1)

Je nutno čl. 221 odst. 1 a čl. 221 odst. 3 celního kodexu Společenství (který byl vydán nařízením Rady [EHS] č. 2913/92 (1) [Úř. věst. L 302]) ve znění, které platilo před změnou provedenou čl. 1 odst. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 (2) ze dne 16. listopadu 2000 (Úř. věst. L 311), chápat tak, že dokument, ve kterém je uvedena částka cla a který byl dlužníkovi celními orgány dán na vědomí, se považuje za sdělení částky cla dlužníkovi ve smyslu čl. 221 odst. 1 a čl. 221 odst. 3 celního kodexu pouze tehdy, pokud byla částka cla celními orgány zaúčtována (to znamená, že byla zanesena do účetnictví nebo na jakýkoli jiný nosič, který plní tuto funkci) dříve, než byla výše uvedeným dokumentem dána na vědomí dlužníkovi?

2)

Vede porušení čl. 221 odst. 1 celního kodexu (nařízení [EHS] č. 2913/92) — podle něhož musí být nejdříve provedeno zaúčtování celního dluhu a poté jeho sdělení — v tom smyslu, že ke sdělení celního dluhu došlo (2. července 2004) před zaúčtováním (druhé čtvrtletí 2005), k tomu, že zaniká právo správních orgánů na dodatečný výběr?

3)

Musí být čl. 221 odst. 1 celního kodexu vykládán v tom smyslu, že k právoplatnému sdělení celního dluhu předpokládanému dlužníkovi nemůže dojít, pokud není možné prokázat předchozí zaúčtování celního dluhu?

4)

Musí být sdělení celního dluhu dlužníkovi ve smyslu čl. 221 odst. 1 nařízení Rady č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, bez tomuto sdělení předcházejícího zaúčtování celního dluhu, považováno za neplatné nebo nicotné s tím důsledkem, že celní dluh nemůže být celními orgány vybrán, s výjimkou případu, že po zaúčtování celního dluhu došlo v rámci k tomu stanovené lhůty k novému sdělení?

1)

Musí být čl. 202 odst. 1 písm. a) celního kodexu vykládán tak, že zboží podléhající dovoznímu clu vstoupilo protiprávně na celní území Společenství již jen proto, že toto zboží bylo v souhrnném celním prohlášení podle článku 43 celního kodexu uvedeno pod nesprávným označením, přestože

čl. 202 odst. 1 druhý pododstavec celního kodexu odkazuje pouze na články 38 až 41 a čl. 177 druhou odrážku celního kodexu, a ne na článek 43 celního kodexu,

se povinnost podle článku 199 prováděcího nařízení č. 2454/93 týkající se správnosti údajů uvedených v celním prohlášení vztahuje jen na celní prohlášení, a ne na souhrnné celní prohlášení,

pro osobu, která musí souhrnné celní prohlášení podat, je prakticky a právně nemožné přezkoumat, jaké zboží se v kontejnerech nachází?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku: Musí být čl. 202 odst. 3 celního kodexu vykládán tak, že osoba (zástupce rejdaře), která podává souhrnné celní prohlášení jménem a na účet zastoupeného (rejdařské společnosti), je pouze na základě uvedení nesprávného označení v souhrnném celním prohlášení považována za „osobu, která protiprávní vstup zboží uskutečnila“ ve smyslu první odrážky tohoto ustanovení?

3)

V případě záporné odpovědi na druhou otázku: Musí být čl. 202 odst. 3 celního kodexu vykládán tak, že brání vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 24 odst. 2 obecného zákona o clech a spotřebních daních, podle nějž se osoba, která jménem a na účet jiné osoby podala souhrnné celní prohlášení, automaticky stává dlužníkem celního dluhu, aniž by dotyčná osoba měla možnost prokázat, že se na protiprávním vstupu zboží nepodílela a že nevěděla ani rozumně nemohla vědět, že zboží na celní území vstoupilo protiprávně?

4)

Musí být článek 5 celního kodexu vykládán tak, že brání vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 24 odst. 2 obecného zákona o clech a spotřebních daních, které vylučuje, aby bylo využíváno přímého zastoupení, to znamená zastoupení osobou, která jedná jménem a na účet zastoupeného, protože tato osoba v případě uvedení nesprávného označení v souhrnném celním prohlášení automaticky ručí za celní dluh?

5)

V případě, kdy je podáno souhrnné celní prohlášení s uvedením nesprávného označení dovezeného zboží, čímž podle čl. 202 odst. 1 nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, vzniká celní dluh, musí být osoba, která souhrnné celní prohlášení vystavila a podepsala — ať již jako přímý nebo nepřímý zástupce osoby, která vstup zboží na celní území Společenství uskutečnila — považována za osobu, která protiprávní vstup zboží zapříčinila, a tím za dlužníka ve smyslu čl. 202 odst. 3 první odrážky tohoto nařízení, i když při podání souhrnného celního prohlášení vycházela pouze z údajů, které jí byly poskytnuty kapitánem lodi, kterou bylo zboží do Společenství dovezeno a vzhledem k enormnímu množství kontejnerů na palubě lodi, které měly být v dovozním přístavu vyloženy, bylo ve skutečnosti nemožné přezkoumat obsah kontejnerů předložených celním orgánům, zda tento skutečně odpovídal dokumentům, které jí byly dány k dispozici, na jejichž základě bylo vystaveno souhrnné celní prohlášení?

6)

Musí být kapitán lodi a rejdařská společnost, kterou zastupuje, považován za osobu, která protiprávní vstup zboží do Společenství zapříčinila, a v důsledku toho za dlužníka ve smyslu čl. 202 odst. 3 první odrážky nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, pokud bylo jeho zástupcem na základě údajů kapitána lodi podáno souhrnné celní prohlášení, ve kterém bylo dovážené zboží uvedeno pod nesprávným označením, čímž podle čl. 202 odst. 1 tohoto nařízení vznikl celní dluh na základě důvodu protiprávního vstupu zboží do Společenství?

7)

V případě záporné odpovědi na pátou nebo šestou otázku: Mohou být osoby uvedené v páté nebo šesté otázce považovány za uvedených okolností za dlužníky ve smyslu čl. 202 odst. 3 druhé odrážky nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství?