EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.7.2025

COM(2025) 524 final

2025/0524(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality

{SWD(2025) 524 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

Podnět je propojen s mnoha dalšími oblastmi politiky, neboť všechna opatření a politiky EU by měly podporovat konkurenceschopnost EU a spravedlivou transformaci na klimatickou neutralitu a udržitelnou budoucnost. Komise prostřednictvím Kompasu konkurenceschopnosti a Dohody o čistém průmyslu určila směr opětovného nastartování hospodářské dynamiky v EU pomocí strategie pro růst a prosperitu, která propojuje klima a konkurenceschopnost. Dohoda o čistém průmyslu pro konkurenceschopná průmyslová odvětví a kvalitní pracovní místa stanoví pracovní plán na podporu a vytvoření vhodných podmínek pro společnosti, aby dosáhly společných cílů v oblasti dekarbonizace a mohly těžit z rychle rostoucího celosvětového trhu s technologiemi pro nulové čisté emise, který by se měl celosvětově ztrojnásobit a do roku 2030 dosahovat přibližně 600 miliard EUR ročně 6 . V zájmu dosažení dlouhodobé konkurenceschopnosti průmyslu EU při transformaci na klimatickou neutralitu počítá Dohoda o čistém průmyslu s několika opatřeními, včetně nového rámce státní podpory Dohody o čistém průmyslu, zřízení banky pro dekarbonizaci průmyslu, jejímž cílem je mobilizovat až 100 miliard EUR na financování inovativních projektů v oblasti dekarbonizace, a revidovaného rámce pro zadávání veřejných zakázek na podporu rozvoje vedoucích trhů pro čisté technologie a produkty. V Dohodě o čistém průmyslu se rovněž počítá s iniciativami ke zlepšení přístupu ke kritickým surovinám, k podpoře metod oběhové výroby a k zajištění rovných podmínek pro průmysl EU. Ústřední bod všech těchto snah tvoří inovace, které jsou hnací silou rozvoje a zavádění průlomových technologií, urychlují průmyslovou transformaci a umožňují podnikům v EU převzít vedoucí úlohu v globálním hospodářství s nulovými čistými emisemi. Cílem Unie je zvýšit udržitelnou a odolnou výrobu v Evropě, a proto by měla vytvořit vhodné podmínky pro přilákání soukromých a veřejných investic v celém hodnotovém řetězci. Toto úsilí pomůže obnovit průmysl EU a zároveň snížit jeho environmentální stopu a posílit odolnost jeho dodavatelských řetězců.

Skutečně rovné podmínky pro podniky v Evropě i na celém světě se vytvoří v případě, že ostatní země přijmou vlastní stanovení ceny uhlíku, což by rovněž přispělo ke zvýšení globálních ambicí v oblasti klimatu. Pracovní skupina Komise pro mezinárodní diplomacii v oblasti stanovování cen uhlíku a trhů s uhlíkem nadále spolupracuje s partnerskými zeměmi a podporuje je při vytváření trhů s uhlíkem a rozvoji globálního přístupu ke stanovování cen uhlíku. Po skončení stávající přechodné fáze bude od roku 2026 ve svém konečném režimu uplatňován mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Tento mechanismus potvrdí, že za emise uhlíku vzniklé při výrobě určitého zboží dováženého do EU byla zaplacena odpovídající cena, a tím zajistí, že cena uhlíku u dovozu odpovídá ceně uhlíku u domácí výroby a že nebudou ohroženy cíle EU v oblasti klimatu. Ve sdělení „Plnění Dohody o čistém průmyslu“ ze dne 2. července byla navíc oznámena další opatření, která sníží riziko úniku uhlíku pro evropské vývozce zboží podléhajícího CBAM.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Celounijní cíl v oblasti klimatu pro rok 2040 bude mít dopad na celé hospodářství EU. Je zapotřebí, aby se jím řídila široká škála politik EU, a bude vyžadovat politická opatření na úrovni EU sahající nad rámec politiky v oblasti klimatu. Díky koordinovanému postupu bude možné zohlednit rozdílné schopnosti členských států a regionů jednat a využívat sílu jednotného trhu EU jako hnací sílu pro nákladově efektivní změny. Koordinovaná opatření v oblasti klimatu na úrovni EU jsou navíc důležitá pro mezinárodní opatření v oblasti klimatu, zejména proto, aby byl určen vnitrostátně stanovený příspěvek EU podle Pařížské dohody, který má být oznámen na podzim 2025.

•Proporcionalita

Cílem návrhu je určit směr, a to tím, že se podrobněji vymezí cesty ke klimatické neutralitě. Návrh nestanovuje konkrétní politiky, technologie ani opatření a ponechává členským státům flexibilitu, přičemž zohledňuje regulační rámec pro dosažení cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Zpráva o posouzení dopadů připojená ke sdělení o cíli v oblasti klimatu do roku 2040 9 uvedla, že snížení o 90–95 % (možnost 3) je nejpřiměřenější pro to, aby se ekonomika EU do roku 2050 stala klimaticky neutrální a aby EU přispěla k celosvětovým opatřením v oblasti klimatu v souladu s cíli Pařížské dohody, které spočívají v omezení nárůstu teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a ve snaze o omezení zvýšení teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Posouzení dopadů

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2025/0524 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 18 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 19 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Výsledky prvního globálního hodnocení 20 v rámci Pařížské dohody 21 , uzavřeného na konferenci OSN o změně klimatu na konci roku 2023, ukázaly, že smluvní strany zavádějí stále účinnější politiky v oblasti klimatu, ale že je zapotřebí přijmout další naléhavá opatření s cílem nasměrovat svět plně na cestu k dosažení cílů Pařížské dohody.

(2)Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 22 Unie zakotvila do právních předpisů závazný cíl klimatické neutrality celého hospodářství do roku 2050, tedy snížení emisí na čistou nulu k tomuto datu, a cíl dosáhnout následně záporných emisí, stanovila závazný průběžný cíl Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a podpořila stanovení průběžného cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2040.

(3)S přihlédnutím k vědeckému poradenství Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu a na základě podrobného posouzení dopadů předložila Komise doporučený cíl pro rok 2040, jímž je snížení čistých emisí skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990, ve svém sdělení ze dne 6. února 2024 s názvem Zajištění naší budoucnosti: Klimatický cíl pro Evropu na rok 2040 a cesta ke klimatické neutralitě do roku 2050 vybudováním udržitelné, spravedlivé a prosperující společnosti 23 .

(4)Při navrhování cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2040 Komise zvážila nejlepší dostupné a nejnovější vědecké poznatky, včetně posledních zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a poradního výboru, sociální a hospodářský dopad nečinnosti a její dopad na životní prostředí, včetně s tím spojených nákladů, nutnost zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci pro všechny, nákladovou a ekonomickou efektivnost, konkurenceschopnost hospodářství Unie, zejména konkurenceschopnost malých a středních podniků a odvětví, u nichž hrozí největší riziko úniku uhlíku, nejlepší dostupné, nákladově efektivní a bezpečné technologie, které je možné rozšiřovat, energetickou účinnost a zásadu „energetická účinnost v první řadě“, dostupnost energií a bezpečnost dodávek energie, spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi, nutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času, nutnost zachovat, spravovat a rozšiřovat přírodní propady uhlíku z dlouhodobého hlediska a chránit a obnovovat biologickou rozmanitost, včetně mořského prostředí, investiční potřeby a příležitosti, mezinárodní vývoj a úsilí vynaložené k dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a konečného cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a stávající informace týkající se předpokládaného orientačního rozpočtu emisí skleníkových plynů Unie na období 2030–2050.

(5)K dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2040 je mimo jiné naprosto nezbytné plně provádět dohodnutý rámec do roku 2030, zajistit a podporovat konkurenceschopnost a odolnost evropského průmyslu, zajistit způsoby transformace založené na nejlepších dostupných, nákladově efektivních a bezpečných technologiích, které je možné rozšiřovat, více se zaměřit na spravedlivou transformaci, která nikoho neopomíjí, zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž s mezinárodními partnery, dekarbonizovat energetický systém pomocí všech řešení v oblasti bezuhlíkové a nízkouhlíkové energie (včetně obnovitelných zdrojů energie, jaderné energie, energetické účinnosti, skladování, zachycování a ukládání uhlíku, zachycování a využívání uhlíku, pohlcování uhlíku, geotermální a vodní energie a všech dalších současných i budoucích energetických technologií pro nulové čisté emise), a se všemi relevantními odvětvími zorganizovat strategický dialog o rámci pro období po roce 2030. Prostřednictvím Dohody o čistém průmyslu vytváří EU podmínky pro úspěšnou transformaci, přičemž se zaměřuje jak na dekarbonizaci, tak na průmyslovou obnovu, včetně podpůrných mechanismů pro evropský průmysl, na lepší přístup k veřejnému a soukromému financování, rovné podmínky na celosvětové úrovni a jasné základní podmínky pro zavádění a rozšiřování čistých technologií, a to s cílem posílit konkurenceschopnost průmyslu a inovace v EU.

(6)S ohledem na cíl klimatické neutrality, jenž by měl být dosažen do roku 2050, by měly být do roku 2040 emise skleníkových plynů sníženy a jejich pohlcování zvýšeno tak, aby se zajistilo, že čisté emise skleníkových plynů, tj. emise po odečtení pohlcených emisí, budou do roku 2040 sníženy v rámci celého hospodářství o 90 % ve srovnání s rokem 1990.

(7)Prioritou by mělo být domácí snižování emisí skleníkových plynů, které by mělo být doplněno navýšeným pohlcováním emisí, a to jak prostřednictvím přírodních, tak technologických řešení. Při vypracovávání politického balíčku pro období po roce 2030 by měla být věnována náležitá pozornost příspěvku hrubého snížení emisí oproti přírodnímu a technologickému pohlcování. V příštích desetiletích bude v hospodářství Unie hrát stále větší roli přírodní pohlcování a průmyslové pohlcování, a to s ohledem na potřebu dosáhnout rovnováhy mezi emisemi skleníkových plynů a pohlcováním nejpozději do roku 2050 a následně i záporných emisí. Pobídky budou vypracovány při příležitosti přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 24 v roce 2026, kdy Komise v systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii („EU ETS“) hodlá stanovit domácí trvalé pohlcování uhlíku s cílem kompenzovat zbytkové emise z těžko dekarbonizovatelných odvětví.

(8)Unie zavedla regulační rámec pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030. Právní předpisy provádějící uvedený cíl zahrnují mimo jiné směrnici 2003/87/ES, kterou byl zřízen EU ETS, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 25 , které stanovilo vnitrostátní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 26 , které ukládá odvětví využívání půdy cíle čistého pohlcování uhlíku. Komise by měla posoudit, jak by bylo třeba změnit příslušné právní předpisy Unie, aby bylo možné dosáhnout cíle v oblasti klimatu do roku 2040. Při navrhování budoucí struktury by Komise měla připravit podrobná posouzení dopadů, včetně dopadů na konkurenceschopnost a malé a střední podniky, a zvážit přijetí nezbytných opatření, ve vhodných případech včetně legislativních návrhů. Měla by být vhodným způsobem zvážena řada prvků, které usnadní dosažení cíle pro rok 2040, včetně možného omezeného příspěvku k cíli pro rok 2040 v podobě vysoce kvalitních mezinárodních kreditů podle článku 6 Pařížské dohody ve druhé polovině desetiletí 2030–2040 v souladu s účetními pravidly Pařížské dohody; role domácího trvalého pohlcování (zachycování biogenních emisí s ukládáním uhlíku (BioCCS) a přímé zachycování ze vzduchu s ukládáním uhlíku (DACCS)) v systému EU ETS a větší flexibility napříč odvětvími. Aby bylo možné posoudit sociální, ekonomické a environmentální dopady, měla by budoucí struktura vycházet z důkladného posouzení dopadů. Budoucí struktura by měla rovněž podporovat sbližování a zároveň zohledňovat spravedlnost a specifika členských států, jakož i ostrovů a nejvzdálenějších regionů.

(9)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení cíle v oblasti klimatu pro celou Unii do roku 2040, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej může z důvodu jeho rozsahu a účinků být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(10)Nařízení (EU) 2021/1119 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2021/1119

Nařízení (EU) 2021/1119 se mění takto:

1) V čl. 1 druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

„Toto nařízení rovněž stanoví závazný cíl Unie pro rok 2040.“

2) V článku 4 se odstavce 3, 4 a 5 nahrazují tímto:

„3. Za účelem dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 je závazným cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2040 snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcených emisí) do roku 2040 o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

4. Vzhledem k období následujícímu po roce 2030 Komise přezkoumá příslušné právní předpisy Unie s cílem umožnit dosažení cíle stanoveného v odstavci 3 tohoto článku a cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 a ve vhodných případech a na základě podrobného posouzení dopadů zváží přijetí nezbytných opatření v souladu se Smlouvami.

Přestože některé podpůrné politiky již byly provedeny a jejich dopad je již viditelný, není tomu tak ještě u všech politik. Cílem Komise bude urychlení a posílení podpůrného rámce, který zajistí zavedení podmínek na podporu evropského průmyslu a občanů v průběhu celé transformace, a to při plném dodržování práva Unie.

V rámci přezkumu uvedeného v prvním pododstavci Komise v zájmu usnadnění dosažení cíle stanoveného v odstavci 3 tohoto článku zajistí, aby byly v legislativních návrzích náležitě zohledněny následující prvky:

a)od roku 2036 možný omezený příspěvek k cíli pro rok 2040 v podobě vysoce kvalitních mezinárodních kreditů podle článku 6 Pařížské dohody ve výši 3 % čistých emisí EU z roku 1990 na podporu EU a třetích zemí při dosahování trajektorií snižování čistých emisí skleníkových plynů slučitelných se závazkem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí – původ, kritéria kvality a další podmínky týkající se získávání a využívání takových kreditů budou upraveny v právu Unie;

b)role domácího trvalého pohlcování v rámci systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii („EU ETS“) při kompenzaci zbytkových emisí z těžko dekarbonizovatelných odvětví;

c)větší flexibilita napříč odvětvími, aby se podpořilo dosažení cílů nákladově efektivním způsobem;

d)cíle a úsilí členských států v období po roce 2030 by měly odrážet nákladovou efektivnost a solidaritu s ohledem na vnitrostátní podmínky;

e)nejlepší dostupné a nejnovější vědecké poznatky, včetně posledních zpráv IPCC a poradního výboru;

f)sociální, ekonomické a environmentální dopady;

g)náklady nečinnosti a přínosy opatření ve střednědobém až dlouhodobém horizontu;

h)nutnost zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci pro všechny;

i)zjednodušení, technologická neutralita, nákladová efektivnost, ekonomická efektivnost a hospodářská bezpečnost;

j)opatření v oblasti klimatu jako hnací síla investic a inovací;

k)potřeba posílit globální konkurenceschopnost hospodářství Unie, zejména konkurenceschopnost malých a středních podniků a průmyslových odvětví, která jsou nejvíce vystavena úniku uhlíku, a to s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž;

l)nejlepší dostupné, nákladově efektivní a bezpečné technologie, které je možné rozšiřovat,

m)dostupnost energií, bezpečnost dodávek energie, energetická účinnost a zásada „energetická účinnost v první řadě“;

n)spravedlnost a solidarita v rámci členských států a mezi nimi;

o)nutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času;

p)nutnost zachovat, spravovat a rozšiřovat přírodní propady uhlíku z dlouhodobého hlediska a chránit a obnovovat biologickou rozmanitost a rovněž zohlednit nejistoty, které jsou zejména spojeny s dopady změny klimatu v odvětví využívání půdy;

q)investiční potřeby a příležitosti, včetně přístupu k veřejnému a soukromému financování;

r)mezinárodní vývoj a úsilí vynaložené na dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a konečného cíle UNFCCC, jakož i podpora Unie jejím partnerům při řešení změny klimatu a jejích dopadů.“.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 27  

✓ prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

✓ neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2025 do roku 2026,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 28   

✓ Přímé řízení Komisí

–✓ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 35

Nejsou potřeba žádné další zdroje. Stávající tým bude podnět řídit i nadále. Nejsou zapotřebí žádní další zaměstnanci.

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

4.2.Data

4.3.Digitální řešení

4.4.Posouzení interoperability

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

(1)    COM(2025) 30 final.

(2)     Zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti .

(3)    COM(2024) 63 final.

(4)    SWD(2024) 63 final.

(5)    SWD(2024) 63 final.

(6)    COM(2024) 163 final.

(7)     COM(2025) 79 final.

(8)    COM(2025) 96 final.

(9)    SWD(2024) 63 final.

(10)    Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu, Scientific advice for the determination of an EU-wide 2040 climate target and a greenhouse gas budget for 2030–2050 (Vědecké poradenství pro stanovení klimatického cíle pro celou EU na rok 2040 a rozpočtu emisí skleníkových plynů na období 2030–2050), DOI: 10.2800/609405.

(11)    Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu, Towards EU climate neutrality: progress, policy gaps and opportunities (Směrem ke klimatické neutralitě EU: pokrok, nedostatky v politice a příležitosti), Hodnotící zpráva 2024, DOI:10.2800/216446.

(12)    Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu, Scientific advice for amending the European Climate Law – Setting climate goals to strengthen EU strategic priorities (Vědecké poradenství pro změnu evropského právního rámce pro klima – Stanovení cílů v oblasti klimatu pro posílení strategických priorit EU), DOI: 10.2800/1978453.

(13)    SEC(2024) 64 final.

(14)    COM(2024) 196 final.

(15)    Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

(16)    COM(2025) 274 final.

(17)    Jak je vysvětleno v technických informacích ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Zpráva o pokroku EU při provádění opatření v oblasti klimatu za rok 2024“, SWD(2024) 249 final, COM(2024) 498 final.

(18)    Úř. věst. C , , s. .

(19)    Úř. věst. C , , s. .

(20)    Rozhodnutí 1/CMA.5.

(21)    Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1119/oj).

(23)    COM(2024) 63 final.

(24)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/87/oj).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/842/oj).

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/841/oj).

(27)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(28)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(29)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(30)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(31)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(32)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(33)    Potřebné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušné internetové stránce BUDGpedia.

(34)    Potřebné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušné internetové stránce BUDGpedia.

(35)    Níže v tabulce uveďte, kolik plných pracovních úvazků z uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo kolik jich lze v rámci vašeho GŘ přeobsadit a jaké jsou vaše čisté potřeby.

(36)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.