—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

—

s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

—

s ohledem na články 17 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

—

s ohledem na Ženevskou úmluvu o zacházení s válečnými zajatci,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a na protokol k této úmluvě z roku 1967,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948 a na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 43/29 ze dne 22. června 2020 o předcházení genocidě,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

—

s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984 a opční protokol k této úmluvě přijatý dne 18. prosince 2002,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením ze dne 12. Prosince 2006 a opční protokol k této úmluvě přijatý dne 13. prosince 2006,

—

s ohledem na Mezinárodní úmluvu o potlačení a trestání zločinu apartheidu z roku 1976,

—

s ohledem na Deklaraci o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství nebo víře, vyhlášenou rezolucí Valného shromáždění OSN č. 36/55 ze dne 25. listopadu 1981,

—

s ohledem na deklaraci OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin ze dne 18. prosince 1992,

—

s ohledem na Deklaraci OSN o obráncích lidských práv přijatou na základě konsensu rezolucí Valného shromáždění OSN č. 53/144 dne 9. prosince 1998,

—

s ohledem na Deklaraci OSN o právech původního obyvatelstva ze dne 13. září 2007,

—

s ohledem na deklaraci OSN o právech drobných zemědělců a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech ze dne 28. září 2018,

—

s ohledem na akční program přijatý Mezinárodní konferencí o populaci a rozvoji v Káhiře v roce 1994 a na jeho hodnotící konference,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 a na dva opční protokoly k této úmluvě, které byly přijaty dne 25. května 2000,

—

s ohledem na Smlouvu OSN o obchodu se zbraněmi, která vstoupila v platnost dne 24. prosince 2014, a na Kodex chování EU pro vývoz zbraní ze dne 5. června 1998,

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci a Pekingskou akční platformu OSN ze září 1995 a její hodnotící konference,

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou dne 25. září 2015, a zejména na její cíle 1, 3, 4, 5, 8, 10 a 16,

—

s ohledem na globální pakt OSN o bezpečné, řízené a legální migraci přijatý dne 19. prosince 2018 a globální pakt OSN o uprchlících přijatý dne 17. prosince 2018,

—

s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu přijatý dne 17. července 1998, který vstoupil v platnost dne 1. července 2002,

—

s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Mezinárodním trestním soudem o spolupráci a pomoci ze dne 10. dubna 2006  (1),

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy ze dne 4. dubna 1997 na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny a na její dodatkové protokoly ze dne 16. května 2005 o opatřeních proti obchodování s lidmi a ze dne 25. října 2007 o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (dále jen „Istanbulská úmluva“) ze dne 11. května 2011, kterou zatím neratifikovaly všechny členské státy, ale která pro EU vstoupila v platnost dne 1. října 2023,

—

s ohledem na protokoly č. 6 a 13 k Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 28. dubna 1983 týkající se zrušení trestu smrti,

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/1998 ze dne 7. prosince 2020 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (3),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 22. ledna 2024 o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva v roce 2024,

—

s ohledem na Akční plán EU pro lidská práva a demokracii 2020–2024, který Rada přijala dne 17. listopadu 2020, a na přezkum tohoto plánu v polovině období ze dne 9. června 2023,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2024 o sladění Akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027,

—

s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů III – ambiciózní agenda pro genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti (JOIN(2020)0017),

—

s ohledem na strategii EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 (COM(2020)0152),

—

s ohledem na strategii EU pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 (COM(2020)0698),

—

s ohledem na Strategii EU pro práva dítěte (COM(2021)0142),

—

s ohledem na Strategii EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 (COM(2021)0101),

—

s ohledem na Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025 (COM(2020)0565),

—

s ohledem na strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů (COM(2020)0620),

—

s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv, které přijala Rada dne 14. června 2004 a revidovala v roce 2008, a na druhé pokyny k provádění těchto obecných zásad schválené v roce 2020,

—

s ohledem na obecné zásady EU týkající se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám jejich diskriminace, které přijala Rada dne 8. prosince 2008,

—

s ohledem na obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva z roku 2005, ve znění aktualizovaném v roce 2009,

—

s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, ve znění aktualizovaném Radou dne 12. dubna 2013,

—

s ohledem na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv LGBTI osobami přijaté dne 24. června 2013,

—

s ohledem na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, které přijala Rada dne 24. června 2013,

—

s ohledem na obecné zásady EU týkající se svobody projevu online a offline, které přijala Rada dne 12. května 2014,

—

s ohledem na obecné zásady EU týkající se zajištění nediskriminace v rámci vnější činnosti, které přijala Rada dne 18. března 2019,

—

s ohledem na obecné zásady EU týkající se nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek, které přijala Rada dne 17. června 2019,

—

s ohledem na revidované obecné zásady EU pro politiku Unie vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, jak je přijala Rada dne 16. září 2019,

—

s ohledem na revidované obecné zásady Evropské unie pro dialogy o lidských právech s partnerskými/třetími zeměmi, jak je schválila Rada dne 22. února 2021,

—

s ohledem na revidované obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů, které přijala Rada dne 24. června 2024,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2012 nazvané „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ (COM(2012)0492),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 10. března 2023 o úloze občanského prostoru při ochraně a prosazování základních práv v EU,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. června 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859 (4),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. září 2022 o zákazu produktů pocházejících z nucené práce na trhu Unie, který předložila Komise (COM(2022)0453),

—

s ohledem na společný návrh nařízení Rady o omezujících opatřeních proti závažným korupčním činům (JOIN(2023)0013), který předložila Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dne 3. května 2023,

—

s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě z roku 2023,

—

s ohledem na Sacharovovu cenu Evropského parlamentu za svobodu myšlení, která byla v roce 2024 udělena Maríi Corině Machadové jako vedoucí představitelce demokratických sil ve Venezuele a nově zvolenému prezidentovi Edmundovi Gonzálezovi Urrutiovi, kteří zastupují všechny Venezuelany bojující za obnovení svobody a demokracie ve Venezuele i v zahraničí,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o pokynech EU a mandátu zvláštního vyslance EU pro prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o ochraně lidských práv a vnější migrační politice EU (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2021 o globálním režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (Magnitského zákon EU) (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. února 2024 o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2023 (9) a na svá předchozí usnesení k předešlým výročním zprávám,

—

s ohledem na svá usnesení týkající se porušování lidských práv, demokracie a právního státu (tzv. naléhavá usnesení), která byla přijata podle článku 150 jednacího řádu, a zejména na tato usnesení přijatá v letech 2023 a 2024,

—

s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A10-0012/2025),

A.

vzhledem k tomu, že EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, jak je stanoveno v článcích 2 a 21 SEU; vzhledem k tomu, že činnost EU na celém světě by se měla řídit univerzálností a nedělitelností lidských práv a skutečností, že v centru vnější činnosti EU je účinná ochrana a obrana lidských práv a demokracie;

B.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva jsou zásadní součástí architektury lidských práv v Evropě;

C.

vzhledem k tomu, že klíčem k dosažení účinné a důvěryhodné politiky EU v oblasti lidských práv a k obraně a podpoře svobody a demokracie je soulad a ucelenost vnitřních a vnějších politik EU;

D.

vzhledem k tomu, že k tomu, aby bylo zaručeno, že každý člověk bude moci požívat svých lidských práv a základních svobod, jsou nejvhodnější demokratické systémy; vzhledem k tomu, že nejlepším organizačním systémem na obranu demokracií je účinný multilateralismus založený na pravidlech;

E.

vzhledem k tomu, že EU je pevně přesvědčena o multilateralismu, globálním řádu založeném na pravidlech a souboru univerzálních hodnot, zásad a norem, kterými se řídí členské státy OSN a k jejichž dodržování v souladu s Chartou OSN se zavázaly, a plně je zastává; vzhledem k tomu, že svět demokracií, chápaný jako svět politických systémů, které hájí a chrání lidská práva na celém světě, je bezpečnějším světem, neboť demokracie mají zavedený důležitý systém brzd a protivah, které brání nepředvídatelnosti autokracií;

F.

vzhledem k tomu, že genderová rovnost má zásadní význam pro rozvoj svobodných a rovných společností; vzhledem k tomu, že lidská práva žen, dívek a nebinárních osob stále nejsou zaručena na celém světě a že prostor pro organizace občanské společnosti, zejména organizace bojující za ženská práva a práva původních obyvatel a místní organizace na nejnižší úrovni, se v mnoha zemích světa zmenšuje;

G.

vzhledem k tomu, že nárůst autoritářství, totalitarismu a populismu ohrožuje celosvětový řád založený na pravidlech, ochranu a prosazování svobody a lidských práv ve světě a také hodnoty a zásady, na nichž je EU založena;

H.

vzhledem k tomu, že v prosinci 2023 jsme oslavili 75. výročí Všeobecné deklarace lidských práv; vzhledem k tomu, že totalitní režimy dnes více než kdy jindy od založení OSN zpochybňují základní zásady Charty OSN, usilují o přepsání mezinárodních norem, podkopávají multilaterální instituce a ohrožují mír a bezpečnost na celém světě;

I.

vzhledem k tomu, že v listopadu 2024 oslavila Úmluva OSN o právech dítěte 35. výročí své existence;

J.

vzhledem k tomu, že Pekingská deklarace a Pekingská akční platforma OSN jsou považovány za zlomový bod globální agendy v oblasti genderové rovnosti a že v roce 2025 oslaví 30. výročí své existence;

K.

vzhledem k tomu, že legitimita a fungování mezinárodního řádu založeného na pravidlech závisí na dodržování a respektování příkazů mezinárodních orgánů, jako jsou rezoluce a příkazy Valného shromáždění a Rady bezpečnosti OSN a rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora a Mezinárodního trestního soudu (ICC); vzhledem k tomu, že v nově vznikajících a probíhajících konfliktních situacích, jako je terorismus a extremismus, je zpochybňován multalateralismus a stále více ohroženo dodržování těchto příkazů a rozhodnutí, jakož i dodržování obecných ustanovení mezinárodního práva, práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva; vzhledem k tomu, že mezinárodní instituce, jejich úředníci a ti, kteří s nimi spolupracují, jsou terčem útoků a hrozeb; vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství, včetně EU, má odpovědnost za dodržování mezinárodního řádu založeného na pravidlech prosazováním všeobecného dodržování, a to i ze strany svých partnerů;

L.

vzhledem k tomu, že Římský statut Mezinárodního trestního soudu stanoví rámec pro odpovědnost za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny; vzhledem k tomu, že nezávislost ICC má zásadní význam pro zajištění toho, aby spravedlnost byla vykonávána nestranně a bez politického vměšování;

M.

vzhledem k tomu, že přezkum akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 – nyní prodlouženého do roku 2027 – v polovině období, jenž proběhl v roce 2023, ukázal, že navzdory dosaženému pokroku je třeba spolu s podobně smýšlejícími demokratickými partnery činit více, zejména v souvislosti s bezprecedentními výzvami, kterým svět od přijetí tohoto akčního plánu čelí;

N.

vzhledem k tomu, že obránci lidských práv a organizace občanské společnosti jsou zásadně důležitými spojenci v úsilí EU o ochranu lidských práv, demokracie a právního státu a pokrok v této oblasti i předcházení konfliktům na celém světě; vzhledem k tomu, že státní i nestátní subjekty na celém světě stále více cenzurují práci obránců lidských práv, organizací občanské společnosti, novinářů, náboženských komunit, vůdců opozice a dalších zranitelných skupin, umlčují jejich hlasy a obtěžují je, čímž se ještě více zmenšuje občanský prostor; vzhledem k tomu, že toto jednání zahrnuje opatření, k nimž patří strategické žaloby proti účasti veřejnosti, restriktivní vládní politiky, nadnárodní represe, očerňující kampaně, diskriminace a zastrašování nebo násilí, včetně mimosoudních a exteritoriálních poprav, únosů, svévolného zatýkání a zadržování; vzhledem k tomu, že útoky na obránce lidských práv se stále častěji rozšiřují i na jejich rodiny a komunity, včetně těch, kteří žijí v exilu;

O.

vzhledem k tomu, že genderová rovnost je základní hodnotou EU a lidská práva žen a dívek, včetně jejich sexuálních a reprodukčních práv, jsou po celém světě nadále porušována; vzhledem k tomu, že ženy čelí typickým a nepřiměřeným dopadům konfliktů, změny klimatu a migrace, včetně zvýšeného rizika genderově podmíněného násilí, ekonomické marginalizace a překážek v přístupu ke zdrojům; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv a organizace občanské společnosti mají stále menší prostor pro svou kritickou práci a je jim vyhrožováno násilím, obtěžováním a zastrašováním;

P.

vzhledem k tomu, že minulý rok byl poznamenán dalším přibýváním zákonů o „zahraničních agentech“ nebo zákonů o zahraničním vlivu, a to i v zemích se statusem kandidátských zemí EU, přičemž tyto zákony jsou namířeny proti organizacím občanské společnosti a sdělovacím prostředkům, a pokusy zabránit jim v získání finanční podpory ze zahraničí, mimo jiné z EU a jejích členských států, což přispívá k atmosféře strachu a autocenzury;

Q.

vzhledem k tomu, že v roce 2024 přišla k volbám více než polovina světové populace a mnohé z těchto voleb byly poznamenány manipulacemi, dezinformacemi a pokusy o zasahování zevnitř nebo vně země;

R.

vzhledem k tomu, že světový index svobody tisku organizace Reportéři bez hranic za rok 2024 upozorňuje, že ochota států a dalších politických sil chránit svobodu tisku klesá; vzhledem k tomu, že organizace Reportéři bez hranic ve své zprávě za rok 2024 uvádí, že v tomto roce bylo zabito 54 novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků, většina z nich v oblastech konfliktů, 550 jich bylo zadržováno, 55 drženo jako rukojmí a 95 pohřešováno;

S.

vzhledem k tomu, že podle globální monitorovací zprávy UNESCO o vzdělávání za rok 2024 je 251 milionů dětí a mladých lidí zbaveno svého základního práva na vzdělání a nechodí do školy; vzhledem k tomu, že dívky a ženy jsou postiženy nejen chudobou, ale také kulturními normami, genderovou předpojatostí, dětskými sňatky a násilím, a to v důsledku oficiálních diskriminačních politik, které jim brání v přístupu ke vzdělání a na trh práce a snaží se je vymazat z veřejného života;

T.

vzhledem k tomu, že nejméně jeden milion lidí je nespravedlivě vězněn z politických důvodů, mezi nimiž je několik laureátů a finalistů Sacharovovy ceny Parlamentu za svobodu myšlení;

U.

vzhledem k tomu, že podle článku 21 Smlouvy o EU Unie musí usilovat o rozvíjení vztahů a budování partnerství se třetími zeměmi, které jsou mimo jiné založeny na zásadách demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úcty k lidské důstojnosti, zásadami rovnosti a solidarity a dodržováním zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že řada partnerů EU neplní své povinnosti, přestože již léta využívají různých preferencí a výhod vyplývajících z dohod s EU;

V.

vzhledem k tomu, že škody na životním prostředí a dopady změny klimatu zintenzivňují nejistotu, marginalizaci a nerovnost a stále více nutí lidi k odchodu ze svých domovů nebo je vězní v nebezpečných podmínkách, čímž zvyšují jejich zranitelnost a ohrožují jejich lidská práva;

1.

znovu potvrzuje univerzálnost, vzájemnou závislost, provázanost a nedělitelnost lidských práv a přirozenou důstojnost každé lidské bytosti; znovu poukazuje na povinnost EU a jejích členských států podporovat a chránit demokracii a univerzálnost lidských práv na celém světě; vyzývá EU a její členské státy, aby v souladu se svými hodnotami šly příkladem a prosazovaly a přísně dodržovaly lidská práva a mezinárodní spravedlnost;

2.

trvá na tom, že dodržování, ochrana a naplňování lidských práv a základních svobod musí být základním kamenem vnější politiky EU v souladu s jejími základními zásadami; za tímto účelem důrazně vybízí EU a její členské státy, aby usilovaly o trvalý ambiciózní závazek efektivně učinit ze svobody, demokracie a lidských práv a jejich ochrany ústřední součást všech politik EU a aby posílily soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami EU v této oblasti, mimo jiné prostřednictvím všech svých mezinárodních dohod;

3.

zdůrazňuje, že EU musí být plně připravena čelit vzestupu autoritářství, totalitarismu a populismu stejně jako rostoucímu porušování zásad univerzálnosti lidských práv, demokracie a mezinárodního humanitárního práva;

4.

odsuzuje rostoucí trend porušování a zneužívání lidských práv a demokratických zásad a hodnot všude ve světě, mimo jiné riziko zhoršování situace v oblasti lidských práv, zejména práv žen, jakož i popravy, mimosoudní popravy, svévolné zatýkání a zadržování, mučení a špatné zacházení, genderově podmíněné násilí, zásahy proti občanské společnosti, politickým oponentům, marginalizovaným a zranitelným skupinám, včetně dětí a starších osob, migrantům, uprchlíkům a žadatelům o azyl a etnickým a náboženským menšinám; odsuzuje rovněž otroctví a nucenou práci, nadměrné používání násilí ze strany veřejných orgánů, včetně násilných zásahů proti pokojným protestům a dalším shromážděním, systematickou a strukturální diskriminaci, účelové využívání soudnictví, cenzuru a hrozby, kterým čelí nezávislé sdělovací prostředky, včetně hrozeb v digitální oblasti, jako je sledování na internetu a odpojování internetu, politické útoky proti mezinárodním institucím a mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech a rostoucí využívání nezákonných metod války, které je v hrubém rozporu s mezinárodním humanitárním právem a právem v oblasti lidských práv; vyjadřuje politování nad oslabením ochrany demokratických institucí a procesů, jakož i nad zmenšujícím se prostorem pro občanskou společnost na celém světě; odsuzuje nadnárodní represe ze strany neliberálních režimů vůči občanům a aktivistům, kteří hledají útočiště v zahraničí, a to i na území EU; odsuzuje zatčení francouzsko-alžírského spisovatele Boualema Sansala a jeho odsouzení alžírským soudem k pěti letům odnětí svobody; vyzývá k jeho okamžitému propuštění a doufá, že alžírské orgány uznají, že je to naléhavě nutné;

5.

s hlubokým znepokojením bere na vědomí probíhající mezinárodní krizi odpovědnosti a problém s ukončením beztrestnosti za porušování základních norem mezinárodního práva v oblasti lidských práv a humanitárního práva v konfliktech po celém světě; znovu potvrzuje význam neutrality humanitární pomoci ve všech konfliktech a krizích; zdůrazňuje závažné důsledky diskreditace a útoků na organizace mnohostranných fór, jako je OSN, které mohou podpořit kulturu beztrestnosti a oslabit důvěru v systém OSN a jeho fungování; vyzývá EU, aby prosazovala mezinárodní právní systém a přijala účinná opatření k prosazování dodržování předpisů;

6.

s uspokojením konstatuje, že v tomto kontextu velkých výzev v oblasti lidských práv na celém světě existují také „světlá místa“; vyzdvihuje zejména práci organizací občanské společnosti a obránců lidských práv; zdůrazňuje, že je nutné zajistit strategičtější komunikaci o lidských právech a demokracii šířením zpráv o pozitivních výsledcích, politice a osvědčených postupech; podporuje iniciativu „Pozitivní příběhy o lidských právech“ jako způsob propagace pozitivních příběhů o lidských právech a doporučuje, aby byla aktualizována; vyzdvihuje úlohu veřejné a kulturní diplomacie EU, jakož i mezinárodních kulturních vztahů při prosazování lidských práv, a vyzývá oddělení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) pro strategickou komunikaci a strategický výhled, aby zvýšilo své úsilí v tomto ohledu;

7.

se znepokojením bere na vědomí rostoucí rozdělení na celém světě; zdůrazňuje sdílenou odpovědnost EU za další obranu demokratických hodnot a zásad a lidských práv, mezinárodní spravedlnosti, míru, rovnosti a důstojnosti na celém světě, jejichž obrana je v současném nestabilním stavu globální politiky ještě důležitější; vyzývá EU, aby zachovala otevřenost komunikačních kanálů s různými zúčastněnými stranami a aby i nadále rozvíjela komplexní soubor nástrojů k posílení lidských práv a demokracie na celém světě;

8.

konstatuje, že EU a její členské státy dosáhly při provádění akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii značného pokroku, ačkoli nedosáhly všech svých cílů, částečně kvůli bezprecedentním výzvám, s nimiž se svět potýká od přijetí tohoto akčního plánu; vítá v tomto smyslu prodloužení akčního plánu do roku 2027 s cílem maximalizovat součinnost a doplňkovost mezi lidskými právy a demokracií na místní, vnitrostátní a celosvětové úrovni;

9.

plně podporuje činnost zvláštního zástupce EU pro lidská práva, která přispívá ke zviditelnění a logické provázanosti činnosti EU v oblasti lidských práv v rámci jejích vnějších vztahů; trvá na ústřední úloze zvláštního zástupce EU pro lidská práva při prosazování a ochraně lidských práv ze strany EU prostřednictvím spolupráce se zeměmi mimo EU a podobně smýšlejícími partnery; zdůrazňuje potřebu úzké spolupráce mezi zvláštním zástupcem EU pro lidská práva a dalšími zvláštními zástupci EU a zvláštními vyslanci s cílem dále zlepšit tuto soudržnost, a vyzývá k většímu zviditelnění úlohy zvláštního zástupce EU pro lidská práva; vyzývá k tomu, aby byly zvláštnímu zástupci EU pro jeho práci poskytnuty navýšené zdroje a zajištěna lepší koordinace s delegacemi EU po celém světě; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory neustálým výzvám je Parlament z volby zvláštního zástupce EU vyloučen; trvá na tom, že je třeba, aby zvláštní zástupce EU pravidelně podával zprávy Parlamentu;

10.

připomíná zásadní úlohu nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa, včetně jeho tematického programu pro lidská práva a demokracii, jakožto stěžejního nástroje EU při prosazování a ochraně lidských práv a demokracie na celém světě; zdůrazňuje, že je třeba zapojit občanskou společnost do všech příslušných vnějších činností EU, včetně strategie Global Gateway, která je financována prostřednictvím nástroje NDICI – Globální Evropa; znovu poukazuje na význam zefektivnění přístupu založeného na lidských právech v rámci nástrojů vnější činnosti EU; zdůrazňuje úlohu Parlamentu v procesu přípravy programů tohoto nástroje a vyzývá Komisi a ESVČ, aby včas sdílely veškeré relevantní informace tak, aby Parlament mohl odpovídajícím způsobem plnit svou úlohu, zejména během geopolitických dialogů na vysoké úrovni s Komisí a procesu přezkumu v polovině období, jakož i ve svých usneseních; vyzývá ESVČ a Komisi, aby v návaznosti na každý geopolitický dialog a každé usnesení zajistily odpověď na dopisy s doporučeními; naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila a spustila komplexní, centralizovanou internetovou stránku věnovanou nástroji NDICI – Globální Evropa, včetně informací o všech víceletých orientačních programech s podrobnými údaji o jejich příslušných rozpočtech, souvisejících opatřeních a finančních přídělech, které podporují, a to jak podle jednotlivých zemí, tak podle témat; konstatuje, že nástroj NDICI – Globální Evropa a všechny budoucí nástroje se musí zaměřit na základní příčiny přetrvávajících problémů, včetně potřeby posílit odolnost místních komunit a činnosti na podporu demokracie podporou hospodářského rozvoje;

11.

vyzývá k nezávislému, předběžnému posouzení s cílem určit možné důsledky a rizika projektů s ohledem na lidská práva v souladu s čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2021/947; vyzývá k nezávislému monitorování lidských práv po celou dobu provádění projektů ve třetích zemích, zejména v souvislosti s projekty, u nichž existuje vysoké riziko porušování práv; vyzývá k pozastavení projektů, které (ne)přímo přispívají k porušování lidských práv v zemích mimo EU; připomíná zákaz přidělovat finanční prostředky EU na činnosti, které jsou v rozporu se základními hodnotami EU, např. na terorismus nebo extremismus; vyzývá Komisi, aby aktivně sdílela veškerá posouzení týkající se lidských práv s Parlamentem;

12.

opět vyzývá k tomu, aby byly do dohod mezi EU a zeměmi mimo EU integrována posouzení stavu lidských práv a začleňovány spolehlivé doložky o lidských právech, jež by byly podpořeny jasným souborem kritérií a postupů, které by se uplatnily v případě porušování lidských práv; vyzývá Komisi a ESVČ, aby zajistily aktivní monitorování a účinné prosazování doložek o lidských právech ve stávajících mezinárodních dohodách a zlepšily komunikaci s Parlamentem o úvahách a rozhodnutích týkajících se tohoto prosazování; opakuje, že vzhledem k přetrvávajícímu porušování doložek o lidských právech ze strany partnerských zemí, včetně doložek týkajících se systému všeobecných celních preferencí plus, by EU měla rychle a rozhodně reagovat, mj. pozastavením platnosti příslušných dohod, pokud se jiné možnosti ukáží jako neúčinné; vyzývá k provedení doporučení veřejného ochránce práv EU ohledně vytvoření portálu pro vyřizování stížností v rámci obchodních a finančních nástrojů EU nebo k úpravě jednotného kontaktního místa Komise tak, aby umožňovalo podávání stížností na nedodržování ustanovení o lidských právech; vyzývá orgány EU, aby pravidelně spolupracovaly s podnikatelskou sférou a občanskou společností s cílem posílit vazby mezi mezinárodním obchodem, lidskými právy a hospodářskou bezpečností; vyzývá EU, aby prostřednictvím svých investic a projektů strategie Global Gateway zajistila prosazování a ochranu lidských práv s cílem zajistit, aby neškodily;

13.

poukazuje na důležitou úlohu dialogu o lidských právech v rámci souboru nástrojů EU v oblasti lidských práv a jako klíčového nástroje při provádění akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii; zdůrazňuje, že v rámci tohoto dialogu se musí s příslušnými zeměmi projednávat celková situace lidských práv a demokracie; konstatuje, že dialog o lidských právech by měl být považován za klíčový prvek trvalé angažovanosti EU, a nikoli za samostatný nástroj, a že skutečnost, že země mimo EU se do tohoto dialogu stále nezapojují a neprovádějí klíčové výstupy, by měla vést k použití dalších vhodných nástrojů zahraniční politiky; připomíná, že tento dialog musí být využíván ve spojení a v součinnosti s dalšími nástroji za použití přístupu více za více a méně za méně; opakuje, že je třeba upozorňovat na jednotlivé případy, zejména případy laureátů Sacharovovy ceny a na ty, na které poukázal Parlament ve svých usneseních, a zajistit odpovídající následná opatření; vyzývá ESVČ a delegace EU, aby tyto dialogy a jejich výsledky více zviditelnily a zajistily, že budou zaměřeny na výsledky a budou založeny na jasném souboru referenčních hodnot, které mohou být zahrnuty do zveřejněného společného tiskového prohlášení, a aby v návaznosti na ně přijaly vhodná opatření; vyzývá k většímu a smysluplnému zapojení občanské společnosti do těchto dialogů; zdůrazňuje, že skutečným organizacím občanské společnosti nesmí být v účasti na dialogu o lidských právech bráněno a že do každého dialogu musí zapojeny všechny skutečné organizace občanské společnosti bez jakýchkoli omezení;

14.

vítá rostoucí využívání globálního režim sankcí EU v oblasti lidských práv jakožto klíčového politického nástroje při obraně lidských práv a demokracie ze strany EU na celém světě; vyjadřuje však politování nad tím, že jeho využívání je stále omezené, zejména v současném geopolitickém prostředí; bere však na vědomí výzvy, které představuje požadavek jednomyslnosti při přijímání sankcí, a znovu vyzývá Radu, aby při rozhodování o globálním režimu sankcí EU v oblasti lidských práv zavedla hlasování kvalifikovanou většinou; v této souvislosti připomíná formální žádost o svolání reformní úmluvy EU, kterou v roce 2023 předložil Parlament Radě, mimo jiné s cílem zvýšit počet rozhodnutí přijímaných kvalifikovanou většinou; naléhavě vyzývá k intenzívnějšímu využívání globálního režimu sankcí v oblasti lidských práv a sankcí ad hoc vůči osobám odpovědným za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, včetně vysoce postavených úředníků; plně podporuje možnost ukládat v tomto ohledu cílené protikorupční sankce v rámci EU, což je dlouhodobá priorita Parlamentu, ať už jejím začleněním do tohoto režimu, nebo v rámci jiného režimu; zdůrazňuje, že je nutné zajistit úplné vymáhání sankcí, a vyzývá k řešení obcházení předpisů;

15.

opakuje, že je znepokojen rostoucími útoky autoritářských a neliberálních režimů na demokratické zásady, hodnoty a pluralismus; zdůrazňuje, že obrana a podpora demokracie na celém světě se stále více stává geopolitickým a strategickým zájmem; zdůrazňuje význam úsilí Parlamentu při budování kapacit partnerských parlamentů, podpoře mediace a podněcování kultury dialogu a kompromisu, zejména mezi mladými politickými vedoucími představiteli, a posílení postavení poslankyň, obránkyň lidských práv a zástupkyň občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků; znovu vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své činnosti v těchto oblastech a rozšířila ji tím, že zvýší financování a podporu unijních institucí, agentur a dalších organizací založených na grantech; zdůrazňuje zásadní význam přímé podpory občanské společnosti a osob vyjadřujících nesouhlasné názory, zejména v současné atmosféře rostoucího globálního napětí a represí v rostoucím počtu zemí; poukazuje na význam volebních pozorovatelských misí EU a příspěvek Parlamentu k rozvoji a zlepšování jejich metodiky; vyzývá k vytvoření souboru nástrojů EU, jež by mohly být uplatněny v případech sporných nebo netransparentních výsledků voleb s cílem zabránit politickým a vojenským krizím v období po volbách; vyzývá k posílení opatření EU v boji proti manipulativním a falešným narativům namířeným proti EU v předvolebních kampaních, zejména v zemích, které dostávají významnou humanitární a rozvojovou pomoc EU, a v zemích, které jsou kandidáty na členství v EU; vyzývá k posílení spolupráce mezi skupinou Parlamentu pro podporu demokracie a koordinaci voleb, příslušnými generálními ředitelstvími Komise a ESVČ; vyzývá EU, aby upozorňovala země mimo EU na otázky rovnosti žen a mužů, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; žádá, aby se zvýšila viditelnost dialogů o lidských právech a zajistilo se, že budou zaměřeny na výsledky a budou založeny na jasném souboru referenčních hodnot, které umožní účinné monitorování, mj. prostřednictvím účinných předběžných a následných konzultací s občanskou společností a prostřednictvím zveřejňování společných tiskových prohlášení a provádění vhodných následných opatření;

16.

zdůrazňuje, že je důležité posílit účast žen v demokratických systémech s cílem řešit rozdíly v zastoupení žen v rozhodovacím procesu; vyzývá orgány EU odpovědné za vnější činnost, aby usnadňovaly účast žen v politice, podnikání a občanské společnosti;

17.

je mimořádně znepokojen pokračujícím omezováním prostoru pro občanskou společnost a rostoucími hrozbami pro práci obránců lidských práv a členů organizací občanské společnosti, jakož i pro jejich rodiny, komunity a právníky, a je obzvláště znepokojen stále sofistikovanějšími prostředky používanými k jejich pronásledování; důrazně odsuzuje jejich svévolné zadržování a zabíjení; odsuzuje obtěžování organizací občanské společnosti prostřednictvím legislativních ustanovení, jako jsou zákony o zahraničních agentech a jiné podobné předpisy, a dalších restrikcí, jimž čelí; vyjadřuje politování nad tím, že obránkyně lidských práv nadále čelí neúnavnému a stále sofistikovanějšímu porušování práv, včetně cíleného zabíjení, fyzických útoků, zmizení, očerňujících kampaní, zatýkání, soudní šikany a zastrašování; se znepokojením konstatuje, že cílem těchto útoků je podle všeho obránkyně lidských práv systematicky umlčet a vymazat jejich hlasy z veřejné sféry; bezvýhradně podporuje práci obránců lidských práv a opatření EU k zajištění jejich ochrany na celém světě; poukazuje na naléhavou potřebu komplexní a včasné revize obecných zásady týkajících se obránců lidských práv s cílem řešit vznikající výzvy a hrozby a zajistit jejich použitelnost a účinnost při ochraně obránců lidských práv ve světě a na to, že do aktualizovaných pokynů je třeba začlenit genderový a mezioborový přístup, jež bude odrážet různorodé prostředí a zkušenosti obránců lidských práv a zohledňovat specifické problémy, kterým mohou čelit; vyzývá k úplnému a důslednému uplatňování obecných zásad EU týkajících se obránců lidských práv ze strany EU a jejích členských států; vyzývá k úsilí o zkvalitnění komunikačních strategií s cílem zlepšit viditelnost činnosti a kanálů EU zaměřených na mechanismy ochrany a podpory obránců lidských práv;

18.

je vážně znepokojen rostoucím jevem nadnárodních represí vůči obráncům lidských práv, novinářům a občanské společnosti; vyzývá k vypracování strategie EU, která by sjednotila vnitrostátní reakce na nadnárodní represe;

19.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad stále nejistějšími finančními podmínkami obránců lidských práv a komunit hájících práva, zejména v globálním kontextu vyznačujícím se zesílením represí; konstatuje, že v důsledku současné geopolitické situace je potřeba obránce lidských práv více podporovat; naléhavě proto vyzývá EU a její členské státy, aby plně využívaly své finanční pomoci pro obránce lidských práv a zajistily vytvoření flexibilních, dostupných a trvalých mechanismů financování, které jim umožní pokračovat ve své neocenitelné práci tváří v tvář rostoucím výzvám;

20.

trvá na tom, aby ESVČ, Komise a delegace EU věnovaly zvláštní pozornost situaci laureátů a finalistů Sacharovovy ceny, kteří jsou ohroženi, a aby v koordinaci s členskými státy a Parlamentem přijaly rozhodná opatření k zajištění jejich dobrých životních podmínek, bezpečnosti nebo osvobození; vzdává hold laureátům a finalistům Sacharovovy ceny, kteří přišli o život v boji za lidská práva, demokracii a svobodu;

21.

vítá aktualizaci příručky k vízovému kodexu EU týkající se obránců lidských práv a vyzývá členské státy, aby ji plně a důsledně uplatňovaly; znovu vyzývá Komisi, aby se aktivně podílela na zavádění koordinovaného přístupu členských států k ohroženým obráncům lidských práv;

22.

zdůrazňuje, že beztrestnost i korupce umožňují a zhoršují porušování a zneužívání lidských práv a oslabování demokratických zásad; vítá protikorupční opatření v rámci vnější politiky EU uvedená ve společném sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 3. května 2023 o boji proti korupci (JOIN(2023)0012); po nichž by mělo následovat provedení přísného protikorupčního rámce v právních předpisech, například prostřednictvím směrnice EU o boji proti korupci, a komplexní řešení této otázky v rámci protikorupční strategie EU; podporuje protikorupční ustanovení obsažená v obchodních dohodách EU se zeměmi, které nejsou jejími členskými státy; poukazuje na důležitou úlohu občanské společnosti a novinářů v zemích mimo EU při dohledu nad bojem proti beztrestnosti a korupci; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily úsilí v oblasti reforem soudnictví, boje proti beztrestnosti, zlepšení transparentnosti a protikorupčních institucí v zemích mimo EU; vybízí EU a její členské státy, aby pokud možno více koordinovaly svou činnost se spojenci a partnery s cílem bojovat proti systémové korupci, která umožňuje autokratům zůstat u moci, připravuje společnost o klíčové zdroje a oslabuje demokracii, lidská práva a právní stát;

23.

trvá na tom, že je třeba, aby EU podnikla jasné kroky k uznání úzké vazby mezi korupcí a porušováním lidských práv a zaměřila se na hospodářské a finanční subjekty, které porušování lidských práv napomáhají;

24.

znovu potvrzuje, že podpora dodržování, ochrany a naplňování lidských práv na celém světě vyžaduje silnou mezinárodní spolupráci na mnohostranné úrovni; zdůrazňuje zvláště důležitou úlohu OSN a jejích orgánů jako hlavního fóra, které musí být schopno účinně prosazovat úsilí o mír a bezpečnost, udržitelný rozvoj a dodržování lidských práv a mezinárodního práva; vyzývá EU a její členské státy, aby činnost OSN, jejích agentur a zvláštních postupů i nadále podporovaly, a to jak politicky, tak finančně, s cílem zajistit, aby OSN plnila svůj účel, a aby se vymezily proti vlivu autoritářských a totalitních režimů; zdůrazňuje, že současný mnohostranný řád musí do své struktury plně začlenit nové globální aktéry, zejména ty, kteří se zaměřují na demokracii a lidská práva; opakuje, že je třeba, aby EU a její členské státy vystupovaly v OSN a na dalších mnohostranných fórech jednotně s cílem účinně řešit globální výzvy v oblasti lidských práv a demokracie a aby se vyjadřovaly co nejdůrazněji v souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv; za tímto účelem vyzývá k pokroku při zajišťování toho, aby EU měla kromě stávajících křesel členských států také své vlastní křeslo v mezinárodních organizacích, včetně Rady bezpečnosti OSN; vyzývá delegace EU, aby hrály významnější úlohu na mnohostranných fórech, pro něž by měly mít k dispozici odpovídající zdroje;

25.

je hluboce znepokojen rostoucími útoky ze strany autoritářských a totalitních režimů proti světovému řádu založenému na pravidlech, mimo jiné nevyprovokovanou a neodůvodněnou agresí proti pokojným sousedům a oslabováním fungování orgánů OSN, konkrétně zneužíváním práva veta v Radě bezpečnosti OSN; zdůrazňuje, že snížená účinnost těchto orgánů s sebou nese skutečné náklady v podobě konfliktů, ztrát na životech a lidského utrpení a vážně oslabuje všeobecnou schopnost zemí řešit globální výzvy; vyzývá členské státy a podobně smýšlející partnery, aby vypracovali důkladnou strategii a posílili své úsilí s cílem zvrátit tuto tendenci a vyslali těmto organizacím v případě útoku nebo ohrožení jednotný a jasný signál o podpoře; domnívá se, že OSN, její orgány a další mnohostranné organizace je třeba reformovat, aby mohly tyto rostoucí výzvy a hrozby řešit;

26.

vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím některých zemí vystoupit z Rady pro lidská práva;

27.

připomíná, že EU důrazně podporuje Mezinárodní soudní dvůr a ICC jakožto klíčové, nezávislé a nestranné soudní orgány, a to v době, která pro mezinárodní spravedlnost představuje obzvláště náročné období; připomíná, že dobře financovaný ICC má zásadní význam pro účinné stíhání závažných mezinárodních zločinů; vítá politickou a finanční podporu, kterou EU poskytla ICC, včetně úřadu žalobce ICC, a zahájení „Globální iniciativy pro boj proti beztrestnosti mezinárodních zločinů“, která poskytuje finanční podporu organizacím občanské společnosti, jež se věnují prosazování spravedlnosti a odpovědnosti za mezinárodní zločiny a závažné případy porušování lidských práv, a to i tím, že usnadňují zapojení obětí do těchto soudních řízení; žádá EU a její členské státy, aby ICC – včetně Svěřenského fondu ICC pro oběti – i nadále podporovaly a svou podporu ještě posílily nezbytnými prostředky, včetně zdrojů a politické podpory, a aby využívaly všechny nástroje, které mají k dispozici, s cílem bojovat proti beztrestnosti na celém světě a umožnit ICC vykonávat účinně svůj mandát; vyzývá všechny členské státy, aby respektovaly a prováděly činnost a rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora a všech orgánů ICC, včetně žalobce a komor, naléhaly na další země, aby se připojily a spolupracovaly s tímto soudem a také vymáhaly jím vydané zatýkací rozkazy, a aby podporovaly jejich práci coby práci nezávislé a nestranné mezinárodní justiční instituce kdekoliv na světě; vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy ICC nevykonávají jeho zatýkací rozkazy, což podrývá činnost tohoto soudu; žádá EU, aby naléhavě vyzvala země mimo EU, včetně svých hlavních partnerů, aby uznaly ICC a staly se smluvní stranou Římského statutu;

28.

znovu opakuje, že EU důrazně podporuje Evropský soud pro lidská práva; naléhavě vyzývá všechny signatářské státy Evropské úmluvy o lidských právech, aby se rozsudky soudu plně řídily;

29.

zdůrazňuje, že je důležité Mezinárodní trestní soud nepolitizovat, neboť pokud bude jeho mandát zneužíván, podkopá to důvěru v něj; zejména co nejkritičtěji odsuzuje politické útoky, sankce a jiná donucovací opatření zavedená nebo plánovaná proti samotnému Mezinárodnímu trestnímu soudu a proti jeho zaměstnancům; vyzývá členské státy a orgány EU, aby spolupracovaly na opatřeních k ochraně tohoto soudu a jeho zaměstnanců před jakýmikoli budoucími sankcemi, které by ohrozily jeho fungování;

30.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad sankcemi USA proti Mezinárodnímu trestnímu soudu, jeho žalobcům, soudcům a zaměstnancům, které představují vážný útok na mezinárodní justiční systém; vyzývá Komisi, aby urychleně aktivovala blokovací nařízení, a členské státy, aby vystupňovaly své diplomatické úsilí s cílem chránit a zabezpečit Mezinárodní trestní soud jako nepostradatelnou součást mezinárodního soudního systému;

31.

uznává univerzální jurisdikci jako důležitý nástroj mezinárodního systému trestního soudnictví pro předcházení beztrestnosti a boj proti ní a pro podporu mezinárodní odpovědnosti; vyzývá členské státy, aby univerzální jurisdikci uplatňovaly v boji proti beztrestnosti;

32.

vyzývá EU a její členské státy, aby stály v čele celosvětového boje proti všem formám extremismu, a vítá přijetí strategie EU s tímto cílem; požaduje, aby byl boj proti terorismu na předním místě programu EU v oblasti vnitřních a zahraničních věcí;

33.

se znepokojením si všímá stále častějšího porušování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv, které se projevuje zejména při probíhajících konfliktech na celém světě; důrazně odsuzuje nárůst záměrných, nerozlišujících a nepřiměřených útoků na civilní obyvatelstvo a civilní objekty v mnoha místech konfliktu; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby všechny agentury OSN a humanitární agentury byly schopny poskytovat úplnou, včasnou a neomezenou pomoc všem lidem ve zranitelné situaci, a vyzývá všechny strany ozbrojených konfliktů, aby plně respektovaly jejich práci a zajistily, aby mohly naplňovat základní potřeby civilistů bez jakéhokoliv vměšování; odsuzuje pokusy o oslabení agentur OSN poskytujících humanitární pomoc; naléhavě vyzývá všechny strany ozbrojených konfliktů, aby chránily civilní obyvatelstvo, humanitární a zdravotnické pracovníky, novináře a pracovníky sdělovacích prostředků; vyzývá všechny strany ozbrojených konfliktů, aby respektovaly legitimitu a nedotknutelnost mírových misí OSN; vyzývá všechny státy, aby bezpodmínečně a plně dodržovaly mezinárodní humanitární právo; vyzývá mezinárodní společenství, a zejména členské státy, aby podporovaly dodržování odpovědnosti a boj proti beztrestnosti za závažné porušování mezinárodního humanitárního práva; vyzývá k systematickému vytváření humanitárních koridorů ve válečných oblastech a bojových situacích, kdykoli je to potřebné, s cílem umožnit ohroženým civilistům únik z konfliktu, a důrazně odsuzuje veškeré útoky proti nim; požaduje neomezený přístup pro humanitární organizace, které monitorují válečné zajatce a pomáhají jim, jak je stanoveno v Ženevské úmluvě o válečných zajatcích; očekává, že mezinárodní organizace budou, pokud jde o zacházení s válečnými zajatci, dodržovat mezinárodní právo; vyzývá k mezinárodní spolupráci a pomoci při navracení násilně deportovaných osob, zejména dětí a rukojmích;

34.

je vážně znepokojen přetrvávajícím problémem vleklé okupace nebo anexe území; žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost situaci v oblasti lidských práv na nelegálně okupovaných územích, a to i v případech vleklé okupace, a aby byla přijata účinná opatření s cílem zabránit závažnému porušování lidských práv na místě, včetně porušování práva na život, omezování svobody pohybu a diskriminace;

35.

znovu vyzývá členské státy, aby pomohly zastavit ozbrojené konflikty a závažné porušování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva tím, že budou přísně dodržovat ustanovení článku 7 Smlouvy OSN o obchodu se zbraněmi ze dne 2. dubna 2013, který se týká vývozu a posouzení vývozu, a ustanovení společného postoje Rady 2008/944/SZBP o vývozu zbraní ze dne 8. prosince 2008, v němž jsou vymezena pravidla kontroly vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu;

36.

důrazně vyzývá spolehlivé, podobně smýšlející třetí země, aby posílily své kapacity v oblasti obrany, odolnosti a civilní připravenosti s cílem účinně odrazovat od agrese a prosazovat lidská práva ve světě;

37.

vzhledem ke genderovým dopadům ozbrojených konfliktů vyjadřuje politování nad tím, že sexuálnímu násilí a genderově podmíněnému násilí a sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům není v rámci humanitární a uprchlické reakce EU věnována dostatečná pozornost; opakuje, že humanitární krize umocňují výzvy související se sexuálním a reprodukčním zdravím a právy a genderově podmíněnými problémy, a připomíná, že v krizových oblastech, zejména ve zranitelných skupinách, jako jsou uprchlíci a migranti, jsou ženy a dívky obzvláště vystaveny sexuálnímu násilí, pohlavně přenosným chorobám, sexuálnímu vykořisťování, znásilňování, které je používáno jako válečná zbraň, a nežádoucímu těhotenství; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci své reakce v oblasti humanitární pomoci a pomoci uprchlíkům prioritně řešily rovnost žen a mužů a sexuální a reprodukční zdraví a práva a také odpovědnost a přístup ke spravedlnosti a odškodnění v souvislosti s porušováním sexuálních a reprodukčních práv a násilím na základě pohlaví, a to i pokud jde o školení humanitárních pracovníků a stávající i budoucí financování;

38.

uznává potenciál většího sladění přístupů k ochraně a prosazování lidských práv mezi orgány a institucemi EU, velvyslanectvími členských států a delegacemi EU v zemích mimo EU, zejména pokud jde o vybízení těchto zemí k tomu, aby dodržovaly své mezinárodní závazky a nepronásledovaly oponenty; zdůrazňuje příležitost, kdy velvyslanectví členských států mohou hrát stále aktivnější úlohu při prosazování a ochraně lidských práv a zároveň podporovat občanskou společnost v těchto zemích; vyzývá EU a její členské státy, aby využily všech možných prostředků k posouzení podmínek ve věznicích, sledovaly soudní řízení, zvýšily tlak a informovanost a aby důrazně vyzývaly země k propuštění politických vězňů a aktivně o jejich propuštění usilovaly; zdůrazňuje význam sdílené odpovědnosti členských států a delegací EU v tomto úsilí; vyzývá EU a její členské státy, aby zintenzivnily své kolektivní úsilí o prosazování dodržování, ochrany a naplňování lidských práv a o podporu demokracie na celém světě; vybízí k pečlivému monitorování a posouzení schopnosti delegací EU zajistit, aby každá z nich měla určené kontaktní místo pro případy porušování lidských práv a aby tomuto mandátu byly přiděleny dostatečné zdroje na účinnou a včasnou reakci; v této souvislosti opakuje, že pro delegace EU jsou důležité stávající obecné zásady EU týkající se konkrétních oblastí lidských práv;

39.

odsuzuje veškeré kroky nebo pokusy zaměřené na legalizaci, povolení a schvalování mučení a jiných metod krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání za jakýchkoli okolností a na podněcování k nim či souhlas s nimi; je alarmován rostoucím počtem zpráv o odsouzeníhodném používání mučení ze strany státních aktérů v mnoha různých kontextech, a to i ve věznicích a ve zvláštních vazebních zařízeních, a v místech konfliktu na celém světě, zejména o porušování Ženevské úmluvy o válečných zajatcích, jakož i o zabíjení válečných zajatců, což představuje válečný zločin, a opakuje, že právo nebýt mučen ani vystavován krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení, musí být dodržováno za všech okolností; opakovaně vyzdvihuje politiku nulové tolerance EU vůči mučení a jinému špatnému zacházení a vyzývá příslušné orgány, včetně Evropského soudu pro lidská práva, aby k těmto případům zaujaly neochvějný postoj;

40.

znovu vyzývá k všeobecné ratifikaci Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a jejího opčního protokolu a má za to, že je nezbytné, aby státy uvedly svá vnitrostátní ustanovení do souladu s mezinárodními normami; v souladu s revidovanými obecnými zásadami politiky EU vůči třetím zemím týkajícími se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, které Rada přijala dne 16. září 2019, opakuje, že je důležité spolupracovat v boji za vymýcení mučení s příslušnými zúčastněnými stranami a monitorovat vazební zařízení;

41.

opakuje, že je třeba chránit demokratický prostor EU a výkon základních svobod v něm, zejména svobody shromažďování a sdružování; poukazuje na rostoucí násilné represe vůči protestním pokojným shromážděním v rámci občanského prostoru EU, přičemž jsou zaznamenány i případy mučení a špatného zacházení s následkem smrti a další závažná porušení základních svobod; zdůrazňuje, že je třeba dodržování základního práva na svobodu pokojného shromažďování a sdružování posílit, což musí být doprovázeno absolutním zákazem mučení a špatného zacházení;

42.

připomíná, že právo na potraviny, včetně fyzického a ekonomického přístupu k odpovídajícím potravinám nebo prostředků k jejich získávání, je lidským právem; je mimořádně znepokojen tím, jak je komplikováno uplatňování práva na potraviny na celém světě, zejména v průběhu válek a konfliktů; poukazuje na rostoucí počet zpráv o odsouzeníhodném zneužívání dodávek potravin k dosažení cílů v ozbrojených konfliktech; vyzývá EU a její členské státy, aby v rámci systému OSN prosazovaly povinné pokyny týkající se práva na potraviny bez diskriminace; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby politicky a finančně plně podporovaly organizace a agentury, které usilují o zajištění práva na potraviny v oblastech konfliktů; připomíná význam Deklarace OSN o právech rolníků a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech pro dosažení potravinového zabezpečení; oceňuje v této souvislosti práci v rámci Světového potravinového programu OSN;

43.

znovu potvrzuje, že právo na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky jsou lidskými právy, která se navzájem doplňují; zdůrazňuje, že přístup k čisté pitné vodě je nezbytný pro zdravý a důstojný život a je nutný pro zachování lidské důstojnosti; poukazuje na to, že právo na vodu je zásadní podmínkou pro požívání ostatních práv, a proto je třeba jej vnímat ve spojitosti s veřejným zájmem a veřejnými globálními statky; zdůrazňuje význam Obecných zásad EU v oblasti lidských práv, které se týkají nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek, a apeluje na orgány EU a členské státy, aby prosazovaly jejich uplatňování ve třetích zemích a na mnohostranných fórech;

44.

zdůrazňuje, že změna klimatu a její vliv na životní prostředí má přímé dopady na účinné požívání všech lidských práv; uznává důležitou práci organizací občanské společnosti, původních obyvatel a místních komunit, obránců lidských práv, kteří bojují v záležitostech týkajících se půdy a životního prostředí, a aktivistů za práva původních obyvatel na ochraně čistého, zdravého a udržitelného životního prostředí, včetně přístupu k půdě a vodním zdrojům; vyjadřuje politování nad riziky, kterým čelí obránci lidských práv v oblasti životního prostředí a aktivisté z řad původních obyvatel, a vyzývá k zajištění jejich účinné ochrany; konstatuje, že komunity, které ke změně klimatu přispívají nejméně, budou pravděpodobněji postiženy klimatickými riziky a přírodními katastrofami, a vyzývá v této souvislosti ke zvýšení podpory nejzranitelnějším skupinám; připomíná, že původní obyvatelé a místní komunity hrají důležitou úlohu při udržitelném řízení přírodních zdrojů a zachování biologické rozmanitosti; připomíná, že přechod na čistou energii musí být spravedlivý a musí respektovat základní práva všech; opakuje, že pro ochranu lidských práv současných i budoucích generací je důležité dosáhnout cílů udržitelného rozvoje stanovených v rámci OSN;

45.

s hlubokým znepokojením bere na vědomí rostoucí hrozby, které pro čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí představuje nasazení zbraní hromadného ničení a další formy války, jež nepříznivě a nepřiměřeně ovlivňují životní prostředí; zdůrazňuje, že je třeba účinně řešit problém vysídlování obyvatel, k němuž dochází v důsledku ničení životního prostředí a změny klimatu a který zvyšuje riziko porušování lidských práv a zranitelnost vůči různým formám vykořisťování; je si vědom toho, že děti čelí většímu riziku katastrof souvisejících s klimatem a jsou rovněž jednou z největších skupin, které budou postiženy; vyzývá EU, aby se zaměřila na řešení dopadů změny klimatu na práva dítěte;

46.

vyzývá k systematickému a důslednému přístupu k prosazování a obraně práv dětí, včetně těch, jež jsou zcela na okraji společnosti a v nejzranitelnějších situacích, a to prostřednictvím všech vnějších politik EU; vyzývá ke koordinovanějšímu úsilí na podporu dodržování, ochrany a uspokojování práv dětí v krizových nebo mimořádných situacích; odsuzuje ústup od dodržování práv dítěte a skutečnost, že k porušování práv dítěte dochází stále častěji, např. na základě násilí, sňatků v raném věku a nucených sňatků, sexuálního zneužívání včetně mrzačení pohlavních orgánů, obchodování s lidmi, dětské práce, vražd ze cti, náboru dětských vojáků, nedostatečného přístupu ke vzdělání a zdravotní péči, podvýživy a extrémní chudoby; dále odsuzuje nárůst počtu úmrtí dětí v ozbrojených konfliktech a zdůrazňuje potřebu účinné ochrany práv dětí v aktivních válkách; vyzývá k přijetí nových iniciativ EU na podporu a ochranu práv dětí s cílem navrátit děti postižené konfliktem do společnosti a opětovně je do společnosti začlenit a poskytnout jim chráněné prostředí v rodině a komunitě jakožto přirozeném kontextu jejich života, v němž jsou péče a vzdělávání klíčovými prvky; znovu vyzývá k systematickému a důslednému přístupu k prosazování a ochraně práv dětí v rámci všech vnějších politik EU; vyzývá všechny země, aby urychleně ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte, a umožnily tak všeobecnou ratifikaci tohoto základního nástroje;

47.

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné prosazovat práva těhotných žen a zajistit, aby se jim dostalo komplexní podpory pro jejich zdraví, bezpečnost a důstojnost, což zahrnuje zaručený přístup ke službám zdravotní péče o matky, dostupnost zařízení péče o děti, jako jsou jesle, a zavedení spravedlivých politik na pracovišti, které chrání jejich dobré životní podmínky, příjmy a kariérní postup;

48.

zdůrazňuje, že je důležité řešit nedostatek financí a umožnit zemím splnit jejich cíle udržitelného rozvoje č. 4 týkající se kvalitního vzdělávání a zajistit přístup ke vzdělávání pro všechny děti a mladé lidi; znovu vyzývá k odstranění kulturních norem a genderových předsudků, které dívkám a ženám brání v dosahování vzdělání, a naléhavě vyzývá, by byly po celém světě vytvářeny vzdělávací systémy zohledňující rovnost žen a mužů;

49.

zdůrazňuje, že vzdělávání představuje výchozí bod pro rozvoj zásad a hodnot, které přispívají k osobnímu rozvoji dětí, sociální soudržnosti a demokracii a dodržování zásad právního státu na celém světě; za tímto účelem vyzývá EU, aby prosazovala své hodnoty podporou přístupu žen a dívek ke vzdělávání a učení;

50.

zdůrazňuje, že práva žen a genderová rovnost jsou nepostradatelnými a nedělitelnými lidskými právy a že jsou základem právního státu a odolné demokracie; vyjadřuje politování nad tím, že miliony žen a dívek jsou stále vystaveny diskriminaci a násilí, zejména v souvislosti s konflikty, po ukončení konfliktu a v souvislosti s vysídlováním, a jsou jim odpírány důstojnost, samostatnost a dokonce vlastní život; odsuzuje beztrestnost, s níž se pachatelé dopouštějí porušování práv obránkyň lidských práv; je zděšen používáním znásilňování a sexuálního násilí jako válečné zbraně a zdůrazňuje, že je třeba tyto zločiny objasňovat a zlepšovat mezinárodní spolupráci v boji proti beztrestnosti jejich pachatelů; vyzývá EU, její členské státy a podobně smýšlející partnery, aby zintenzivnili své úsilí o to, aby ženy a dívky mohly svá lidská práva uplatňovat v plné míře a aby byla tato jejich práva chráněna, a aby tzv. genderový mainstreaming zavedli do všech politik a přihlíželi přitom k rozdílným dopadům globálních výzev, jako je změna klimatu nebo konflikty; zdůrazňuje, že sexuální a reprodukční zdraví a práva jsou základními lidskými právy, která musí být dodržována na celém světě i v členských státech, a vyjadřuje hluboké znepokojení nad celosvětovým zhoršováním situace v oblasti rovnosti žen a mužů a sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; znovu potvrzuje, že odpírání kvalitních a komplexních služeb sexuálního a reprodukčního zdraví je jednou z forem genderově motivovaného násilí; zdůrazňuje, že je důležité jít příkladem; vyzývá EU, aby se v rámci prosazování lidských práv a plnění cílů udržitelného rozvoje přednostně zaměřovala na přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům; co nejdůrazněji odsuzuje rostoucí útoky na sexuální a reprodukční zdraví a práva na celém světě a genderově podmíněné násilí, včetně používání sexuálního násilí jakožto válečné zbraně; vyzývá EU a její členské státy, aby prosazovaly sexuální a reprodukční zdraví a práva jako lidská práva, zakotvily právo na legální a bezpečné umělé přerušení těhotenství v Listině základních práv a učinily z přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům prioritu, aby bylo dosaženo pokroku v oblasti lidských práv a cílů udržitelného rozvoje; vyjadřuje hluboké politování nad případy mrzačení ženských pohlavních orgánů, vražd ze cti, dětských sňatků a nucených sňatků; vítá přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a důrazně vybízí členské státy, které tak dosud neučinily, Istanbulskou úmluvu bez dalšího prodlení ratifikovaly; vyzývá EU a její mezinárodní partnery, aby zintenzivnili své úsilí o zajištění toho, aby ženy mohly požívat svých lidských práv v plné míře a bylo s nimi zacházeno stejně jako s muži; zdůrazňuje, že je důležité práva žen chránit a zajistit ochranu jejich zdraví, bezpečnosti a důstojnosti, zejména v souvislosti s přístupem ke zdravotní péči a ochranou na pracovišti; zdůrazňuje, že je třeba i nadále co nejostřeji kritizovat a odsuzovat zákony proti potratům, které trestají ženy a dívky odnětím svobody na desítky let, a to i v případě znásilnění, incestu nebo ohrožení života těhotné ženy; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v úsilí o úplné vymýcení praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů; plně podporuje úlohu velvyslankyně EU pro rovnost žen a mužů a rozmanitost;

51.

uznává, že podpora a ochrana sexuálního a reprodukčního zdraví a práv je zásadní pro dosažení genderové rovnosti, a potvrzuje právo na přístup ke komplexním službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, včetně moderní antikoncepce, bezpečného a legálního přerušení těhotenství, předporodní, porodní a poporodní zdravotní péče, asistované reprodukce a přístupu ke vzdělání a informacím v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, včetně komplexní sexuální výchovy, bez jakékoli formy diskriminace, nátlaku nebo násilí; souhlasí s postojem lidskoprávních subjektů, že zákaz umělého přerušení těhotenství může vést u žen k utrpení, které se rovná mučení nebo krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení;

52.

uznává, že genderový apartheid představuje systematickou a institucionalizovanou formu útlaku, která připravuje ženy a dívky o základní práva pouze na základě jejich pohlaví; s hlubokým znepokojením bere na vědomí upevnění genderového apartheidu v některých regionech, kde ženy čelí rozsáhlým omezením v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, zdravotní péče a svobody pohybu, přičemž tato omezení jsou často založena na právních a kulturních rámcích, jež posilují genderovou diskriminaci; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby větším diplomatickým úsilím, cílenými hospodářskými opatřeními a mechanismy odpovědnosti, které podporují organizace občanské společnosti prosazující rovnost žen a mužů, problém genderového apartheidu proaktivně řešily; vyzývá k tomu, aby byl genderový apartheid formálně uznán jako jasná forma porušování lidských práv a aby byly podporovány mezinárodní iniciativy pro jeho klasifikaci jako zločinu proti lidskosti, což přispěje k vytvoření celosvětového standardu odpovědnosti;

53.

odsuzuje omezování lidských práv a bezpečnosti uprchlíků, žadatelů o azyl a násilně vysídlených osob; znovu potvrzuje jejich nezcizitelná lidská práva a základní právo žádat o azyl; připomíná, že povinností států je tyto osoby chránit v souladu s mezinárodním právem; zdůrazňuje význam identifikace a registrace osob, včetně dětí, coby klíčového nástroje pro ochranu uprchlíků a zajištění integrity systémů na ochranu uprchlíků, čímž se zabrání zneužívání humanitární pomoci, obchodování s lidmi a náboru dětí do ozbrojených milicí; vyzývá EU a její členské státy, aby v azylové a migrační politice EU a ve spolupráci EU s partnerskými zeměmi v tomto ohledu účinně dodržovaly jejich práva; odsuzuje rostoucí xenofobii, rasismus a diskriminaci vůči migrantům, jakož i různé formy násilí, jimž čelí, včetně vysídlení, a řadu překážek, a to i v přístupu ke zdravotní péči; odsuzuje účelové využívání migrace na hranicích EU, kterého se dopouštějí zahraniční aktéři, neboť tím vedou hybridní útok na členské státy a dehumanizují migranty; zdůrazňuje, že EU by měla posílit své snahy nalézt a rozvinout způsoby, jak řešit základní příčiny nelegální migrace a nuceného vysidlování, budovat odolnost původních komunit migrantů a pomoci jim, aby svým příslušníkům mohly nabídnout příležitosti, jak prožít důstojný život ve své domovské zemi; vyzývá EU a její členské státy, aby pokračovaly v poskytování podpory zemím, které přijaly nejvíce uprchlíků, a tranzitním zemím, a aby v případě možnosti tuto podporu ještě posílily; opakuje, že má-li se předcházet převaděčství migrantů, je i nadále zásadní úzká spolupráce a zapojení zemí mimo EU, přičemž je nutné zcela dodržovat základní práva; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je zásadně důležité šířit informace a konat osvětové kampaně o rizicích převaděčství a o migračních zákonech cílových zemí, aby se zabránilo velmi riskantním cestám, které zbytečně podnikají lidé, jež nemají na azyl nárok; žádá, aby humanitární operace financované z prostředků EU zohledňovaly zvláštní potřeby a zranitelnost dětí a aby zajistily jejich ochranu v případě vysídlení; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit účinný rámec bezpečných a legálních cest do EU, a v tomto ohledu vítá sdělení Komise o přilákání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků do EU (10), včetně rozvíjení talentových partnerství s partnerskými zeměmi; vyzývá k dodržování zásady nenavracení v případě zemí, v nichž by mohli být lidé ohroženi na životě a na svobodě; vyzývá EU a její členské státy, aby jednaly o fenoménu účelové migrace organizované autoritářskými režimy a skupinami organizovaného zločinu, a zdůrazňuje, že je třeba provést komplexní analýzu účelové migrace, vypracovat účinná protiopatření a zvážit její důsledky pro lidskoprávní rámec;

54.

odsuzuje porušování lidských práv lesbických, gay, bisexuálních, transgender, nebinárních, intersexuálních a queer (LGBTIQ+) osob na celém světě, což zahrnuje jejich diskriminaci, pronásledování, násilí na nich páchané a jejich zabíjení, stigmatizaci, nenávistně motivované trestné činy, nenávistné verbální projevy, konverzní terapie, mrzačení pohlavních orgánů intersexuálních osob a sexuální násilí; vyzývá EU a její členské státy, aby tyto nespravedlnosti odsoudily a aby se zavázaly k ochraně práv, důstojnosti a bezpečnosti osob LGBTIQ+; je mimořádně znepokojen šířením nenávisti, narativů a právních předpisů namířených proti osobám LGBTIQ+ a obráncům lidských práv; v této souvislosti odsuzuje konverzní praktiky zaměřené na osoby LGBTIQ+, jejichž cílem je změnit, utlumit nebo potlačit sexuální orientaci, genderovou identitu nebo vyjádření pohlavní identity jejich obětí; vyzývá k provádění celounijní politiky, která by takovéto praktiky právně zakázala; vyzývá k přijetí politik, které chrání LGBTIQ+ osoby a poskytují jim nástroje k bezpečnému oznamování porušování jejich práv, v souladu s obecnými zásadami EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv LGBTI osobami; upozorňuje na rostoucí znepokojení a obavy v komunitách LGBTIQ+ a naléhavě vyzývá EU, aby zaujala pevný postoj proti jakýmkoli legislativním nebo sociálním opatřením, která osoby LGBTIQ+ ohrožují; vyjadřuje obavy zejména o osoby LGBTIQ+ žijící v nedemokratických režimech a místech konfliktů a vyzývá k zavedení mechanismů rychlé reakce na jejich ochranu i na ochranu obránců jejich práv; znovu vyzývá k neomezenému uplatňování strategie pro rovnost LGBTIQ+ osob na období 2020–2025 jako nástroje EU pro zlepšení situace těchto osob na celém světě, požaduje, aby nebyl za jakýchkoli okolností používán trest smrti a aby byly zamítnuty i jakékoli právní předpisů ukládající trest smrti za homosexualitu; vyzývá EU a její členské státy, aby pokračovaly v dialogu se zeměmi, v nichž takové zákony platí, a aby usilovaly o to, aby tyto země svůj postoj k trestu smrti přehodnotily; konstatuje, že ukládání trestu smrti na základě těchto zákonů představuje samo o sobě svévolné zabíjení a porušení článku 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;

55.

je znepokojen tím, jakým problémům musí čelit osoby se zdravotním postižením, které chtějí v plné míře požívat svých práv; znovu vyzývá EU, aby partnerským zemím pomáhala při vytváření politiky na podporu pečovatelů o osoby se zdravotním postižením; vyzývá ke zvyšování společenského povědomí a k boji proti diskriminačnímu chování vůči osobám se zdravotním postižením; poukazuje na další komplikace, kterým čelí osoby se zdravotním postižením při konfliktech a přírodních katastrofách, neboť jsou zranitelnější vůči násilí a často nedostávají odpovídající podporu; naléhavě vyzývá všechny strany konfliktů na celém světě, aby přijaly vhodná opatření k co největšímu zmírnění rizik, která tyto osoby ohrožují; zdůrazňuje, že je třeba chránit děti se zdravotním postižením před jakoukoli formou vykořisťování; vyzývá EU, aby ve své vnější politice využívala strategii pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 jako nástroj ke zlepšení situace osob se zdravotním postižením, zejména pokud jde o chudobu a diskriminaci, ale také problémy s přístupem ke vzdělání, zdravotní péči a zaměstnání a s účastí na politickém životě; vybízí EU, aby podporovala partnerské země při vytváření hospodářských politik podporujících začlenění, v jejichž rámci by prosazovaly dostupné odborné vzdělávání a pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním postižením a podporovaly jejich neomezenou aktivní účast na hospodářském životě své země;

56.

znovu vyzývá EU a její členské státy, aby vyvinuly nové způsoby posílení práv starších osob s přihlédnutím k četným výzvám, jimž tyto osoby čelí, jako je diskriminace na základě věku, chudoba, násilí a nedostatek sociální ochrany, zdravotní péče a dalších základních služeb, jakož i překážky v oblasti zaměstnání; vyzývá k zavedení konkrétních opatření pro boj proti riziku chudoby u starších žen, a to zvýšením sociální podpory; vyzdvihuje práci otevřené pracovní skupiny OSN pro otázky stárnutí prováděné na právně závazném nástroji, která spočívá v posílení ochrany lidských práv starších osob, a vyzývá EU a její členské státy, aby uvažovaly o poskytnutí aktivní podpory této činnosti; zdůrazňuje, že v rámci politiky EU je nutné přijmout průřezový mezigenerační přístup, a budovat a podporovat na jeho základě solidaritu mezi mladými a staršími lidmi;

57.

znovu odsuzuje všechny formy rasismu, nesnášenlivosti, antisemitismu, islamofobie, pronásledování křesťanů, xenofobie a diskriminace na základě rasy, etnického původu, národnosti, společenské třídy, zdravotního postižení, kasty, náboženského vyznání, přesvědčení, věku, sexuální orientace nebo genderové identity; odsuzuje rostoucí mezinárodní hrozbu nenávistných verbálních projevů a projevů podněcujících k násilí, a to i na internetu; připomíná klíčovou úlohu vzdělávání a dialogu při podpoře tolerance, porozumění a rozmanitosti; vyzývá k vytvoření nebo rozšíření mechanismů pro oznamování diskriminačního chování a přístupu k účinným opravným prostředkům, což napomůže k ukončení beztrestnosti těch, kteří se diskriminačního chování dopouštějí;

58.

znovu opakuje, že zásadně odmítá trest smrti, který je nevratný a neslučitelný s právem na život a se zákazem mučení a krutých, nelidských a ponižujících trestů; zdůrazňuje, že EU musí neúnavně usilovat o všeobecné zrušení trestu smrti, které musí být hlavním cílem její zahraniční politiky v oblasti lidských práv; konstatuje, že navzdory tomu, že některé země mimo EU mají tendenci přijímat opatření ke zrušení trestu smrti, přetrvávají v tomto ohledu stále značné problémy; odsuzuje skutečnost, že počet rozsudků smrti vykonaných v jiných zemích mimo EU dosáhl nejvyšší úrovně za posledních pět let; opakuje svou výzvu všem zemím, aby trest smrti zcela zrušily, nebo aby jako první krok k jeho zrušení zavedly okamžité moratorium na jeho ukládání a výkon; v této souvislosti naléhavě vyzývá EU, aby zintenzivnila diplomatické kontakty se zeměmi, které trest smrti stále uplatňují, podporovala dialog a spolupráci v otázkách lidských práv a poskytovala podporu při rozvoji reforem soudnictví, které by mohly ke zrušení trestu smrti vést;

59.

opakuje své znepokojení nad porušováním práva na svobodu myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení; je znepokojen celosvětovým nárůstem nesnášenlivosti vůči nejrůznějším náboženským komunitám; odsuzuje zneužívání náboženské identity nebo identity přesvědčení k politickým účelům a to, že v některých zemích mimo EU jsou příslušníci náboženských menšin a menšin vyznávajících určité přesvědčení a náboženských komunit vyčleňováni ze společnosti, a to i z politické účasti, a že jsou ničena a vandalsky poškozována místa a umělecká díla vysoké kulturní a historické hodnoty; zdůrazňuje, že svoboda zvolit si náboženství a věřit či nevěřit je lidským právem, které nelze trestat; odsuzuje proto existenci a uplatňování zákonů stíhajících odpadlictví a zákonů o rouhání, které vedou k tvrdým trestům, ponižujícímu zacházení a v některých případech dokonce k rozsudkům smrti; vyzývá k tomu, aby zákony o odpadlictvích a rouhání byly zrušeny; zdůrazňuje, že zvláštnímu vyslanci EU pro podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU by měly být poskytnuty větší zdroje, aby mohl účinně vykonávat svůj mandát; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby zvláštní vyslanec i pokračoval v úzké spolupráci se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva a s Pracovní skupinou Rady pro lidská práva a aby se ve své činnosti vzájemně doplňovali; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily své úsilí o ochranu práva na svobodu myšlení, svědomí, náboženského vyznání nebo přesvědčení, aby tyto otázky vznášely na lidskoprávních fórech OSN a aby spolupracovaly s příslušnými mechanismy a výbory OSN; vyzývá EU, aby požadovala a konsolidovala zprávy delegací EU o stavu svobody myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení;

60.

připomíná, že, jak uvedl zvláštní zpravodaj OSN pro otázky menšin, násilné konflikty na celém světě souvisí většinou s křivdami páchanými na menšinách formou vyloučení, diskriminace a nerovného zacházení, což je spojeno s porušováním jejich lidských práv; zdůrazňuje, že je třeba ochranu práv menšin a rozvoj ochranných mechanismů v rámci Organizace spojených národů aplikovat na všech úrovních; připomíná povinnost států chránit práva národnostních, etnických, kulturních, náboženských nebo jazykových menšin na svém území; vyzývá Komisi, aby celosvětově podporovala ochranu práv příslušníků menšin, a to i prioritně v rámci tematického programu pro lidská práva a demokracii globálního nástroje EU;

61.

zdůrazňuje zásadní význam svobody projevu a přístupu k důvěryhodným a rozmanitým zdrojům informací pro zachování demokracie a prosperující občanský prostor; připomíná, že demokracie může fungovat pouze tehdy, mají-li občané přístup k nezávislým a spolehlivým informacím, což znamená, že novináři jsou při ochraně demokracie klíčovými aktéry; je vážně znepokojen rostoucím omezováním svobody projevu v mnoha zemích na celém světě, zejména v případě novinářů, prostřednictvím cenzury, nucené autocenzury, tzv. zákonů o zahraničních agentech a zneužívání protiteroristických nebo protikorupčních zákonů k represi novinářů a skupin občanské společnosti; je znepokojen nenávistnými projevy vůči novinářům, a to online i offline, které mají za cíl je zastrašit; dále upozorňuje na znepokojující situaci ohledně fyzické bezpečnosti novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků, kteří jsou terčem útoků v oblastech konfliktu; odsuzuje skutečnost, že v roce 2024 bylo zabito 54 novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků, většina z nich v oblastech konfliktů, 550 jich bylo zadržováno, 55 drženo jako rukojmí a 95 pohřešováno;

62.

naléhavě vyzývá EU, aby podporovala důvěryhodné sdělovací prostředky a informační kanály, které prosazují odpovědnost úřadů a podporují přechod k demokracii, a to s důrazem na potřebu dodržovat zásady pluralismu, transparentnosti a nezávislosti; vyzdvihuje úlohu ověřovatelů faktů v mediálním prostředí, kteří zajišťují, aby veřejnost mohla důvěřovat informacím, které dostává; se znepokojením sleduje, že právě oni jsou proto hlavními cíli útoků neliberálních režimů, které vytvářejí a šíří dezinformace, propagandu a falešné zprávy; odsuzuje rozsáhlé využívání strategických žalob proti účasti veřejnosti k umlčování novinářů, aktivistů, odborářů a obránců lidských práv na celém světě; vítá v této souvislosti směrnici, jejímž cílem je chránit novináře a obránce lidských práv před zneužívajícími právními kroky a strategickými žalobami proti účasti veřejnosti; vybízí zákonodárce v zemích mimo EU, aby v rámci širšího úsilí o prosazování a ochranu svobody a plurality sdělovacích prostředků vypracovali právní předpisy se stejným cílem; požaduje, aby byla při monitorování dodržování mezinárodních dohod ze strany EU věnována pozornost útokům na svobodu sdělovacích prostředků, jakož i přetrvávající a systematické podkopávání práva na informace;

63.

vítá plán Komise na financování iniciativ, které podporují novináře v právních a praktických záležitostech, a to i mimo EU, prostřednictvím evropského akčního plánu pro demokracii; vyzývá EU, aby zvýšila svou podporu novinářům, kteří jsou cílem útoků na celém světě, a připomíná, že nezávislí novináři stojí v první linii boje proti dezinformacím, jimiž je podrývána demokracie; uznává, že k dosažení tohoto cíle přispívají programy, jako byla nyní již zrušená iniciativa Media4Democracy, a další iniciativy financované EU, včetně činnosti Evropské nadace pro demokracii; vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím zastavit financování rozhlasových stanic Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda, Rádio Svobodná Asie a Hlas Ameriky, které hrají zásadní úlohu v boji proti dezinformacím, při prosazování demokratických hodnot a zajišťování zpravodajství z míst, kde je svoboda tisku výrazně omezena nebo neexistuje; vyzývá EU, aby urychleně reagovala a poskytla potřebné finanční prostředky s cílem zpřístupnit spolehlivé zpravodajské zdroje v zemích, které omezují svobodu tisku;

64.

vyjadřuje své přetrvávající hluboké znepokojení nad zhoršujícím se stavem svobody tisku na celém světě; odsuzuje cenzuru novinářů, obránců lidských práv a organizací občanské společnosti prostřednictvím uplatňování tzv. zákonů o zahraničních agentech, jakož i dalších legislativních a nelegislativních opatření přijímaných autoritářskými a neliberálními režimy;

65.

znovu potvrzuje svůj závazek chránit a podporovat akademickou svobodu jako klíčovou složku otevřených a demokratických společností; upozorňuje na útoky na akademickou svobodu, kterých se dopouští nejen autoritářské a totalitní režimy, ale také extrémní a populistické síly na celém světě; vyzývá k vypracování měřítka akademické svobody, které bude sloužit k institucionálnímu zajištění kvality v rámci akademických žebříčků, postupů a kritérií;

66.

poukazuje na nepostradatelnost organizací, jako je Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda, při prosazování demokracie, plurality sdělovacích prostředků a přístupu k neutrálním informacím; upozorňuje na to, že pokud je hlas demokracie umlčen, snadno se prosadí protidemokratická propaganda; zdůrazňuje, že je třeba zajistit stabilní financování těchto organizací, a vyzývá EU, aby jejich financování navýšila a zaplnila investigativní mezery, které mohou vzniknout;

67.

se znepokojením konstatuje, že více než polovina světové populace žije v prostředí zcela nebo výrazně omezené akademické svobody, což má závažné důsledky pro právo na vzdělání, využívání přínosů vědeckého pokroku a svobodu přesvědčení a projevu; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o zastavení cenzury, hrozeb nebo útoků na akademickou svobodu, a zejména věznění akademických pracovníků na celém světě; oceňuje, že problematika ohrožených akademických pracovníků byla začleněna do mechanismu EU pro obránce lidských práv; vyzývá Komisi, aby zajistila trvalou podporu na vysoké úrovni pro Globální kampus pro lidská práva, který poskytuje bezpečný prostor studentům a akademikům, již museli uprchnout ze svých zemí, protože bránili demokracii a lidská práva;

68.

s politováním konstatuje, že původní obyvatelstvo na celém světě stále čelí rozšířené a systematické diskriminaci a pronásledování, a to včetně nuceného vysídlování; odsuzuje svévolné zatýkání a zabíjení obránců lidských práv a půdy, kteří bojují za práva původního obyvatelstva; zdůrazňuje, že podpora práv původních obyvatel a jejich tradičních postupů jsou rozhodující pro dosažení udržitelného rozvoje, boj proti změně klimatu a ochranu biologické rozmanitosti; apeluje na vlády, aby jejich rozvojové a environmentální politiky respektovaly hospodářská, sociální a kulturní práva původních a místních obyvatel a tyto obyvatele začleňovaly, a to v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN; opakuje svou výzvu EU, jejím členským státům a jejich partnerům v mezinárodním společenství k přijetí všech opatření nezbytných k uznání, ochraně a prosazování práv původního obyvatelstva, včetně práva na vlastní jazyky, půdu, území a přírodní zdroje, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel, zejména pokud jde o zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu; vyzývá všechny státy, aby zajistily, že původní obyvatelé a místní společenství budou zapojeni do jednání a rozhodovacích procesů v rámci mezinárodní klimatické diplomacie; vybízí Komisi, aby nadále podporovala dialog a spolupráci mezi původními obyvateli a EU;

69.

odsuzuje skutečnost, že v autoritářských, neliberálních a totalitních režimech není respektováno právo účastnit se svobodných a spravedlivých voleb; zdůrazňuje, že tyto režimy pořádají volby pro forma s cílem upevnit svou moc, v prostředí, v němž chybí skutečná politická soutěž a pluralita; je znepokojen současnými trendy ve volebních procesech, jako je stále hlubší pokles volební účasti a úrovně demokracie nebo rostoucí spory ohledně důvěryhodnosti voleb; s hlubokým znepokojením poukazuje na rostoucí vměšování některých států do voleb v jiných zemích prostřednictvím hybridních taktik; znovu potvrzuje, že je nezbytné zvýšit politické zastoupení žen, mladých lidí a zranitelných skupin a zaručit účast menšin na veřejném životě; zdůrazňuje, že nedůvěru ve volební proces mohou zhoršit nejen nesrovnalosti, ale také veřejná prohlášení, a to i od účastníků; zdůrazňuje, že to, jak veřejnost vnímá volební proces, je stejně zásadní jako proces samotný, neboť manipulace může vést k polarizaci nebo cíleným útokům; vyzývá země mimo EU, aby se více snažily jasně informovat o všech krocích svých volebních procesů a systémů, jakož i stávajících mechanismech odpovědnosti v případě nesrovnalostí; vyzývá ESVČ a Komisi, aby analyzovaly iniciativy zaměřené na řešení výzev spojených s umělou inteligencí ve volebních procesech a informovaly o nich Parlament;

70.

vyzdvihuje úlohu obchodu jako hlavního nástroje na podporu a zlepšení situace v oblasti lidských práv v partnerských zemích EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila koordinaci mezi obchodními, investičními a rozvojovými politikami EU a prioritně se zaměřovala na rozvoj lidských práv prostřednictvím obchodních politik EU, včetně všeobecného systému preferencí plus; konstatuje však, že v některých případech došlo v dotyčných zemích jen k malému či žádnému zlepšení; zdůrazňuje odpovědnost států a dalších činitelů, jako jsou korporace, pokud jde o zmírňování dopadu změny klimatu, předchází jejího negativního vlivu na lidská práva a prosazování vhodných opatření v souladu s povinnostmi v oblasti lidských práv; odsuzuje vykořisťování v rámci excesivních podnikatelských aktivit, které mají zhoubný dopad na lidská práva a demokracii; vítá harmonizaci, jež vyplývá z přijetí směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti se závaznými pravidly EU pro odpovědné chování podniků s ohledem na lidská, pracovní a environmentální práva; dále vítá nařízení o zákazu produktů pocházejících z nucené práce na trhu Unie (11) a vyzývá k jeho urychlenému provedení na úrovni členských států; vyzývá k provedení doporučení veřejného ochránce práv EU, aby byl v rámci obchodních a finančních nástrojů EU zřízen portál pro vyřizování stížností nebo aby podávání stížností na nedodržování doložek o lidských právech umožňovalo jednotné kontaktní místo v rámci Komise, které bude přístupné, vstřícné k občanům a transparentní; vyzývá EU, aby pokračovala ve svém úsilí o odstranění dětské práce a nucené práce; zdůrazňuje význam opatření zajišťujících nápravu a přístup ke spravedlnosti, která jsou v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, včetně používání finančních a nefinančních opatření na základě konzultací s oběťmi; vyzývá Radu k přijetí ambiciózního mandátu EU k co nejrychlejšímu zapojení do probíhajících jednání o právně závazném nástroji OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

71.

zdůrazňuje, že v mnoha regionech světa jsou mikropodniky a malé a střední podniky často hybnou silou místních ekonomik a že v jejich čele stojí čím dál více žen; zdůrazňuje, že mikropodniky a malé a střední podniky představují 90 % podniků, 60 až 70 % pracovních míst a 50 % hrubého domácího produktu na celém světě; zdůrazňuje význam mikropodniků a malých a středních podniků, pokud jde o jejich příspěvek k Agendě 2030 a dosahování cílů udržitelného rozvoje, zejména cílů v oblasti vymýcení chudoby a důstojných pracovních podmínek pro všechny;

72.

je znepokojen hrozbou, kterou může představovat umělá inteligence pro demokracii a lidská práva, zejména pokud není řádně regulována; zdůrazňuje potřebu dohledu, důkladné transparentnosti a vhodných záruk pro nové a vznikající technologie, jakož i přístupu založeného na lidských právech; vítá závěry Rady o digitální diplomacii ze dne 26. června 2023, pokud jde o posílení úlohy a vedoucího postavení EU v globální správě digitálních záležitostí, a zejména pokud jde o její roli utvářet globální digitální soubor pravidel na základě zásad demokracie; vítá v tomto ohledu přijetí aktu EU o umělé inteligenci, jehož cílem je harmonizovat pravidla pro umělou inteligenci za účelem ochrany lidských práv, a výhody, které může umělá inteligence přinést pro dobré životní podmínky lidí; je hluboce znepokojen škodlivými důsledky zneužívání umělé inteligence a technologií deepfakes, zejména pro ženy a děti; se znepokojením vnímá nepříznivé dopady „průmyslu falešného obsahu“ na právo na informace a svobodu tisku, což souvisí s rychlým rozvojem umělé inteligence a s tím, jak se v této situaci posiluje postavení dezinformačního průmyslu (12); odsuzuje používání nových a vznikajících technologií, jako je technologie rozpoznávání obličeje a digitální dohled, jako donucovacích prostředků a jejich používání v rámci sílícího pronásledování, zastrašování a hrubého zacházení s obránci lidských práv, aktivisty, novináři a právníky; vyzývá Radu, aby do globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv zařadila státní a nestátní subjekty, které se do těchto praktik zapojují; se znepokojením sleduje rychlý rozvoj uplatňování umělé inteligence ve vojenské sféře, jakož i potenciální vývoj a zavádění autonomních systémů, které by mohly rozhodovat o životě a smrti lidí bez lidského zásahu;

73.

připomíná, že mezinárodní obchod se špionážním softwarem mezi Unií a zeměmi mimo ni, kde jsou tyto nástroje používány proti aktivistům hájícím lidská práva, novinářům a kritikům vlády, je závažným porušením základních práv zakotvených v Listině;

74.

oceňuje, že Rada Evropy přijala v květnu 2024 první Rámcovou úmluvu Rady Evropy o umělé inteligenci a lidských právech, demokracii a právním státu, jejímž cílem je zajistit, aby činnosti v rámci celého životního cyklu systémů umělé inteligence byly plně v souladu s lidskými právy, demokracií a zásadami právního státu; opakuje, že je třeba věnovat větší legislativní pozornost hlubokým změnám vyplývajícím z činností v rámci životního cyklu systémů umělé inteligence, které mají potenciál podporovat lidskou prosperitu, osobní a sociální blahobyt, udržitelný rozvoj, rovnost žen a mužů a posílení postavení všech žen a dívek, ale představují také riziko vzniku nebo prohlubování nerovností a podněcování ke kybernetickému a fyzickému násilí, včetně násilí páchaného na ženách a jednotlivcích ve zranitelném postavení;

75.

zdůrazňuje, že internet by měl být místem, kde převažuje svoboda projevu; domnívá se však, že je třeba dodržovat práva jednotlivců; je toho názoru, že to, co je považováno za nezákonné off-line, by mělo být považováno i za nezákonné on-line; vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem případů odpojování internetu; zdůrazňuje, že odpojení internetu často využívají autoritářské režimy, mimo jiné k umlčení politického odporu a omezování politické svobody; naléhavě vyzývá EU, aby proti tomuto alarmujícímu jevu bojovala a zvážila v této souvislosti také možnost dovolit poskytovatelům komunikačních služeb se sídlem v EU, aby nabízeli bezpečné komunikační nástroje osobám, kterým byl přístup k internetu za výše uvedených okolností odepřen; vyzývá EU, aby zaujala pevný postoj vůči všem pokusům technologických gigantů obcházet či podrývat vnitrostátní právní systémy a rozhodnutí nezávislých soudů a aby chránila demokratické zásady a zavedla opatření k zachování integrity voleb a aby hájila právo na informace, zejména během volebního období;

°

° °

76.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci Evropské unie pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 79. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a vedoucím delegací Evropské unie.