–

za Baby Dan A/S L. Kjærem, advokat,

–

za dánskou vládu J. Nymann-Lindegrenem a M. Wolff, jako zmocněnci, ve spolupráci s B. Søes Petersen, advokat,

–

za Radu Evropské unie H. Marcos Fraile a A. F. Jensen, jako zmocněnkyněmi, ve spolupráci s N. Tuominen, avocată,

–

za Evropskou komisi A. Caeirosem a T. Maxian Ruschem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čísel 4421 a 7326, jakož i podpoložek 73181590, 73181900 a 94039010 kombinované nomenklatury obsažené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve zněních plynoucích postupně z nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007 (Úř. věst. 2007, L 286, s. 1) a nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008 (Úř. věst. 2008, L 291, s. 1) (dále jen „KN“), jakož i platnosti nařízení Rady (ES) č. 91/2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2009, L 29, s. 1, dále jen „sporné nařízení“).

2

Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi Skatteministeriet (ministerstvo financí, Dánsko) a společností Baby Dan A/S ve věci sazebního zařazení v rámci KN výrobku, který umožňuje připevnit na zeď nebo zárubeň dětské bezpečnostní zábrany.

3

Celní zařazení zboží dovezeného do Evropské unie se řídí KN.

4

Podle článku 12 nařízení č. 2658/87 přijme Evropská komise každoročně nařízením úplnou verzi KN, jakož i odpovídající všeobecné a smluvní celní sazby společného celního sazebníku vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Toto nařízení se vyhlásí v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději 31. října a použije se od 1. ledna následujícího roku.

5

Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru plyne, že na skutkový stav v původním řízení se použijí znění KN z let 2008 a 2009, založená na nařízeních č. 1214/2007 a 1031/2008. Ustanovení této nomenklatury použitelná na věc v původním řízení jsou nicméně totožná v obou verzích.

6

První část KN týkající se úvodních ustanovení obsahuje hlavu I upravující „všeobecná pravidla“, jejíž část A, nadepsaná „Všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury“, zejména stanoví:

„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami:

[…]

7

Druhá část KN obsahuje třídu IX, nadepsanou „Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí; korek a korkové výrobky; výrobky ze slámy, esparta nebo jiných pletacích materiálů“, v níž je obsažena zejména kapitola 44, nadepsaná „Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí“. V této kapitole se nachází číslo 4421, která má následující znění:

8

Tato druhá část KN obsahuje rovněž třídu XV, nadepsanou „Obecné kovy a výrobky z obecných kovů“, jejíž poznámka 2 zní následovně:

„V celé nomenklatuře se výrazem ‚části a součásti všeobecně použitelné‘ rozumějí:

V kapitolách 73 až 76 a 78 až 82 (kromě čísla 7315) se odkazy na části a součásti nevztahují na části a součásti všeobecně použitelné, jak jsou definovány výše.

S výhradou ustanovení předešlého odstavce a poznámky 1 ke kapitole 83 platí, že z kapitol 72 až 76 a 78 až 81 jsou vyloučeny výrobky kapitol 82 nebo 83.“

9

V této třídě XV druhé části KN je obsažena zejména kapitola 73 této nomenklatury, nadepsaná „Výrobky ze železa nebo oceli“, která obsahuje čísla 7318 a 7326. Znění těchto čísel je následující:

10

Druhá část KN obsahuje rovněž třídu XX, nadepsanou „Různé výrobky“, která zahrnuje kapitolu 94, nadepsanou „Nábytek; lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a podobné vycpávané výrobky; svítidla a osvětlovací zařízení, jinde neuvedená ani nezahrnutá; světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky montované stavby“. V poznámce 1 k této třídě se uvádí:

[…]“

11

V této kapitole 94 se nachází číslo 9403, které má následující znění:

12

Rada pro celní spolupráci, nyní Světová celní organizace (WCO), byla zřízena úmluvou o vytvoření uvedené Rady, uzavřenou v Bruselu 15. prosince 1950. Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“) byl vypracován WCO a zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983, která byla společně s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. 1987, L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288). KN přejímá čísla a šesticiferné položky HS. Pouze sedmá a osmá číslice, které tvoří podpoložky, jsou její vlastní.

13

Vysvětlivky k HS byly vypracovány WCO v souladu s ustanoveními uvedené úmluvy o HS.

14

Vysvětlivky HS k číslu 4421 znějí takto:

„Toto číslo seskupuje veškeré dřevěné výrobky, točité či nikoli, nebo výrobky z intarzovaného nebo inkrustovaného dřeva, jiné než výrobky zařazené do předchozích čísel nebo převzaté, bez ohledu na základní materiál, do jiných kapitol nomenklatury (viz zejména poznámka 1 k této kapitole).

Zahrnuje rovněž dřevěné součásti uvedených výrobků nebo výrobků zahrnutých v předchozích číslech, kromě těch, které spadají pod číslo 4416.

Výrobky uvedené v tomto čísle mohou být složeny jak z přírodního dřeva, tak i třískových a podobných desek, vláknitých desek, z vrstveného dřeva nebo tzv. zhutněného dřeva (viz poznámka 3 k této kapitole).“ (citované pasáže z vysvětlivek k HS použité v textu tohoto rozsudku jsou neoficiálním překladem)

15

Vysvětlivka HS ke třídě XV, týkající se obecných kovů a výrobků z obecných kovů a která obsahuje mimo jiné kapitolu 73, uvádí:

„Všeobecné vysvětlivky

[…]

C. Části a součásti

Obecně patří jednoznačně rozpoznatelné části výrobků do příslušných čísel nomenklatury pro tyto části.

Naproti tomu samostatné části a součásti všeobecně použitelné (viz poznámka 2 ke třídě) se nepovažují za části a součásti, ale řídí se vlastním režimem. Tak je tomu například u šroubů speciálně určených pro radiátory ústředního vytápění nebo zvláštních pružin pro motorová vozidla. První z nich jsou zařazeny jako šrouby v čísle 7318, a nikoli jako části a součásti radiátorů v čísle 7322, zatímco druhé spadají pod číslo 7320 jakožto pružiny, a nikoli pod číslo 8708 týkající se částí a součástí a příslušenství motorových vozidel.“

16

Vysvětlivka k HS týkající se čísla 7318 uvádí:

„A. Šrouby a vruty; svorníky (maticové šrouby) a matice.

Všechny tyto předměty jsou obvykle v konečné fázi opatřeny závitem, s výjimkou některých šroubů, které lze někdy upevnit například prostřednictvím závlačky. Umožňují mezi sebou propojit dvě nebo více částí takovým způsobem, aby je bylo možné následně bez poškození rozpojit.

[…]“

17

Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) byla schválena rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho působnosti, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. 1994, L 336, s. 1). Tato dohoda obsahuje v příloze 1A Dohodu o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (Úř. věst. 1994, L 336, s. 103, dále jen „antidumpingová dohoda“), jejíž článek 3 v prvním odstavci stanoví:

„Zjištění újmy pro účely článku VI [Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT 1994)] bude založeno na skutečných důkazech a bude zahrnovat objektivní přezkoumání jak a) objemu dumpingových dovozů a účinků dumpingových dovozů na ceny na domácím trhu obdobných výrobků, tak i b) následného vlivu těchto dovozů na domácí výrobce těchto výrobků.“

18

Článek 4 antidumpingové dohody stanoví:

„4.1   Pro účely této Dohody bude výraz ‚domácí výrobní odvětví‘ vykládán tak, že se vztahuje na domácí výrobce obdobného výrobku jako celek nebo na ty z nich, jejichž společná výroba výrobků tvoří větší podíl celkové domácí výroby těchto výrobků s výjimkou případů:[…]“

19

Ke dni přijetí sporného nařízení byla ustanovení upravující přijetí antidumpingových opatření Evropskou unií obsahem nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 1996, L 56, s. 1; opravy Úř. věst. 1999, L 94, s. 27, a Úř. věst. 2000, L 263, s. 34; Zvl. vyd. 11/10, s. 45), ve znění nařízení Rady (ES) č. 461/2004 ze dne 8. března 2004 (Úř. věst. 2004, L 77, s. 12; Zvl. vyd. 11/10, s. 150, dále jen „základní nařízení“).

20

Bod 5 odůvodnění tohoto nařízení zněl:

„vzhledem k tomu, že nová antidumpingová dohoda […] obsahuje nová a podrobná pravidla […], že s ohledem na množství změn a aby bylo zajištěno řádné a transparentní uplatňování nových pravidel, měla by být ustanovení nových dohod co nejvíce přejata do právních předpisů Společenství“.

21

Článek 3 základního nařízení stanovil:

„Zjišťování újmy

1.   Není-li stanoveno jinak, rozumí se pro účely tohoto nařízení výrazem ‚újma‘ podstatná újma výrobnímu odvětví Společenství, její hrozba nebo závažné zpoždění při zavádění některého výrobního odvětví Společenství a tento pojem se vykládá podle tohoto článku.

2   Zjištění újmy se musí zakládat na skutečných důkazech a zahrnovat objektivní posouzení: a) objemu dumpingových dovozů a jejich účinku na ceny obdobných výrobků na trhu Společenství; a b) následného vlivu těchto dovozů na výrobní odvětví Společenství.

[…]“

22

Článek 4 tohoto nařízení, nadepsaný „Vymezení výrobního odvětví Společenství“, v odst. 1 stanovil:

„Pro účely tohoto nařízení se ‚výrobním odvětvím Společenství‘ rozumějí výrobci obdobných výrobků ve Společenství jako celek nebo ti z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků ve Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 4, s těmito výjimkami:

[…]“

23

Článek 5 odst. 4 uvedeného nařízení stanovil:

„Šetření podle odstavce 1 bude zahájeno pouze v případě, že bylo po prozkoumání, do jaké míry podnět podporují nebo odmítají výrobci obdobného výrobku ve Společenství, zjištěno, že podnět byl podán výrobním odvětvím Společenství nebo jeho jménem. Podnět je považován za podaný výrobním odvětvím Společenství nebo jeho jménem, jestliže je podporován výrobci ve Společenství, jejichž souhrnná výroba tvoří více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku té části výrobců, kteří podnět výslovně podpořili nebo odmítli. Šetření se však nezahájí, jestliže výrobci Společenství, kteří podnět výslovně podpořili, představují méně než 25 % celkové výroby obdobného výrobku výrobním odvětvím Společenství.“

24

Článek 1 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1515/2001 ze dne 23. července 2001 o opatřeních, která může Společenství přijmout na základě zprávy přijaté orgánem WTO pro řešení sporů o antidumpingových a antisubvenčních opatřeních (Úř. věst. 2001, L 201, s. 10; Zvl. vyd. 11/38, s. 50, dále jen „zmocňovací nařízení WTO“), stanovil:

„Pokud [Orgán pro řešení sporů (OŘS) WTO] přijme zprávu týkající se opatření přijatého Společenstvím na základě nařízení (ES) č. 384/96, nařízení (ES) č. 2026/97 [ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropských společenství (Úř. věst. 1997, L 288, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 78)] nebo na základě tohoto nařízení (dále jen „sporné opatření“), může Rada, pokud to považuje za vhodné, na návrh Komise a po konzultaci s poradním výborem ustaveným podle článku 15 nařízení (ES) č. 384/96 nebo podle článku 25 nařízení (ES) č. 2026/97 […] přijmout prostou většinou jedno nebo více následujících opatření:

25

Článek 3 zmocňovacího nařízení WTO stanoví, že pokud není stanoveno jinak, opatření přijatá na základě tohoto nařízení nabývají účinku dnem jejich vstupu v platnost a nezakládají právo na vrácení cla vybraného před tímto datem.

26

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/476 ze dne 11. března 2015 o opatřeních, která může Unie přijmout na základě zprávy přijaté Orgánem WTO pro řešení sporů o antidumpingových a antisubvenčních opatřeních (Úř. věst. 2015, L 83, s. 6) zrušilo zmocňovací nařízení WTO. Článek 1 odst. 1 písm. a) a článek 3 nařízení 2015/476 však přebírají podstatný obsah čl. 1 odst. 1 písm. a) a článku 3 zmocňovacího nařízení WTO.

27

Sporným nařízením uložila Rada konečné antidumpingové clo z některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli, kromě spojovacích prostředků z nerezavějící oceli, pocházejících z Číny, které spadají zejména do podpoložky 73181590 KN.

28

Dne 28. července 2011 přijal OŘS zprávu odvolacího orgánu, jakož i zprávu skupiny odborníků, ve znění zprávy odvolacího orgánu, ve věci „Evropská společenství – konečná antidumpingová opatření vztahující se na některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli z Číny“ (WT/DS397), podle nichž Unie přijetím sporného nařízení porušila antidumpingovou dohodu. V návaznosti na tyto zprávy přijala Rada prováděcí nařízení (EU) č. 924/2012 ze dne 4. října 2012, kterým se mění nařízení č. 91/2009 (Úř. věst. 2012, L 275, s. 1). Prováděcí nařízení č. 924/2012 ponechalo v platnosti antidumpingová opatření uložená sporným nařízením, ale upravilo některé změny týkající se zejména budoucího snížení maximálního antidumpingového cla z 85 % na 74,1 %.

29

V návaznosti na druhou stížnost Čínské lidové republiky předložil odvolací orgán WTO dne 18. ledna 2016 zprávu, která byla přijata OŘS dne 12. února 2016, v níž bylo uvedeno, že Unie porušila antidumpingovou dohodu i přijetím prováděcího nařízení č. 924/2012.

30

Za těchto okolností přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2016/278 ze dne 26. února 2016 o zrušení konečného antidumpingového cla uloženého na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie (Úř. věst. 2016, L 52, s. 24).

31

Z bodu 13 odůvodnění tohoto prováděcího nařízení vyplývá, že Komise má za to, že v souladu s čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení 2015/476 je vhodné zrušit antidumpingové clo uložené sporným nařízením ve znění prováděcího nařízení č. 924/2012. Podle článku 2 prováděcího nařízení 2016/278 nabývá toto zrušení účinku dnem vstupu tohoto prováděcího nařízení v platnost stanoveným v článku 3 a není základem pro vrácení cla vybraného před tímto datem.

32

Společnost Baby Dan A/S podniká ve výrobě a dodávkách bezpečnostních výrobků, textilu, nábytku a dalšího vybavení pro děti ve věku 0–5 let. Vyrábí zejména odnímatelné dětské bezpečnostní zábrany ze dřeva nebo z kovu, které lze tlakem připevnit ke zdi nebo zárubeň pomocí výrobku zvaného „osička“ (dále jen „dotčený výrobek“). Tento výrobek je speciálně koncipován pro montáž dětských bezpečnostních zábran vyráběných společností Baby Dan a nelze jej podle informací předkládajícího soudu používat k jiným účelům.

33

Dne 29. června 2010 provedly dánské orgány finanční správy v prostorách společnosti Baby Dan kontrolu. Při této příležitosti a za účelem ověření sazebního zařazení dotčeného výrobku dovezeného z Číny do Unie společností Baby Dan byly jeho vzorky zaslány společnosti FORCE Technology, která provádí technické analýzy pro dánské orgány finanční správy.

34

Dne 5. srpna 2010 oznámila FORCE Technology své výsledky analýzy a uvedla, že vzorky jí předložené je třeba považovat za šrouby a vruty nebo za šrouby s maticemi anebo za šrouby s okem a maticemi. Na základě této analýzy proto Force Technology navrhla, aby byl dotčený výrobek zařazen pod číslo 7318 KN.

35

Ke zpochybnění závěrů Force Technology předložila Baby Dan A/S analytickou zprávu od Teknologisk Institut, který provádí mimo jiné laboratorní testy a testování materiálů pro podniky. Podle tohoto institutu je třeba dotčený výrobek zařadit pod číslo 8302 KN, které zahrnuje úchytky, kování a podobné výrobky.

36

Dánské orgány finanční správy zařadily dotčený výrobek rozhodnutím ze dne 3. února 2011 pod číslo 7318 KN.

37

Proti tomuto rozhodnutí podala Baby Dan stížnost u Landsskatteret (národní komise pro daňové záležitosti, Dánsko), která v rozhodnutí ze dne 14. prosince 2011 dospěla k závěru, že dotčený výrobek musí být zařazen pod stejné číslo KN jako dětské bezpečnostní zábrany vyráběné společností Baby Dan, tedy pod číslo 7326 této nomenklatury.

38

Toto rozhodnutí napadlo ministerstvo financí žalobou u Retten i Horsens (soud v Horsens, Dánsko), v níž tvrdilo, že dotčený výrobek spadá pod číslo 7318 KN. U tohoto soudu Baby Dan navrhovala, aby v první řadě potvrdil rozhodnutí národní komise pro daňové záležitosti a podpůrně tvrdila, že dotčený výrobek musí být zařazen pod číslo 8302 KN. Tato společnost rovněž uvedla, že sporné nařízení, na jehož základě bylo uloženo antidumpingové clo, není platné.

39

Retten i Horsens (soud ve Horsens) předal věc Vestre Landsret (odvolací soud pro západní oblast, Dánsko), který přerušil řízení a položil Soudnímu dvoru předběžnou otázku tohoto znění: „[m]ají být osičky s vlastnostmi [dotčeného výrobku] zařazeny pod číslo 7318 KN, nebo číslo 8302 KN?“. Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 11. června 2015, Baby Dan (C‑272/14, nezveřejněný, EU:C:2015:388) rozhodl, že dotčený výrobek, který umožňuje připevnit na zeď nebo dveřní zárubeň dětské bezpečnostní zábrany, musí být zařazen pod číslo 7318 KN.

40

Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru ve věci, ve které byl vydán uvedený rozsudek, vyplývá, že dotčený výrobek je tvořen kovovou trubičkou se závitem, která má kovovou lamelu pokrytou na jednom z okrajů kaučukem. Závit trubičky je v přibližné vzdálenosti dvou centimetrů od druhého okraje zploštělý. Na trubičce se nachází matice, jež je z jedné strany speciálně zkosená v úhlu 45o, kterou z důvodu zploštění závitu nelze z trubičky odstranit.

41

Okraj tvořený kovovou lamelou se upevní proti zdi nebo zárubni a závit současně zapadne do díry v dětské bezpečnostní zábraně. Dotčený výrobek je vhodný pro dveřní zárubeň či zeď z důvodu možnosti utažení matice, která se nachází na straně závitu.

42

V návaznosti na rozsudek ze dne 11. června 2015, Baby Dan (C‑272/14, nezveřejněný, EU:C:2015:388) byla věc v původním řízení na návrh ministerstva financí přerušena do doby, než Komise přijme rozhodnutí o sazebním zařazení dotčeného výrobku do podpoložky 73181900, nebo 73181590 KN. Na návrh dánských orgánů byla otázka týkající se tohoto zařazení předložena rovněž výboru pro celní kodex, v němž se většina členských států vyslovila pro zařazení dotčeného výrobku do podpoložky 73181590 KN, jelikož měla za to, že tento výrobek není srovnatelný s výrobky, na které se vztahuje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 646/2014 ze dne 12. června 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 2014, L 178, s. 2), na jehož základě jsou tyto výrobky zařazovány do podpoložky 73181900 KN.

43

Ve svém předkládacím rozhodnutí v této věci, které představuje druhou žádost o rozhodnutí o předběžné otázce v rámci věci v původním řízení, Vestre Landsret (odvolací soud pro západní Dánsko) uvádí, že v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce předložené ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 11. června 2015, Baby Dan (C‑272/14, nezveřejněný, EU:C:2015:388), se tázal pouze na výklad čísel 7318 a 8302 KN, jelikož nepovažoval za nezbytné předložit Soudnímu dvoru předběžnou otázku ohledně toho, zda dotčený výrobek představuje součást nebo příslušenství dětské bezpečnostní zábrany, neboť se domníval, že na tuto otázku může odpovědět sám. Soudní dvůr tak údajně chybně pochopil, že předkládající soud má za to, že dotčený výrobek nepředstavuje součást či příslušenství uvedených bezpečnostních zábran.

44

Podle Vestre Landsret (odvolací soud pro západní Dánsko) se účastníci původního řízení shodují na tom, že rozsudek ze dne 11. června 2015, Baby Dan (C‑272/14, nezveřejněný, EU:C:2015:388) nevylučuje sazební zařazení dotčeného výrobku jako výrobku tvořícího součást dětské bezpečnostní zábrany. Tento soud by chtěl proto vědět, zda dotčený výrobek má být s ohledem na své objektivní charakteristiky a vlastnosti považován ve smyslu KN za součást dětské bezpečnostní zábrany a být případně zařazen do podpoložky 94039010 KN či pod čísla 7326, nebo 4421 KN. Jestliže dotčený výrobek nelze považovat za součást dětské bezpečnostní zábrany, chtěl by Vestre Landsret (odvolací soud pro západní Dánsko) vědět, zda musí být zařazen do podpoložky 73181590, nebo 73 18 19 00 KN. Konečně v případě, že má být takový výrobek zařazen do podpoložky 73181590 KN, táže se tento soud na platnost sporného nařízení.

45

Za těchto okolností se Vestre Landsret (odvolací soud pro západní oblast, Dánsko) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

46

Podstatou prvních tří otázek předkládajícího soudu, jimiž je třeba se zabývat společně, je, zda musí být KN vykládána v tom smyslu, že takový výrobek, jako je výrobek dotčený ve věci v původním řízení, který umožňuje připevnit na zeď nebo zárubeň odnímatelné dětské bezpečnostní zábrany, představuje součást těchto zábran či nikoli a musí být zařazen do podpoložky 94039010 nebo pod čísla 7326 nebo 4421 KN, anebo do podpoložek 73181590, nebo 73181900 této nomenklatury.

47

V rozsudku ze dne 11. června 2015, Baby Dan (C‑272/14, nezveřejněný, EU:C:2015:388, body 29 až 40) Soudní dvůr rozhodl, že objektivní charakteristiky a vlastnosti dotčeného výrobku umožňují jeho zařazení pod číslo 7318 KN, jakožto „šrouby, vruty, svorníky (maticové šrouby), matice, […] a podobné výrobky ze železa nebo oceli“.

48

V projednávaném případě se předkládající soud táže, zda dotčený výrobek nelze navzdory odpovědi Soudního dvora podané v uvedeném rozsudku kvalifikovat jako „část a součást“ odnímatelných dětských bezpečnostních zábran, pro které byl výlučně vyroben, a z tohoto důvodu jej zařadit pod stejné číslo, pod které patří tyto zábrany, tedy pod čísla 4421 nebo 7326 KN nebo její podpoložku 94039010.

49

Podle ustálené judikatury Soudního dvora všeobecná pravidla výkladu KN stanoví, že pro zařazení zboží jsou směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a že názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační (rozsudek ze dne 11. června 2015, Baby Dan, C‑272/14, EU:C:2015:388, bod 25).

50

V tomto ohledu je třeba podobně, jak to činí dánská vláda, odkázat na poznámku 2 ke třídě XV KN, což je třída, v níž je obsažena zejména kapitola 73 této nomenklatury, nadepsaná „Výrobky ze železa nebo oceli“, která zahrnuje číslo 7318. Z této poznámky vyplývá, že výrobky zahrnuté do tohoto čísla musí být chápány jako „části a součásti všeobecně použitelné“ a že v kapitole 73 KN se odkazy na „části a součásti“ nevztahují na „části a součásti všeobecně použitelné“, jak jsou definovány v uvedené poznámce. Výrazy „části a součásti“ a „části a součásti všeobecně použitelné“ se tedy vzájemně vylučují.

51

Soudní dvůr přitom v rozsudku ze dne 11. června 2015, Baby Dan (C‑272/14, nezveřejněný, EU:C:2015:388, bod 37) rozhodl, že dotčený výrobek lze vzhledem k jeho zjevné vzhledové podobnosti s výrobky, u nichž je nesporné, že spadají pod číslo 7318 KN, k jeho objektivním charakteristikám a vlastnostem zařadit pod toto číslo KN.

52

Je třeba uvést, že již z důvodu tohoto zařazení pod číslo 7318 KN, představuje uvedený výrobek „část a součást všeobecně použitelnou“ ve smyslu poznámky 2 písm. a) třídy XV KN.

53

Z toho vyplývá, že zařazení dotčeného výrobku pod číslo 7318 KN vylučuje v souladu s touto poznámkou 2 písm. a) zařazení tohoto výrobku jakožto „část a součást“ jiného výrobku, v daném případě dětské bezpečnostní zábrany (obdobně viz rozsudek ze dne 12. prosince 2013, HARK, C‑450/12, EU:C:2013:824, bod 40).

54

Tento závěr je potvrzen poznámkou 1 písm. d) ke třídě XX KN, ve které je obsažena mimo jiné kapitola 94 této nomenklatury. Tato poznámka upřesňuje, že tato kapitola neobsahuje části a součásti všeobecně použitelné ve smyslu poznámky 2 ke třídě XV KN, což vylučuje zařazení dotčeného výrobku pod číslo 9403 KN.

55

Závěr uvedený v bodě 53 tohoto rozsudku je rovněž potvrzen vysvětlivkou k HS týkající se třídy XV, která obsahuje zejména kapitolu 73. V této souvislosti je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury jsou vysvětlivky k HS navzdory skutečnosti, že nemají závaznou povahu, důležitými nástroji k zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují informace využitelné pro jeho výklad (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. června 2015, Baby Dan, C‑272/14, nezveřejněný, EU:C:2015:388, bod 27 a citovaná judikatura). Vysvětlivka k HS týkající se třídy XV přitom pod písm. C) „Části a součásti“ uvádí, že „části a součásti všeobecně použitelné […] se při odděleném odbavení nepovažují za části a součásti, ale řídí se vlastním režimem.“

56

Dotčený výrobek nelze tedy považovat za část a součást odnímatelných dětských bezpečnostních zábran ve smyslu KN, a z tohoto důvodu jej nelze zařadit ani pod čísla 4421 nebo 7326 KN, ani do podpoložky 94039010 této nomenklatury.

57

Za těchto podmínek je nutné ověřit, jak se táže předkládající soud v rámci své třetí otázky, zda musí být dotčený výrobek zařazen do podpoložky 73181590, nebo 73181900 KN.

58

V této souvislosti je třeba podle obecného pravidla 6 k výkladu KN uvedeného v bodu A hlavy I části I KN konstatovat, že ze znění podpoložek čísla 7318 KN vyplývá, že do některé z podpoložek 73181510 až 73181590 KN musí být zařazeno zboží vykazující charakteristiky a vlastnosti šroubů nebo vrutů vybavených případně maticemi nebo podložkami, a které nepředstavují vrtule do pražců nebo ostatní vruty do dřeva, ani háky se závitem a šrouby s okem, ani závitořezné šrouby.

59

Vysvětlivka HS k číslu 7318 navíc upřesňuje, že šrouby z kovu, vruty, svorníky a matice jsou obvykle v konečné fázi opatřeny závitem a umožňují mezi sebou propojit dvě nebo více částí takovým způsobem, aby je bylo následně možné bez poškození rozpojit.

60

Z rozsudku ze dne 11. června 2015, Baby Dan (C‑272/14, nezveřejněný, EU:C:2015:388, body 30, 31, 34, 35 a 37) vyplývá, že dotčený výrobek vykazuje charakteristiky a vlastnosti „šroubů a svorníků“, které spadají pod číslo 7318 KN, jelikož je tvořen kovovou trubičkou se závitem a maticí a umožňuje mezi sebou propojit nebo upevnit dvě nebo více částí takovým způsobem, že je následně možné je bez poškození rozpojit.

61

Vzhledem k tomu, že dotčený výrobek je šroubem nebo svorníkem, který nelze kvalifikovat jako „matici nebo jiný vrut do dřeva“ ani jako „háky se závitem a šrouby s okem“ ani jako „závitořezné šrouby“, musí být zařazen do některé z podpoložek položky 731815 KN. Vzhledem k tomu, že dotčený výrobek má hlavu, která není „se zářezem a příčným vybráním“ ani „se šestihranným otvorem“ ani „šestihranná“, je třeba jej zařadit do podpoložky 73181590 KN nadepsané „Ostatní“.

62

Vzhledem k výše uvedeným úvahám je třeba na první tři položené otázky odpovědět tak, že KN musí být vykládána v tom smyslu, že takový výrobek, jako je výrobek dotčený ve věci v původním řízení, který umožňuje připevnit na zeď nebo zárubeň odnímatelné dětské bezpečnostní zábrany, nepředstavuje součást těchto zábran a musí být zařazen do podpoložky 73181590 KN.

63

Vzhledem k odpovědi podané na otázky ohledně sazebního zařazení dotčeného výrobku je třeba odpovědět na čtvrtou otázku týkající se platnosti sporného nařízení.

64

Podstatou této otázky předkládajícího soudu je, zda je sporné nařízení protiprávní z důvodu, že podle různých zpráv OŘS vycházely Rada a Komise z metody, která váže definici výrobního odvětví Společenství na ochotu výrobců Unie stát se součástí vzorku a podrobit se inspekcím, což vede k procesu autoselekce ve výrobním odvětví, který představuje podstatné riziko zkreslení antidumpingového šetření a jeho výsledků.

65

Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že se tento soud táže na platnost sporného nařízení jak z hlediska antidumpingové dohody, jak ji vykládá OŘS, tak z hlediska základního nařízení.

66

Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora nepatří dohody WTO s ohledem na svou povahu a strukturu v zásadě k normám, ve vztahu k nimž lze přezkoumávat legalitu aktů unijních orgánů (rozsudky ze dne 16. července 2015, Komise v. Rusal Armenal, C‑21/14 P, EU:C:2015:494, bod 38, jakož i ze dne 4. února 2016, C & J Clark International a Puma, C‑659/13 a C‑34/14, EU:C:2016:74, bod 85 a citovaná judikatura).

67

Soudní dvůr však ve dvou situacích, které vyplývají z úmyslu unijního normotvůrce omezit si svůj rozhodovací prostor při uplatňování pravidel WTO, výjimečně připustil, že případný přezkum legality unijního aktu a aktů přijatých k jeho provedení z hlediska dohod WTO přísluší unijnímu soudu. V první řadě jde o případ, kdy Unie zamýšlela splnit zvláštní závazek, který přijala v rámci těchto dohod, a ve druhé řadě o případ, kdy dotčený unijní akt výslovně odkazuje na konkrétní ustanovení uvedených dohod (rozsudky ze dne 16. července 2015, Komise v. Rusal Armenal, C‑21/14 P, EU:C:2015:494, body 40 a 41, jakož i ze dne 4. února 2016, C & J Clark International a Puma, C‑659/13 a C‑34/14, EU:C:2016:74, bod 87).

68

V projednávaném případě je nutné podotknout, že tato věc nespadá pod žádný z těchto dvou případů.

69

Zaprvé je totiž třeba připomenout, že Rada přijala s ohledem na ustanovení zmocňovacího nařízení WTO a konkrétně na jeho článek 1, jakož i na doporučení OŘS, prováděcí nařízení č. 924/2012, které potvrdilo dumping působící újmu zjištěný v původním šetření a zároveň od vstupu v platnost tohoto nařízení pozměnilo některá antidumpingová cla.

70

Jak navíc vyplývá z bodu 13 odůvodnění prováděcího nařízení 2016/278 přijatého v návaznosti na zprávu OŘS ze dne 12. února 2016, Komise má za to, že v souladu s čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2015/476 je vhodné zrušit antidumpingové clo uložené sporným nařízením, ve znění prováděcího nařízení č. 924/2012. Podle článku 2 prováděcího nařízení 2016/278 nabývá zrušení těchto antidumpingových cel účinku dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, který je stanoven v článku 3 tohoto nařízení, a není základem pro vrácení cla vybraného před tímto datem.

71

Vzhledem k tomu, že podle prováděcích nařízení následujících po sporném nařízení, a to prováděcích nařízení č. 924/2012 a 2016/278, vyloučila Unie vrácení antidumpingových cel zaplacených na základě sporného nařízení, je třeba mít za to, že nijak nezamýšlela splnit zvláštní závazek, který přijala v rámci WTO (obdobně viz rozsudek ze dne 27. září 2007, Ikea Wholesale, C‑351/04, EU:C:2007:547, bod 35).

72

Zadruhé v bodě 5 odůvodnění základního nařízení je sice uvedeno, že ustanovení antidumpingové dohody musí být „co nejvíce“ přejata do unijního práva, avšak tento výraz musí být chápán v tom smyslu, že i když unijní normotvůrce zamýšlel při přijetí základního nařízení zohlednit pravidla této dohody, neprojevil úmysl provést každé z těchto pravidel uvedeným nařízením (rozsudky ze dne 16. července 2015, Komise v. Rusal Armenal, C‑21/14 P, EU:C:2015:494, bod 52, jakož i ze dne 4. února 2016, C & J Clark International a Puma, C‑659/13 a C‑34/14, EU:C:2016:74, bod 90).

73

Přitom je třeba konstatovat, že čl. 3 odst. 2 ani čl. 4 odst. 1 základního nařízení, jichž se týkají otázky předkládajícího soudu, neodkazují na jakékoli ustanovení antidumpingové dohody.

74

Článek 4 odst. 1 základního nařízení definuje pojem „výrobní odvětví“ tak, že se jím rozumí výrobci obdobných výrobků ve Společenství jako celek nebo ti z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků ve Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 4 tohoto nařízení. Stran druhé části této alternativy je třeba uvést, že ačkoli je, jak v antidumpingové dohodě, tak v tomto nařízení, rozhodujícím prvkem pojem „podstatná část“ celkové domácí výroby nebo výroby Společenství, upřesňuje čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení, na rozdíl od článku 4.1 antidumpingové dohody, pojem „podstatná část“ celkové výroby obdobných výrobků ve Společenství odkazem na čl. 5 odst. 4 téhož nařízení. Tento odkaz představuje další prvek ve vztahu k definici uvedené v článku 4.1 antidumpingové dohody (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. září 2015, Philips Lighting Poland a Philips Lighting v. Rada, C‑511/13 P, EU:C:2015:553, body 63 až 65).

75

Je tedy třeba dospět k závěru, že legalitu sporného nařízení nelze zpochybnit z hlediska antidumpingové dohody ve znění výkladu OŘS.

76

Baby Dan tvrdí, že metoda přijatá Komisí k určení, zda byla unijnímu výrobnímu odvětví způsobena újma, porušuje čl. 4 odst. 1 základního nařízení vykládaný ve světle čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, z důvodu, že Komise vycházela pouze z údajů všech výrobců, kteří plně spolupracovali a souhlasili s tím, že budou zahrnuti do výběru vzorků pro účely určení rozsahu újmy. Taková metoda zahrnuje podle názoru této společnosti proces autoselekce ve výrobním odvětví, a obnáší tudíž podstatné riziko zkreslení šetření a jeho výsledků.

77

Podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení musí být zjištění újmy založeno na skutečných důkazech a zahrnuje objektivní posouzení jak objemu dumpingových dovozů a jejich účinku na ceny obdobných výrobků na trhu Společenství, tak následného vlivu těchto dovozů na výrobní odvětví Společenství.

78

Článek 4 odst. 1 základního nařízení definuje pojem „výrobní odvětví Společenství“ odkazem na „[výrobce] obdobných výrobků ve Společenství jako celek“ nebo na „[ty] z [těchto výrobců], jejichž společný výstup [souhrnná výroba] představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků ve Společenství podle čl. 5 odst. 4“. Toto posledně uvedené ustanovení zejména stanoví, že šetření se nezahájí, jestliže výrobci Společenství, kteří podnět výslovně podpořili, představují méně než 25 % celkové výroby obdobného výrobku výrobním odvětvím Společenství.

79

Soudní dvůr již v tomto ohledu rozhodl, že prahová hodnota 25 % se týká „celkové výroby obdobných výrobků ve Společenství“ a vztahuje se k procentnímu podílu, který představují výrobci ve Společenství podporující daný podnět z této celkové výroby. Pouze tato prahová hodnota 25 % je tedy relevantní pro určení, zda tito výrobci představují „podstatnou část“ celkové výroby obdobného výrobku vyrobeného výrobním odvětvím Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení (rozsudek ze dne 8. září 2015, Philips Lighting Poland a Philips Lighting v. Rada, C‑511/13 P, EU:C:2015:553, bod 68).

80

Odkazem na uvedenou prahovou hodnotu tak čl. 4 odst. 1 základního nařízení pouze upřesňuje, že sečtená výroba výrobců ve Společenství podporujících podnět, jež nedosahuje 25 % celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství, nemůže být v žádném případě považována za dostatečně reprezentativní pro výrobu ve Společenství. V případě, že sečtená výroba těchto výrobců ve Společenství přesahuje uvedenou prahovou hodnotu, budou moci být antidumpingová cla uložena nebo zachována, pokud se příslušným unijním orgánům podaří s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem věci prokázat, že se újma vyplývající z dovozu výrobku, jenž je předmětem dumpingu, dotýká podstatné části celkové výroby obdobných výrobků ve Společenství (rozsudek ze dne 8. září 2015, Philips Lighting Poland a Philips Lighting v. Rada, C‑511/13 P, EU:C:2015:553, body 69 a 70).

81

Z toho vyplývá, že definici výrobního odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení lze omezit pouze na výrobce Společenství, kteří podpořili podnět, z něhož vycházelo antidumpingové šetření.

82

V projednávaném případě není zaprvé zpochybněno, že výroba unijních výrobců, kterou použila Komise při zahájení antidumpingového šetření, představuje 27 % výroby dotčeného výrobku a překračuje tedy prahovou hodnotu 25 % stanovenou v čl. 4 odst. 1 základního nařízení vykládaném ve světle jeho čl. 5 odst. 4.

83

Zadruhé nelze přijmout výtku společnosti Baby Dan, jíž zpochybňuje nedostatečnou objektivitu antidumpingového šetření, která údajně vyplývá ze skutečnosti, že Komise zohlednila informace poskytnuté pouze výrobci Společenství, kteří podpořili podnět a plně spolupracovali při šetření, a měli tedy určitý zájem na uložení antidumpingového cla. Vzhledem k tomu, že definice výrobního odvětví Společenství může být omezena pouze na výrobce Společenství, kteří podpořili podnět, z něhož vycházelo antidumpingové šetření, nejeví se být tato okolnost takové povahy, aby mohla vést k neplatnosti metody použité při přijetí sporného nařízení, ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

84

Zatřetí omezení definice výrobního odvětví Společenství pouze na výrobce Společenství, kteří podpořili podnět, z něhož vycházelo antidumpingové šetření, neumožňuje samo o sobě a při neexistenci jakékoli další skutečnosti, která by mohla zpochybnit reprezentativnost těchto výrobců, dospět k závěru, že určení existence újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství ve sporném nařízení není založeno na skutečných důkazech a nezahrnuje objektivní přezkum ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení (obdobně viz rozsudek ze dne 4. února 2016, C & J Clark International a Puma, C‑659/13 a C‑34/14, EU:C:2016:74, bod 157).

85

Za těchto podmínek nemohou uspět argumenty předložené v rámci sporu v původním řízení na podporu tvrzení, že sporné nařízení porušuje čl. 4 odst. 1 základního nařízení vykládaný ve světle jeho čl. 3 odst. 2.

86

Vzhledem k výše uvedenému je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že její posouzení neodhalilo žádnou skutečnost, která by mohla mít vliv na platnost sporného nařízení.

87

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto: