6.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/14

1)

Má být ustanovení čl. 27 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (1), s ohledem na okolnosti původního řízení, vykládáno v tom smyslu, že je toto ustanovení použitelné, pokud je příslušníku členského státu zakázáno, aby opustil území svého vlastního státu, protože na území třetího státu spáchal trestný čin, který se týkal omamných látek, pokud jsou současně splněny následující okolnosti:

2)

Vyplývá z omezení a podmínek, které jsou stanoveny pro výkon práva občanů Unie na volný pohyb, a z opatření, která byla přijata k jejich provedení v souladu s právem Unie, mezi nimi z ustanovení čl. 71 odst. 1, 2 a 5 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ve spojení s pátým a dvacátým bodem odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), s ohledem na okolnosti původního řízení, že je přípustná vnitrostátní právní úprava, která stanoví, že členský stát uloží vůči svému státnímu příslušníkovi z důvodu spáchání trestného činu, který se týkal omamných látek, správní donucovací opatření spočívající v tom, „aby neopouštěl zemi“, jestliže tento státní příslušník byl za tento čin odsouzen soudem třetího státu?

3)

Mají být omezení a podmínky, které jsou stanoveny pro výkon práva občanů Unie na volný pohyb, a opatření, která byla přijata k jejich provedení v souladu s právem Unie, mezi nimi čl. 71 odst. 1, 2 a 5 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ve spojení s pátým a dvacátým bodem odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), s ohledem na okolnosti původního řízení vykládány v tom smyslu, že odsouzením státního příslušníka členského státu soudem třetího státu pro jednání, které je podle práva tohoto členského státu závažným úmyslným trestným činem, který se týkal omamných látek, je z důvodu generální a speciální prevence včetně zajištění vyšší míry ochrany zdraví jiných osob podle zásady obezřetnosti konstatováno, že osobní chování tohoto státního příslušníka představuje skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení, které se dotýká základního zájmu společnosti, a to do budoucna po zákonem pevně stanovenou dobu, která nesouvisí s dobou výkonu uloženého trestu, ale pohybuje se v rámci lhůty pro zahlazení odsouzení?