—

zrušil rozhodnutí zástupců vlád členských států ze dne 2. září 2020 o jmenování tří soudců a jednoho generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie v rozsahu, v němž se týká jmenování pana Anathasiose Rantose generálním advokátem Soudního dvora s účinkem od 7. září 2020;

—

uložil žalovaným náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 50 odst. 3 SEU. Žalobkyně tvrdí, že tento článek ani žádné jiné ustanovení primárního práva Unie nestanoví ani nevyžaduje automatické skončení funkčního období žalobkyně ve funkci generální advokátky, které uplyne dne 6. října 2021. Neexistovalo proto žádné volné místo, na které by mohl být A. Rantos legálně jmenován.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady nezávislosti soudnictví, která je ústavní zásadou unijního práva. Postoj, který byl v napadeném rozhodnutí zaujat k otázce týkající se funkčního období stávajícího člena Soudního dvora, která je jak známo sporná a kontroverzní, obchází záruky zavedené primárním právem Unie (zejména v hlavě I statutu Soudního dvora Evropské unie) za účelem nezvratného odvolání tohoto člena Soudního dvora z funkce.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z nedostatku proporcionality a absence „naléhavých legitimních důvodů“. Znění Smluv ani funkce generálního advokáta nepředpokládají žádný přetrvávající vztah s kterýmkoli členským státem po jeho jmenování. Jakékoli ukončení funkčního období žalobkyně je proto nepřiměřené a neexistují pro něj žádné „naléhavé legitimní důvody“, které judikatura vyžaduje pro zasahování do funkčního období stávajícího člena Soudního dvora.