EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.10.2019

COM(2019) 457 final

2019/0217(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru CETA zřízeném podle Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé k přijetí rozhodnutí, kterým se upravují administrativní a organizační záležitosti fungování odvolacího tribunálu

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Předmět návrhu

Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být zaujat jménem Unie ve Smíšeném výboru CETA zřízeném podle Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé k zamýšlenému přijetí rozhodnutí, kterým se upravují administrativní a organizační záležitosti fungování odvolacího tribunálu.

2.Souvislosti návrhu

2.1.Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé

Cílem Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (dále jen „dohoda“) je liberalizovat a usnadnit obchod a investice a podpořit užší hospodářské vztahy mezi Evropskou unií a Kanadou (dále jen „strany“). Dohoda byla podepsána dne 30. října 2016 a je prozatímně uplatňována od 21. září 2017.

2.2.Smíšený výbor CETA

Smíšený výbor CETA je zřízen podle článku 26.1 dohody, který stanoví, že Smíšený výbor CETA je složený ze zástupců Evropské unie a zástupců Kanady a spolupředsedají mu ministr mezinárodního obchodu Kanady a člen Evropské komise odpovědný za obchod, nebo jimi jmenované osoby. Smíšený výbor CETA zasedá jednou ročně nebo na žádost kterékoli ze stran a dohodne se na termínech zasedání a na pořadu jednání. Smíšený výbor CETA odpovídá za všechny otázky týkající se obchodu a investic mezi stranami a za provádění a uplatňování této dohody. Kterákoli strana může postoupit Smíšenému výboru CETA jakoukoli otázku týkající se provádění a výkladu této dohody nebo jakoukoli jinou záležitost týkající se obchodu a investic mezi stranami.

V souladu s článkem 26.3 dohody je Smíšený výbor CETA oprávněn přijímat po vzájemné dohodě rozhodnutí ve všech záležitostech stanovených v dohodě. Rozhodnutí Smíšeného výboru CETA jsou pro strany závazná za předpokladu, že byly splněny veškeré nezbytné vnitřní požadavky a postupy, a obě strany jsou povinny je provést.

V souladu s čl. 26.2 odst. 4 dohody mohou specializované výbory, včetně Výboru pro služby a investice, předkládat Smíšenému výboru CETA k přijetí návrhy rozhodnutí.

V souladu s čl. 10 odst. 2 jednacího řádu Smíšeného výboru CETA a specializovaných výborů 1 může Smíšený výbor CETA v době mezi zasedáními přijímat rozhodnutí nebo doporučení písemným postupem, pokud tak strany dohody po vzájemné dohodě rozhodnou. Písemné znění návrhu za tímto účelem rozešlou členům Smíšeného výboru CETA spolupředsedové postupem podle článku 7 s lhůtou, během níž členové vyjádří veškeré připomínky nebo změny, které si přejí zapracovat. Po uplynutí lhůty se přijaté návrhy sdělí postupem podle článku 7 a zaznamenají se v zápisu z příštího zasedání.

2.3.Zamýšlený akt Smíšeného výboru CETA

Smíšený výbor CETA má přijmout rozhodnutí, kterým se upravují administrativní a organizační záležitosti fungování odvolacího tribunálu, podle čl. 8.28 odst. 7 dohody (dále jen „zamýšlený akt“).

Účelem zamýšleného aktu je proto provést čl. 8.28 odst. 7 dohody.

Zamýšlený akt se stane pro strany závazným. V čl. 26.3 odst. 2 dohody se stanoví: „Rozhodnutí Smíšeného výboru CETA jsou pro strany závazná za předpokladu, že byly splněny veškeré nezbytné vnitřní požadavky a postupy, a obě strany jsou povinny je provést.“

3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

Jak je stanoveno v bodě 6 písm. f) společného nástroje k výkladu dohody, Evropská unie a její členské státy a Kanada se dohodly na okamžitém zahájení další práce na provedení ustanovení dohody o řešení investičních sporů, tzv. „systému soudů pro investice“ 2 .

Podle čl. 8.28 odst. 7 dohody „Smíšený výbor CETA neprodleně přijme rozhodnutí, kterým upraví následující administrativní a organizační záležitosti týkající se fungování odvolacího tribunálu: a) administrativní podporu; b) postupy pro podání odvolání a řízení u odvolacího tribunálu a postupy pro vrácení věci zpět k tribunálu za účelem úpravy nálezu, je-li to vhodné; c) postupy pro obsazení volného místa v odvolacím tribunálu a v senátu odvolacího tribunálu, který byl ustaven k projednání věci; d) odměnu členů odvolacího tribunálu; e) ustanovení týkající se nákladů souvisejících s odvoláním; f) počet členů odvolacího tribunálu a g) jakékoli jiné prvky, které považuje za nezbytné pro účinné fungování odvolacího tribunálu.“

V bodě 6 písm. g) společného nástroje k výkladu dohody je stanoveno: „CETA je první dohodou, která obsahuje odvolací mechanismus, jenž umožní nápravu pochybení a zajistí soudržnost rozhodnutí tribunálu v prvním stupni.“ Kromě toho prohlášení Komise a Rady č. 36, vložené do zápisu z jednání Rady při příležitosti přijetí rozhodnutí Rady o schválení podpisu dohody CETA jménem Unie, stanoví: „Odvolací mechanismus stanovený v článku 8.28 dohody CETA bude připraven a zdokonalen tak, aby byl v plné míře s to zajistit soudržnost rozhodnutí vydaných v prvním stupni, a přispíval tak k právní jistotě. Zejména to znamená, že: Konkrétní složení odvolacího tribunálu bude uspořádáno tak, aby byla dostupnost služby zajištěna v maximální možné míře. Každému členu odvolacího tribunálu bude uložena povinnost informovat se o rozhodnutích vydaných těmi komorami odvolacího soudu, jichž není členem. Při projednávání důležitých záležitostí zásadního významu nebo při projednávání záležitostí, na něž v jednotlivých komorách tribunálu panuje odlišný názor, bude muset mít odvolací tribunál možnost zasedat ve formátu „velkého senátu“.“ 3

Zamýšlený akt tyto závazky plně provádí doplněním podrobných pravidel pro složení odvolacího tribunálu a administrativních ujednání (článek 2 zamýšleného aktu) a řízení u odvolacího tribunálu (článek 3). Zamýšlený akt vstoupí v platnost dnem vstupu dohody v platnost (článek 4).

Tento návrh je v souladu s dalšími iniciativami provádění systému soudů pro investice CETA. Konkrétně od června 2018 Komise pracuje s členskými státy ve Výboru Rady pro obchodní politiku v oblasti služeb a investic a s Kanadou na souboru čtyř návrhů rozhodnutí týkajících se:

–pravidel upravujících administrativní a organizační záležitosti fungování odvolacího tribunálu v souladu s čl. 8.28 odst. 7 dohody,

–kodexu chování pro členy tribunálu a odvolacího tribunálu a mediátory v souladu s čl. 8.44 odst. 2 dohody,

–pravidel pro mediaci, která mohou využít strany sporu, v souladu s čl. 8.44 odst. 3 písm. c) dohody a

–pravidel pro postup přijímání výkladu ustanovení v souladu s čl. 8.31 odst. 3 a čl. 8.44 odst. 3 písm. a) dohody.

Další práce na jiných oblastech provádění systému soudů pro investice pokračuje, včetně výběru, jmenování a odměny členů tribunálu a odvolacího tribunálu. Ačkoliv je výše odměny členů tribunálu a odvolacího tribunálu předmětem jednání mezi členskými státy a Kanadou, Komise v minulosti odhadla, že roční fixní náklady systému soudů pro investice CETA budou činit přibližně 800 000 EUR; o tyto náklady se podělí rovným dílem Kanada a EU 4 . Proto bude dopad těchto fixních nákladů na rozpočet EU činit přibližně 400 000 EUR ročně. Tyto náklady budou zohledněny v rozpočtu EU na rok 2021.

Aby bylo zajištěno účinné provádění dohody, je proto vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Smíšeném výboru CETA k zamýšlenému aktu.

4.Právní základ

4.1.Procesněprávní základ

4.1.1.Zásady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.

Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty s právními účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterými se řídí dotyčný orgán. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 5 .

4.1.2.Uplatnění v tomto konkrétním případě

Smíšený výbor CETA je orgánem zřízeným dohodou, konkrétně Komplexní hospodářskou a obchodní dohodou (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé.

Akt, který má Smíšený výbor přijmout, představuje akt s právními účinky. Zamýšlený akt bude pro strany závazný podle mezinárodního práva v souladu s čl. 26.3 odst. 2 dohody.

Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec dohody.

Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 SFEU.

4.2.Hmotněprávní základ

4.2.1.Zásady

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se zaujímá postoj jménem Unie. Sleduje-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté podle čl. 218 odst. 9 SFEU založeno na jediném hmotněprávním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.

4.2.2.Uplatnění v tomto konkrétním případě

Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají společné obchodní politiky.

Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 207 odst. 3 a čl. 207 odst. 4 první pododstavec SFEU.

4.3.Závěr

Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 207 odst. 3 a čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.

5.Závazná znění a zveřejnění zamýšleného aktu

Jelikož tento akt Smíšeného výboru CETA bude provádět dohodu, pokud jde o řešení investičních sporů mezi investorem a státem, je vhodné jej přijmout ve všech závazných jazycích dohody 6 a po jeho přijetí jej zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.

2019/0217 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru CETA zřízeném podle Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé k přijetí rozhodnutí, kterým se upravují administrativní a organizační záležitosti fungování odvolacího tribunálu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 3 a čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Rozhodnutí Rady (EU) 2017/37 7 schvaluje jménem Evropské unie podpis Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (dále jen „dohoda“). Dohoda byla podepsána dne 30. října 2016.

(2)Rozhodnutí Rady (EU) 2017/38 8 schvaluje prozatímní provádění dohody, včetně zřízení Smíšeného výboru CETA. Dohoda je prozatímně prováděna ode dne 21. září 2017.

(3)Podle čl. 26.3 odst. 1 dohody je za účelem dosažení cílů této dohody Smíšený výbor CETA oprávněn přijímat rozhodnutí ve všech záležitostech stanovených v této dohodě.

(4)Podle čl. 26.3 odst. 2 dohody jsou rozhodnutí Smíšeného výboru CETA pro strany závazná za předpokladu, že byly splněny veškeré nezbytné vnitřní požadavky a postupy, a obě strany jsou povinny je provést.

(5)V souladu s čl. 8.28 odst. 7 dohody má Smíšený výbor CETA neprodleně přijmout rozhodnutí, kterým upraví administrativní a organizační záležitosti fungování odvolacího tribunálu.

(6)Aby bylo zajištěno účinné provádění dohody, je proto vhodné stanovit postoj, který má být na základě připojeného návrhu rozhodnutí Smíšeného výboru CETA o odvolacím tribunálu zaujat jménem Unie ve Smíšeném výboru CETA,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Smíšeném výboru CETA k přijetí rozhodnutí, kterým se upravují administrativní a organizační záležitosti fungování odvolacího tribunálu, vychází z návrhu rozhodnutí Smíšeného výboru CETA připojeného k tomuto rozhodnutí Rady.

Článek 2

1.Rozhodnutí Smíšeného výboru CETA se přijme ve všech závazných jazycích dohody.

2.Rozhodnutí přijaté Smíšeným výborem CETA se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

(1)    Rozhodnutí Smíšeného výboru CETA č. 001/2018 ze dne 26. září 2018, kterým se přijímá jeho jednací řád a jednací řád specializovaných výborů (Úř. věst. L 190, 27.7.2018, s. 13), dostupné na internetové stránce GŘ TRADE: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2019/february/tradoc_157677.pdf

(2)    Společný nástroj k výkladu Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou a Evropskou unií a jejími členskými státy (Úř. věst. L 11, 14.1.2017, s. 3).

(3)    Prohlášení, která mají být vložena do zápisu z jednání Rady (Úř. věst. L 11, 14.1.2017, s. 9).

(4)    Jedná se o odhad ročních fixních nákladů systému soudů pro investice CETA (v případě absence sporů), tj. základní odměny členů tribunálu a odvolacího tribunálu.

(5)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, body 61 až 64.

(6)    Podle článku 30.11 (Závazná znění) dohody je dohoda sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

(7)    Rozhodnutí Rady (EU) 2017/37 ze dne 28. října 2016 o podpisu Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé jménem Evropské unie (Úř. věst. L 11, 14.1.2017, s. 1).

(8)    Rozhodnutí Rady (EU) 2017/38 ze dne 28. října 2016 o prozatímním provádění Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropské unii a jejími členskými státy na straně druhé (Úř. věst. L 11, 14.1.2017, s. 1080).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.10.2019

COM(2019) 457 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru CETA zřízeném podle Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé k přijetí rozhodnutí, kterým se upravují administrativní a organizační záležitosti fungování odvolacího tribunálu

DOPLNĚK

NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU CETA č. […/2019]

ze dne…,

kterým se upravují administrativní a organizační záležitosti fungování odvolacího tribunálu

SMÍŠENÝ VÝBOR CETA,

s ohledem na článek 26.1 Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (dále jen „dohoda“),

vzhledem k tomu, že čl. 8.28 odst. 7 dohody stanoví, že Smíšený výbor CETA má přijmout rozhodnutí, kterým upraví administrativní a organizační záležitosti fungování odvolacího tribunálu,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

a)definice v článku 1.1 (Obecně použitelné definice) kapitoly jedna (Obecné definice a úvodní ustanovení) dohody;

b)definice v článku 8.1 (Definice) kapitoly osm (Investice) dohody a

c)„členem“ se rozumí člen odvolacího tribunálu zřízeného podle oddílu F (Řešení investičních sporů mezi investorem a státem) kapitoly osm (Investice) dohody.

Článek 2

Složení a administrativní ujednání

1.Odvolací tribunál se skládá ze šesti členů jmenovaných Smíšeným výborem CETA s ohledem na zásady rozmanitosti a rovnosti žen a mužů. Pro účely tohoto jmenování:

a)se dva členové vyberou z kandidátů navržených Kanadou;

b)se dva členové vyberou z kandidátů navržených Evropskou unií a

c)dva členové se vyberou z kandidátů navržených Kanadou nebo Evropskou unií a nejsou státními příslušníky Kanady ani žádného členského státu Evropské unie.

2.Smíšený výbor CETA se může rozhodnout, že zvýší počet členů o násobek tří. Dodatečná jmenování se provedou na stejném základě, jaký je uveden v odstavci 1.

3.Členové jsou jmenováni na devítileté funkční období bez možnosti obnovení. Avšak funkční období tří z prvních šesti osob jmenovaných podle čl. 8.28 odst. 3 dohody je omezeno na šest let. Uvedené tři osoby se určí losem, přičemž z každé skupiny členů jmenovaných podle odst. 1 písm. a), b) a c) se vybere jeden člen. V zásadě platí, že člen, který působí v senátu odvolacího tribunálu v okamžiku, kdy skončí jeho funkční období, může v tomto senátu působit až ukončení řízení tohoto senátu, pokud předseda odvolacího tribunálu po konzultaci s dalšími členy senátu nerozhodne jinak, a je pouze pro uvedený účel považován nadále za člena. Jakmile se místa v odvolacím tribunálu uprázdní, budou znovu obsazena.

4.Odvolací tribunál má předsedu a místopředsedu odpovídající za organizační záležitosti, které na dvouleté funkční období vybere předseda Smíšeného výboru CETA losem ze členů, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí. Svoji funkci vykonávají na rotačním základě. Předsedu v případě jeho nepřítomnosti nahrazuje místopředseda.

5.Senát odvolacího tribunálu ustavený k projednání příslušné věci podle čl. 8.28 odst. 5 dohody se skládá ze tří členů, z nichž jeden člen byl jmenován podle odst. 1 písm. a), jeden člen byl jmenován podle odst. 1 písm. b) a jeden člen byl jmenován podle odst. 1 písm. c). Senátu předsedá člen, který byl jmenován podle odst. 1 písm. c). 

6.Složení senátu odvolacího tribunálu, který příslušné odvolání projedná, určuje na rotačním základě předseda odvolacího tribunálu, přičemž zajistí, aby složení senátů bylo náhodné a nepředvídatelné a aby všichni členové měli stejnou příležitost vykonávat svoji funkci.

7.Odvolací tribunál může zasedat v senátu složeném ze šesti členů, pokud je předmětem věci projednávané v senátu závažná otázka mající vliv na výklad nebo uplatňování kapitoly osm dohody. Odvolací tribunál může zasedat v senátu složeném ze šesti členů, pokud o to obě strany sporu požádají nebo pokud většina členů rozhodne, že je to žádoucí. Senátu složenému ze šesti členů předsedá předseda odvolacího tribunálu.

8.Odvolací tribunál může vypracovat vlastní pracovní postupy.

9.Členové zajistí, aby byli k dispozici a byli schopni vykonávat funkce stanové v tomto rozhodnutí a v oddíle F (Řešení investičních sporů mezi investorem a státem) kapitoly osm (Investice) dohody.

10.Aby byla zajištěna dostupnost členů, vyplácí se jim měsíční honorář, jehož výši stanoví Smíšený výbor CETA.

11.Měsíční honoráře uvedené v odstavci 10 hradí obě strany stejnou měrou na účet spravovaný sekretariátem ICSID. Pokud jedna strana tento měsíční honorář neuhradí, může se jej rozhodnout uhradit druhá strana. Veškeré nedoplatky zůstávají splatné s příslušným úrokem.

12.Výši honorářů a výdajů členů v senátu ustaveném k projednání příslušné žaloby, kromě honorářů uvedených v odstavci 10, stanoví Smíšený výbor CETA a jejich úhrada se rozdělí mezi strany sporu na stejném základě jako v čl. 8.39 odst. 5 dohody.

13.Smíšený výbor CETA může svým rozhodnutím změnit měsíční honorář a honoráře za odpracované dny na pravidelnou mzdu. V takovém případě musí členové vykonávat svou funkci na plný úvazek a Smíšený výbor CETA stanoví jejich odměny a související organizační záležitosti. Členové nesmí v takovém případě vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost, neudělí-li předseda odvolacího tribunálu mimořádně výjimku z tohoto pravidla.

14.Sekretariát ICSID působí jako sekretariát odvolacího tribunálu, kterému poskytuje náležitou podporu. Úhrada výdajů na tuto podporu se rozdělí stejnou měrou mezi strany.

Článek 3

Řízení u odvolacího tribunálu

1.Každá ze stran sporu se může u odvolacího tribunálu odvolat proti nálezu vydanému Tribunálem podle oddílu F (Řešení investičních sporů mezi investorem a státem) kapitoly osm (Investice) ve lhůtě stanovené v čl. 8.28 odst. 9 písm. a) dohody a z důvodů stanovených v čl. 8.28 odst. 2 dohody.

2.Pokud odvolací tribunál odvolání v celém rozsahu nebo zčásti vyhoví, pak změní nebo zvrátí právní zjištění a závěry v celém rozsahu nebo zčásti. Odvolací tribunál přesně popíše, jakým způsobem příslušná zjištění a závěry tribunálu změnil nebo zvrátil.

3.Jestliže to tribunálem zjištěný skutkový stav dovoluje, odvolací tribunál použije svá vlastní právní zjištění a závěry týkající se tohoto skutkového stavu a vydá konečný nález. Není-li to možné, vydá rozhodnutí, jímž věc vrátí zpět tribunálu k vydání nálezu v souladu se zjištěními a závěry odvolacího tribunálu. Odvolací tribunál pokud možno vrátí věc zpět stejnému senátu tribunálu, který byl předtím ustaven, aby o věci rozhodl.

4.Odvolací tribunál odvolání zamítne, pokud zjistí, že je nepodložené. Může rovněž odvolání zamítnout urychleně, pokud je zřejmé, že je zjevně nepodložené. Pokud odvolací tribunál odvolání zamítne, je nález vydaný tribunálem konečný.

5.Obecně platí, že délka odvolacího řízení nepřekročí dobu 180 dnů ode dne, kdy strana sporu formálně oznámí své rozhodnutí se odvolat, do dne, kdy odvolací tribunál vydá své rozhodnutí nebo nález. Pokud odvolací tribunál usoudí, že nemůže své rozhodnutí nebo nález vydat do 180 dnů, informuje písemně strany sporu o důvodech zpoždění a zároveň uvede odhad lhůty, ve které své rozhodnutí nebo nález vydá. Vynaloží se veškeré úsilí, aby odvolací řízení nepřekročilo dobu 270 dnů.

6.Strana sporu, která podává odvolání, poskytne záruku na úhradu nákladů odvolání, kterou stanoví senát odvolacího tribunálu ustavený k projednání věci. Strana sporu rovněž poskytne jakoukoli další záruku, kterou nařídí odvolací tribunál.

7.Ustanovení článků 8.20 (Mediace), 8.24 (Řízení podle jiné mezinárodní dohody), 8.26 (Financování třetí stranou), 8.31 (Použitelné právo a výklad), 8.34 (Dočasná ochranná opatření), 8.35 (Zastavení řízení), 8.36 (Transparentnost řízení) 1 , 8.38 (Strana dohody, která není účastníkem sporu), 8.39 (Konečný nález) a 8.40 (Odškodnění nebo jiné kompenzace) dohody se použijí obdobně na odvolací řízení.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí se zveřejní a vstupuje v platnost v den, kdy vstoupí v platnost oddíl F (Řešení investičních sporů mezi investorem a státem) kapitoly osm (Investice) dohody, pokud si strany mezi sebou diplomatickými cestami vyměnily písemná oznámení potvrzující, že splnily nezbytné vnitřní požadavky a postupy.

V … dne …

(1)    Pro upřesnění se uvádí, že oznámení o odvolání, oznámení o úmyslu podat námitku proti členovi a rozhodnutí o námitce proti členovi se zařazují na seznam dokumentů, které se zpřístupní veřejnosti podle čl. 3 odst. 1 pravidel transparentnosti UNCITRAL.