EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 574 final

2025/0574(CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.ODŮVODNĚNÍ A CÍLE NÁVRHU

Před Evropskou unií stojí rostoucí nároky v klíčových oblastech, jako jsou konkurenceschopnost, obrana, bezpečnost, ekologická a digitální transformace a odolnost vůči vnějším otřesům. Kromě toho musí příští víceletý finanční rámec (VFR) zajistit splácení nástroje NextGenerationEU bez nepřiměřených škrtů v programech EU nebo nadměrného zvýšení příspěvků vlastního zdroje z HND. I když současný systém vlastních zdrojů zajišťuje stabilní a předvídatelné financování rozpočtu EU, je do značné míry a stále více závislý na příspěvcích vlastního zdroje z HND a dosáhne svých limitů, neboť se zvyšují potřeby financování. Cílem rozpočtu EU je vytvářet evropskou přidanou hodnotu pro všechny, což vyžaduje společné financování společných priorit. Zavedení nových vlastních zdrojů sníží zátěž členských států a zajistí udržitelné financování společných politik EU a splácení nástroje NextGenerationEU. V posledních letech se navíc ukazuje, že rozpočet EU musí být schopen pružněji reagovat na krize a měnící se svět.

Komise v souladu s interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí z roku 2020 1 předložila v letech 2021 a 2023 návrhy na zavedení nových vlastních zdrojů, a ty nebyly přijaty. Tento návrh vychází z předchozích návrhů a diskusí. Je v souladu s politickými prioritami EU v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem a vytvořil by značné příjmy. Vlastní zdroje jsou založeny na stávajících odvětvových právních předpisech nebo samotném rozhodnutí o vlastních zdrojích a mohou být zavedeny s přiměřenou administrativní zátěží.

Vlastní zdroj ze systému pro obchodování s emisemi (ETS) zůstává páteří návrhů Komise, neboť úzce souvisí s klimatickými cíli Unie a má významný potenciál příjmů. Vzhledem k tomu, že 30 % příjmů směřuje do rozpočtu EU, bude většina výnosů z dražeb emisních povolenek i nadále plynout do vnitrostátních rozpočtů. Kromě toho se Komise rozhodla přeorientovat se výhradně na výnosy ze systému obchodování s emisemi (ETS1), který je již zaveden, a nezakládat vlastní zdroj na novém systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu (ETS2).

Vlastní zdroj z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) lze považovat za „vnější rozměr“ ETS, a proto zůstává nedílnou součástí balíčku. CBAM zajišťuje, aby dovoz do EU podléhal ceně uhlíku odpovídající výrobě stejného zboží v EU.

Komise navrhuje tři další nové vlastní zdroje:

–Nový zdroj založený na množství nesebraných elektrických a elektronických zařízení (dále jen „elektroodpad“), který by vedl k pozitivním environmentálním výsledkům a zároveň by podpořil strategickou autonomii Unie v kritických surovinách. Zavedení nového vlastního zdroje z nesebraného elektroodpadu oznámeného členskými státy by motivovalo ke snižování odpadu a podpořilo pokrok v systémech sběru. Vlastní zdroj z elektroodpadu by vycházel z již existujících údajů oznámených členskými státy Eurostatu a vypočtených uplatněním sazby 2 EUR za kg nesebraného elektroodpadu. Aby byla zachována reálná hodnota sazby, byla by tato sazba následně každoročně upravována o inflaci.

–Vlastní zdroj ze spotřební daně z tabáku (TEDOR) by podpořil cíle zdravotní politiky EU, řešil by také problém přeshraničního nakupování určitých výrobků, které je v současné době ovlivněno rozdíly v daňových politikách mezi členskými státy, a vytvořil by významné příjmy pro rozpočet EU. Tento návrh doplňuje návrh přepracovaného znění směrnice Rady o spotřební dani z tabáku, jehož cílem je přizpůsobit minimální spotřební daně EU a rozšířit oblast působnosti směrnice na nové výrobky. Navrhovaný TEDOR však právně nezávisí na přijetí přepracovaného znění směrnice Rady. Na množství tabákových výrobků a na množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky propuštěných ke spotřebě by se pro všechny členské státy použila sazba 15 % vynásobená minimální sazbou platnou pro každý členský stát.

–Cílem korporátního zdroje pro Evropu (CORE) je zajistit, aby podnikový sektor, který působí na největším jednotném trhu na světě s více než 450 miliony spotřebitelů, přispíval k financování rozpočtu EU. Tento vlastní zdroj by se zaměřil na společnosti z EU a společnosti ze třetích zemí se stálou provozovnou v EU s ročním čistým obratem vyšším než 100 milionů EUR. CORE by byl stanoven jako roční paušální příspěvek rozlišený podle čistého obratu společností.

Navrhují se cílené úpravy stávajících vlastních zdrojů, aby byl zachován příjmový základ rozpočtu EU. Sazba uplatňovaná na vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů, která byla zavedena na začátku stávajícího VFR, byla stanovena na pevnou částku 0,8 EUR/kg. Inflace však výrazně snížila reálnou hodnotu příjmů z tohoto vlastního zdroje. Aby se tato situace napravila, navrhuje se zvýšit v roce 2028 sazbu na novou úroveň 1 EUR/kg a od té doby ji každoročně upravovat podle inflace. Kromě toho současných 25 % cel, které si členské státy ponechávají na pokrytí svých nákladů na výběr, vede k tomu, že vysoký podíl vlastních zdrojů není poskytován do rozpočtu Unie. Proto se navrhuje snížit podíl nákladů na výběr na 10 %. Návrh dále objasňuje, že částky související s elektronickým obchodem podle celního kodexu Unie spadají do kategorie tradičních vlastních zdrojů.

Aby byl zajištěn transparentní systém vlastních zdrojů, nebudou provedeny úpravy vlastních zdrojů. Omezení základu DPH, jakož i paušální snížení uplatňovaná na vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů a vlastní zdroj z HND tak budou ukončeny.

S ohledem na možné změny Evropského systému národních a regionálních účtů (dále jen „ESA 2010“) návrh vyjasňuje přístup k těmto změnám a nakládání s nimi, je-li to relevantní pro systém vlastních zdrojů.

V posledních letech se ukazuje, že četnost, závažnost a hloubka závažných krizí, obtíží nebo s nimi souvisejících hrozeb se zvyšují. Nepružnost stávající rozpočtové infrastruktury omezila reakci Unii na tyto události. Proto by měl být zřízen nový mimořádný mechanismus, který by reagoval na tyto události během nadcházejícího VFR na období 2028–2034. O aktivaci tohoto mechanismu mimořádné a cílené reakce na krize rozhodne Rada s přihlédnutím ke zvláštnostem dané krize a potřebám s ní souvisejícím. Rada bude jednat prostřednictvím nařízení Rady přijatého v souladu s postupem podle čl. 311 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Pokud by byl tento mimořádný mechanismus reakce na krize aktivován, jeho provádění se bude řídit pravidly stanovenými v nejrelevantnějším programu nebo nástroji.

Nařízení Rady zmocní Komisi, aby si na kapitálových trzích vypůjčila částku na půjčky členským státům. Nařízení Rady rovněž stanoví zásady pro splácení. Tento mimořádný nástroj reakce na krize bude podpořen zvláštním zvýšením stropu vlastních zdrojů.

2.PRÁVNÍ RÁMEC

2.1 Rozhodnutí o vlastních zdrojích

Podle čl. 311 odst. 3 Smlouvy o fungování EU Rada po konzultaci s Evropským parlamentem „může zřídit nové kategorie vlastních zdrojů nebo zrušit stávající kategorii“. Toto ustanovení výslovně umožňuje vytvoření nových vlastních zdrojů.

V souladu se zvláštním legislativním postupem stanoveným v čl. 311 odst. 3 Smlouvy o fungování EU Rada přijímá rozhodnutí jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem. Rozhodnutí vstoupí v platnost po jeho schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.

Tento návrh Komise plně využívá této možnosti tím, že dává podnět k vytvoření několika nových vlastních zdrojů.

2.2 Prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů a nařízení o poskytování vlastních zdrojů

V čl. 311 čtvrtém pododstavci Smlouvy o fungování EU se stanoví, že „Rada přijme zvláštním legislativním postupem formou nařízení prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Unie, pokud je tak stanoveno rozhodnutím [o vlastních zdrojích]“. Toto ustanovení zavádí možnost stanovit zvláštní prováděcí opatření týkající se systému vlastních zdrojů v nařízení (IMSOR) v mezích stanovených rozhodnutím o vlastních zdrojích. Nezahrnuje aspekty systému vlastních zdrojů, které se týkají poskytování vlastních zdrojů a splnění požadavků na hotovost (viz níže).

IMSOR má obsahovat ustanovení obecné povahy, použitelná na všechny druhy vlastních zdrojů. Pokrývají hlavně záležitosti kontroly příjmů a dohledu nad nimi a související pravomoci kontrolorů Komise. IMSOR bude rovněž zahrnovat některé aspekty provádění CORE.

Kromě prováděcích opatření jsou provozní požadavky na poskytování vlastních zdrojů do rozpočtu EU a na účty Komise uvedeny v nařízeních Rady podle čl. 322 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

Jsou potřeba nová ustanovení o poskytování všech nových vlastních zdrojů.

Komise předloží nezbytné návrhy v pozdější fázi.

2025/0574 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 311 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 2 ,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Systém vlastních zdrojů Unie by měl zajistit dostatečné zdroje pro řádný rozvoj politik Unie při dodržení přísné rozpočtové kázně. Rozvoj systému vlastních zdrojů by měl také v nejvyšší možné míře přispívat k rozvoji politik Unie.

(2)V rámci interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 3 Evropský parlament, Rada a Komise uznaly význam kontextu Nástroje Evropské unie na podporu oživení i to, že „výdaje z rozpočtu Unie související se splácením Nástroje Evropské unie na podporu oživení by neměly vést k nepřiměřenému snížení výdajů na programy nebo investičních nástrojů v rámci víceletého finančního rámce“ (VFR). V interinstitucionální dohodě se dále uvádí, že „je rovněž žádoucí zmírnit zvýšení vlastního zdroje založeného na hrubém národním důchodu (HND) pro členské státy“.

(3)V souladu s interinstitucionální dohodou předložila Komise v letech 2021 a 2023 návrhy na zavedení nových vlastních zdrojů. Toto rozhodnutí vychází z předchozích jednání a odráží politické priority EU v kontextu VFR. Proto toto rozhodnutí zavádí pět nových vlastních zdrojů.

(4)Nedávný vývoj prokázal nárůst zboží prodaného prostřednictvím prodeje na dálku. Na pokrytí rostoucích nákladů na zajištění propuštění tohoto zboží do volného oběhu kontrolou poskytnutých údajů, analýzou rizik a v případě potřeby kontrolami dokladů a fyzickými kontrolami by mohly být při obchodu se třetími zeměmi účtovány nové částky tradičních vlastních zdrojů z jiných částek nebo položek, jako je unijní manipulační poplatek, úměrný službám poskytnutým za účelem propuštění tohoto zboží do volného oběhu. Je vhodné upřesnit, že tento unijní manipulační poplatek jako tradiční vlastní zdroj se Unii poskytuje až od 1. ledna 2028.

(5)Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 stanoví podíl tradičních vlastních zdrojů, který si členské státy ponechávají na pokrytí svých nákladů na výběr cel, na 25 %. Výsledkem je, že do rozpočtu Unie není poskytován vysoký podíl vlastních zdrojů. Náklady na výběr, které si členské státy ponechávají z tradičních vlastních zdrojů, by měly být vráceny z 25 % na 10 %, aby se lépe sladila finanční podpora na celní vybavení, zaměstnance, digitalizaci a informace se skutečnými náklady a potřebami.

(6)Jako vlastní zdroj by měl být zaveden finanční příspěvek s vazbou na podnikový sektor. Korporátní zdroj pro Evropu (CORE) by se měl vztahovat na společnosti, které jsou daňovými rezidenty Unie a jejichž roční čistý obrat přesahuje 100 000 000 EUR. Obdobně by se CORE měl vztahovat na stálé provozovny subjektů, které jsou daňovými rezidenty třetí země, nacházející se v členském státě. CORE by se měl použít na čistý obrat stálé provozovny bez ohledu na čistý obrat subjektu, který je daňovým rezidentem ve třetí zemi, jenž není vytvořen stálou provozovnou.

(7)CORE by měl být stanoven jako roční paušální příspěvek založený na čistém obratu dotčených společností a na základě „systému pásem“ by vyšší čistý obrat měl vést k větším příspěvkům. Použití čistého obratu jako základu by mělo zajistit, aby byl tento vlastní zdroj založen na standardních podnikových údajích. Uplatnění prahové hodnoty čistého obratu ve výši 100 000 000 EUR by mělo zajistit, aby byly z oblasti působnosti CORE v zásadě vyloučeny malé a střední podniky. Z oblasti působnosti CORE je rovněž vhodné vyloučit některé subjekty, které na základě svého zvláštního účelu a postavení obvykle nevykonávají obchodní nebo podnikatelskou činnost za účelem zisku. Vládní subjekty (s výjimkou státních podniků), mezinárodní organizace a neziskové organizace by proto do oblasti působnosti CORE spadat neměly. CORE by měl být uplatňován na úrovni subjektů nebo na úrovni každé stálé provozovny subjektů, které jsou daňovými rezidenty třetí země, nacházející se v členském státě.

(8)Pro účely zavedení CORE je nezbytné určit společnosti, které budou nést odpovědnost vůči Unii, a rozsah jejich povinností. Kromě toho je vhodné pověřit členské státy úkolem výběru CORE jménem Unie a v souladu s požadavky pravidel Unie.

(9)Směrnice Rady 2011/64/EU zavedla harmonizované minimální sazby pro tabákové výrobky propuštěné ke spotřebě. Směrnice Rady [XXX], kterou se přepracovává směrnice Rady 2011/64/ES, reviduje strukturu minimálních sazeb a rozšiřuje oblast působnosti směrnice na výrobky související s tabákovými výrobky. Zároveň kouření zůstává v celé EU výzvou ve zdravotní politice. Na podporu příslušných zdravotních politik a vzhledem k tomu, že se tyto výrobky v důsledku rozdílů ve zdanění nakupují přeshraničně, což narušuje hospodářskou soutěž, je vhodné stanovit jako vlastní zdroj sazbu ve výši 15 % příjmů z uplatňování uvedených harmonizovaných minimálních sazeb na výrobky propuštěné ke spotřebě.

(10)Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 stanovilo sazbu pro vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů ve výši 0,8 EUR/kg od roku 2021. Od té doby poměrně vysoká inflace snížila reálnou hodnotu příjmů z tohoto vlastního zdroje, což by mohlo zase snížit pobídky pro členské státy, aby zintenzivnily úsilí o dosažení recyklačního cíle EU. Proto se jako vhodné jeví zvýšit v roce 2028 sazbu na 1 EUR/kg.

(11)V zájmu dosažení pozitivních environmentálních výsledků a posílení strategické autonomie Unie v kritických surovinách by měl rozpočet Unie přispět ke zvýšení sběru elektroodpadu. Vlastní zdroj úměrný množství nesebraného elektroodpadu v každém členském státě, se sazbou 2 EUR za kg nesebraného odpadu, by motivoval ke snižování odpadu a podporoval by tříděný sběr. Zároveň by v souladu se zásadou subsidiarity mělo být ponecháno na uvážení členských států, jaká nejvhodnější opatření k dosažení uvedených cílů přijmou.

(12)Sazby související s vlastním zdrojem z plastových obalových odpadů a s vlastním zdrojem z elektroodpadu by měly odrážet vývoj všeobecné cenové hladiny zboží a služeb, a proto by měly být upravovány podle roční inflace.

(13)Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS), který byl zřízen směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, je ústřední součástí politiky Unie v oblasti klimatu. S ohledem na úzkou vazbu mezi obchodováním s emisemi a cíli politiky Unie v oblasti klimatu je vhodné přidělit část příslušných výnosů z dražeb podle článků 3d a 10 do rozpočtu Unie. Do rozpočtu Unie by mělo být převedeno 30 % výnosů z dražeb.

(14)Vlastní zdroje z obchodování s emisemi zahrnují podíl na výnosech z dražeb povolenek v některých odvětvích spadajících do působnosti směrnice 2003/87/ES. Na základě směrnice 2003/87/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 4 se členské státy mohou rozhodnout nedražit určitou část celkového množství povolenek uvedených ve směrnici 2003/87/ES nebo ji nechat převést a vydražit pro Modernizační fond zřízený touto směrnicí. Tyto povolenky by také měly být použity při výpočtu výše vlastních zdrojů z obchodování s emisemi. Je vhodné vyloučit povolenky na počáteční dotaci Modernizačního fondu, jakož i povolenky na Inovační fond.

(15)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 5 zřizuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích s cílem doplnit systém EU pro obchodování s emisemi a zajistit účinnost politiky Unie v oblasti klimatu. Vzhledem k úzké souvislosti mezi mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích a politikou Unie v oblasti klimatu by část výnosů z prodeje certifikátů měla být převedena do rozpočtu Unie jako vlastní zdroj.

(16)Úpravy vlastních zdrojů zvyšují složitost a neprůhlednost systému vlastních zdrojů. Za účelem řešení tohoto problému a zajištění transparentnosti systému vlastních zdrojů se ukončuje omezení základu DPH a paušální snížení uplatňovaná na vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů a vlastní zdroj z HND.

(17)V rámci stropů vlastních zdrojů by mělo být zachováno dostatečné rozpětí na pokrytí všech finančních závazků a podmíněných závazků Unie splatných v kterémkoli daném roce. Celková výše vlastních zdrojů přidělených Unii na krytí ročních prostředků na platby by neměla překročit 1,75 % součtu HND všech členských států. Celková roční výše prostředků na závazky zahrnutých do rozpočtu Unie by neměla překročit 1,81 % součtu HND všech členských států.

(18)HND by měl být definován jako roční HND v tržních cenách stanovený Komisí při použití evropského systému účtů 2010 (dále jen „ESA 2010“) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 6 (dále jen „ESA 2010“). Poté, co OSN přijme „Systém národních účtů 2025“, očekává se, že ESA 2010 bude v nadcházejících letech revidován v podobě nového evropského systému účtů (dále jen „revidovaný ESA“). Je vhodné stanovit pravidla pro to, jaký dopad by tato revize měla na definici HND. Jakmile bude revidovaný ESA použitelný, HND by měl být definován jako roční HND v tržních cenách stanovený při použití revidovaného ESA. V případě, že by revidovaný ESA znamenal významnou změnu ve výši HND, měly by být stropy vlastních zdrojů pro prostředky na platby a prostředky na závazky upraveny. Ochranné opatření by však mělo zajistit, aby úprava nevedla k přizpůsobení stropů v eurech směrem dolů.

(19)Měla by být stanovena pravidla, která umožní hladký přechod k uplatňování revidovaného ESA. Aby se zabránilo retroaktivním změnám v použitelném účetním systému, měl by se ESA 2010 i nadále používat pro stanovení HND členských států a stropů vlastních zdrojů pro roky, u nichž byl HND poprvé stanoven podle ESA 2010.

(20)V posledních letech se ukazuje, že četnost, závažnost a hloubka krizí a obtíží postihujících Unii nebo její členské státy se zvyšují. To zdůrazňuje, jak důležité je zajistit, aby Unie měla dostatečnou finanční kapacitu pro reakci. Od roku 2020 je rozpočet Unie vybaven několika ad hoc a dočasnými nástroji: nástrojem NextGenerationEU, podporou na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) a nástrojem Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE). Unie si potřebuje i nadále zajišťovat prostředky k dosažení svých cílů. K řešení rozpočtových důsledků zmíněných událostí mohou být nezbytné mimořádné finanční zdroje ve výjimečném rozsahu, související s jednou nebo více výjimečnými událostmi.

(21)Bez dostatečné rozpočtové kapacity pro poskytování půjček zajištěných vlastními zdroji je schopnost rozpočtové struktury účinně a včas reagovat na krize omezená. Je proto vhodné zavést nový omezený, mimořádný a cílený nástroj pro reakci výhradně na závažné krize, závažné obtíže nebo s nimi související vážné hrozby. Tento mimořádný krizový nástroj by měl přidělovat rozpočtové zdroje na poskytování půjček pouze v období nadcházejícího VFR 2028–2034. Tento krizový mechanismus by neměl být aktivován, pokud se následky situace již odpovídajícím způsobem řeší programy Unie.

(22)O použití tohoto nástroje pro mimořádnou a cílenou reakci na krize by měla rozhodnout Rada ad hoc s přihlédnutím ke zvláštnostem a potřebám, které vyvstanou, přičemž by měla být uznána úloha Evropské rady při poskytování nezbytných podnětů pro rozvoj Unie a při vymezování obecných politických směrů a priorit, a to i v dobách krizí, obtíží nebo s nimi souvisejících hrozeb. Rada by měla jednat prostřednictvím nařízení Rady přijatého v souladu s postupem podle čl. 311 odst. 4 Smlouvy o fungování EU po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Nařízení Rady by mělo schválit výši půjček. Způsoby a pravidla pro přidělování částek půjček určené v nařízení Rady by měly být stanoveny v základním právním aktu, který má být přijat nebo upraven s ohledem na potřeby, které vyvstanou, za účelem řešení situace.

(23)Vypůjčené finanční prostředky, které jsou použity na poskytnutí půjček členským státům, by měly být uhrazeny z částek získaných od přijímajících členských států. Mimořádné a dočasné zvýšení stropů vlastních zdrojů je nezbytné k tomu, aby Unie mohla nést podmíněné závazky související se zamýšlenou výpůjčkou finančních prostředků na půjčky. Strop prostředků na platby a strop prostředků na závazky by měly být zvýšeny o 0,25 procentního bodu. Jediným účelem tohoto navýšení by mělo být pokrýt všechny závazky Unie vyplývající z její výpůjčky na půjčky s cílem řešit následky uvedených událostí.

(24)Zmocnění Komise k tomu, aby si jménem Unie na kapitálových trzích vypůjčila finanční prostředky pouze a výhradně za účelem financování mimořádných opatření v podobě půjček k řešení následků uvedených krizí, by mělo úzce souviset se zvýšením stropů vlastních zdrojů stanoveným v tomto rozhodnutí a v konečném důsledku s fungováním systému vlastních zdrojů Unie. Zmocnění by proto mělo být zahrnuto do tohoto rozhodnutí. Mimořádná povaha této operace a výjimečná výše finančních prostředků, které mají být vypůjčeny, vyžadují jistotu ohledně celkového objemu závazku Unie. Vzhledem k zamýšlenému objemu je vhodné použít pro výpůjčku diverzifikovanou strategii financování, která je standardní metodou podle článku 224 finančního nařízení 7 .

(25)Mimořádné zvýšení stropů vlastních zdrojů je však nezbytné, neboť standardní stropy by nebyly dostatečné k zajištění disponibility náležitých zdrojů, které Unie potřebuje k pokrytí podmíněných závazků vyplývajících z mimořádného a dočasného zmocnění k vypůjčení finančních prostředků na půjčky.

(26)Je vhodné zachovat pravidlo, že Unie by neměla používat finanční prostředky vypůjčené na kapitálových trzích k financování operačních výdajů jako vnější účelově vázané příjmy, které pro rozpočet Unie vytvářejí prostředky na závazky a na platby. Zmocnění Komise k využívání vypůjčených prostředků na výdaje by mělo být i nadále omezeno na mimořádnou a dočasnou povahu řešení následků krize COVID-19 prostřednictvím Nástroje Evropské unie na podporu oživení, 

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1
Předmět

Toto rozhodnutí stanoví pravidla pro přidělování vlastních zdrojů Unii za účelem zajištění financování ročního rozpočtu Unie.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

1)„čistým obratem“ se rozumí čistý obrat ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2013/34/EU 8 nebo podle vnitrostátního práva;

2)„společností“ se rozumí jakákoli právnická osoba nebo právní uspořádání (dále jen „subjekt“), které jsou daňovými rezidenty členského státu, a jakákoli stálá provozovna subjektů, které jsou daňovými rezidenty třetí země, nacházející se v členském státě, pro něž platí povinnost vykazovat čistý obrat. Mezi společnosti však nepatří vládní subjekty, mezinárodní organizace a neziskové organizace;

3)„tabákovými výrobky“ se rozumí výrobky ve smyslu článku 2 a následujících směrnice Rady 2011/64/EU 9 ;

4)„výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky“ se rozumí výrobky ve smyslu článku 2 a následujících [směrnice Rady [XXX]] 10 ;

5)„minimální sazbou“ platnou pro každý členský stát se pro účely čl. 3 odst. 1 písm. d) rozumí minimální nominální hodnota platná v každém členském státě pro celkovou spotřební daň ve smyslu článků 10 a 14 směrnice Rady 2011/64/EU;

6)výraz „propuštěný ke spotřebě“ má význam ve smyslu čl. 6 odst. 3 směrnice Rady (EU) 2020/262 11 ;

7)„plastem“ se rozumí plast ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40 12 ;

8)„obalovými odpady“ se rozumí obalové odpady ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40;

9)„recyklací“ se rozumí recyklace ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40;

10)„elektrickým a elektronickým zařízením“ se rozumí elektrické a elektronické zařízení ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU 13 ;

11)„sběrem“ se pro účely čl. 3 odst. 1 písm. f) rozumí sběr podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2012/19/EU;

12)„uvedeným na trh“ se pro účely čl. 3 odst. 1 písm. f) rozumí uvedení na trh ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. k) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU.

Článek 3
Kategorie vlastních zdrojů a zvláštní způsoby jejich výpočtu

1.Vlastní zdroje rozpočtu Unie tvoří tyto příjmy:

a)tradiční vlastní zdroje sestávající z dávek, prémií, doplňkových nebo vyrovnávacích částek, dodatkových částek nebo položek, cel stanovených ve společném celním sazebníku a dalších poplatků, současných i budoucích, zavedených orgány Unie v obchodě se třetími zeměmi, cel na výrobky spadající do působnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, která pozbyla platnosti, jakož i příspěvků a dalších poplatků stanovených v rámci společné organizace trhu s cukrem;

b)roční příspěvky společností ve vztahu k jejich ročnímu čistému obratu. Roční příspěvek každé společnosti se stanoví podle této stupnice:

I.čistý obrat od 100 000 000,01 EUR do 249 999 999,99 EUR, příspěvek ve výši 100 000 EUR;

II.čistý obrat od 250 000 000 EUR do 499 999 999,99 EUR, příspěvek ve výši 250 000 EUR;

III.čistý obrat od 500 000 000 EUR do 749 999 999,99 EUR, příspěvek ve výši 500 000 EUR;

IV.čistý obrat 750 000 000 EUR nebo vyšší, příspěvek ve výši 750 000 EUR;

c)uplatnění jednotné sazby ve výši 0,30 % pro všechny členské státy na celkovou výši příjmů z DPH vybraných ze všech zdanitelných plnění, vydělenou váženou průměrnou sazbou DPH vypočtenou pro příslušný kalendářní rok, jak je stanoveno v nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 14 ;

d)uplatnění jednotné sazby ve výši 15 % pro všechny členské státy na množství tabákových výrobků a na množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky propuštěných ke spotřebě vynásobená minimální sazbou platnou pro každý členský stát v kalendářním roce;

e)uplatnění jednotné sazby na hmotnost plastových obalových odpadů vyprodukovaných v každém členském státě, které nejsou recyklovány. Výše jednotné sazby činí 1 EUR za kilogram.

Hmotnost plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány, se vypočítá jako rozdíl mezi hmotností plastových obalových odpadů, jež byly v daném roce v členském státě vyprodukovány, a hmotností plastových obalových odpadů, jež byly v daném roce recyklovány. Pro účely výpočtu vyprodukovaných plastových obalových odpadů použijí členské státy oba přístupy uvedené v čl. 53 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) 2025/40, které se upraví tak, aby byla zajištěna srovnatelnost, spolehlivost a úplnost výsledků;

f)uplatnění jednotné sazby na hmotnost elektrických a elektronických zařízení v každém členském státě, která nejsou ročně sebrána. Výše jednotné sazby činí 2 EUR za kilogram.

Hmotnost elektrických a elektronických zařízení, která nejsou v daném roce (N) v členském státě sebrána, se vypočítá jako roční průměrná hmotnost elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh v předchozích třech letech (N–1, N–2, N–3) snížená o hmotnost odpadních elektrických a elektronických zařízení sebraných v roce N.

Je-li rozdíl záporný, považuje se hmotnost elektrických a elektronických zařízení, která nejsou v členském státě sebrána, za rovnou nule;

g)uplatnění jednotné sazby ve výši 30 % na:

1)výnosy z dražeb povolenek členskými státy podle článků 3d a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 15 ;

2)částku vypočtenou vynásobením roční výše povolenek, u nichž příslušný členský stát uplatňuje některou z těchto možností:

a)možnost omezeného počtu zrušených povolenek uvedenou v čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 16 ;

b)použití povolenek uvedených v čl. 10d odst. 4 směrnice 2003/87/ES na dražbu pro Modernizační fond uvedený v čl. 10d odst. 3 uvedené směrnice;

s průměrnou váženou cenou povolenek dražených na společné dražební platformě členskými státy podle článků 3d a 10 směrnice 2003/87/ES v roce, ve kterém by tyto povolenky byly draženy;

h)uplatnění jednotné sazby ve výši 75 % příjmů z prodeje certifikátů mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích zavedeného nařízením (EU) 2023/956 17 ;

i)uplatnění jednotné sazby, která se určí v rámci rozpočtového procesu s ohledem na celkovou výši ostatních příjmů, na součet HND všech členských států.

2.Pro účely odst. 1 písm. e) a f) je příslušná sazba vyjádřena v cenách roku 2028 a upraví se na běžné ceny použitím aktuálního deflátoru hrubého domácího produktu pro Unii vyjádřeného v eurech, který stanoví Komise a který je k dispozici při sestavování příslušného návrhu rozpočtu.

3.Pro účely odst. 1 písm. i) se jednotná sazba použije na HND každého členského státu.

HND podle odst. 1 písm. i) se rozumí roční HND v tržních cenách stanovený Komisí za použití nařízení (EU) č. 549/2013 18 ve znění nařízení (EU) 2023/734 19 , dokud nebude použitelný revidovaný ESA. Pokud byl HND pro určitý rok poprvé stanoven v souladu s ESA 2010, použije se pro účely tohoto odstavce ESA 2010 i nadále.

4.Pokud na začátku rozpočtového roku není přijat rozpočet Unie, zůstávají až do vstupu nových sazeb v platnost použitelné předchozí jednotné sazby založené na HND.

Článek 4
Stropy vlastních zdrojů

1.Celková výše vlastních zdrojů přidělených Unii na pokrytí ročních prostředků na platby nesmí překročit 1,75 % součtu HND všech členských států.

2.Celková roční výše prostředků na závazky zahrnutých do rozpočtu Unie nesmí překročit 1,81 % součtu HND všech členských států.

3.Mezi prostředky na závazky a prostředky na platby se zachovává řádný poměr, aby byla zajištěna jejich slučitelnost a aby bylo umožněno dodržování stropu stanoveného v odstavci 1 v následujících letech.

4.Povedou-li změny nařízení (EU) č. 549/2013, zejména takové, které zavádějí revidovaný ESA, k významným změnám úrovně HND, přepočítá Komise stropy stanovené v odstavcích 1 a 2 na základě tohoto vzorce:

kde:

Úpravy se použijí od roku, pro který má být HND poprvé stanoven v souladu s revidovaným ESA. Pokud byl HND pro určitý rok poprvé stanoven v souladu s ESA 2010, použije se pro účely tohoto odstavce ESA 2010 i nadále.

V případě, že by tento přepočet stropů stanovených v odstavcích 1 a 2 vedl v eurech k úpravě směrem dolů, výsledky tohoto přepočtu se pro účely tohoto odstavce nezohlední.

Článek 5
Použití finančních prostředků vypůjčených na kapitálových trzích

Unie nepoužije finanční prostředky vypůjčené na kapitálových trzích k financování operačních výdajů.

Článek 6
Mimořádná výpůjčka pro řešení následků závažných krizí, závažných obtíží nebo s nimi souvisejících vážných hrozeb v období 2028–2034

1.V případě závažné krize, závažných obtíží nebo s nimi souvisejících vážných hrozeb postihujících Unii nebo její členské státy může Rada prostřednictvím nařízení přijatého postupem podle čl. 311 odst. 4 Smlouvy o fungování EU aktivovat mimořádnou výpůjčku výhradně za účelem řešení následků takové situace.

2.V rámci celkové mezní výše částek uvedené v článku 7 může být nařízením Rady schválena výpůjčka na půjčky členským státům za předpokladu, že příslušné dohody o půjčce vstoupí v platnost mezi 1. lednem 2028 a 31. prosincem 2034.

3.Postup stanovený v odstavci 1 se neaktivuje, pokud se následky situace již odpovídajícím způsobem řeší programy Unie.

Článek 7
Maximální výše mimořádné výpůjčky pro řešení následků závažných krizí, závažných obtíží nebo s nimi souvisejících vážných hrozeb v období 2028–2034

1.Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie na kapitálových trzích finanční prostředky za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v článku 6, a v mezích stanovených v odstavci 2 tohoto článku. Výpůjční operace se provedou v souladu s článkem 224 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a v eurech.

2.Součet nesplacených částek jistiny, které si Komise může být oprávněna vypůjčit na kapitálových trzích pro toto financování, je omezen na částku, která je s ohledem na předpokládaný víceletý vývoj podmíněných závazků vyplývajících z výpůjček Komise jménem Unie slučitelná se stropem stanoveným v článku 8.

Článek 8
Mimořádné a dočasné zvýšení stropů vlastních zdrojů

Každý ze stropů stanovených v čl. 4 odst. 1 a 2 se dočasně zvyšuje o 0,25 procentního bodu výhradně za účelem pokrytí všech závazků Unie vyplývajících z výpůjčky na půjčky uvedené v článku 7, dokud všechny takové závazky nezaniknou.

Zvýšení stropů vlastních zdrojů se nepoužije pro pokrytí žádných jiných závazků Unie.

Článek 9
Zásada univerzality

Příjmy uvedené v článku 3 se využívají bez rozdílu na financování veškerých výdajů ročního rozpočtu Unie.

Článek 10
Přenos přebytku

Případný přebytek příjmů Unie nad celkovými skutečnými výdaji během rozpočtového roku se přenáší do následujícího rozpočtového roku.

Článek 11
Výběr vlastních zdrojů a jejich poskytování Komisi

1.Vlastní zdroje uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) jsou splatné každou společností.

2.Členské státy vybírají vlastní zdroje uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) a b) v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, pravidly přijatými podle článku 12 a vnitrostátními právními a správními předpisy nezbytnými k zajištění výběru, včetně vymáhání, donucovacích opatření, sankcí a správních sankcí v případě nedodržení povinností. Členské státy přijmou nebo upraví tyto předpisy tak, aby splňovaly požadavky právní úpravy Unie, přičemž náležitě zohlední zásady řádného finančního řízení a ochrany finančních zájmů Unie.

Komise prověřuje příslušné vnitrostátní právní předpisy, které jí sdělí členské státy, oznamuje členským státům úpravy, které považuje za nezbytné k dosažení souladu s právní úpravou Unie, a podává v případě potřeby zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

3.Členské státy si ponechávají k pokrytí nákladů na výběr 10 % z částek uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a).

4.Členské státy poskytují Komisi vlastní zdroje stanovené v čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí v souladu s nařízeními přijatými podle čl. 322 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Uvedená nařízení rovněž stanoví pravidla týkající se odpovědnosti členských států vůči Unii, pokud jde o výběr a vymáhání vlastních zdrojů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) a b) od celních dlužníků a společností.

Článek 12
Prováděcí opatření

Rada může přijmout v souladu s čl. 311 čtvrtým pododstavcem Smlouvy o fungování EU prováděcí opatření pro tyto prvky systému vlastních zdrojů Unie:

a)postup pro výpočet ročního rozpočtového zůstatku podle článku 10;

b)ustanovení a opatření potřebná pro kontrolu výběru vlastních zdrojů uvedených v čl. 3 odst. 1 a dohled nad ním a veškeré relevantní požadavky na podávání zpráv;

c)pokud jde o vlastní zdroj uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b),

I.pravidla týkající se povinností společností v souvislosti s příspěvkem;

II.jakékoli pravidlo potřebné pro praktické fungování výběru příspěvků od společností členskými státy, včetně pravidel týkajících se správních postupů, formulářů, úroků z prodlení, kontrolních opatření a veškerých příslušných opatření týkajících se vymáhání, jakož i sankcí a správních sankcí v případě nedodržení povinností ze strany společností;

III.pravidla pro přepočet prahových hodnot a výše příspěvku na národní měny v případě členských států, jejichž měnou není euro;

d)pokud jde o vlastní zdroj uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. e), ustanovení o úpravách k zajištění srovnatelnosti, spolehlivosti a úplnosti výsledků týkajících se hmotnosti vyprodukovaných plastových obalových odpadů.

Článek 13
Závěrečná a přechodná ustanovení

1.S výhradou odstavců 2, 3 a 4 se zrušuje rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053.

Veškeré odkazy na rozhodnutí Rady 70/243/ESUO, EHS, Euratom 20 , na rozhodnutí Rady 85/257/EHS, Euratom 21 , na rozhodnutí Rady 88/376/EHS, Euratom 22 , na rozhodnutí Rady 94/728/ES, Euratom 23 , na rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom 24 , na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom 25 , na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom 26 nebo na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 27 se považují za odkazy na toto rozhodnutí; odkazy na zrušené rozhodnutí se vykládají v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze tohoto rozhodnutí.

2.Články 2, 4 a 5 rozhodnutí 94/728/ES, Euratom, články 2, 4 a 5 rozhodnutí 2000/597/ES, Euratom, články 2, 4 a 5 rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom, články 2, 4 a 5 rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom a článek 2 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 se nadále použijí pro výpočet a úpravu příjmů vycházejících z použití sazby na jednotně určený základ DPH omezený na rozpětí 50 % až 55 % HNP nebo HND každého členského státu, v závislosti na daném roce.

3.Články 5 a 6 a čl. 9 odst. 4 až 9 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 se nadále použijí pro účely mimořádných a dočasných dodatečných prostředků k řešení následků krize COVID-19.

4.Evropským systémem účtů podle čl. 2 odst. 3 rozhodnutí Rady 2020/2053 je i nadále ESA 2010.

5.U částek uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a), které měly členské státy v souladu s platnými pravidly Unie poskytnout do 28. února 2001, si členské státy i nadále ponechávají k pokrytí nákladů na výběr 10 % těchto částek.

6.U částek uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a), které měly členské státy v souladu s platnými pravidly Unie poskytnout mezi 1. březnem 2001 a 28. únorem 2014, si členské státy i nadále ponechávají k pokrytí nákladů na výběr 25 % těchto částek.

7.U částek uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a), které měly členské státy v souladu s platnými pravidly Unie poskytnout mezi 1. březnem 2014 a 28. únorem 2021, si členské státy i nadále ponechávají k pokrytí nákladů na výběr 20 % těchto částek.

8.U částek uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a), které měly členské státy v souladu s platnými pravidly Unie poskytnout mezi 1. březnem 2021 a 29. únorem 2028, si členské státy i nadále ponechávají k pokrytí nákladů na výběr 25 % těchto částek.

9.V období mezi [1. listopadem 2026] a 31. prosincem 2027 se odchylně od čl. 9 odst. 3 a pravidel přijatých podle čl. 10 písm. b) rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 neposkytnou částky tradičních vlastních zdrojů související s vyřizováním propuštění zboží prodávaného prostřednictvím prodeje na dálku do volného oběhu a na uvedené částky se nevztahují pravidla týkající se kontrol, dohledu a podávání zpráv.

10.Pro účely tohoto rozhodnutí jsou všechny peněžní částky uváděny v eurech.

Článek 14
Vstup v platnost

Generální tajemník Rady oznámí toto rozhodnutí členským státům.

Členské státy oznámí neprodleně generálnímu tajemníku Rady dokončení postupu nezbytného pro přijetí tohoto rozhodnutí v souladu se svými ústavními požadavky.

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po obdržení posledního oznámení podle druhého pododstavce.

Použije se ode dne [1. ledna 2028].

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b) se však použije od 1. ledna prvního kalendářního roku následujícího po roce, v němž toto rozhodnutí vstoupilo v platnost.

Článek 15
Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne

(1)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28).

(2)    Úř. věst. C , , s. .

(3)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28).

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(5)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52).

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024).

(8)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(9)    Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (Úř. věst. L 176, 5.7.2011, s. 24).

(10)    Směrnice Rady [XX] o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky (přepracované znění).

(11)    Směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (přepracované znění) (Úř. věst. L 58, 27.2.2020, s. 4).

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40 ze dne 19. prosince 2024 o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES (Úř. věst. L, 2025/40, 22.1.2025).

(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (přepracované znění) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

(14)    Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 ze dne 29. května 1989 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 155, 7.6.1989, s. 9).

(15)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52).

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/734 ze dne 15. března 2023, kterým se mění nařízení (EU) č. 549/2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii a zrušuje jedenáct právních aktů v oblasti národních účtů (Úř. věst. L 97, 5.4.2023, s. 1).

(20)    Rozhodnutí Rady 70/243/ESUO, EHS, Euratom ze dne 21. dubna 1970 o nahrazení finančních příspěvků členských států vlastními zdroji Společenství (Úř. věst. L 94, 28.4.1970, s. 19).

(21)    Rozhodnutí Rady 85/257/EHS, Euratom ze dne 7. května 1985 o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 128, 14.5.1985, s. 15).

(22)    Rozhodnutí Rady 88/376/EHS, Euratom ze dne 24. června 1988 o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 185, 15.7.1988, s. 24).

(23)    Rozhodnutí Rady 94/728/ES, Euratom ze dne 31. října 1994 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 293, 12.11.1994, s. 9).

(24)    Rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 253, 7.10.2000, s. 42).

(25)    Rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17).

(26)    Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).

(27)    Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 574 final

PŘÍLOHY

návrhu ROZHODNUTÍ RADY

o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053

PŘÍLOHA

SROVNÁVACÍ TABULKA