EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.1.2026
COM(2026) 18 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
o průběžném hodnocení programu „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní na období 2021-2027
{SWD(2026) 9 final}
1.Úvod
Program Fiscalis je jednou z hlavních iniciativ spolupráce na podporu provádění daňové politiky Evropské unie. Pomáhá členským státům rozvíjet a provozovat hlavní transevropské informační daňové systémy. Program poskytuje rámec pro zlepšení fungování vnitřního trhu posilováním spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi, jejich daňovými orgány a úředníky. Podporuje provádění právních předpisů EU v oblasti daní a boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování prostřednictvím výměny informací, podpory správní spolupráce a posilování administrativní kapacity zúčastněných zemí.
Program Fiscalis byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/847 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program pro spolupráci v oblasti daní (dále jen „nařízení o programu“). V souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení o programu je Komise povinna provést průběžné hodnocení nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu a sdělit závěry průběžného [… a závěrečného] hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Současný program Fiscalis (na období 2021–2027) je v souladu s původním cílem posílit spolupráci mezi daňovými orgány. V návrhu programu Fiscalis Komise ocenila úspěch předchozích verzí programu a zároveň uznala, že by mělo být dosaženo dalšího pokroku v podpoře spolupráce mezi daňovými orgány. Výsledné nařízení, které Rada a Parlament přijaly v návaznosti na dohodu o víceletém finančním rámci na období 2021–2027, vyčleňuje na program Fiscalis částku 269 milionů EUR v běžných cenách, což je více než 223,2 milionu EUR v období 2014–2020. Hlavními příjemci programu jsou daňové správy členských států EU. Kromě toho je účast v programu otevřena kandidátským a potenciálním kandidátským zemím, s cílem posílit konvergenci a podpořit cíle programu.
Program financuje tři hlavní typy činností, a to 1) evropské elektronické systémy, které jsou nezbytné k provádění daňových právních předpisů EU; 2) společné akce, které umožňují daňovým správám a dalším zúčastněným stranám, aby se setkávaly a spolupracovaly, a 3) akce zaměřené na budování kapacit zahrnující kurzy e-learningového vzdělávání a další online a prezenční akce. Od svého zahájení v roce 2021 program podpořil 30 konkrétních evropských elektronických systémů spolu se souvisejícími aplikacemi a jejich údržbou, což do konce roku 2024 představovalo více než 80 % rozpočtu. Dále program Fiscalis usnadnil 225 společných akcí, včetně strukturované spolupráce, jako jsou projektové skupiny a týmy odborníků, a také schůzky, semináře, pracovní setkání, pracovní návštěvy a nástroje správní spolupráce, jako jsou mnohostranné kontroly. V rámci programu jsou rovněž organizovány iniciativy v oblasti vzdělávání a budování kapacit, včetně kurzů e-learningového vzdělávání, školení v oblasti informačních technologií a akcí sdružených v rámci Společného programu vzdělávacích akcí (CLEP).
2.Zjištění průběžného hodnocení
Tato zpráva předkládá zjištění průběžného hodnocení programu Fiscalis na období 2021–2027 v souladu s článkem 15 nařízení o programu. Zpráva je podložena pracovním dokumentem útvarů Komise, který podrobně přezkoumává dosavadní provádění a výkonnost programu Fiscalis (2021–2024). Průběžné hodnocení uplatňuje zásady zlepšení právní úpravy za účelem posouzení účelnosti, účinnosti, soudržnosti, přidané hodnoty EU a relevance programu.
1.1.Návrh hodnocení
Toto průběžné hodnocení se výslovně zaměřilo na společné složky evropských elektronických systémů. Průběžné hodnocení zároveň aktualizovalo analýzu společných činností ve srovnání s dřívějšími hodnoceními. V tomto ohledu se hodnocení soustředilo na aspekty, které jsou v současném programu nové nebo prošly změnami, jako je rámec pro monitorování a hodnocení a týmy odborníků, kterým byla rovněž věnována bližší pozornost, jelikož jsou vzhledem k tomu, že byly zavedeny v rámci programu Fiscalis 2020, relativně novým doplňkem společných činností.
Z metodického hlediska toto hodnocení kombinuje analýzu dokumentů s důkladnými znalostmi plynoucími z výzkumu založeného na případových studiích, doplněnými cíleným a obecným výzkumem, který zahrnuje plný rozsah podpory programu. Byly vypracovány čtyři samostatné případové studie týkající se konkrétních evropských elektronických systémů. Pátá případová studie se zaměřila na systém pro řízení vzdělávání. Tento přístup odráží zásadu proporcionality, a to vzhledem k tomu, že na evropské elektronické systémy připadá největší podíl výdajů, a řeší nedostatek důkazů z předchozích cyklů hodnocení.
Byly tudíž vybrány tyto případové studie:
·analýza transakčních sítí, což je automatizovaná platforma pro odhalování přeshraničních podvodů v oblasti DPH, jako jsou intrakomunitární podvody na DPH za účasti chybějícího obchodníka (MTIC) a karuselové podvody, která umožňuje sdílení dat mezi vnitrostátními daňovými orgány v reálném čase a jejich zpracování,
·ústřední adresář DAC6 (CD), což je centralizovaný systém pro výměnu informací o přeshraničních daňových uspořádáních, který má zajistit dodržování požadavků na podávání zpráv o daních a zabránit vyhýbání se daňovým povinnostem,
·VIES-on-the-Web (VoW), což je je internetové rozhraní integrované se systémem výměny informací o DPH (VIES), který byl spuštěn v roce 2001 a který umožňuje výměnu informací týkajících se DPH mezi daňovými správami členských států,
·systém pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním (EMCS), což je systém EU pro sledování přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním (např. alkoholu, tabáku a energetických produktů) s cílem zvýšit účinnost a bezpečnost při sledování zboží podléhajícího spotřebním daním přes hranice,
·systém pro řízení vzdělávání, což je platforma spuštěná v roce 2021 jako ústřední místo pro kurzy e-learningového vzdělávání vytvořené v rámci programů Customs a Fiscalis a rovněž pro pořádání akcí pro program CLEP.
Shromažďování údajů pro účely hodnocení programu zahrnuje stávající dokumentaci, jako jsou politické a programové dokumenty, výroční zprávy o pokroku programu Fiscalis a údaje z rámce pro monitorování a hodnocení, které byly přezkoumány s cílem poskytnout základní porozumění a kontext. Klíčové informace a nedostatky byly systematicky mapovány, aby bylo možné řídit další kroky shromažďování údajů. Ke shromáždění údajů pro případové studie i hodnocení programu byly použity tři různé metody:
1)Analýza dokumentů: Ta zahrnovala přezkoumání široké škály relevantních zdrojů sekundárních údajů a informací.
2)Provedení 84 rozhovorů se zástupci:
a.vnitrostátních daňových orgánů;
b.Evropské komise;
c.hospodářských subjektů a externích dodavatelů.
3)Tři samostatné cílené průzkumy:
a.jeden pro národní koordinátory programu Fiscalis v rámci vnitrostátních daňových orgánů zúčastněných zemí, který přinesl 27 odpovědí;
b.online průzkumy uživatelů v rámci dvou případových studií:
I.na stránkách VIES-on-the-Web, s 1 248 odpověďmi;
II.a v systému pro řízení vzdělávání, s 62 odpověďmi.
Celkově hodnocení usilovalo o to, aby byly shromážděny kvalitativní i kvantitativní údaje a údaje o provádění programu i o jeho dopadu.
1.2.Účelnost
Zjištění hodnocení do značné míry potvrdila hlavní závěry závěrečného hodnocení programu Fiscalis 2020, podle nichž program přispěl k lepšímu fungování vnitřního trhu EU tím, že podporuje boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování. To potvrdili i národní koordinátoři programu Fiscalis, s nimiž bylo hodnocení konzultováno, a zdůraznili, že evropské elektronické systémy, společné akce a činnosti zaměřené na budování lidských kapacit mají i nadále pozitivní účinky. Z obecnějšího hlediska několik ukazatelů rámce pro monitorování a hodnocení shromážděných GŘ TAXUD naznačuje zlepšení ochrany daňové základny členských států prostřednictvím omezování daňových podvodů a daňových úniků.
Průběžné hodnocení potvrzuje ústřední úlohu podpory programu Fiscalis pro společné složky evropských elektronických systémů v přispívání k bezpečné, spolehlivé a účinné interakci mezi daňovými orgány a hospodářskými subjekty, a tedy i lepší správní a provozní kapacitě daňových orgánů.
Od začátku cyklu financování v roce 2021 program podpořil vývoj, zavádění, údržbu a aktualizaci ústředních složek třiceti evropských elektronických systémů a počet projektů v oblasti IT ve „fázi provádění“ dosáhl nebo překročil cíle stanovené pro všechny roky od roku 2021. Důležitým prvkem je vyšší účelnost evropských elektronických systémů, které daňovým orgánům poskytují fungující digitální prostředí, umožňují jim úzce spolupracovat a zajišťují společné chápání, uplatňování a provádění daňových právních předpisů EU.
Evropské elektronické systémy nabízejí nové a zdokonalené platformy, které usnadňují a urychlují interakci a podporují přímou spolupráci a nalézání společných řešení. Jedním z nejvíce oceňovaných aspektů analýzy transakčních sítí je například skutečnost, že je velmi účinná při odhalování podvodů s DPH. To vede k úspoře nákladů a umožňuje rychlou interakci mezi daňovými orgány prostřednictvím zasílání zpráv nebo sdílení dokumentů v systému namísto pomalejších a náročnějších formálních postupů dvoustranné spolupráce.
Společné akce financované v rámci programu se setkaly s velkým ohlasem účastníků. Tyto akce byly ceněny pro svou vysokou kvalitu a význam pro každodenní práci daňových správ. V souladu se zjištěními předchozího hodnocení z konzultací provedených pro toto hodnocení vyplývá, že úředníci zúčastněných správních orgánů zjistili, že opatření financovaná z programu považuje naprostá většina daňových správ za užitečná. Tato pozitivní zpětná vazba se neomezuje pouze na jeden typ činnosti. Velké uznání získaly i týmy odborníků a další formy společných akcí. To ukazuje, že program naplňuje různorodé potřeby své cílové skupiny.
Akce zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií a společné akce se ukázaly být účinnými nástroji pro posílení nástrojů a dovedností, které mají daňové orgány členských států k dispozici, a tím posilují jejich kapacity a zvyšují jejich provozní výkonnost. Vytvoření příležitostí pro navazování kontaktů mezi daňovými úředníky je jedním z klíčových cílů společných akcí, což rovněž uznává i 80 % nebo více daňových úředníků v zúčastněných zemích. Společné akce financované z programu Fiscalis zahrnovaly několik „posílených“ nástrojů spolupráce, včetně pracovních návštěv, mnohostranných kontrol a přítomnosti v prostorách správních úřadů a účasti na správních šetřeních. Tyto akce, které umožňují přímou dvoustrannou nebo mnohostrannou interakci mezi daňovými úředníky různých správních orgánů, jsou považovány za stěžejní příklady plodné spolupráce podporované programem.
Systém pro řízení vzdělávání zavedený ve stávajícím období financování slouží k lepšímu šíření vzdělávacích materiálů ve srovnání s minulostí, a umožňuje tak oslovit širší cílovou skupinu a přináší lepší uživatelskou zkušenost. Většina uživatelů systému pro řízení vzdělávání a daňových správ, s nimiž byly během hodnocení vedeny konzultace, potvrzuje, že nový systém pro řízení vzdělávání přináší přidanou hodnotu nad rámec iniciativ členských států a usnadňuje získávání informací o vzdělávacích aktivitách a zvyšuje zapojení do nich.
Program svými opatřeními přispěl k jednotnému provádění daňových právních předpisů EU, a tím i k lepšímu fungování vnitřního trhu EU. Podpora společných složek evropských elektronických systémů z programu Fiscalis představuje zásadní prvek daňové politiky EU a jejího provádění. Vzhledem k tomu, že většina nejnovějších daňových politik a právních předpisů EU požaduje digitální řešení, je budování kapacit v oblasti informačních technologií pro uvádění nových iniciativ a opatření do praxe nezbytné.
1.3.Účinnost
Hodnocení ukázalo, že evropské elektronické systémy přinesly daňovým orgánům a hospodářským subjektům řadu výhod. Automatizace procesů vedla k výraznému zvýšení účinnosti, což umožnilo daňovým správám přejít na bezpapírové prostředí, ušetřit a přesměrovat zdroje z analogových úkolů na produktivnější, strategické úlohy, jako je odhalování podvodů. Dobrým příkladem toho, že evropské elektronické systémy jsou velmi účinné při odhalování daňových podvodů, je analýza transakčních sítí, která rovněž vedla k významným úsporám nákladů daňových orgánů. Kromě toho mají tyto systémy několik nepřímých pozitivních účinků, jako je zkrácení čekací doby a zabránění podvodům, což usnadňuje lepší obchodní činnost a chrání daňové příjmy EU. Hospodářské subjekty rovněž těží ze značných úspor při přidělování zdrojů a nákladů na ověřování DPH, zejména díky systémům VIES-on-the-Web a EMCS. Je třeba připustit, že vzhledem k tomu, že se toto hodnocení zaměřilo především na posouzení (prostřednictvím hloubkových případových studií) účinnosti a účelnosti vybraných informačních systémů (evropských elektronických systémů) podporovaných programem Fiscalis, neshromáždilo podstatné množství nových důkazů, pokud jde o účinnost ostatních činností (nesouvisejících s evropskými elektronickými systémy).
Získaná zpětná vazba a přezkoumaná dokumentace potvrzují, že zůstávají v platnosti závěry závěrečného hodnocení programu Fiscalis 2020 týkající se účinnosti činností, které nesouvisejí s evropskými elektronickými systémy, a sice že činnosti v oblasti spolupráce a odborné přípravy jsou obecně nákladově efektivní. Jejich podíl na celkovém rozpočtu programu Fiscalis je malý, ale mají významnou přidanou hodnotu, protože umožňují vnitrostátním daňovým správám spolupracovat a budovat své kapacity a kompetence v příslušných oblastech zájmu; v mnoha případech rovněž podporují účinné a efektivní uplatňování evropských elektronických systémů. Zpětná vazba od příjemců (vnitrostátních daňových orgánů) potvrzuje, že společné činnosti jsou i nadále považovány za vysoce účinné a relevantní. Vzhledem k tomu, že způsob financování zůstal nezměněn (s jedinou výjimkou v podobě modelu řízení grantů), lze tyto činnosti i nadále považovat za celkově nákladově účelné. Vzhledem k tomu, že nedošlo k žádným významným změnám ve způsobu provádění činností v oblasti spolupráce a odborné přípravy, nenasvědčuje nic tomu, že by se činnosti nesouvisející s evropskými elektronickými systémy staly méně účinnými než v předchozích verzích programu Fiscalis.
Struktura řízení akcí programu se zdá být v určitých ohledech obecně účinná, s poměrně jasnou strukturou rozhodování, stanovenou v klíčových dokumentech. Celkově systém dobře funguje, ale mezi úrovněmi zkušeností a kapacity existují rozdíly, což vedlo k určitým problémům na začátku provádění, které souvisely s využíváním elektronických grantů zavedených v rámci současného víceletého finančního rámce a s úlohou koordinátora grantů. Za účelem podpory materiálů a pokynů týkajících se řízení grantů, které již Komise poskytla, by mohly být vnitrostátní správní orgány vyzvány, aby v rámci stávající společné akce, která sdružuje příslušné úředníky, určily a vzájemně sdílely osvědčené postupy.
Rámec pro monitorování a hodnocení programu Fiscalis, zavedený pro stávající období financování v roce 2022, jehož celkovým cílem bylo zajistit „účinné posouzení pokroku programu při plnění jeho cílů“, lze ve srovnání s jeho předchůdcem považovat za zlepšení. Prvním měřítkem úspěšnosti rámce pro monitorování a hodnocení při sledování dosaženého pokroku je rozsah, v jakém ukazatele poskytly užitečné informace pro toto hodnocení, zejména pro posouzení kritéria účelnosti. Celkově lze říci, že ukazatele rámce pro monitorování a hodnocení každoročně shromažďují velké množství údajů, které se týkají řady aspektů souvisejících s programem. Informace jsou získávány ze stávajících zdrojů (např. pokud jde o informační systémy) nebo prostřednictvím účelového sběru dat, včetně každoročního průzkumu daňových orgánů. Ačkoli byly některé ukazatele – stejně jako výsledky každoročního průzkumu – při hodnocení skutečně použity, rozsah, v jakém tyto informace poskytly obrázek o pokroku a dosažených výsledcích, je poněkud omezený a u jednotlivých druhů ukazatelů se liší.
1.4.Soudržnost
Vnější soudržnost programu Fiscalis zůstává vysoká a odpovídá zjištěním předchozích hodnocení, i když se souvislosti politiky a programování EU výrazně změnily, a to zejména s ohledem na postpandemická opatření, jako je Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) a Zelená dohoda pro Evropu. Soudržnost vyplývá především z rozsáhlého sladění daňové politiky EU s ostatními oblastmi politiky EU. Přesto je povzbudivé, že všechny určené iniciativy vykazovaly malé riziko překrývání s programem Fiscalis a značný prostor pro vzájemné posílení. U určených iniciativ je zvlášť patrný průřezový cíl digitalizace.
Zaměření hodnocení na omezený počet digitálních systémů, aniž by byly důkladně zkoumány konkrétní společné akce (které byly podrobeny rozsáhlému hodnocení v předchozích studiích) znamená, že některé příklady nemusely být zachyceny. Byly však zjištěny konkrétní příklady synergií se Zelenou dohodou pro Evropu, Nástrojem pro oživení a odolnost a Nástrojem pro technickou podporu, a sice v oblasti digitalizace a ekologického zdanění. S ohledem na zapojení kandidátských zemí na vstup do EU do programu Fiscalis lze pozorovat silnější vazby mezi jednotlivými programy. Jejich cílem je posílit synergie a doplňkovost, například mezi společnými činnostmi a projekty technické pomoci.
Ačkoli byl zjištěn úplný soulad s řadou dalších politik a iniciativ EU, při hodnocení bylo zjištěno omezené propojení se složkou Hercule Programu Unie pro boj proti podvodům a s Programem pro jednotný trh. Je užitečné prozkoumat nevyužité příležitosti z důvodu „pasivní soudržnosti“ a možnost vytvoření budoucího mechanismu pro koordinaci a posílení synergií mezi různými iniciativami.
Významné synergie mezi různými činnostmi v rámci programu Fiscalis, tj. podporou informačních systémů a společnými akcemi, jsou zjevné. Společné akce hrají zásadní úlohu v podpoře rozvoje systémů a v některých případech i v jejich provozování. V tomto ohledu je typickým případem analýza transakčních sítí: kromě podpory rozvoje informačního systému financuje program Fiscalis také tým odborníků v oblasti analýzy transakčních sítí, který sdružuje uživatele systému a hraje důležitou úlohu, pokud jde o způsob jeho rozvoje a začlenění do činností daňových orgánů. Na základě zpětné vazby získané od úředníků Eurofiscu, včetně členů týmu odborníků, je velmi nepravděpodobné, že by byly samotné členské státy schopny bez financování z programu Fiscalis vyčlenit lidské zdroje potřebné pro tento účel. Podobná dynamika převládala i u informačních systémů, které byly zkoumány v ostatních případových studiích a v různých oblastech činnosti programu.
Co se týče budování kapacit, většina kurzů e-learningového vzdělávání slouží buď k podpoře provádění a uplatňování práva EU, nebo k využívání konkrétních informačních systémů financovaných z programu. V současné době je k dispozici více než 900 kurzů e-learningového vzdělávání ve 29 jazycích, které jsou určeny pracovníkům v oblasti cel a daní ve veřejném i soukromém sektoru. Průběžné hodnocení poskytuje důkazy o jasných synergiích a doplňkovosti programu s programem Clo. Jedním z příkladů je systém pro řízení vzdělávání, známý také jako „Portál EU pro vzdělávání v oblasti cel a daní“, který podporuje spolupráci, sdílení informací a dovedností mezi odborníky v oblasti cel a daní, vnitrostátními správami, obchodem a akademickou obcí s cílem vytvořit konkurenční výhodu v rámci Evropy a optimalizovat zkušenosti s odbornou přípravou. O rostoucím potenciálu pro synergie činností v oblasti budování odborné způsobilosti svědčí rovněž projekty, které se rozbíhají souběžně s průběžnou hodnotící zprávou, jež na portálu poskytuje výukové materiály týkající se projektů v rámci Nástroje pro technickou podporu, aktu pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu (IMERA) a Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).
Jak bylo zjištěno v předchozích hodnoceních, akce financované z programu Fiscalis mají přidanou hodnotu nejen samy o sobě, ale působí soudržně za účelem podpory jednotného provádění a využívání daňové politiky EU, přičemž oba aspekty jsou pro dosažení cílů programu zásadní. Tímto způsobem se jednotlivé oblasti činnosti programu doplňují a vzájemně ovlivňují, a proto jsou vysoce vnitřně soudržné.
1.5.Přidaná hodnota EU
Zpětná vazba poskytnutá vnitrostátními daňovými správami prostřednictvím průzkumu týkajícího se celkové přidané hodnoty programu Fiscalis je převážně pozitivní. Většina respondentů uvedla, že program 1) buduje důvěru a vede ke sbližování mezi zúčastněnými daňovými správami; 2) pomáhá účinněji, důsledněji a jednotněji uplatňovat pravidla EU a 3) znamená, že právní předpisy EU jsou „do značné míry“ prováděny soudržněji, než by to bylo možné bez programu Fiscalis. Odpovědi byly poněkud rozmanitější, pokud jde o otázku, zda program přináší přidanou hodnotu nad rámec iniciativ na vnitrostátní úrovni, aniž dochází ke zdvojování a překrývání; přesto se více než 90 % respondentů domnívá, že se tak ve větší či menší míře děje. V odpovědích na doplňující otázky respondenti uvedli, že program Fiscalis měl významný dopad na účinnost a mezinárodní spolupráci, zejména prostřednictvím rozvoje a zavádění informačních systémů, jako je VIES, a projektů, jako je „DPH v digitálním věku“, které zmínila řada respondentů.
Program vytváří vysokou přidanou hodnotu tím, že financuje digitalizaci v oblasti daní, podporuje spolupráci mezi různými daňovými správami v rámci zemí účastnících se programu, zajišťuje budování kapacit ve veřejném i soukromém sektoru a usnadňuje spolupráci se zeměmi zapojenými do procesu rozšíření.
Závěry závěrečného hodnocení programu Fiscalis 2020 jsou nadále plně v platnosti. Program, stejně jako všechny typy systémů a činností, které financuje, přinášejí EU vysokou přidanou hodnotu. Program Fiscalis podporuje provádění daňové politiky a právních předpisů EU, umožňuje spolupráci, koordinaci a výměnu informací mezi vnitrostátními daňovými správami, což je nezbytné pro účinné, efektivní a konzistentní uplatňování daňové politiky EU, a tím pomáhá zlepšovat fungování vnitřního trhu a sledovat řadu cílů daňové politiky, jak je uvedeno níže (viz 2.6 Relevance). Bez tohoto programu by byly vnitrostátní daňové správy v zásadě odkázány na vlastní prostředky, pokud jde o provádění pravidel a mechanismů daňové politiky EU, což by s velkou pravděpodobností nepříznivě ovlivnilo všechny výše uvedené aspekty.
1.6.Relevance
Posouzení relevance programu se zaměřilo na zjištění, do jaké míry jsou cíle programu v souladu s potřebami a problémy daňové politiky EU, konkrétně digitalizací, spoluprací mezi správními orgány a odbornou přípravou. Hodnocení stručně řečeno zjistilo, že 1) základní problémy a potřeby, které má program řešit, stále existují; 2) význam evropských elektronických systémů pro každodenní činnost daňových orgánů i hospodářských subjektů byl vysoký a rostl a 3) velký význam měly rovněž společné akce a odborná příprava.
Zúčastněné strany, s nimiž byla tato studie konzultována, celkově neposkytly žádnou negativní zpětnou vazbu ohledně toho, do jaké míry program reaguje na potřeby a priority politiky EU v oblasti daní, ani zpětnou vazbu, která by upozorňovala na nedostatky nebo oblasti, v nichž dochází k nesouladu mezi oběma politikami. Některé zúčastněné strany uvedly, že koncepce programu Fiscalis je dostatečně flexibilní, aby bylo možné poskytnout podporu na řešení jakýchkoli nových nebo vznikajících priorit, a zejména na financování digitálních řešení, která mohou být zapotřebí.
Pokud jde konkrétně o informační systémy (tj. společné složky evropských elektronických systémů), 86 % respondentů souhlasilo (téměř polovina z nich „plně“), že odpovídají jejich potřebám. Zbývajících 14 % odpovědělo neutrálně; nikdo nevyjádřil nesouhlas. To potvrzuje, že celkově je podpora společných složek evropských strategií zaměstnanosti vhodná pro daný účel, ale vyplývá z toho, že povědomí o úloze programu v evropských elektronických systémech by se mohlo zlepšit.
Podle vnitrostátních daňových orgánů, které se zúčastnily průzkumu, odpovídají společné akce velmi přesně jejich potřebám. Téměř všichni respondenti s tímto tvrzením souhlasili a více než 70 % s ním souhlasilo „plně“. Někteří respondenti sdělili, že společné akce mají pozitivní dopad na daňové správy a že by bez nich existovalo vyšší riziko nesouladu s právními předpisy EU a menší daňové harmonizace v celé EU. Co se týče akcí zaměřených na budování odborné způsobilosti / odbornou přípravu, opět jasná většina (86 %) respondentů (z toho o něco více než polovina „plně“) souhlasila s tím, že odpovídají potřebám daňových správ EU (zbytek odpověděl neutrálně). To potvrzuje, že i tyto akce jsou vhodné pro daný účel, i když možná ne ve stejném rozsahu jako výše uvedené společné akce.
Mezi akce zaměřené na budování odborné způsobilosti, které byly označeny za obzvláště dobře odpovídající potřebám, patřily kurzy e-learningového vzdělávání (jeden respondent je označil za „vynikající“ z hlediska úplnosti a hloubky, interaktivity, způsobů sledování pokroku účastníků a využití moderních vzdělávacích technologií), a dále konkrétně odborná příprava a pracovní setkání pro nováčky v rámci Společného programu vzdělávacích akcí (CLEP), školení v rámci CLEP zaměřené na analýzu transakčních sítí a centrální elektronický systém platebních informací (CESOP). Případová studie o systému pro řízení vzdělávání přinesla další důkazy o významu tohoto systému, který byl spuštěn v roce 2021 jako jednotné úložiště pro činnosti v oblasti odborné přípravy a budování kapacit prováděné v rámci programu Fiscalis (a rovněž programu Clo). Byl vytvořen především proto, aby řešil potíže, s nimiž se pracovníci daňové správy potýkali při vyhledávání a získávání školicích materiálů. Jeho centralizovaná platforma s možností vyhledávání vyřešila problém rozptýlených zdrojů a zlepšila informovanost o odborné přípravě EU a jejím využívání, zejména pro koordinátory školení, kteří začleňují kurzy do vnitrostátních osnov odborné přípravy.
Cíle programu Fiscalis a politické priority EU byly sladěny a zaměřují se na posílení vnitřního trhu, budování uhlíkově neutrálního kontinentu, zastavení nárůstu digitalizace a elektronického obchodování a prostřednictvím boje proti daňovým podvodům přispívají ke spravedlivému přístupu a sociální spravedlnosti.
3.Závěry a získané poznatky
Následující oddíl uvádí hlavní zjištění hodnocení v podobě získaných poznatků. V případě potřeby rovněž upozorňuje na oblasti, které je třeba s ohledem na budoucnost programu zlepšit.
Hodnocení zjistilo, že program Fiscalis je i nadále úspěšný. Jeho široká škála činností znamenala, že prostřednictvím jednotlivých akcí programu bylo dosaženo mnoha úspěchů, které různými způsoby přispěly k dosažení cílů programu. Kromě toho – a to je rozhodující – se jednotlivé činnosti nejen vzájemně posilovaly, ale byly i hluboce provázané: informační technologie, spolupráce a budování kapacit často působí jako vzájemný katalyzátor, který zajišťuje, že se pracovní metody a priority sladí a že se postupně vybudují kolegiální vztahy a důvěra mezi daňovými úředníky z různých zemí. Bez platformy pro příslušné úředníky, která by vytvořila společnou vizi a přístup k dosažení společných cílů, a to i v přípravné fázi, by zejména nebylo možné provádět politiky podpořené ambiciózními informačními systémy.
První poznatek – o trvalém významu programu Fiscalis
Program Fiscalis se ukázal jako dostatečně přizpůsobivý, aby nadále odpovídal potřebám zúčastněných stran a širšímu politickému prostředí. To vyplývá z koncepce programu, která zajišťuje, že jeho cíle i výběr akcí vycházejí z politik, které podporuje. Program je především v souladu s daňovou politikou EU. Vzhledem k tomu, že daňová politika EU je úzce koordinována s širšími politikami a iniciativami, jako je čistá transformace a dekarbonizace, digitální transformace a rozšíření EU, přináší prospěch veřejnosti a podnikům tím, že podporuje dokončení jednotného trhu EU, odstraňuje přeshraniční a mezistátní překážky a podporuje spolupráci mezi vnitrostátními správními orgány. To se týká nejen programu Clo, který společně řídí GŘ TAXUD, ale také Nástroje pro oživení a odolnost, úzce souvisejícího Nástroje pro technickou podporu, a Zelené dohody pro Evropu.
Druhý poznatek – o provádění a plnění
Program Fiscalis je navržen na základě potřeb a je flexibilní, přičemž konkrétní odpovědnost je rozdělována podle provozních potřeb. Díky tomu mohl program úspěšně realizovat velmi širokou škálu činností, od složitých informačních projektů, přes velké množství strukturovaných společných akcí a společných akcí ad hoc, až po vývoj a zavádění společných školicích materiálů. Ačkoli se dosažené výsledky a dopady v závislosti na povaze a rozsahu konkrétních financovaných akcí liší, z hlediska provádění program splnil nebo překonal původní očekávání/cíle ve všech oblastech a zúčastněné strany vnímají program a jeho činnosti převážně pozitivně. Úspěšné provádění umožnilo daňovým orgánům a (případně) hospodářským subjektům bezpečnou a spolehlivou interakci.
Bylo zjištěno, že všechny tři hlavní „typy“ akcí programu významně přispívají ke specifickým cílům soudržné daňové politiky a provádění daňových právních předpisů EU, k podpoře operativní spolupráce mezi daňovými orgány a ke zlepšení správní kapacity daňových orgánů. Bylo rovněž konstatováno, že programy mají velký význam v souvislosti s rozšířením. To bylo patrné z obecné zpětné vazby získané od vnitrostátních správních orgánů a z údajů o monitorování programu, ale i ze zjištění případových studií o konkrétních informačních systémech a systému pro řízení vzdělávání.
Třetí poznatek – o nákladech a přínosech financovaných akcí
Vzhledem k tomu, že přínosy a náklady programu jsou do značné míry závislé na konkrétním opatření, byly zkoumány především na základě hloubkových případových studií. Bylo zjištěno, že čtyři evropské elektronické systémy, které byly zkoumány, v závislosti na svých funkcích a oblastech daňové politiky různými způsoby vytvářejí významné hmatatelné přínosy a úspory nákladů pro daňové orgány, Evropskou komisi a – v relevantních případech, např. při využívání informačních systémů pro účely dodržování předpisů – hospodářské subjekty. Mezi tyto přínosy patří 1) růst účinnosti plynoucí z digitalizace/automatizace úkolů, které byly dříve analogické; 2) zvýšení produktivity plynoucí z možnosti bezproblémově a lépe sdílet více informací; 3) zkrácení čekací doby díky okamžité dostupnosti informací a 4) přímé a nepřímé dopady na snížení podvodů. Jako příklad lze uvést informační systém pro analýzu transakčních sítí, který byl v letech 2021–2023 financován z programu Fiscalis s centrálními náklady na úrovni EU ve výši necelých 7 milionů EUR a který vedl k identifikaci 10 000 podvodných obchodníků, což pomohlo odhalit podezřelé transakce v hodnotě téměř 34 miliard EUR. Srovnávací analýzy obecně ukázaly, že sdílení zdrojů na vývoj systémů na úrovni EU vedlo k systémům, které nejen lépe plnily své funkce, ale byly i nákladově efektivnější, čehož by členské státy nemohly dosáhnout jednotlivě. Jak bylo uvedeno výše, společné akce a činnosti v oblasti budování kapacit částečně přispěly k vytvoření prostředí potřebného k tomu, aby informační systémy fungovaly a byly používány tak, jak se předpokládalo, a rovněž k zajištění společného chápání daňových právních předpisů EU a společného přístupu k nim. Relativně nízké náklady na tyto společné akce a činnosti v oblasti budování kapacit byly vzhledem k pákovému efektu, který se projeví ve vyšší účelnosti informačních systémů a v tom, že daňové orgány budou mít k dispozici bezpapírové prostředky spolupráce při dosahování cílů vnitřního trhu, považovány za malou cenu, kterou je třeba zaplatit.
Čtvrtý poznatek – o soudržnosti programu a synergiemi s dalšími iniciativami
Hodnocení zjistilo, že program Fiscalis je plně v souladu s řadou dalších iniciativ Komise, pokud jde o sladění cílů a doplňkovost činností a výstupů. Byla zjištěna konkrétní propojení s některými programy (viz první poznatek), zatímco u jiných programů, konkrétně u složky Hercule Programu Unie pro boj proti podvodům, Programu pro jednotný trh a Nástroje předvstupní pomoci / Nástroje pro technickou pomoc a výměnu informací tomu tak bylo v menší míře nebo vůbec.
Navzdory minimálnímu riziku překrývání s programem Fiscalis a prostoru pro vzájemné posilování i v případě, že nedojde k praktické koordinaci, může dojít k promarnění příležitostí, pokud jde o určení a využití synergií. Synergie a doplňkovost s jinými programy by měly být dále zkoumány s cílem zvýšit relevantnost programu Fiscalis, včetně činností v oblasti budování odborné způsobilosti / odborného vzdělávání a iniciativ souvisejících s procesem rozšíření. Tyto synergie by měly pokračovat a měly by být dále posilovány, aby se upevnily výhody působení ve společné shodě s dalšími politikami a iniciativami.
Pátý poznatek – o komunikaci, informovanosti a zviditelnění programu
Za účelem dosažení zamýšlených cílů spolu různé typy činností financovaných z programu Fiscalis úzce souvisejí a působí ve společné shodě. Přestože je všeobecně známo, že informační systémy programu jsou podporovány z prostředků EU, mnoho daňových úředníků a dalších zúčastněných stran si neuvědomuje, že jsou tyto systémy součástí programu Fiscalis. To omezuje sdílení informací a údajů mezi zúčastněnými stranami a vede k tomu, že si přidanou hodnotu programu uvědomují jen částečně. V nejbližší době by se mohla otázka informovanosti o úloze informačních systémů v programu řešit důslednějším budováním značky. Postupem času by se tak vytvořila silnější vazba mezi jednotlivými okruhy činností, na které jsou poskytovány finanční prostředky, a zvýšila by se viditelnost programu.
Šestý poznatek – o postupném zlepšování systému pro řízení vzdělávání
Prostřednictvím případové studie o systému pro řízení vzdělávání hodnocení ukázalo, že platforma jako celek je vysoce kvalitní a přináší významnou přidanou hodnotu za přiměřenou cenu. Přestože zjištění byla vesměs pozitivní, případová studie poukázala rovněž na několik oblastí, které je třeba postupně zlepšovat. Mezi ně patřilo 1) vylepšení návrhu a funkčnosti systému pro řízení vzdělávání, pokud jde o funkci vyhledávání, větší personalizaci pro přihlášené uživatele a doplnění dalších jazykových verzí; 2) začlenění příslušných školicích materiálů od vnitrostátních správních orgánů a dalších organizací a 3) soustředěné úsilí v oblasti komunikace s cílem zvýšit využívání platformy. S několika útvary Komise (např. SG REFORM, GROW, EUIPO) probíhají jednání ohledně jejich využívání platformy systému pro řízení vzdělávání.
Sedmý poznatek – o rámci monitorování a hodnocení
Nový rámec pro monitorování a hodnocení pro stávající programové období již představoval krok směrem k lépe zvládnutelnému a účelnějšímu rámci. Stále však přetrvávají problémy, a to včetně několika, které se vyskytly v předchozím rámci pro monitorování a hodnocení, jako je příliš vysoký počet ukazatelů, zatěžující postupy pro vnitrostátní orgány a Komisi a omezená užitečnost vypracovaných zpráv a analýz. Možné způsoby, jak tuto situaci zlepšit, zahrnují 1) minimalizaci množství primárních údajů, které je třeba shromáždit, což by pomohlo řešit únavu z konzultací (v některých případech spojenou s množstvím žádostí o zpětnou vazbu); 2) další využití existujících údajů k nalezení ukazatelů nebo referenčních hodnot, které by poskytovaly více informací, a 3) snížení počtu ukazatelů, zejména na úrovni výstupů, kde je korelace s výkonností programu často nízká a je obtížné porovnávat jednotlivé akce. V souvislosti s posledním bodem se od příštího víceletého finančního rámce plánuje další zefektivnění podávání zpráv o výkonnosti. To bude založené na zjednodušeném rámci pro sledování rozpočtových výdajů a podávání zpráv o výkonnosti způsobem, který bude jednodušší, konzistentnější a méně zatěžující.