.
Opatření v oblasti poskytování místního bezdrátového připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, v místních komunitách jsou financována z finanční pomoci Unie pokrývající až 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.
Článek 11
Zvláštní výzvy pro finanční prostředky převedené z Fondu soudržnosti v odvětví dopravy
Bez ohledu na článek 10 a vzhledem k částce 11 305 500 000 EUR převedené z Fondu soudržnosti, která má být vynaložena výhradně v členských státech způsobilých čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, se použijí nejvyšší míry financování pro Fond soudržnosti stanovené v nařízení o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu a o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti pro opatření týkající se grantů na:
studie,
práce, pokud jde o:
železnice a vnitrozemské vodní cesty;
opatření na podporu přeshraničních silničních úseků a, v případě členských států bez železničních sítí, silniční sítě TEN-T;
opatření pro vnitrozemskou dopravu, napojení na multimodální logistické platformy a jejich rozvoj včetně napojení na vnitrozemské a námořní přístavy a letiště, včetně automatických zařízení na změnu rozchodu, a rozvoj přístavů včetně kapacit pro rozbíjení ledu, jakož i propojovací body, se zvláštním zaměřením na železniční spojení, s výjimkou členských států bez železničních sítí;
systémy a služby telematických aplikací:
ERTMS, RIS, VTMIS, SESAR a ITS pro odvětví silniční dopravy;
ostatní systémy telematických aplikací;
opatření na podporu rozvoje mořských dálnic;
opatření na podporu nových technologií a inovací pro všechny druhy dopravy.
Článek 12
Zrušení, snížení, pozastavení a ukončení grantu
KAPITOLA IV
Zadávání veřejných zakázek
Článek 13
Zadávání veřejných zakázek
Postupy zadávání veřejných zakázek, které provádí Komise či jeden ze subjektů uvedených v čl. 6 odst. 3 vlastním jménem nebo společně s členskými státy, mohou:
stanovit konkrétní podmínky, například místo výkonu činností zadaných formou veřejné zakázky, jsou-li tyto podmínky řádně odůvodněny cíli opatření a nejsou-li v rozporu se zásadami Unie a vnitrostátními zásadami zadávání veřejných zakázek;
v rámci jednoho řízení umožnit zadání většího počtu zakázek („zajištění z více zdrojů“).
KAPITOLA V
Finanční nástroje
Článek 14
Druhy finančních nástrojů
Sloučení projektových dluhopisů závisí na průběžné zprávě, která bude vypracována ve druhé polovině roku 2013, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 680/2007 a v rozhodnutí č. 1639/2006/ES. Iniciativa projektových dluhopisů se rozbíhá postupně v rámci stropu ve výši 230 milionů EUR během let 2014 a 2015. Plné provádění uvedené iniciativy závisí na nezávislém úplném hodnocení, které bude provedeno v roce 2015, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 680/2007 a v rozhodnutí č. 1639/2006/ES. Na základě tohoto hodnocení a se zohledněním všech možností Komise posoudí, zda navrhne vhodné změny právní úpravy, včetně změn legislativních, zejména pokud by se ukázalo, že předpokládané využití na trhu není uspokojivé, nebo pokud by se objevily dostatečné alternativní zdroje dlouhodobého dluhového financování.
Lze využít tyto finanční nástroje:
kapitálové nástroje, například investiční fondy, které se zaměřují na poskytování rizikového kapitálu na opatření, jež přispívají k projektům společného zájmu;
půjčky nebo záruky, jejichž poskytnutí je usnadněno nástroji pro sdílení rizik, včetně mechanismu úvěrového posílení poskytujícího záruky v souvislosti s jednotlivými projekty nebo portfolii projektů u projektových dluhopisů, které vydá finanční instituce na podkladě vlastních zdrojů s příspěvkem Unie na vytvoření rezerv nebo alokaci kapitálu.
Článek 15
Podmínky pro udělování finanční pomoci prostřednictvím finančních nástrojů
Opatření podporovaná finančními nástroji se vybírají na základě připravenosti, přičemž se u nich usiluje o odvětvovou diverzifikaci v souladu s články 3 a 4 i o zeměpisnou vyváženost mezi členskými státy. Musí:
mít evropskou přidanou hodnotu;
odpovídat cílům strategie Evropa 2020;
mít pákový účinek, pokud jde o podporu Unie, tj. jejich cílem musí být mobilizace celkových investic převyšujících příspěvek Unie podle předem definovaných ukazatelů.
Článek 16
Opatření ve třetích zemích
Finančními nástroji je možné podpořit opatření ve třetích zemích, jsou-li nezbytná pro realizaci projektu společného zájmu.
KAPITOLA Va
Kombinování zdrojů
Článek 16a
Nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy
Navíc k limitu stanovenému v prvním pododstavci nepřekročí v odvětví dopravy celkový příspěvek z rozpočtu Unie na nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy 500 000 000 EUR.
Jestliže 10 % celkového finančního krytí pro provádění Nástroje pro propojení Evropy podle čl. 5 odst. 1 nebude plně využito pro nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy nebo pro finanční nástroje, bude zbývající částka dána k dispozici a přerozdělena ve prospěch uvedeného finančního krytí.
Operace kombinování zdrojů podporované nástrojem kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy se vybírají na základě připravenosti, přičemž se u nich usiluje o odvětvovou diverzifikaci v souladu s články 3 a 4 i o zeměpisnou vyváženost mezi členskými státy. Tyto operace musí:
mít evropskou přidanou hodnotu;
odpovídat cílům strategie Evropa 2020;
tam, kde je to možné, přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně.
KAPITOLA VI
Programování, provádění a kontrola
Článek 17
Víceleté a roční pracovní programy
Výše finančního krytí se pohybuje v rozmezí od 80 % do 95 % rozpočtových zdrojů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a).
Projekty uvedené v části I přílohy I nejsou pro programová rozhodnutí členských států závazné. V souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1315/2013 je rozhodnutí realizovat tyto projekty v pravomoci členských států a závisí na kapacitách veřejného financování a na socioekonomické životaschopnosti těchto projektů.
Článek 18
Poskytování finanční pomoci Unie
Článek 19
Roční splátky
Komise může rozdělit rozpočtové závazky na roční splátky. V takovém případě přidělí na závazek každý rok roční splátky s ohledem na pokrok opatření, která získávají finanční pomoc, na jejich předpokládané potřeby a na rozpočtové možnosti.
Komise sděluje orientační harmonogram přidělování jednotlivých ročních splátek na závazek příjemcům grantů, dotčeným členským státům a, pokud se harmonogram vztahuje i na finanční nástroje, také dotčeným finančním institucím.
Článek 20
Přenos ročních prostředků
Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, do něhož byly zahrnuty, se přenášejí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.
Článek 21
Akty v přenesené pravomoci
S výhradou schválení dotčeným členským státem nebo státy podle čl. 172 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 tohoto nařízení, pokud jde o změny části I přílohy I tohoto nařízení, s cílem zohlednit měnící se priority financování v transevropských sítích a změny týkající se projektů společného zájmu stanovených v nařízení (EU) č. 1315/2013, Při změnách části I přílohy I tohoto nařízení Komise zajistí:
aby projekty společného zájmu podle nařízení (EU) č. 1315/2013 mohly být plně nebo částečně realizovány v průběhu víceletého finančního rámce na období 2014–2020;
aby změny splňovaly kritéria způsobilosti uvedená v článku 7 tohoto nařízení;
pokud jde o část I přílohy I tohoto nařízení, aby všechny oddíly zahrnovaly projekty infrastruktury, jejichž uskutečnění bude vyžadovat jejich zahrnutí do víceletého pracovního programu podle čl. 17 odst. 3 tohoto nařízení, aniž by se měnilo vytyčení koridorů hlavní sítě.
Při změně části III přílohy I tohoto nařízení v případech uvedených v prvním pododstavci Komise pokaždé zajistí, aby:
změny byly činěny v souladu s požadavky stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, včetně hodnocení ex ante uvedeného v čl. 140 odst. 2 písm. f) zmíněného nařízení, a
změny se omezily na:
změnu mezních hodnot pro podřízené dluhové financování, jak jsou uvedeny v bodě I odst. 1 písm. a) a b) části III přílohy I, s cílem usilovat v souladu s článkem 15 o odvětvovou diverzifikaci a zeměpisnou vyváženost mezi členskými státy;
změnu mezní hodnoty pro prioritní dluhové financování, jak je uvedena v bodě I odst. 1 písm. a) části III přílohy I, s cílem usilovat v souladu s článkem 15 o odvětvovou diverzifikaci a zeměpisnou vyváženost mezi členskými státy;
kombinaci s dalšími zdroji financování, jak je uvedeno v bodě I odst. 3 a bodě II odst. 3 části III přílohy I;
výběr pověřených subjektů, jak je uvedeno v bodě I odst. 4 a bodě II odst. 4 části III přílohy I; a
stanovování cen, sdílení rizik a výnosů, jak je uvedeno v bodě I odst. 6 a bodě II odst. 6 části III přílohy I.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 ke zvýšení maximálních částek stanovených v čl. 14 odst. 2 až o 10 %, budou-li splněny následující podmínky:
hodnocení pilotní fáze Iniciativy projektových dluhopisů provedené v roce 2015 bude kladné; a
využití finančních nástrojů přesáhne 6,5 % v projektových smluvních závazcích.
Článek 22
Povinnosti příjemců a členských států
Aniž jsou dotčeny povinnosti příjemců vyplývající z podmínek udělování grantů, vyvinout příjemci a členské státy v příslušných oblastech své působnosti veškeré úsilí k realizaci projektů společného zájmu, které získají finanční pomoc Unie udělovanou podle tohoto nařízení.
Členské státy vykonávají v úzké spolupráci s Komisí technické sledování a finanční kontrolu opatření a potvrzují, že došlo k uhrazení výdajů vynaložených v souvislosti s projekty nebo jejich částmi a že toto uhrazení proběhlo v souladu s příslušnými pravidly. Členské státy mohou požádat o účast Komise při kontrolách a inspekcích na místě.
Členské státy každoročně informují Komisi, případně prostřednictvím interaktivního zeměpisného a technického informačního systému, o pokroku dosaženém při realizaci projektů společného zájmu a o investicích uskutečněných za tímto účelem, včetně výše podpory využité k dosahování cílů v oblasti změny klimatu. Na základě toho Komise zveřejní a nejméně jednou ročně aktualizuje informace o konkrétních projektech uskutečňovaných v rámci Nástroje pro propojení Evropy.
Potvrzení výdajů uvedené ve druhém pododstavci tohoto článku není povinné v případě grantů udělených na základě nařízení (EU) č. 283/2014.
Povinnost každoročně informovat Komisi uvedená ve třetím pododstavci tohoto článku se nevztahuje na granty ani na jiné formy finanční pomoci udělené podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 283/2014.
Článek 23
Soulad s politikami a právními předpisy Unie
Podle tohoto nařízení lze financovat pouze opatření, která jsou ve shodě s právem Unie a v souladu s jejími příslušnými politikami.
Článek 24
Ochrana finančních zájmů Unie
HLAVA II
OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 25
Postup projednávání ve výboru
Článek 26
Výkon přenesení pravomoci
Článek 27
Hodnocení
Článek 28
Informace, komunikace a propagace
Článek 29
Změna nařízení (EU) č. 913/2010
Nařízení (EU) č. 913/2010 se mění takto:
Příloha nařízení (EU) č. 913/2010 se nahrazuje zněním přílohy II tohoto nařízení. Revidované koridory pro železniční nákladní dopravu tak i nadále podléhají ustanovením nařízení (EU) č. 913/2010.
Článek 30
Přechodná ustanovení
Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změny, včetně úplného nebo částečného zrušení, dotčených projektů až do jejich ukončení nebo finanční pomoci poskytnuté Komisí podle nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 nebo na základě jakéhokoli jiného právního předpisu, jenž se na tuto pomoc vztahuje k 31. prosinci 2013, které se na dotčená opatření vztahují i nadále až do svého ukončení.
Článek 31
Zrušení
Aniž je dotčen článek 30 tohoto nařízení, zrušují se nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 s účinkem od 1. ledna 2014.
Článek 32
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2014.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
ČÁST I
SEZNAM PŘEDEM URČENÝCH PROJEKTŮ TÝKAJÍCÍCH SE HLAVNÍ SÍTĚ V ODVĚTVÍ DOPRAVY
1) Horizontální priority
|
Inovační řízení a služby |
Jednotné evropské nebe – SESAR |
|
Inovační řízení a služby |
Systémy telematických aplikací pro silnice, železnice, vnitrozemské vodní cesty a plavidla (ITS, ERTMS, RIS a VTMIS) |
|
Inovační řízení a služby |
Námořní přístavy, mořské dálnice a letiště hlavní sítě, bezpečná a chráněná infrastruktura |
|
Nové technologie a inovace |
Nové technologie a inovace v souladu s čl. 33 písm. a) až d) nařízení (EU) č. 1315/2013 |
2) Koridory hlavní sítě
Baltsko – jadranský
VYTYČENÍ KORIDORŮ:
Gdynia – Gdańsk – Katowice/Sławków
Gdańsk – Warszawa – Katowice
Katowice – Ostrava – Brno – Wien
Szczecin/Świnoujście – Poznań – Wrocław – Ostrava
Katowice – Žilina – Bratislava – Wien
Wien – Graz – Villach – Udine – Trieste
Udine – Venezia – Padova – Bologna – Ravenna
Graz – Maribor – Ljubljana – Koper/Trieste
PŘEDEM URČENÉ ÚSEKY VČETNĚ PROJEKTŮ:
|
Gdynia – Katowice |
železniceí |
práce |
|
Gdynia, Gdańsk |
přístavy |
propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem |
|
Warszawa – Katowice |
železnice |
práce |
|
Wrocław – Poznań – Szczecin/Świnoujście |
železnice |
práce |
|
Świnoujście, Szczecin |
přístav |
propojení přístavů |
|
Bielsko-Biała – Žilina |
silnice |
práce |
|
Katowice – Ostrava – Brno – Wien a Katowice – Žilina – Bratislava – Wien |
železnice |
práce, zejména přeshraniční úseky Polsko-ČR, ČR-Rakousko, Polsko-Slovensko a Slovensko-Rakousko, trať Brno-Přerov; (další) rozvoj multimodálních platforem a propojení letišť se železnicí |
|
Wien – Graz – Klagenfurt – Udine – Venezia – Ravenna |
železnice |
částečná výstavba nových tratí (semmeringský patní tunel a koralmská železniční trať) modernizace železnice; práce probíhají, (další) rozvoj multimodálních platforem; modernizace stávající dvoukolejné tratě Udine – Cervignano a Trieste |
|
Graz – Maribor – Pragersko |
železnice |
studie a práce na druhé trati |
|
Trieste, Venezia, Ravenna, Koper |
přístavy |
propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem |
Severomořsko – baltský
VYTYČENÍ KORIDORŮ:
Helsinki – Tallinn – Rīga
Ventspils – Rīga
Rīga – Kaunas
Klaipėda – Kaunas – Vilnius
Kaunas – Warszawa
Běloruská hranice – Warszawa – Poznań – Frankfurt/Oder – Berlin – Hamburk
Berlin – Magdeburg – Braunschweig – Hannover
Hannover – Bremen – Bremerhaven/Wilhelmshaven
Hannover – Osnabrück – Hengelo – Almelo – Deventer – Utrecht
Utrecht – Amsterdam
Utrecht – Rotterdam – Antwerpen
Hannover – Köln – Antwerpen
PŘEDEM URČENÉ ÚSEKY VČETNĚ PROJEKTŮ:
|
Helsinki – Tallinn |
přístavy, mořské dálnice |
propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem a jejich propojení, kapacita pro rozbíjení ledu, mořské dálnice |
|
Tallinn – Rīga – Kaunas – Warszawa |
železnice |
(podrobné) studie pro novou trať plně interoperabilní s rozchodem UIC; práce na nové trati budou zahájeny do roku 2020; modernizace a nová trať na území Polska propojení železnice s letišti/přístavy, kombinované terminály železniční a silniční dopravy, mořské dálnice |
|
Ventspils – Rīga |
železnice |
modernizace, propojení přístavů, mořské dálnice |
|
Klaipėda – Kaunas |
železnice |
modernizace, propojení přístavů, mořské dálnice |
|
Kaunas – Vilnius |
železnice |
modernizace, propojení letišť, kombinované terminály železniční a silniční dopravy |
|
Koridor Via Baltica |
silnice |
práce na přeshraničních úsecích (EE, LV, LT, PL) |
|
Běloruská hranice – Warszawa – Poznań – německá hranice |
železnice |
práce na stávající trati, studie pro vysokorychlostní železnici |
|
Polská hranice – Berlin – Hannover – Amsterdam/Rotterdam |
železnice |
studie a modernizace několika úseků (Amsterdam – Utrecht – Arnhem; Hannover – Berlin) |
|
Wilhelmshaven – Bremerhaven – Bremen |
železnice |
studie a práce |
|
Berlin – Magdeburg – Hannover, Mittellandkanal, západoněmecké průplavy, Rýn, Waal, Noordzeekanaal, IJssel, Twentekanaal |
vnitrozemské vodní cesty |
studie, práce pro zlepšení splavnosti a modernizace vodních cest a zdymadel |
|
Amsterodamská zdymadla a Amsterdam – Rijnkanaal |
vnitrozemské vodní cesty |
probíhají studie zdymadel; přístav: propojení (studie a práce, včetně modernizace zdymadla Beatrix) |
Středomořský
VYTYČENÍ KORIDORŮ:
Algeciras – Bobadilla –Madrid – Zaragoza – Tarragona
Sevilla – Bobadilla – Murcia
Cartagena – Murcia – Valencia – Tarragona
Tarragona – Barcelona – Perpignan – Marseille/Lyon – Torino – Novara – Milano – Verona – Padova – Venezia – Ravenna/Trieste/Koper – Ljlubljana – Budapest
Ljubljana/Rijeka – Zagreb – Budapest – ukrajinská hranice
PŘEDEM URČENÉ ÚSEKY VČETNĚ PROJEKTŮ:
|
Algeciras – Madrid |
železnice |
probíhají studie, práce mají být zahájeny do roku 2015 a dokončeny v roce 2020 |
|
Sevilla – Antequera – Granada – Almería – Cartagena – Murcia – Alicante – Valencia |
železnice |
studie a práce |
|
Madrid – Zaragoza –Barcelona |
železnice |
modernizace stávajících tratí (rozchod, odstavné koleje, platformy) |
|
Valencia – Tarragona – Barcelona |
železnice |
výstavba mezi roky 2014–2020 |
|
Barcelona |
přístav |
propojení železnice s přístavem a letištěm |
|
Barcelona – Perpignan |
železnice |
přeshraniční úsek, probíhají práce, nová trať má být dokončena do roku 2015, modernizace stávající trati (rozchod, odstavné koleje, platformy) |
|
Perpignan – Montpellier |
železnice |
obchvat Nîmes – Montpellier bude v provozu v roce 2017, Montpellier – Perpignan v roce 2020 |
|
Lyon |
železnice |
odstranění úzkých míst na trati v Lyonu: studie a práce |
|
Lyon – Avignon – Marseille |
železnice |
modernizace |
|
Lyon – Torino |
železnice |
přeshraniční úsek, práce na patním tunelu; studie a práce na přístupových cestách |
|
Milano – Brescia |
železnice |
částečně modernizace, částečně nová vysokorychlostní trať |
|
Brescia – Venezia – Trieste |
železnice |
práce začnou do roku 2014 na několika úsecích v součinnosti s modernizací prováděnou v přesahujících úsecích jako v baltsko-jadranském koridoru |
|
Milano – Cremona – Mantova – Porto Levante/Venezia – Ravenna/Trieste |
vnitrozemské vodní cesty |
studie a práce |
|
Cremona, Mantova, Venezia, Ravenna, Trieste |
vnitrozemské přístavy |
propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem |
|
Trieste – Divača |
železnice |
probíhají studie a částečná modernizace; přeshraniční úsek bude realizován až po roce 2020 |
|
Koper – Divača – Ljubljana – Pragersko |
železnice |
studie a modernizace / částečně nová trať |
|
Rijeka – Zagreb – Budapest |
železnice |
studie a práce (včetně výstavby nové tratě a druhé tratě mezi Rijekou a maďarskou hranicí) |
|
Rijeka |
přístav |
modernizace a rozvoj infrastruktury, rozvoj multimodálních platforem a propojení |
|
Ljubljana – Zagreb |
železnice |
studie a práce |
|
Lublaňský uzel |
železnice |
železniční uzel Lublaň, včetně multimodální platformy; propojení železnice s letištěm |
|
Pragersko – Zalalövő |
železnice |
přeshraniční úsek: studie, práce budou zahájeny do roku 2020 |
|
Lendava – Letenye |
silnice |
přeshraniční úsek, modernizace |
|
Boba – Székesfehérvár |
železnice |
modernizace |
|
Budapešst– Miskolc – ukrajinská hranice |
železnice |
modernizace |
|
Vásárosnamény – ukrajinská hranice |
silnice |
přeshraniční úsek, modernizace |
Východní a východostředomořský
VYTYČENÍ KORIDORŮ:
Hamburg – Berlin
Rostock – Berlin – Dresden
Bremerhaven/Wilhelmshaven – Magdeburg – Dresden
Dresden – Ústí nad Labem – Mělník/Praha – Kolín
Kolín – Pardubice – Brno – Wien/Bratislava – Budapest – Arad – Timișoara – Craiova – Calafat – Vidin – Sofia
Sofia – Plovdiv – Burgas
Plovdiv – turecká hranice
Sofia – Thessaloniki – Athína – Piraeus – Lemesos – Lefkosia
Athína – Patras/Igoumenitsa
PŘEDEM URČENÉ ÚSEKY VČETNĚ PROJEKTŮ:
|
Dresden – Praha |
železnice |
studie pro vysokorychlostní železnici |
|
Praha |
železnice |
modernizace, obchvat pro nákladní dopravu, železniční spojení na letiště |
|
Hamburg – Dresden – Praha – Pardubice |
vnitrozemské vodní cesty |
studie Labe a Vltavy, práce na lepší splavnosti a modernizaci |
|
Zdymadla v Děčíně |
vnitrozemské vodní cesty |
studie |
|
Praha – Brno – Břeclav |
železnice |
modernizace, včetně železničního uzlu Brno a multimodální platformy |
|
Břeclav – Bratislava |
železnice |
přeshraniční úsek, modernizace |
|
Bratislava – Hegyeshalom |
železnice |
přeshraniční úsek, modernizace |
|
Mosonmagyaróvár – slovenská hranice |
silnice |
modernizace přeshraničního úseku |
|
Tata – Biatorbágy |
železnice |
modernizace |
|
Budapest – Arad – Timișoara – Calafat |
železnice |
modernizace v Maďarsku téměř dokončena, v Rumunsku probíhá |
|
Vidin – Sofia – Burgas/turecká hranice Sofia – Thessaloniki – Athína/Piraeus |
železnice |
studie a práce na trati Vidin – Sofia – Thessaloniki – Athína; modernizace na trati Sofia – Burgas/turecká hranice |
|
Vidin – Krajova |
silnice |
modernizace přeshraničního úseku |
|
Thessaloniki, Igoumenitsa |
přístav |
modernizace a rozvoj infrastruktury, multimodální propojení |
|
Athína/Piraeus/Heraklion – Lemesos |
přístav, mořské dálnice |
kapacita přístavu a multimodální propojení |
|
Lemesos – Lefkosia |
přístavy, multimodální platformy |
modernizace modálního propojení včetně jižního dálničního obchvatu Lefkosie, studie a práce, systémy řízení provozu |
|
Lefkosia – Larnaka |
multimodální platformy |
multimodální propojení a systémy telematických aplikací |
|
Patra |
přístav |
propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem |
|
Athína – Patra |
železnice |
studie a práce, propojení přístavů |
Skandinávsko-středomořský
VYTYČENÍ KORIDORŮ:
Ruská hranice – Hamina/Kotka – Helsinki – Turku/Naantali – Stockholm – Malmö
Oslo – Göteborg – Malmö – Trelleborg
Malmö – København – Kolding/Lübeck – Hamburg – Hannover
Bremen – Hannover – Nürnberg
Rostock – Berlin – Leipzig – München
Nürnberg – München – Innsbruck – Verona – Bologna – Ancona/Firenze
Livorno/La Spezia – Firenze – Roma – Napoli – Bari – Taranto – Valletta
Napoli – Gioia Tauro – Palermo/Augusta – Valletta
PŘEDEM URČENÉ ÚSEKY VČETNĚ PROJEKTŮ:
|
Hamina/Kotka – Helsinki |
přístav, železnice |
propojení přístavů, modernizace železnic, kapacita pro rozbíjení ledu |
|
Helsinki |
železnice |
spojení letiště se železnicí |
|
Ruská hranice – Helsinki |
železnice |
probíhají práce |
|
Helsinki – Turku |
železnice |
modernizace |
|
Turku/Naantali – Stockholm |
přístavy, mořské dálnice |
propojení přístavů, kapacita pro rozbíjení ledu |
|
Stockholm – Malmö (severský trojúhelník) |
železnice |
probíhají práce na konkrétních úsecích |
|
Trelleborg – Malmö – Göteborg – norská hranice |
železnice, přístav, mořské dálnice |
práce, propojení multimodálních platforem a přístavu s vnitrozemím |
|
Fehmarn |
železnice |
probíhají studie, stavební práce na pevném spojení přes Fehmarnovu úžinu mají začít v roce 2015 |
|
København – Hamburg přes Fehmarn: přístupové cesty |
železnice |
dánské přístupové cesty mají být dokončeny do roku 2020, německé přístupové cesty mají být dokončeny ve dvou fázích: nejprve elektrifikace jednokolejné tratě a o sedm let později dokončení pevného spojení a dvoukolejné tratě |
|
Rostock |
přístavy, mořské dálnice |
propojení přístavů se železnicí; nízkoemisní trajekty; kapacita pro rozbíjení ledu |
|
Rostock – Berlin – Nürnberg |
železnice |
studie a modernizace |
|
Hamburg/Bremen – Hannover |
železnice |
probíhají studie |
|
Halle – Leipzig – Nürnberg |
železnice |
probíhají práce, které mají být dokončeny do roku 2017 |
|
München – Wörgl |
železnice |
přístup k Brennerskému patnímu tunelu a přeshraniční úsek: studie |
|
Brennerský patní tunel |
železnice |
studie a práce |
|
Fortezza – Verona |
železnice |
studie a práce |
|
Napoli – Bari |
železnice |
studie a práce |
|
Napoli – Reggio Calabria |
železnice |
modernizace |
|
Verona – Bologna |
železnice |
probíhá modernizace |
|
Ancona, Napoli, Bari, La Spezia, Livorno |
přístavy |
propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem |
|
Messina – Catania – Augusta/Palermo |
železnice |
modernizace (zbývající úseky) |
|
Palermo/Taranto – Valletta/Marsaxlokk |
přístavy, mořské dálnice |
propojení přístavů |
|
Valletta – Marsaxlokk |
přístav, letiště |
modernizace modálního propojení včetně Marsaxlokk–Luqa–Valletta |
|
Bologna – Ancona |
železnice |
modernizace |
Rýnsko – alpský
VYTYČENÍ KORIDORŮ:
Genova – Milano– Lugano – Basel
Genova –Novara – Brig – Bern – Basel – Karlsruhe – Mannheim – Mainz – Koblenz – Köln
Köln – Düsseldorf – Duisburg – Nijmegen/Arnhem – Utrecht – Amsterdam
Nijmegen – Rotterdam – Vlissingen
Köln – Liège – Bruxelles/Brussel – Gent
Liège – Antwerpen – Gent – Zeebrugge
PŘEDEM URČENÉ ÚSEKY VČETNĚ PROJEKTŮ:
|
Genova |
přístav |
propojení přístavu |
|
Genova – Milano/Novara – švýcarská hranice |
železnice |
studie; práce budou zahájeny do roku 2020 |
|
Basel – Antwerpen/Rotterdam – Amsterdam |
vnitrozemské vodní cesty |
práce za účelem lepší splavnosti |
|
Karlsruhe – Basel |
železnice |
probíhají práce |
|
Frankfurt – Mannheim |
železnice |
probíhají studie |
|
Liège |
železnice |
spojení letiště se železnicí |
|
Rotterdam – Zevenaar |
železnice |
probíhají studie, modernizace |
|
Zevenaar – Emmerich – Oberhausen |
železnice |
probíhají práce |
|
Zeebrugge – Gent – Antwerpen – německá hranice |
železnice |
modernizace |
Atlantský
VYTYČENÍ KORIDORŮ:
Algeciras – Bobadilla – Madrid
Sines/Lisboa – Madrid – Valladolid
Lisboa – Aveiro – Leixões/Porto
Aveiro – Valladolid – Vitoria – Bergara – Bilbao/Bordeaux – Paris – Le Havre/Metz – Mannheim/Strasbourg
PŘEDEM URČENÉ ÚSEKY VČETNĚ PROJEKTŮ:
|
Vysokorychlostní železnice Sines/Lisboa – Madrid |
železnice, přístavy |
probíhají studie a práce, modernizace modálního propojení přístavů Sines/Lisabon |
|
Vysokorychlostní železnice Porto – Lisbos |
železnice |
probíhají studie |
|
Železniční spojení Aveiro – Salamanca – Medina del Campo |
železnice |
přeshraniční: probíhají práce |
|
Železniční spojení Bergara – San Sebastián – Bayonne |
železnice |
dokončení se očekává ve Španělsku do roku 2016 a ve Francii do roku 2020 |
|
Bayonne – Bordeaux |
železnice |
probíhá veřejná konzultace |
|
Bordeaux – Tours |
železnice |
probíhají práce |
|
Paris |
železnice |
jižní vysokorychlostní obchvat |
|
Baudrecourt – Mannheim |
železnice |
modernizace |
|
Baudrecourt – Strasbourg |
železnice |
probíhají práce, které mají být dokončeny v roce 2016 |
|
Le Havre – Paris |
vnitrozemské vodní cesty |
modernizace |
|
Le Havre – Paris |
železnice |
studie, modernizace |
|
Le Havre |
přístav, železnice |
studie a práce týkající se kapacity přístavů, mořských dálnic a propojení |
Severomořsko – středomořský
VYTYČENÍ KORIDORŮ:
Belfast – Baile Átha Cliath/Dublin – Corcaigh/Cork
Shannon Foynes/Baile Átha Cliath/Dublin/Corcaigh/Cork – Le Havre/Calais/Dunkerque/Zeebrugge/Terneuzen/Gent/Antwerpen/Rotterdam/Amsterdam
Glasgow/Edinburgh – Liverpool/Manchester – Birmingham
Birmingham – Felixstowe/London /Southampton
London – Lille – Brussel/Bruxelles
Amsterdam – Rotterdam – Antwerpen – Brussel/Bruxelles – Luxembourg
Luxembourg – Metz – Dijon – Mâcon – Lyon – Marseille
Luxembourg – Metz – Strasbourg – Basel
Antwerpen/Zeebrugge – Gent – Dunkerque/Lille – Paris
PŘEDEM URČENÉ ÚSEKY VČETNĚ PROJEKTŮ:
|
Corcaigh/Cork – Baile Átha Cliath/Dublin – Belfast |
železnice |
studie a práce; propojovací vedení pro Baile Átha Cliath/Dublin (DART) |
|
Belfast |
přístav, multimodální spojení |
modernizace |
|
Glasgow – Edinburgh |
železnice |
modernizace |
|
Manchester – Liverpool |
železnice |
modernizace a elektrifikace, včetně severního železničního uzlu |
|
Birmingham – Reading – Southampton |
železnice |
modernizace nákladní tratě |
|
Baile Átha Cliath/Dublin, Corcaigh/Cork, Southampton |
přístavy, železnice |
studie a práce týkající se kapacity přístavů, mořských dálnic a propojení |
|
Dunkerque |
přístav |
další rozvoj multimodálních platforem a propojení |
|
Calais – Paris |
železnice |
předběžné studie |
|
Bruxelles/Brussel |
železnice |
studie a práce (severojižní spojení pro konvenční a vysokorychlostní soupravy) |
|
Felixstowe – Midlands |
železnice, přístav, multimodální platformy |
modernizace železnic, propojení přístavů a multimodální platformy |
|
Máza včetně projektu Maaswerken |
vnitrozemské vodní cesty |
modernizace |
|
Albertův průplav / průplav Bocholt-Herentals |
vnitrozemské vodní cesty |
modernizace |
|
Koridor Šelda – Rýn: zdymadla Volkerak a Kreekrak, zdymadla Krammer a Hansweert |
vnitrozemské vodní cesty |
zdymadla: probíhají studie |
|
Terneuzen |
námořní |
zdymadla: probíhají studie; práce |
|
Terneuzen – Gent |
vnitrozemské vodní cesty |
studie, modernizace |
|
Zeebrugge |
přístav |
zdymadla: studie, propojení (studie a práce) |
|
Antwerpen |
námořní, přístav, železnice |
zdymadla: probíhají studie; přístav: propojení (včetně přístupu k antverpskému přístavu druhou železniční tratí) |
|
Rotterdam – Antwerpen |
železnice |
modernizace železniční nákladní trati |
|
Průplav Seina – sever; Seina – Šelda |
vnitrozemské vodní cesty |
studie a práce modernizace včetně přeshraničních a multimodálních spojení |
|
Dunkerque – Lille |
vnitrozemské vodní cesty |
probíhají studie |
|
Antwerpen, Bruxelles/Brussel, Charleroi |
vnitrozemské vodní cesty |
modernizace |
|
Modernizace vodních cest ve Valonsku |
vnitrozemské vodní cesty |
studie, modernizace, intermodální spojení |
|
Brussel/Bruxelles – Luxembourg – Strasbourg |
železnice |
probíhají práce |
|
Antwerpen – Namur – lucemburská hranice – francouzská hranice |
železnice |
modernizace železniční nákladní tratě |
|
Strasbourg – Mulhouse – Basel |
železnice |
modernizace |
|
Železniční spojení Luxembourg – Dijon – Lyon (TGV Rýn – Rhôna) |
železnice |
studie a práce |
|
Lyon |
železnice |
východní obchvat: studie a práce |
|
Průplav Savona – Mosela/Rýn |
vnitrozemské vodní cesty |
probíhají předběžné studie |
|
Rhôna |
vnitrozemské vodní cesty |
modernizace |
|
Přístav Marseille-Fos |
přístav |
propojení a multimodální terminály |
|
Lyon – Avignon – přístav Marseille-Fos |
železnice |
modernizace |
Rýnsko – dunajský
VYTYČENÍ KORIDORŮ:
Strasbourg – Stuttgart – München – Wels/Linz
Strasbourg – Mannheim – Frankfurt – Würzburg – Nürnberg – Regensburg – Passau – Wels/Linz
München/Nürnberg – Praha – Ostrava/Přerov – Žilina – Košice – ukrajinská hranice
Wels/Linz – Wien – Bratislava – Budapest – Vukovar
Wien/Bratislava – Budapest – Arad – Brașov/Craiova – București – Constanța – Sulina
PŘEDEM URČENÉ ÚSEKY VČETNĚ PROJEKTŮ:
|
Železniční spojení Strasbourg – Kehl Appenweier |
železnice |
práce na propojení s Appenweier |
|
Karlsruhe – Stuttgart – München |
železnice |
probíhají studie a práce |
|
Ostrava/Přerov – Žilina – Košice ukrajinská hranice |
železnice |
přístavy, multimodální platformy |
|
Zlín – Žilina |
silnice |
přeshraniční úsek: |
|
München – Praha |
železnice |
studie a práce |
|
Nürnberg – Praha |
železnice |
studie a práce |
|
München – Mühldorf – Freilassing – Salzburg |
železnice |
probíhají studie a práce |
|
Salzburg – Wels |
železnice |
studie |
|
Nürnberg – Regensburg – Passau – Wels |
železnice |
studie a práce |
|
Železniční spojení Wels – Wien |
železnice |
dokončení se očekává do roku 2017 |
|
Wien – Bratislava / Wien – Budapest / Bratislava – Budapest |
železnice |
studie vysokorychlostní železnice (včetně přizpůsobení spojení mezi těmito třemi městy) |
|
Budapest – Arad |
železnice |
studie pro vysokorychlostní síť mezi Budapeští a Aradem |
|
Komárom – Komárno |
vnitrozemské vodní cesty |
studie a práce na přeshraničním mostu |
|
Arad – Brașov – București – Constanța |
železnice |
modernizace konkrétních úseků; studie pro vysokorychlostní železnici |
|
Mohan – Mohansko-dunajský průplav |
vnitrozemské vodní cesty |
studie a práce na některých úsecích a úzkých místech; přístavy na vnitrozemských vodních cestách: multimodální propojení se železnicí |
|
Slavonski Brod |
přístav |
studie a práce |
|
Giurgiu, Galați |
přístav |
další rozvoj multimodálních platforem a propojení s vnitrozemím: studie a práce |
|
Dunaj (Kehlheim – Constanța/Midia/Sulina) |
vnitrozemské vodní cesty |
studie a práce na některých úsecích a úzkých místech; přístavy na vnitrozemských vodních cestách: multimodální propojení |
|
Sáva |
vnitrozemské vodní cesty |
studie a práce na některých úsecích a úzkých místech (včetně přeshraničního mostu) |
|
București – Dunajský průplav |
vnitrozemské vodní cesty |
studie a práce |
|
Constanța |
přístav, mořská dálnice |
propojení přístavů, mořská dálnice (včetně služeb pro rozbíjení ledu) |
|
Craiova – București |
železnice |
studie a práce |
3) Další úseky hlavní sítě
|
Sofia – hranice Bývalé jugoslávské republiky Makedonie |
přeshraniční |
železnice |
probíhají studie |
|
Sofia – srbská hranice |
přeshraniční |
železnice |
probíhají studie |
|
Timișoara – srbská hranice |
přeshraniční |
železnic |
probíhají studie |
|
Wrocław – Praha |
přeshraniční |
železnice |
studie |
|
Nowa Sól – Hradec Králové |
přeshraniční |
silnice |
práce |
|
Brno – rakouská hranice |
přeshraniční |
silnice |
modernizace |
|
Budapest – Zvolen |
přeshraniční |
silnice |
modernizace |
|
Budapest – srbská hranice |
přeshraniční |
železnice |
studie |
|
Botnický koridor: Luleå – Oulu |
přeshraniční |
železnice |
studie a práce |
|
Iași – moldavská hranice |
přeshraniční |
železnice |
probíhají studie a práce |
|
Suceava – ukrajinská hranice |
přeshraniční |
železnice |
studie a práce |
|
Prioritní projekty definované v příloze III rozhodnutí č. 661/2010/EU (nová vysokokapacitní trať Praha – Linz: ústřední trans-pyrenejský přejezd, „Železný Rýn“ (Rheidt – Antverpy)) |
přeshraniční |
železnice |
probíhají studie |
|
Târgu Neamț – Ungheni |
přeshraniční |
silnice |
modernizace |
|
Marijampolė – Kybartai (litevsko-ruská hranice) |
přeshraniční |
silnice |
modernizace |
|
Vilnius – litevsko-běloruská hranice |
přeshraniční |
silnice |
modernizace |
|
Ioannina – Kakavia (řecko-albánská hranice) |
přeshraniční |
silnice |
studie |
|
Kleidi – Polikastro – Evzonoi (hranice Řecko/Bývalá jugoslávská republika Makedonie) |
přeshraniční |
silnice |
modernizace |
|
Serres – Promahonas – řecko-bulharská hranice |
přeshraniční |
silnice |
probíhají práce |
|
Alexandroupoli – Kipoi (řecko-turecká hranice) |
přeshraniční |
silnice |
studie a práce |
|
Dubrovnik – hranice Chorvatsko/Černá Hora) |
přeshraniční |
silnice |
práce |
|
Kędzierzyn-Koźle – Chałupki - hranice |
přeshraniční |
železnice |
práce |
|
A Coruña – Vigo – Palencia Gijón – Palencia |
úzké místo |
železnice, mořské dálnice |
probíhají práce (včetně přístavů a multimodálních platforem) |
|
Frankfurt – Fulda – Erfurt – Berlin |
úzké místo |
železnice |
studie |
|
Železnice Egnatia |
úzké místo |
železnice |
probíhají studie |
|
Sundsvall – Umeå – Luleå |
úzké místo |
železnice |
studie a práce |
|
Zagreb – srbská hranice |
úzké místo |
železnice |
studie a práce |
|
A Coruña – Madrid (vysokorychlostní osobní doprava) |
úzké místo |
železnice |
probíhají práce |
|
Stockholm – Gävle – Sundsvall |
jiná hlavní síť |
železnice |
práce |
|
Mjölby – Hallsberg – Gävle |
jiná hlavní síť |
železnice |
práce |
|
Botnický záliv – Kiruna – norská hranice |
jiná hlavní síť |
železnice |
studie a práce |
|
Milford Haven – Swansea – Cardiff |
jiná hlavní síť |
železnice |
modernizace |
|
Železniční spojení Sionainn/Shannon Faing/Foynes – Gabhal Luimnigh/Limerick junction |
jiná hlavní síť |
železnice |
studie |
|
High Speed 2 |
jiná hlavní síť |
železnice |
studie a práce na vysokorychlostní trati London – Midlands |
|
Ukrajinská hranice – Kraków – Katowice – Wrocław – Dresden |
jiná hlavní síť |
železnice |
práce |
|
Rīga – rusko-běloruská hranice |
jiná hlavní síť |
železnice |
modernizace |
|
Vilnius – běloruská hranice |
jiná hlavní síť |
železnice |
modernizace, přípojka na letiště |
|
Kybartai – Kaunas |
jiná hlavní síť |
železnice |
modernizace |
|
Tallinn – Tartu – Koidula – ruská hranice |
jiná hlavní síť |
železnice |
modernizace |
|
Marseille – Toulon – Nice – Ventimiglia – Genova |
jiná hlavní síť |
železnice |
studie pro vysokorychlostní železnici |
|
Bordeaux – Toulouse |
jiná hlavní síť |
železnice |
studie pro vysokorychlostní železnici |
|
Helsinki – Oulu |
jiná hlavní síť |
železnice |
modernizace úseků |
|
Bilbao – Pamplona – Zaragoza – Sagunto |
jiná hlavní síť |
železnice |
studie a práce |
|
Brunsbüttel – Kiel (průplav Nord-Ostsee) |
jiná hlavní síť |
vnitrozemské vodní cesty |
optimalizace navigačního stavu |
|
Cardiff – Bristol – London |
jiná hlavní síť |
železnice |
modernizace včetně projektu Crossrail |
|
Alba-Iulia – Turda – Dej– Suceava – Pașcani – Iași |
jiná hlavní síť |
železnice |
studie a práce |
|
București – Buzău |
jiná hlavní síť |
železnice |
modernizace a oprava železniční infrastruktury a napojení na vnitrozemí |
|
Porúří – Münster – Osnabrück – Hamburg |
jiná hlavní síť |
železnice |
modernizace úseku Münster – Lünen (dvoukolejná trať) |
|
Nantes – Tours – Lyon |
jiná hlavní síť |
železnice |
studie a práce |
|
Ploiești – Suceava |
jiná hlavní síť |
železnice |
studie |
|
Heraklion |
jiná hlavní síť |
letiště, kombinované přepravní systémy a infrastruktura |
studie a stavební práce, modernizace a rozvoj infrastruktury, multimodální propojení |
|
Huelva – Sevilla |
jiná hlavní síť |
železnice |
probíhají práce |
|
Fredericia – Frederikshavn |
jiná hlavní síť |
železnice |
modernizace včetně elektrifikace |
|
Barcelona – Valencia – Livorno |
jiná hlavní síť |
mořské dálnice |
modernizace |
ČÁST II
SEZNAM PRIORITNÍCH KORIDORŮ A OBLASTÍ INFRASTRUKTURY V ODVĚTVÍ ENERGETIKY
1. Prioritní koridory pro přenos elektřiny
1) Mořská síť v oblasti Severního moře („NSOG“): rozvoj integrované soustavy pro výrobu elektřiny a s ní spojeného propojovacího vedení na otevřeném moři v oblasti Severního moře, Irského moře, Lamanšského průlivu, Baltského moře a sousedních vod za účelem přenosu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na moři do míst spotřeby a skladování a zvyšování přeshraniční výměny elektrické energie.
Dotčené členské státy: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Spojené království, Švédsko.
2) Severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě („NSI West Electricity“): propojení mezi členskými státy v regionu a s oblastí Středomoří, včetně Iberského poloostrova, a to zejména za účelem integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a posílení vnitřních infrastruktur distribuční soustavy s cílem podpořit integraci trhu v tomto regionu.
Dotčené členské státy: Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko.
3) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Electricity“): propojení a vnitřní vedení v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Dotčené členské státy: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko.
4) Plán propojení pobaltského trhu s elektrickou energií („BEMIP Electricity“): propojení mezi členskými státy v oblasti Baltského moře a posílení vnitřních infrastruktur distribuční soustavy s cílem ukončit izolaci pobaltských států a podpořit integraci trhu, mimo jiné i prostřednictvím snahy o začlenění energie z obnovitelných zdrojů v tomto regionu.
Dotčené členské státy: Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko a Švédsko.
2. Prioritní koridory pro přepravu zemního plynu
1) Severojižní propojení plynárenských sítí v západní Evropě („NSI West Gas“): plynárenská infrastruktura pro severojižní toky zemního plynu v západní Evropě s cílem dále diverzifikovat trasy dodávek a zvýšit krátkodobou dosažitelnost zemního plynu.
Dotčené členské státy: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko.
2) Severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Gas“): plynárenská infrastruktura pro regionální propojení oblasti a Baltského moře, Jadranu, Egejského moře, Černého moře a východního Středomoří a uvnitř těchto oblastí a pro posílení diverzifikace a bezpečnosti dodávek zemního plynu.
Dotčené členské státy: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko.
3) Jižní koridor pro přepravu zemního plynu („SGC“): infrastruktura pro přepravu plynu od Kaspického moře, ze Střední Asie, Blízkého východu a východního Středomoří do Unie s cílem zvýšit diverzifikaci dodávek zemního plynu.
Dotčené členské státy: Bulharsko, Česká republika, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko;
4) Plán propojení pobaltského trhu s energií ze zemního plynu („BEMIP Gas“): plynárenská infrastruktura, jejímž cílem je ukončit izolaci tří pobaltských států a Finska a jejich závislost na jediném dodavateli, s cílem posílit vnitřní infrastruktury distribuční soustavy a zvýšit diverzifikaci a bezpečnost dodávek v oblasti Baltského moře.
Dotčené členské státy: Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko a Švédsko.
3. Prioritní tematické oblasti
1) Zavádění inteligentních sítí: zavedení technologií inteligentních sítí v celé Unii s cílem efektivně začlenit chování a akce všech uživatelů připojených k elektrické síti, zejména výrobu velkého množství elektřiny z obnovitelných nebo distribuovaných zdrojů energie a reakci spotřebitelů z hlediska poptávky.
Dotčené členské státy: všechny.
2) Elektrické dálnice: první elektrické dálnice do roku 2020 s cílem vytvořit systém elektrických dálnic v celé Unii, které budou schopné:
přizpůsobit se stále větším přebytkům z výroby větrné energie v Severním a Baltském moři a v jejich okolí a narůstající výrobě energie z obnovitelných zdrojů ve východní a jižní Evropě a rovněž v severní Africe;
spojovat tato nová výrobní centra s hlavními skladovacími kapacitami v severských zemích, v Alpách a jiných regionech s hlavními středisky spotřeby, a
vyrovnat se se stále rozrůzněnějšími a decentralizovanějšími dodávkami elektřiny a pružnější poptávkou po ní.
Dotčené členské státy: všechny.
3) Přeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého: rozvoj přepravní infrastruktury oxidu uhličitého mezi členskými státy a sousedními třetími zeměmi s ohledem na rozvoj zachycování a ukládání oxidu uhličitého.
Dotčené členské státy: všechny.
ČÁST III
PODMÍNKY A POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE FINANČNÍCH NÁSTROJŮ
Cíl a účel
Cílem finančních nástrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy je usnadnit přístup projektů v oblasti infrastruktury k projektovému a podnikovému financování tím, že bude jako páky využito financování Unií.
Finanční nástroje přispívají k financování projektů společného zájmu s jasnou evropskou přidanou hodnotou a usnadňují intenzivnější zapojení soukromého sektoru do dlouhodobého financování těchto projektů v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky včetně širokopásmových sítí.
Finanční nástroje jsou určeny pro projekty s potřebou střednědobého až dlouhodobého financování a přinášejí větší výhody, pokud jde o dopad na trh, správní účinnost a využívání zdrojů.
Zúčastněným stranám z oblasti infrastruktury, jako jsou finančníci, veřejné orgány, správci infrastruktury, stavební společnosti a provozovatelé, poskytují tyto nástroje soudržný a tržně orientovaný soubor nástrojů v oblasti finanční pomoci Unie.
Finanční nástroje se skládají z:
nástroje pro půjčky a záruky, jejichž poskytnutí je usnadněno nástroji pro sdílení rizik, včetně mechanismů úvěrového posílení k projektovým dluhopisům (dále jen „dluhový nástroj“) a
nástroje pro kapitál (dále jen „kapitálový nástroj“),
které napomáhají překonávat tržní omezení zlepšením financování nebo rizikových profilů investic do infrastruktury. To následně usnadňuje přístup podniků a dalších příjemců k půjčkám, zárukám, kapitálu a jiným formám soukromého financování.
Před dokončením koncepce dluhového a kapitálového nástroje provede Komise v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 hodnocení ex ante. Při tomto hodnocení se tam, kde je to vhodné, použijí hodnocení stávajících srovnatelných finančních nástrojů.
I. Dluhový nástroj
1. Obecná ustanovení
Cílem dluhového nástroje je přispívat k překonávání nedostatků evropských kapitálových trhů s dluhovými nástroji poskytnutím sdílení rizika při dluhovém financování. Dluhové financování poskytují pověřené subjekty nebo účelové investiční jednotky ve formě prioritního nebo podřízeného dluhu nebo záruk.
Dluhový nástroj je složen z nástroje pro sdílení rizika pro půjčky a záruky a z iniciativy projektových dluhopisů. Navrhovatelé projektů mohou navíc usilovat o kapitálové financování v rámci kapitálového nástroje.
a) Nástroj pro sdílení rizika pro půjčky a záruky
Nástroj pro sdílení rizika pro půjčky a záruky slouží k vytváření další kapacity v oblasti rizika u pověřených subjektů. To umožňuje pověřeným subjektům, aby poskytovaly dlouhodobé a krátkodobé podřízené a prioritní dluhové nástroje projektům a podnikům s cílem usnadnit navrhovatelům projektů přístup k bankovnímu financování. Jedná-li se o podřízené dluhové financování, má stupeň priority nižší než prioritní dluh, ale vyšší než kapitál a příslušné financování související s kapitálem.
Krátkodobé podřízené dluhové financování nesmí přesáhnout 30 % celkového objemu emitovaného prioritního dluhu.
Prioritní dluhové financování poskytnuté v rámci dluhového nástroje nesmí přesáhnout 50 % úhrnného objemu celkového prioritního dluhového financování, které pověřený subjekt nebo účelová investiční jednotka poskytly.
b) Iniciativa projektových dluhopisů
Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy má podobu podřízeného dluhového financování pro usnadnění financování pro projektové společnosti vydávající prioritní dluh ve formě dluhopisů. Cílem tohoto nástroje úvěrového posílení je napomoci tomu, aby prioritní dluh dosáhl úvěrového ratingu na úrovni investičního stupně.
Má stupeň priority nižší než prioritní dluh, ale vyšší než kapitál a financování související s kapitálem.
Podřízené dluhové financování nesmí přesáhnout 30 % celkového objemu emitovaného prioritního dluhu.
2. Finanční parametry a pákový efekt
Parametry pro sdílení rizika a výnosů se stanoví tak, aby bylo možno dosáhnout konkrétních cílů politiky, včetně zaměření se na konkrétní kategorie projektů, přičemž se zachová tržně orientovaný přístup dluhového nástroje.
Očekávaný pákový efekt dluhového nástroje — vymezený jako podíl příspěvku Unie na celkovém financování (tj. příspěvku Unie plus příspěvků z dalších finančních zdrojů) — je očekáván v rozmezí od 6 do 15 v závislosti na druhu daných operací (úroveň rizika, cíloví příjemci a příslušné dluhové financování).
3. Kombinace s dalšími zdroji financování
Financování z dluhového nástroje lze při dodržení pravidel stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a příslušného právního základu kombinovat z dalšími níže uvedenými samostatnými rozpočtovými příspěvky:
z jiných částí Nástroje pro propojení Evropy;
z jiných nástrojů, programů a rozpočtových položek v rozpočtu Unie;
od členských států, včetně regionálních a místních orgánů, které si přejí přispět z vlastních zdrojů nebo ze zdrojů, jež jsou k dispozici z fondů v rámci politiky soudržnosti, aniž se změní povaha nástroje.
4. Provádění
Pověřené subjekty
Pověřené subjekty se vybírají v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.
Provádění formou nepřímého řízení může probíhat prostřednictvím přímých zmocnění udělovaných pověřeným subjektům. U nástrojů, na které se vztahují přímá zmocnění (tj. forma nepřímého řízení), pověřené subjekty spravují příspěvek Unie k dluhovému nástroji a jsou partnery pro sdílení rizika.
Pro sdružení příspěvků od mnoha investorů lze navíc vytvořit účelové investiční jednotky. Příspěvek Unie může být podřízen příspěvkům dalších investorů.
Navrhování a provádění
Navrhování musí být v souladu s obecnými ustanoveními pro finanční nástroje stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
Podrobné podmínky pro provádění dluhového nástroje včetně sledování a kontroly se stanoví v dohodě mezi Komisí a příslušným pověřeným subjektem, v níž se zohlední ustanovení této přílohy a v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
Svěřenský účet
Pověřený subjekt zřídí ke správě příspěvku Unie a příjmů z něho plynoucích svěřenský účet.
5. Použití příspěvku Unie
Příspěvek Unie se použije na:
zajištění rizika;
pokrytí dohodnutých poplatků a nákladů souvisejících s vytvořením a řízením dluhového nástroje, včetně jeho vyhodnocení a podpůrných opatření, které byly stanoveny v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a tržní praxí. Na základě metodiky dohodnuté mezi Komisí a pověřenými subjekty, která je založena na nákladech, nesmějí poplatky související se správou a výkonem, které se mají vyplácet pověřenému subjektu, přesáhnout v případě správy 2 % a v případě výkonnostních poplatků 3 % příspěvku Unie skutečně použitého pro jednotlivé operace;
přímo související podpůrná opatření.
6. Stanovení cen, sdílení rizik a výnosů
Za dluhový nástroj je stanovena cena, která má být účtována příjemci, v souladu s příslušnými pravidly a kritérii pro pověřené subjekty nebo účelové investiční jednotky a v souladu s osvědčenými tržními postupy.
Pokud jde o přímá zmocnění pověřených subjektů, model sdílení rizika se odrazí v odpovídajícím sdílení rizikové odměny, kterou pověřený subjekt účtuje svým dlužníkům, mezi Unií a pověřeným subjektem.
Pokud jde o účelové investiční jednotky, model sdílení rizika se odrazí v odpovídajícím sdílení rizikové odměny, kterou účelová investiční jednotka účtuje svým dlužníkům, mezi Unií a ostatními investory.
Bez ohledu na zvolený model sdílení rizika sdílí pověřený subjekt vždy část definovaného rizika a vždy nese celou tranši zbytkového rizika.
Maximální riziko kryté z rozpočtu Unie nepřesáhne 50 % rizika cílového dluhového portfolia v rámci dluhového nástroje. Maximální 50 % strop podstoupeného rizika se použije na cílovou velikost účelových investičních jednotek.
7. Podávání žádostí a schvalování
Žádosti se zasílají pověřenému subjektu nebo účelové investiční jednotce v souladu se standardními postupy pro podávání žádostí. Pověřené subjekty a účelové investiční jednotky projekty schvalují v souladu se svými vnitřními postupy.
8. Doba trvání dluhového nástroje
Poslední tranši příspěvku Unie k dluhovému nástroji přidělí Komise na závazek do 31. prosince 2020. Skutečné schválení dluhového financování ze strany pověřených subjektů nebo účelových investičních jednotek musí být dokončeno do 31. prosince 2022.
9. Skončení platnosti
Příspěvek Unie přidělený na dluhový nástroj musí být vrácen na příslušný svěřenský účet v okamžiku, kdy doba dluhového financování uplyne nebo kdy je splaceno. Na svěřenském účtu se udržují finanční prostředky dostatečné k pokrytí poplatků nebo rizik souvisejících s dluhovým nástrojem až do jeho zániku.
10. Podávání zpráv
Postupy podávání zpráv o provádění dluhového nástroje musí být obsaženy v dohodě mezi Komisí a pověřeným subjektem v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.
Komise navíc za podpory pověřených subjektů podává každoročně až do roku 2023 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění nástroje, o převažujících tržních podmínkách pro jeho použití, aktualizovaných projektech a seznamu projektů, včetně informací o projektech v různých fázích postupu při dodržení důvěrnosti a citlivé povahy informací o trhu, v souladu s čl. 140 odst. 8 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
11. Sledování, kontrola a hodnocení
Komise sleduje provádění dluhového nástroje, včetně případně prostřednictvím kontrol na místě, a provádí ověřování a kontroly v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.
12. Podpůrná opatření
Provádění dluhového nástroje může být podpořeno souborem doprovodných opatření. Tato mohou mimo jiné zahrnovat technickou a finanční pomoc, opatření na zvyšování informovanosti poskytovatelů kapitálu a programy přitahující soukromé investory.
Evropská investiční banka poskytne na žádost Evropské komise nebo dotčených členských států technickou pomoc projektům společného zájmu, včetně jejich finančního uspořádání, a to i projektům, které směřují k realizaci koridorů hlavní sítě uvedených v části I. Součástí této technické pomoci je i podpora správních orgánů při rozvoji odpovídající institucionální kapacity.
II. Kapitálový nástroj
1. Obecná ustanovení
Cílem kapitálového nástroje je přispívat k překonávání nedostatků evropských kapitálových trhů poskytováním kapitálových a kvazikapitálových investic.
Maximální výše příspěvku Unie je omezena takto:
Navrhovatelé projektů mohou navíc usilovat o dluhové financování v rámci dluhového nástroje.
2. Finanční parametry a pákový efekt
Investiční parametry se stanoví tak, aby bylo možno dosáhnout konkrétních cílů politiky, včetně zaměření se na konkrétní kategorie projektů infrastruktury, přičemž se zachová tržně orientovaný přístup tohoto nástroje.
Očekávaný pákový efekt kapitálového nástroje — vymezený jako podíl příspěvku Unie na celkovém financování (tj. příspěvku Unie plus všech příspěvků od dalších investorů)— je očekáván průměrně v rozmezí od 5 do 10 v závislosti na zvláštnostech trhu.
3. Kombinace s dalšími zdroji financování
Financování z kapitálového nástroje lze při dodržení pravidel nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a příslušného právního základu kombinovat z dalšími níže uvedenými samostatnými rozpočtovými příspěvky:
z jiných částí Nástroje pro propojení Evropy;
z jiných nástrojů, programů a rozpočtových položek v rozpočtu Unie; a
od členských států, včetně regionálních a místních orgánů, které si přejí přispět z vlastních zdrojů nebo ze zdrojů, jež jsou k dispozici z fondů v rámci politiky soudržnosti, aniž se změní povaha nástroje.
4. Provádění
Pověřené subjekty
Pověřené subjekty se vybírají v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.
Provádění formou nepřímého řízení může probíhat prostřednictvím přímých zmocnění udělovaných pověřeným subjektům. U nástrojů, na která se vztahují přímá zmocnění (tj. forma nepřímého řízení), pověřené subjekty spravují příspěvek Unie ke kapitálovému nástroji.
Pro sdružení příspěvků od mnoha investorů lze navíc vytvořit účelové investiční jednotky. Příspěvek Unie může být podřízen příspěvkům dalších investorů.
Pro dosažení konkrétních cílů politiky může být příspěvek Unie v řádně odůvodněných případech poskytován pověřených subjektem na konkrétní projekt formou spoluinvestování.
Navrhování a provádění
Navrhování musí být v souladu s obecnými ustanoveními pro finanční nástroje stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
Podrobné podmínky pro provádění kapitálového nástroje včetně jeho sledování a kontroly se stanoví v dohodě mezi Komisí a příslušným pověřeným subjektem, v níž se zohlední ustanovení této přílohy a v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
Svěřenský účet
Pověřený subjekt zřídí ke správě příspěvku Unie a příjmů z něho plynoucích svěřenský účet.
5. Použití příspěvku Unie
Příspěvek Unie se použije na:
kapitálovou účast;
pokrytí dohodnutých poplatků a nákladů souvisejících s vytvořením a řízením kapitálového nástroje, včetně jeho vyhodnocení, které byly stanoveny v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a tržní praxí; a
přímo související podpůrná opatření.
6. Stanovení cen, sdílení rizik a výnosů
Kapitálová odměna zahrnuje složky obvyklé návratnosti pro kapitálové investory a závisí na výsledcích podkladových investic.
7. Podávání žádostí a schvalování
Žádosti se zasílají pověřenému subjektu nebo účelové investiční jednotce v souladu se standardními postupy pro podávání žádostí. Pověřené subjekty a účelové investiční jednotky projekty schvalují v souladu se svými vnitřními postupy.
8. Doba trvání kapitálového nástroje
Poslední tranši příspěvku Unie ke kapitálovému nástroji přidělí Komise na závazek do 31. prosince 2020. Skutečné schválení kapitálových investic ze strany pověřených subjektů nebo účelových investičních jednotek musí být dokončeno do 31. prosince 2022.
9. Skončení platnosti
Příspěvek Unie přidělený na kapitálový nástroj musí být vrácen na příslušný svěřenský účet v okamžiku, kdy jsou investice ukončeny nebo jinak splatné. Na svěřenském účtu se udržují finanční prostředky dostatečné k pokrytí poplatků nebo rizik souvisejících s kapitálovým nástrojem až do jeho zániku.
10. Podávání zpráv
Postupy podávání zpráv o provádění kapitálového nástroje musí být obsaženy v dohodě mezi Komisí a pověřeným subjektem v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.
Komise navíc za podpory pověřených subjektů podává každoročně až do roku 2023 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění nástroje v souladu s čl. 140 odst. 8 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
11. Sledování, kontrola a hodnocení
Komise sleduje provádění kapitálového nástroje, včetně případně prostřednictvím kontrol na místě, a provádí ověřování a kontroly v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.
12. Podpůrná opatření
Provádění kapitálového nástroje může být podpořeno souborem doprovodných opatření. Tato opatření mohou mimo jiné zahrnovat technickou a finanční pomoc, opatření na zvyšování informovanosti poskytovatelů kapitálu a programy přitahující soukromé investory.
ČÁST IV
ORIENTAČNÍ PROCENTNÍ PODÍLY U KONKRÉTNÍCH CÍLŮ V OBLASTI DOPRAVY
Rozpočtové zdroje uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) s výjimkou zdrojů přidělených na podpůrná opatření programu se přidělí na konkrétní cíle v oblasti dopravy uvedené v čl. 4 odst. 2 takto:
odstranění úzkých míst, zlepšení interoperability železnic, doplnění chybějících spojení a zejména zlepšování přeshraničních úseků – 80 %;
zajištění dlouhodobě udržitelných a účinných dopravních systémů v rámci přípravy na očekávané budoucí dopravní toky, jakož i umožnění snížení emisí uhlíku u všech druhů dopravy prostřednictvím přechodu na inovativní nízkouhlíkové a energeticky účinné dopravní technologie při současné optimalizaci bezpečnosti – 5 %;
optimalizace integrace a propojení druhů dopravy a zlepšení interoperability dopravních služeb při zajištění dostupnosti dopravních infrastruktur a zohlednění stropu pro palubní složky SESAR, RIS, VTMIS a ITS pro odvětví silniční dopravy uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. b) bodě vi) – 15 %.
Částka 11 305 500 000 EUR převedená z Fondu soudržnosti se vynaloží výhradně na projekty, které směřují k realizaci hlavní sítě, nebo na projekty a horizontální priority uvedené v části I této přílohy.
ČÁST V
SEZNAM OBECNÝCH SMĚRŮ, KTERÉ JE TŘEBA ZOHLEDNIT PŘI STANOVOVÁNÍ KRITÉRIÍ PRO UDĚLENÍ
Při stanovování kritérií pro udělení v souladu s čl. 17 odst. 5 se zohlední alespoň tyto obecné směry:
připravenost opatření z hlediska vývoje projektu;
racionalitu navrhovaného prováděcího plánu;
případný stimulační účinek podpory Unie na veřejné a soukromé investice;
nutnost překonat finanční překážky, jako je nedostatek finančních prostředků tržního původu;
případný hospodářský a sociální dopad, dopad z hlediska klimatu a životního prostředí a dostupnost;
případný přeshraniční rozměr.
ČÁST VI
PRIORITY FINANCOVÁNÍ V OBLASTI DOPRAVY PRO ÚČELY VÍCELETÝCH A ROČNÍCH PRACOVNÍCH PROGRAMŮ
1. Priority financování pro účely víceletých pracovních programů
1.1 Priority financování v souvislosti s cílem spočívajícím v odstranění úzkých míst, zlepšení interoperability železnic, doplnění chybějících spojení, a zejména zlepšování přeshraničních úseků:
předem vymezené projekty týkající se koridorů hlavní sítě (železnice, vnitrozemské vodní cesty, silnice, vnitrozemské a námořní přístavy),
předem vymezené projekty týkající se ostatních částí hlavní sítě (železnice, vnitrozemské vodní cesty, silnice, vnitrozemské a námořní přístavy),
interoperabilita železnic,
zavádění ERTMS.
1.2 Priority financování v souvislosti s cílem spočívajícím v zajištění dlouhodobě udržitelných a účinných dopravních systémů v rámci přípravy na očekávané budoucí dopravní toky, jakož i v umožnění snížení emisí uhlíku u všech druhů dopravy prostřednictvím přechodu na inovativní nízkouhlíkové a energeticky účinné dopravní technologie při současné optimalizaci bezpečnosti:
zavádění nových technologií a inovací pro všechny druhy dopravy, které se zaměřují na nízkouhlíkové, bezpečné a inovativní technologie podporující udržitelnost, funkčnost, řízení, dostupnost, multimodální charakter a účinnost sítě,
bezpečná a chráněná infrastruktura a bezpečná parkoviště na hlavní silniční síti.
1.3 Priority financování v souvislosti s cílem spočívajícím v optimalizaci integrace a propojení druhů dopravy a zlepšení interoperability dopravních služeb při zajištění dostupnosti dopravních infrastruktur:
Jednotné evropské nebe – SESAR,
říční informační služby,
inteligentní služby v silniční dopravě,
informační systémy pro provoz plavidel,
mořské dálnice,
opatření zavádějící dopravní infrastrukturu v uzlech hlavní sítě, včetně městských uzlů,
propojení s multimodálními logistickými platformami a jejich rozvoj.
1.4 Podpůrná opatření programu
2. Priority financování pro účely ročních pracovních programů
2.1 Priority financování v souvislosti s cílem spočívajícím v odstranění úzkých míst, zlepšení interoperability železnic, doplnění chybějících spojení, a zejména zlepšování přeshraničních úseků:
projekty v oblasti železnice, vnitrozemských vodních cest a silnic týkající se hlavní sítě, včetně napojení na vnitrozemské a námořní přístavy a letiště, jakož i rozvoj přístavů,
projekty týkající se globální sítě (železnice, vnitrozemské vodní cesty, silnice, námořní a vnitrozemské přístavy),
projekty týkající se napojení transevropské dopravní sítě na sítě infrastruktury sousedních zemí, zejména pokud jde o související přeshraniční úseky (železnice, vnitrozemské vodní cesty, silnice, námořní a vnitrozemské přístavy).
2.2 Priority financování v souvislosti s cílem spočívajícím v zajištění dlouhodobě udržitelných a účinných dopravních systémů v rámci přípravy na očekávané budoucí dopravní toky, jakož i v umožnění snížení emisí uhlíku u všech druhů dopravy prostřednictvím přechodu na inovativní nízkouhlíkové a energeticky účinné dopravní technologie při současné optimalizaci bezpečnosti:
zavádění nových technologií a inovací, které nejsou pokryty ve víceletém pracovním programu,
služby nákladní dopravy,
opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy, mimo jiné modernizací stávajícího vozového parku.
2.3 Priority financování v souvislosti s cílem spočívajícím v optimalizaci integrace a propojení druhů dopravy a zlepšení interoperability dopravních služeb při zajištění dostupnosti dopravních infrastruktur:
systémy telematických aplikací, které nejsou pokryty ve víceletém pracovním programu,
opatření zaměřená na lepší dostupnost dopravní infrastruktury pro osoby se zdravotním postižením,
opatření zavádějící dopravní infrastrukturu v uzlech hlavní sítě, včetně městských uzlů,
propojení s multimodálními logistickými platformami a jejich rozvoj.
2.4 Nástroj pro propojení Evropy – finanční nástroje:
příspěvek k finančním nástrojům, jak je vymezen v článku 14 a části III přílohy nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy,
podpůrná opatření programu týkající se inovativních nástrojů financování.
PŘÍLOHA II
„PŘÍLOHA
SEZNAM POČÁTEČNÍCH KORIDORŮ PRO NÁKLADNÍ DOPRAVU
|
|
Členské státy |
Hlavní trasy (1) |
Zřízení koridorů pro nákladní dopravu |
|
„Rýnsko-alpský“ |
NL, BE, DE, IT |
Zeebrugge-Antwerpen/Amsterdam/Vlissingen ((+))/Rotterdam-Duisburg-[Basiel]-Milano- Genua |
do 10. listopadu 2013 |
|
„Severomořsko-středomořský“ |
NL, BE, LU, FR, UK ((+)) |
Glasgow (*1)/Edinburgh (*1)/Southampton (*1)/Felixstowe (*1)-London ((+))/Dunkerque ((+))/Lille ((+))/Liège ((+))/Paris ((+))/Amsterdam ((+))-Rotterdam-Zeebrugge ((+))/Antwerpen-Luxembourg-Metz-Dijon-Lyon/[Basel]-Marseille ((+)) |
do 10. listopadu 2013 |
|
„Skandinávsko-středomořský“ |
SE, DK, DE, AT, IT |
Stockholm/[Oslo] ((+))/Trelleborg ((+))-Malmö-København-Hamburg-Innsbruck-Verona-La Spezia ((+))/Livorno ((+))/Ancona ((+))/Taranto ((+))/Augusta ((+))/ Palermo |
do 10. listopadu 2015 |
|
„Atlantský“ |
PT, ES, FR, DE ((+)) |
Sines – Lisboa/Leixões — Madrid-Medina del Campo/ Bilbao/San Sebastián-Irún- Bordeaux-Paris/Le Havre/Matz – Strasbourg ((+))/Mannheim ((+)) Sines – Elvas/Algeciras |
do 10. listopadu 2013 |
|
„Baltsko-jadranský“ |
PL, CZ, SK, AT, IT, SI |
Świnoujście ((+))/Gdynia-Katowice-Ostrava/Žilina-Bratislava/Vídeň/Celovec-Udine–Venezia/Trieste/ /Bologna/Ravenna Graz-Maribor-Ljubljana-Koper/Trieste |
do 10. listopadu 2015 |
|
„Středomořský“ |
ES, FR, IT, SI, HU, HR ((+)) |
Almería-Valencie/Algeciras/Madrid-Zaragoza/Barcelona-Marseille-Lyon-Turino-Milano-Verona-Padova/Venezie-Trieste/Koper-Ljubljana-Budapesť Ljubljana ((+))/Rijeka ((+))-Zagreb ((+))-Budapesť-Zahony (maďarsko-ukrajinská hranice) |
do 10. listopadu 2013 |
|
„Východní a výchostředomořský“ |
CZ, AT, SK, HU, RO, BG, EL, DE (*1) |
— București-Constanța Bremerhaven (*1)/Wilhelmshaven (*1)/Rostock (*1)/Hamburg (*1)-Praha-Wien/Bratislava-Budapest — Vidin-Sofia-Burgas (*1)/Svilengrad (*1) (bulharsko-turecká hranice)/ Promachonas-Thessaloniki-Athína-Patra (*1) |
do 10. listopadu 2013 |
|
„Severomořsko-baltský“ ((°)) |
Wilhelmshaven ((+))/Bremerhaven/Hamburg ((+))/Amsterdam ((+))/Rotterdam/Antwerpen-Aachen/Berlin-Warszawa-Terespol (polsko-běloruská hranice)/Kaunas-Rīga (*1)-Tallinn (*1) |
do 10. listopadu 2015 |
|
|
„Rýnsko-dunajský“ ((‡)) |
FR, DE, AT, SK, HU, RO, CZ |
Strasbourg-Mannheim-Frankfurt-Norimberk-Wels Strasbourg-Stuttgart-München-Salzburg-Wels-Wien-Bratislava-Budapest-Arad-Brașov/Craiova- București-Constanța Čierna nad Tisou (slovensko-ukrajinská hranice)-Košice-Žilina-Horní Lideč-Praha-München/Nürnberg |
do 10. listopadu 2020 |
|
(1)
Lomítkem „/“ jsou naznačeny alternativní trasy. V souladu s prioritními projekty TEN-T by atlantský a středomořský koridor měl být v budoucnu doplněn nákladní železniční tratí Sines/Algésiras-Madrid-Paris, která projíždí přes střední Pyreneje nízko položeným tunelem.
(2)
(+) Trasy označené znakem + se zařadí do příslušných koridorů nejpozději do tří let od data zřízení uvedeného v této tabulce. Stávající struktury uvedené v článku 8 a čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení se upraví v souvislosti se zapojením dalších členských států a provozovatelů infrastruktur do příslušných koridorů. Tato zařazení budou vycházet ze studií trhu a zohlední aspekty stávající osobní a nákladní dopravy v souladu s čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení.
(*1)
Trasy označené znakem * se zařadí do příslušných koridorů nejpozději do pěti let od data zřízení uvedeného v této tabulce. Stávající struktury uvedené v článku 8 a čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení se upraví v souvislosti se zapojením dalších členských států a provozovatelů infrastruktur do příslušných koridorů. Tato zařazení budou vycházet ze studií trhu a zohlední aspekt související se stávající osobní a nákladní dopravou v souladu s čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení.
(3)
(°) Do vybudování tratě Rail Baltica s nominálním rozchodem kolejí 1 435 mm se při zřízení a provozování tohoto koridoru zohlední specifické rysy jednotlivých systémů rozchodu kolejí.
(4)
(‡) Zřízení tohoto koridoru bude vycházet ze studií trhu a zohlední aspekty související se stávající osobní a nákladní dopravou v souladu s čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení. Úsek „Čierna nad Tisou (slovensko-ukrajinská hranice)-Košice-Žilina-Horní Lideč-Praha“ se zřídí do 10. listopadu 2013.“ |
|||
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).
( 2 ) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).
( 3 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7. července 2010 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravních sítě (Úř. věst. L 204, 5.8.2010, s. 1).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
( 7 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
