1)

Článek 10a pátý pododstavec směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003, musí být vykládán v tom smyslu, že požadavek v něm obsažený, podle něhož nesmí být určitá soudní řízení v oblasti životního prostředí nepřiměřeně nákladná, nemá přímý účinek. Pokud členský stát neprovedl tento článek do vnitrostátního právního řádu, musí nicméně jeho vnitrostátní soudy v co možná největším rozsahu vykládat vnitrostátní právo od okamžiku uplynutí lhůty stanovené pro provedení uvedeného článku takovým způsobem, aby jednotlivcům nebylo bráněno zahájit soudní řízení spadající do působnosti tohoto ustanovení nebo pokračovat v účasti na takovém řízení z důvodu finanční zátěže, která by z toho mohla vyplývat.

2)

Článek 10a pátý pododstavec směrnice 85/337, ve znění směrnice 2003/35, musí být vykládán v tom smyslu, že soudy členského státu mají povinnost konformního výkladu při rozhodování o uložení nákladů soudních řízení, která probíhala k okamžiku uplynutí lhůty k provedení požadavku, podle něhož nesmí být určitá soudní řízení v oblasti životního prostředí nepřiměřeně nákladná, zakotveného v tomto pátém pododstavci článku 10a, bez ohledu na datum, k němuž byly tyto náklady v průběhu dotyčného řízení vynaloženy.

3)

Článek 10a pátý pododstavec směrnice 85/337, ve znění směrnice 2003/35, musí být vykládán v tom smyslu, že v takovém sporu, jako je spor ve věci v původním řízení, má vnitrostátní soud, který má rozhodnout o výši nákladů řízení, povinnost konformního výkladu, pokud tomu nebrání překážka věci pravomocně rozsouzené, která je spojena s rozhodnutím o rozdělení nákladů řízení, jež se stalo konečným, což musí ověřit předkládající soud.