1.   Úvod

V rámci jarního balíčku evropského semestru 2026 Komise uvedla, že členské státy budou mít možnost požádat o rozšíření rozsahu své stávající národní únikové doložky pro obranu tak, aby zahrnovala opatření, která posilují strukturální odolnost evropského energetického systému a urychlují přechod od fosilních paliv (1) (dále jen „opatření v oblasti energetické bezpečnosti“). Uznává se tím skutečnost, že členské státy by při urychlování provádění opatření, která zajistí dlouhodobou energetickou bezpečnost Evropy, mohly čelit značným počátečním fiskálním nákladům.

V přiložené poznámce je podrobněji popsán názor útvarů Komise na možné způsoby rozšíření národní únikové doložky pro výdaje na obranu o opatření v oblasti energetické bezpečnosti. V poznámce se zdůrazňuje, že veškerá opatření, na něž se flexibilita použije, musí přímo přispívat k urychlení transformace energetiky, tato zásada se přitom odráží jak v rozsahu flexibility, tak v souvisejících kritériích způsobilosti.

V poznámce se rovněž vysvětluje, jak bude rozšířená národní úniková doložka začleněna do stávajícího rámce fiskálního dohledu a zároveň chráněna fiskální udržitelnost. Rizika ohrožující fiskální udržitelnost lze omezit stanovením stropu celkové flexibility v rámci národní únikové doložky. Zavedení jasně definovaných a účelových stropů pro opatření v oblasti energetické bezpečnosti navíc pomůže nalézt vhodnou rovnováhu mezi podporou investic souvisejících s energetikou a mezi flexibilitou, která je pro výdaje na obranu již k dispozici.

V poznámce je rovněž vymezen postup pro podání žádosti o rozšíření rozsahu národní únikové doložky a přístup Komise k budoucímu monitorování této flexibility.

2.   Definice způsobilých opatření v oblasti energetiky

Rozsah flexibility

Rozšířený rozsah národní únikové doložky pro obranu bude omezen na opatření, která posilují strukturální bezpečnost a odolnost evropského energetického systému a urychlují přechod od fosilních paliv  (2) . Způsobilá opatření by měla být financována z vnitrostátních zdrojů a měla by mít přímý dopad na rozpočet. Mezi opatření, která jsou způsobilá, patří opatření na podporu domácností a podniků zaměřená na snížení jejich závislosti na fosilních palivech a pobídky k dekarbonizaci, a to včetně opatření, která urychlí elektrifikaci odvětví konečné spotřeby, podpoří investice do elektrických sítí, skladování čisté energie (např. baterie), úspory energie a rozšiřování kapacity čistých zdrojů energie. Níže uvedená tabulka obsahuje ilustrativní a neúplný seznam potenciálně způsobilých opatření. Členské státy mohou zvážit i širší škálu opatření obsažených ve sdělení AccelerateEU  (3) a v Akčním plánu elektrifikace, která jsou v souladu s kritérii způsobilosti uvedenými v této poznámce. Členské státy by měly vysvětlit, jak daná opatření přispívají k posílení evropské energetické bezpečnosti a odolnosti. Komise posoudí způsobilost opatření jednotlivě.

Tabulka 1

Ilustrativní a neúplný seznam opatření ke snížení závislosti na fosilních palivech a ke zvýšení energetické bezpečnosti

Cílová skupina	Druh opatření
Domácnosti	Dotace na geotermální a solární energii.
	Dotace na systémy pro skladování energie v domácnostech.
	Dotace na výměnu kotlů na fosilní paliva za čisté alternativy, jako jsou tepelná čerpadla.
	Dotace na investice do domácí dobíjecí infrastruktury pro elektrická vozidla.
	Dotace a/nebo úvěry se zvýhodněnou úrokovou sazbou na středně rozsáhlé či rozsáhlé renovace obytných budov (4).
Veřejný sektor	Investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů na místě a skladování energie na místě.
	Investice do středně rozsáhlých nebo rozsáhlých renovací budov.
Podniky	Fiskální pobídky pro dobíjecí infrastrukturu pro elektrická vozidla.
	Dotace a/nebo úvěry se zvýhodněnou úrokovou sazbou na středně rozsáhlé či rozsáhlé renovace.
	Cílené finanční pobídky pro zvýšení míry zavádění průmyslových technologií pro dekarbonizaci, jak jsou definovány v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 (5).
Dopravní infrastruktura	Veřejné investice do dobíjecí infrastruktury pro elektrická vozidla.
	Veřejné investice do infrastruktury čisté městské dopravy a kolejových vozidel, jako jsou tramvaje a metro.
	Veřejné investice do železniční infrastruktury a kolejových vozidel.
Odvětví energetiky	Investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně výroby elektrické energie a tepla.
	Investice do technologií baterií a ukládání energie.
	Investice do jaderných elektráren.
	Investice do infrastruktury a technologií elektrické sítě.
	Investice do technologie pro výrobu vodíku elektrolýzou vody s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo nízkouhlíkové elektřiny (6).
	Investice do technologií energetické účinnosti souvisejících s energetickými systémy.
	Investice do udržitelných obnovitelných paliv.
	Dvousměrné rozdílové smlouvy v oblasti výroby čisté energie.
	Investice do zvýšení fyzické a kybernetické bezpečnosti energetických systémů (7).
(4)  Podle čl. 2 odst. 20 směrnice (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov se „rozsáhlou renovací“ rozumí renovace, která přemění budovu nebo ucelenou část budovy na budovu s téměř nulovou spotřebou energie. Pojem „středně rozsáhlá renovace“ je definován v odstavci 2.3.1.1 doporučení Komise (EU) 2019/786 o renovaci budov a vyžaduje úspory primární energie ve výši nejméně 30 %. (5)  Zejména transformativní průmyslové technologie pro dekarbonizaci, tepelná čerpadla a technologie pro využití geotermální energie, vodíkové technologie, technologie baterií a ukládání energie, technologie zachycování a ukládání uhlíku, technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři, solární technologie, paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a technologie v oblasti elektrických sítí. (6)  Včetně investic souvisejících s vodíkovou infrastrukturou za předpokladu, že se budou i nadále zaměřovat na opatření s jasným a krátkodobým přínosem pro energetickou bezpečnost EU nebo míru závislosti na fosilních palivech. Může se jednat například o stávající projekty společného zájmu a projekty ve společném zájmu, jakož i o nové využití stávající infrastruktury pro zemní plyn za účelem výlučného používání vodíku, a to bez ohledu na to, zda jsou tyto projekty nového využití samy o sobě zařazeny na unijní seznam projektů společného zájmu nebo projektů ve společném zájmu. (7)  Zvýšení fyzické odolnosti infrastruktury, přiměřenosti systémů a flexibility využívání energie z nefosilních zdrojů, ochrany před kybernetickými a hybridními hrozbami, diverzifikace kritických energetických dodavatelských řetězců a odolnosti strategických energetických aktiv.

Naopak opatření, která mají jiné cíle, i když s krizí na Blízkém východě do jisté míry souvisejí, nebudou pro tuto flexibilitu způsobilá. Například snížení spotřebních daní či jiných daní z fosilních paliv, pevné ceny, dotace na fosilní paliva, podpory na základě příjmu nebo jiné dotace zaměřené na zmírnění dopadů vysokých cen energií nebo opatření, která vedou pouze k nepřímým úsporám energie, aniž by přinesla strukturální zlepšení odolnosti evropského energetického systému, nebudou spadat do rozsahu této flexibility.

Adicionalita: způsobilá jsou pouze nová opatření, o nichž bylo rozhodnuto po 28. únoru 2026

Flexibilitu lze použít pouze na rozpočtová opatření, o nichž bylo rozhodnuto po 28. únoru. Ačkoli Evropa již dosáhla významného pokroku v diverzifikaci zdrojů energie a zvyšování investic do energie z obnovitelných zdrojů, je důležité, aby tato flexibilita přispěla k urychlení přechodu od fosilních paliv, jehož naléhavost se s válkou na Blízkém východě ještě zvýšila. Proto budou v rámci rozšířeného rozsahu národní únikové doložky způsobilá pouze politická opatření, o nichž bylo rozhodnuto po 28. únoru. Použití se zpětnou účinností, které by se vztahovalo na dříve schválená opatření, by nepřispělo k urychlení transformace energetiky, ale naopak by pouze vytvořilo fiskální prostor pro jiné účely, což by bylo v rozporu se smyslem této flexibility.

Národní úniková doložka platí do roku 2028. Po skončení platnosti národní únikové doložky pro obranu (po roce 2028) bude nutné zajistit financování pokračujících opatření v oblasti energetické bezpečnosti přehodnocením priorit v rámci vnitrostátních rozpočtů. Vyšší schodky veřejných financí nebo vyšší veřejné dluhy, které vzniknou v důsledku využití této flexibility, budou zohledněny při stanovování požadavků na následující střednědobé fiskálně-strukturální plány a budou v následujících letech vyžadovat dodatečné fiskální korekce. Členské státy by proto měly pečlivě posoudit střednědobé rozpočtové důsledky opatření, která by vedla k odchylce od doporučené dráhy výdajů, i když se na tyto odchylky v současné době vztahuje národní úniková doložka.

Zaměření a nákladová efektivita

Opatření v oblasti energetické bezpečnosti spadající do flexibility by měla být navržena tak, aby se maximalizoval jejich dopad a minimalizovaly fiskální náklady. Členské státy budou muset prokázat, že opatření, u nichž žádají o flexibilitu, jsou cílená a nákladově efektivní. Například tím, že upřednostní opatření, která podpoří transformaci energetiky u nejzranitelnějších domácností a podniků, včetně energeticky náročných podniků.

3.   Začlenění flexibility do fiskálního dohledu

Tři stropy: celkový, roční a kumulovaný strop pro energetiku

Opatření pro zajištění fiskální udržitelnosti zůstanou platná v plném rozsahu. Stávající strop flexibility v rámci národní únikové doložky pro obranu, tedy dodatečné výdaje do výše 1,5 % HDP, se nezmění. I když tedy bude možné rozšířit rozsah flexibility, riziko pro fiskální udržitelnost a nárůst fiskální korekce v následujících obdobích zůstane omezené. Je rovněž důležité, aby rozšiřování rozsahu národní únikové doložky neprobíhalo na úkor nezbytného posílení evropských obranných kapacit. Stanovení účelových stropů pro roční a kumulativní využití flexibility pro opatření v oblasti energetické bezpečnosti pomůže zajistit rovnováhu mezi flexibilitou poskytovanou pro opatření v oblasti energetiky a flexibilitou, která je již k dispozici pro výdaje na obranu.

Strop flexibility bude vycházet z fiskálních nákladů opatření. Celkový strop flexibility národní únikové doložky ve výši 1,5 % HDP bude i nadále posuzován na základě kumulativní odchylky členských států od jejich dráhy růstu čistých výdajů. Kromě toho se stropy flexibility pro opatření v oblasti energetické bezpečnosti budou určovat podle celkových fiskálních nákladů způsobilých opatření (8). V praxi to znamená, že jakmile celkové fiskální náklady na využitou flexibilitu, stanovené na základě údajů ex post, dosáhnou kumulativního stropu, žádná další flexibilita pro opatření v oblasti energetické bezpečnosti již nebude k dispozici. Jakákoli další opatření by proto měla být vykompenzována snížením čistých výdajů v jiných oblastech.

Náklady na způsobilá opatření v oblasti energetické bezpečnosti budou omezeny na 0,3 % HDP ročně a na 0,6 % HDP kumulativně za období 2026–2028. To je třeba vykládat takto:

i)	Maximální flexibilita dostupná pro opatření v oblasti energetické bezpečnosti v každém roce odpovídá rozpočtovým nákladům na opatření, která členský stát vykázal a která Komise považuje za způsobilá pro účely provádění národní únikové doložky v daném roce, a to až do výše 0,3 % HDP.

ii)

Maximální výše flexibility využité pro opatření v oblasti energetické bezpečnosti za celé období 2026–2028 nesmí do konce roku 2028 překročit 0,6 % HDP (9). Pokud by například členský stát v letech 2026 a 2027 využil flexibilitu pro opatření v oblasti energetické bezpečnosti ve výši 0,3 % HDP, kumulativní flexibilita (0,6 % HDP) by byla plně vyčerpána. Případně by členský stát mohl v každém ze tří let (2026–2028) využít flexibilitu ve výši 0,2 % HDP, případně 0,3 % HDP v roce 2026, 0,2 % v roce 2027 a 0,1 % v roce 2028.

Členské státy, které se v souvislosti s výdaji na obranu přiblíží ke stropu 1,5 % HDP, budou moci požádat o dočasnou a omezenou dodatečnou flexibilitu, pokud tím nebude ohrožena fiskální udržitelnost. Je možné, že některé členské státy již naplánovaly, že v letech 2026, 2027 nebo 2028 z této flexibility využijí 1,2 % HDP nebo více na zvýšení výdajů na obranu (10). Pokud takový členský stát požádá i o flexibilitu pro opatření v oblasti energetické bezpečnosti (až do výše 0,3 % HDP), může dojít k tomu, že stropu 1,5 % bude dosaženo ještě předtím, než bude možné plně využít flexibilitu pro opatření v oblasti energetické bezpečnosti. Členské státy, které by se nacházely v takové situaci, by mohly požádat o výjimku umožňující překročení stropu 1,5 % HDP, přičemž by měly náležitě zohlednit rizika, která z toho plynou pro udržitelnost jejich veřejných financí. V praxi bude taková výjimka znamenat, že by se členské státy měly v následném plánu zavázat k dodatečným fiskálním korekcím, aby zajistily fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Toto hledisko bude zvláštně relevantní pro ty členské státy, u nichž je v současné době riziko fiskální udržitelnosti posuzováno jako vysoké (11). Účelové roční (0,3 % HDP) a kumulativní (0,6 % HDP) stropy pro opatření v oblasti energetické bezpečnosti by nadále platily.

4.   Postup pro podání žádosti o flexibilitu a monitorování

Žádost o rozšíření národní únikové doložky pro obranu tak, aby zahrnovala i energetickou bezpečnost

Rozhodnutí o podání žádosti o rozšíření rozsahu národní únikové doložky je na uvážení každého členského státu a rozšíření bude muset být schváleno Radou na základě doporučení Komise  (12) . Členské státy se vyzývají, aby své žádosti o rozšíření rozsahu národní únikové doložky podaly do konce července či poloviny srpna 2026, nicméně zohledněny budou i žádosti podané později. Po posouzení žádosti může Komise v souladu s požadavky článku 26 nařízení (EU) 2024/1263 doporučit Radě, aby ji schválila. Doporučení Komise by mohla být hotova v září a k jejich přijetí Radou by mohlo dojít na zasedání Rady ECOFIN v říjnu.

U členských států, které o národní únikovou doložku žádají poprvé, se flexibilita národní únikové doložky bude vztahovat jak na výdaje na obranu, tak na opatření v oblasti energetické bezpečnosti, které představují dva pilíře evropské bezpečnosti. Tak jako v minulosti Komise posoudí všechny nově obdržené žádosti, aby zajistila, že využití doložky neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu.

Očekává se, že členské státy ve své žádosti předloží předběžný seznam plánovaných opatření v oblasti energetické bezpečnosti, pro něž by chtěly využít flexibility, spolu s odhadovanými rozpočtovými náklady. Tyto informace poslouží k ilustraci zamýšlené strategie pro zvýšení energetické bezpečnosti a umožní první odhad adicionality těchto opatření a jejich dlouhodobých fiskálních dopadů. Jak je podrobněji uvedeno níže, tato flexibilita bude přiznána na základě údajů ex post.

Monitorování flexibility pro opatření v oblasti energetické bezpečnosti v rámci fiskálního dohledu

Provádění této flexibility bude vyžadovat dodatečné vykazování ze strany členských států, aby Komise mohla posoudit, zda opatření splňují podmínky způsobilosti. Na rozdíl od flexibility v oblasti výdajů na obranu neexistuje v rámci Evropského systému národních a regionálních účtů (ESA) žádná zavedená statistická kategorie výdajů, která by plně zachycovala škálu způsobilých opatření spadajících pod flexibilitu v oblasti energetické bezpečnosti. V důsledku toho budou členské státy, které se budou snažit rozšířit rozsah národní únikové doložky, podléhat přísnějším požadavkům na vykazování. Členské státy budou muset Komisi předložit dostatečné důkazy o tom, že opatření v oblasti energetiky, u nichž se odvolávají na flexibilitu, splňují kritéria způsobilosti z hlediska rozsahu, adicionality a cílenosti / nákladové efektivity. Za tímto účelem Komise poskytne členským státům šablonu pro vykazování, v níž bude uvedeno, jak podrobné informace se u jednotlivých opatření vyžadují. Toto pravidelné vykazování opatření v oblasti energetiky bude v budoucnu součástí pololetního procesu fiskálního dohledu. Členské státy, které budou tuto dodatečnou flexibilitu využívat, budou povinny před každým cyklem dohledu předložit aktualizované informace o těchto opatřeních a jejich dopadu na rozpočet (tj. na jaře do 15. dubna a na podzim do 15. října).

---

(1)  Evropská komise (2026), evropský semestr 2026: sdělení o jarním balíčku, k dispozici na adrese: https://reforms-investments.ec.europa.eu/publications-0/2026-european-semester-spring-package-communication_en.

(2)  Při navrhování opatření je rovněž třeba pečlivě dbát na to, aby nedošlo k vytvoření přílišné závislosti na jednotlivých dodavatelích nebo ke vzniku nových strategických závislostí, což by mohlo být v rozporu se snahou o dosažení energetické bezpečnosti.

(3)  Evropská komise (2026), AccelerateEU – energetická unie: Cenově dostupná a bezpečná energie prostřednictvím urychlených opatření, COM(2026) 370 final ze dne 22. dubna 2026.

(4)  Podle čl. 2 odst. 20 směrnice (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov se „rozsáhlou renovací“ rozumí renovace, která přemění budovu nebo ucelenou část budovy na budovu s téměř nulovou spotřebou energie. Pojem „středně rozsáhlá renovace“ je definován v odstavci 2.3.1.1 doporučení Komise (EU) 2019/786 o renovaci budov a vyžaduje úspory primární energie ve výši nejméně 30 %.

(5)  Zejména transformativní průmyslové technologie pro dekarbonizaci, tepelná čerpadla a technologie pro využití geotermální energie, vodíkové technologie, technologie baterií a ukládání energie, technologie zachycování a ukládání uhlíku, technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři, solární technologie, paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a technologie v oblasti elektrických sítí.

(6)  Včetně investic souvisejících s vodíkovou infrastrukturou za předpokladu, že se budou i nadále zaměřovat na opatření s jasným a krátkodobým přínosem pro energetickou bezpečnost EU nebo míru závislosti na fosilních palivech. Může se jednat například o stávající projekty společného zájmu a projekty ve společném zájmu, jakož i o nové využití stávající infrastruktury pro zemní plyn za účelem výlučného používání vodíku, a to bez ohledu na to, zda jsou tyto projekty nového využití samy o sobě zařazeny na unijní seznam projektů společného zájmu nebo projektů ve společném zájmu.

(7)  Zvýšení fyzické odolnosti infrastruktury, přiměřenosti systémů a flexibility využívání energie z nefosilních zdrojů, ochrany před kybernetickými a hybridními hrozbami, diverzifikace kritických energetických dodavatelských řetězců a odolnosti strategických energetických aktiv.

(8)  Pro tuto flexibilitu budou považována za způsobilá pouze opatření v oblasti energetické bezpečnosti, která členské státy předložily Komisi.

(9)  „Využitá flexibilita“ je kladná odchylka na kontrolním účtu, kterou lze vysvětlit nárůstem výdajů na obranu, a proto není zaznamenaná jako debet. Jedná se o výši dostupné flexibility potřebnou k tomu, aby se kladný zůstatek kontrolního účtu co nejvíce přiblížil nule. Využitá flexibilita pro opatření v oblasti energetické bezpečnosti bude vypočítána po zohlednění flexibility pro výdaje na obranu.

(10)  Toto se měří ve vztahu k dohodnutému referenčnímu roku, kterým je buď rok 2021, anebo rok 2024.

(11)  Evropská komise (2026), Monitor udržitelnosti dluhu 2025. K dispozici na adrese: https://economy-finance.ec.europa.eu/publications/debt-sustainability-monitor-2025_en.

(12)  Toto bylo zavedeno článkem 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu.