—

podle článku 263 SFEU zrušil v plném rozsahu rozhodnutí prozatímního výkonného ředitele EU-OSHA ze dne 18. ledna 2023 o vyloučení Deloite Consulting z účasti na zadávacích řízeních, dotacích, cenách, zadání zakázky a finančních nástrojích poskytovaných ze souhrnného rozpočtu EU, jakož i z účasti na zadávacích řízeních financovaných z ERF na základě nařízení Rady (EU) 2018/1877 (1);

—

podpůrně podle článku 261 SFEU a čl. 143 odst. 9 nařízení 2018/1046 (2) (dále jen „finanční nařízení“) nahradil vylučovací opatření peněžitou sankci nebo zrušil článek 4 napadeného rozhodnutí týkající se opatření spočívající ve zveřejnění;

—

uložil EU-OSHA náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení č. 106 odst. 2 nařízení 966/2012 (3) ve znění nařízení 2015/1929 (4) (dále jen „finanční nařízení použitelné od ledna 2016“) ve spojení s právem na účinnou soudní ochranu zakotveným v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, s hodnotou právního státu zakotvenou v čl. 19 odst. 1 SEU, se zásadou loajální spolupráce stanovenou v čl. 4 odst. 3 SFEU a s čl. 325 odst. 1 SFEU. Žalobce tvrdí, že napadené rozhodnutí nebylo v souladu s rozhodnutím o odkladu vykonatelnosti rozsudku přijatým příslušným vnitrostátním soudem.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 106 odst. 7 písm. a) finančního nařízení použitelného od ledna 2016 (odpovídající čl. 136 odst. 6 písm. a) finančního nařízení) a ze zjevně nesprávného posouzení. Žalobce uvádí, že schvalující osoba měla v důsledku zjevně nesprávného posouzení za to, že nápravná opatření přijatá žalovaným nejsou dostatečná k tomu, aby nebylo použito vylučovací opatření.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 106 odst. 3 a 7 písm. a) a d) finančního nařízení použitelného od ledna 2016 ve spojení se zásadou proporcionality, jelikož schvalující osoba se dopustila zjevně nesprávného posouzení.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 140 odst. 1 finančního nařízení (odpovídající čl. 106 odst. 16 finančního nařízení použitelného od ledna 2016), čl. 140 odst. 2 písm. b) finančního nařízení (odpovídající čl. 106 odst. 17 písm. b) finančního nařízení použitelného od ledna 2016) a čl. 136 odst. 3 finančního nařízení z důvodu nedostatku odůvodnění rozhodnutí o zveřejnění.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 106 odst. 13 písm. a) finančního nařízení použitelného od ledna 2016. Žalobce tvrdí, že schvalující osoba nezvážila použití peněžité sankce jako alternativy v rozhodnutí o vyloučení, takže rozhodnutí musí být zrušeno z důvodu nedostatečného odůvodnění. Žalobce v každém případě navrhuje, aby Tribunál v případě, že nezruší napadené rozhodnutí v plném rozsahu, nahradil vylučovací opatření sankcí, která bude přiměřená okolnostem případu v souladu s článkem 261 SFEU a čl. 143 odst. 9 finančního nařízení.