—

zrušil rozhodnutí ze dne 22. října 2019 o pravomoci na uzavírání pracovních smluv, kterým se odmítá přijetí žalobce na pracovní místo akreditovaného asistenta poslance Evropského parlamentu (první napadené rozhodnutí);

—

zrušil rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020, kterým se zamítá stížnost žalobce podaná podle čl. 90 odst. 2 Služebního řádu úředníků Evropské unie proti prvnímu napadenému rozhodnutí (druhé napadené rozhodnutí).

—

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

—

Porušení čl. 128 odst. 2 písm. c) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, jelikož Evropský parlament provedl nesprávný výklad tohoto článku v tom smyslu, že je nezbytné předložit čistý rejstřík trestů. Tento článek se však vztahuje na záruky související se zaměstnáním, zatímco záznam ve výpisu z rejstříku trestů je relevantní pouze v tom případě, pokud by svou povahou mohl narušit výkon funkce související se zaměstnáním nebo mít vliv na výkon funkce. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je v rozporu s uvedeným článkem, jelikož v druhém napadeném rozhodnutí žalovaný potvrzuje, že neexistuje aktuální, skutečné a dostatečně závažné ohrožení v souvislosti s řádným výkonem funkce, jelikož o morální integritě existují jen „pochybnosti“.

—

Porušení čl. 41 odst. 1 a 2 Listiny základních práv Evropské unie a zásady řádné péče, která z toho vyplývá, jelikož Evropský parlament nezohlednil všechny relevantní skutečnosti při svém posouzení v rámci přijímání žalobce do zaměstnání. Nezohlednil důvěrný vztah s dotčeným členem Evropského parlamentu ani skutečnost, že žalobce již vykonává funkci asistenta poslance v parlamentu jednom ze samosprávných celků Belgie. Evropský parlament krom toho nezohlednil skutečnost, že žalobce ve své žalobě uznal vinu, když uvedl, že mu chybí smysl pro odpovědnost, jelikož relativizuje trestný čin uvedený ve výpisu z rejstříku trestů. Napadená rozhodnutí tedy nejsou dostatečně odůvodněna.