–

za LEGO A/S: Á. György, P. Lukácsi, K. Szamosi, ügyvédek, V. von Bomhard a L. von Gerlach, Rechtsanwälte,

–

za Pozitív Energiaforrás Kft.: A. Lendvai, ügyvéd,

–

za maďarskou vládu: M. Z. Fehér a R. Kissné Berta, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi: P. Němečková a A. Tokár, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 8 odst. 3, článku 10 a čl. 89 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1; Zvl. vyd. 13/27, s. 142).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společnostmi LEGO A/S (dále jen „Lego“) a Pozitív Energiaforrás Kft. týkajícího se toho, že posledně uvedená společnost údajně porušila práva k dvěma (průmyslovým) vzorům Společenství, jejichž majitelkou je společnost Lego.

3

Nařízení č. 6/2002 bylo změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2822 ze dne 23. října 2024 (Úř. věst. 2024, L 2822, s. 1). S ohledem na dobu rozhodnou z hlediska skutkového základu sporu v původním řízení je však třeba projednávanou žádost o rozhodnutí o předběžné otázce zkoumat s ohledem na původní znění nařízení č. 6/2002.

4

Body 7, 10, 11 a 14 odůvodnění nařízení č. 6/2002 uvádí:

[…]

[…]

5

Článek 3 tohoto nařízení, nadepsaný „Definice“, stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se

6

Článek 4 odst. 1 uvedeného nařízení zní:

„(Průmyslový) vzor je chráněn právem k (průmyslovému) vzoru, pokud je nový a má individuální povahu.“

7

Článek 5 téhož nařízení, nadepsaný „Novost“, stanoví:

„1.   (Průmyslový) vzor je považován za nový, pokud nebyl zpřístupněn veřejnosti shodný (průmyslový) vzor:

2.   (Průmyslový) vzor je pokládán za shodný, pokud se jeho znaky liší jen v nepodstatných podrobnostech.“

8

Článek 6 nařízení č. 6/2002, nadepsaný „Individuální povaha“, zní:

„1.   (Průmyslový) vzor má individuální povahu, pokud se celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele, liší od celkového dojmu vyvolaného u tohoto uživatele (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti:

2.   Při posuzování individuální povahy se bere v úvahu míra volnosti původce vzoru při vývoji (průmyslového) vzoru.“

9

Článek 8 tohoto nařízení, nadepsaný „(Průmyslové) vzory podmíněné jejich technickou funkcí a vzory vzájemného propojení“, zní:

„1.   Právo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněny [pouze jeho] technickou funkcí.

2.   Právo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které musí být nezbytně napodobeny v jejich přesném tvaru a rozměrech, aby výrobek, ve kterém je (průmyslový) vzor ztělesněn nebo pro který byl použit, mohl být mechanicky připojen na jiný výrobek nebo do něj vestavěn či jím obestavěn tak, aby oba výrobky plnily svou funkci.

3.   Bez ohledu na ustanovení článku 2 se za podmínek stanovených v článcích 5 a 6 vztahuje právo k (průmyslovému) vzoru na (průmyslový) vzor umožňující sestavení nebo propojení několika vzájemně zaměnitelných výrobků v rámci jednoho stavebnicového systému.“

10

Článek 10 uvedeného nařízení, nadepsaný „Rozsah ochrany“, stanoví:

„1.   Rozsah ochrany práva k (průmyslovému) vzoru se vztahuje na jakýkoliv (průmyslový) vzor, který nezapůsobí na informovaného uživatele odlišným celkovým dojmem.

2.   Při posuzování rozsahu ochrany se bere ohled na stupeň volnosti původce vzoru při vývoji jeho (průmyslového) vzoru.“

11

Článek 19 odst. 1 téhož nařízení, nadepsaný „Práva vyplývající ze vzoru“, stanoví:

„Zápis zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství poskytuje jeho majiteli výlučné právo jej užívat a zabránit třetí osobě užívat (průmyslový) vzor bez jeho souhlasu. Užívání (průmyslového) vzoru zahrnuje zejména výrobu, nabízení, uvádění na trh, dovoz, vývoz nebo používání výrobku, v němž je (průmyslový) vzor ztělesněn nebo u něhož je použit, jakož i skladování takového výrobku pro tyto účely.“

12

Článek 89 nařízení č. 6/2002, nadepsaný „Postihy v soudních řízeních pro porušení právních předpisů“, zní:

„1.   Zjistí-li soud pro (průmyslové) vzory Společenství v řízení pro porušení nebo hrozící[ho] porušení právních předpisů, že žalovaný porušil (průmyslový) vzor Společenství nebo že jeho porušení ze strany žalovaného hrozí, nejsou-li zde zvláštní důvody pro to, aby tak neučinil, nařídí níže uvedená opatření:

2.   Soud pro (průmyslové) vzory Společenství rovněž přijme podle vnitrostátních právních předpisů příslušná opatření k zajištění dodržování [příkazů uvedených v odstavci 1].“

13

Společnost Lego je majitelkou (průmyslového) vzoru Společenství č. 001950981-0001 zapsaného s datem vzniku práva přednosti dne 22. listopadu 2011, jehož předmětem je propojovací prvek pro stavebnici. Tento propojovací prvek je tvořen žlábkovaným válcem a dvěma křížovými osami, které jsou kolmé vůči sobě navzájem a vůči válci a s válcem jsou spojeny základnou válce. Vyobrazení tohoto (průmyslového) vzoru Společenství je následující:

14

Tato společnost je rovněž majitelkou (průmyslového) vzoru Společenství č. 002137190-0002, zapsaného s datem vzniku práva přednosti dne 16. listopadu 2012 [společně s (průmyslovým) vzorem Společenství uvedeném v předchozím bodě dále jen „(průmyslové) vzory Lego“]. Předmětem tohoto (průmyslového) vzoru je stavebnicový prvek, který má tvar kostky se dvěma výčnělky na horní straně, dvěma trubkami na spodní straně a dvěma dutými výčnělky na jedné boční straně. Vyobrazení uvedeného (průmyslového) vzoru Společenství je následující:

15

Stavebnice, v nichž lze nalézt tyto dva prvky, představují stavebnicové systémy, ve kterých lze snadno spojovat a rozpojovat různé plastové stavební součásti, což umožňuje libovolně vytvářet a demontovat stavební konstrukce, jejichž tvar se může lišit.

16

Společnost Pozitív Energiaforrás se snažila pod ochrannou známkou Qman dovážet do Maďarska stavebnice rovněž složené z plastových stavebnicových součástí (dále jen „dotčené stavebnice“), které obsahují mimo jiné jednu nebo více stavebních součástí, jejichž vyobrazení je uvedeno níže (dále jen „dotyčné součásti“):

17

Na základě stížnosti společnosti Lego nařídilo Nemzeti Adó- és Vámhivatal Veszprém Megyei Adó- és Vámigazgatósága (daňové a celní ředitelství ve Veszprému, spadající pod státní daňovou a celní správu, Maďarsko) zabavení dotčených stavebnic a následně zahájilo proti jednateli společnosti Pozitív Energiaforrás řízení pro porušení práva z důvodu podezření na porušení práv duševního vlastnictví společnosti Lego.

18

Dne 22. června 2022 podala společnost Lego na základě článků 10 a 89 nařízení č. 6/2002 k Fővárosi Törvényszék (soud hlavního města Budapešti, Maďarsko) návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhala ponechání tohoto zabavení v platnosti.

19

Tento soud tento návrh usnesením zamítl. Uvedený soud měl za to, že se na (průmyslové) vzory Lego vztahuje ochrana uvedená v čl. 8 odst. 3 nařízení č. 6/2002, a jelikož tvar propojovacích prvků chráněných těmito (průmyslovými) vzory je podmíněn pouze jejich technickou funkcí, musí být nezbytně napodobeny v jejich přesném tvaru a rozměrech, aby ve stavebnici, jejíž jsou součástí, plnily funkci konektorů, takže stupeň volnosti původce vzoru při vývoji takového tvaru je velmi omezený. Vzhledem k tomu, že měl tentýž soud za to, že „informovaným uživatelem“, který má být zohledněn pro účely posouzení rozsahu ochrany, je ten uživatel, který takové (průmyslové) vzory vnímá zvláště pozorně se zaměřením na nejmenší detail, dospěl na základě srovnání zapsaných vyobrazení (průmyslových) vzorů Lego s fotografickými reprodukcemi dotyčných součástí k závěru, že tyto součásti na informovaného uživatele působí celkovým dojmem odlišným od celkového dojmu vyvolávaného (průmyslovými) vzory Lego.

20

Pokud jde o (průmyslový) vzor Společenství č. 001950981-0001 uvedený v bodě 13 tohoto rozsudku, v tomto usnesení se uvádělo, že odlišnosti v základnách válce, propojovacích plochách, tvaru kříže a některých liniích vedou k rozdílům v celkovém dojmu, který u informovaného uživatele vyvolávají. Pokud jde o (průmyslový) vzor Společenství č. 002137190-0002 uvedený v bodě 14 tohoto rozsudku, bylo konstatováno, že kostky dovážené společností Pozitív Energiaforrás se zakřivenou zadní stěnou a zaoblenými tvary namísto pravoúhlých kostek Lego na informovaného uživatele působí taktéž odlišným celkovým dojmem.

21

Fővárosi Ítélőtábla (odvolací soud hlavního města Budapešti, Maďarsko), k němuž společnost Lego podala odvolání, uvedené usnesení změnil a nařídil zabavení dotčených stavebnic z důvodu, že (průmyslové) vzory Lego na informovaného uživatele nepůsobí celkovým dojmem odlišným od celkového dojmu vyvolávaného dotyčnými součástmi.

22

Toto rozhodnutí potvrdil Kúria (Nejvyšší soud, Maďarsko), ke kterému podala společnost Pozitív Energiaforrás kasační opravný prostředek. S ohledem zejména na judikaturu Soudního dvora tento soud rozhodl, že na rozdíl od toho, co uvedl soud prvního stupně, nelze od informovaného uživatele, který má být zohledněn za účelem posouzení rozsahu ochrany práv k (průmyslovým) vzorům Lego, očekávat takovou úroveň koncentrace, jakou vyžaduje pečlivé a zároveň pozorné pozorování se zaměřením na nejmenší detail kolidujících výrobků. Kúria proto rozhodl, že dotyčné součásti na informovaného uživatele nepůsobí celkovým dojmem odlišným od celkového dojmu vyvolávaného (průmyslovými) vzory Lego, neboť se významně neliší velikostí ani pojetím.

23

Společnost Lego následně podala k Fővárosi Törvényszék (soud hlavního města Budapešti), který je předkládajícím soudem, žalobu pro porušení práv proti společnosti Pozitív Energiaforrás.

24

Podle předkládajícího soudu se na (průmyslové) vzory Lego vztahuje výjimka stanovená v čl. 8 odst. 3 nařízení č. 6/2002, neboť je jejich účelem umožnit sestavení nebo propojení několika vzájemně zaměnitelných výrobků v rámci jednoho stavebnicového systému.

25

Podle tohoto soudu totiž čl. 8 odst. 3 nařízení č. 6/2002 umožňuje přiznat ochranu jakožto (průmyslovému) vzoru Společenství těm vzhledovým znakům výrobku, které jsou podmíněny pouze jeho technickou funkcí, a zaručit majiteli takového (průmyslového) vzoru práva rovnocenná právům obvykle vyplývajícím z patentu. Taková situace by však mohla vést k tomu, že by se tomuto majiteli na základě následných (průmyslových) vzorů Společenství, které by získal po skončení platnosti patentu chránícího jeho výrobek, podařilo zabránit konkurentům v nabízení výrobku zahrnujícího některé z funkčních znaků jeho výrobku nebo omezit možná technická řešení. Tak je tomu ostatně v případě společnosti Lego, která se ve věci v původním řízení dovolává ochrany přiznané na základě výjimky pro (průmyslové) vzory, na které se vztahují patenty, jejichž platnost již uplynula, a které byly vytvořeny rutinní technickou konstrukční prací, aby zabránila dovozu dotčených stavebnic, jelikož jsou v nich patrné prvky, u kterých Fővárosi Ítélőtábla (odvolací soud hlavního města Budapešti) a Kúria (Nejvyšší soud) měly za to, že tyto prvky na informovaného uživatele nepůsobí celkovým dojmem odlišným od celkového dojmu vyvolávaného (průmyslovými) vzory Lego.

26

Předkládající soud si klade otázku, jaké schopnosti má mít „informovaný uživatel“ uvedený v článku 10 nařízení č. 6/2002, jedná-li se o posouzení celkového dojmu, který u něj takové (průmyslové) vzory vyvolávají. Konkrétně se táže, zda je rozsah tohoto pojmu, jak vyplývá zejména z rozsudku ze dne 20. října 2011, PepsiCo v. Grupo Promer Mon Graphic (C‑281/10 P, EU:C:2011:679), a sice pojmu uživatele, který není odborníkem nebo osobou specializovanou v dané oblasti, která je schopná podrobně pozorovat minimální rozdíly, které mohou existovat mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory, použitelný v kontextu čl. 8 odst. 3 nařízení č. 6/2002. Podle tohoto soudu nelze vyloučit, že vzhledem k tomu, že ochrana přiznaná čl. 8 odst. 3 nařízení č. 6/2002 má povahu výjimky, je třeba takového uživatele považovat za osobu, která má technické znalosti, jakož i pozorovací a analytické schopnosti srovnatelné s těmi, které v patentovém právu při posuzování invenční povahy činnosti převažují.

27

V tomto ohledu je předkládající soud toho názoru, že pokud by pojem „informovaný uživatel“ neměl být pro účely čl. 8 odst. 3 nařízení č. 6/2002 definován mimo jiné s ohledem na schopnost takového uživatele z hlediska jeho technické odbornosti podrobně pozorovat kolidující (průmyslové) vzory a odhalit minimální rozdíly, které mezi nimi mohou existovat, mohlo by to vést k tomu, že by takové rozdíly byly v rámci celkového vnímání těchto (průmyslových) vzorů považovány za nezjistitelné, takže by se (průmyslové) vzory Společenství, které je chrání, staly de facto nevyhnutelnými.

28

Předkládající soud si rovněž klade otázku ohledně rozsahu pojmu „celkový dojem“, který u informovaného uživatele vyvolává (průmyslový) vzor, jehož znaky jsou podmíněny pouze jeho technickou funkcí a nevykazují žádný prvek čistě estetického charakteru. Předkládající soud v tomto ohledu zastává názor, že vzhledový efekt takového (průmyslového) vzoru má ve vztahu k jeho funkčním znakům druhořadý význam. Podobnosti a rozdíly mezi takovými (průmyslovými) vzory totiž nejsou zjistitelné pozorováním s využitím pojetí, které lze podřadit pod vzhledový dojem, ale analýzou a úvahami na základě technických hledisek. Je tedy možné uvažovat o rozšíření pojmu „celkový dojem“ tak, že by zahrnoval nejen vizuální vnímání vzhledu (průmyslového) vzoru, ale také technické posouzení osoby specializované v dané oblasti.

29

Kromě toho se žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týká výkladu čl. 89 odst. 1 nařízení č. 6/2002, konkrétně rozsahu pojmu „zvláštní důvody“, které soudu pro (průmyslové) vzory Společenství případně umožňují zdržet se vydání některého z příkazů uvedených v tomto ustanovení.

30

V kontextu věci, která mu byla předložena, si předkládající soud klade otázku, zda by v případě, že by konstatoval, že společnost Pozitív Energiaforrás porušila práva k (průmyslovým) vzorům Lego, mohl s ohledem zaprvé zejména na omezenou povahu porušení práv, neboť se netýká všech dotčených stavebnic, nýbrž toliko dotyčných součástí, které se v nich vyskytují pouze v minimálním množství, a zadruhé na cíl zamezit zbytečným překážkám právně dovolenému obchodu, rozhodnout o vyhovění návrhu majitele (průmyslového) vzoru pouze v omezeném rozsahu, nebo dokonce o jeho zamítnutí.

31

Za těchto podmínek se Fővárosi Törvényszék (soud hlavního města Budapešti) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

32

Společnost Lego tvrdí, že obě předběžné otázky mohou být prohlášeny za nepřípustné, jelikož výklad nařízení č. 6/2002, jak je navrhován v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, spočívá nejen v nedodržení relevantních ustanovení tohoto nařízení a zásad, na nichž je založeno, ale také na nezohlednění ustálené judikatury Soudního dvora.

33

V tomto ohledu je nutno připomenout, že v rámci řízení zavedeného článkem 267 SFEU je věcí pouze vnitrostátního soudu, kterému byl spor v původním řízení předložen a jenž musí nést odpovědnost za soudní rozhodnutí, které bude vydáno, posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti věci jak nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání rozsudku, tak relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru. Jestliže se tedy položené otázky týkají výkladu unijního práva, je Soudní dvůr v zásadě povinen rozhodnout. Z toho vyplývá, že se na otázky týkající se unijního práva vztahuje domněnka relevance. Soudní dvůr může zamítnout žádost podanou vnitrostátním soudem jen tehdy, když je zjevné, že žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém nebo také pokud Soudní dvůr nedisponuje skutkovými a právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny (rozsudek ze dne 29. července 2024, LivaNova, C‑713/22, EU:C:2024:642, bod 53 a citovaná judikatura).

34

V projednávané věci je na předkládajícím soudu, k němuž byla podána žaloba pro porušení práv, aby pro účely posouzení opodstatněnosti této žaloby určil rozsah ochrany přiznané majiteli (průmyslových) vzorů uvedených v čl. 8 odst. 3 nařízení č. 6/2002 a případně prostor, který má k dispozici pro ukládání sankcí stanovených tímto nařízením v případě zjištěného porušení práv. Za tímto účelem si tento soud klade otázku ohledně výkladu čl. 8 odst. 3, článku 10 a čl. 89 odst. 1 uvedeného nařízení.

35

Nejeví se tedy, že by ustanovení unijního práva, o jejichž výklad uvedený soud žádá, neměla žádný vztah k předmětu sporu v původním řízení nebo že by problémy vznesené těmito otázkami nebyly pro řešení tohoto sporu relevantní.

36

Za těchto podmínek se námitka vycházející z toho, že předkládající soud nezohlednil působnost unijního práva, netýká přípustnosti žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, ale je neoddělitelně spjata s odpovědí, kterou je třeba dát na položené otázky, a nemůže tedy mít za následek nepřípustnost těchto otázek [obdobně viz rozsudky ze dne 28. června 1984, Moser,180/83, EU:C:1984:233, bod 10, a ze dne 15. července 2021, Latvijas dzelzceļš (Zařízení služeb souvisejících s železniční dopravou), C‑60/20, EU:C:2021:610, bod 27].

37

Otázky jsou tudíž přípustné.

38

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda článek 10 nařízení č. 6/2002 musí být vykládán v tom smyslu, že rozsah ochrany práva k (průmyslovému) vzoru Společenství podle čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení musí být posuzován na základě vnímání informovaného uživatele, který díky svým technickým znalostem, které je namístě očekávat od osoby specializované v dané oblasti, důkladně zkoumá dotyčný (průmyslový) vzor a jehož celkový dojem spočívá především v technických hlediscích.

39

Úvodem je třeba připomenout, že podle čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002 je „průmyslový vzor“ definován jako „vzhled výrobku jako celku nebo jeho části vyplývající z jeho znaků, zejména z linií, obrysů, barev, tvaru, struktury povrchu a/nebo materiálu výrobku jako takového a/nebo jeho dekoru“. Z toho vyplývá, že v systému upraveném tímto nařízením je vzhled určujícím prvkem (průmyslového) vzoru (rozsudky ze dne 21. září 2017, Easy Sanitary Solutions a EUIPO v. Group Nivelles, C‑361/15 P a C‑405/15 P, EU:C:2017:720, bod 62, jakož i ze dne 2. března 2023, Papierfabriek Doetinchem,C‑684/21, EU:C:2023:141, bod 19).

40

V souladu s článkem 10 uvedeného nařízení se výlučné právo uvedené v článku 19 téhož nařízení, které vyplývá z (průmyslového) vzoru Společenství, vztahuje na jakýkoliv (průmyslový) vzor, který nezapůsobí na „informovaného uživatele“„celkovým dojmem“ odlišným od tohoto (průmyslového) vzoru Společenství. Při posuzování rozsahu této ochrany se bere ohled na „stupeň volnosti původce vzoru při vývoji jeho (průmyslového) vzoru“.

41

Článek 8 nařízení č. 6/2002 v odstavci 1 vylučuje z uvedené ochrany takové vzhledové znaky, které jsou podmíněny pouze technickou funkcí výrobku, a v odstavci 2 ty vzhledové znaky, které musí být nezbytně napodobeny v přesném tvaru a rozměrech, aby výrobek, ve kterém je (průmyslový) vzor ztělesněn nebo pro který byl použit, mohl být mechanicky připojen na jiný výrobek nebo do něj vestavěn či jím obestavěn tak, aby oba výrobky plnily funkci.

42

Podle čl. 8 odst. 3 nařízení č. 6/2002 je však odchylně od čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení chráněn (průmyslový) vzor umožňující sestavení nebo propojení několika vzájemně zaměnitelných výrobků v rámci jednoho stavebnicového systému za podmínky, že splňuje požadavky novosti a individuální povahy stanovené v článcích 5 a 6 uvedeného nařízení.

43

Předkládající soud se táže, zda je výklad pojmu „informovaný uživatel“, jak vyplývá z judikatury Soudního dvora, který je uveden v článku 10 nařízení č. 6/2002 a není tímto nařízením definován, použitelný při posuzování rozsahu ochrany, která se váže k (průmyslovým) vzorům Společenství spadajícím pod čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení, nebo zda se úroveň pozornosti, která se od informovaného uživatele ve vztahu k tomuto druhu (průmyslových) vzorů očekává, musí blížit úrovni pozornosti, kterou je namístě očekávat od osoby specializované v dané oblasti.

44

Podle tohoto soudu je v případě (průmyslových) vzorů, na které se vztahuje posledně uvedené ustanovení, stupeň volnosti původce vzoru velmi nízký. Je tedy odůvodněné zohlednit „informovaného uživatele“, jenž je schopen důkladně zkoumat (průmyslové) vzory, které mohou být chráněny. V takovém případě by navíc pojem „celkový dojem“ měl podle uvedeného soudu zahrnovat nejen vizuální vnímání vzhledu uvedených (průmyslových) vzorů takovým uživatelem, ale také jeho technické posouzení, jakožto osoby specializované v dané oblasti, pokud jde o jejich funkční znaky.

45

V tomto ohledu je třeba připomenout, že ze samotného znění článku 10 nařízení č. 6/2002 vyplývá, že rozsah ochrany práva k (průmyslovému) vzoru Společenství se vztahuje na jakýkoliv (průmyslový) vzor, který nezapůsobí na „informovaného uživatele“„odlišným celkovým dojmem“, přičemž rozsah této ochrany je třeba posuzovat s ohledem na „stupeň volnosti původce vzoru“.

46

Toto ustanovení ze své působnosti nevylučuje (průmyslové) vzory uvedené v čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení, což je ustanovení výslovně věnované stavebnicovým systémům, jejichž součástí jsou stavebnice. Článek 10 uvedeného nařízení se tudíž použije na takový případ, jako je případ dotčený ve věci v původním řízení, kdy majitel (průmyslových) vzorů Společenství uvedených v tomto čl. 8 odst. 3 podá žalobu pro porušení práv proti třetí straně, aby této třetí straně zabránil v užívání (průmyslových) vzorů, které podle tohoto majitele nepůsobí na informovaného uživatele odlišným celkovým dojmem.

47

Pokud jde zaprvé o „celkový dojem“ uvedený v článku 10 nařízení č. 6/2002, jakož i v článku 6 tohoto nařízení, na který výslovně odkazuje čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení, je třeba poznamenat, že tento dojem spočívá ve vizuálním vnímání vzhledu dotčeného výrobku informovaným uživatelem, který je dán zejména znaky vyjmenovanými v čl. 3 písm. a) uvedeného nařízení.

48

Pokud jde zadruhé o pojem „informovaný uživatel“, který je uveden rovněž v článcích 6 a 10 nařízení č. 6/2002 a musí být, jak uvedl generální advokát v bodě 21 svého stanoviska, v případě obou těchto ustanovení vykládán stejným způsobem, z ustálené judikatury vyplývá, že se rozsah tohoto pojmu nachází mezi pojmem „průměrný spotřebitel“ použitelným v oblasti ochranných známek, po kterém není požadována žádná specifická znalost a který zpravidla neprovádí přímé srovnání mezi kolidujícími ochrannými známkami, a pojmem „osoba specializovaná v dané oblasti“, což je odborník s důkladnou technickou kvalifikací. Pojem „informovaný uživatel“ tedy označuje uživatele, který vykazuje nikoli průměrnou pozornost, ale zvláštní ostražitost, ať už z důvodu osobní zkušenosti či rozsáhlé znalosti daného odvětví. Přívlastek „informovaný“ znamená, že uživatel, ačkoli není návrhářem či technickým odborníkem, zná různé (průmyslové) vzory existující v daném odvětví, má určitý stupeň znalostí prvků, které tyto (průmyslové) vzory obvykle obsahují, a v důsledku zájmu o dotyčné výrobky vykazuje při jejich užívání relativně vysoký stupeň pozornosti (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 20. října 2011, PepsiCo v. Grupo Promer Mon Graphic,C‑281/10 P, EU:C:2011:679, body 53 a 59, jakož i ze dne 21. září 2017, Easy Sanitary Solutions a EUIPO v. Group Nivelles, C‑361/15 P a C‑405/15 P, EU:C:2017:720, body 124 a 125).

49

Nic ve znění nebo kontextu nařízení č. 6/2002 nenaznačuje, že by tento pojem „informovaný uživatel“ měl být vykládán odlišně, pokud ochrana práva k (průmyslovému) vzoru Společenství spadá pod čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení.

50

Je pravda, že úroveň pozornosti takového uživatele, která je v každém případě relativně vysoká, se může měnit v závislosti na daném odvětví (obdobně, pokud jde o právo ochranných známek, viz rozsudek ze dne 14. listopadu 2024, Compass Banca,C‑646/22, EU:C:2024:957, bod 55), a to i v případě, že se jedná o (průmyslové) vzory spadající pod čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení. Nelze proto vyloučit, že v posledně uvedené situaci bude třeba zohlednit úroveň pozornosti nebo ostražitost odpovídající danému odvětví. Ani v takové situaci však není namístě zohlednit vnímání uživatele, který je v daném odvětví odborníkem s důkladnou technickou kvalifikací, podobně jako osoba specializovaná v dané oblasti, ani mít za to, že by celkový dojem vyvolaný u tohoto uživatele měl vyplývat především z technického posouzení.

51

Zatřetí podle čl. 10 odst. 2 nařízení č. 6/2002 musí být při posuzování rozsahu ochrany práva k (průmyslovému) vzoru Společenství na základě pojmů „informovaný uživatel“ a „celkový dojem“ uvedených v odstavci 1 tohoto článku zohledněn „stupeň volnosti původce vzoru při vývoji jeho (průmyslového) vzoru“.

52

Jak generální advokát zdůraznil v bodech 36 a 37 svého stanoviska, čím je volnost původce vzoru při vývoji (průmyslového) vzoru omezenější, tím více mohou drobné rozdíly mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory na informovaného uživatele zapůsobit odlišným celkovým dojmem. Naopak čím má původce vzoru při vývoji (průmyslového) vzoru větší volnost, tím méně mohou drobné rozdíly mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory na informovaného uživatele zapůsobit odlišným celkovým dojmem. Je-li tedy volnost původce vzoru omezena vysokým počtem vzhledových znaků dotčeného výrobku nebo jeho části, které jsou podmíněny pouze technickou funkcí tohoto výrobku nebo této části výrobku, může existence drobných rozdílů mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory postačovat k tomu, aby na informovaného uživatele zapůsobily odlišným celkovým dojmem.

53

Podobně jako pojmy „celkový dojem“ a „informovaný uživatel“, které jsou připomenuty v bodech 47 a 48 tohoto rozsudku, se pojem „stupeň volnosti původce vzoru při vývoji jeho (průmyslového) vzoru“, jak je vykládán v bodě 52 tohoto rozsudku, použije v případě žaloby pro porušení práv, kterou podal majitel (průmyslových) vzorů Společenství spadajících pod čl. 8 odst. 3 nařízení č. 6/2002.

54

Užitečný účinek čl. 8 odst. 3 nařízení č. 6/2002 však znamená, že na rozdíl od vzhledových znaků uvedených v čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení musí být vzhledové znaky umožňující vzájemné propojení, které jsou tímto odstavcem 3 chráněny, zohledněny při posouzení „celkového dojmu“ ve smyslu článku 10 uvedeného nařízení. Existence vzájemně propojitelných prvků chráněných čl. 8 odst. 3 téhož nařízení v dotyčném (průmyslovém) vzoru Společenství tedy může svědčit proti závěru o odlišném celkovém dojmu ve smyslu tohoto článku 10, takže při neexistenci dostatečně významných rozdílů v celkovém vzhledu kolidujících (průmyslových) vzorů může existence součástí stejného tvaru i rozměrů pro účely sestavení nebo propojení vzájemně zaměnitelných výrobků v rámci stavebnicového systému takový závěr vyloučit.

55

Tento výklad rozsahu ochrany v případě (průmyslového) vzoru Společenství spadajícího pod čl. 8 odst. 3 nařízení č. 6/2002 potvrzuje účel tohoto nařízení, který spočívá, jak uvádí bod 7 jeho odůvodnění, zejména v podpoře inovací a vývoje nových výrobků.

56

Z bodu 11 odůvodnění uvedeného nařízení v tomto ohledu vyplývá, že unijní normotvůrce poté, co konstatoval, že mechanické příslušenství modulových výrobků může představovat důležitý prvek inovačních znaků těchto výrobků a marketingový přínos, měl v úmyslu umožnit těmto mechanickým příslušenstvím při splnění podmínek novosti a individuální povahy požívat ochrany, kterou nařízení č. 6/2002 přiznává (průmyslovým) vzorům.

57

Tento záměr unijního normotvůrce přiznat zvýšenou ochranu hospodářskému subjektu, který vytvořil nový vzhled propojovacích nebo sestavovacích prvků v rámci stavebnicového systému, jak je vyjádřen v tomto bodě 11 odůvodnění a v čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení, mimoto neomezil stejně významný záměr tohoto normotvůrce vyjádřený v první větě bodu 10 odůvodnění uvedeného nařízení a v jeho čl. 8 odst. 1, umožnit jakémukoli dalšímu hospodářskému subjektu také inovovat vytvořením nového vlastního vzhledu těchto propojovacích nebo sestavovacích prvků, které nemají stejný tvar ani rozměry součástí a vykazují určité znaky, které na informovaného uživatele působí odlišným celkovým dojmem.

58

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že článek 10 nařízení č. 6/2002 musí být vykládán v tom smyslu, že rozsah ochrany (průmyslového) vzoru podle čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení musí být posuzován s ohledem na celkový dojem, který tento (průmyslový) vzor vyvolává u informovaného uživatele, jenž ačkoli není návrhářem či technickým odborníkem, zná různé (průmyslové) vzory existující v daném odvětví, má určitý stupeň znalostí prvků, které tyto (průmyslové) vzory obvykle obsahují, a v důsledku zájmu o dotyčné výrobky vykazuje relativně vysokou úroveň pozornosti, když je užívá jako součásti stavebnicového systému, který tvoří, a nikoli u uživatele, který díky svým technickým znalostem, které je namístě očekávat od osoby specializované v dané oblasti, důkladně zkoumá dotyčný (průmyslový) vzor a jehož celkový dojem spočívá především v technických hlediscích.

59

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 89 odst. 1 nařízení č. 6/2002 musí být vykládán v tom smyslu, že pod pojem „zvláštní důvody“ ve smyslu tohoto ustanovení, které soudu pro (průmyslové) vzory Společenství umožňují nevydat jeden nebo více příkazů uvedených ve zmíněném ustanovení, spadá okolnost, že se porušení týká pouze některých součástí stavebnicového systému, které představují jen malou část komponentů tohoto systému jakožto celku.

60

Článek 89 nařízení č. 6/2002, který se týká sankcí, jež mají být uloženy v případě porušení nebo hrozícího porušení, v odstavci 1 vyjmenovává druhy příkazů, které je soud pro (průmyslové) vzory Společenství v takovém případě povinen vydat. Toto ustanovení nicméně upřesňuje, že tento soud takové příkazy vydá, „nejsou-li zde zvláštní důvody pro to, aby tak neučinil“.

61

Pojem „zvláštní důvody“ ve smyslu tohoto čl. 89 odst. 1 nařízení č. 6/2002 musí být v unijním právním řádu vykládán jednotně a restriktivně.

62

Kdyby totiž měl být tento pojem vykládán v jednotlivých členských státech odlišně, tytéž okolnosti by v některých členských státech mohly vést k zákazu pokračovat v jednání, které představuje porušení nebo hrozbu porušení, a v jiných nikoliv, takže ochrana zaručená (průmyslovým) vzorům by nebyla jednotná na celém území Unie (obdobně viz rozsudek ze dne 14. prosince 2006, Nokia,C‑316/05, EU:C:2006:789, bod 27).

63

Kromě toho kogentní znění čl. 89 odst. 1 nařízení č. 6/2002 umožňuje tvrdit, že pojem „zvláštní důvody“ zahrnuje výjimku z povinnosti soudu vydat příkazy stanovené v tomto ustanovení. Z toho vyplývá, že tento pojem musí být vykládán restriktivně (obdobně viz rozsudek ze dne 14. prosince 2006, Nokia,C‑316/05, EU:C:2006:789, body 29 a 30).

64

Soudní dvůr měl rovněž za to, že pojem „zvláštní důvody“ ve smyslu čl. 89 odst. 1 nařízení č. 6/2002 se vztahuje ke zvláštním skutkovým okolnostem daného případu (rozsudek ze dne 13. února 2014, H. Gautzsch Großhandel,C‑479/12, EU:C:2014:75, bod 48).

65

Uvedený pojem se týká pouze výjimečných situací, kdy s ohledem na zvláštní charakteristické rysy chování vytýkaného třetí straně, zejména skutečnost, že tato třetí strana nemůže pokračovat v jednání, které představuje porušení nebo hrozbu porušení, které je jí vytýkáno, soud pro (průmyslové) vzory Společenství nemusí vydat příkaz zakazující uvedené třetí straně, aby v takovém jednání pokračovala (obdobně viz rozsudek ze dne 22. června 2016, Nikolajeva, C‑280/15, EU:C:2016:467, bod 33).

66

Okolnost, že se porušení týká pouze některých součástí stavebnicového systému, jako jsou v projednávané věci dotyčné součásti dotčené stavebnice, které představují jen malou část komponentů tohoto systému jakožto celku, přitom sama o sobě nepředstavuje takovou výjimečnou situaci, která by vnitrostátnímu soudu umožnila nevydat jeden nebo více příkazů stanovených v čl. 89 odst. 1 nařízení č. 6/2002.

67

S ohledem na tyto důvody je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že čl. 89 odst. 1 nařízení č. 6/2002 musí být vykládán v tom smyslu, že pod pojem „zvláštní důvody“ ve smyslu tohoto ustanovení, které soudu pro (průmyslové) vzory Společenství umožňují nevydat jeden nebo více příkazů uvedených ve zmíněném ustanovení, nespadá okolnost, že se porušení týká pouze některých součástí stavebnicového systému, které představují jen malou část komponentů tohoto systému jakožto celku.

68

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto: