EUR-Lex Acesso ao direito da União Europeia

Voltar à página inicial do EUR-Lex

Este documento é um excerto do sítio EUR-Lex

Documento 62006CA0275

Věc C-275/06: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 29. ledna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Mercantil n° 5 de Madrid – Španělsko) – Productores de Música de España (Promusicae) v. Telefónica de España SAU (Informační společnost — Povinnosti poskytovatelů služeb — Uchovávání a zpřístupnění určitých provozních údajů — Povinnost zpřístupnění — Meze — Ochrana důvěrnosti elektronických komunikací — Slučitelnost s ochranou autorského práva a práv s ním souvisejících — Právo na účinnou ochranu duševního vlastnictví)

Úř. věst. C 64, 8.3.2008, p. 9—10 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

8.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 64/9


Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 29. ledna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Mercantil no 5 de Madrid – Španělsko) – Productores de Música de España (Promusicae) v. Telefónica de España SAU

(Věc C-275/06) (1)

(Informační společnost - Povinnosti poskytovatelů služeb - Uchovávání a zpřístupnění určitých provozních údajů - Povinnost zpřístupnění - Meze - Ochrana důvěrnosti elektronických komunikací - Slučitelnost s ochranou autorského práva a práv s ním souvisejících - Právo na účinnou ochranu duševního vlastnictví)

(2008/C 64/12)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Mercantil no 5 de Madrid

Účastníci původního řízení

Žalobce: Productores de Música de España (Promusicae)

Žalovaná: Telefónica de España SAU

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Juzgado de lo Mercantil – Výkladu čl. 15 odst. 2 a článku 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (Úř. věst. L 178, s. 1; Zvl. vyd. 13/25, s. 399), čl. 8 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230) a článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, s. 45; Zvl. vyd. 17/02, s. 32) – Nakládání s údaji vytvářenými v rámci komunikací v souvislosti s poskytováním služby informační společnosti – Povinnost provozovatelů sítí a služeb elektronických komunikací, poskytovatelů připojení k telekomunikačním sítím a poskytovatelů služeb shromažďování informací uchovat a zpřístupnit uvedené údaje – Vyloučení z rámce občanskoprávního řízení

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) neukládají členským státům, aby v takové situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, stanovily povinnost sdělit osobní údaje za účelem zajištění účinné ochrany autorského práva v rámci občanskoprávního řízení. Právo Společenství však po uvedených státech požaduje, aby při provádění těchto směrnic dbaly na to, aby se opíraly o výklad těchto směrnic, který umožní zajistit spravedlivou rovnováhu mezi jednotlivými základními právy chráněnými právním řádem Společenství. Dále je nutné, aby při plnění opatření, která tyto směrnice provedla ve vnitrostátním právním řádu, orgány a soudy členských států nejen vykládaly své vnitrostátní právo v souladu s těmito směrnicemi, ale rovněž, aby se neopíraly o takový jejich výklad, který by byl v rozporu s danými základními právy nebo s jinými obecnými zásadami práva Společenství, jako je zásada přiměřenosti.


(1)  Úř. věst. C 212, 2.9.2006.


Início