—

prohlásil žalobu za přípustnou,

—

zrušil rozhodnutí Evropské komise Ares(2026)3019837 ze dne 20. března 2026 týkající se řízení o jejím vyloučení ze zadávacích řízení a řízení o udělení grantu upravených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024  (1) (dále jen „finanční nařízení“);

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nesprávně použila čl. 138 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, neboť nesprávně vyložila pojem „vážné profesní pochybení“, když dospěla k závěru, že regulační rozhodnutí přijatá vůči žalobkyni představují vážné profesní pochybení, aniž je nutné prokazovat „úmysl“ nebo „hrubou nedbalost“. Žalobkyně dále tvrdí, že tím Komise rovněž zaměnila čl. 138 odst. 1 písm. c) bod i) a úvodní větu čl. 138 odst. 1 písm. c).

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, jelikož jasně a jednoznačně neprokázala, že jednání žalobkyně bylo spácháno s úmyslem nebo hrubou nedbalostí, a že se tedy žalobkyně dopustila vážného profesního pochybení. Skutkový stav se s takovým zjištěním neshoduje.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že Komise neposoudila skutkový stav s náležitou pečlivostí a nestranností, jak to od ní vyžaduje její povinnost řádné péče, která je nedílnou součástí práva na řádnou správu zakotveného v čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že doba vyloučení uložená žalobkyni byla nepřiměřená, neboť pochybení žalobkyně spočívalo pouze v opomenutí dvou méně závažných správních rozhodnutí, a podpůrně, že skutková zjištění odpovídají nedbalosti, nikoli úmyslu. Žalobkyně mimoto tvrdí, že Komise neprovedla ani individuální posouzení při stanovení výchozího bodu a úmysl zohlednila dvakrát.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí o zveřejnění závěrů Komise je protiprávní, neboť je v rozporu s požadavkem čl. 142 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, podle něhož se informace týkající se rozhodnutí o vyloučení nezveřejňují, pokud by to dotčenému subjektu způsobilo nepřiměřenou škodu.