10.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 221/14

—

zrušil rozsudek Tribunálu (pátého senátu) ze dne 16. února 2017, Holistic Innovation Institute v. REA, T-706/14, EU:T:2017:89;

—

zrušil rozhodnutí ředitele Výkonné agentury pro výzkum ze dne 24. července 2014 [ARES(2014) 2461172], kterým bylo ukončeno vyjednávání se společností Holistic Innovation Institute, S.L.U., a této společnosti byla odepřena účast na evropských projektech Inachus a ZONeSEC;

—

přiznal společnosti Holistic Innovation Institute, S.L.U., náhradu újmy za podmínek popsaných v bodě 177 kasačního opravného prostředku.

1.

Nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že Tribunál v napadeném rozsudku uvádí, že pravomoc REA byla dána, takže REA při posuzování způsobilosti společnosti Holistic Innovation Institute a vyloučením této společnosti z vyjednávání v rámci projektů Inachus a ZONeSEC nejednala nad rámec úkolů, které jí byly v souvislosti s řízením sedmého rámcového programu svěřeny (bod 39 napadeného rozsudku).

2.

Nesprávné právní posouzení při výkladu oddílu 2.2.2 prvního pododstavce přílohy rozhodnutí 2012/838 spočívající v závěru, že REA může na základě tohoto oddílu vyloučit společnost Holistic Innovation Institute z vyjednávání v rámci projektů Inachus a ZONeSEC (bod 126 napadeného rozsudku).

3.

Nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že Tribunál v napadeném rozsudku považoval napadené rozhodnutí za odůvodněné (bod 67 napadeného rozsudku), přestože podle napadeného rozhodnutí je plnohodnotnou součástí jeho odůvodnění jednak rozhodnutí Komise ze dne 13. března 2014 [ARES (2014) 710158], kterým byla navrhovatelka vyloučena z účasti na projektu eDIGIREGION (body 57 a 60 až 62 napadeného rozsudku), a jednak závěrečné zprávy o auditu 11-INFS-025 a 11-BA119-016 (body 63 a 64 napadeného rozsudku), přičemž jak proti uvedenému rozhodnutí Komise ze dne 13. března 2014 [ARES (2014) 710158], tak proti závěrečným zprávám o auditu 11-INFS-025 a 11-BA119-016 byly podány žaloby na neplatnost.

4.

Nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že Tribunál tím, že v napadeném rozsudku uvedl, že REA si od žalobkyně „opakovaně“ vyžádala blíže určené informace (bod 75 napadeného rozsudku), že „zopakovala svou žádost“ v dopise ze dne 14. května 2014 (bod 78 napadeného rozsudku) a že došlo „k opakované výměně korespondence mezi REA a žalobkyní“ (bod 118 napadeného rozsudku), zkreslil hodnocení provedených důkazů.

5.

Nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že Tribunál tím, že v bodech 8, 77 a 78 napadeného rozsudku odkázal na neexistující dokument, který není součástí spisu, zkreslil hodnocení provedených důkazů.

6.

Nesprávné právní posouzení spočívající v závěru, ke kterému Tribunál dospěl v napadeném rozsudku, a sice že napadené rozhodnutí je opodstatněné (body 80, 84, 94, 108 a 127 napadeného rozsudku), přestože napadené rozhodnutí je v rozporu s oddílem 2.2.2 přílohy rozhodnutí 2012/838, neboť se bez „přesvědčivých a řádně doložených tvrzení“ odchyluje od kladného hodnocení nezávislých externích hodnotitelů ohledně provozní způsobilosti navrhovatelky.

7.

Nesprávné právní posouzení spočívající v nedostatku odůvodnění napadeného rozsudku, neboť Tribunál uvádí, že „žalobkyně nepředložila žádnou skutečnost, na jejímž základě by bylo možné vyvrátit její [REA] argumentaci“ (bod 58 napadeného rozsudku), a že v jejím dopise ze dne 2. června 2014, který předložila v příloze A26 žaloby, je „reprodukována část informací obsažených v informačním dokumentu zmíněném výše v bodě 8, aniž přitom byly doplněny zvláštní informace, o které žádala REA, zmíněné výše v bodech 7, 9 a 10“ (bod 78 napadeného rozsudku).

8.

Nesprávné právní posouzení spočívající v závěru, ke kterému Tribunál dospěl v napadeném rozsudku, a sice že podle harmonogramu stanoveného v mandátech pro vyjednávání bylo ukončení vyjednávání stanoveno „orientačně“ (bod 130 napadeného rozsudku).

9.

Nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že Tribunál dospěl v napadeném rozsudku k nesprávnému závěru, že náhrada majetkové i nemajetkové újmy způsobené přijetím napadeného rozhodnutí není namístě (body 147, 148 a 150 napadeného rozsudku).