EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.11.2025

COM(2025) 842 final

2025/0362(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice (EU) 2016/2341 a (EU) 2016/97, pokud jde o posílení rámce pro zaměstnanecké penzijní pojištění

(Text s významem pro EHP)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

EU proto musí jednat, aby pomohla občanům zajistit si příjem v důchodu a zachovat si životní úroveň v situaci nepříznivého demografického vývoje, nízkého růstu produktivity a širších transformačních výzev spojených se změnou klimatu, digitalizací a geopolitickou nejistotou. Schopnost účinně řešit důchodovou problematiku ovlivní hospodářskou odolnost a sociální soudržnost EU v nadcházejících desetiletích.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

·směrnici 98/49/ES ze dne 29. června 1998 o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují v EU, na penzijní připojištění 13 ,

·směrnici 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv 14 ,

·směrnici (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi, označovanou jako IZPP II, která zpřísňuje požadavky na správu a řízení, zveřejňování informací a přeshraniční činnost zaměstnaneckých penzijních fondů 15 ,

·nařízení (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP), kterým se zavádí dobrovolný standardizovaný rámec pro osobní penzijní pojištění v celé EU 16 .

Tento návrh vychází z rámce pro IZPP stanoveného ve směrnici IZPP II a posiluje jej, jak je podrobněji vysvětleno v oddíle 3 níže. Je součástí širšího důchodového balíčku, který zahrnuje přezkum nařízení (EU) 2019/1238 (nařízení PEPP), doporučení Komise o přehledech důchodových ukazatelů, systémech evidence důchodů a automatickém zařazení, jakož i zastřešující sdělení týkající se balíčku o doplňkových důchodech. Tento důchodový balíček je jedním z hlavních výstupů programu budování unie úspor a investic. Navrhované změny a doporučení byly vypracovány tak, aby byla zajištěna konzistentnost všech jednotlivých právních předpisů a aby byl sledován stejný obecný cíl.

•Soulad s ostatními politikami EU

Rozvoj a růst IZPP může pomoci nasměrovat více dlouhodobého kapitálu na kapitálové trhy EU a jejich prostřednictvím do celé ekonomiky – v době, kdy unijní hospodářství naléhavě potřebuje investice na posílení své konkurenceschopnosti Přezkum směrnice IZPP II je proto rovněž v souladu s širší strategií Komise pro oživení hospodářství EU, jak uvádí Kompas konkurenceschopnosti 17 .

Přezkum směrnice IZPP II je v souladu s prováděním evropského pilíře sociálních práv, konkrétně jeho zásady 15, která potvrzuje „právo na přiměřený příjem ve stáří“ a „důstojnou životní úroveň“ důchodců. Ačkoli je směrnice IZPP II především obezřetnostním a správním rámcem, všechny její hlavní cíle – posílení schopnosti zaměstnaneckých fondů poskytovat přiměřený příjem, ochrana zájmů účastníků a příjemců a zlepšení transparentnosti nákladů i výnosů – jsou nezbytné pro poskytování udržitelných a přiměřených doplňkových důchodů.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem pro změnu směrnice IZPP II jsou články 53, 62 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Články 53 a 62 stanoví koordinaci vnitrostátních předpisů upravujících přístup k samostatným výdělečným činnostem a jejich výkon a volný pohyb služeb. Tato ustanovení umožňují zakládání a přeshraniční provozování IZPP na vnitřním trhu v souladu s jednotnými standardy v oblasti obezřetnosti, správy a řízení a dohledu. Ustanovení čl. 114 odst. 1 umožňuje přijetí opatření ke sbližování vnitrostátních předpisů, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.

Schopnost poskytovatelů využívat svobodu poskytování služeb je stále omezena nedostatečnou standardizací stávajících zaměstnaneckých penzijních produktů. Cílem návrhu je proto zlepšit klíčové prvky rámce pro IZPP, a vytvořit tak soudržnější model. To umožní jejich účastníkům a příjemcům plně využívat vnitřní trh a nabídne jim větší výběr poskytovatelů, a to i v jiných členských státech EU. Návrh harmonizuje hlavní charakteristiky IZPP: větší transparentnost, pokud jde o náklady i výnosy, postupy řízení rizik a účinné investiční politiky.

•Subsidiarita

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Dne 23. června 2025 Komise zveřejnila výzvu k předložení faktických podkladů, jejíž uzávěrka byla stanovena na 21. července 2025, s cílem shromáždit obecné připomínky, názory a stanoviska ke zlepšení stávajícího rámce doplňkových důchodů a sdílet faktické poznatky o osvědčených postupech. V rámci této výzvy bylo obdrženo celkem 47 příspěvků, které obsahovaly 35 samostatných odpovědí od nejrůznějších organizací, jako jsou obchodní sdružení, sdružení zaměstnavatelů, nevládní organizace a spotřebitelské organizace, a od občanů, z dvanácti členských států EU a čtyř zemí mimo EU. Převážná většina respondentů souhlasila s tím, že je nutné provést v oblasti doplňkových důchodů zlepšení, aby se plně využil jejich potenciál ve prospěch občanů a hospodářství EU.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Orgán EIOPA předložil dne 5. září 2025 technické podklady 20 , které si Komise vyžádala na podporu rozvoje v oblasti doplňkových důchodů a posílení systému doplňkového penzijního pojištění. Orgán EIOPA se vyslovil pro i) přísnější dohled, ii) využití přístupu více založeného na riziku k podpoře investičních příležitostí do alternativních aktiv a iii) vyjasnění oblasti působnosti směrnice IZPP II s cílem dále využít přínosů dlouhodobých úspor.

•Posouzení dopadů

Kromě morálního apelu by tato možnost zavedla hlavní prvky technických doporučení orgánu EIOPA s cílem postupně zlepšit investiční postupy, transparentnost a správu a řízení ve vztahu k plánům doplňkového penzijního pojištění. Důraz by byl kladen na posílení rámců řízení rizik, zlepšení v oblasti zveřejňování nákladů a výnosů a podporu udržitelnějších a vyváženějších investičních strategií. Reforma by se rovněž snažila řešit strukturální překážky, které brání vyšší efektivnosti a zvětšování rozsahu, jako je roztříštěnost, omezená spolupráce mezi jednotlivými plány a nerovnoměrná kapacita dohledu. Tato opatření by v krátkodobém horizontu systém radikálně nezměnila, ale postupně by zlepšila výkonnost, udržitelnost a efektivitu IZPP. Časem by tento rámec podpořil efektivnější přeshraniční operace, lepší investiční výsledky a vyšší úroveň ochrany účastníků a příjemců.

Možnost č. 4 by zachovala všechny prvky možnosti č. 3, včetně tematických přezkumů, pobídek, zlepšených postupů dohledu a provádění většiny doporučení orgánu EIOPA. Šla by však ještě dál a zavedla by závazné regulační požadavky a konkrétní zásahy v oblasti dohledu, které by řešily přetrvávající strukturální neefektivitu. Jedním z klíčových opatření by bylo zavedení povinného minimálního efektivního rozsahu pro IZPP. To by mohlo zahrnovat poskytnutí šablon pro zrušení nebo sloučení penzijních plánů v případech, kdy není dosaženo minimálního efektivního rozsahu a výkonnosti. Mohlo by to také zahrnovat povinné jmenování správců penzijních plánů, pokud by stávající volná místa nebyla rychle obsazena nebo pokud by stávající držitelé funkcí neměli odpovídající schopnosti nezbytné pro účinné řízení strategie investičního portfolia. Tento přístup však klade značné nároky na kapacity dohledu a může vystavit orgány dohledu riziku odpovědnosti v případě, že se poskytovatelé penzí budou domáhat soudního přezkumu. Kromě toho by stanovení povinného minimálního efektivního rozsahu pro IZPP vyžadovalo značné množství času a zdrojů, zatímco optimální rozsah by se mohl u jednotlivých IZPP stále lišit. Takové opatření by bylo rovněž v rozporu s tržně orientovaným přístupem, neboť by nařizovalo konsolidaci „shora dolů“, která není slučitelná se současnými strukturami správy a řízení IZPP 21 . 

Zvolenou možností je možnost č. 3.

•Základní práva

Tento návrh respektuje základní práva a řídí se zásadami uznávanými Listinou základních práv Evropské unie, zejména pokud jde o právo na ochranu osobních údajů, právo na vlastnictví, svobodu podnikání a zásadu rovnosti žen a mužů. Přispívá k cílům článku 38 Listiny, který stanoví vysokou úroveň ochrany spotřebitele.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné významné důsledky pro rozpočet EU. Orgán EIOPA by měl být schopen zvládnout další úkoly v oblasti koordinace a sbližování dohledu, včetně zřízení platforem pro spolupráci, v rámci svých stávajících zdrojů.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty

Navrhovaná směrnice by provedla konkrétní změny stávající směrnice. Členské státy by proto měly Komisi buď sdělit znění příslušných změn svých vnitrostátních předpisů, nebo pokud se domnívají, že takové změny nejsou nutné, vysvětlit, která konkrétní ustanovení vnitrostátních právních předpisů již změny uvedené v návrhu provádějí.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 návrhu mění směrnici (EU) 2016/2341. Konkrétní ustanovení, která se mění, jsou následující:

–Článek 4 umožňuje členským státům použít směrnici (EU) 2016/2341 na instituce fungující na fondovém principu poskytující důchodové dávky, na které se jinak nevztahují obezřetnostní předpisy Unie.

–Článek 9 vyžaduje, aby IZPP prošly povolovacím řízením příslušného orgánu, které zahrnuje obezřetnostní posouzení a vypracování obchodního plánu.

–Článek 9a zajišťuje, že IZPP mohou provozovat různé penzijní plány, včetně plánů s různými investičními politikami, a přijímat finanční příspěvky od více přispívajících podniků v rámci jednoho penzijního plánu.

–Články 11 a 11a zefektivňují přeshraniční postupy pro IZPP zavedením jasnějších lhůt, lepší koordinace mezi příslušnými orgány a zjednodušeného oznamovacího procesu pro rozšíření stávajících přeshraničních činností v rámci téhož hostitelského členského státu.

–Článek 12 zjednodušuje pravidla upravující převody penzijních plánů, omezuje nevhodné překážky konsolidace a rozsahu a zároveň zajišťuje odpovídající ochranu účastníků a příjemců.

–Článek 14 stanoví, že příslušné orgány mají pravomoc povolit nedostatečné finanční krytí na omezenou dobu stanovenou podle vnitrostátního práva, která by v žádném případě neměla přesáhnout deset let, a odstraňuje dodatečné požadavky na přeshraniční IZPP.

–Článek 17 zmocňuje Komisi k přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým změní číselné a procentní hodnoty požadované míry solventnosti, aby byla přizpůsobena vývoji na trhu.

–Článek 18a vyžaduje, aby IZPP, které nepodléhají požadavkům na regulatorní kapitál založeným na riziku a které upisují biometrická rizika nebo poskytují záruky, prováděly nejméně jednou za tři roky zátěžový test, při němž se posuzuje jejich schopnost plnit závazky za nepříznivých tržních a demografických scénářů. V případě zjištění zranitelných míst mohou příslušné orgány vyžadovat častější testování. Ustanovení specifikuje standardní zátěžové scénáře a umožňuje členským státům stanovit delší horizonty prognóz nebo přísnější předpoklady. Článek rovněž stanoví, že pokud výsledky zátěžových testů ukazují na nedostatečná aktiva nebo nedostatečnou disponibilní míru solventnosti, IZPP předloží konvergenční plán, v němž uvede nápravná opatření. Pokud plán není důvěryhodný nebo není předložen, mohou příslušné orgány případně požadovat i vyšší míru solventnosti.

–Článek 19 zavádí zásadu obezřetnosti, která je více založena na principech, a omezuje možnost stanovit podrobnější pravidla na penzijní plány, v nichž účastníci a příjemci nesou investiční riziko s tím, že není možné omezit druhy aktiv, do nichž může IZPP investovat. Tím není dotčena možnost příslušných orgánů vyžadovat omezení, pokud rizika nesou účastníci a příjemci a pokud taková omezení neznamenají absolutní zákaz.

–Článek 21 stanoví, že systém správy a řízení musí zahrnovat účinný mechanismus pro řízení střetů zájmů a funkci zajišťování shody s předpisy.

–Článek 22 zpřísňuje požadavky na způsobilost a bezúhonnost. Kvalifikace, znalosti a zkušenosti členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu musí být i nadále kolektivně dostatečné k tomu, aby mohli účinně vykonávat své povinnosti. Naproti tomu jsou zpřísněny požadavky na osoby, které IZPP skutečně řídí a které musí požadované standardy způsobilosti a bezúhonnosti splňovat individuálně.

–Článek 26 stanoví, že zjištění a doporučení interního auditu se oznamují správnímu, řídícímu nebo dozorčímu orgánu, který stanoví vhodná opatření, která je třeba přijmout v souvislosti s každým zjištěním a doporučením, a zajistí jejich účinné provedení.

–Článek 28 zajišťuje, aby IZPP písemně formulovaly politiku pro vlastní posuzování rizik, která obsahuje procesy a postupy pro provádění takového posouzení, jakož i četnost a metody tohoto posouzení.

–Článek 30 vyžaduje, aby prohlášení o zásadách investiční politiky jasně stanovilo investiční cíle v souladu s cíli každého penzijního plánu, pokud jde o důchodový příjem, a stanovilo přípustné odchylky od cílů v oblasti umisťování aktiv a výkonnosti v souladu s doporučením OECD o základních zásadách regulace soukromého penzijního pojištění a s jejími prováděcími pokyny.

–Článek 33 zajišťuje, aby v případě penzijního plánu, kde účastníci a příjemci plně nesou investiční riziko, byly posíleny povinnosti v oblasti úschovy aktiv a dohledu.

–Články 36 až 44 posilují informovanost účastníků a příjemců během akumulační a výplatní fáze. Článek 37a zejména vyžaduje, aby IZPP sdílely příslušné informace se systémy evidence důchodů, aby se zvýšila transparentnost a usnadnila informovanost účastníků a příjemců o jejich nárocích.

–Článek 44a zavádí pro IZPP výslovnou povinnost řádné péče, přičemž se vyžaduje, aby jednaly čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu účastníků a příjemců.

–Články 44c a 44d vyžadují, aby IZPP zavedly účinné postupy pro vyřizování stížností a aby členské státy zajistily dostupnost vhodných, nezávislých a nestranných orgánů pro řešení sporů, a to i v přeshraničních případech.

–Články 45 až 51 posilují dohled a pravomoci příslušných orgánů. Článek 49a zejména zavádí pravidelný dialog v rámci dohledu, jehož cílem je podpořit strategické úvahy o dlouhodobé přiměřenosti, efektivitě a udržitelnosti IZPP.

–Články 6, 7, 13, 16, 36, 47, 50 a 51 uznávají, že v některých členských státech mohou IZPP poskytovat osobní penzijní produkty, včetně panevropského osobního penzijního produktu (PEPP), a zajišťují, aby obezřetnostní rámec tuto možnost zohledňoval s cílem podpořit soudržnost, řádnou organizaci a účinný dohled nad všemi formami penzijního pojištění.

–Články 19, 21, 23 až 26, 28, 47 a 49 se mění tak, že odkazy na „velikost, povahu, rozsah a složitost“ se nahrazují odkazy na „povahu, rozsah a složitost“, neboť „velikost“ není vhodným kritériem pro IZPP, jejichž obezřetnostní požadavky a požadavky na správu a řízení by měly odrážet spíše jejich rizikový profil než jejich absolutní velikost v souladu se zásadou dohledu založeného na riziku.

Ostatní ustanovení jsou upravena za účelem provedení aktualizací a oprav.

Článek 2 návrhu mění směrnici (EU) 2016/97. Zajišťuje, aby účastníci a příjemci zaměstnaneckých penzijních plánů provozovaných pojišťovnami měli přinejmenším přístup ke stejným informacím jako účastníci a příjemci v případě penzijních plánů provozovaných IZPP a aby pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění měli vhodný právní základ pro sdílení informací se systémy evidence důchodů.

Článek 3 návrhu zavádí ustanovení o zachování právních účinků, takže IZPP zapsané nebo povolené podle směrnice (EU) 2016/2341 před změnou pravidel pro povolování nemusí žádat o nové povolení.

2025/0362 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice (EU) 2016/2341 a (EU) 2016/97, pokud jde o posílení rámce pro zaměstnanecké penzijní pojištění

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 53 a 62 a čl. 114 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 22 ,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

v souladu s řádným legislativním postupem 23 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva Evropské unie a rostoucímu indexu závislosti se posílení doplňkových zdrojů příjmů v důchodu stalo nezbytným pro zachování mezigenerační solidarity, sociální soudržnosti a dlouhodobé stability důchodových systémů v celé Unii.

(2)Zatímco organizace důchodových systémů zůstává v pravomoci jednotlivých států, přiměřenost a finanční udržitelnost důchodů jsou společným zájmem pro stabilitu a soudržnost Unie. Zajištění přístupu občanů k dobře navrženým osobním penzijním produktům přispívá jak k finančnímu zabezpečení jednotlivců, tak k odolnosti hospodářství Unie.

(3)Přestože domácnosti v Unii patří k největším střadatelům na světě, stále drží velkou část svého finančního majetku v krátkodobých bankovních vkladech s omezeným výnosem. Vytvoření atraktivních zaměstnaneckých a osobních penzijních produktů může pomoci mobilizovat tyto úspory pro dlouhodobé investice, přinést střadatelům vyšší výnosy a nasměrovat kapitál k produktivnímu využití podporujícímu růst, inovace a ekologickou a digitální transformaci.

(4)Přiměřená regulace a dohled na unijní a vnitrostátní úrovni jsou i nadále důležité pro rozvoj bezpečného a spolehlivého zaměstnaneckého penzijního pojištění ve všech členských státech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 24 přispěla k větší harmonizaci obezřetnostního rámce pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP). Odvětví doplňkových důchodů je však v mnoha členských státech stále nedostatečně rozvinuté, což by mohlo ohrozit finanční zabezpečení občanů, zejména s ohledem na aktuální demografický vývoj v Unii. Jako součást silných vícepilířových důchodových systémů, které byly vytvořeny v rámci dialogu se sociálními partnery, je nezbytné podporovat širší využívání doplňkových důchodů například v podobě IZPP a pomáhat dlouhodobým střadatelům dosahovat lepšího zhodnocení jejich prostředků. To vyžaduje politická opatření na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie.

(5)Unie úspor a investic, kterou Komise oznámila ve svém sdělení ze dne 19. března 2015 25 , si klade za cíl umožnit občanům spořit a investovat do jejich budoucnosti, nasměrovat investice na priority Unie, prohloubit integraci a rozsah kapitálových trhů Unie a zajistit účinný dohled na celém jednotném trhu. V rámci těchto čtyř oblastí je jádrem ambicí unie úspor a investic pomoci občanům při spoření a investování do jejich budoucnosti. Jedním z nejkonkrétnějších způsobů, jak může Unie změnit život lidí k lepšímu, je zajistit občanům Unie přiměřený důchodový příjem. Práce na doplňkových důchodech, a zejména na zaměstnaneckých penzích, je ztělesněním tohoto přístupu zaměřeného na občany.

(6)Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (dále jen „IZPP“), které spravují aktiva v hodnotě přibližně tří bilionů eur, hrají ve finančním systému Unie zásadní roli, ale jsou obvykle méně aktivní na trzích kótovaných akcií, soukromého kapitálu, rizikového kapitálu a infrastruktury. Pokud jsou investice do akcií a alternativních tříd aktiv obezřetně spravovány, mohou se stát cennou součástí portfolií IZPP, protože nabízejí diverzifikaci, vyšší dlouhodobé výnosy pro střadatele a ochranu proti inflaci a zároveň poskytují klíčové finanční prostředky pro reálnou ekonomiku. Je proto důležité zajistit, aby takovým investicím nebránily žádné zbytečné regulační překážky.

(7)Přezkum směrnice (EU) 2016/2341 vychází z technických doporučení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) z roku 2023 k přezkumu směrnice IZPP II 26 a z jeho „technických podkladů pro přezkumy směrnice IZPP II a nařízení PEPP v kontextu unie úspor a investic“ z roku 2025 27 . Zohledňuje rovněž nedávná zjištění a doporučení ze zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 14/2025 týkající se rozvoje v oblasti doplňkových důchodů v Unii 28 , jakož i doporučení OECD o základních zásadách regulace soukromého penzijního pojištění 29 , které stanovují mezinárodně uznávané standardy pro správu a řízení, transparentnost a dohled v oblasti zaměstnaneckých penzijních systémů.

(8)Častým předpokladem pro efektivní a udržitelné fungování IZPP je dosažení dostatečného rozsahu. Menší IZPP se mohou potýkat s vyššími administrativními a investičními náklady, omezenou diverzifikací a obtížemi při získávání nebo udržení potřebných odborných znalostí. Větší rozsah může pomoci zmírnit tato omezení tím, že zlepší sdružování rizik, kapacitu v oblasti správy a řízení a přístup k širší škále investičních příležitostí, čímž přispěje ke stabilnějším a nákladově efektivnějším výsledkům pro účastníky a příjemce.

(9)Směrnice (EU) 2016/2341 však nebyla při podpoře úspor z rozsahu dostatečně účinná, což vedlo k tomu, že poskytovatelé penzí jsou často příliš malí na to, aby mohli těžit z diverzifikace nebo zvýšení efektivity, což pro účastníky a příjemce ve výsledku znamená vyšší náklady a nižší čisté výnosy. Proto je nutné dosahování těchto úspor z rozsahu usnadnit.

(10)Směrnice (EU) 2016/2341 by se měla vztahovat na všechny IZPP, pokud nejsou výslovně vyloučeny podle čl. 2 odst. 2. Její uplatňování by mělo odrážet cíle sledované uvedenou směrnicí a rozmanitost uspořádání v členských státech a mělo by být prováděno způsobem, který uznává celé spektrum stávajících zaměstnaneckých penzijních pojištění.

(11)V některých členských státech vnitrostátní právní předpisy stanoví, že přestože mají IZPP právní subjektivitu, mají být provozovány povolenými subjekty, které jednají jejich jménem. Je proto vhodné, aby čl. 2 odst. 1 směrnice (EU) 2016/2341 výslovně odkazoval nejen na situace, kdy IZPP nemají právní subjektivitu, které by měly být i nadále zahrnuty, ale také na případy, kdy sice IZPP právní subjektivitu mají, ale podle vnitrostátních právních předpisů mají být provozovány takovými povolenými subjekty.

(12)V některých členských státech může být odpovědnost za fungování IZPP rozdělena mezi samotnou IZPP a povolený subjekt jednající jejím jménem, kdy každý z nich vykonává odlišné, ale vzájemně se doplňující funkce. Uplatňování směrnice (EU) 2016/2341 by mělo být v souladu s tímto rozdělením odpovědností podle vnitrostátního práva a mělo by zajistit, aby se na všechny odpovědné subjekty plně vztahovaly její požadavky bez ohledu na právní formu IZPP. Tuto situaci je však třeba odlišit od externího zajišťování činností (outsourcingu) uvedeného v článku 31 zmíněné směrnice, neboť sdílený výkon odpovědnosti v těchto případech vyplývá z institucionální struktury IZPP, jak je definována ve vnitrostátním právu, a nikoli ze smluvního externího zajišťování funkcí. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby aktiva IZPP byla právně oddělena od aktiv povolených subjektů, které je provozují.

(13)Rozhodnutí o tom, zda lze instituci považovat za IZPP, by mělo záviset na vykonávané činnosti bez ohledu na právní formu instituce nebo její označení podle vnitrostátního práva. V několika členských státech poskytují penzijní pojištění související se zaměstnáním instituce fungující na fondovém principu, které jsou vyloučeny z oblasti působnosti směrnice (EU) 2016/2341 podle jejího čl. 2 odst. 2, nebo se na ně tato směrnice jinak nevztahuje, aniž by podléhaly jiným obezřetnostním právním předpisům Unie. Na některé z těchto institucí se již vztahuje nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/231 30 o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů, což odráží jejich hospodářský význam a potřebu komplexních a jednotných informací pro všechny typy penzijních institucí. Celkově tyto instituce vyloučené z oblasti působnosti směrnice (EU) 2016/2341 disponují velmi významnými aktivy a spolu s IZPP představují důležitou součást celého odvětví zaměstnaneckého penzijního pojištění. Vzhledem k jejich rozsahu a významu pro finanční stabilitu a přiměřenost důchodů je důležité, aby členské státy zajistily, že všechny instituce spravující prostředky důchodového spoření, ať už zaměstnaneckého nebo osobního, budou podléhat řádné správě a řízení, účinnému dohledu a obezřetnostním požadavkům odpovídajícím povaze a rozsahu rizik, která nesou. S ohledem na pevný rámec stanovený směrnicí (EU) 2016/2341 a s cílem podpořit jednotnost postupů dohledu, zajistit rovné podmínky a vysoké standardy v oblasti správy a řízení a v oblasti řízení rizik u všech druhů penzijního pojištění a zároveň respektovat rozmanitost vnitrostátních důchodových systémů a stávajících institucionálních uspořádání by členské státy měly mít možnost uplatňovat uvedenou směrnici na instituce, které jsou jinak z její působnosti vyloučeny a na které se nevztahuje žádný jiný obezřetnostní rámec Unie. To je důležité zejména v případech, kdy výše dávek nabízených účastníkům a příjemcům závisí na výkonnosti instituce v oblasti správy aktiv a není zaručena veřejným orgánem. Členské státy by měly Komisi a Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění oznámit, že tuto možnost využívají.

(14)V některých členských státech mohou mít IZPP povoleno poskytovat také osobní penzijní produkty, včetně panevropského osobního penzijního produktu, jak je uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 31 . Aby byla zajištěna jasná a řádná organizace těchto činností a soudržný a účinný dohled nad různými formami penzijního pojištění, je proto vhodné zohlednit tuto skutečnost ve směrnici (EU) 2016/2341.

(15)Pro organizaci zaměstnaneckého penzijního pojištění může být přínosem větší flexibilita, pokud jde o způsob, jakým IZPP strukturují a řídí penzijní plány a ujednání o poskytování finančních příspěvků. Členské státy by proto měly zajistit, aby bylo IZPP umožněno provozovat různé penzijní plány, včetně plánů s odlišnými investičními politikami, a přijímat finanční příspěvky od více přispívajících podniků, a to i v rámci jednoho penzijního plánu. Tato flexibilita může usnadnit dosažení většího rozsahu, čímž se ve prospěch účastníků a příjemců zvýší efektivita nákladů, diverzifikace rizik a schopnost vykonávat správu a řízení.

(16)Směrnice (EU) 2016/2341 rozlišuje mezi povolením a zápisem IZPP, ale nedefinuje ani jeden z těchto pojmů, přičemž požaduje, aby členské státy vedly vnitrostátní rejstřík IZPP. To vedlo k rozdílným postupům dohledu, včetně případů, kdy příslušné orgány neprovádějí předběžné obezřetnostní posouzení, nebo v některých případech neprovádějí obezřetnostní posouzení vůbec. Absence obezřetnostního posouzení během procesu zápisu nebo povolování může narušit řádné fungování vnitřního trhu a ochranu práv účastníků a příjemců. Aby se předešlo regulatorní arbitráži a byly chráněny zájmy střadatelů, měly by všechny IZPP podléhat povolovacímu řízení, jehož součástí je odpovídající obezřetnostní posouzení ze strany příslušného orgánu. V souladu s technickými doporučeními orgánu EIOPA k přezkumu směrnice IZPP II a s prováděcími pokyny k doporučení OECD o základních zásadách regulace soukromého penzijního pojištění by měl proces povolování rovněž vyžadovat, aby IZPP vypracovaly a udržovaly obchodní plán pro všechny plánované činnosti.

(17)V zájmu zvýšení efektivity a přizpůsobivosti zaměstnaneckého penzijního pojištění a úspor z rozsahu by mělo být IZPP umožněno provozovat více penzijních plánů, včetně plánů s odlišnými investičními přístupy, a přijímat v rámci téhož plánu finanční příspěvky od více podniků při zajištění řádného řízení a ochrany účastníků a příjemců.

(18)Zkušenosti s fungováním směrnice (EU) 2016/2341 ukázaly, že postupy upravující povolování IZPP a dohled nad nimi, zejména v souvislosti s přeshraničními činnostmi, mohou vést v jednotlivých členských státech ke zpožděním a nesrovnalostem, což může IZPP odradit od zahájení nebo rozšíření jejich přeshraničních činností. V zájmu zlepšení fungování přeshraničních činností IZPP a dohledu nad těmito činnostmi by proto měly být vypracovány a zefektivněny procesní kroky pro udělování povolení a přeshraniční činnosti. Měly by se vyjasnit lhůty a zrychlit výměna informací mezi domovskými a hostitelskými příslušnými orgány, což by umožnilo užší koordinaci, včetně případného zapojení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA).

(19)Je zbytečně zatěžující vyžadovat od IZPP, která vykonává přeshraniční činnosti v hostitelském členském státě, úplné splnění prvotních přeshraničních postupů, pokud má tato IZPP v úmyslu rozšířit tyto činnosti na další přispívající podniky nebo penzijní plány v témže hostitelském členském státě. Takový přístup by mohl vést ke zdvojení postupů, zvýšení administrativních nákladů a zpožděním, aniž by se zlepšila ochrana účastníků a příjemců. Aby se usnadnil přiměřený a účinný dohled a zajistila funkční spolupráce mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského členského státu, měl by se na takové rozšíření vztahovat zjednodušený postup oznamování, který by měl být dokončen do jednoho měsíce. Tento časový rámec zajišťuje, že příslušné orgány mohou provádět nezbytnou koordinaci a dohled, aniž by docházelo ke zbytečným prodlevám nebo zatěžování IZPP.

(20)Pravidla upravující kolektivní převody všech nebo části závazků, technických rezerv a dalších práv a povinností vyplývajících z penzijního plánu hrají klíčovou roli při podpoře konsolidace a dosažení odpovídajícího rozsahu v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění. Pokud jsou tato pravidla příliš přísná, vytvářejí nepřiměřené překážky pro dosažení potřebného rozsahu a usnadnění konsolidace, což může poškodit dlouhodobé zájmy střadatelů. Zároveň je důležité, aby účastníci a příjemci nebo jejich zástupci mohli účinně vyjádřit svůj názor na navrhované přeshraniční převody. Pro usnadnění těchto převodů je proto vhodné vyjasnit a zjednodušit platná pravidla Unie a zajistit, aby postupy zůstaly transparentní, přiměřené a v souladu s ochranou účastníků a příjemců a zároveň umožnily větší efektivitu a integraci na vnitřním trhu. To by mělo zahrnovat ustanovení o včasném oznámení, případném schválení přispívajícím podnikem a možnosti účastníků a příjemců formálně vyjádřit nesouhlas.

(21)V případě vnitrostátních kolektivních převodů z jedné IZPP do jiné by členské státy měly zajistit, aby byly zavedeny jednoduché, transparentní a provozně efektivní postupy umožňující konsolidaci a restrukturalizaci penzijních plánů na jejich území. Tyto postupy by měly usnadnit dosažení úspor z rozsahu a nákladové efektivnosti a neměly by být přísnější než postupy platné pro přeshraniční převody.

(22)Členské státy mají možnost povolit dočasné nedostatečné finanční krytí zaměstnaneckých penzijních plánů. Různé členské státy tuto možnost uplatňují různými způsoby, zatímco jiné se rozhodly ji nevyužít, což vede k nejednotnosti, která může ovlivnit ochranu účastníků a příjemců. Přestože je zabránění nedostatečnému finanční krytí důležité, absolutní zákaz by v některých případech mohl vést k náhlému snížení přislíbených důchodů, což by mohlo být v neprospěch účastníků a příjemců. Aby byl zajištěn vyvážený a přiměřený přístup a odpovídající ochrana účastníků a příjemců, měly by členské státy povolit dočasné nedostatečné finanční krytí na omezenou dobu stanovenou vnitrostátními právními předpisy, která by v žádném případě neměla přesáhnout deset let.

(23)Některé technické parametry ve směrnici (EU) 2016/2341 vycházejí ze směrnice Rady 79/267/EHS 32 , první směrnice o životním pojištění, a od jejich zavedení se nezměnily. Je proto vhodné stanovit možnost jejich úpravy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, pokud by to bylo považováno za nezbytné k zajištění toho, aby zůstaly přiměřené s ohledem na vývoj trhu a postupy dohledu.

(24)Směrnice (EU) 2016/2341 vyžaduje, aby měly IZPP přiměřenou disponibilní míru solventnosti. Tato míra solventnosti plně nezachycuje expozice vůči tržnímu riziku a riziku dlouhověkosti, včetně případů, kdy IZPP upisuje biometrické riziko nebo zaručuje určitou výkonnost investic nebo výši dávek. Některé členské státy vyžadují, aby IZPP držely dodatečný regulatorní kapitál založený na riziku nad rámec požadované míry solventnosti. V členských státech, kde takové požadavky založené na riziku neexistují, by měla být zajištěna srovnatelná ochrana střadatelů a příjemců. Zejména IZPP, které kryjí biometrické riziko nebo nabízejí záruky a které nepodléhají požadavkům na kapitál založeným na riziku, by měly provádět pravidelné zátěžové testy, aby posoudily svou schopnost zachovat si financování v dlouhodobém horizontu, a to i za nepříznivých tržních a demografických scénářů, a příslušné orgány by měly mít pravomoc požadovat v případě zjištění nedostatečného financování nápravná opatření.

(25)Soukromá aktiva, včetně soukromého kapitálu, soukromého dluhu a rizikového kapitálu, mohou zlepšit charakteristiky investičních portfolií z hlediska poměru mezi rizikem a návratností investice tím, že zvyšují diverzifikaci a potenciálně přinášejí vyšší dlouhodobé výnosy. Taková aktiva je však často složitější ocenit a posoudit z hlediska rizika, což vyžaduje značné odborné znalosti. Podle článku 19 směrnice (EU) 2016/2341 by IZPP měly investovat s ohledem na co nejlepší dlouhodobý prospěch účastníků a příjemců a v souladu se zásadou obezřetnosti. Tato zásada však není dostatečně specifikována a několik členských států zavedlo v souladu s tímto článkem podrobné a někdy i omezující investiční limity. Tato plošná omezení mohou bránit dobře spravovaným institucím s odpovídající kapacitou pro řízení rizik v efektivním investování do alternativních aktiv. Proto by mělo být stanoveno, že klíčovým investičním rámcem je zásada obezřetnosti založená na riziku, která institucím umožňuje investovat do jakéhokoli druhu aktiv za předpokladu, že jsou schopny řádně určit, kvantifikovat, sledovat, řídit a vykazovat související rizika. V souladu s tím by jako opatření na ochranu účastníků a příjemců měla být možnost členských států uplatňovat investiční omezení redukována na případy, kdy investiční riziko nesou účastníci a příjemci, a tato omezení by neměla vést k plošnému zákazu investování do určitých tříd aktiv. Další nezávazné pokyny k uplatňování zásady obezřetnosti poskytuje zastřešující sdělení ze dne 19. listopadu 2025 33 , včetně toho, jak by tato zásada měla podporovat efektivní umisťování dlouhodobých úspor.

(26)Zkušenosti ukázaly, že požadavky na správu a řízení stanovené ve směrnici (EU) 2016/2341 nezajišťují vždy jednotné standardy řádného řízení a účinného dohledu nad všemi IZPP. Zejména rozdíly ve vnitřních kontrolních funkcích, způsobech řešení střetů zájmů a složení a fungování správních, řídících nebo dozorčích orgánů mohou oslabit ochranu účastníků a příjemců a integritu řízení penzijního plánu. V zájmu zvýšení odolnosti, transparentnosti a odpovědnosti IZPP by proto měl být systém správy a řízení dále upřesněn a příslušné orgány by měly být vybaveny pravomocemi potřebnými k posouzení a případnému posílení systémů správy a řízení IZPP.

(27)Účinné a obezřetné řízení IZPP závisí na způsobilosti a bezúhonnosti osob, které IZPP skutečně řídí, jejích správních, řídicích nebo dozorčích orgánů a osob zastávajících klíčové funkce, včetně osob, které výkon funkce zajišťují externě. Směrnice (EU) 2016/2341 pracuje s konceptem kolektivní způsobilosti osob, které IZPP skutečně řídí. Je třeba dalšího vyjasnění, aby se zajistilo, že tento koncept bude uplatňován způsobem, který je v souladu s různorodostí struktur správy a řízení v jednotlivých členských státech. Kolektivní způsobilost by se měla uplatnit zejména v případech, kdy správní, řídicí nebo dozorčí orgán funguje jako kolegium, jehož členové společně vykonávají strategické funkce nebo funkce v oblasti dohledu. Pokud jsou funkce odlišné nebo jsou vykonávány samostatně, mělo by se posouzení způsobilosti vztahovat na konkrétní úlohu, odpovědnost a rozhodovací pravomoci každé jednotlivé osoby. Současná ustanovení navíc výslovně neupravují průběžné sledování nebo včasné oznamování změn, což může rovněž vést k mezerám ve správě a řízení, nedostatečnému dohledu nad riziky nebo neřešeným případům střetu zájmů. Aby byla zajištěna odpovídající ochrana účastníků a příjemců a účinný dohled ze strany příslušných orgánů, měly by být stanoveny požadavky na způsobilost a bezúhonnost, příslušné orgány by měly být pověřeny průběžným posuzováním vhodnosti a měly by mít pravomoc požadovat odvolání osob, které již tyto požadavky nesplňují.

(28)Účinné řízení rizik je nezbytné pro zajištění řádného a obezřetného fungování IZPP a pro ochranu účastníků a příjemců. Celkový rizikový profil IZPP mohou ovlivnit i jejich rozhodnutí v provozní a strukturální oblasti, včetně účasti na strukturách sdruženého investování, sdílených službách nebo převodech. Aby bylo zajištěno řádné a obezřetné řízení, měly by IZPP posuzovat rizika, kterým jsou nebo by mohly být vystaveny, s ohledem na přípustné odchylky rizik schválené jejich řídícím nebo dozorčím orgánem a s přihlédnutím ke schopnosti a ochotě účastníků a příjemců podstupovat rizika. Úspory z rozsahu a opatření na zvýšení efektivity mohou snížit provozní a investiční rizika pro účastníky a příjemce, a proto by měly být zohledněny při vlastním posouzení rizik.

(29)V souladu s doporučením OECD o základních zásadách regulace soukromého penzijního pojištění a se souvisejícími prováděcími pokyny je vhodné dále zpřísnit požadavky na prohlášení o zásadách investiční politiky tak, aby v něm musely být stanoveny jasné investiční cíle odpovídající cílům každého penzijního plánu, pokud jde o důchodový příjem, jakož i jeho závazkům a toleranci vůči riziku, a aby v něm byly určeny cíle výkonnosti a metody monitorování a upřesněno využívání komplexních nebo alternativních tříd aktiv a související riziko protistrany. Pokud si účastníci mohou vybrat mezi různými investicemi, mělo by prohlášení obsahovat také odpovídající škálu nabízených možností, včetně té standardní.

(30)Sdružování aktiv může přinést úspory z rozsahu, zvýšit výkonnost investic a snížit náklady pro účastníky a příjemce. Článek 31 směrnice (EU) 2016/2341 však členským státům umožňuje zakázat externí zajišťování činností IZPP, včetně externího zajišťování správy investic. Využití této možnosti vedlo k regulačním překážkám pro zvýšení efektivity a pro úspory z rozsahu. Přístup více založený na riziku by zajistil, že by externí zajišťování činností bylo obecně povoleno nebo vyžadováno za předpokladu, že nezhoršuje kvalitu správy a řízení, nepřiměřeně nezvyšuje provozní riziko, nenarušuje nepřetržité a uspokojivé poskytování služeb účastníkům a příjemcům nebo nebrání účinnému výkonu dohledu. Proto by mělo být stanoveno, že členské státy by měly institucím povolit nebo případně od nich vyžadovat externí zajišťování činností, aniž by tím bylo dotčeno, že v jednotlivých případech mohou na základě náležitě podložených obezřetnostních důvodů nesouhlasit s konkrétními dohodami o externím zajišťování činností.

(31)Depozitáři představují vhodný prostředek k ochraně aktiv a zajištění dohledu nad správou zaměstnaneckých penzijních plánů, zejména v příspěvkově definovaných systémech, kde účastníci a příjemci plně nesou investiční riziko. Podle směrnice (EU) 2016/2341 mají členské státy diskreční pravomoc zpravidla vyžadovat depozitáře nebo IZPP umožnit, aby tyto funkce vykonávaly samy. Tato diskreční pravomoc vedla k nejednotnosti a problémům v oblasti dohledu nad přeshraničními činnostmi. Rozdíly ve vnitrostátních pravidlech týkajících se typů subjektů, které mohou působit jako depozitáři, a rozsahu jejich povinností mohou narušit účinný obezřetnostní dohled, snížit transparentnost a zvýšit riziko střetu zájmů nebo provozních selhání. V posledních letech byla pravidla pro depozitáře stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES 34 aktualizována a posílena, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany investorů. Účastníci a příjemci IZPP, kteří podobně svěřují své důchodové úspory profesionálním správcům, by neměli požívat menší ochrany než investoři, na které se vztahuje směrnice 2009/65/ES. V zájmu zajištění důsledné ochrany účastníků a příjemců, posílení důvěry v důchodový systém a usnadnění přeshraničních činností by proto směrnice (EU) 2016/2341 měla vyžadovat jmenování profesionálního depozitáře pro zaměstnanecké penzijní plány, v nichž účastníci a příjemci plně nesou investiční riziko. V rámci změn právní úpravy by měla být v případě takového depozitáře stanovena jasná pravidla týkající se úschovy aktiv, jakož i povinnosti depozitářů v oblasti dohledu a zároveň by měla být umožněna větší flexibilita pro jiné penzijní plány a mělo by být zajištěno, aby příslušné orgány nemohly nepřiměřeně omezovat jmenování depozitářů usazených v jiném členském státě. Aby se však předešlo zbytečnému zatížení IZPP, mohou členské státy zachovat stávající opatření týkající se úschovy, která poskytují úroveň ochrany srovnatelnou s depozitáři.

(32)Roztříštěné a neúplné informace o nabytých a předpokládaných důchodových nárocích ztěžují účastníkům a příjemcům získání jasného přehledu o jejich budoucích důchodových příjmech, zejména pokud se účastní několika plánů doplňkového penzijního pojištění. Tato netransparentnost může snižovat motivaci zabývat se plánováním odchodu do důchodu a narušovat důvěru v důchodový systém. Aby bylo zajištěno, že střadatelé obdrží komplexní, spolehlivé a aktuální informace, měly by členské státy vyžadovat, aby IZPP poskytovaly údaje do vnitrostátních systémů evidence důchodů, pokud takové systémy existují, ve standardizovaném a interoperabilním formátu. Tyto systémy by měly účastníkům a příjemcům umožnit přístup k uceleným a srovnatelným informacím o jejich nabytých právech, akumulovaném kapitálu a předpokládaných dávkách a zároveň zajistit, aby IZPP zůstaly odpovědné za přesnost a úplnost předávaných údajů. Aby se předešlo zdvojení požadavků kladených na IZPP v oblasti podávání zpráv, měly by formát a struktura informací odpovídat informacím obsaženým v přehledech důchodových dávek.

(33)Přehled důchodových dávek je základním nástrojem, který účastníkům a příjemcům umožňuje porozumět svým důchodovým nárokům v průběhu času a v rámci různých penzijních plánů. Měl by poskytovat jasné, komplexní a relevantní informace, které účastníkům a příjemcům umožní posoudit jejich finanční situaci a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění přiměřeného důchodu. V současné době neexistuje na úrovni členských států jednotný přístup, což spolu se skutečností, že si většina účastníků během své pracovní kariéry spoří na důchod u několika IZPP, vede k situaci, kdy se přehledy důchodových dávek liší formátem a prezentací, což omezuje srovnatelnost a sdružování údajů. Současná pravidla rovněž nevyžadují zahrnutí informací o nákladech, výkonnosti investic nebo o všech dostupných investičních možnostech a jim odpovídajících rizicích. Pro zvýšení transparentnosti a na podporu informovaného rozhodování je nutné zavést požadavky na podobu přehledu důchodových dávek a na poskytování informací o nákladech, návratnosti investic a investičních možnostech. Ze stejného důvodu je nutné zajistit větší standardizaci a pokud možno sladění s přehledem dávek PEPP uvedeným v článku 36 nařízení (EU) 2019/1238, přičemž je třeba zohlednit charakteristiky dávkově nebo příspěvkově definovaných penzijních plánů a specifika zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(34)Přetrvávající nedostatečná výkonnost IZPP může snížit hodnotu nabytých práv účastníků a příjemců a podkopat důvěru v doplňkové důchody. V souladu s prováděcími pokyny k doporučení OECD o základních zásadách regulace soukromého penzijního pojištění by měla být výkonnost srovnatelně zveřejňována a posuzována na základě jasných a objektivních referenčních hodnot odrážejících investiční politiku. V současné době neexistuje žádný harmonizovaný rámec pro informování účastníků a příjemců o nedostatečné výkonnosti. Aby se tento problém vyřešil, měly by být IZPP povinny neprodleně informovat svůj příslušný orgán a předložit důkazy o tom, že náklady a poplatky daného penzijního plánu jsou odůvodněné a přiměřené a že daný plán je v souladu s tolerancí jeho účastníků a příjemců vůči riziku. Pokud příslušný orgán není s takovým odůvodněním spokojen nebo pokud nedostatečná výkonnost přetrvává po dobu nejméně tří let, měly by IZPP o takové nedostatečné výkonnosti jasně informovat účastníky a příjemce, vysvětlit její příčiny a nastínit opatření k nápravě situace. Členské státy by měly zajistit stanovení objektivních referenčních hodnot pro posouzení nedostatečné výkonnosti.

(35)S rostoucí nadějí dožití může být pro účastníky a příjemce stále více nezbytné řešit riziko dlouhověkosti a spravovat důchodové úspory efektivně, tak aby dané osobě během výplatní fáze zajistily přiměřený příjem. Směrnice (EU) 2016/2341 ukládá IZPP povinnost poskytovat v období před odchodem do důchodu a v období vyplácení dávek obecné informace, avšak nespecifikuje typ informací potřebných k podpoře účastníků a příjemců při informovaném rozhodování během výplatní fáze. V zájmu zvýšení transparentnosti, srovnatelnosti a informovaného rozhodování by se proto na IZPP měly vztahovat minimální požadavky na zveřejňování informací ve výplatní fázi. Tyto informace by měly být jasné, přístupné a přiměřené s ohledem na rozdíly mezi jednotlivými státy a měly by zahrnovat možnosti výplaty, související náklady a poplatky, příslušné daně, rizika a prognózy, včetně variabilních anuit.

(36)Přechod od dávkově definovaných penzijních plánů k příspěvkově definovaným penzijním plánům přináší účastníkům a příjemcům větší finanční riziko, jelikož dávky s proměnlivou výší nahrazují dosavadní dávky, jejichž výše byla zaručena. Účastníci a příjemci často čelí složitému rozhodování o dávkách nebo investicích a jejich schopnost činit vhodná rozhodnutí může být omezena informační asymetrií, omezenými znalostmi nebo chápáním dané problematiky, předsudky v chování nebo složitým a nevhodným prostředím, v němž se vlastní rozhodování odehrává. Kombinací více možností se pro účastníky a příjemce dále zvyšuje obtížnost posouzení potenciálních dopadů jejich rozhodnutí. IZPP hrají klíčovou roli při ochraně dlouhodobých zájmů účastníků a příjemců prostřednictvím obezřetné správy aktiv a řádné správy a řízení. Aby se posílila důvěra v systém a zajistilo se, že investiční rozhodnutí zůstanou v souladu s nejlepšími zájmy účastníků, měly by být posíleny fiduciární povinnosti týkající se řízení rizik a investiční politiky. Aby se zvýšila ochrana a zajistilo se, že penzijní plány budou přinášet výsledky, které mohou účastníci a příjemci oprávněně očekávat, měla by se na IZPP vztahovat obecná povinnost řádné péče. Tato povinnost by měla vyžadovat, aby instituce jednaly čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu účastníků a příjemců, aby v dlouhodobém horizontu usilovaly o přiměřené, riziku přizpůsobené a nákladově efektivní výnosy a aby poskytovaly pokyny a záruky podporující informované a vhodné rozhodování s ohledem na povahu daného penzijního plánu, rizika, která nesou účastníci a příjemci, odpovědnost dané instituce a případně i úlohu sociálních partnerů a přispěvatelů.

(37)Zaměstnanecké důchody představují dlouhodobá ujednání, na která se pracovníci spoléhají, pokud jde o zajištění přiměřeného důchodového příjmu. Účastníci příspěvkově definovaných penzijních plánů čelí specifickým rizikům, jako jsou riziko nedostatečného důchodového příjmu, investiční riziko, náklady a poplatky, administrativní a správní rizika či nedostatečné znalosti. Aby bylo možné navrhnout vhodné investiční strategie a nabídnout vhodné investiční možnosti, které odpovídají schopnosti účastníků nést ztráty a jejich preferencím v oblasti rizika a výnosu, hrají IZPP hlavní úlohu při posuzování těchto rizik z hlediska účastníků a příjemců. Pro podporu informovaného rozhodování a ochranu zájmů účastníků by IZPP měly provádět dlouhodobá posouzení rizik, nabízet relevantní investiční možnosti a poskytovat klíčové informace, včetně všech nákladů a poplatků a prognóz, s přihlédnutím k rozdílům mezi jednotlivými státy.

(38)Aby bylo zajištěno, že účastníci a příjemci mohou účinně uplatňovat svá práva a domoci se spravedlivé a včasné nápravy, měly by IZPP zavést účinné postupy pro vyřizování stížností a poskytovat informace o dostupných mechanismech alternativního řešení sporů. Ze stejného důvodu by členské státy měly zřídit vhodné, nezávislé a nestranné subjekty pro alternativní řešení sporů, a to i pro přeshraniční případy, a zajistit, aby příslušné orgány mohly přijímat stížnosti na údajné porušení směrnice (EU) 2016/2341 a reagovat na ně.

(39)Rozdíly v pravomocích, nástrojích a postupech, které mají příslušné orgány v jednotlivých členských státech k dispozici, mohou bránit účinnému dohledu nad IZPP a včasné prevenci nebo nápravě protiprávního jednání. Bez pravomocí získávat potřebné informace, vyžadovat dodržování platných právních předpisů, přezkoumávat a hodnotit strategie, procesy a postupy hlášení IZPP nebo ukládat sankce nemusí být příslušné orgány schopny zajistit, aby IZPP udržovaly dostatečné finanční zdroje, dodržovaly požadavky na správu a řízení a požadavky v oblasti řízení rizik nebo byly schopny čelit nepříznivým událostem či změnám v hospodářských podmínkách. K řešení těchto rizik by členské státy měly zajistit, aby příslušné orgány měly veškeré potřebné pravomoci k získávání informací, provádění systematických a na rizicích založených přezkumů a posouzení, sledování zhoršující se finanční situace, pravidelnému dialogu v rámci dohledu, včasnému přijímání preventivních a nápravných opatření a ukládání účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí. 

(40)IZPP se výrazně liší z hlediska rozsahu, provozní efektivity a organizační struktury. Menší nebo roztříštěné IZPP se mohou potýkat s obtížemi při dosahování úspor z rozsahu, efektivním sdružování aktiv nebo optimalizaci provozní a investiční efektivity. Včasná identifikace strukturálních problémů a zranitelných míst je proto zásadní pro zajištění toho, aby IZPP mohly účastníkům a příjemcům dlouhodobě poskytovat hodnotu. Příslušné orgány hrají důležitou roli při podpoře strategických úvah IZPP o jejich dlouhodobé udržitelnosti, včetně aspektů, jako je rozsah činnosti, organizační uspořádání a potenciál pro konsolidaci nebo spolupráci, pokud se jedná o způsoby řešení zjištěných nedostatků. Příslušné orgány by proto měly vést s IZPP pravidelný strukturovaný dialog v rámci dohledu, během něhož by IZPP mohly zjistit potenciální nedostatky a zvážit strategické možnosti, včetně opatření ke zvýšení efektivity, zvětšení rozsahu a zlepšení v oblasti sdílení zdrojů, a zároveň si ponechat hlavní odpovědnost za zajištění toho, aby účastníci a příjemci obdrželi odpovídající důchodové dávky.

(41)Bez včasných, úplných a srovnatelných informací nemusí být příslušné orgány schopny posuzovat dodržování předpisů, sledovat rizika nebo účinně přijímat preventivní a nápravná opatření. K řešení tohoto problému by členské státy měly zajistit, aby příslušné orgány měly pravomoc požadovat po IZPP předložení všech informací nezbytných pro dohled, provádět kontroly na místě a získávat podrobné zprávy o nákladech, poplatcích a výnosnosti investic.

(42)Externí zajišťování klíčových funkcí nebo jiných činností ze strany IZPP může přinést úspory z rozsahu a zvýšit hodnotu nebo snížit náklady pro účastníky a příjemce. Může však také vytvářet další rizika a bránit účinnému dohledu. Bez přístupu k příslušným informacím a do obchodních prostor a bez spolupráce s poskytovateli služeb nemusí být příslušné orgány schopny sledovat externě zajišťované činnosti nebo zajistit dodržování předpisů. V zájmu řešení těchto rizik by členské státy měly zajistit, aby IZPP umožňovaly příslušným orgánům přístup k údajům a do prostor poskytovatelů služeb a provádění kontrol na místě, a to přímo, nebo prostřednictvím pověřených orgánů. IZPP by měly rovněž při dohledu plně spolupracovat. Aby byl zajištěn účinný přeshraniční dohled nad externě zajišťovanými funkcemi, měl by být orgán EIOPA schopen napomáhat příslušným orgánům při společných kontrolách na místě.

(43)Transparentní, srovnatelné a snadno dostupné informace o celkových ročních nákladech, dosavadní výkonnosti a rizikových profilech penzijních plánů provozovaných IZPP jsou nezbytné pro informované rozhodování účastníků a příjemců o jejich důchodovém spoření. Takto zveřejněné informace by mohly podpořit účinnost, nákladovou efektivitu a potenciál dosáhnout úspor z rozsahu, což by v konečném důsledku přineslo prospěch účastníkům a příjemcům. Pro zajištění srovnatelnosti a dostupnosti by příslušné orgány měly tyto informace zveřejnit na jediné veřejné internetové stránce pro všechny příslušné penzijní plány nebo investiční možnosti, a to alespoň za posledních deset let.

(44)Pokud jsou přeshraniční činnosti významné z hlediska trhu hostitelského členského státu a vyžadují úzkou spolupráci mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského členského státu, zejména jestliže existuje riziko, že by se IZPP mohla ocitnout ve finančních potížích k újmě účastníků a příjemců, měl by mít orgán EIOPA možnost zřídit a koordinovat platformy pro spolupráci podobně jako podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES 35 .

(45)Pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění mohou rovněž distribuovat zaměstnanecké penzijní produkty. Aby se zajistilo, že všem potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům budou poskytnuty rovnocenné informace a ochrana, měly by tyto pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění podléhat pravidlům týkajícím se informací, která jsou v souladu s pravidly platnými pro IZPP, včetně povinností týkajících se předávání informací do systémů evidence důchodů.

(46)Za účelem dosažení cílů stanovených ve směrnici (EU) 2016/2341 a v této směrnici by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o některé technické parametry ve směrnici (EU) 2016/2341 pocházející ze směrnice Rady 79/267/EHS, které se od svého zavedení nezměnily, jakož i o přehled důchodových dávek. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravných prací vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(47)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění ustanovení o vykazování výnosů z investic po odečtení investičních nákladů a všech nákladů a poplatků vzniklých v souvislosti s činností IZPP by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 180/2011 36 .

(48)Směrnice (EU) 2016/97 a (EU) 2016/2341 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(49)Změny směrnice (EU) 2016/2341 týkající se povolování IZPP by měly nahradit současný režim zápisu nebo povolení, aby se zajistily jednotné standardy dohledu v celé Unii. Bylo by však příliš zatěžující požadovat, aby všechny IZPP žádaly o nové povolení. Proto by členské státy měly stanovit, že IZPP, které již byly zapsány nebo povoleny podle uvedené směrnice, budou automaticky uznány.

(50)Na zpracování osobních údajů pro účely této směrnice se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Členské státy by měly zajistit, aby zpracování údajů prováděné v rámci uplatňování této směrnice plně respektovalo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES 37 , pokud je daná směrnice použitelná,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice (EU) 2016/2341

Směrnice (EU) 2016/2341 se mění takto:

1)Slova „zapsané nebo povolené“ se v celé směrnici nahrazují slovem „povolené“.

2)Slova „velikost, povaha, rozsah a složitost“ se v celé směrnici nahrazují slovy „povaha, rozsah a složitost“.

3)Slova „jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností“ se v celé směrnici nahrazují slovy „povaze, rozsahu a složitosti jejich činností“.

4)Článek 2 se mění takto:

a)v odstavci 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Pokud jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy IZPP zřízeny ve formě, v níž za jejich provoz a jednání jejich jménem odpovídají povolené subjekty, uplatňují členské státy tuto směrnici buď na uvedené IZPP, nebo, s výhradou odstavce 2, na takové povolené subjekty, nebo případně jak na tyto IZPP, tak i na tyto povolené subjekty.“;

b)doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3.    Pokud jsou podle odstavce 1 povolené subjekty odpovědné za provozování IZPP a jednají jejich jménem, členské státy zajistí, aby aktiva IZPP byla právně oddělena od aktiv povolených subjektů.

Pro účely prvního pododstavce platí, že pokud povolené subjekty uvedené v odst. 2 písm. b) provozují IZPP a jednají jejich jménem, členské státy neomezují tyto povolené subjekty usazené v jiném členském státě ve výkonu těchto činností.“

5)Články 3 a 4 se nahrazují tímto:

„Článek 3
Použití na IZPP provozující systémy sociálního zabezpečení

Na IZPP provozující také penzijní plány, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009, se tato směrnice použije, pokud jde o jejich činnosti v oblasti penzijního pojištění, na které se uvedená nařízení nevztahují. V takovém případě jsou pasiva a odpovídající aktiva vykazována odděleně a nelze je převádět do penzijních plánů, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, nebo opačným směrem.

Článek 4
Dobrovolné použití

Členské státy mohou použít některá nebo všechna ustanovení této směrnice na instituce, které bez ohledu na právní formu fungují na fondovém principu za účelem poskytování důchodových dávek a:

a)které jsou vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice podle čl. 2 odst. 2 písm. a) a d) nebo

b)na které se nevztahuje tato směrnice ani směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU a 2014/65/EU.

V případě institucí uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) mohou členské státy rozhodnout o použití ustanovení této směrnice pouze v rozsahu, v jakém je toto použití slučitelné s nařízeními (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009.

Pokud jsou v souladu s vnitrostátním právem instituce uvedené v prvním pododstavci provozovány povolenými subjekty odpovědnými za jednání jejich jménem, mohou členské státy rozhodnout, že tuto směrnici použijí buď na tyto instituce, nebo na tyto povolené subjekty odpovědné za jejich provoz a za jednání jejich jménem, nebo případně jak na tyto instituce, tak i na tyto povolené subjekty.

Členské státy se mohou rozhodnout použít články 11 a 11a podle tohoto článku, pouze pokud se uplatňují všechna ustanovení této směrnice.

Členské státy informují Komisi a orgán EIOPA, pokud využijí možnosti uvedené v prvním a druhém pododstavci, a upřesní druhy institucí nebo případně povolených subjektů, na které se využití těchto možností vztahuje, a ustanovení této směrnice, která se na ně použijí.

Komise tyto informace zveřejní.“

6)Článek 5 se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto:

„Malé IZPP“;

b) druhý pododstavec se zrušuje.

7)Článek 6 se mění takto:

a)v bodě 1 se slova „a která vykonává činnosti z toho přímo vyplývající“ nahrazují slovy „a která vykonává činnosti z toho přímo vyplývající, a pokud to vnitrostátní právo umožňuje, poskytuje osobní penzijní pojištění;“

b)bod 3 se nahrazuje tímto:

„3) „přispívajícím podnikem“ každý podnik nebo jiný subjekt, bez ohledu na to, zda zahrnuje jednu nebo více právnických nebo fyzických osob nebo se z nich skládá, který působí jako zaměstnavatel, profesní sdružení nebo subjekt nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jejich kombinace a který nabízí penzijní plán nebo platí příspěvky IZPP;“

c)bod 5 se nahrazuje tímto:

„5) „účastníkem“ jiná osoba než příjemce nebo potenciální účastník, jejíž předchozí nebo současná zaměstnanecká činnost ji opravňuje nebo bude opravňovat k pobírání důchodových dávek v souladu s ustanoveními penzijního plánu, s tou výjimkou, že pro účely hlav I, II, III, V a VI se „účastníkem“ rozumí rovněž střadatel v rámci osobního penzijního pojištění, pokud je poskytování osobního penzijního pojištění ze strany IZPP povoleno podle vnitrostátních právních předpisů;“

d)doplňují se nové body 20, 21 a 22, které znějí:

„20) „poskytovatelem služeb“ podnik, který IZPP pověřila externím zajišťováním činností, na něž se vztahuje tato směrnice;

21) „osobním penzijním produktem“ osobní penzijní produkt ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238*;

22) „systémem evidence důchodů“ digitální nástroj, obvykle zabezpečený internetový portál nebo mobilní aplikace, který jednotlivcům poskytuje přehled o jejich individuálních nabytých důchodových nárocích a prognózách budoucích dávek v rámci penzijních plánů, jichž je daná osoba účastníkem nebo příjemcem.

__________

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1238/oj).“

8)V článku 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud jsou IZPP podle vnitrostátních právních předpisů oprávněny poskytovat osobní penzijní produkty, jsou všechna aktiva a pasiva odpovídající činnosti v oblasti osobního penzijního pojištění vykazována odděleně a nelze je převádět do jiné činnosti dané instituce v oblasti penzijního pojištění.“

9)Vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a 
Právo usazování a volný pohyb služeb

1.    IZPP mají povoleno poskytovat služby v celé Unii v souladu s články 11 a 11a.

2.    Členské státy neomezují usazování IZPP na svém území.“

10)Článek 9 se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto:

„Povolení“;

b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Členské státy u každé IZPP se správním ústředím na jejich území zajistí, aby tato IZPP byla povolena příslušným orgánem a zapsána do vnitrostátního rejstříku.

Správním ústředím je místo, v němž se činí hlavní strategická rozhodnutí IZPP.

Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány v rámci povolování IZPP provedly obezřetnostní posouzení. Při tomto posouzení se zohlední povaha, rozsah a složitost činností dotyčné IZPP.

IZPP, které žádají o povolení, vypracují a příslušnému orgánu předloží obchodní plán pro všechny své plánované činnosti, v němž podrobně uvedou finanční zdroje, které mají k dispozici na pokrytí současných a budoucích provozních nákladů. Obchodní plán obsahuje prognózy příjmů a výdajů IZPP na nejméně tři roky a rozpis provozních nákladů IZPP, včetně případných distribučních a pořizovacích nákladů, a veškeré další skutečnosti, které příslušným orgánům umožní posoudit soulad s provozními požadavky.

Následné přijetí jednoho nebo více přispívajících podniků nevyžaduje, aby se IZPP podrobila novému povolovacímu řízení.“;

c)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a.    Každé rozhodnutí o odmítnutí vydat povolení musí být podrobně odůvodněno a oznámeno dotyčné IZPP.

Aniž je dotčen čl. 48 odst. 9, každý členský stát učiní opatření pro zajištění práva obrátit se na soud, pokud jeho příslušné orgány nevyřídily žádost o povolení do šesti měsíců ode dne jejího obdržení.“

11)Vkládá se nový článek 9a, který zní:

„Článek 9a 
IZPP s více přispěvateli

Členské státy zajistí, aby IZPP mohly provozovat různé penzijní plány, včetně plánů s různými investičními politikami, a přijímat finanční příspěvky od více přispívajících podniků v rámci jednoho penzijního plánu.

Prvním odstavcem není dotčeno rozhodnutí členského státu požadovat, aby plány s více přispívajícími podniky byly provozovány podle směrnice 2009/138/ES.“

12)Článek 10 se mění takto:

a)v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c) IZPP měla dostatečné finanční zdroje na pokrytí svých současných a budoucích provozních nákladů.“;

b)doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3.    Orgán EIOPA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1094/2010 pokyny k obezřetnostnímu posouzení, které se má provádět v rámci povolování IZPP, jakož i k požadavkům stanoveným v hlavách II a III.“

13)Článek 11 se mění takto:

a)odstavec 2 se zrušuje;

b)odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.    Domovské členské státy zajistí, aby IZPP oznámila svůj úmysl vykonávat přeshraniční činnost svému příslušnému orgánu.

Členské státy od IZPP vyžadují, aby v oznámení poskytly tyto informace:

a) název hostitelského členského státu nebo států, jež jsou v příslušných případech identifikovány přispívajícím podnikem nebo podniky;

b) název a místo správního ústředí přispívajícího podniku nebo podniků;

c) hlavní vlastnosti penzijního plánu nebo plánů, které mají být pro přispívající podnik nebo podniky provozovány.

4.    Členské státy zajistí, aby příslušný orgán domovského členského státu, kterému je podáno oznámení podle odstavce 3 a který nevydal odůvodněné rozhodnutí v tom smyslu, že správní struktura nebo finanční situace IZPP nebo dobrá pověst nebo odborná kvalifikace nebo praxe jejích vedoucích pracovníků nejsou slučitelné se zamýšlenými přeshraničními činnostmi, sdělil informace uvedené v odstavci 3 příslušnému orgánu hostitelského členského státu do dvou měsíců od obdržení těchto informací. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán hostitelského členského státu neprodleně potvrdil přijetí těchto informací. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán domovského členského státu písemně informoval IZPP o tom, že příslušný orgán hostitelského členského státu tyto informace obdržel.

Členské státy zajistí, aby příslušný orgán domovského členského státu vydal odůvodněné rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci do jednoho měsíce od obdržení všech informací uvedených v odstavci 3.“;

c)odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

„6.    Na IZPP provozující přeshraniční činnost se vztahuje informační povinnost uvedená v hlavě IV, kterou stanovil hostitelský členský stát ve vztahu k potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům, jichž se přeshraniční činnost týká, s výjimkou přehledu důchodových dávek uvedeného v článku 38, na který se vztahují harmonizovaná pravidla Unie podle odstavce 6 uvedeného článku.

7.    Než IZPP začne vykonávat přeshraniční činnost, příslušný orgán hostitelského členského státu se do jednoho měsíce od obdržení informací uvedených v odstavci 3 připraví na dohled nad příslušnými přeshraničními činnostmi. Tato příprava se týká požadavků sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž musí být penzijní plán financovaný přispívajícím podnikem v hostitelském členském státě provozován, a informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v hlavě IV, která se vztahuje na přeshraniční činnost. Kromě toho příslušný orgán hostitelského členského státu informuje pomocí prostředků uvedených v čl. 59 odst. 3 a 4 příslušný orgán domovského členského státu o právních předpisech uvedených v čl. 59 odst. 1, které jsou použitelné na jeho území. Příslušný orgán domovského členského státu neprodleně sdělí tuto informaci IZPP.“;

d)vkládá se nový odstavec 9a, který zní:

„9a.    Členské státy zajistí, aby všechny postupy a formality týkající se přeshraničních činností a postupů bylo možné snadno vyřídit elektronickými prostředky.“;

e)odstavec 10 se nahrazuje tímto:

„10.    Příslušný orgán hostitelského členského státu, který má důvod se domnívat, že IZPP, která vykonává činnost na jeho území, nedodržuje požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu týkající se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, o tom neprodleně informuje příslušný orgán domovského členského státu.

Příslušný orgán domovského členského státu ve spolupráci s příslušným orgánem hostitelského členského státu přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby IZPP zjištěné porušování ukončila.“;

f)v odstavci 11 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Členské státy zajistí, aby na jejich území mohly být IZPP doručeny právní dokumenty nezbytné k těmto opatřením.

Kromě toho může příslušný orgán domovského či hostitelského členského státu postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V tom případě může orgán EIOPA jednat v souladu s pravomocemi, jež mu svěřuje daný článek.“;

g)doplňují se nové odstavce 12 a 13, které znějí:

„12.    Odstavci 10 a 11 není dotčena pravomoc hostitelských členských států přijímat vhodná a nediskriminační nouzová opatření k prevenci nebo postihu protiprávního jednání na jejich území v situacích, kdy je nezbytně nutné okamžitě zasáhnout v zájmu ochrany práv účastníků a příjemců a kdy jsou rovnocenná opatření domovského členského státu nepřiměřená či nedostatečná. Tato pravomoc zahrnuje možnost zakázat IZPP, pokud se to ukáže nezbytným, provozovat v hostitelském členském státě činnost pro daný přispívající podnik.

13.    Jakékoli opatření přijaté podle odstavců 10 až 13, které zahrnuje omezení činností IZPP, musí být řádně odůvodněno a bez zbytečného odkladu sděleno dotčené IZPP. Příslušný orgán hostitelského členského státu, který takové opatření přijme, o něm rovněž informuje příslušný orgán domovského členského státu a v souvislosti s odst. 11 třetím pododstavcem také orgán EIOPA.“

14)Vkládá se nový článek 11a, který zní:

„Článek 11a 
Změny v oznámených informacích

1.    Členské státy zajistí, aby v případě změny kteréhokoli z údajů sdělených podle čl. 11 odst. 3 písm. b) nebo c) IZPP písemně oznámila tuto změnu příslušným orgánům domovského a hostitelského členského státu nejméně jeden měsíc před provedením takové změny, aby příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu mohly splnit své povinnosti podle článku 11.

2.    Členské státy zajistí, aby v případech, kdy účastníci a příjemci plně nesou investiční riziko, podléhalo oznámení jednoho nebo více dalších přispívajících podniků u dříve oznámeného penzijního plánu nebo nepodstatných změn charakteristik tohoto plánu zjednodušenému oznamovacímu postupu.“

15)Článek 12 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.    Členské státy zajistí, aby převádějící IZPP poskytla dotčeným účastníkům a příjemcům a v příslušných případech jejich zástupcům informace o podmínkách převodu včas a před podáním žádosti uvedené v odstavci 4.“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.     Tento přeshraniční převod podléhá předchozímu schválení:

a) prostou většinou dotčených účastníků a příjemců nebo v příslušných případech prostou většinou jejich zástupců a

b) v příslušných případech přispívajícího podniku.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) se prostá většina vypočítá na základě obdržených odpovědí.

Členské státy mohou stanovit, že pro schválení převodu musí být dosaženo prahové hodnoty účasti až 25 % dotčených účastníků a příjemců.“;

c)v odstavci 11 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě, že převod povede k přeshraniční činnosti, příslušný orgán domovského členského státu převádějící IZPP informuje o požadavcích sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž musí být penzijní plán provozován, a o informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v hlavě IV, která se vztahuje na přeshraniční činnost, také příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP. Tyto informace musí být sděleny do dalších čtyř týdnů.“

16)Doplňuje se nový článek 12a, který zní:

„Článek 12a 
Vnitrostátní převody

Členské státy zajistí, aby se převody veškerých závazků, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, vyplývajících z penzijního plánu nebo jejich části mezi IZPP povolenými v témže členském státě řídily jednoduchými a transparentními postupy, které zajistí ochranu účastníků a příjemců a trvalé řádné řízení dotčených penzijních plánů.

Takové převody podléhají předchozímu schválení příslušným orgánem, který ověří alespoň všechny následující skutečnosti:

a) že předložené informace jsou úplné a přesné;

b)že správní struktura, finanční situace a dobrá pověst či odborná kvalifikace a praxe osob, které dotyčné IZPP skutečně řídí, jsou slučitelné se zamýšleným převodem;

c) že jsou přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců;

d) že převáděná aktiva jsou dostatečná a přiměřená k pokrytí souvisejících závazků, technických rezerv a dalších práv a povinností.

Pokud členský stát podmiňuje vnitrostátní převody předchozím schválením ze strany dotčených účastníků a příjemců, nesmí být schvalovací postup přísnější než postup stanovený v čl. 12 odst. 3.“

17)V článku 13 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.    Domovský členský stát zajistí, aby IZPP provozující penzijní plány neustále vytvářely pro kompletní škálu svých plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, a pokud to vnitrostátní právní předpisy umožňují, plánů osobního penzijního pojištění distribuovaných prostřednictvím IZPP přiměřený objem pasiv odpovídající finančním závazkům vyplývajícím z jejich portfolia stávajících důchodových smluv.

2.    Domovský členský stát zajistí, aby IZPP provozující penzijní plány, které poskytují krytí biometrických rizik nebo zaručují buď výnos investic, nebo určitou výši dávek, vytvořily dostatečné technické rezervy pro kompletní škálu takových plánů.“

18)Článek 14 se mění takto:

a)odstavec 2 se mění takto:

i)v prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„Domovské členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly nezbytné pravomoci k tomu, aby na časově omezené období povolily IZPP nemít dostatečná aktiva k pokrytí technických rezerv. V tomto případě příslušné orgány od IZPP vyžadují, aby přijala konkrétní a proveditelný plán obnovy s harmonogramem k zajištění opětovného splnění požadavků odstavce 1. Uvedený plán musí splňovat tyto podmínky:“;

ii)doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Časově omezené období uvedené v návětí prvního pododstavce je stanoveno vnitrostátními právními předpisy a v žádném případě nepřekročí deset let.“;

b)odstavec 3 se zrušuje.

19)Článek 16 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    S cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění, a pokud to vnitrostátní právní předpisy umožňují, i osobního penzijního pojištění požadují členské státy po všech IZPP uvedených v čl. 15 odst. 1, které jsou povoleny na jejich území, aby měly vždy dostatečnou disponibilní míru solventnosti pro veškerou svou činnost odpovídající alespoň požadavkům této směrnice.“;

b)v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Hodnota uvedená v prvním pododstavci písm. a) nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi příslušnými pojistnými částkami životního pojištění, zaměstnaneckého penzijního pojištění, a pokud to vnitrostátní právní předpisy umožňují, osobního penzijního pojištění na jedné straně a matematickými rezervami pro všechna pojištění, pro které je metoda zillmerizace možná, na straně druhé. Rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv.“

20)V článku 17 se doplňuje nový odstavec 7, který zní:

„7.    Komisi je v souladu s článkem 64a svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny číselných a procentních hodnot uvedených v tomto článku a v článku 18.“

21)Vkládá se nový článek 18a, který zní:

„Článek 18a 
Interní zátěžové testy

1.    Příslušné orgány domovských členských států vyžadují, aby IZPP provozující penzijní plány v případech, kdy IZPP samotná, a nikoliv přispívající podnik upisuje závazek ke krytí biometrických rizik nebo zaručuje určitý výnos investic či výši dávek, prováděly nejméně jednou za tři roky zátěžový test, aby posoudily svou schopnost plnit své závazky vůči účastníkům a příjemcům, a to i podle scénářů představujících nepříznivý tržní a demografický vývoj.

Bez ohledu na první pododstavec má příslušný orgán domovského členského státu pravomoc požadovat, aby IZPP prováděla zátěžové testy častěji, a to alespoň v případě, kdy z výsledků zátěžových testů z předchozích let vyplývá riziko, že v příštích deseti letech nebude mít dostatečná a vhodná aktiva k pokrytí technických rezerv.

Členské státy mohou rovněž od IZPP vyžadovat, aby posoudila, zda její předpokládaná disponibilní míra solventnosti převyšuje její požadovanou míru solventnosti, případně vyšší úroveň regulatorního kapitálu požadovanou vnitrostátními právními předpisy podle článku 15.

2.    Pro účely odstavce 1 vypracují IZPP prognózy aktiv a pasiv na příštích deset účetních období od data poslední účetní závěrky, a to podle každého z následujících scénářů:

a)základního scénáře spočívajícího v pokračování hospodářských podmínek existujících k datu poslední účetní závěrky;

b)nepříznivého scénáře spočívajícího v trvalém relativním poklesu úrokových sazeb o 40 % nebo absolutním poklesu o 0,75 procentního bodu, podle toho, co je závažnější, aniž by úrokové sazby klesly pod 0 % nebo překročily 3,5 %;

c)nepříznivého scénáře spočívajícího v poklesu výnosů z investic do neodepisovatelných aktiv o 30 %;

d)snížení úmrtnosti účastníků a příjemců ve všech věkových kategoriích o 10 %.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy požadovat, aby IZPP:

a)vypracovaly prognózy na více než deset účetní období;

b)vypracovaly prognózy podle nepříznivých scénářů, které jsou závažnější než scénáře uvedené v prvním pododstavci písm. b), c) nebo d);

c)vypracovaly prognózy podle dalších zátěžových scénářů.

3.    Pokud výsledky zátěžového testu uvedeného v odstavci 1 naznačují, že podle kteréhokoli ze scénářů uvedených v odstavci 2 by IZPP v kterémkoli roce zahrnutém do prognóz neměla dostatečná aktiva ke krytí technických rezerv nebo případně dostatečnou disponibilní míru solventnosti ke splnění požadované míry solventnosti nebo jakékoli vyšší úrovně regulatorního kapitálu požadované vnitrostátními právními předpisy podle článku 15, členské státy zajistí, aby příslušný orgán vyžadoval od IZZP předložení konvergenčního plánu.

Tento konvergenční plán stanoví opatření, která má IZPP v úmyslu přijmout, aby během období, kterého se týkají zmíněné prognózy, obnovila svou schopnost udržovat dostatečná aktiva ke krytí technických rezerv nebo případně mít disponibilní míru solventnosti převyšující požadovanou míru solventnosti, a to ve všech scénářích uvedených v odstavci 2.

Členské státy zajistí, aby IZPP tento konvergenční plán předložila příslušnému orgánu do tří měsíců ode dne provedení zátěžového testu.

Pokud není konvergenční plán předložen do tří měsíců nebo pokud neobsahuje věrohodná opatření k řešení nedostatečného financování nebo případně nedostatečné úrovně disponibilní míry solventnosti zjištěných v zátěžovém testu, členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc požadovat, aby IZPP udržovala vyšší disponibilní míru solventnosti.

4.    Odstavec 3 se nepoužije v případě, že je IZPP podle čl. 14 odst. 2 povoleno nemít po časově omezené období dostatečná aktiva k pokrytí technických rezerv. V takovém případě členské státy zajistí, aby plán obnovy přijatý podle čl. 14 odst. 2 odrážel výsledek zátěžového testu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku a aby byl v případě potřeby odpovídajícím způsobem aktualizován, zejména při stanovení příslušných opatření a lhůty pro obnovení plného kapitálového krytí.

5.    Členské státy se mohou rozhodnout, že odstavce 1 až 3 nepoužijí, pokud požadují, aby IZPP nacházející se na jejich území disponovaly regulatorním kapitálem ve výši přesahující požadovanou míru solventnosti uvedenou v článku 17, a to za předpokladu, že jsou tyto požadavky na regulatorní kapitál založeny na riziku, přinejmenším pokud jde o tržní riziko a riziko dlouhověkosti.“

22)Článek 19 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

a)návětí se nahrazuje tímto:

„1.    Členské státy vyžadují od IZPP povolených na jejich území, aby investovaly v souladu se zásadou obezřetnosti, a zejména v souladu s těmito pravidly:“;

b)písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) v rámci zásady obezřetnosti musí IZPP při svých investičních rozhodnutích zohlednit rizika týkající se udržitelnosti, jak jsou definována v čl. 2 bodě 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088*, a za tímto účelem musí IZPP zohlednit potenciální dlouhodobý dopad své investiční strategie a svých rozhodnutí na faktory udržitelnosti ve smyslu čl. 2 bodu 24 nařízení (EU) 2019/2088. To se provádí přiměřeným způsobem s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.“;

c)písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) aktiva se investují hlavně na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech nebo v organizovaných obchodních systémech;“

b)vkládají se nové odstavce 1a až 1d, které znějí:

„1a.    Členské státy vyžadují, aby IZPP s ohledem na celé portfolio aktiv investovaly pouze do aktiv a nástrojů, jejichž rizika je dotyčná IZPP schopna řádně určit, kvantifikovat, sledovat, řídit, kontrolovat a vykazovat a náležitě zohlednit při posuzování svých celkových potřeb financování a při posuzování rizik pro účastníky a příjemce v souvislosti s výplatou jejich důchodových dávek v souladu s článkem 28.

1b.    Členské státy vyžadují, aby aktiva držená ke krytí technických rezerv byla rovněž investována způsobem odpovídajícím povaze a době trvání závazků, které daná IZPP přijala.

1c.    Členské státy vyžadují, aby investiční rozhodnutí IZPP odrážela preference účastníků a příjemců v oblasti udržitelnosti, pokud jsou IZPP schopny tyto preference účastníků posoudit a pokud jsou tyto preference v souladu s investičními zásadami uvedenými v odstavci 1.

1d.    Pro účely odstavce 1c se preferencemi v oblasti udržitelnosti rozumí rozhodnutí účastníka, příjemce nebo potenciálního účastníka o tom, zda a případně v jakém rozsahu má být do jeho investice začleněn jeden nebo více z následujících finančních nástrojů:

a)finanční nástroj, u něhož zákazník nebo potenciální zákazník určí, že se minimální podíl investuje do environmentálně udržitelných investic ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852**;

b)finanční nástroj, u něhož zákazník nebo potenciální zákazník určí, že se minimální podíl investuje do udržitelných investic ve smyslu čl. 2 bodu 17 nařízení (EU) 2019/2088;

c)finanční nástroj, který zohledňuje hlavní nepříznivé dopady na faktory udržitelnosti ve smyslu čl. 2 bodu 24 nařízení (EU) 2019/2088, přičemž kvalitativní nebo kvantitativní prvky prokazující toto zohlednění určuje zákazník nebo potenciální zákazník.“;

c)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„V souladu s ustanoveními odstavců 1 až 5 mohou členské státy zmocnit příslušný orgán, aby pro IZPP povolené na jejich území stanovil podrobnější pravidla, pokud jsou odůvodněna obezřetností.

Všechna taková pravidla se použijí pouze v případě, že investiční riziko nesou účastníci a příjemci. V takových případech však nesmí být IZPP bráněno v:

a) investování do výše až 70 % aktiv pokrývajících technické rezervy nebo celého portfolia u plánů, ve kterých účastníci nesou investiční rizika, do akcií, obchodovatelných cenných papírů, se kterými se nakládá jako s akciemi, a dluhopisů vydávaných podniky, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo prostřednictvím mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů, a v rozhodování o relativní váze těchto cenných papírů v jejich investičním portfoliu;

b) investování do výše až 30 % aktiv pokrývajících technické rezervy do aktiv vedených v jiných měnách, než jsou měny, ve kterých jsou vyjádřena pasiva;

c) investování do nástrojů, které mají dlouhodobý investiční horizont a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech;

d) investování do nástrojů emitovaných nebo zaručených EIB v rámci Evropského fondu pro strategické investice, evropských fondů dlouhodobých investic, evropských fondů sociálního podnikání a evropských fondů rizikového kapitálu.“;

d)odstavce 7 a 8 se zrušují;

___________________________________________

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2019/2088/oj ).

**    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2020/852/oj ).

23)Článek 21 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Členské státy požadují, aby všechny IZPP měly účinný systém správy a řízení, který umožňuje řádné a obezřetné řízení jejich činností. Tento systém musí mít alespoň:

a)náležitou a transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností;

b)účinný systém pro zajištění předávání informací a řízení střetů zájmů.

Tento systém správy a řízení zajistí, aby byly při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory správy a řízení týkající se investičních aktiv, a bude podléhat pravidelným vnitřním přezkumům.

Tyto vnitřní přezkumy posoudí přiměřenost složení, účinnosti a vnitřního řízení správního, řídícího nebo dozorčího orgánu s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činnostmi IZPP.“;

b)odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.    Členské státy zajistí, aby IZPP v písemné formě stanovily a uplatňovaly zásady týkající se řízení rizik, vnitřní kontroly, interního auditu, odměňování a v příslušných případech pojistněmatematických a externě zajišťovaných činností a aby tyto zásady byly prováděny. Takto stanovené zásady podléhají předchozímu schválení řídícím orgánem nebo dozorčím orgánem IZPP a musí být alespoň jednou za tři roky přezkoumány a upraveny s ohledem na jakoukoli významnou změnu v dotyčném systému nebo oblasti.

4.    Členské státy zajistí, aby IZPP měly zaveden účinný systém vnitřní kontroly. Uvedený systém zahrnuje správní a účetní postupy, rámec vnitřní kontroly a vhodné mechanismy podávání zpráv na všech úrovních IZPP a funkci zajišťování shody s předpisy.“;

c)vkládá se nový odstavec 4a, který zní:

„4a. Funkce zajišťování shody s předpisy zahrnuje poskytování poradenství správnímu, řídícímu nebo kontrolnímu orgánu ohledně dodržování právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice. Posuzuje rovněž možný dopad případných změn právního prostředí na činnost příslušné IZPP a zjišťuje a posuzuje riziko nedodržení předpisů.“;

d)v odstavci 6 se zrušuje druhá a třetí věta;

e)doplňují se odstavce 7 až 10, které znějí:

„7.    Pokud existuje potenciální nebo skutečný střet zájmů vyplývající ze vztahu mezi IZPP a jejím poskytovatelem služeb, členské státy vyžadují, aby osoby, které IZPP skutečně řídí, přijímaly nezávislá rozhodnutí výhradně v zájmu účastníků a příjemců.

8.    Členské státy vyžadují, aby IZPP a případně jejich příslušné nominační výbory při výběru členů řídícího nebo dozorčího orgánu zohledňovaly široký soubor vlastností a schopností a zajistily vyvážené zastoupení žen a mužů.

Členské státy vyžadují, aby IZPP a případně jejich příslušné nominační výbory zavedly politiku, která v rámci řídícího nebo dozorčího orgánu podporuje rozmanitost a začlenění. Tato politika v příslušných případech zohledňuje skutečnost, že správní, řídící nebo dozorčí orgán zahrnuje zástupce sociálních partnerů, a je uplatňována způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.

Členské státy rovněž vyžadují, aby tato politika stanovila jednotlivé kvantitativní cíle týkající se genderové vyváženosti způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP. Tato cílová hodnota zohledňuje členy řídícího nebo dozorčího orgánu, kteří jsou vybráni přispěvatelem IZPP, a nevztahuje se na IZPP, u nichž je počet členů řídícího nebo dozorčího orgánu, kteří jsou vybráni přispěvatelem IZPP, tři nebo méně.

9.    Členské státy vyžadují, aby IZPP zveřejňovaly ve výročních zprávách cíl pro genderově vyvážené zastoupení nedostatečně zastoupeného pohlaví v řídícím nebo dozorčím orgánu, politiku zaměřenou na zvýšení počtu osob nedostatečně zastoupeného pohlaví v řídícím nebo dozorčím orgánu a informace o jejím provádění.

10.    Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly k dispozici vhodné prostředky, metody a pravomoci pro ověřování systému správy a řízení IZPP a pro vyhodnocování vznikajících rizik zjištěných těmito IZPP, která mohou ovlivnit jejich finanční zdraví.

Členské státy zajistí, aby měly jejich příslušné orgány pravomoci nezbytné k tomu, aby mohly vyžadovat zlepšení a posílení systému správy a řízení za účelem zajištění dodržení požadavků stanovených v článcích 20 až 32.“

24)Článek 22 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Členské státy po IZPP vyžadují, aby zajistily, že osoby, které IZPP skutečně řídí, správní, řídící či dozorčí orgány, osoby, které vykonávají klíčové funkce, a v příslušných případech osoby nebo subjekty, jež externě zajišťují výkon klíčové funkce v souladu s článkem 31, při plnění svých úkolů splňují následující požadavky:

a) požadavek způsobilosti:

i) v případě osob, které IZPP skutečně řídí, to znamená, že mají odpovídající kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní zajistit řádné a obezřetné řízení IZPP, což zahrnuje znalosti a schopnosti, které jim umožňují řešit různé úrovně rizik, jimž jsou účastníci a příjemci vystaveni v závislosti na povaze penzijních plánů, jichž jsou součástí;

ii) v případě osob, které vykonávají klíčové pojistněmatematické funkce nebo funkce interního auditu, to znamená, že mají odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní řádný výkon jejich klíčových funkcí;

iii) v případě osob, které vykonávají jiné klíčové funkce, to znamená, že mají odpovídající kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní řádný výkon jejich klíčových funkcí;

iv) v případě správních, řídících nebo dozorčích orgánů to znamená, že jejich členové mají kolektivně odpovídající kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní plnit jejich povinnosti;

b) požadavek bezúhonnosti: mají dobrou pověst a jsou čestné.“;

b)vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a.    Členské státy vyžadují, aby IZPP oznamovaly svým příslušným orgánům veškeré změny totožnosti osob uvedených v odstavci 1 spolu s důvody těchto změn a veškerými informacemi potřebnými k posouzení, zda jsou nově jmenované osoby způsobilé a bezúhonné.

1b.    Členské státy vyžadují, aby IZPP oznamovaly svým příslušným orgánům, pokud kterákoli osoba uvedená v odstavci 1 přestala splňovat požadavky stanovené v uvedeném odstavci nebo byla z tohoto důvodu nahrazena.“;

c)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly průběžně posuzovat, zda osoby uvedené v odstavci 1 splňují požadavky stanovené v odstavci 1 a zda existuje jakýkoli skutečný nebo potenciální střet zájmů a jak se mu předchází nebo jak je řešen.“;

d)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.    Pokud osoba, která IZPP skutečně řídí nebo má jiné klíčové funkce, nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1, mají příslušné orgány pravomoc požadovat, aby IZPP takovou osobu z této funkce odvolala.“

25)V čl. 23 odst. 3 se doplňují nová písmena h) a i), která znějí:

„h) v politice odměňování je uvedeno, jak IZPP zohledňuje začlenění rizik týkajících se udržitelnosti ve smyslu čl. 2 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 do systému řízení rizik;

i)politiky a postupy odměňování jsou objektivní a nediskriminační a jsou založeny na zásadě stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.“

26)V čl. 25 odst. 2 se návětí nahrazuje tímto:

„Systém řízení rizik se způsobem, který odpovídá povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP, vztahuje na rizika, která mohou vzniknout v IZPP nebo podnicích, jež případně vykonávají externě zajišťované úkoly nebo činnosti IZPP, alespoň v těchto oblastech:“.

27)Článek 26 se nahrazuje tímto:

„Článek 26
Funkce interního auditu

1.    Členské státy vyžadují, aby IZPP způsobem, který odpovídá povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, vytvořily účinnou funkci interního auditu.

Funkce interního auditu zahrnuje hodnocení vhodnosti a účinnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků systému správy a řízení, včetně případných externě zajišťovaných činností.

2.    Veškerá zjištění a doporučení vnitřního auditu se oznamují správnímu, řídícímu nebo kontrolnímu orgánu, který stanoví, jaká opatření budou ve vztahu ke každému zjištění a doporučení vnitřního auditu přijata, a zajistí, aby byla tato opatření provedena.“

28)Článek 28 se mění takto:

a)v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy zajistí, aby IZPP písemně formulovaly politiku pro vlastní posuzování rizik, která obsahuje procesy a postupy pro provádění takového posouzení, jakož i jeho četnost a metody.“;

b)odstavec 2 se mění takto:

i)návětí se nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby posouzení rizik uvedené v odstavci 1 s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP zahrnovalo:“;

ii)doplňují se nová písmena i), j) a k), která znějí:

„i) posouzení toho, jak rizika, kterým IZPP je nebo by mohla být vystavena, odpovídají přípustným odchylkám rizik schváleným správním, řídícím nebo dozorčím orgánem IZPP;

j)posouzení uvedené v čl. 44b odst. 2;

k)posouzení úspor z rozsahu a opatření ke zvýšení efektivity, včetně účasti na strukturách sdruženého investování, sdílených službách nebo převodech, a jejich dopadu na účastníky a příjemce.“;

iii)doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. i) členské státy vyžadují, aby v případech, kdy v souladu s podmínkami daného penzijního plánu nesou rizika účastníci a příjemci, byla zvážena rizika a přípustné odchylky rizik z pohledu účastníků a příjemců, přičemž se zohlední jejich schopnost nést riziko a jejich ochota riskovat.“

29)V článku 30 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Členské státy vyžadují, aby prohlášení stanovilo pro každý penzijní plán jasné investiční cíle, které jsou v souladu s jeho cílem, pokud jde o důchodový příjem, a aby stanovilo celkové cíle výkonnosti daného plánu a prostředky sledování výkonnosti. V prohlášení se rovněž uvede, kdy a v jakém rozsahu lze tolerovat odchylky od strategie umisťování aktiv a výkonnostních cílů. Investiční politika zahrnuje také veškerá zastřešující rozhodnutí týkající se taktického umisťování aktiv, výběru cenných papírů a provádění obchodů.

Prohlášení se rovněž zabývá otázkou, zda, proč, v jakém rozsahu a jakým způsobem budou využívány složitější třídy aktiv, včetně alternativních tříd aktiv, a stanoví přiměřený rozsah expozice vůči riziku protistrany.

Členské státy zajistí, aby IZPP stanovila postupy a kritéria pro přezkum účinnosti investiční politiky a pro rozhodnutí o tom, zda je nutné provést změny této politiky, jejích prováděcích postupů nebo rozhodovací struktury.

Prohlášení přijímá správní, řídící nebo dozorčí orgán IZPP. Pokud IZPP spravuje různé penzijní plány, vypracuje pro každý z nich samostatné prohlášení o investiční politice.

Členské státy zajistí, aby u penzijních plánů, v nichž mají účastníci právo vybrat si konkrétní investici, prohlášení uvádělo přiměřenou škálu investičních možností, včetně standardní možnosti, klasifikovalo tyto možnosti podle povahy a míry investičního rizika, které účastníci nesou, a zajistilo, aby byly k dispozici dostatečné informace umožňující informovaná investiční rozhodnutí.“

30)Článek 31 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Členské státy povolí nebo uloží IZPP povoleným na jejich území, aby svěřily jakoukoli činnost včetně klíčových funkcí a řízení těchto IZPP zcela nebo zčásti poskytovatelům služeb jednajícím jménem těchto IZPP, a to za předpokladu, že ujednání o externím zajišťování činností jsou v souladu s odstavci 2 až 7.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.    Členské státy zajistí, aby IZPP, jež externě zajišťují klíčové funkce, řízení těchto IZPP či jiné činnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, uzavřely s poskytovatelem služeb právně vymahatelnou písemnou dohodu. Tato dohoda musí obsahovat rozpis přímých a nepřímých nákladů a musí jasně vymezit práva a povinnosti IZPP a poskytovatele služeb. Pro případ možného střetu zájmů s poskytovatelem služeb musí IZPP zdokumentovat a zavést postupy pro předcházení střetům zájmů nebo jejich řešení.“;

c)odstavec 7 se zrušuje.

31)Článek 33 se mění takto:

a)odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.    V případě penzijního plánu, kde účastníci a příjemci plně nesou investiční riziko, příslušný orgán domovského členského státu od IZPP vyžaduje, aby pro každý takový penzijní plán jmenovala jednoho depozitáře, kterého pověří úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 34 a 35, nebo pokud IZPP sama uchovává aktiva podle čl. 34 odst. 2, vyžaduje, aby IZPP měla správce, který plní povinnosti dohledu podle článku 35 a je oznámen příslušnému orgánu.

Pro účely prvního pododstavce platí, že jako depozitář daného plánu nesmí jednat IZPP ani případně povolený subjekt uvedený v čl. 2 odst. 1.

2.    U každého penzijního plánu, v němž účastníci a příjemci nenesou plně investiční riziko, může domovský členský stát po IZPP vyžadovat, aby pro každý penzijní plán jmenovala jednoho depozitáře, kterého pověří buď úschovou aktiv, nebo úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 34 a 35.

3.    Není-li v této kapitole stanoveno jinak, použije se pro jmenování depozitáře odpovídajícím způsobem kapitola IV směrnice 2009/65/ES.

Členské státy neomezují IZPP ve jmenování depozitářů usazených v jiném členském státě.“

32)Článek 34 se nahrazuje tímto:

„Článek 34
Úschova aktiv a odpovědnost depozitáře

1.    Není-li v této kapitole stanoveno jinak, použije se pro plnění úkolů depozitářů v souvislosti s úschovou aktiv a odpovědností depozitáře odpovídajícím způsobem kapitola IV směrnice 2009/65/ES.

2.    Není-li pro účely úschovy aktiv jmenován žádný depozitář, vyžaduje se po IZPP alespoň, aby:

a) zajistily, že je s finančními nástroji nakládáno s náležitou péčí a že jsou tyto nástroje dostatečně chráněny;

b) vedly záznamy, které jim umožňují kdykoli a bez prodlení identifikovat všechna aktiva;

c) přijaly nezbytná opatření k předcházení střetům zájmů v souvislosti s úschovou aktiv;

d) informovaly na požádání příslušné orgány o tom, jakým způsobem jsou aktiva uschována.“

33)V článku 35 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.    Není-li v této kapitole stanoveno jinak, použije se pro povinnosti depozitáře v oblasti dohledu odpovídajícím způsobem kapitola IV směrnice 2009/65/ES.“

34)Název hlavy IV se nahrazuje tímto:

„HLAVA IV 
INFORMACE PŘEDÁVANÉ POTENCIÁLNÍM ÚČASTNÍKŮM, ÚČASTNÍKŮM A PŘÍJEMCŮM A PRAVIDLA OBCHODNÍHO CHOVÁNÍ“.

35)Článek 36 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    S ohledem na povahu vytvořeného penzijního plánu členské státy zajistí, aby každá IZPP povolená na jejich území, která provozuje plány zaměstnaneckého penzijního pojištění, poskytovala:

a) potenciálním účastníkům: alespoň informace stanovené v článku 41;

b) účastníkům: alespoň informace stanovené v článcích 37 až 40, 41a, 42 a 44 a

c) příjemcům: alespoň informace stanovené v článcích 37, 41a, 43 a 44.

Pokud jsou podle vnitrostátního práva IZPP oprávněny poskytovat osobní penzijní produkty, členské státy zajistí, aby každá IZPP povolená na jejich území, která poskytuje tyto produkty, přičemž se však nejedná se o panevropský osobní penzijní produkt ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2019/1238, poskytovala potenciálním střadatelům, střadatelům a příjemcům v rámci osobního důchodového spoření informace, které jsou jasné, pravdivé, nezavádějící a které odpovídají povaze produktu a distribučního kanálu a charakteristikám střadatele nebo příjemce. Tyto informace musí zajistit úroveň transparentnosti a ochrany, která je rovnocenná úrovni vyžadované vnitrostátními právními předpisy pro distribuci osobních penzijních produktů jinými subjekty nebo institucemi, alespoň pokud jde o následující skutečnosti:

a) totožnost, právní forma a status povolení IZPP;

b) hlavní charakteristiky, náklady a rizika nabízeného osobního penzijního produktu;

c) existence a povaha případně poskytnutého poradenství nebo doporučení;

d) povaha případné odměny obdržené v souvislosti s produktem;

e) postupy pro podávání stížností a zjednávání nápravy.

Členské státy mohou tyto požadavky upravit tak, aby odrážely specifické rysy IZPP a rozmanitost distribučních kanálů osobních penzijních produktů.“;

b)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

„4.    Orgán EIOPA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1094/2010 pokyny k informacím, které mají být poskytnuty podle článků 41, 42 a 43.“

36)V čl. 37 odst. 1 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g) dosavadní výkonnost investic souvisejících s penzijním plánem, a to minimálně za desetileté období, nebo za všechny roky fungování penzijního plánu, je-li toto období kratší deseti let, jestliže účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí;“.

37)Doplňuje se nový článek 37a, který zní:

„Článek 37a 
Systémy evidence důchodů

1.    Členské státy zajistí, aby v případě, že jsou zavedeny systémy evidence důchodů, tyto systémy zahrnovaly i důchodové nároky, které spravují IZPP.

2.    Pro účely odstavce 1 členské státy zajistí, aby IZPP předávaly do systémů evidence důchodů, pokud byly zřízeny, veškeré informace nezbytné k tomu, aby účastníci a příjemci měli ucelený, spolehlivý a aktuální přehled o svých zaměstnaneckých a osobních důchodových nárocích, které IZPP spravuje.

3.    Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 2 byly předávány ve standardizovaném, strojově čitelném a interoperabilním formátu, který umožňuje systémům evidence důchodů uceleným a srovnatelným způsobem soustřeďovat údaje o nabytých právech, akumulovaném kapitálu a předpokládaných dávkách.

4.    Členské státy zajistí, aby IZPP zůstaly plně odpovědné za úplnost a přesnost předávaných údajů a za plnění všech komunikačních povinností stanovených v tomto článku.

5.    Členské státy zajistí, aby příslušné orgány sledovaly a prosazovaly dodržování tohoto článku a přijaly nápravná opatření v případech, kdy IZPP neposkytnou úplné, přesné nebo včasné informace.

6.    Formát a struktura informací, které mají být předávány do systémů evidence důchodů, musí být v souladu s formátem a strukturou stanovenými v nařízení v přenesené pravomoci přijatém podle článku 38.“

38)Článek 38 se mění takto:

a)odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.    Členské státy po IZPP vyžadují, aby vypracovaly stručný dokument obsahující klíčové informace pro každého účastníka. Tento dokument obsahuje informace o míře rizika, které účastník nese, a zohledňuje specifickou povahu vnitrostátních důchodových systémů a relevantních vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů (dále jen „přehled důchodových dávek“). Název tohoto dokumentu musí obsahovat slova „přehled důchodových dávek“.

2.    Výrazně musí být uvedeno přesné datum a období, k němuž se informace uvedené v přehledu důchodových dávek vztahují.

3.    Členské státy vyžadují, aby informace obsažené v přehledu důchodových dávek byly přesné, aktuální, odpovídaly učiněným rozhodnutím a byly úplné. Aby byly snadno srozumitelné, musí být informace předkládány strukturovaně a musí se řídit zásadami vhodné grafické úpravy. Přehled důchodových dávek je každému účastníkovi poskytován nejméně jednou ročně, bezplatně, v tištěné nebo elektronické podobě, včetně trvalého nosiče nebo prostřednictvím internetových stránek, podle preferencí daného účastníka. Tyto preference je nutné zjistit alespoň na začátku vzniku účasti.“;

b) doplňuje se nový odstavec 6, který zní:

„6.    Přehled důchodových dávek je účastníkům a příjemcům poskytován ve formátu a struktuře odpovídajících standardizovanému formátu Unie, přičemž se zohledňují i charakteristiky různých typů penzijních plánů.

Orgán EIOPA po provedení spotřebitelských testů a odvětvových testů vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní podrobnosti předkládání informací uvedených v článcích 38 až 40. Pokud jde o uvádění informací o dosavadní výkonnosti podle čl. 39 odst. 1 písm. i), orgán EIOPA při vypracovávání těchto regulačních technických norem zohlední charakteristiky různých typů plánů, zejména pokud účastníci a příjemci nesou investiční riziko nebo je-li investiční strategie závislá na věku či zahrnuje-li sladění doby trvání.

Aby se minimalizovalo zdvojování požadavků na podávání zpráv, orgán EIOPA při vypracovávání návrhů regulačních norem zajistí v maximální možné míře soulad s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/473* a zaměří se na usnadnění vkládání informací z přehledu důchodových dávek do systémů evidence důchodů a na zajištění použitelnosti pro účastníky a příjemce.

Orgán EIOPA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do dne [Úřad pro publikace: vložte datum 18 měsíců po datu vstupu v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených ve třetím pododstavci v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1094/2010.

_____________________________________________

*    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/473 ze dne 18. prosince 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, pokud jde o regulační technické normy upřesňující požadavky na sdělení informací, na náklady a poplatky zahrnované do maximální výše nákladů a na techniky snižování rizik v souvislosti s panevropským osobním penzijním produktem (Úř. věst. L 99, 22.3.2021, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg_del/2021/473/oj ).“

39)V článku 39 se odstavec 1 mění takto:

a)vkládá se nové písmeno ba), které zní:

„ba) členský stát, ve kterém je IZPP povolena, a názvy příslušných orgánů tohoto členského státu;“

b)písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) informace o prognózách důchodových dávek v závislosti na věku odchodu do důchodu uvedeném v písmenu a) a prohlášení, že se tyto prognózy mohou lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek, včetně případné informace, že výše důchodových dávek může být proměnlivá;“

c)písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g) v případech, kdy účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí, informace o uložených nákladech a jejich dopadu, včetně:

i) rozpisu všech nákladů, které přímo i nepřímo vznikly účastníkům a příjemcům za předchozích 12 měsíců a na složeném základě od vstupu účastníka do daného penzijního plánu, s uvedením alespoň správních nákladů, nákladů na úschovu aktiv a investičních nákladů vzniklých v souvislosti se správou aktiv a portfoliovými transakcemi;

ii) odhadovaného dopadu těchto nákladů na konečný akumulovaný kapitál;“

d)doplňují se nová písmena i) a j), která znějí:

„i) v případech, kdy účastníci nesou investiční riziko, informace o dosavadní výkonnosti penzijního plánu, případně o provedeném výběru investic, zahrnující výkonnost za minimálně 10 let, nebo v případech, kdy byl penzijní plán nebo příslušná investiční možnost poskytována po dobu kratší než 10 let, zahrnující všechny roky, během nichž byl penzijní plán nebo příslušná investiční možnost poskytována;

j) v případech, kdy účastníci nesou investiční riziko a mají možnost volby mezi investičními možnostmi, stručný údaj o provedeném výběru investic, včetně počtu zvolených možností, podílu aktiv investovaných do každé možnosti a souhrnného údaje o míře rizika provedeného výběru.“;

e)doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Pro účely písmene d), pokud prognózy důchodových dávek vycházejí z ekonomických scénářů, zahrnují tyto informace alespoň scénář nejlepšího odhadu, příznivý scénář a nepříznivý scénář. Odhadovaná budoucí hodnota důchodových dávek se uvádí v reálném vyjádření spolu s krátkým popisným vysvětlením.

Pro účely písmene g) bodu ii) se náklady uvedou alespoň v peněžním vyjádření a jako procentní podíl příspěvků za posledních 12 měsíců, resp. od vstupu účastníka do penzijního plánu.

Pro účely písmene i) je k informacím o dosavadní výkonnosti připojeno prohlášení „dosavadní výkonnost nevypovídá o budoucí výkonnosti“.“

40)V čl. 40 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)informací o předpokladech použitých pro prognózy důchodových dávek a případně informací o předpokladech použitých pro částky vyjádřené jako anuita, zejména pokud jde o sazbu anuity, druh poskytovatele a trvání anuity;“.

41)Článek 41 se mění takto:

a)v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)o všech relevantních možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností a jejich rizik;“

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Potenciálním účastníkům uvedeným v odstavcích 1 a 3 se poskytují:

a) informace o dosavadní výkonnosti investic souvisejících s penzijním plánem, a to minimálně za desetileté období, nebo za všechny roky fungování penzijního plánu, je-li toto období kratší deseti let;

b) informace o všech přímých a nepřímých nákladech, které vznikly účastníkům a příjemcům za předchozích 12 měsíců, včetně nákladů na každou investiční možnost zvlášť, uvedených alespoň v peněžním vyjádření, a odhadovaného dopadu těchto nákladů na konečný akumulovaný kapitál;

c) informace o dostupných investičních možnostech a jejich rizicích.“;

c)v odstavci 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) o všech relevantních možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností, a jejich rizik a nákladů;“.

42)Vkládá se nový článek 41a, který zní:

„Článek 41a 
Informace poskytované účastníkům a příjemcům v případě nedostatečné výkonnosti

1.    Členské státy zajistí, aby IZPP pravidelně sledovaly svou výkonnost v porovnání s referenčními hodnotami stanovenými jejich příslušným orgánem podle odstavce 4. Členské státy zajistí, aby v případě, kdy IZPP zjistí, že se její výkonnost podstatně odchyluje od platné referenční hodnoty, neprodleně informovala svůj příslušný orgán a poskytla důkazy o tom, že náklady a poplatky penzijního plánu jsou odůvodněné a přiměřené a že daný plán je v souladu s tolerancí jeho účastníků a příjemců vůči riziku.

Pokud příslušný orgán dojde k závěru, že existují důkazy o tom, že náklady a poplatky daného plánu nejsou odůvodněné a přiměřené nebo že plán není v souladu s tolerancí jeho účastníků a příjemců vůči riziku, nebo pokud nedostatečná výkonnost přetrvává po dobu nejméně tří let, členské státy zajistí, aby IZPP o této situaci neprodleně informovala své účastníky a příjemce, a to jasným, pravdivým a srozumitelným způsobem.

2.    Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odst. 1 druhém pododstavci umožnily účastníkům a příjemcům pochopit, jak si daný plán vede ve srovnání se srovnatelnými IZPP. Členské státy zajistí, aby poskytnuté informace jednoduchým způsobem vysvětlovaly důvody nedostatečné výkonnosti, přiměřenost a oprávněnost nákladů a poplatků a opatření přijatá ke zlepšení výsledků a k ochraně hodnoty nabytých práv účastníků. Členské státy zajistí, aby informace zůstaly snadno dostupné, dokud IZPP neprokáže trvalé zlepšení.

3.    Členské státy vyžadují, aby IZPP zajistily, že informace uvedené v odst. 1 druhém pododstavci budou zpřístupněny stejnými kanály, jako jsou ty, které se běžně používají pro poskytování přehledu důchodových dávek a jiných pravidelných sdělení, a že účastníci a příjemci budou informováni o tom, jak mohou získat další podrobnosti, pokud si to přejí.

4.    Členské státy zajistí, aby jejich příslušný orgán vypracoval jasné, objektivní a transparentní referenční hodnoty pro posuzování nedostatečné výkonnosti, které se budou týkat mimo jiné správních, investičních a transakčních nákladů, hrubé a čisté návratnosti investic a výsledků financování za stanovená období.

5.    Pro účely tohoto článku přijme orgán EIOPA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1094/2010 pokyny k metodikám pro stanovení nedostatečné výkonnosti v členských státech.“

43)Článek 42 se nahrazuje tímto:

„Článek 42
Informace, které je nutno poskytnout účastníkům v období před odchodem do důchodu

Kromě přehledu důchodových dávek poskytnou IZPP každému účastníkovi s náležitým předstihem před dosažením důchodového věku stanoveného v čl. 39 odst. 1 písm. a) nebo na jeho žádost informace o blížícím se začátku období vyplácení dávek a o dostupných možnostech vyplácení důchodových dávek, včetně nákladů a poplatků spojených s každou možností a příslušného daňového režimu.

Členské státy zajistí, aby byl k informacím uvedeným v prvním pododstavci přiložen stručný vysvětlující komentář, který obsahuje veškeré následující informace:

a)hlavní vlastnosti, důsledky a možné dopady jednotlivých dostupných možností výplaty dávek na účastníka a případně na příjemce;

b)rizika a faktory, které by mohly nepříznivě ovlivnit výši, stabilitu nebo trvání důchodového příjmu;

c)okolnosti a kritéria, která mají účastníci zohlednit při posuzování vhodnosti různých možností výplaty dávek pro svou individuální situaci.

Členské státy zajistí, aby v případě, že jednou z možností výplaty dávek, které IZPP nabízí, je variabilní anuita, poskytla IZPP každému účastníkovi s náležitým předstihem před dosažením důchodového věku stanoveného v čl. 39 odst. 1 písm. a) prognózy, které znázorňují možné změny výše výplaty v čase.“

44)Článek 43 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Členské státy vyžadují, aby IZPP každoročně poskytovaly příjemcům informace o splatných dávkách, odpovídajících možnostech jejich vyplácení, rozpis všech vynaložených nákladů a informace o dosavadní výkonnosti podle čl. 39 písm. g) a i).

Tyto informace rovněž popisují hlavní faktory, které by mohly ovlivnit výši nebo trvání důchodového příjmu, včetně investičního rizika a rizika spojeného s nadějí dožití, a případně uvádějí právo na změnu možnosti výplaty.“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Pokud příjemci během období vyplácení dávek nadále platí příspěvky nebo nesou investiční riziko, členské státy zajistí, aby IZPP nadále poskytovaly přehled důchodových dávek, který rovněž obsahuje informace uvedené v odstavci 1.“

45)V hlavě IV se doplňuje kapitola, která zní:

„KAPITOLA 4 
Pravidla obchodního chování

Článek 44a 
Řádná péče

1.    Členské státy s ohledem na povahu penzijního plánu zajistí, aby každá IZPP povolená na jejich území vždy jednala čestně, spravedlivě a profesionálně a v souladu s nejlepšími zájmy svých účastníků a příjemců. Tyto zájmy zahrnují cíl poskytovat v dlouhodobém horizontu přiměřené, rizikově upravené a nákladově efektivní výnosy v souladu s dlouhodobou povahou penzijních závazků.

2.    Členské státy zajistí, aby IZPP zavedly ochranná opatření, včetně pokynů na podporu potenciálních účastníků, účastníků a příjemců při rozhodování o možnostech, které mají k dispozici, a informovaly je o možných důsledcích jejich rozhodnutí.

Článek 44b 
Vhodná struktura a provádění penzijních plánů

1.    Aniž jsou dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy o organizaci důchodových systémů, včetně povinného účastenství a výsledků kolektivních smluv, členské státy vyžadují, aby:

a) IZPP zajistily, že struktura, koncepce a provádění penzijních plánů jsou vhodné s ohledem na zjištěné potřeby, charakteristiky a rizikový profil účastníků a příjemců, a to způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti daného plánu;

b) IZPP pravidelně přezkoumávaly a v případě potřeby upravily strukturu, koncepci a provádění penzijního plánu s ohledem na jakýkoli podstatný vývoj, aby zajistily, že plán zůstane vhodný a v souladu s potřebami, charakteristikami a rizikovým profilem účastníků a příjemců, a to způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti daného plánu.

IZPP zdokumentuje posouzení, zda jsou struktura, koncepce a provádění penzijních plánů vhodné, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. a).

2.    Členské státy zajistí, aby v případech, kdy účastníci nesou investiční riziko, IZPP posuzovaly dlouhodobé riziko z pohledu účastníků a příjemců, včetně:

a) stanovení tolerance vůči riziku u účastníků a příjemců, kteří nesou rizika;

b) zavedení používání důchodových prognóz při posuzování rizik z pohledu účastníků a příjemců;

c) v případě, kdy IZPP nabízí více investičních možností, pravidelného přezkumu vhodnosti investičních možností pro účastníky podle jejich tolerance vůči riziku, a pokud existuje standardní možnost, přezkumu vhodnosti této standardní možnosti;

d) v případech, kdy IZPP nenabízejí více investičních možností, pravidelného přezkumu investiční strategie s cílem zohlednit posouzení dlouhodobých rizik z pohledu účastníků a příjemců.

Článek 44c
Stížnosti

1.    Členské státy od IZPP vyžadují, aby zavedly a uplatňovaly účinné postupy a opatření, které jsou vhodné pro vyřizování stížností podaných účastníky a příjemci v souvislosti s jejich právy a povinnostmi stanovenými v této směrnici.

2.    Postupy a opatření uvedené v odstavci 1 jsou k dispozici v úředních jazycích dotčeného členského státu nebo v jiném jazyce, který příslušné orgány daného členského státu akceptují nebo na kterém se dohodnou IZPP a jeho účastníci a příjemci.

3.    Členské státy od IZPP vyžadují, aby odpovídaly na stížnosti účastníků a příjemců buď elektronicky, nebo na jiném trvalém nosiči. Odpověď se musí zabývat všemi vznesenými skutečnostmi a musí být poskytnuta nejpozději do 40 pracovních dnů.

4.    Členské státy zajistí, aby IZPP informovaly účastníky a příjemce, kteří podají stížnost, alespoň o jednom subjektu pro alternativní řešení sporů, který je příslušný k řešení sporů týkajících se práv a povinností účastníků a příjemců stanovených v této směrnici.

5.    Členské státy zajistí, aby informace o postupech uvedených v odstavci 1 byly účastníkům a příjemcům k dispozici zdarma, jasným, komplexním a snadno přístupným způsobem pomocí elektronických prostředků, včetně trvalého nosiče nebo internetových stránek, nebo v tištěné podobě. V těchto informacích je dále uvedeno, jakým způsobem lze získat další informace o subjektu alternativního řešení sporů a o podmínkách jeho využití.

6.    Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly postupy, které účastníkům, příjemcům a jiným zúčastněným stranám, včetně sdružení spotřebitelů, umožní podávat příslušným orgánům stížnosti na údajné porušení této směrnice ze strany IZPP. Členské státy zajistí, aby stěžovatelé ve všech případech obdrželi odpovědi.

7.    Členské státy zajistí, aby se ve věci, která se týká více než jednoho členského státu, mohl stěžovatel rozhodnout, že svou stížnost předloží prostřednictvím příslušných orgánů členského státu, v němž má bydliště, bez ohledu na to, kde k porušení předpisů došlo.

Článek 44d 
Mimosoudní řešení sporů

1.    Členské státy zavedou přiměřené, nezávislé, nestranné, transparentní a účinné postupy alternativního řešení sporů mezi IZPP a jejich účastníky a příjemci, které se týkají práv a povinností stanovených v této směrnici. Tyto postupy případně uplatňují existující příslušné subjekty. Členské státy zajistí, aby se takové postupy alternativního řešení sporů vztahovaly na IZPP, proti nimž jsou postupy zahájeny, a aby se na tyto IZZP účinně vztahovala pravomoc příslušného subjektu pro alternativní řešení sporů.

2.    Subjekty uvedené v odstavci 1 jsou povinny účinně spolupracovat na řešení přeshraničních sporů týkajících se práv a povinností vyplývajících z této směrnice.“

46)Název hlavy V se nahrazuje tímto:

„HLAVA V
DOHLED“.

47)V hlavě V se název kapitoly 1 nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 1 
Obecná pravidla pro dohled“.

48)Článek 45 se nahrazuje tímto:

„Článek 45
Pravomoci, zdroje a hlavní cíl dohledu příslušných orgánů

Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly všechny nezbytné prostředky a pravomoci k plnění svých povinností podle této směrnice a aby měly příslušnou odbornost, kapacitu a mandát k dosažení hlavního cíle dohledu, kterým je ochrana práv účastníků a příjemců a zajištění stability IZPP a jejich schopnosti plnit své závazky.“

49)Vkládá se nový článek 45a, který zní:

„Článek 45a 
Příslušné orgány

1.    Členské státy určí příslušné orgány zmocněné zajišťovat provádění této směrnice. Uvědomí o tom Komisi, přičemž uvedou případné rozdělení povinností.

2.    Existuje-li na území členského státu více než jeden příslušný orgán, zajistí členský stát jejich úzkou spolupráci, aby mohly účinně plnit své povinnosti.

3. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly k dispozici dostatečné množství kvalifikovaných pracovníků a zdrojů, které jsou nezbytné pro účinný výkon jejich povinností.“

50)Článek 46 se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto:

„Rozsah dohledu“;

b)návětí se nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby IZPP podléhaly obezřetnostnímu dohledu, včetně případného dohledu nad:“;

c)doplňuje se druhý pododstavec, který zní:

„Členské státy rovněž zajistí dohled nad dodržováním všech ostatních ustanovení této směrnice.“

51)Článek 47 se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto:

„Obecné zásady dohledu“;

b)v odstavci 2 se doplňuje nová věta, která zní:

„Dohled zahrnuje průběžné ověřování řádného výkonu činností IZPP a dodržování ustanovení o dohledu ze strany IZPP.“;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Pravomoci dohledu se vztahují na celou činnost IZPP v oblasti penzijního pojištění, včetně její činnosti v oblasti osobního penzijního pojištění, pokud je jí podle vnitrostátních právních předpisů povoleno poskytovat osobní penzijní produkty. Členské státy zajistí, aby tyto pravomoci byly uplatňovány včas a způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.“;

d)doplňuje se nový odstavec 6, který zní:

„6.    Členské státy zajistí, aby příslušné orgány sledovaly vývoj na trhu v souvislosti s rozsahem IZPP.“

52)Článek 48 se mění takto:

a)vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a.    Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly pravomoc požadovat všechny informace nezbytné pro provádění dohledu v souladu s článkem 50.

1b.    Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány uplatňovaly pravomoci v oblasti dohledu včas a přiměřeně.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly pravomoc:

a)přijímat preventivní a nápravná opatření s cílem zajistit, aby IZPP dodržovaly právní a správní předpisy, které musí dodržovat v každém členském státě;

b)přijímat veškerá nezbytná opatření, včetně případných opatření správní nebo finanční povahy, ve vztahu k IZPP a členům jejich správního, řídícího nebo dozorčího orgánu.

Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů a právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, zajistí členské státy, aby jejich příslušné orgány mohly ukládat správní sankce a jiná opatření v případě všech porušení vnitrostátních předpisů, kterými se provádí tato směrnice, a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění toho, aby tyto sankce a jiná opatření byly uplatňovány. Členské státy zajistí, aby jejich správní sankce a jiná opatření byly účinné, přiměřené a odrazující.“

53)Článek 49 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby příslušné orgány přezkoumávaly a vyhodnocovaly strategie, procesy a postupy hlášení, které IZPP zavedly za účelem splnění právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice, s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností dané IZPP.“;

ii)doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Posouzení uvedená v druhém pododstavci písm. b) a c) zohlední riziko, že IZPP nebude mít dostatečné finanční zdroje na pokrytí svých současných a budoucích provozních nákladů.“;

b)vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a.    Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zejména přezkoumávaly a vyhodnocovaly dodržování všech prvků uvedených v článku 46.

1b.    V rámci procesu přezkumu vede příslušný orgán a každá IZPP nejméně jednou za tři roky pravidelný dialog v rámci dohledu.“;

c)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Členské státy zajistí, aby IZPP měly zavedeny postupy pro zjištění zhoršující se finanční situace a neprodleně informovaly příslušné orgány, pokud k takovému zhoršení dojde.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány disponovaly vhodnými nástroji pro sledování, včetně zátěžových testů, které jim umožňují zjistit zhoršující se finanční situaci v IZPP a sledovat, jak je toto zhoršení napraveno.“;

d)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.    Příslušné orgány posoudí přiměřenost metod a postupů IZPP určených k identifikaci možných událostí nebo budoucích změn v hospodářských podmínkách, které by mohly mít nepříznivý vliv na celkovou finanční situaci dotčené IZPP.

Orgány dohledu posuzují schopnost IZPP odolat těmto možným událostem nebo budoucím změnám v hospodářských podmínkách.“;

e)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Přezkum, hodnocení a posouzení uvedené v odstavcích 1 a 1a se provádějí pravidelně.

Příslušné orgány stanoví minimální četnost a rozsah přezkumů, hodnocení a posouzení s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností dané IZPP.“

54)Vkládají se nové články 49a a 49b, které znějí:

„Článek 49a 
Pravidelný dialog v rámci dohledu

1.    Pravidelný dialog v rámci dohledu uvedený v čl. 49 odst. 1b se zaměřuje na včasnou identifikaci zranitelných míst, neefektivity a strukturálních problémů a na podporu strategických úvah o dlouhodobé přiměřenosti, efektivnosti a udržitelnosti IZPP, včetně přiměřenosti jejího rozsahu, její schopnosti konsolidace, spolupráce nebo sdružování aktiv a vhodnosti jejího organizačního uspořádání pro efektivní fungování a poskytování hodnoty účastníkům a příjemcům.

2.    Členské státy zajistí, aby pravidelný dialog v rámci dohledu uvedený v čl. 49 odst. 1b vycházel ze souboru parametrů včasného varování, který zahrnuje alespoň všechny následující parametry:

a) úroveň a vývoj správních, transakčních a investičních nákladů IZPP;

b) čistá a rizikově upravená míra návratnosti aktiv IZPP;

c) jakékoli nesplnění slíbené nebo cílové úrovně dávek nebo jakákoli odchylka od této úrovně;

d) počet a vývoj počtu aktivních účastníků a příjemců;

e) ukazatele provozní efektivity, koncentrace rizik a institucionální odolnosti.

3.    Členské státy zajistí, aby v případech, kdy výsledek pravidelného dialogu v rámci dohledu naznačuje možné slabiny nebo nedostatky, vyzvaly jejich příslušné orgány dotčenou IZPP ke zvážení strategických možností, které jsou vhodné k posílení její dlouhodobé životaschopnosti a řádného poskytování důchodových dávek účastníkům a příjemcům, včetně opatření, která podporují větší rozsah činnosti na provozní úrovni, konsolidaci, spolupráci, sdružování aktiv nebo sdílení zdrojů.

4.    Členské státy zajistí, aby v případě zjištění závažných nedostatků nebo nedostatečné výkonnosti podle čl. 41a odst. 1 jejich příslušný orgán požadoval, aby IZPP vypracovala nápravný akční plán, který stanoví opatření, časové lhůty a metody správy a řízení k řešení zjištěných závažných nedostatků nebo nedostatečné výkonnosti. Tento plán zváží strukturální opatření ke zlepšení efektivnosti a řádného řízení, včetně případné konsolidace, spolupráce, sdružování aktiv nebo sdílení zdrojů.

Členské státy zajistí, aby správní, řídící nebo dozorčí orgán IZZP přijal plán uvedený v prvním pododstavci a předložil jej příslušnému orgánu k přezkoumání a schválení.

Členské státy zajistí, aby IZPP na žádost příslušného orgánu pravidelně podávala zprávy o provádění plánu uvedeného v prvním pododstavci a o veškerém pokroku dosaženém při jeho provádění.

5.    Členské státy zajistí, aby příslušný orgán:

a) zdokumentoval výsledek každého pravidelného dialogu v rámci dohledu;

b) mohl vydat doporučení dotčené IZPP.

Doporučeními uvedenými v prvním pododstavci písm. b) nejsou dotčeny pravomoci příslušného orgánu přijímat závazná opatření dohledu.

Článek 49b 
Odnětí povolení

1.    Příslušný orgán domovského členského státu může odejmout povolení udělené IZPP v těchto případech:

a)dotyčná IZPP nezačne využívat povolení ve lhůtě dvanácti měsíců, výslovně se tohoto povolení vzdá nebo přestane vykonávat činnost na déle než šest po sobě jdoucích měsíců, ledaže dotyčný členský stát stanoví, že v těchto případech povolení pozbývá platnosti;

b)dotyčná IZPP již nesplňuje podmínky pro vydání povolení;

c)dotyčná IZPP závažným způsobem poruší povinnosti podle předpisů, jež se na ni vztahují.

2.    V případě odnětí nebo pozbytí platnosti povolení o tom příslušný orgán domovského členského státu uvědomí příslušné orgány ostatních členských států a tyto orgány přijmou vhodná opatření, aby IZPP zabránily v zahájení nových činností na svém území.

Příslušný orgán domovského členského státu spolu s těmito orgány přijme veškerá opatření nezbytná k ochraně zájmů účastníků a příjemců a zejména omezí volné nakládání s aktivy IZPP.

3.    Každé rozhodnutí o odnětí povolení musí být podrobně odůvodněno a oznámeno dotyčné IZPP. Každé odnětí povolení se oznamuje orgánu EIOPA.“

55)Článek 50 se mění takto:

a)za název se vkládají nové pododstavce, které znějí:

„Členské státy požadují, aby IZPP předkládaly příslušným orgánům kvantitativní a kvalitativní informace, které jsou nezbytné pro účely dohledu s ohledem na cíle dohledu stanovené v článku 45, rozsah dohledu stanovený v článku 46 a obecné zásady dohledu stanovené v článku 47, zejména zásadu přiměřenosti.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly tyto pravomoci:

a) určovat povahu, rozsah a formát informací uvedených v prvním pododstavci, které musí IZPP pravidelně nebo ad hoc předkládat;

b) získávat veškeré informace o smlouvách uzavřených s třetími stranami a

c) požadovat informace od externích odborníků, jako jsou auditoři a pojistní matematici.“;

b)třetí pododstavec se mění takto:

i)v písmeni d) se doplňuje nový bod, který zní:

„vii) obchodní plány uvedené v článku 9;“

ii)doplňuje se nové písmeno g), které zní:

„g) k tomu, aby mohly IZPP požádat o pravidelné předkládání šablon pro vykazování kvantitativních údajů, které podrobněji specifikují a doplňují informace obsažené ve zprávách uvedených v písmenech c) a d), včetně informací požadovaných podle článku 35 nařízení (EU) č. 1094/2010, které jsou nezbytné pro plnění povinností svěřených orgánu EIOPA podle uvedeného nařízení a podle této směrnice.“;

iii)doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Členské státy zajistí, aby IZPP každoročně podávaly příslušným orgánům informace o výnosu z investic po odečtení investičních nákladů a o všech nákladech a poplatcích vzniklých v souvislosti s jejich činností.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány od IZPP vyžadovaly uplatňování průhledového přístupu, v rámci něhož budou zahrnuty všechny náklady a poplatky vzniklé na úrovni investičních fondů, správců aktiv a transakcí a bude uplatňována zásada nezapočítávání.

Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku vypracuje orgán EIOPA návrhy prováděcích technických norem pro postupy, formáty a šablony, které v příslušných případech rozlišují mezi zaměstnaneckými a osobními důchody.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve čtvrtém pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

56)Vkládá se nový článek 50a, který zní:

„Článek 50a 
Dohled nad externě zajišťovanými funkcemi a činnostmi

1.    Členské státy zajistí, aby IZPP, které výkon určité funkce nebo činnosti zajišťují externě, přijaly nezbytná opatření za účelem splnění následujících podmínek:

a) poskytovatel služeb spolupracuje s orgány dohledu IZPP, aby byl zajištěn dohled nad externě zajišťovanou funkcí nebo činností;

b) IZPP, její auditoři a příslušné orgány mají skutečný přístup k údajům týkajícím se externě zajišťovaných funkcí nebo činností, včetně pravomoci kdykoli si od IZPP a poskytovatelů služeb vyžádat informace o externě zajišťovaných klíčových funkcích nebo jakýchkoli jiných činnostech;

c) příslušné orgány mají skutečný přístup do obchodních prostor poskytovatele služeb a musí jim být umožněno tato práva přístupu uplatnit.

2.    Členský stát, v němž se poskytovatel služeb nachází, povolí příslušným orgánům IZPP, aby samy nebo prostřednictvím osob, které k tomuto účelu určí, prováděly kontroly na místě v prostorách poskytovatele služeb. Před provedením kontroly na místě informují příslušné orgány IZPP odpovědný orgán členského státu poskytovatele služeb. V případě subjektu, který nepodléhá dohledu, je odpovědným orgánem příslušný orgán.

Příslušné orgány členského státu IZPP mohou těmito kontrolami na místě pověřit příslušné orgány členského státu, v němž se poskytovatel služeb nachází.

3.    Pokud příslušný orgán informuje odpovědný orgán členského státu poskytovatele služeb o tom, že má v úmyslu provést v souladu s tímto odstavcem kontrolu na místě, nebo pokud je tomuto příslušnému orgánu při provádění kontroly na místě podle prvního pododstavce znemožněno vykonat své právo provést kontrolu na místě, může příslušný orgán tuto záležitost postoupit orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V tom případě může orgán EIOPA jednat v souladu s pravomocemi, jež mu svěřuje daný článek.

V souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1094/2010 má orgán EIOPA právo účastnit se kontrol na místě v případě, že jsou prováděny společně dvěma či více orgány dohledu.“

57)Článek 51 se mění takto:

a)odstavec 2 se mění takto:

a)písmena a) a b) se nahrazují tímto:

„a) znění právních a správních předpisů a obecných pokynů v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění a případně osobních penzijních produktů a informace o tom, zda se členský stát rozhodne uplatnit tuto směrnici v souladu s články 4 a 5;

b) obecná kritéria a metody používané během přezkumu orgánem dohledu, který je stanoven v článku 49, zejména včetně přehledu rámce pro posuzování rizik;“

b)písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)hlavní cíl dohledu, informace o hlavních funkcích a výroční zpráva o činnosti jejich příslušných orgánů;“

c)doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Zveřejňování informací stanovené v prvním pododstavci musí být dostatečné, aby umožnilo srovnání přístupů dohledu přijatých příslušnými orgány různých členských států.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až e) musí být v každém členském státě přístupné na jediné elektronické adrese.“;

b)v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členové řídících a správních orgánů příslušných orgánů musí mít kvalifikaci, zkušenosti a dovednosti potřebné k plnění svých povinností a výkonu svých pravomocí a nesmějí být odvoláni z důvodů souvisejících s řádným plněním povinností nebo s řádným výkonem pravomocí. Mohou být odvoláni pouze v případě, že přestanou splňovat podmínky vyžadované pro plnění jejich povinností, nebo pokud byli shledáni vinnými ze závažného pochybení podle vnitrostátních právních předpisů. Podmínky vyžadované pro plnění jejich povinností a to, co se považuje za závažné pochybení, je předem stanoveno ve vnitrostátních právních předpisech.“;

c)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

„4.    Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zveřejňovaly na jediné veřejné internetové stránce jasné, srovnatelné a snadno dostupné informace o celkových ročních nákladech, dosavadní výkonnosti a rizikovém profilu všech penzijních plánů, které IZPP provozují.

Pro každý penzijní plán a v příslušných případech pro každou investiční možnost tyto zveřejněné informace obsahují alespoň:

a) klasifikaci plánu podle rizikového profilu;

b) celkové náklady a poplatky oznámené vnitrostátním příslušným orgánům v souladu s čl. 50 odst. 7, vyjádřené jako jediný roční procentní podíl celkových příspěvků za předchozích dvanáct měsíců, a

c) dosavadní výkonnost za ukončená účetní období, včetně posledního období.

Informace uvedené v druhém pododstavci písm. b) a c) se poskytují nejméně za předchozích deset let, nebo v případě, kdy byl plán poskytován po dobu kratší než deset let, za všechny roky, kdy byl plán poskytován.

Příslušné orgány ověří přesnost a aktuálnost těchto informací a po dokončení tohoto ověření zajistí jejich neprodlené zveřejnění.“

58)Vkládá se nový článek 55a, který zní:

„Článek 55a 
Platformy pro spolupráci

1.    Orgán EIOPA může v případě odůvodněných obav ohledně nepříznivých účinků na účastníky a příjemce z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho či více relevantních příslušných orgánů zřídit a koordinovat platformu pro spolupráci s cílem posílit výměnu informací a prohloubit spolupráci mezi relevantními příslušnými orgány, pokud IZPP vykonává nebo má v úmyslu vykonávat přeshraniční činnosti, které jsou významné z hlediska trhu hostitelského členského státu.

2.    Odstavcem 1 není dotčeno právo relevantních příslušných orgánů zřídit platformu pro spolupráci v případě, že s jejím zřízením všechny orgány souhlasí.

3.    Zřízením platformy pro spolupráci podle odstavců 1 a 2 není dotčen mandát k provádění dohledu příslušných orgánů domovského a hostitelského členského státu stanovený touto směrnicí.

4.    Aniž je dotčen článek 35 nařízení (EU) č. 1094/2010, poskytnou relevantní příslušné orgány na žádost orgánu EIOPA v přiměřené lhůtě veškeré nezbytné informace.

5.    Pokud se dva nebo více příslušných orgánů platformy pro spolupráci neshodnou na postupu nebo obsahu opatření, které má být přijato, nebo na nečinnosti, může orgán EIOPA na žádost kteréhokoli relevantního příslušného orgánu nebo z vlastního podnětu pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) č. 1094/2010.

6.    V případě neshody v rámci platformy a v případě vážných obav z negativních dopadů na účastníky a příjemce nebo ohledně obsahu opatření, které má být přijato ve vztahu k IZPP, nebo ohledně nečinnosti může orgán EIOPA vyzvat příslušný orgán domovského členského státu, aby u dané IZPP zahájil kontrolu na místě. Příslušný orgán domovského členského státu neprodleně zahájí kontrolu na místě a přizve orgán EIOPA a další dotčené příslušné orgány k účasti na této kontrole.“

59)Článek 59 se nahrazuje tímto:

„Článek 59
Zveřejnění vnitrostátních pravidel

1.    Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány vhodným způsobem zveřejnily požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž musí být penzijní plán financovaný přispívajícím podnikem v hostitelském členském státě provozován a které se vztahují na přeshraniční činnosti IZPP podle čl. 11 odst. 1.

2.    Orgán EIOPA vloží na své internetové stránky hypertextové odkazy na internetové stránky příslušných orgánů, kde jsou zveřejněny informace o těchto pravidlech. Tyto informace musí být aktuální a orgán EIOPA je zpřístupní na svých internetových stránkách, přičemž všechna tato pravidla budou rozdělena do kategorií podle jednotlivých příslušných oblastí práva.

3.    Členské státy zřídí jednotné kontaktní místo odpovědné za poskytování informací o požadavcích sociálních a pracovněprávních předpisů v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž musí být penzijní plán financovaný přispívajícím podnikem v hostitelském členském státě provozován a které se vztahují na přeshraniční činnosti IZPP v jejich konkrétním členském státě. Takovým kontaktním místem by měl být vhodný příslušný orgán.

4.    Orgán EIOPA v souvislosti s řádným fungováním této směrnice a vnitřního trhu formou zprávy posoudí pravidla zveřejněná členskými státy podle tohoto článku a informuje o nich Komisi do dne [Úřad pro publikace: vložte datum 6 měsíců po datu použitelnosti této směrnice].“

60)Články 61 a 62 se nahrazují tímto:

„Článek 61
Zpracování osobních údajů

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci této směrnice, vykonávají IZPP a příslušné orgány své úkoly v souladu nařízením (EU) 2016/679. Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem EIOPA v rámci této směrnice, řídí se orgán EIOPA nařízením (EU) 2018/1725.

Článek 62
Hodnocení

Do dne [Úřad pro publikace: vložte datum čtyři roky po datu použitelnosti této směrnice] předloží orgán EIOPA Komisi, Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice, zejména pokud jde o následující aspekty:

a)do jaké míry tato směrnice přispívá k integraci, efektivnosti a zvětšování rozsahu v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění na vnitřním trhu, včetně trendů v oblasti konsolidace a spolupráce mezi IZPP;

b)zkušenosti získané při uplatňování této směrnice, včetně jejího dopadu na velikost, nákladovou efektivnost, konsolidaci a profesionalizaci IZPP a její úlohu při posilování důvěry, transparentnosti a řádného řízení rizik v zájmu účastníků a příjemců;

c)dobrovolné rozšíření oblasti působnosti této směrnice v souladu s článkem 4 a jeho vliv na trh doplňkového penzijního pojištění.“

61)Vkládá se nový článek 64a, který zní:

„Článek 64a
Výkon přenesené pravomoci

1.    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci se svěřuje Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 

2.    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 17 odst. 7 a čl. 38 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu v platnost]. 

3.    Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 7 a čl. 38 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 

4.    Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 

5.    Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 17 odst. 7 a čl. 38 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

Článek 2
Změny směrnice (EU) 2016/97

Směrnice (EU) 2016/97 se mění takto:

1)V čl. 2 odst. 1 se doplňují body 19 a 20, které znějí:

„19)„osobním penzijním produktem“ osobní penzijní produkt ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238*;

20) „systémem evidence důchodů“ digitální nástroj, obvykle zabezpečený internetový portál nebo mobilní aplikace, který jednotlivcům poskytuje přehled o jejich individuálních nabytých důchodových nárocích a prognózách budoucích dávek v penzijních plánech, jichž je daná osoba účastníkem nebo příjemcem.

__________

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1238/oj).“

2)Článek 22 se mění takto:

a)v odstavci 5 se vypouští slovo „povinného“;

b)doplňuje se nový odstavec, který zní:

„6.    Členské státy zajistí, aby v případě, že distributor pojištění odpovídá za poskytování zaměstnaneckého důchodového systému, obdrželi potenciální účastníci, účastníci a příjemci těchto systémů alespoň informace uvedené v článcích 36 až 44 směrnice (EU) 2016/2341.“

3)Vkládá se nový článek 22a, který zní:

„Článek 22a 
Systémy evidence důchodů

1.    Členské státy zajistí, aby v případě, že jsou zavedeny systémy evidence důchodů, zahrnovaly i důchodové nároky spravované pojišťovnami a zprostředkovateli pojištění.

2. Pro účely odstavce 1 členské státy zajistí, aby pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění předávali do systémů evidence důchodů, pokud byly zřízeny, veškeré informace nezbytné k tomu, aby zákazníci měli ucelený, spolehlivý a aktuální přehled o svých osobních a zaměstnaneckých nárocích, pokud tyto nároky vyplývají ze zaměstnaneckých důchodových systémů nebo osobních penzijních produktů poskytovaných nebo distribuovaných pojišťovnami nebo zprostředkovateli pojištění.

3.    Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 2 byly předávány ve standardizovaném a interoperabilním formátu, který umožňuje systémům evidence důchodů uceleným a srovnatelným způsobem soustřeďovat údaje o akumulované hodnotě, nabytých právech a předpokládaných dávkách.

4.    Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění zůstali plně odpovědní za úplnost a přesnost předávaných údajů a za plnění všech komunikačních povinností stanovených v tomto článku.

5.    Členské státy zajistí, aby příslušné orgány sledovaly a prosazovaly dodržování tohoto článku a přijaly nápravná opatření v případech, kdy pojišťovny nebo zprostředkovatelé pojištění neposkytnou úplné, přesné nebo včasné informace.

6.    Formát a struktura informací předávaných do systémů evidence důchodů musí být v souladu s článkem 29.“

Článek 3
Zachování právních účinků

IZPP, které byly zapsány nebo povoleny podle směrnice (EU) 2016/2341 přede dnem [Úřad pro publikace: vložte datum odpovídající jednomu dni před datem použitelnosti této směrnice], jsou automaticky uznány jako IZPP povolené podle vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici.

Článek 4
Provedení ve vnitrostátním právu

1.    Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dne [Úřad pro publikace: vložte datum dva roky po vstupu v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.    Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5
Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6
Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti4

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu5

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu5

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.5

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti5

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ7

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv7

2.2.Systémy řízení a kontroly7

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie7

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění7

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)7

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí7

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU8

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky8

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky9

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky9

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu9

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů13

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků18

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky20

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu20

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů20

3.2.3.3.Prostředky celkem20

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů21

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu21

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů21

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem22

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi23

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem23

3.2.7.Příspěvky třetích stran23

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy24

4.Digitální rozměr25

4.1.Požadavky digitálního významu25

4.2.Data26

4.3.Digitální řešení27

4.4.Posouzení interoperability29

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění29

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

1.4.Návrh/podnět se týká: 

¨ nové akce 

¨ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci

38  

☑︎ prodloužení stávající akce 

¨ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

¨ Časově omezená doba trvání

–¨    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–¨    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

¨ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 

¨ Přímé řízení Komisí

–¨ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–¨    prostřednictvím výkonných agentur.

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–¨ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–¨ Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

–¨ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–¨ veřejnoprávní subjekty,

–¨ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–¨ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–¨ subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3    Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–¨    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–¨    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)