EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 27.5.2025

COM(2025) 250 final

2025/0138(BUD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Rakousku, Polsku, Česku, Slovensku a Moldavsku v souvislosti s povodněmi, k nimž došlo v září 2024, a Bosně a Hercegovině v souvislosti s povodněmi, k nimž došlo v říjnu 2024

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Souvislosti návrhu

Toto rozhodnutí se týká uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond EUSF“) v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 1 (dále jen „nařízení o fondu EUSF“) ve výši 280 740 903 EUR na poskytnutí pomoci Rakousku, Polsku, Česku, Slovensku, Moldavsku a Bosně a Hercegovině v souvislosti s přírodními katastrofami (povodněmi), které tyto země postihly v roce 2024.

Toto uvolnění prostředků je doprovázeno převodem č. DEC 10/2025, v němž se navrhuje převést částku 270 077 316 EUR z položky „rezerva evropské solidarity“ do operační rozpočtové položky fondu EUSF, a to jak v prostředcích na závazky, tak v prostředcích na platby.

2.Informace a podmínky

2.1Rakousko – přírodní katastrofa v sousedním státě: povodně v září 2024

(1)Dne 29. listopadu 2024 podalo Rakousko žádost o finanční příspěvek z fondu EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s povodněmi v září 2024.

(2)Rakousko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 13. září 2024. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení o fondu EUSF. Dne 6. prosince 2024 podalo Rakousko aktualizovanou žádost, která doplňuje informace obsažené v původním balíčku dokumentů, jež tvoří žádost.

(3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít fond EUSF.

(4)Rakouské orgány podaly žádost podle kritéria „přírodní katastrofy v sousedním státě“, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 nařízení o fondu EUSF, který stanoví, že pomoc z fondu EUSF může být rovněž uvolněna v případě jakékoli přírodní katastrofy ve způsobilém státě, která představuje také závažnou přírodní katastrofu v sousedním způsobilém státě. Rakousko odhaduje celkové přímé škody v důsledku katastrofy na 1 711,6 milionu EUR. Tato částka představuje 0,38 % rakouského hrubého národního důchodu (HND) v roce 2022. Vzhledem k tomu, že stejná přírodní katastrofa je v Česku kvalifikována jako „závažná přírodní katastrofa“, je žádost Rakouska způsobilá pro příspěvek z EUSF bez stanovení konkrétní prahové hodnoty.

(5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení o fondu EUSF.

(6)Rakousko ve své žádosti požádalo o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení o fondu EUSF. Na základě předběžného posouzení dospěla Komise k závěru, že podmínky pro vyplacení zálohy z fondu EUSF byly splněny. Prováděcím rozhodnutím Komise C(2025) 1124 ze dne 17. února 2025 byla proto poskytnuta záloha ve výši 10 663 587 EUR. Záloha byla Rakousku vyplacena dne 3. dubna 2025.

(7)Mezi 12. a 16. zářím 2024 došlo v Rakousku k mimořádně vysokým srážkám, které způsobily rozsáhlé povodně. Postiženy byly zejména Dolní Rakousko, Horní Rakousko a Vídeň. V některých částech Dolního Rakouska spadlo za pět dní 300–420 mm srážek. Celá spolková země Dolní Rakousko byla vyhlášena za oblast postiženou katastrofou. Podél Dunaje musela být zavedena ochranná opatření. V Dolním Rakousku muselo být evakuováno téměř 2 000 domů, tisíce domácností byly několik dní bez elektřiny, pitné vody a kanalizace. V Dolním Rakousku si povodně vyžádaly pět obětí na životech a 24 osob bylo zraněno.

(8)Rakouské orgány nepožádaly o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Evropské unie.

(9)Náklady na opatření, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení o fondu EUSF, odhadlo Rakousko na 394,1 milionu EUR a rozdělila je podle typu opatření. Největší podíl nákladů na záchranná opatření se týká obnovení provozuschopnosti infrastruktury a zařízení v oblasti energetiky, vodárenství a odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání, a to ve výši 277,4 milionu EUR. Druhý největší podíl představují náklady na zajištění ochranné infrastruktury a opatření na ochranu kulturního dědictví ve výši 75,9 milionu EUR. Třetí největší podíl nákladů se týká dočasného ubytování a záchranných služeb ve výši 22 milionů EUR. Náklady na vyčištění oblastí zasažených katastrofou dosahují výše 18,8 milionu EUR.

(10)Směrnice 2007/60/ES 2 byla v Rakousku plně provedena novelou zákona o vodách z roku 2011.

(11)Ke dni podání žádosti nebylo proti Rakousku vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

(12)Rakouské orgány uvedly, že veřejná infrastruktura není v Rakousku obecně pojištěna. Pojištěné náklady jsou proto ze způsobilých nákladů vyloučeny.

2.2Polsko – regionální přírodní katastrofa: povodně v září 2024

(1)Dne 29. listopadu 2024 podalo Polsko žádost o finanční příspěvek z fondu EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s povodněmi v září 2024.

(2)Polsko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 11. září 2024. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení o fondu EUSF.

(3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít fond EUSF.

(4)Polské orgány podaly žádost na základě kritéria „regionální přírodní katastrofy“, což je dle vymezení v čl. 2 odst. 3 nařízení o fondu EUSF jakákoli přírodní katastrofa, jež má v regionu na úrovni NUTS 2 některého způsobilého státu za následek přímé škody přesahující 1,5 % hrubého domácího produktu daného regionu (HDP). Polské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 3,04 miliardy EUR. Pokud se přírodní katastrofa týká více regionů na úrovni NUTS 2, podle nařízení o fondu EUSF se určí prahová hodnota z průměru HDP těchto regionů váženého podle podílu každého regionu na celkové škodě. Přímé škody vyjádřené jako procento celkového váženého regionálního HDP Dolnoslezského, Opolského, Slezského a Lubušského vojvodství činí 8,46 %. Tato částka přesahuje 1,5 % váženého průměru regionálního HDP Dolnoslezského, Opolského, Slezského a Lubušského vojvodství.

(5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení o fondu EUSF.

(6)Polsko ve své žádosti nepožádalo o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení o fondu EUSF.

(7)Mezi 11. a 16. zářím 2024 se v jihozápadním Polsku vyskytly silné deště, které vedly k rozvodnění několika řek. Nejvíce postižená byla vojvodství Dolnoslezské, Opolské, Slezské a Lubušské. Následně bylo zaplaveno téměř 10 600 obytných a více než 2 000 hospodářských budov. Katastrofa přímo zasáhla více než 200 000 lidí. Řada podniků byla nucena dočasně pozastavit nebo výrazně omezit svou činnost, což vedlo k významným finančním ztrátám.

(8)Polské orgány požádaly o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Evropské unie. Potřeby zahrnovaly dezinfekční prostředky, odvlhčovače, gumové holínky, rukavice a vakcíny. Pomoc byla poskytnuta z Belgie, Dánska, Německa, Litvy, Slovinska, Švédska a Rakouska.

(9)Náklady na opatření, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení o fondu EUSF, odhadlo Polsko na 2 755,2 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší podíl nákladů na záchranná opatření se týká obnovení provozuschopnosti infrastruktury a zařízení v oblasti energetiky, vodárenství a odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání, a to ve výši 2 721,3 milionu EUR. Druhý největší podíl představují náklady na vyčištění oblasti zasažené katastrofou ve výši 19,8 milionu EUR. Třetí největší podíl nákladů se týká dočasného ubytování a záchranných služeb ve výši 14,2 milionu EUR.

(10)Směrnice 2007/60/ES 3 byla v Polsku plně provedena.

(11)Ke dni podání žádosti nebylo proti Polsku vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

(12)Polské orgány uvedly, že pojištěné náklady byly ze způsobilých nákladů vyloučeny.

2.3Česko – závažná přírodní katastrofa: povodně v září 2024

(1)Dne 4. prosince 2024 podalo Česko žádost o finanční příspěvek z fondu EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s povodněmi v září 2024. Dne 4. dubna 2025 předložilo Česko dodatečná vysvětlení týkající se údajů a informací uvedených v žádosti o příspěvek z fondu EUSF.

(2)Česko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 12. září 2024. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení o fondu EUSF.

(3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít fond EUSF.

(4)České orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 2,82 miliardy EUR. Tato částka překračuje prahovou hodnotu „závažné přírodní katastrofy“ pro Česko ve výši 0,6 % hrubého národního důchodu (HND), která v roce 2024 činila 1,58 miliardy EUR. Zmíněná katastrofa tedy naplňuje znaky „závažné přírodní katastrofy“ podle čl. 2 odst. 2 nařízení o fondu EUSF.

(5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení o fondu EUSF.

(6)Česko ve své žádosti nepožádalo o vyplacení zálohy na příspěvek podle článku 4a nařízení o fondu EUSF.

(7)Mezi 12. a 17. zářím 2024 zasáhl celou zemi velmi silný vítr a silné deště, které vedly k povodním. Nejvíce postiženými kraji byly Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Byly zničeny nebo poškozeny desítky domů a přibližně 1 000 silničních a železničních mostů a 2 000 km silnic a železničních tratí. Zaplaveno bylo více než 350 škol. Více než 250 000 domácností zůstalo bez elektřiny, tepla a pitné vody. V důsledku toho muselo být evakuováno více než 13 000 lidí a několik nemocnic. Povodně si vyžádaly také osm obětí na životech.

(8)České orgány nepožádaly o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Evropské unie.

(9)Náklady na opatření, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení o fondu EUSF, odhadlo Česko na 1 699,5 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší podíl nákladů se týká obnovení provozuschopnosti infrastruktury a zařízení v oblasti energetiky, vodárenství, odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání, a to ve výši 1 583,9 milionu EUR. Druhý největší podíl nákladů se týká dočasného ubytování a záchranných služeb ve výši 80 milionů EUR. Třetí největší podíl představují náklady na vyčištění oblasti zasažené katastrofou ve výši 33,3 milionu EUR. Čtvrtý největší podíl nákladů na záchranná opatření se týká zajištění ochranné infrastruktury a opatření na ochranu kulturního dědictví ve výši více než 2,4 milionu EUR.

(10)V České republice proběhlo provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES především prostřednictvím zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Problematika ochrany před povodněmi je předmětem hlavy IX tohoto zákona.

(11)Ke dni podání žádosti nebylo proti Česku vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

(12)České orgány neuvedly, že by způsobilé náklady byly kryty pojištěním.

2.4Slovensko – přírodní katastrofa v sousedním státě: povodně v září 2024

(1)Dne 7. prosince 2024 podalo Slovensko žádost o finanční příspěvek z fondu EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s povodněmi v září 2024.

(2)Slovensko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 15. září 2024. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení o fondu EUSF.

(3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít fond EUSF.

(4)Slovenské orgány podaly žádost podle kritéria „přírodní katastrofy v sousedním státě“, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 nařízení o fondu EUSF, který stanoví, že pomoc z fondu EUSF může být rovněž uvolněna v případě jakékoli přírodní katastrofy ve způsobilém státě, která představuje také závažnou přírodní katastrofu v sousedním způsobilém státě. Slovensko odhaduje celkové přímé škody v důsledku katastrofy na 84,3 milionu EUR. Tato částka představuje 0,07 % slovenského hrubého národního důchodu (HND) v roce 2022. Vzhledem k tomu, že stejná závažná přírodní katastrofa je v Česku kvalifikována jako „závažná přírodní katastrofa“, je žádost Slovenska způsobilá pro příspěvek z EUSF bez stanovení konkrétní prahové hodnoty.

(5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení o fondu EUSF.

(6)Slovensko ve své žádosti nepožádalo o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení o fondu EUSF.

(7)Od 15. září 2024 se Slovensko potýkalo s rozsáhlými povodněmi, zejména v Bratislavě a okolních regionech. Na Dunaji i Moravě došlo k výraznému vzestupu hladin, přičemž doba opakování v některých místech přesáhla 100 let. Kumulativní úhrn srážek dosáhl v regionu Záhoří až 400 mm, což dopady ještě zhoršilo. Největší škody způsobily menší řeky, kde byly hlášeny protržené hráze, což vedlo k zesílení povodní a vzniku škod ve venkovských i městských oblastech. Vážně zasaženy byly silnice, mosty a další kritická infrastruktura, což ztížilo reakci na mimořádné události.

(8)Slovenské orgány nepožádaly o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Evropské unie.

(9)Náklady na opatření, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení o fondu EUSF, odhadlo Slovensko na 3,7 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší část nákladů na záchranná opatření představují náklady na vyčištění oblasti zasažené katastrofou ve výši 2,3 milionu EUR. Druhý největší podíl nákladů se týká obnovení provozuschopnosti infrastruktury a zařízení v oblasti energetiky, vodárenství a odpadních vod a dopravy, a to ve výši 1,4 milionu EUR.

(10)Slovensko provedlo směrnici 2007/60/ES 4 do svého vnitrostátního práva zákonem č. 7/2010 Sb.

(11)Ke dni podání žádosti nebylo proti Slovensku vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

(12)Slovenské orgány uvedly, že náklady na pojištění byly ze způsobilých nákladů vyloučeny.

2.5Moldavsko – regionální přírodní katastrofa: povodně v září 2024

(1)Dne 5. prosince 2024 podalo Moldavsko žádost o finanční příspěvek z fondu EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s povodněmi v září 2024.

(2)Moldavsko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 14. září 2024. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení o fondu EUSF.

(3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít fond EUSF.

(4)Moldavské orgány podaly žádost na základě kritéria „regionální přírodní katastrofy“, což je dle vymezení v čl. 2 odst. 3 nařízení o fondu EUSF jakákoli přírodní katastrofa, jež má v regionu na úrovni NUTS 2 některého způsobilého státu za následek přímé škody přesahující 1,5 % hrubého domácího produktu daného regionu (HDP). Moldavské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 7,8 milionu EUR. Pokud se přírodní katastrofa týká více regionů na úrovni NUTS 2, podle nařízení o fondu EUSF se určí prahová hodnota z průměru HDP těchto regionů váženého podle podílu každého regionu na celkové škodě. Přímé škody vyjádřené jako procento celkového váženého regionálního HDP regionů NUTS 2 Moldavsko střed a Moldavsko jih činí 51,74 %. Tato částka přesahuje 1,5 % váženého průměru regionálního HDP regionů „Moldavsko střed“ a „Moldavsko jih“.

(5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení o fondu EUSF.

(6)Moldavsko je zemí, která vede přístupová jednání s Unií, a má tedy nárok na pomoc z fondu EUSF. Jelikož však není členským státem, nemá nárok na vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení o fondu EUSF.

(7)Mezi 14. a 16. zářím 2024 zasáhly přívalové deště a následné povodně moldavské okresy Cantemir, Hincesti, Leova, Straseni, Floresti a Telenesti. Katastrofa postihla více než 200 000 lidí. Povodně zničily nebo poškodily 20 mostů, osm vzdělávacích institucí a několik veřejných budov. Desítky domů a sklepů byly zaplaveny a bylo třeba zachránit více než 60 lidí.

(8)Moldavské orgány nepožádaly o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Evropské unie.

(9)Náklady na opatření, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení o fondu EUSF, odhadlo Moldavsko na 7,2 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Téměř veškeré náklady na záchranná opatření se týkají obnovy provozuschopnosti infrastruktury a zařízení v oblasti dopravy a vzdělávání.

(10)Směrnice 2007/60/ES 5 byla v Moldavsku částečně provedena.

(11)Moldavské orgány uvedly, že pojištěné náklady byly ze způsobilých nákladů vyloučeny.

2.6Bosna a Hercegovina – závažná přírodní katastrofa: povodně v říjnu 2024

(1)Dne 27. prosince 2024 podala Bosna a Hercegovina žádost o finanční příspěvek z fondu EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s povodněmi v září 2024.

(2)Bosna a Hercegovina požádala o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 4. října 2024. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení o fondu EUSF.

(3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít fond EUSF.

(4)Orgány Bosny a Hercegoviny odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 841,85 milionu EUR. Tato částka překračuje prahovou hodnotu „závažné přírodní katastrofy“ pro Bosnu a Hercegovinu ve výši 0,6 % jejího hrubého národního důchodu, která v roce 2024 činila 138,33 milionu EUR. Zmíněná katastrofa tedy naplňuje znaky „závažné přírodní katastrofy“ podle čl. 2 odst. 2 nařízení o fondu EUSF.

(5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení o fondu EUSF.

(6)Bosna a Hercegovina je zemí, která vede přístupová jednání s Unií, a má tedy nárok na pomoc z EUSF. Jelikož však není členským státem, nemá nárok na vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení o fondu EUSF.

(7)Ve dnech 3. až 17. října 2024 zasáhly Bosnu a Hercegovinu silné deště, které způsobily katastrofální bleskové povodně, sesuvy půdy a záplavy v centrální, jižní a západní části země. Nejvíce postiženými kantony byly Hercegovsko-neretvanský, Středobosenský, Zenicko-dobojský a Kanton 10. Kromě několikadenních výpadků elektřiny a přerušení provozu pevných linek a mobilních telefonů došlo také k úplnému narušení silniční a železniční dopravy. To způsobilo vážné fyzické a finanční škody na obytných a komerčních budovách, jakož i na dopravě, vodovodním a kanalizačním systému. Povodně si vyžádaly 27 obětí na životech a 22 lidí bylo zraněno. Mnoho rodin bylo nuceno opustit své domovy a bylo ubytováno v dočasných přístřešcích.

(8)Dne 5. října 2024 požádaly orgány Bosny a Hercegoviny o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Evropské unie. Na žádost odpovědělo celkem osm členských států a pět zúčastněných států.

(9)Náklady na opatření, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení o fondu EUSF, odhadla Bosna a Hercegovina na 792,15 milionu EUR a rozdělila je podle typu opatření. Největší podíl nákladů se týká obnovení provozuschopnosti infrastruktury a zařízení v oblasti energetiky, vodárenství, odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání, a to ve výši 782,93 milionu EUR. Druhý největší podíl nákladů se týká dočasného ubytování a záchranných služeb ve výši 5,68 milionu EUR. Třetí největší podíl představují náklady na vyčištění oblasti zasažené katastrofou ve výši 3,45 milionu EUR. Čtvrtý největší podíl nákladů na záchranná opatření se týká zajištění ochranné infrastruktury a opatření na ochranu kulturního dědictví ve výši více než 82 410 EUR.

(10)V Bosně a Hercegovině probíhá provedení směrnice 2007/60/ES.

(11)Orgány Bosny a Hercegoviny uvedly, že pojištěné náklady byly ze způsobilých nákladů vyloučeny.

2.7Závěr

Na základě výše uvedených úvah a po posouzení předložených informací dospěla Komise k závěru, že katastrofy uvedené v žádostech předložených Rakouskem, Polskem, Českem, Slovenskem, Moldavskem a Bosnou a Hercegovinou splňují podmínky stanovené v nařízení o fondu EUSF pro uvolnění prostředků z fondu EUSF.

3.Financování

Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 6 (dále jen „nařízení o VFR“), umožňuje uvolnění prostředků z fondu EUSF v rámci rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR). Způsoby uvolnění prostředků z fondu EUSF v souvislosti s rezervou na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech jsou stanoveny v bodě 10 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů 7 .

Jelikož hlavním důvodem zřízení fondu EUSF byla solidarita, zastává Komise názor, že pomoc z fondu by měla být progresivní. Proto by na část škody, která přesahuje prahovou hodnotu částky pro uvolnění finančních prostředků z fondu EUSF v případě „závažné přírodní katastrofy“ (tj. 0,6 % HND nebo 3 miliardy EUR v cenách roku 2011, podle toho, která částka je nižší, viz čl. 2 odst. 2 nařízení o fondu EUSF), měla být poskytnuta pomoc vyšší intenzity než na část škody pod prahovou hodnotou. To znamená, že částka pomoci pro zemi postiženou katastrofou, která splňuje podmínky pro „závažnou přírodní katastrofu“, se vypočítá jako součet dvou částek: 2,5 % z celkové přímé škody pod prahovou hodnotou a 6 % pro část celkové přímé škody nad prahovou hodnotou.

Sazba použitá pro stanovení výše pomoci pro „regionální přírodní katastrofy“, které zůstávají pod celostátní prahovou hodnotou, činí 2,5 % celkových přímých škod. Při žádosti o pomoc z fondu EUSF na základě kritéria „sousedního státu“ nejsou stanoveny žádné prahové hodnoty pro celkovou přímou škodu. Sazba použitá pro stanovení výše pomoci pro katastrofu podle kritéria „sousední stát“ je stejná jako v případě „regionální katastrofy“, tj. 2,5 % celkových přímých škod. Příspěvek z fondu EUSF nesmí přesáhnout celkové odhadované náklady na způsobilá opatření.

Metodika výpočtu pomoci byla stanovena ve výroční zprávě fondu EUSF (2002–2003) a schválena Radou a Evropským parlamentem.

Komise proto navrhuje rozpočtovému orgánu uvolnit tyto částky:

Nařízení Rady 2024/765 8 ze dne 29. února 2024, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, rozdělilo rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR) na dva samostatné nástroje: rezervu evropské solidarity a rezervu na pomoc při mimořádných událostech. Rezerva evropské solidarity s roční částkou 1 016 milionů EUR (v cenách roku 2018, což odpovídá 1 167,1 milionu EUR v cenách roku 2025) bude použita na pomoc při reakci na mimořádné situace, na něž se vztahuje fond EUSF.

V souladu s čl. 3 odst. 7 nařízení o fondu EUSF a čl. 9 odst. 2 druhým pododstavcem pozměněného nařízení o víceletém finančním rámci musí být k 1. říjnu každého roku k dispozici 25 % ročního přídělu fondu EUSF (tj. 291,8 milionu EUR na rok 2025).

Kromě toho byla v souladu s čl. 4a odst. 4 nařízení o fondu EUSF částka 50 000 000 EUR již zahrnuta do souhrnného rozpočtu EU na rok 2025 (v prostředcích na závazky i v prostředcích na platby) na vyplacení případných záloh.

V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení o víceletém finančním rámci může být jakákoli část roční částky, která nebyla využita v daném roce n, využita v roce n+1. Částka ve výši 194,3 milionu EUR byla tedy převedena z roku 2024.

Maximální částka, kterou lze v této fázi z fondu EUSF použít, proto činí 908,95 milionu EUR (bez rezervy na zálohy a částky, která bude k dispozici 1. října). Po tomto uvolnění prostředků zůstane pro nadcházející uvolnění prostředků k dispozici 980,64 milionu EUR.

2025/0138 (BUD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Rakousku, Polsku, Česku, Slovensku a Moldavsku v souvislosti s povodněmi, k nimž došlo v září 2024, a Bosně a Hercegovině v souvislosti s povodněmi, k nimž došlo v říjnu 2024

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie 9 , a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů 10 , a zejména na bod 10 této dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Cílem Fondu solidarity Evropské unie („dále jen fond“) je umožnit Unii rychle, účinně a pružně reagovat na nouzové situace a projevit solidaritu s obyvatelstvem regionů postižených závažnými nebo regionálními přírodními katastrofami nebo závažným ohrožením veřejného zdraví.

(2)Výše fondu nesmí přesáhnout maximální částky uvedené v článku 9 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2020/2093 11 .

(3)Dne 29. listopadu 2024 podalo Rakousko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s povodněmi v září 2024.

(4)Dne 29. listopadu 2024 podalo Polsko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s povodněmi v září 2024.

(5)Dne 4. prosince 2024 podalo Česko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s povodněmi v září 2024.

(6)Dne 7. prosince 2024 podalo Slovensko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s povodněmi v září 2024.

(7)Dne 5. prosince 2024 podalo Moldavsko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s povodněmi v září 2024.

(8)Dne 27. prosince 2024 podala Bosna a Hercegovina žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s povodněmi v říjnu 2024.

(9)Tyto žádosti splňují požadavky pro poskytnutí finančního příspěvku z fondu, jež jsou stanoveny v článku 4 nařízení (ES) č. 2012/2002.

(10)Z fondu by proto měly být uvolněny prostředky na poskytnutí finančního příspěvku Rakousku, Polsku, Česku, Slovensku, Moldavsku a Bosně a Hercegovině.

(11)Aby byla doba potřebná pro uvolnění prostředků z fondu co nejkratší, mělo by být toto rozhodnutí použitelné od data jeho přijetí,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Unie se z Fondu solidarity Evropské unie uvolňují následující částky v prostředcích na závazky i v prostředcích na platby v souvislosti s přírodními katastrofami:

a)Rakousku se poskytuje částka ve výši 42 789 075 EUR v souvislosti s povodněmi v září 2024;

b)Polsku se poskytuje částka ve výši 75 998 939 EUR v souvislosti s povodněmi v září 2024;

c)Česku se poskytuje částka ve výši 113 979 781 EUR v souvislosti s povodněmi v září 2024;

d)Slovensku se poskytuje částka ve výši 2 108 187 EUR v souvislosti s povodněmi v září 2024;

e)Moldavsku se poskytuje částka ve výši 195 196 EUR v souvislosti s povodněmi v září 2024;

f)Bosně a Hercegovině se poskytuje částka ve výši 45 669 725 EUR v souvislosti s povodněmi v říjnu 2024.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [datum přijetí] 12*.

V Bruselu dne

(1)    Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2002/2012/oj).

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik („směrnice o povodních“).

(3)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik („směrnice o povodních“).

(4)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik („směrnice o povodních“).

(5)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik („směrnice o povodních“).

(6)    Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2093/oj.

(7)    Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2020/1222/oj.

(8)    Nařízení Rady (EU, Euratom) 2024/765 ze dne 29. února 2024, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L, 2024/765, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/765/oj).

(9)    Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2002/2012/oj.

(10)    Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2020/1222/oj.

(11)    Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2093/oj).

(12) *    Datum vloží Parlament před vyhlášením v Úředním věstníku.