This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62017CA0662
Case C-662/17: Judgment of the Court (Seventh Chamber) of 18 October 2018 (request for a preliminary ruling from the Vrhovno sodišče Republike Slovenije — Slovenia) — E.G. v Republic of Slovenia (Reference for a preliminary ruling — Asylum policy — Directive 2013/32/EU — Article 46(2) — Appeal against a decision refusing to grant refugee status but granting subsidiary protection status — Admissibility — Lack of a sufficient interest where the subsidiary protection status granted by a Member State offers the same rights and benefits as those offered by the refugee status under Union and national law — Relevance of the applicant’s particular circumstances for the purposes of examining whether the rights and benefits are identical)
Věc C-662/17: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 18. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovno sodišče Republike Slovenije – Slovinsko) – E. G. v. Republika Slovenija „Řízení o předběžné otázce – Společný evropský azylový systém – Směrnice 2013/32/EU – Článek 46 odst. 2 – Opravný prostředek proti rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto přiznat postavení uprchlíka, ale byl přiznán status doplňkové ochrany – Přípustnost – Absence dostatečného zájmu, pokud přiznání statusu doplňkové ochrany členským státem poskytuje stejná práva a výhody jako ty, které poskytuje podle právních předpisů Unie a vnitrostátního práva postavení uprchlíka – Relevance individuální situace žadatele pro účely přezkumu totožnosti uvedených práv a výhod“
Věc C-662/17: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 18. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovno sodišče Republike Slovenije – Slovinsko) – E. G. v. Republika Slovenija „Řízení o předběžné otázce – Společný evropský azylový systém – Směrnice 2013/32/EU – Článek 46 odst. 2 – Opravný prostředek proti rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto přiznat postavení uprchlíka, ale byl přiznán status doplňkové ochrany – Přípustnost – Absence dostatečného zájmu, pokud přiznání statusu doplňkové ochrany členským státem poskytuje stejná práva a výhody jako ty, které poskytuje podle právních předpisů Unie a vnitrostátního práva postavení uprchlíka – Relevance individuální situace žadatele pro účely přezkumu totožnosti uvedených práv a výhod“
Úř. věst. C 455, 17.12.2018, p. 17–17
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
- Date of document:
- 18/10/2018
- Date lodged:
- 27/11/2017
- Author:
- Soudní dvůr
- Form:
- Soudní informace
- Authentic language:
- slovinština
- Type of procedure:
- Řízení o předběžné otázce
- Link
- Select all documents mentioning this document
- Case affecting:
-
- Related EU case-law document 62017CJ0662
- Instruments cited in case law:
- Link
- EUROVOC descriptor:
|
17.12.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 455/17 |
Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 18. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovno sodišče Republike Slovenije – Slovinsko) – E. G. v. Republika Slovenija
(Věc C-662/17) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Společný evropský azylový systém - Směrnice 2013/32/EU - Článek 46 odst. 2 - Opravný prostředek proti rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto přiznat postavení uprchlíka, ale byl přiznán status doplňkové ochrany - Přípustnost - Absence dostatečného zájmu, pokud přiznání statusu doplňkové ochrany členským státem poskytuje stejná práva a výhody jako ty, které poskytuje podle právních předpisů Unie a vnitrostátního práva postavení uprchlíka - Relevance individuální situace žadatele pro účely přezkumu totožnosti uvedených práv a výhod“)
(2018/C 455/25)
Jednací jazyk: slovinština
Předkládající soud
Vrhovno sodišče Republike Slovenije
Účastníci původního řízení
Žalobce: E. G.
Žalovaná: Republika Slovenija
Výrok
Článek 46 odst. 2 druhý pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, musí být vykládán v tom smyslu, že status doplňkové ochrany přiznaný takovými právními předpisy členského státu, jako jsou předpisy dotčené ve věci v původním řízení, neposkytuje „stejná práva a výhody jako ty, které poskytuje podle právních předpisů Unie a vnitrostátního práva postavení uprchlíka“ ve smyslu tohoto ustanovení, takže soud tohoto členského státu nemůže odmítnout jako nepřípustný opravný prostředek podaný proti rozhodnutí o tom, že je žádost nedůvodná, pokud jde o postavení uprchlíka, které však přiznává status doplňkové ochrany, vzhledem k nedostatečnému zájmu ze strany žadatele pokračovat v řízení, pokud se prokáže, že tato práva a tyto výhody, které poskytují oba uvedené statusy mezinárodní ochrany, nejsou podle použitelných vnitrostátních právních předpisů skutečně totožné.
Takový opravný prostředek nemůže být odmítnut jako nepřípustný ani tehdy, když je s ohledem na konkrétní situaci žadatele konstatováno, že by přiznání postavení uprchlíka nemohlo žadateli poskytnout více práv a výhod než přiznání statusu doplňkové ochrany, jelikož se žadatel nedovolává nebo ještě nedovolává práv, která jsou přiznána na základě postavení uprchlíka, ale nejsou přiznána nebo jsou přiznána pouze v omezeném rozsahu na základě statusu doplňkové ochrany.
