Souhrnný přehled

Posouzení dopadů nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign mobilních telefonů a počítačů typu slate, a nařízení Komise, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chytrých telefonů a počítačů typu slate.

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

V roce 2020 bylo v Evropské unii prodáno zhruba 150 milionů mobilních telefonů a 23,90 milionu tabletů a celková spotřeba primární energie instalované základny mobilních telefonů a tabletů v EU během jejich životního cyklu (včetně výroby, používání a likvidace) činila 39,5 TWh (přibližně 0,25 % celkové spotřeby primární energie v zemích EU-27). Rozšířené a rostoucí používání mobilních telefonů (zejména chytrých telefonů) a tabletů vede k řadě problémů:

– funkčnost a oblíbenost chytrých telefonů a tabletů se postupem času zvyšuje, což má za následek zvýšenou poptávku po energii a materiálech potřebných k jejich výrobě a s tím spojené zvýšené dopady na životní prostředí,

– na konci své životnosti jsou zařízení obvykle ponechána „hibernovaná“, tj. nepoužívaná doma. Jedná se o plýtvání zdroji, které by mohly být při správných postupech znovu použity, recyklovány a/nebo zpětně získány,

– uživatelé tato zařízení v průměru nahrazují předčasně.

Hlavní zjištěné příčiny problémů jsou behaviorální povahy (společenské normy a rychlé snižování hodnoty rychle se měnících a módních výrobků, konzervativní předpojatost a setrvačnost), selhání trhu (chybějící pobídky pro oběhové obchodní modely a udržitelnou výrobu a spotřebu, neinternalizované negativní externality výroby a spotřeby a nedostatečná informovanost o kritériích udržitelnosti a dopadech na životní prostředí) a regulační nedostatky (stávající předpisy dosud dostatečně nepokrývají aspekty efektivního využívání zdrojů a v členských státech EU existují případy rozdílných právních předpisů týkajících se výrobků).

Iniciativa se bude týkat významné části obyvatelstva EU, jakož i výrobců původních zařízení, opraven, maloobchodníků a podniků zabývajících se recyklací.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Konkrétními cíli možností politiky zvažovaných v tomto posouzení dopadů je náprava problémů uvedených ve vymezení problému:

– zabránit předčasnému zastarávání mobilních telefonů, bezdrátových telefonů a tabletů,

– přispět k oběhovému hospodářství usnadněním oprav a prodloužením životnosti těchto výrobků a klíčových součástí (např. baterií a displejů),

– pomáhat spotřebitelům s informovaným a udržitelným výběrem v místě prodeje,

– podporovat návrhy výrobků zaměřené na dosažení nákladově efektivních úspor materiálů a energie.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? 

Opatření na úrovni EU mají jasnou přidanou hodnotu: bez harmonizovaných požadavků na úrovni EU by byly členské státy motivovány k tomu, aby stanovily – jak se již v některých případech děje – vnitrostátní požadavky v rámci svých environmentálních a energetických politik. To by narušilo volný pohyb výrobků a zvýšilo náklady na jejich návrh, výrobu a distribuci.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti politiky byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? 

Byly zvažovány tyto možnosti:

– možnost 1 – žádné opatření (tj. scénář bez opatření),

– možnost 2 – scénář se samoregulací (buď dobrovolná dohoda ve smyslu směrnice o ekodesignu, nebo jiné nelegislativní iniciativy, jako je systém ekologického hodnocení),

– možnosti týkající se ekodesignu: možnost 3.1 se zaměřuje na požadavky na ekodesign chytrých telefonů a tabletů. Možnost 3.2 rozšiřuje analýzu na mobilní telefony jiné než chytré telefony a bezdrátové telefony a možnost 3.3 doplňuje bodový index opravitelnosti chytrých telefonů a tabletů,

– možnost 4 - označování energetickými štítky,

– možnost 5.1 je kombinací ekodesignu a energetického štítku, která cílí na chytré telefony a tablety. Kombinuje možnost 3.1 a možnost 4,

– možnost 5.2 kombinuje požadavky na ekodesign s bodovým indexem opravitelnosti (možnost 3.3) a požadavky na označování energetickými štítky (možnost 4).

Možnost 5.2 se jeví jako nejvhodnější, neboť právě tato možnost je z hlediska očekávané účinnosti, efektivity a soudržnosti obecně hodnocena lépe než ostatní.

Kdo podporuje kterou možnost? 

– Malé a střední podniky působící zejména v oblasti oprav, renovací a recyklace vyhodnotily upřednostňovanou možnost politiky jako důležitou (v některých případech jako zásadní), zejména s ohledem na požadavky na efektivní využívání zdrojů, pokud jde o trvanlivost, opravitelnost, modernizovatelnost, údržbu, opětovné použití a recyklaci.

– Nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí a spotřebitelů uvítaly upřednostňovanou možnost politiky.

– Členské státy EU sice opatrně uvítaly upřednostňovanou možnost, avšak s určitými obavami ohledně zkoušení.

– Výrobci původních zařízení obecně podporují upřednostňovanou možnost s určitými výhradami, zejména pokud jde o požadavky na opravitelnost a dostupnost náhradních dílů.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (případně hlavních možností, pokud není žádná upřednostňována)? 

V porovnání se základním scénářem (zachování současného stavu) byly u upřednostňované možnosti politiky odhadnuty následující pozitivní dopady (výpočty jsou vztaženy k roku 2030):

– dopady na životní prostředí: snížení emisí skleníkových plynů řádově o 4 mt CO2eq, snížení spotřeby energie o 49 PJ, snížení acidifikace o 24 kt SO2eq a snížení spotřeby materiálu o nejméně 40 000 tun,

– ekonomické dopady: snížení celkových ročních výdajů spotřebitelů o více než 20 miliard eur a snížení společenských vnějších ročních škod odhadované na více než 1 miliardu eur,

– společenské dopady: vytvoření řádově tisíců pracovních míst v odvětví oprav/údržby.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (případně na hlavní možností, pokud není žádná upřednostňována)? 

Odhaduje se, že s upřednostňovanou možností politiky (výpočty jsou vztaženy k roku 2030) by mohly být spojeny následující náklady ve srovnání se scénářem bez opatření (zachování současného stavu):

– snížení příjmů z podnikání (v souvislosti s prodlouženou životností zařízení, což by znamenalo snížení poptávky po nových výrobcích),

– zvýšení nákladů na opravy v řádu 680 milionů eur (v důsledku zvýšené opravitelnosti zařízení; toto číslo by bylo značně převáženo celkovými úsporami spotřebitelů dosaženými díky trvanlivějším a opravitelným zařízením, jak ukazuje snížení celkových ročních výdajů spotřebitelů).

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Očekává se, že malé a střední podniky, jež jsou součástí odvětví oprav a údržby, budou mít z těchto iniciativ velký prospěch, zejména díky navrhovaným požadavkům na ekodesign týkajícím se opravitelnosti a snadné demontáže. V odvětví se objeví nejen nové opravny, ale i ty stávající budou růst.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Forma právních předpisů navrhovaná v rámci upřednostňované možnosti je prováděcí nařízení (ekodesign) a nařízení v přenesené pravomoci (označování energetickými štítky), oba předpisy přímo použitelné ve všech členských státech. Tím se zajistí, že vnitrostátním správním orgánům nevzniknou žádné náklady spojené s provedením ve vnitrostátním právu. Činnosti dozoru nad trhem by si vyžádaly náklady na zkoušení a personální náklady.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Očekává se, že upřednostňovaná možnost podpoří hospodářskou soutěž a inovace v oblasti energetické účinnosti i efektivního využívání zdrojů.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Proces přezkumu plánovaný pro navrhovaný ekodesign a označování energetickými štítky by se podle všeho měl uskutečnit do čtyř let od přijetí opatření.