EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 542 final

2025/0542(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí podpora Unie pro vnitřní bezpečnost na období 2028–2034

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Proměnná geometrie

Toto nařízení je založeno na právních základech podle části třetí hlavy V SFEU týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva. V důsledku toho se na použití tohoto nařízení na Dánsko a Irsko vztahují zvláštní ustanovení obsažená v protokolech č. 21 a 22 připojených ke Smlouvě o Evropské unii (SEU) a SFEU.

V souladu s články 1 a 2 protokolu č. 22 se Dánsko neúčastní přijímání opatření Rady navrhovaných podle části třetí hlavy V SFEU a tato opatření nejsou pro Dánsko závazná ani použitelná.

V souladu s články 1 a 2 protokolu č. 21 se Irsko nepodílí na přijímání opatření Rady navrhovaných podle části třetí hlavy V SFEU a tato opatření nejsou pro Irsko závazná ani použitelná. Irsko se však může rozhodnout, že se bude přijímání a používání navrhovaného opatření účastnit. Kromě toho může Irsko kdykoli po přijetí takového opatření přijmout toto opatření s výhradou dokončení postupů uvedených v článku 4 protokolu č. 21.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Předběžné výsledky probíhajícího hodnocení ex post Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie (dále jen „fond ISF – policie“) za programové období 2014–2020 potvrzují, že tento fond přispěl jak k posílení schopností členských států bojovat proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti, včetně terorismu, tak k posílení kapacity členských států pro řízení bezpečnostních rizik a krizí. Fond ISF – policie se ukázal jako účinný nástroj, který poskytuje efektivní řídicí a kontrolní mechanismy na ochranu finančních zájmů EU. V rámci fondu ISF – policie bylo zavedeno několik změn, jejichž cílem bylo zjednodušit řízení fondu a snížit administrativní zátěž. Předběžné hodnocení dospělo k závěru, že navzdory určitému pokroku jsou zapotřebí další kroky ke zvýšení účinnosti a zajištění toho, aby administrativní postupy byly úměrné poskytnutým finančním prostředkům.

Předběžné výsledky hodnocení v polovině období, pokud jde o Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond ISF“) na programové období 2021–2027, potvrzují, že rámec pro monitorování a hodnocení fondu ISF se ve srovnání s obdobím 2014–2020 významně zlepšil. Členské státy nadále ve svých zprávách poukazují na vysokou administrativní zátěž. Ke snížení administrativní zátěže přispělo zjednodušené vykazování nákladů, ale jeho provádění není za účelem optimalizace výdajů systematicky uplatňováno. Struktura fondu ISF byla považována za vhodnou pro daný účel, neboť posilovala vnitřní soudržnost podporou doplňkovosti mezi jednotlivými složkami. Bylo konstatováno, že fond ISF je soudržný s Azylovým, migračním a integračním fondem (AMIF) a Nástrojem pro správu hranic a víza (BMVI) v rámci fondů v oblasti vnitřních věcí, dalšími fondy EU, zejména programem Horizont Evropa, Evropským sociálním fondem plus (ESF+) a programem Spravedlnost, jakož i s dalšími programy použitelnými pro příslušná evropská průmyslová odvětví a občanskou společnost, jako je Program pro jednotný trh či program Digitální Evropa. Hodnocení dospělo k závěru, že fond ISF se zabýval potřebami, které měl řešit, a byl schopen reagovat na nové výzvy a vývoj v této oblasti politiky. Fond ISF podporoval jednotný rámec pro řešení přeshraničních výzev v oblasti vnitřní bezpečnosti, výměnu znalostí i osvědčené postupy. Opatření podporovaná prostřednictvím tematického nástroje fondu ISF přinesla vysokou přidanou hodnotu EU a přispěla k pokroku v operativní spolupráci mezi donucovacími a justičními orgány, ve spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jakož i se zúčastněnými stranami z řad soukromého sektoru a občanské společnosti. Stejně jako v případě nástroje BMVI dospělo hodnocení k závěru, že existuje prostor pro další zjednodušení poskytování finančních prostředků a pro lepší vysvětlení řídicím orgánům, jak může výkonnostní rámec přispět k účinnému řízení programů.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Externí poznatky

•Posouzení dopadů

•Zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2025/0542 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí podpora Unie pro vnitřní bezpečnost na období 2028–2034

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 2 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 3 ,

v souladu s řádným legislativním postupem 4 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Vnitřní bezpečnost má zásadní význam pro zajištění bezpečnosti občanů, ochranu jejich základních práv a posílení síly našich ekonomik, společností a demokracií a důvěry v ně. Zatímco národní bezpečnost zůstává v pravomoci členských států, její zajištění vyžaduje spolupráci a koordinaci na úrovni Unie. Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosaženo prostřednictvím opatření zaměřených na předcházení trestné činnosti, rasismu a xenofobii a boj proti nim, jakož i prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi policejními a justičními orgány a jinými příslušnými orgány.

(2)Vnitřní bezpečnost je sdíleným úsilím, na němž by se měly společně podílet orgány Unie, příslušné agentury Unie a členské státy. S cílem přispět k rozvoji a provádění účinné a skutečné bezpečnostní unie by měly být členským státům poskytnuty odpovídající finanční zdroje. Tato podpora Unie bude poskytována podle horizontálních pravidel Evropského fondu pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost zřízeného nařízením (EU) […].

(3)Toto nařízení stanoví cíle podpory Unie. Aby bylo možné dosáhnout vysoké úrovně bezpečnosti v celé Unii co nejlepším způsobem, měly by členské státy zajistit, aby se jejich plány národního a regionálního partnerství zabývaly veškerými cíli stanovenými tímto nařízením.

(4)Částky, které mají být přiděleny jednotlivým členským státům, by Komise měla stanovit v souladu s metodikou přidělování stanovenou v nařízení (EU) […], kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost, a to prostřednictvím jediného prováděcího rozhodnutí. Uvedené rozhodnutí by se mělo zpravidla vztahovat i na částky podle nařízení (EU) […], kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost, nařízení (EU) […], kterým se zavádí podpora Unie pro azyl, migraci a integraci, a nařízení (EU) […], kterým se zavádí podpora Unie pro schengenský prostor, evropskou integrovanou správu hranic a společnou vízovou politiku. 

(5)Podpora Unie by měla navazovat na výsledky a investice v oblasti vnitřní bezpečnosti v předchozích programových obdobích v rámci: programu Předcházení trestné činnosti a boj proti ní (ISEC), programu Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik souvisejících s bezpečností (CIPS) na období 2007–2013 a nástroje pro policejní spolupráci, předcházení trestné činnosti, boj proti trestné činnosti a řešení krizí, který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost pro období 2014–2020, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 5 , a Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2021–2027 zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1149 6 .

(6)Na pozadí rychle se vyvíjejících bezpečnostních hrozeb a geopolitické situace vymezila Komise ve „strategii ProtectEU“ společné priority pro bezpečnější a lépe chráněnou Evropu 7 . Geopolitický kontext v Evropě se výrazně změnil a výrazně ovlivnil propojenost vnitřní a vnější bezpečnosti EU. Bezpečnostní hrozby jsou stále globálnější a komplexnější a vycházejí ze schopnosti pachatelů trestné činnosti působit přes hranice, využívat sociálních a hospodářských rozdílů a přecházet mezi fyzickým a digitálním světem. Nové digitální technologie a umělá inteligence zároveň nabízejí významné příležitosti k posílení kapacit v oblasti prosazování práva a soudnictví a k účinnému řešení těchto vyvíjejících se hrozeb.

(7)Podpora Unie by se měla zaměřit na akce, u nichž může intervence Unie přinést větší přidanou hodnotu ve srovnání s opatřeními na úrovni samotných členských států. Bezpečnost má ze své podstaty přeshraniční rozměr, a proto je zapotřebí silné a koordinované reakce Unie. Plány národního a regionálního partnerství členských států by proto měly přispívat k účinnému řešení výzev identifikovaných v kontextu strategie ProtectEU. V souladu se společnými prioritami stanovenými na úrovni Unie za účelem zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii by se měla podpora Unie týkat opatření zaměřených na řešení hlavních bezpečnostních hrozeb, a zejména na předcházení závažné a organizované trestné činnosti, včetně terorismu, násilného extremismu a kyberkriminality, a boj proti nim.

(8)V rámci podpory Unie by se měla financovat opatření členských států v oblasti předcházení trestné činnosti, společné odborné přípravy zaměstnanců, policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, do níž jsou zapojeny příslušné orgány členských států a agentury a instituce Unie, týkající se zejména výměny informací, intenzivnější operativní spolupráce a podpory nezbytného úsilí o posílení kapacit pro předcházení terorismu a závažné a organizované trestné činnosti a boj proti nim. Podpora Unie by neměla zahrnovat provozní náklady a činnosti související se základními funkcemi členských států, pokud jde o udržování práva a veřejného pořádku a o ochranu vnitřní a národní bezpečnosti.

(9)Bezpečnost je základním kamenem, na němž stojí všechny naše svobody, a schopnost členských států EU zajistit bezpečnost občanů závisí na jednotném evropském přístupu. Jak je stanoveno ve strategii ProtectEU, do všech právních předpisů, politik a programů EU, včetně vnější činnosti EU, je nutné začlenit bezpečnostní aspekty. Podpora Unie podle tohoto nařízení by měla přispět k řešení těchto otázek.

(10)Evropská rada ve svých závěrech ze dne 26. června 2025 8 připomněla, že významnou hrozbu pro evropské občany a bezpečnost členských států představuje závažná a organizovaná trestná činnost a terorismus, radikalizace a násilný extremismus online i offline. Evropská rada rovněž zdůraznila hrozbu pronikání trestné činnosti do legálních podnikatelských struktur, jež má negativní dopad na veřejné finance a jednotný trh jako celek. Evropská rada vyzvala orgány Unie a členské státy, aby mobilizovaly veškeré dostupné zdroje na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU a přijaly další opatření k posílení spolupráce v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce, i pokud jde o účinný přístup k údajům pro účely vymáhání práva, zajištění výměny informací a spolupráci s třetími zeměmi.

(11)Za účelem předcházení hrozbám pro vnitřní bezpečnost a boje proti nim by podpora Unie měla posílit jednak kapacity členských států pro předcházení závažné a organizované trestné činnosti, terorismu, násilnému extremismu a radikalizaci, pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí a kyberkriminalitě a pro boj proti nim, jednak opatření členských států zaměřená na digitální a technologické bezpečnostní výzvy, odolnost kritické infrastruktury vůči hrozbám online, bezpečnostní hrozby v námořní oblasti, obchodování s lidmi, převaděčství migrantů, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, vymáhání majetku a finanční trestnou činnost, trestnou činnost proti životnímu prostředí, padělání platebních prostředků a trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jakož i opatření členských států na pomoc obětem trestné činnosti a jejich ochranu, pro ochranu veřejných prostor a řešení bezpečnostních hrozeb v souvislosti s chemickými, biologickými, radiologickými, jadernými a výbušnými materiály a řešení incidentů, mimo jiné prostřednictvím intenzivnější spolupráce a výměny informací mezi veřejnými orgány, příslušnými institucemi nebo jinými subjekty Unie, občanskou společností a soukromými partnery v různých členských státech. Podpora Unie by měla rovněž přispívat k získávání a zavádění inovativních metod a technologií ze strany členských států v oblasti vnitřní bezpečnosti, zejména metod a technologií podporovaných na základě nařízení (EU) [...], kterým se zřizuje Evropský fond pro konkurenceschopnost, a nařízení (EU) [...], kterým se zřizuje rámcový program EU pro výzkum. Kromě toho klíčový význam v měnícím se globálním politickém prostředí má vnější rozměr prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Podpora Unie by proto měla rovněž přispívat k posílení spolupráce a partnerství s třetími zeměmi, a sloužit tak zájmům vnitřních politik Unie.

(12)Podpora Unie by měla v souladu se začleňováním bezpečnosti přispět k zajištění konzistentnosti, soudržnosti, synergií a doplňkovosti mezi vnitřními a vnějšími politikami Unie. V této souvislosti by podpora Unie podle tohoto nařízení měla přispívat zejména k boji proti závažné a organizované trestné činnosti, včetně obchodu s drogami a obchodování s lidmi, a k předcházení této trestné činnosti, jakož i k boji proti přeshraničním zločineckým sítím převaděčů. Podpora Unie podle tohoto nařízení může v řádně odůvodněných případech zahrnovat rovněž podporu relevantních zdrojů delegací EU a může být ve fázích plánování a provádění koordinována mezi členskými státy a Komisí.

(13)Jelikož se výzvy v oblasti bezpečnosti neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobit přidělování podpory Unie podle tohoto nařízení změnám ve vnitřních a vnějších bezpečnostních hrozbách a zaměřit financování na priority s nejvyšší přidanou hodnotou Unie. Aby bylo možné reagovat na naléhavé potřeby a změny v rámci politik a priorit Unie a zaměřit financování na akce s vysokou úrovní přidané hodnoty Unie, měla by být část podpory Unie podle tohoto nařízení prováděna formou přímého, sdíleného a nepřímého řízení prostřednictvím Facility EU zřízené podle nařízení (EU) […], kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost. Tato Facilita EU nabízí flexibilitu při řízení podpory Unie a v případě sdíleného řízení by měl být prováděn prostřednictvím plánů národního a regionálního partnerství členských států.

(14)Komise a členské státy by měly zajistit, aby při vypracovávání plánů národního a regionálního partnerství členských států a při provádění opatření nebo řešení problémů souvisejících s vnitřní bezpečností byly zohledněny znalosti, odborné poznatky a zkušenosti příslušných institucí a jiných subjektů Unie. Ve vhodných případech by Komise měla mít rovněž možnost zapojit příslušné instituce a jiné subjekty Unie do činností, jejichž cílem je zajistit, aby opatření financovaná z podpory Unie byla v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie.

(15)Je nutné zajistit co největší dopad financování Unie tím, že budou uvolněny a shromážděny veřejné a soukromé finanční zdroje a bude docíleno jejich pákového účinku. Podpora Unie by měla v souvislosti se svými cíli podporovat celospolečenský přístup, prosazovat aktivní a smysluplné zapojení evropského průmyslového odvětví, jakož i občanské společnosti, včetně nevládních organizací, do rozvoje a provádění bezpečnostní politiky, v relevantních případech se zapojením dalších příslušných aktérů, subjektů Unie, agentur Unie a mezinárodních organizací. Mělo by se nicméně zajistit, aby podpora Unie nebyla využita k přenesení zákonných či veřejnoprávních povinností na soukromé subjekty.

(16)Evropa musí chránit své bezpečnostní zájmy proti dodavatelům, kteří by mohli představovat trvalé bezpečnostní riziko kvůli možnému vměšování třetích zemí a praktikám těchto dodavatelů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je proto nezbytné snížit riziko přetrvávající závislosti vnitřního trhu na vysoce rizikových dodavatelích, kteří by potenciálně mohli mít závažné negativní důsledky pro bezpečnost uživatelů, společností a veřejných subjektů v celé EU, jakož i kritické infrastruktury EU, pokud jde o integritu dat a služeb a dostupnost služeb. Toto vyloučení by mělo vycházet z přiměřeného posouzení rizik a být založeno na souvisejících zmírňujících opatřeních definovaných v politikách a právních předpisech Unie. 

(17)Členské státy mohou při provádění podpory Unie vycházet ze zásady partnerství, aby byla v rámci přístupu ke správě zajištěna kontinuita.

(18)Všechny akce financované v souladu s podporou Unie podle tohoto nařízení by měly být prováděny podle práv a zásad zakotvených v acquis Unie a Listině základních práv Evropské unie a měly by být v souladu s mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajícími z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami.

(19)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(20)[V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko [dopisem ze dne] své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení

NEBO

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví cíle podpory Unie pro vnitřní bezpečnost a financování této podpory na období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034. Tato podpora Unie je poskytována podle horizontálních pravidel Evropského fondu pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost zřízeného nařízením (EU) […].

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„příslušnými orgány“ orgány členských států odpovědné za předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování, jak je uvedeno v čl. 87 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, včetně policie, celních orgánů a dalších specializovaných donucovacích orgánů;

2)„předcházením“ ve vztahu k trestné činnosti veškerá opatření, která mají snižovat trestnou činnost a pocit nejistoty občanů nebo k tomuto snižování jinak přispět, jak uvádí čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Rady 2009/902/SVV 9 ;

3)„výměnou informací“ bezpečné shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a předávání informací relevantních pro orgány uvedené v článku 87 Smlouvy o fungování EU a pro Europol a jiné příslušné agentury a instituce Unie při předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání, zejména pokud jde o přeshraniční závažnou a organizovanou trestnou činnost, včetně kyberkriminality a terorismu, jakož i bezpečný přístup k těmto informacím;

4)„organizovanou trestnou činností“ trestné jednání související s účastí na zločinném spolčení, jak je vymezeno v čl. 1 bodě 1 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV 10 ;

5)„terorismem“ úmyslná jednání a trestné činy uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 11 ;

6)„radikalizací“ postupný a složitý proces, který vede k násilnému extremismu a terorismu, v němž jednotlivec nebo skupina jednotlivců přijímá radikální ideologii nebo přesvědčení, které akceptuje, využívá nebo připouští násilí včetně teroristických činů s cílem dosáhnout konkrétního politického, náboženského nebo ideologického cíle;

7)„kyberkriminalitou“ buď trestné činy, jejichž spáchání nutně zahrnuje systémy informačních a komunikačních technologií (IKT), jež jsou nástroji pro spáchání trestné činnosti nebo primárními cíli této trestné činnosti (trestné činy závislé na kybernetických prostředcích), anebo tradiční trestné činy, jejichž rozsah nebo dosah může být umocněn používáním počítačů, počítačových sítí a jiných systémů IKT (trestné činy páchané kybernetickými prostředky);

8)„operativní spoluprací v oblasti prosazování práva“ operativní spolupráce mezi orgány dvou nebo více členských států uvedená v čl. 87 odst. 3 Smlouvy o fungování EU nebo působení příslušných orgánů jednoho členského státu na území jiného členského státu, jak je uvedeno v článku 89 Smlouvy o fungování EU;

9)„hybridní hrozbou“ veškeré škodlivé činnosti, včetně manipulace s informacemi, kybernetických útoků a účelového využívání migrantů, které jsou plánovány a prováděny koordinovaně se zlovolným úmyslem a jejichž cílem je oslabit členský stát nebo jeho instituce.

Článek 3

Cíle podpory Unie pro vnitřní bezpečnost

1.V zájmu zajištění vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti v Unii přispívá podpora k těmto cílům:

a)posílit kapacity Unie a členských států, pokud jde o předcházení závažné a organizované trestné činnosti online i offline, včetně terorismu, násilného extremismu, kyberkriminality, pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí a hybridních hrozeb, a boj proti nim, jakož i pokud jde o ochranu občanů a veřejného prostoru před útoky, mimo jiné prostřednictvím inovativních metod a nových technologií v oblasti vnitřní bezpečnosti;

b)podpořit kapacity členských států jednak zvyšováním odolnosti kritických subjektů vůči nepřátelským činům, jednak řízením a řešením incidentů, rizik a krizí souvisejících s bezpečností, a to i prostřednictvím interoperabilních kritických komunikačních systémů;

c)zlepšit a usnadnit výměnu informací mezi příslušnými orgány a relevantními institucemi a jinými subjekty Unie a uvnitř těchto orgánů, institucí a subjektů a v příslušných případech i se třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty;

d)zlepšit a zintenzivnit operativní spolupráci v oblasti prosazování práva, včetně společných operací, mezi příslušnými orgány v souvislosti s předcházením závažné a organizované trestné činnosti online i offline, včetně terorismu, násilného extremismu, kyberkriminality, pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí a hybridních hrozeb, a bojem proti nim, jakož i v souvislosti s ochranou občanů a veřejných prostor před útoky.

Podpora Unie se provádí způsobem, který je plně v souladu s cíli stanovenými v nařízení (EU) […], kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost.

2.Členské státy zajistí, aby priority jejich plánů národního a regionálního partnerství zahrnovaly opatření k dosažení každého z cílů podpory Unie podle tohoto nařízení a aby rozdělení zdrojů na jednotlivé cíle bylo přiměřené zjištěným výzvám a potřebám.

Článek 4

Financování

1.Orientační finanční krytí pro provádění cílů stanovených v článku 3 na období 2028–2034 činí 6 843 331 500 EUR v běžných cenách. Provádí se v souladu s horizontálními pravidly pro plány národního a regionálního partnerství stanovenými v nařízení (EU) […], kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost.

2.Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví částky pro jednotlivé členské státy za použití metodiky přidělování stanovené v oddíle B přílohy I nařízení (EU) […], kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost.

3.Kromě toho se v rámci ročního rozpočtového procesu vymezeného v článku 314 Smlouvy o fungování EU stanoví rozpočtové prostředky na cíle stanovené v článku 3 tohoto nařízení, které jsou prováděny prostřednictvím Facility EU podle hlavy IV nařízení (EU) […], kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost.

4.Pokud Komise dospěje k závěru, že opatření, která se týkají cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení, splňují požadavky tohoto nařízení a nařízení (EU) […], kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost, a navrhne-li Komise prováděcí rozhodnutí Rady o schválení plánu národního a regionálního partnerství dotčeného členského státu v souladu s postupem stanoveným v článku 23 nařízení (EU) […], kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost, předloží Komise návrh prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se tato opatření schvalují.

5.Při předkládání návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o opatřeních, která se týkají cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení, stanoví Komise v návrhu prvky uvedené v čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) […], kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost, s ohledem na cíle stanovené v článku 3.

6.Rada přijme prováděcí rozhodnutí uvedené v odstavci 4 zpravidla do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komise a společně s prováděcími rozhodnutími uvedenými v čl. 23 odst. 1 [návrhu Komise a prováděcího rozhodnutí Rady] nařízení (EU) […], kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost.

7.Článek 24 nařízení (EU) […], kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost, týkající se změny plánů se použije za předpokladu, že návrh Komise a prováděcí rozhodnutí Rady, kterými se schvalují změny prvků uvedených v čl. 23 odst. 4, se vztahují pouze na cíle uvedené v článku 3 tohoto nařízení.

Článek 5

Přechodná ustanovení

Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) 2021/1149, které se na příslušné akce použije až do jejich ukončení.

Článek 6

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne použitelnosti nařízení (EU) […], kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost na období 2028–2034.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1149 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost (Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 94).

(2)    Úř. věst. C , , s. .

(3)    Úř. věst. C , , s. .

(4)    Postoj Evropského parlamentu ze dne […] a postoj Rady ze dne […].

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 93, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/513/oj).

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1149 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost (Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 94, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1149/oj).

(7)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – ProtectEU: Evropská strategie vnitřní bezpečnosti (COM(2025) 148 final ze dne 1. dubna 2025).

(8)    Závěry Evropské rady EUCO 12/25 ze dne 26. června 2025.

(9)    Rozhodnutí Rady 2009/902/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o zřízení Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti (EUCPN) a o zrušení rozhodnutí 2001/427/SVV (Úř. věst. L 321, 8.12.2009, s. 44, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2009/902/oj).

(10)    Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2008/841/oj ).

(11)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2017/541/oj ).