Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62021TN0683

    Věc T-683/21: Žaloba podaná dne 19. října 2021 – Leino-Sandberg v. Rada

    Úř. věst. C 37, 24.1.2022, p. 37–38 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    24.1.2022   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 37/37


    Žaloba podaná dne 19. října 2021 – Leino-Sandberg v. Rada

    (Věc T-683/21)

    (2022/C 37/50)

    Jednací jazyk: angličtina

    Účastnice řízení

    Žalobkyně: Päivi Leino-Sandberg (Helsinky, Finsko) (zástupci: O. Brouwer, B. Verheijen a T. van Helfteren, advokáti)

    Žalovaná: Rada Evropské unie

    Návrhová žádání

    Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

    zrušil rozhodnutí žalované ze dne 9. srpna 2021, sp. zn. SGS 21/2869, doručené žalobkyni dne 9. srpna 2021, kterým byl odmítnut přístup k některým dokumentům (1) požadovaným na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (2);

    v souladu s článkem 134 jednacího řádu Tribunálu uložil žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní, a to včetně nákladů vynaložených případnými vedlejšími účastníky.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

    1.

    První žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, které jsou důsledkem nesprávného uplatnění výjimky související s ochranou rozhodovacího procesu (čl. 4 odst. 3 první pododstavec nařízení č. 1049/2001), jelikož zpřístupnění by vážně neohrozilo zmíněný rozhodovací proces.

    Žalobkyně tvrdí, že Rada nesplnila přísné kritérium stanovené v právní úpravě, které spočívá v tom, že zpřístupnění musí vážně ohrožovat dotčený rozhodovací proces. V okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí již žádný rozhodovací proces neprobíhal. Rada nadto nesprávně vycházela z tvrzení, že vnější zásah veřejnosti do rozhodovacího procesu souvisejícího s nařízením č. 1367/2006 by byl problematický.

    2.

    Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, které jsou důsledkem nesprávného uplatnění výjimky související s ochranou právního poradenství (čl. 4 odst. 2 druhá odrážka nařízení č. 1049/2001), jelikož zpřístupnění by nevedlo k vážnému porušení ochrany právního poradenství.

    Rada neprokázala, že požadovaný dokument obsahuje nějaké konkrétní pracovní právní poradenství. Rada dále nezohlednila relevantní právní ustanovení a zásady, jak jsou stanoveny v právní úpravě a judikatuře, podle nichž platí, že legislativní postup EU musí být transparentní a že je třeba (je-li v tomto směru podána žádost podle nařízení č. 1049/2001) zpřístupňovat právní analýzy provedené právními službami unijních orgánů, které obsahují důležité všeobecné právní analýzy týkající se legislativního procesu souvisejícího s přijímáním nebo revizí legislativních aktů Unie.

    3.

    Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, které jsou důsledkem nesprávného uplatnění výjimky související s rozhodovacím procesem (čl. 4 odst. 3 první pododstavec nařízení č. 1049/2001) a výjimky související s ochranou právního poradenství (čl. 4 odst. 2 druhá odrážka nařízení č. 1049/2001), jelikož v napadeném rozhodnutí není uznán a poskytnut přístup na základě převažujícího veřejného zájmu.

    Rada neuznala a neposkytla přístup na základě převažujícího veřejného zájmu. Převažující veřejný zájem je dán, jelikož revize nařízení č. 1367/2006 má zásadní význam pro úroveň přístupu ke spravedlnosti v záležitostech životního prostředí v budoucnu; napadené rozhodnutí se přitom žalobkyně v rámci jejího povolání výzkumné a akademické pracovnice, které vykonává ve veřejném zájmu, konkrétně a značně dotýká.

    4.

    Čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, které jsou důsledkem nesprávného uplatnění výjimky související s ochranou mezinárodních vztahů [čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážka nařízení č. 1049/2001].

    Rada nesplnila přísné kritérium stanovené v právní úpravě, na jehož základě se lze s úspěchem dovolávat výjimky obsažené v čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážce nařízení č. 1049/2001, a sice že zpřístupnění dokumentu by konkrétně a skutečně vedlo k porušení ochrany mezinárodních vztahů a že riziko porušení ochrany daného zájmu musí být důvodně předvídatelné, a nikoli čistě hypotetické.

    5.

    Pátý žalobní důvod, který je uplatněn podpůrně, vychází z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, které jsou důsledkem nesprávného uplatnění povinnosti poskytnout částečný přístup k dokumentům (čl. 4 odst. 6 nařízení č. 1049/2001).

    Žalobkyně konečně tvrdí, že Rada právně dostačujícím způsobem nezkoumala možnost částečného přístupu a tento přístup neposkytla. Nesprávně uplatnila právní kritérium, které vyžaduje, aby posoudila, zda se na jednotlivé části požadovaného dokumentu vztahuje některá nebo některé z uplatňovaných výjimek.


    (1)  Poznámka: požadovaný dokument se týká rozhodovacího procesu souvisejícího s navrhovanou revizí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. 2006, L 264, s. 13).

    (2)  Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331.


    Top