EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.4.2025

COM(2025) 170 final

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

o stavu řízení migrace v pevninském Řecku

1.Úvod

V posledních deseti letech bylo Řecko jedním z nejvíce postižených členských států, pokud jde o nelegální vstupy státních příslušníků třetích zemí na jeho pozemních a námořních hranicích, které způsobily značné problémy a značně zatížily jeho vnitrostátní systém řízení migrace.

S cílem řešit tyto významné problémy, posílit vnitrostátní kapacity a zlepšit postupy řízení migrace spolupracovaly Komise a agentury EU (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Agentura EU pro otázky azylu (EUAA), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Agentura pro základní práva (FRA), dále jen: „agentury EU“) s řeckými orgány obzvláště intenzivně. Tato práce podpořila vytvoření komplexního systému řízení migrace a byla podpořena významnou finanční, provozní a technickou podporou, která pomohla příslušným ministerstvům a službám.

Komise rovněž vyvinula úsilí ke zlepšení celkového provádění nařízení Dublin III 1 , zejména provádění přemísťování žadatelů o mezinárodní ochranu, které je předpokladem dobrého fungování dublinského systému. Pro Řecko to byla obzvláštní výzva, která si zasloužila zvláštní podporu ze strany Komise. V roce 2016 přijala Komise několik doporučení zaměřených na přemísťování do Řecka podle dublinského nařízení 2 . V nedávné době Komise spolupracovala s členskými státy na plánu na zlepšení provádění přemísťování podle nařízení Dublin III („dublinský plán“), který představuje nezbytný základ pro hladký přechod k systému zavedenému v rámci nařízení o řízení azylu a migrace 3 .

Díky této nepřetržité spolupráci a podpoře a významnému úsilí řeckých orgánů v posledních letech se řízení migrace v Řecku výrazně zlepšilo. Řecko zavedlo funkční azylové a přijímací systémy a operační rámce v klíčových oblastech řízení migrace. Řecko rovněž investovalo do nových iniciativ v různých oblastech, jako je komplexní systém podpory nezletilých osob bez doprovodu, informační systémy pro azyl a přijímání, které zefektivňují procesy, a kontroly na hranicích. Ty jsou důležité zejména pro provádění Paktu o migraci a azylu.

Počet nelegálních vstupů do Řecka, zejména přes ostrovy Lesbos, Chios, Kos, Leros a Samos a přes pozemní hranici v oblasti Evros, zůstává v posledních dvou letech stále vysoký 4 . Řecko zároveň zůstalo jednou z hlavních tranzitních zemí 5 , přičemž žadatelé a osoby požívající mezinárodní ochrany se neoprávněně přesouvají z pevninského Řecka do jiných členských států EU a tam znovu žádají o ochranu.

Toto sdělení poskytuje aktualizovaný přehled současného stavu azylového a přijímacího systému v pevninském Řecku. Předmětem tohoto sdělení je situace na pevnině, kde jsou přijímány osoby přemístěné do Řecka podle dublinského nařízení. Konkrétně se zaměřuje na situaci a služby, které jsou k dispozici migrantům, zejména těm, kteří se vracejí nebo jsou přemístěni do Řecka z jiných členských států EU, ať už jde o žadatele o mezinárodní ochranu podle dublinského nařízení, nebo o osoby požívající mezinárodní ochrany. Jeho hlavním cílem je poskytnout orgánům členských států v EU aktuální informace, a pomoci tak zajistit, aby ti, kteří se těmito případy zabývají, měli k dispozici potřebné informace, které usnadní jejich bezproblémové provádění. To je důležité pro zajištění účinného fungování celkového systému řízení migrace v EU, který je založen na úzké spolupráci mezi členskými státy.

2.Provozní a finanční podpora poskytnutá Řecku

Evropská komise (dále jen „Komise“) a agentury EU podporují členské státy při vytváření a zavádění systémů řízení migrace, které jsou vhodné pro daný účel a v souladu s acquis EU.

V rámci této činnosti v celé EU poskytují Komise a agentury EU významnou finanční, provozní a technickou podporu, aby pomohly odpovědným ministerstvům a útvarům v Řecku zvládat migraci. Výsledkem je úzká spolupráce s příslušnými řeckými orgány a sdílení informací o situaci v Řecku.

V září 2020, v době předložení Paktu o migraci a azylu a jeho doprovodných návrhů a v návaznosti na zničení hlavního zařízení uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos požárem, zřídila Komise specializovanou pracovní skupinu pro řízení migrace 6 (dále jen „pracovní skupina“), která má být odpovědná za činnost Unie v oblasti strategických, operativních, právních a finančních otázek řízení migrace 7 . Pracovní skupina navázala na podporu, kterou Komise a agentury EU poskytovaly již od migrační a uprchlické krize v roce 2015 na operativní a finanční úrovni, včetně nasazení v terénu, v Itálii, na Maltě, Kypru, ve Španělsku a Řecku.

Podpora ze strany pracovní skupiny zahrnuje koordinaci s příslušnými vnitrostátními orgány, mezinárodními organizacemi a dalšími příslušnými aktéry v následujících oblastech:

·řízení vstupů do země a registrace žadatelů o mezinárodní ochranu, osob požívajících dočasné ochrany a neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí,

·zajištění vhodných přijímacích zařízení,

·ochrana nezletilých osob bez doprovodu a dalších zranitelných skupin,

·uplatňování účinných azylových řízení a řízení o navrácení,

·provádění různých programů dobrovolné relokace,

·správa hranic v souladu se schengenským acquis,

·podpora integračních politik a přístupu k sociálním právům.

Celková výše finanční podpory z fondů EU v oblasti vnitřních věcí, která je Řecku poskytována od roku 2015, činí něco málo přes 5 miliard EUR, což Řecku zajišťuje prostředky na ambiciózní, silnou a komplexní politiku řízení migrace, v čemž se odráží to, jak významnou odpovědnost Řecko nese. V programovém období 2014–2020 bylo Řecku poskytnuto více než 3,39 miliardy EUR na řízení migrace a hranic v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF – hranice a víza, policie) a nástroje pro mimořádnou podporu (ESI). V rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 bylo dosud v rámci fondů pro vnitřní věci (Azylový, migrační a integrační fond, Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, Fond pro vnitřní bezpečnost) uvolněno více než 1,66 miliardy EUR na podporu provádění stávajících i nadcházejících priorit v oblasti migrace, správy hranic a vnitřní bezpečnosti. Řecko rovněž čerpalo přibližně 681 milionů EUR ze svého přídělu na oblast soudržnosti. (téměř 3 %) na řešení potřeb v oblasti řízení migrace a požádalo o čerpání dalších 2 % z výše uvedených prostředků.

Velká část fondů EU v oblasti vnitřních věcí je využívána na zlepšení přijímacích kapacit, životních podmínek migrantů a bezpečnosti v Řecku. To zahrnuje např. posílení lékařské péče o žadatele o mezinárodní ochranu; zefektivnění azylového řízení; přemístění žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany do členských států a zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) 8 , a zvýšení počtu navracených osob bez práva na pobyt v EU.

Díky činnosti pracovní skupiny se podařilo zintenzivnit operativní podporu, kterou Komise a agentury EU poskytují Řecku od roku 2015. Komise vyslala do Řecka své pracovníky, kteří úzce spolupracují s vnitrostátními orgány, agenturami EU, mezinárodními organizacemi a občanskou společností, aby pomohli zajistit účinné řízení migrace. V posledních dvou letech se tým skládal přibližně z devíti zaměstnanců (úředníků EU a národních odborníků vyslaných členskými státy). Vyslaný tým spolupracuje se všemi příslušnými ministerstvy, jako je ministerstvo pro migraci a azyl, jakož i ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo pro sociální soudržnost a rodinu, ministerstvo pro ochranu občanů, ministerstvo pro námořní záležitosti a ostrovní politiku, ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo obrany, a rovněž s organizacemi občanské společnosti, mezinárodními organizacemi, místními a regionálními orgány a komunitami, které v centrech žijí.

Agentury EU poskytují Řecku významnou část operativní podpory EU v souladu se svými mandáty, acquis EU a při plném dodržování Listiny základních práv EU.

Agentura EUAA nadále poskytuje Řecku operativní podporu a technickou pomoc prostřednictvím posledního operačního plánu (2025) 9 . Cílem plánu je posílit vnitrostátní kapacity v oblasti azylu, přijímání a zranitelných osob prostřednictvím vyslání přibližně 450 odborníků a 100 tlumočníků. Kromě toho řecké orgány v současné době provádějí několik strategických opatření týkajících se plánování budoucího vnitrostátního systému přijímání s ohledem na provádění potřebných požadavků v rámci paktu. Postupné snižování a plynulé předávání provozní pomoci agentury se považuje za nezbytné pro podporu udržitelnosti a úzce souvisí s pokračujícím úsilím orgánů přivést další zaměstnance a dále posílit vlastní institucionální kapacitu.

Agentura Frontex dlouhodobě spolupracuje s Řeckem a podporuje Řecko přibližně 460 vyslanými příslušníky, kteří vykonávají ostrahu hranic, pomáhají při identifikaci a registraci přicházejících migrantů, jakož i při vyslýchání, prověřování a v oblasti technického vybavení. Agentura Frontex a Řecko spolupracují i na dalších činnostech, jako je odborná příprava a budování kapacit.

Europol nadále poskytuje operativní pomoc zejména řeckým donucovacím orgánům – řecké policii a řecké pobřežní stráži – při řízení migračních toků v souladu se svými povinnostmi a mandátem. Europol usnadňuje a podporuje přeshraniční vyšetřování členských států zaměřené na rozbití zločineckých sítí zapojených do organizovaného převaděčství migrantů, obchodování s lidmi, podvodů s doklady a dalších forem závažné a organizované trestné činnosti a terorismu.

V rámci svého mandátu poskytovat pomoc a odborné znalosti v oblasti základních práv orgánům, institucím a jiným subjektům Evropské unie, jakož i členským státům, se Agentura pro základní práva (FRA) podílí na široké škále činností, včetně monitorování a poradenství. Agentura FRA pravidelně navštěvuje přijímací a identifikační střediska, aby zjistila nedostatky v oblasti základních práv a potenciální rizika porušování základních práv, shromažďovala a šířila osvědčené postupy a sdílela odborné znalosti v oblasti základních práv 10 .

Mezinárodní organizace a organizace občanské společnosti poskytují podporu na celém území Řecka. Mnohé organizace občanské společnosti jsou i nadále aktivní ve všech oblastech migrace, a to navzdory náročnému prostředí 11 . Často úzce spolupracují s řeckými orgány, např. v oblasti tlumočení, právní pomoci, poskytování zdravotní péče, peněžité pomoci, neformálního vzdělávání a také podpory nezletilých osob bez doprovodu a rodin s dětmi .

Řecko bylo rovněž podporováno prostřednictvím dvoustranných dohod s ostatními členskými státy EU a Evropského hospodářského prostoru (EHP) 12 , které financovaly konkrétní projekty 13 a vyslaly specializovaný personál, zejména v oblasti ochrany nezletilých osob bez doprovodu. EU a státy přidružené v rámci dublinského systému rovněž podpořily Řecko prostřednictvím dobrovolných relokací, nejprve v rámci programu dobrovolných relokací, který probíhal v letech 2020–2023 a v jehož rámci bylo z Řecka přemístěno více než 5 000 osob, a v současné době v rámci mechanismu dobrovolné solidarity v návaznosti na politické prohlášení z června 2022, které umožnilo přemístění více než 2 100 osob z Řecka do poloviny února 2025.

3.Podmínky přijímání na pevnině

3.1Přijímací systém

Ministerstvo pro migraci a azyl vyvinulo s podporou Komise značné úsilí v oblasti budování kapacit s cílem zlepšit systém přijímání, zřídit a udržitelným způsobem spravovat zařízení a zprovoznit klíčové služby státní správy odpovědné za řízení migrace. Řecký systém přijímání žadatelů však také čelí obavám o životní úroveň a systémovým problémům, a to zejména kvůli vysokému počtu nelegálních vstupů v posledních deseti letech, přičemž v období pandemie COVID-19 (2020–2021) se tento počet snížil a v letech 2023 a 2024 opět zvýšil 14 .

V posledních letech Řecko postupně centralizuje řízení a koordinaci přijímacích zařízení. Přijímací a identifikační služba je vládní subjekt odpovědný za řízení přijímání, identifikaci a registraci žadatelů o mezinárodní ochranu a nelegálních migrantů přicházejících do Řecka. Mezi zaměstnance služby patří registrační pracovníci, odborníci na prověřování, sociální pracovníci a psychologové, právní poradci, bezpečnostní personál a administrativní pracovníci a služba hraje klíčovou roli při vyřizování procesů souvisejících s migrací. Zaměstnanci řecké přijímací a identifikační služby plní úkoly spojené s registrací, poskytováním informací, identifikací zranitelných osob, řízením na místě a administrativními postupy týkajícími se žadatelů o mezinárodní ochranu. Služby v oblasti bezpečnosti, údržby a úklidu zajišťují externí partneři přijímací a identifikační služby na základě rámcových smluv, zatímco zdravotnické a psychosociální služby poskytuje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v rámci projektu Hippokrates (viz níže). Přijímací a identifikační služba je podporována odborníky vyslanými agenturou EUAA, a to jak specializovanými pracovníky v zařízeních, tak strategickou podporou v ústředí.

V oblasti přijímání byla v uplynulých letech zavedena řada operačních rámců a nástrojů s cílem zlepšit řízení a provoz přijímacích zařízení, a to i za přispění a podpory agentury EUAA. Patří mezi ně mimo jiné řízení na místě, řízení případů, komunikace a poskytování informací, logistika, vlastní hodnocení podmínek přijímání, registrační postupy i specializované rámce pro ochranu nezletilých osob bez doprovodu a zranitelných žadatelů.

V uplynulém desetiletí se řeckému ministerstvu pro migraci a azyl podařilo zefektivnit systém přijímání a počet fungujících zařízení tím, že rozhodlo, která zařízení na pevnině by měla být modernizována nebo uzavřena, přičemž se zaměřilo na uzavření zařízení, která byla buď příliš malá, nákladově neefektivní, nebo velmi odlehlá, a na zachování zařízení, která nabízela lepší podmínky přijímání a usnadňovala přístup ke službám. K lednu 2025 bylo v provozu 22 zařízení 15 (z toho deset v jižní části Řecka a dvanáct v severní části). Kromě toho jsou tři zařízení určena speciálně pro první vstupy a zahrnují služby pro registraci žádostí o azyl (tzv. přijímací a identifikační střediska) 16 . Počet otevřených přijímacích zařízení na pevnině se vzhledem k počtu vstupů do Řecka považuje za dostatečný. V lednu 2025 činila celková kapacita všech 22 pevninských přijímacích zařízení 21 393 míst s obsazeností 56 % a tři přijímací a identifikační střediska měla kapacitu 5 163 míst s obsazeností 59 % 17 . Výše uvedená zařízení jsou hlavní formou ubytování žadatelů o azyl, s výjimkou vyhrazeného ubytování pro nezletilé bez doprovodu. Dne 21. března 2025 oznámil ministr pro migraci a azyl chystané uzavření tří zařízení, z nichž dvě se nacházejí na pevnině (Elefsina, Volos) 18 .

Přijímací střediska jsou otevřená zařízení spravovaná řeckými orgány a podporovaná mezinárodními organizacemi, agenturami EU a nevládními organizacemi. Všechna zařízení poskytují základní přístřeší, kde mohou lidé pobývat v létě i v zimě. Stany se již k ubytování nepoužívají a haly Rubb se v současné době používají pouze v zařízeních Korint, Katsikas a Filippiada. Úroveň a stav infrastruktury se může v jednotlivých zařízeních lišit, přičemž v některých případech je dostupná kapacita snížena z důvodu poškození, nedostatečných oprav nebo nedostupnosti náhradních dílů.

Stávající rámec předpokládá poskytování určitých klíčových služeb ve všech zařízeních na pevnině: bydlení a azylové domy, potraviny a základní potřeby, včetně peněžní pomoci, zdravotní podpory, poskytování informací a právní pomoci. V přijímacích a identifikačních střediscích se provádí lékařské vyšetření a posouzení zranitelnosti. Kvalita a dostupnost těchto služeb se může lišit v závislosti na typu zařízení, lokalitě a dostupných finančních prostředcích, přesto je zachována uspokojivá úroveň podmínek pro příjem. Peněžitou pomoc žadatelům od října 2021 spravuje ministerstvo pro migraci a azyl a v současné době se potýká se zpožděním.

Služby v oblasti, údržby a úklidu provozované přijímací a identifikační službou se velkou měrou podílejí na každodenní správě přijímacích zařízení, což zlepšuje životní podmínky v přijímacích střediscích a bezpečnost v zařízeních, a vytváří tak bezpečné prostředí. Ministerstvo pro migraci a azyl využívá při řízení těchto služeb rámcové smlouvy, které umožňují flexibilitu podle potřeb. Po přezkoumání rizik v jednotlivých lokalitách a podpoře budování kapacit pro prevenci a zvládání mimořádných událostí se rovněž zlepšila bezpečnost a zabezpečení.

Celkově lze říci, že podmínky přijímání v pevninských přijímacích střediscích se od roku 2015 výrazně zlepšily a lze je obecně považovat za uspokojivé, pokud jde o zařízení, infrastrukturu, vybavení a poskytované služby, a to i s finanční podporou EU. Tato zařízení rovněž přispěla ke snížení vytíženosti ostrovů. Byly však zjištěny určité nedostatky a došlo k narušení důležitých služeb, včetně poskytování tlumočení, dopravy, právní pomoci a peněžní pomoci. Organizace občanské společnosti informovaly o pozastavení poskytování těchto služeb a o dalších omezeních, která souvisejí především s odlehlostí některých zařízení a následnými obtížemi při sociální integraci. Koncem roku 2024 řecké orgány oznámily, že přijímají opatření na centrální úrovni, aby tyto nedostatky odstranily podpisem nových smluv a ujednání. V této souvislosti je důležité podotknout, že stávající slabiny nepředstavují nedostatky, jak je předpokládá čl. 3 odst. 2 nařízení Dublin III, tj. nedostatky obzvláště vysoké míry závažnosti, které způsobují situaci silné materiální deprivace, jež žadateli neumožňuje uspokojit jeho nejzákladnější potřeby 19 . Komise nadále úzce spolupracuje s řeckými orgány, aby zajistila zachování potřebných služeb i po ukončení projektů financovaných EU. Jedním z příkladů je projekt „Podpora řeckých orgánů při správě vnitrostátního systému přijímání pro žadatele o azyl a zranitelné migranty“. Projekt s rozpočtem přes 191 milionů EUR zajistil, že klíčové služby byly poskytovány včas, s flexibilním přístupem podle toho, jak vznikala poptávka, včetně nákupu základních dodávek, jako jsou pohonné hmoty nebo nepotravinové sady, zatímco služby týkající se správy zařízení na pevnině byly převzaty v rámci řeckého vnitrostátního programu Azylového a migračního fondu, který zajišťuje udržitelnou reakci.

Informační systémy provozované v řeckých ubytovacích zařízeních se řídí stávajícím vnitrostátním rámcem. Někteří aktéři však vyjádřily obavy ohledně dopadu těchto informačních systémů na ochranu údajů a základních práv. Řecký úřad pro ochranu údajů udělil ministerstvu pro migraci a azyl pokutu za instalaci systémů HYPERION a CENTAUR v přijímacích a ubytovacích zařízeních pro žadatele o azyl. Ministerstvo pro migraci a azyl navázalo na příslušné posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a posouzení dopadu na základní práva u těchto informačních systémů a zveřejnilo je na svých firemních internetových stránkách 20 .

Opatření financovaná z fondů EU v oblasti vnitřních věcí na období 2021–2027 21 podléhají splnění horizontálních základních podmínek, z nichž jedna se týká mechanismů pro zajištění souladu s Listinou základních práv Evropské unie při provádění programů podporovaných z fondů v oblasti vnitřních věcí. Členské státy musí prokázat splnění horizontálních základních podmínek v okamžiku přijetí vnitrostátních programů a během jejich provádění. Pokud horizontální základní podmínka Listiny přestane být plněna na úrovni příslušného specifického cíle, Komise dotčené výdaje neproplatí. V případě Řecka byl tento požadavek na začátku programového období považován za splněný, což umožnilo vyplacení finančních prostředků EU.

Souhrnně lze říci, že za účelem splnění těchto požadavků zavedlo Řecko třístupňový systém, který je založen na:  

·postupech vnitřní kontroly, jejichž úkolem je vyšetřovat a stíhat trestné činy, které vznikly v souvislosti s operacemi řecké policie nebo řecké pobřežní stráže,  

·vyšetřování nezávislými orgány, jako je řecký veřejný ochránce práv a Národní úřad pro transparentnost, a  

·možnosti státních zástupců vyšetřovat obvinění na základě příslušné stížnosti nebo zpráv tisku, mezinárodních organizací a nevládních organizací.  

3.2Zdravotnictví

Komise podporuje řecké ministerstvo pro migraci a azyl a ministerstvo zdravotnictví v poskytování přístupu k lékařské péči, duševnímu zdraví a psychosociální podpoře žadatelům a osobám požívajícím mezinárodní ochrany v Řecku. Zdravotní služby jsou poskytovány jak v přijímacích zařízeních, tak v jiných prostorách (kliniky provozované nevládními organizacemi nebo veřejné nemocnice).

Od července 2024 je lékařská péče podporována prostřednictvím projektu Hippokrates 22 , v jehož rámci jsou ve všech místech v otevřeném ubytování v pevninském Řecku nasazeny lékařské týmy. Cílem projektu je komplexně posílit flexibilní poskytování zdravotních služeb, zejména s ohledem na dosavadní nedostatky, které vyplývaly především z obtíží při vyhledávání a přijímání zdravotnického personálu v situaci jeho obecného nedostatku. Projekt se rovněž zaměřuje na odstranění stávajících nedostatků, a to zejména prostřednictvím včasného a odpovídajícího posuzování zranitelnosti (identifikace zranitelných žadatelů) a zajišťování specializované péče, jakož i větším důrazem na péči o duševní zdraví obyvatel i pracovníků přijímacích zařízení.

Program Hippokrates je řízen řeckým ministerstvem pro migraci a azyl a realizován Mezinárodní organizací pro migraci a externím poskytovatelem zdravotní péče. Mezi klíčové povinnosti vyplývající ze smlouvy patří poskytování primární zdravotní péče, identifikace zranitelných osob při příjezdu i v průběhu azylového řízení, zajištění přepravy k externím poskytovatelům zdravotní péče, provoz mobilních klinik vybavených ošetřovnami, laboratořemi, rentgenovými pracovišti a přijímacími prostory, včetně zajištění radiologů, laboratorních techniků a řidičů, a rovněž poskytování zdravotnického vybavení.

Program předpokládá nábor 554 lékařských specialistů na plný a částečný úvazek v různých regionech (106 na Egejských ostrovech, 182 v severním Řecku a 147 v jižním Řecku), a to včetně praktických lékařů, patologů, gynekologů, pediatrů, psychiatrů, radiologických techniků, porodních asistentek, zdravotních sester, laborantů, sociálních pracovníků a psychologů. Nasazování personálu bylo zahájeno v roce 2024 a v současné době pokračuje.

Osoby požívající mezinárodní ochrany mají bezplatný přístup ke zdravotní péči za stejných podmínek jako řečtí občané. Některé osoby však čelily obtížím kvůli administrativním překážkám při prvním přidělování nebo převodu čísla sociálního zabezpečení (AMKA) po udělení statusu, případně kvůli nedostatku informací o postupech a požadovaných podpůrných dokumentech. Na tyto problémy byla upozorněna pracovní skupina pro integraci, kterou zřídilo ministerstvo pro migraci a azyl (viz také oddíl 5).

3.3Ochrana zranitelných osob

V uplynulých letech byly vyvinuto značné úsilí o zlepšení podmínek pro zranitelné osoby. 

Počínaje rokem 2023 převzalo ministerstvo pro migraci a azyl odpovědnost za poskytování služeb ochrany, které byly do té doby (od ledna 2021 do prosince 2023) poskytovány Mezinárodní organizací pro migraci. Cílem je poskytovat ve všech přijímacích střediscích v pevninském Řecku činnosti zaměřené na ochranu, služby v oblasti duševního zdraví, psychologickou podporu a rozvoj dovedností. Projekt HARP (Harmonizace ochranných postupů v Řecku) 23 , financovaný z prostředků EU a realizovaný Mezinárodní organizací pro migraci, přispěl ke zvýšení kvality humanitární pomoci a ochrany žadatelů v řeckém přijímacím systému, se zvláštním zaměřením na zranitelné osoby.

3.4Nezletilé osoby bez doprovodu

V Řecku došlo k významnému pokroku v oblasti ochrany nezletilých osob bez doprovodu, zejména od roku 2020, kdy byl při ministerstvu pro migraci a azyl zřízen Zvláštní sekretariát pro ochranu nezletilých osob bez doprovodu 24 . Tomuto sekretariátu se podařilo vytvořit podpůrné prostředí pro správnou identifikaci, přijímání a ochranu nezletilých osob bez doprovodu. V roce 2023 byl Zvláštní sekretariát pro ochranu nezletilých osob bez doprovodu nahrazen Generálním sekretariátem pro zranitelné osoby a institucionální ochranu (SGVP), který zahrnuje i ochranu nezletilých osob bez doprovodu.

Nezletilé osoby bez doprovodu jsou v Řecku ubytovány ve specializovaných zařízeních s odpovídající péčí. Tato zařízení jsou oddělená od běžných přijímacích zařízení na pevnině, s výjimkou přijímacích a identifikačních středisek v Malakase a Fylakiu, kde fungují vyhrazené bezpečné zóny pro nezletilé osoby bez doprovodu. V zařízení v Diavatě se očekává zřízení bezpečné zóny do března 2025 s nepřetržitou přítomností pracovníků na ochranu dětí.

Počet dostupných míst v dlouhodobém ubytování (v azylových domech a v bytech pro podporované samostatné bydlení) činí 1 775, přičemž tato kapacita je od roku 2017 financována v rámci Azylového a migračního fondu. Od roku 2020 byly pro nezletilé osoby bez doprovodu ve věku 16–17 let zavedeny byty pro podporované samostatné bydlení, které nabízejí ubytování a ochranné služby. Statistické údaje o počtu a ubytování nezletilých osob bez doprovodu poskytují řecké orgány měsíčně 25 .

Od prosince 2020 již nezletilé osoby bez doprovodu, které nemají žádné bezpečné nebo známé ubytování, nesmějí být podle právních předpisů umísťovány do ochranné policejní vazby. Generální sekretariát pro zranitelné osoby a institucionální ochranu zřídil Národní mechanismus reakce na mimořádné události (NERM), který slouží k identifikaci nezletilých osob bez doprovodu žijících v nejistých podmínkách, včetně specializované nepřetržité telefonní linky, mobilních týmů ochrany dětí v Attice a Soluni a speciálního nouzového ubytování pro nezletilé osoby bez doprovodu do doby, než dojde k jejich přemístění do dlouhodobého ubytování.

Posouzení věku nezletilých osob bez doprovodu provádí přijímací a identifikační služba ministerstva pro migraci a azyl. Společné rozhodnutí ministrů v otázce posouzení věku 26 stanoví třífázový postup (fyzické, psychosociální a lékařské vyšetření). K posuzování věku dochází pouze v případě pochybností a do ukončení řízení se uplatňuje zásada přiměřené pochybnosti.

Další významnou reformou je zavedení systému trvalého opatrovnictví přijetím zákona č. 4960/2022. Na základě otevřené výzvy byly vybrány dvě nevládní organizace (METAdrasi a Praxis), které zajistí až 180 kvalifikovaných opatrovníků po celém Řecku. K lednu 2025 bylo dosud státními zástupci jmenováno 120 opatrovníků, kteří jsou postupně rozmisťováni po celém Řecku. Každý opatrovník může být odpovědný až za patnáct nezletilých osob bez doprovodu. Společná rozhodnutí ministrů stanoví pravidla fungování nové opatrovnické rady, jmenování jejích členů a zřízení mechanismu pro vyřizování stížností týkajících se práce opatrovníků. Odborníci z agentury EUAA podporují SGVP při vypracovávání operativních pokynů, standardních operačních postupů a školení nezbytných pro zavedení a sledování systému.

Řecko rovněž přijalo opatření na usnadnění přechodu bývalých nezletilých osob bez doprovodu do dospělosti. Projekt „HELIOS Junior“ bude realizován do konce roku 2027 Mezinárodní organizací pro migraci ve spolupráci s partnery a financován v rámci Azylového a migračního fondu (19 milionů EUR), Tento projekt si klade za cíl komplexně podpořit přibližně 2 000 bývalých nezletilých osob bez doprovodu ve věku 18 až 21 let při jejich integraci do řecké společnosti.

3.5Vzdělávání

Podle řeckých právních předpisů 27 musí být nezletilé děti během svého pobytu v zemi zapsány do veřejných základních a středních škol. Kromě nezletilých osob mají přístup ke vzdělání také dospělí žadatelé o mezinárodní ochranu, pokud proti nim není vykonáváno opatření o vyhoštění. Přístup ke vzdělání organizuje ministerstvo školství, náboženských záležitostí a sportu, přičemž příslušný právní rámec stanoví přítomnost místního koordinátora pro vzdělávání uprchlíků ve všech přijímacích strukturách, jakož i v městských oblastech (v rámci místních ředitelství pro vzdělávání), který provádí registraci a zápis nezletilých osob (včetně nezletilých osob bez doprovodu) do škol. Jejich hlavním úkolem je zajištění nezbytných podmínek na podporu integračního procesu, který by měl probíhat za podmínek obdobných těm, jež platí pro řecké občany, a usnadnění registrace v případech, kdy nastanou obtíže s doložením potřebných dokumentů.

Projekt „Všechny děti do školy“ (ACE), financovaný Evropskou unií a realizovaný UNICEF, poskytoval neformální vzdělávání migrantům dětského věku po celém území Řecka. V období 2021–2024 využilo program více než 25 000 dětí uprchlíků a migrantů, což přispělo ke zvýšení počtu dětí zapsaných do systému formálního vzdělávání. Úspěch tohoto projektu vedl k tomu, že se Komise i řecké orgány dohodly na jeho časovém prodloužení a na tom, že projekt bude řízen řeckými orgány v rámci fondu ESF+, čímž bude zajištěna udržitelnost dosažených pozitivních výsledků. Komise v této věci spolupracuje s řeckými orgány a očekává se, že tyto služby budou znovu zahájeny v létě 2025. 

4.Řízení o udělení mezinárodní ochrany

Hlavními orgány příslušnými pro azylová řízení jsou: řecká azylová služba a odvolací orgán. Azylová služba prostřednictvím regionálních azylových úřadů a azylových jednotek na celém území země odpovídá za posuzování a rozhodování o žádostech o mezinárodní ochranu. Žádosti lze posuzovat v rámci řádného řízení, zrychleného řízení, řízení o přípustnosti nebo řízení na hranicích 28 . Proti rozhodnutím azylové služby lze podat odvolání k odvolacímu orgánu. Odvolatelé mají v tomto stupni řízení přístup k bezplatné právní pomoci. Odvolací orgán tvoří dvacet nezávislých odvolacích komisí.

V roce 2024 zaměstnávala azylová služba celkem 856 pracovníků (včetně stálých a dočasných zaměstnanců), přičemž agentura EUAA podporovala azylovou službu přibližně 135 vyslanými odborníky 29 . Na pevnině a na ostrovech Egejského moře funguje třináct regionálních azylových úřadů a třináct azylových jednotek, včetně dvou specializovaných kanceláří pro zranitelné osoby v Aténách a v Soluni, které poskytují specializovanou podporu v průběhu celého azylového řízení. Existují rovněž oddělení pro dublinské nařízení, odnětí ochrany a návraty, vzdělávání a administrativní podporu 30 .

V posledních letech se zpracování žádostí o azyl zefektivnilo, zejména díky úsilí azylové služby a podpory ze strany EUAA, a to s cílem snížit počet nevyřízených žádostí prostřednictvím navýšení personálních kapacit.

Počet podaných žádostí o azyl v Řecku v posledních čtyřech letech stabilně rostl, z přibližně 28 000 v roce 2020 na více než 73 000 v roce 2024 31 . Tato skutečnost řadí Řecko na druhé místo mezi členskými státy EU v přepočtu na počet obyvatel za rok 2024 Mezi hlavní země původu žadatelů patří Sýrie a Afghánistán, následované Pákistánem (2021/2022), Irákem (2023) a Egyptem (2024) 32 . Míra uznání ve vztahu k celkovému počtu rozhodnutí vzrostla z přibližně 45 % v roce 2021 na přibližně 68 % v roce 2024.

K listopadu 2024 bylo evidováno celkem 26 275 nevyřízených rozhodnutí o žádostech o mezinárodní ochranu 33 . Byla přijata opatření ke snížení počtu nevyřízených žádostí, a to specializací některých úřadů. Počet nevyřízených žádostí se snížil rovněž díky pilotnímu projektu, zahájenému v září 2023, v jehož rámci se v případech žadatelů z vybraných zemí s vysokou mírou uznání (Afghánistán, Sýrie, Eritrea, Palestina, Súdán a Jemen) neprovádí osobní pohovor 34 . V těchto případech je průměrná doba vyřízení žádosti přibližně 45 dní. Jako je tomu i v jiných členských státech, řecká azylová služba v prosinci 2024 po pádu Asadova režimu v Sýrii pozastavila vydávání rozhodnutí o žádostech syrských státních příslušníků o mezinárodní ochranu.

Osoby, které se nacházejí na pevnině, aniž by předtím podstoupily identifikační řízení na hranicích (na ostrovech nebo ve Fylakiu v oblasti Evros), musí podat žádost o mezinárodní ochranu v přijímacích a identifikačních střediscích Malakasa a Diavata prostřednictvím zvláštní online platformy. Registraci žádostí v těchto registračních střediscích provádí přijímací a identifikační služba s podporou agentury EUAA. Zavedení platformy však vyvolalo obavy: jelikož platforma v současné době neumožňuje ověřit totožnost osoby, úřady registraci na platformě nepovažují za podání žádosti o mezinárodní ochranu. Komise na tuto skutečnost upozornila ministerstvo pro migraci a azyl 35 , zejména pokud jde o přístup k materiálním podmínkám přijetí.

V souladu s prohlášením EU a Turecka a společným rozhodnutím ministrů 36 Řecko uplatňuje koncept bezpečné třetí země (a řízení o přípustnosti) na žádosti žadatelů určitých státních příslušností 37 , kteří do Řecka přicestovali přes Turecko. Řecké orgány oznámily záměr upravit postupy v návaznosti na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-134/23 38 týkající se řízení o nepřípustnosti a na oznámení předsedy řecké Státní rady ze dne 21. března 2025 39 .

Řecko ukládá poplatek za podání druhé žádosti a dalších následných žádostí, Komise však vyzvala ministerstvo pro migraci a azyl, aby tento poplatek v souladu s právem EU zrušilo.

Komise v těchto otázkách nadále vede dialog s ministerstvem pro migraci a azyl i s tureckými orgány.

Produktivita odvolacího orgánu se v průběhu času zvyšovala 40 . Na konci roku 2022 agentura EUAA ukončila svou podpůrnou činnost pro odvolací orgán při snižování počtu nevyřízených případů na zvládnutelnou úroveň. V období od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2024 bylo v pevninské části Řecka podáno celkem 54 596 odvolání, přičemž průměrná čekací doba činila 91 dní.

Právní pomoc ve druhém stupni poskytuje stát prostřednictvím vytvoření a podpory registru právní pomoci, v němž působí přibližně 110 právníků. Azylová služba zároveň vypracovala metodu systematického informování žadatelů ve všech fázích řízení.

5.Integrace osob požívajících mezinárodní ochrany

V únoru 2022 Řecko přijalo národní strategii pro integraci 41 , která uznává potřebu komplexního přístupu k integraci. V současné době je realizována řada projektů, z nichž mnohé jsou financovány EU, na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí, zejména v oblasti jejich přístupu na trh práce.

Hlavním integračním projektem v Řecku byl až dosud projekt HELIOS, jehož prostřednictvím bylo poskytnuto vstupní školení, vzdělání a podpora zaměstnatelnosti celkem 47 753 42 osobám požívajícím mezinárodní ochrany Projekt rovněž nabízel podporu v oblasti ubytování a aktivity, které lidem pomáhaly navázat kontakt s novou komunitou a přispívat k jejímu rozvoji. Od zahájení projektu až do 31. října 2024 bylo prostřednictvím příspěvků na nájemné aktivně podpořeno až 10 816 domácností. Projekt HELIOS realizovala Mezinárodní organizace pro migraci 43  s využitím finanční podpory EU ve výši přibližně 60 milionů EUR a za podpory několika nevládních organizací a obcí 44 . Ke dni 1. ledna 2022 převzalo jeho řízení a financování ministerstvo pro migraci a azyl. 

Projekt HELIOS skončil ke dni 30. listopadu 2024 a od ledna 2025 byl nahrazen projektem HELIOS+, financovaným z prostředků Evropského sociálního fondu plus (ESF+), aby byla zajištěna dlouhodobá kontinuita těchto služeb. Služby poskytované v rámci projektu osobám požívajícím mezinárodní ochrany zůstanou obdobné, zejména pokud jde o příspěvky na nájemné, jazykovou přípravu a integrační kurzy, především však budou výrazněji zaměřeny na zaměstnatelnost.

Služby projektu HELIOS+ zahrnují:

·podporu bydlení: posílení samostatného bydlení v Řecku poskytováním podpory při hledání ubytování, včetně příspěvků na nájemné,

·podporu zaměstnatelnosti: posilování a usnadnění přístupu cílové skupiny HELIOS+ na trh práce prostřednictvím skupinového a individuálního kariérního poradenství, odborného vzdělávání a navazování kontaktů s místními zaměstnavateli,

·přístup ke službám sociální a veřejné správy: usnadnění autonomního přístupu ke službám sociální a veřejné správy a sledování procesu integrace cílové skupiny HELIOS+ prostřednictvím individuálních a skupinových podpůrných sezení,

·rozvoj jazykových a komunikačních dovedností: podpora samostatné komunikace příjemců služeb projektu HELIOS+ v místní společnosti a na pracovišti prostřednictvím kurzů řečtiny,

·integraci: osvěta a posilování hostitelských komunit a zúčastněných stran na místní a regionální úrovni prostřednictvím aktivit podporujících sociální soudržnost a kulturní výměnu.

Řecko a Německo nadto od ledna 2025 společně zahájily překlenovací projekt na podporu osob požívajících mezinárodní ochrany bezprostředně po jejich přemístění z Německa do Řecka. V rámci tohoto překlenovacího projektu je příjemcům poskytováno ubytování, strava, sociální poradenství a pomoc s přípravou nezbytných dokumentů pro bezproblémové začlenění do projektu HELIOS+. Tento překlenovací projekt bude podpořen z finančních prostředků EU a realizován Mezinárodní organizace pro migraci.

Kapacita řeckého ředitelství pro sociální integraci byla posílena prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu (TSI) 45 Komise, zejména v oblasti přípravy, vývoje a provádění reforem v oblasti integrace. Ministerstvo pro migraci a azyl rovněž připravuje online platformu pro sociální začleňování, která má usnadnit přístup státních příslušníků třetích zemí na řecký trh práce. To doplní další iniciativy na podporu integrace osob požívajících mezinárodní ochrany na trhu práce.

Podobným způsobem projekt podporovaný Nástrojem pro oživení a odolnost (RRF) 46 , realizovaný od druhé poloviny roku 2022, připravuje uprchlíky na vstup na trh práce a podporuje spolupráci s firmami a dalšími partnery. Mezi další integrační iniciativy patří pořádání specializovaných veletrhů práce pro místní zaměstnavatele a osoby požívající mezinárodní ochrany v přijímacích a identifikačních střediscích (organizovaných ve spolupráci s UNHCR a Mezinárodní organizací pro migraci) a zřízení jednotných kontaktních míst pro poskytování informací a specializovaných služeb státním příslušníkům třetích zemí (střediska pro integraci migrantů financovaná z ESF+). Tyto iniciativy umožňují navázání spolupráce a vytváření sítí, které pomáhají příjemcům navázat kontakt se službami a programy sociální integrace a realizovat aktivity sociální integrace, které podporují sociální soudržnost 47 .

Ministerstvo pro migraci a azyl oznámilo další iniciativy v této oblasti, jako jsou integrační kanceláře v přijímacích zařízeních a specializované projekty v rámci Programu švýcarsko-řecké spolupráce 2023–2026. Kromě toho orgány pracují na dalších opatřeních v oblasti integrace s využitím finančních prostředků z Evropského sociálního fondu+ na programové období 2021–2027.

UNHCR se aktivně podílí na cílených aktivitách, jejichž cílem je podpořit integraci uprchlíků. Například prostřednictvím pilotních projektů, jako je projekt zaměřený na řízení a bezpečnost silničního provozu, jazykové kurzy pro dospělé uprchlíky na ostrovech a pomoc osobám se zdravotním postižením při přístupu k systému sociálního zabezpečení. Centrum ADAMA 48 , provozované UNHCR, je místem, kde mohou osoby požívající mezinárodní ochrany získat praktickou pomoc, poradenství a podporu při orientaci na řeckém trhu práce. Kromě toho existuje několik iniciativ na místní úrovni, jako jsou rady pro integraci migrantů a uprchlíků, které několik obcí aktivovalo s cílem provádět činnosti umožňující občanskou angažovanost. Několik měst vytvořilo síť měst pro integraci, která plánuje, organizuje, provádí a vyměňuje si informace o osvědčených postupech v oblasti integrace migrantů a uprchlíků. Město Atény zřídilo koordinační centrum pro otázky migrantů a uprchlíků, které usnadňuje spolupráci města s občanskou společností, mezinárodními organizacemi a ústřední vládou.

Cílem všech těchto iniciativ je dále usnadnit přechod ze statutu žadatele na statut osoby požívající mezinárodní ochrany a celkovou integraci do řecké společnosti. Ačkoli řecký právní rámec obecně umožňuje integraci, nedostatky v provádění stávajících právních předpisů představují pro bezproblémovou integraci značné problémy. Mezi tyto problémy patří vydávání a prodlužování povolení k pobytu, vyřizování formalit při vydávání základních dokladů (např. zdravotní pojištění, bankovní účty, daňové doklady), uznávání kvalifikace, přístup k práci a vzdělání, přístup k bydlení a obecně nedostatek sociálního bydlení v Řecku.

Osoby požívající mezinárodní ochrany sice mají přístup k určité formě finanční pomoci (minimální zaručený příjem 49 ), ale administrativní problémy mohou jejich přístup omezit. Kromě toho nemají po uznání svého statusu okamžitý přístup k některým dalším sociálním dávkám, které jsou k dispozici řeckým občanům, a to kvůli požadavkům spojeným s délkou oprávněného pobytu v zemi. Toto omezení vedlo k zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti Řecku 50 . V praxi osoby požívající mezinárodní ochrany často zůstávají v přijímacích zařízeních určených pro žadatele o mezinárodní ochranu i po uplynutí příslušného přechodného období.

Cestovní doklady, o které osoby požívající mezinárodní ochrany žádají, jsou často vydávány společně s povolením k pobytu, což často vede k dalšímu cestování osob požívajících mezinárodní ochrany do jiných členských států.

S cílem odstranit tyto překážky zřídilo v lednu 2024 ministerstvo pro migraci a azyl pracovní skupinu pro integraci 51 . Jejím cílem je usnadnit účinné provádění integračních politik na místě a posílit spolupráci a koordinaci mezi jednotlivými ministerstvy a orgány veřejné správy. V rámci tohoto fóra se pravidelně projednává provádění příslušných právních předpisů a odstraňování administrativních překážek.

6.Závěry

V uplynulých letech Řecko vybudovalo vnitrostátní systém řízení migrace se zázemím, vybavením a nástroji, které jsou k tomu zapotřebí. Posílením kapacit svých orgánů se Řecku podařilo vyřešit problémy s přeplněností a nevyhovujícími podmínkami v pevninských zařízeních pro přijímání osob. Přijímací řízení a řízení o mezinárodní ochraně byla zefektivněna a zrychlena. Ochrana nejzranitelnějších osob se zlepšila a legislativní rámec vytvořený pro nezletilé osoby bez doprovodu umožňuje pozitivní výhled do budoucna Integrace se nyní stává prioritou národní politiky.

Na tomto základě lze konstatovat, že ačkoli v určitých aspektech řízení migrace mohou být i nadále potřeba další zlepšení, v azylovém a přijímacím systému pevninského Řecka nejsou žádné systémové nedostatky, které by vedly k riziku nelidského či ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny základních práv EU. V důsledku toho by mělo přemísťování osob do Řecka podle dublinského nařízení probíhat stejným způsobem jako v případě ostatních členských států, tedy bez požadavku na individuální záruky doporučené Komisí v jejím doporučení (EU) 2016/1117, a v souladu s judikaturou Soudního dvora týkající se výkladu čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 604/2013. Toto doporučení proto přestává platit. Komise bude i nadále udržovat úzký kontakt s řeckými orgány, aby zajistila zejména dodržování nařízení (EU) č. 604/2013, jakož i řádné provádění acquis EU a Paktu o migraci a azylu.

Pracovní skupina pro řízení migrace ve spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami se ukázala být účinným a přínosným nástrojem k dosažení významných zlepšení v Řecku prostřednictvím lepší spolupráce a komunikace. Stejně jako ve všech členských státech existuje v některých oblastech politiky prostor pro zlepšení Komise bude i nadále spolupracovat s Řeckem a agenturami EU s cílem upevnit stávající rámec spolupráce a napomáhat při plnění deklarovaného cíle Řecka, kterým je další zlepšení systému řízení migrace a zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří do země přicházejí. Řecku bude nadále poskytována operační, technická a finanční podpora, a to i prostřednictvím vysílání zaměstnanců Komise a agentur EU v terénu, jakož i prostřednictvím provádění fondů EU v oblasti vnitřních věcí na období víceletého finančního rámce 2021–2027.

Komise také úzce spolupracuje s členskými státy, včetně Řecka, na podpoře provádění Paktu o migraci a azylu. V návaznosti na společný prováděcí plán 52 , který Komise předložila v červnu 2024, Řecko vypracovalo vlastní vnitrostátní prováděcí plán, v němž stanovilo další kroky, které vnitrostátní orgány plánují k provedení ustanovení Paktu do června 2026, a to podle navrženého rozdělení do tematických bloků. Tento plán vymezuje cíle a požadavky potřebné k tomu, aby bylo možné provést odpovídající legislativní, strukturální a provozní změny předpokládané v návrhu vnitrostátního systému řízení migrace, mimo jiné revize systému přijímání, postupů pro posuzování žádostí o mezinárodní ochranu, připravenosti, integrace a pravidel pro odpovědnost a solidaritu. Až do doby, kdy se v polovině roku 2026 začnou uplatňovat právní nástroje Paktu, bude Komise nadále podporovat úsilí členských států o převedení Paktu z legislativní roviny do provozní reality.

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).

(2)

Nejnovější z nich představuje doporučení Komise (EU) 2016/2256 ze dne 8. prosince 2016 určené členským státům o obnovení přemísťování do Řecka podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, C/2016/8525 (Úř. věst. L 340, 15.12.2016, s. 60).

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ze dne 14. května 2024 o řízení azylu a migrace, o změně nařízení (EU) 2021/1147 a (EU) 2021/1060 a o zrušení nařízení (EU) č. 604/201 (Úř. věst. L, 2024/1351, 22.5.2024). Dublinský plán byl schválen členskými státy na zasedání Strategického výboru pro přistěhovalectví, hranice a azyl (SCIFA) dne 29. listopadu 2022. Po schválení dublinského plánu zahájily všechny členské státy řadu iniciativ zaměřených na zvýšení účinnosti vnitrostátních jednotek dublinského systému a na zlepšení stávajících postupů. Komise shromáždila všechny nové osvědčené postupy po prosazení dublinského plánu a 23. listopadu 2023 je představila v pracovním dokumentu útvarů Komise (SWD(2023) 390 final – Pracovní dokument útvarů Komise „The Dublin Roadmap in action. Enhancing the Effectiveness of the Dublin III Regulation: identifying good practices in the Member States“ (Dublinský plán v akci – zvýšení účinnosti nařízení Dublin III: identifikace osvědčených postupů v členských státech)).

(4)

Podle údajů agentury Frontex šlo v roce 2023 o zhruba 50 000 osob a v roce 2024 o zhruba 60 000 osob. Stejně jako ostatní členské státy zaznamenalo Řecko během krize COVID-19 a po ní výrazné snížení počtu příchozích státních příslušníků třetích zemí. V létě 2023 byl zaznamenán prudký nárůst vstupů státních příslušníků třetích zemí, přičemž jejich počet zůstává (s výkyvy) dodnes vysoký.

(5)

 Shody v systému Eurodac a dublinské statistiky poskytují pouze přibližné odhady, pokud jde o sekundární pohyby, protože se v současné době netýkají žadatelů, ale pouze žádostí. V letech 2021 až 2024 se počet shod v systému Eurodac s Řeckem jako zemí odjezdu pohyboval mezi 75 000 a 121 000 ročně.

(6)

  https://home-affairs.ec.europa.eu/policies/migration-and-asylum/migration-management/task-force-migration-management_en .

(7)

 PV(2020) 2350 final (ze dne 23. září 2020). Pracovní skupina byla zřízena jako inovativní struktura v rámci Generálního ředitelství Evropské komise pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME). Pracuje na základě tzv. maticového přístupu, využívá zavedené zdroje v příslušných odděleních GŘ HOME (politické, provozní a finanční) a úzce spolupracuje se všemi ostatními zapojenými útvary Komise. Když Rusko v únoru 2022 zahájilo útočnou válku proti Ukrajině, rozšířilo se úsilí o podporu nejvíce postižených členských států, jako je Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, a to s cílem podpořit je při řešení problémů a přijímání osob prchajících před válkou.

(8)

Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko.

(9)

  https://euaa.europa.eu/sites/default/files/EUAA_Operational_Plan_to_Greece_2025.pdf .

(10)

V červenci 2024 zveřejnila agentura FRA zprávu, v níž shromáždila příklady údajného porušování práv migrantů a uprchlíků v letech 2020 až 2024 a stanovila kroky na podporu vyšetřování případů špatného zacházení na hranicích. https://fra.europa.eu/en/publication/2024/guidance-investigating-alleged-ill-treatment-borders.

(11)

Zpráva o právním státu pro rok 2024, kapitola o stavu právního státu v Řecku, s. 31–33.

(12)

EHP zahrnuje 27 členských států EU a dále Island, Lichtenštejnsko a Norsko.

(13)

  https://eeagrants.org/countries/greece  

(14)

Podle vnitrostátních údajů došlo v roce 2024 k 54 888 vstupům do Řecka po souši a po moři [kromě Kréty], což představuje nárůst o 23 % ve srovnání s rokem 2023.

(15)

  https://migration.gov.gr/en/ris/perifereiakes-monades/domes/ .

(16)

Malakasa, Diavata and Fylakio.

(17)

Mezi statistikami a jmenovitou kapacitou mohou být mírné odchylky, protože některá místa nejsou k dispozici, zejména kvůli nutné údržbě nebo opravám.

(18)

  https://migration.gov.gr/kleinoyn-treis-domes-filoxenias-exoikonomoyntai-perissotera-apo-35-ekat-eyro/ .

(19)

Této míry závažnosti by bylo dosaženo, pokud by se osoba, která je zcela závislá na veřejné podpoře, v důsledku nezájmu orgánů členského státu nezávisle na své vůli a osobní volbě ocitla v situaci silné materiální deprivace, v níž by nemohla uspokojovat své nejzákladnější potřeby, jako je zejména potřeba se najíst, umýt a ubytovat, a kterou by bylo poškozováno její tělesné či duševní zdraví nebo v důsledku které by se ocitla v zanedbaném stavu, jenž je v rozporu s lidskou důstojností. Uvedená míra závažnosti tudíž není dána v situacích, které třebaže se vyznačují značně nejistou situací dotčené osoby či podstatným zhoršením jejích životních podmínek, neznamenají vážnou materiální deprivaci, kdy se tato osoba ocitá v natolik závažné situaci, že takovou situaci lze stavět na roveň nelidskému či ponižujícímu zacházení. (V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. března 2019, Jawo, C‑163/17, EU:C:2019:218, body 91 až 93, a usnesení ze dne 13. listopadu 2019, Hamed a Omar, C‑540/17 a C‑541/17, nezveřejněné, EU:C:2019:964, bod 39, a rozsudek ze dne 19. prosince 2024 ve spojených věcech C‑185/24 a C‑189/24 [Tudmur], bod 37.)

(20)

https://migration.gov.gr/privacy-policy/.

(21)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1147 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, PE/56/2021/INIT (Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 1), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 ze dne 7. července 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, PE/57/2021/INIT (Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 48), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1149 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost, PE/58/2021/INIT (Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 94).

(22)

  https://greece.iom.int/ippokratis-i-provision-medical-and-psychosocial-services-residents-accommodation-facilities-under-responsibility-reception-and-identification-service .

(23)

Tento projekt je podporován v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) na období 2021–2027.

(24)

  https://migration.gov.gr/en/grammateies/eidiki-grammateia-prostasias-asynodeyton-anilikon/ .

(25)

  https://migration.gov.gr/wp-content/uploads/2025/01/SGVP_Statistics-January_EN.pdf .

(26)

Společné rozhodnutí ministrů č. 9889/2020 (B'3390).

(27)

Články 55 a 56 zákona č. 4939/2022.

(28)

  https://ecre.org/aida-country-report-on-greece-2023-update/ , s. 29.

(29)

Podle informací, které obdržely azylová služba a agentura EUAA.

(30)

  https://migration.gov.gr/en/gas/dioikisi/ .  

(31)

  https://ecre.org/aida-country-report-on-greece-2023-update/ .

(32)

https://migration.gov.gr/wp-content/uploads/2024/12/Report_A_November-2024_International-Protection_Appendix-A_NEW.pdf .

(33)

https://migration.gov.gr/wp-content/uploads/2024/12/Report_A_November-2024_International-Protection_Appendix-A_NEW.pdf , s. 10.

(34)

Podle informací ministerstva pro migraci a azyl. Pilotní projekt vychází z čl. 82 odst. 7 zákona č. 4939/2022 a vztahuje se na žádosti žadatelů pocházejících z Afghánistánu, Sýrie, Eritreje, Palestiny, Súdánu a Jemenu.

(35)

Zpráva Azylové informační databáze (AIDA) o Řecku poskytuje podrobný přehled legislativního vývoje a vývoje v praxi v oblasti azylových řízení a obsahu mezinárodní ochrany v roce 2023 – viz https://ecre.org/aida-country-report-on-greece-2023-update/.

(36)

Společné rozhodnutí ministrů č. 42799/2021.

(37)

Od června 2021 jsou všechny žádosti o mezinárodní ochranu podané státními příslušníky Sýrie, Afghánistánu, Somálska, Pákistánu a Bangladéše na celém území Řecka posuzovány podle konceptu bezpečné třetí země v souladu se společným rozhodnutím ministrů č. 42799/2021, ve znění společných rozhodnutí ministrů č. 485868/2021 a 734214/2022.

(38)

Věc C-134/23, Elliniko Symvoulio gia tous Prosfyges a Ypostirixi Prosfygon sto Aigaio, 4. 10. 2024.

(39)

Dne 21. března 2025 oznámil předseda řecké Státní rady, že plénum dne 27. února 2025 rozhodlo o zrušení společného rozhodnutí ministrů č. 538595/12.12.2023, kterým byl zřízen vnitrostátní seznam bezpečných třetích zemí, a to v rozsahu, v němž zahrnoval Turecko jako bezpečnou třetí zemi pro žadatele o mezinárodní ochranu pocházející ze Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu, Bangladéše a Somálska.  https://www.adjustice.gr/webcenter/portal/ste/pageste/epikairotita/anakoinwseis-proedrou?contentID=SNEWS-TEMPLATE1742568296785&_afrLoop=5703496456933569#!%40%40%3F_afrLoop%3D5703496456933569%26centerWidth%3D65%2525%26contentID%3DSNEWS-TEMPLATE1742568296785%26leftWidth%3D0%2525%26rigthWidth%3D35%2525%26showFooter%3Dfalse%26showHeader%3Dtrue%26_adf.ctrl-state%3Dblf2qupbn_83 .

(40)

V rámci odvolacího orgánu působí 21 nezávislých odvolacích komisí. Tříčlenné odvolací komise jsou složeny ze tří aktivních správních soudců. Každá komise má alespoň jednoho tajemníka. Každý soudce má jednoho zpravodaje. Zpravodajové a tajemníci byli zajištěni agenturou EUAA (nařízení o fungování odvolacího orgánu ze dne 4. listopadu 2020).

(41)

  https://migration.gov.gr/en/migration-policy/integration/politiki-entaxis-se-ethniko-epipedo/ . Strategie zahrnuje čtyři hlavní pilíře: opatření předcházející integraci; sociální integraci osob požívajících mezinárodní ochrany; prevenci všech forem násilí, vykořisťování a zneužívání a účinnou ochranu před nimi; sledování procesu integrace.

(42)

Informativní přehled Mezinárodní organizace pro migraci, do dne 31. října 2024.

(43)

  https://greece.iom.int/hellenic-integration-support-beneficiaries-international-protection-and-temporary-protection-helios .

(44)

Catholic Relief Services (CRS), Dánská rada pro uprchlíky – Řecko (Danish Refugee Council Greece, DRC Greece), Řecká rada pro uprchlíky (Greek Council for Refugees, GCR), Solidarity Now, INTERSOS, Agentura pro rozvoj obce Soluň S.A. (Municipality Development Agency Thessaloniki S.A., MDAT), Metadrasi, PLOIGOS, Veřejně prospěšná nadace obce Livadeia (ΚΕΔΗΛ) a Úsměv dítěte (The Smile of the Child, TSoC).​

(45)

  https://commission.europa.eu/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/technical-support-instrument/technical-support-instrument-tsi_en .

(46)

  https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/recovery-coronavirus/recovery-and-resilience-facility/greeces-recovery-and-resilience-plan_en .

(47)

Na území Řecka funguje jedenáct středisek pro integraci migrantů, která jsou provozována obcemi a financována z prostředků Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Služby těchto středisek jsou dostupné pouze migrantům oprávněně pobývajícím v Řecku a zahrnují poradenství, právní informace, sociální a psychologickou podporu, pomoc s podáváním žádostí o dávky, poskytování nepovinných kurzů řečtiny a přípravu na zkoušky pro získání řeckého občanství.

(48)

  Centrum ADAMA – UNHCR Řecko .

(49)

Minimální zaručený příjem nabízí měsíční peněžní příspěvek domácnostem, které žijí

pod hranicí chudoby. Součástí je také složka pro podporu zaměstnanosti spolu s aktivizačními službami.

(50)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (přepracované znění) (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9). Viz též: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/inf_23_142.

(51)

  https://commission.europa.eu/publications/2024-rule-law-report-communication-and-country-chapters_cs .

(52)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o společném prováděcím plánu pro Pakt o migraci a azylu, COM(2024) 251 final.