EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.2.2025

COM(2025) 58 final

ZPRÁVA KOMISE

o provádění systému ARACHNE pro výdaje na SZP

Arachne

Arachne je integrovaný IT nástroj vyvinutý Evropskou komisí pro vytěžování údajů, obohacování údajů a hodnocení rizik. Cílem systému Arachne je poskytnout orgánům členských států operativní nástroj pro identifikaci rizik a podpořit je při jejich správních kontrolách a řídících kontrolách.

Seznam zkratek

SZP – společná zemědělská politika

GŘ AGRI – Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova

EZZF – Evropský zemědělský záruční fond

EZFRV – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

IACS – integrovaný administrativní a kontrolní systém (integrovaný systém podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116)

Oblasti mimo IACS – všechna opatření a intervence SZP podle nařízení (EU) 2021/2115, která nespadají pod výše uvedený integrovaný systém

Obsah

1.Úvod

1.1.Rámec a souvislosti

1.2.Cíle a rozsah zprávy

2.Opatření přijatá Komisí s cílem umožnit a podpořit využívání systému Arachne pro SZP

3.Aktuální stav: Současné využití nástroje pro vytěžování údajů

3.1.Přehled provádění a nasazení nástroje

3.2.Funkčnost a výkonnost nástroje

4.Použití členskými státy na základě průzkumu: Příležitosti a výzvy

5.Posouzení interoperability

5.1.Technická interoperabilita

5.2.Sémantická interoperabilita

5.3.Organizační interoperabilita

6.Další kroky a perspektiva

6.1.Další kroky

6.2.Dlouhodobý výhled

1.Úvod 

1.1.Rámec a souvislosti 

V čl. 59 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ( 1 ) se stanoví, že „[...] Komise zpřístupní nástroj pro vytěžování dat k posouzení rizik, která představují projekty, příjemci, dodavatelé a smlouvy, přičemž zajistí minimální administrativní zátěž a účinnou ochranu finančních zájmů Unie. [...] Do roku 2025 předloží Komise zprávu, která posoudí používání jednotného nástroje pro vytěžování dat a jeho interoperabilitu s výhledem na jeho všeobecné používání členskými státy“.

Členské státy mají zavést účinné systémy řízení a kontroly, které zajistí soulad s právními předpisy Unie, jež upravují intervence Unie. Musí být přijata opatření nezbytná k zajištění řádného fungování jejich řídících a kontrolních systémů a legality a správnosti výdajů vykazovaných Komisi. Pokud jde o zemědělské fondy EU (EZZF a EZFRV), platební agentury jsou odpovědné za vyplácení výdajů na SZP, a tedy za nastavení systémů řízení a kontroly na úrovni členských států nebo na jejich obdobné správní úrovni.

V této souvislosti má Komise zpřístupnit nástroj pro vytěžování údajů, který má členským státům pomoci zavést účinné systémy řízení a kontroly SZP. Ke splnění tohoto právního požadavku se Komise rozhodla využít nástroj Arachne.

Arachne je integrovaný IT nástroj pro vytěžování údajů a hodnocení rizik s obohacováním údajů vyvinutý Evropskou komisí. Jeho cílem je poskytnout členským státům podporu při provádění správních a řídicích kontrol. Nástroj Arachne obohacuje údaje o veřejně dostupné informace a na základě souboru ukazatelů rizik identifikuje projekty, příjemce, zakázky, dodavatele a subdodavatele, u nichž existuje riziko podvodu, střetu zájmů nebo jiných nesrovnalostí ( 2 ). Neposuzuje však individuální chování příjemců prostředků a automaticky nevylučuje příjemce nebo potenciální příjemce z fondů EU. Nástroj zasílá platebním agenturám upozornění na rizika, aby obohatil jejich řídicí kontroly, ale neposkytuje jim o chybách, nesrovnalostech nebo podvodech žádné důkazy.

V zájmu provádění intervencí a opatření SZP je využívání nástroje Arachne důležité při analýze rizik, kterou je třeba provést na úrovni platebních agentur pro jejich hlavní funkce, přesněji pro jejich postupy předcházení podvodům, jejich odhalování a řízení boje proti nim. Platební agentury by měly zvážit, zda jsou zprávy o rizicích v systému Arachne používány v kombinaci s dalšími údaji dostupnými v systémech řízení a kontroly SZP na vnitrostátní úrovni a zda je používání tohoto nástroje začleněno do jejich postupů.

Za účelem zmapování a stanovení rizika pro finanční zájmy EU jsou provozní údaje z platebních agentur předávány do systému Arachne. Zahrnují informace o příjemcích, projektových partnerech, subdodavatelích, poskytovatelích služeb, členech konsorcia a dalších zapojených osobách. Tyto provozní údaje jsou v systému Arachne dále doplněny informacemi z externích zdrojů údajů, databází Orbis a World Compliance, které obsahují oficiálně zveřejněné a veřejně dostupné údaje o zapojených společnostech a osobách.

Databáze Orbis poskytuje informace o společnostech, jako jsou finanční údaje, adresy, historické údaje a informace o akcionářích, vedení a klíčových zaměstnancích. Databáze World Compliance poskytuje informace, jako jsou profily politicky exponovaných osob, jejich rodin a spolupracovníků; sankční seznam, který zahrnuje osoby a společnosti s nejvyšším stupněm rizika; a seznam donucovacích opatření, včetně informací obdržených od regulačních a vládních orgánů a obsahu varování a opatření proti jednotlivcům a společnostem.

Evropská komise nabízí platebním agenturám nástroj Arachne zdarma a zaručuje technickou pomoc a odbornou přípravu v členských státech.

1.2.Cíle a rozsah zprávy 

Cílem této zprávy je zhodnotit současné využívání systému Arachne pro SZP, jeho interoperabilitu se současnými nástroji a systémy používanými členskými státy a poskytnout doporučení týkající se jeho budoucího používání.

Za účelem přípravy této zprávy zaslaly útvary Komise (GŘ AGRI) v červenci 2024 všem členským státům dotazník týkající se využívání systému Arachne a jeho interoperability. Členské státy byly požádány o informace o využívání systému. Dále měly poskytnout návrhy na případná vylepšení nebo požadavky, které by usnadnily využívání systému Arachne. Výsledky tohoto průzkumu byly členským státům představeny na zasedání skupiny odborníků dne 20. září 2024, přičemž výsledky jednání jsou součástí této zprávy.

Zpráva je rozdělena do šesti částí. Kapitola 2 vysvětluje opatření přijatá Komisí s cílem umožnit a podpořit používání systému Arachne. Třetí a čtvrtá část zprávy popisují aktuální stav a nastiňují příležitosti a výzvy spojené s používáním systému Arachne. Pátý oddíl popisuje interoperabilitu se současnými nástroji používanými členskými státy. V závěru zprávy jsou uvedeny další kroky a dlouhodobá perspektiva používání systému Arachne s vizí jeho budoucího vývoje a nasazení.

2.Opatření přijatá Komisí s cílem umožnit a podpořit využívání systému Arachne pro SZP

V souladu s legislativním rámcem provádí Komise řadu opatření na podporu a umožnění využívání systému Arachne členskými státy pro výdaje na SZP.

Aby bylo možné nástroj pro výdaje na SZP používat, definovala Komise v roce 2021 specifikace požadavků na vývoj (konečný vlastník a další riziková skóre relevantní pro platby spadající do systému IACS). Hlavní vývoj se týkal funkce umožňující automatické nahrávání a stahování údajů s ohledem na objem platebních údajů v rámci systému IACS. Automatické nahrávání údajů je k dispozici od února 2024. Automatické stahování je ke dni vydání této zprávy v některých členských státech testováno.

V průběhu tohoto procesu zajišťovala Komise průběžně orgánům členských států odbornou přípravu a asistenční služby, a to jak před zahájením používání nástroje, tak v průběhu jeho používání. Kromě toho byly uspořádány diskuse a výměny osvědčených postupů na zasedáních skupin odborníků pro horizontální otázky týkající se SZP (např. 20. září 2024 pro orgány členských států, většinou platební agentury) a vzdělávací sítě platebních agentur (podskupina pro boj proti podvodům a střetu zájmů), jakož i další dvoustranné diskuse a semináře na žádost členských států.

Většina těchto diskusí se týká politiky a postupů platebních agentur v oblasti boje proti podvodům, střetu zájmů a obcházení předpisů.

Toto úsilí bude pokračovat, dokud nebude dosaženo plnohodnotného používání systému Arachne pro výdaje na SZP.

3.Aktuální stav: Současné využití nástroje pro vytěžování údajů 

3.1. Přehled provádění a nasazení nástroje 

Systém Arachne používá k organizaci a správě svých dat entitně vztahový model. Integruje interní údaje z členských států a externí údaje ze zdrojů, jako jsou databáze Orbis a World Compliance. Údaje jsou následně porovnány a obohaceny, aby bylo možné vypočítat skóre rizik pro projekty a zakázky, čímž uživatel získá podrobné hodnocení rizik pro požadované údaje. Součástí systému je také modul správy uživatelů pro izolaci údajů a ověřování.

Statistiky využívání systému Arachne pro SZP ( 3 )

Pokud jde o výdaje na SZP, graf ukazuje, že plný potenciál nástroje (nahrávání a používání) využívá 11 členských států. Další tři členské státy již do tohoto nástroje nahrávají údaje. Zatím však nevyužívají obohacené údaje, které má systém Arachne k dispozici. Sedm členských států absolvovalo pouze úvodní odbornou přípravu a s nahráváním a používáním nástroje teprve začnou. Zbývajících šest členských států požádalo o úvodní odbornou přípravu v době vypracovávání této zprávy.

Tři z 11 členských států, které systém Arachne používají, testují možnost jeho využívání pro intervence EZZF spadající do systému IACS.

Co se týče fází „používání a nahrávání“ a „nahrávání“, pokud jde o programové období 2014–2022, byl systém Arachne použit pro 17 programů rozvoje venkova. V současném období 2023–2027 se již nástroj používá pro výdaje na rozvoj venkova v rámci jednoho strategického plánu SZP. To se týká 167 731 projektů a 139 911 příjemců.

Statistiky o nahrávání údajů týkajících se SZP ( 4 )

Potenciál nástroje spočívá v jeho obohacených databázích. Tento proces musí být ještě dále dokončen, aby zajišťoval úplné nahrávání údajů členskými státy pro všechny fondy. Databáze používané v rámci systému Arachne jsou průřezové a vzájemně se doplňují. Aby mohly členské státy využívat možnosti nástroje, musí údaje nahrávat. Z výše uvedených statistik vyplývá, že systém Arachne již zachycuje údaje z několika programů rozvoje venkova a tržních opatření SZP. Nahrávání údajů, pokud jde o platby spadající do systému IACS, však teprve začíná, a to i proto, že funkce automatického nahrávání údajů, která je pro nahrávání údajů ze systému IACS nezbytná, byla zpřístupněna v únoru 2024.

Statistiky používání systému Arachne uživateli v orgánech zabývajících se zemědělstvím ( 5 )

Ze statistik je zřejmé, že ne všechny členské státy, které do nástroje údaje poskytují, systém využívají, ačkoli pokud jde o výdaje na SZP, byl v průběhu let zaznamenán rostoucí trend v počtu uživatelů a připojení k nástroji. Členské státy vynakládají na poskytování údajů značné úsilí. Komise bude členské státy i nadále podporovat v dalším využívání potenciálu systému Arachne, tj. v jeho využívání k hodnocení rizik platebními agenturami a k prevenci podvodů, k jejich odhalování a řízení boje proti nim.

3.2.Funkčnost a výkonnost nástroje

Systém Arachne je výkonný nástroj, jehož cílem je poskytovat vysoce hodnotné ukazatele rizik, které zlepšují řízení ověřování. Vytváří komplexní a úplnou databázi projektů realizovaných z fondů EU a obohacuje údaje o veřejně dostupné informace. Pokud jde o využití nástroje pro výdaje na SZP, kritický vývoj funkcí automatického nahrávání a stahování údajů byl zpřístupněn v průběhu roku 2024. Aby však členské státy mohly využívat tuto funkci automatického nahrávání a stahování hromadných údajů ze systému IACS, musí vyvinout příslušný software. Členské státy zatím údaje ze systému IACS nahrály čtyřikrát. Dva členské státy testují automatické stahování údajů z nástroje Arachne. Zbylá stahování výdajů spadajících do systému IACS i výdajů v oblastech mimo systém IACS byla provedena ručně.

Vzhledem k rozsáhlému počtu ukazatelů rizik, které vytváří může být systém Arachne někdy komplikovaný, což ztěžuje jeho používání bez jeho důkladné znalosti. Doba potřebná k tomu, aby nástroj vygeneroval výsledky, může být navíc dlouhá. Po nahrání údajů jsou výsledky poskytovány každý týden. Tento časový úsek však může způsobit další zpoždění v postupu schvalování platební agenturou.

4.Použití členskými státy na základě průzkumu: Příležitosti a výzvy 

Jak již bylo zmíněno, Komise provedla v červenci a srpnu 2024 průzkum týkající se využívání systému Arachne, aby získala podněty pro budoucí akce v rámci projektu, které by lépe sloužily potřebám členských států.

Celkem bylo poskytnuto 25 odpovědí, které byly vypracovány buď na úrovni členských států (zastupujících několik platebních agentur), nebo na úrovni platebních agentur. Patnáct členských států / platebních agentur (60 %) prohlásilo, že k danému dni systém Arachne používají. Pro 8 z nich (53 %) je podle jejich interních postupů využívání systému Arachne povinné. Pokud jde o četnost používání, podle těchto 15 odpovědí ho jeden členský stát / jedna platební agentura (7 %) používá denně, 40 % z nich ho používá týdně a další dva členské státy / platební agentury alespoň jednou měsíčně.

Četnost využívání systému Arachne mezi 15 členskými státy / platebními agenturami (SZP) ( 6 )

V případě zemědělských fondů EU jsou hlavními uživateli systému Arachne platební agentury. V polovině nahlášených případů však systém Arachne používají i certifikační orgány, které jsou pověřeny certifikací systémů řízení a kontroly platebních agentur.

Celkem 27 % platebních agentur, které v současné době Arachne používají a které se zúčastnily průzkumu, uvedlo, že tento nástroj používají jak pro výdaje spadající do systému IACS, tak pro výdaje v oblastech mimo systém IACS, zatímco zbytek platebních agentur jej používá pouze pro výdaje v oblastech mimo systém IACS.

Systém Arachne se většinou používá pro účely odhalování podvodů, střetu zájmů a dvojího financování. Nejvíce používané ukazatele se týkají identifikace vazeb mezi různými zúčastněnými stranami, koncentrace podpor, přiměřenosti nákladů, jakož i dalších varování před selháním a poškozením pověsti a ukazatelů pro malé a střední podniky a začínající podniky.

Hlavní účel využívání systému Arachne (SZP) ( 7 )

Platební agentury, které systém Arachne používají, prohlásily, že jej to činí hlavně k ověřování podmínek způsobilosti a k získávání vzorku svých kontrol na místě. Třetina těchto platebních agentur uvedla, že na základě informací ze systému Arachne identifikovala případy nesrovnalostí a podvodů, a naprostá většina z nich je s jeho používáním spokojena.

Platební agentury, které systém Arachne používají, nicméně identifikovaly několik oblastí, které je třeba zlepšit, a to v souvislosti se snadností jeho používání (intuitivnější rozhraní, obrazovky a funkce přehledů, zlepšení vyhledávacích funkcí), dostupností údajů (rychlejší dostupnost úplnějších a častěji nahrávaných údajů) a výstupy nástroje (rozvoj modulu pro malé a střední podniky, zlepšení získaných zpráv). Celkově byla snadnost získání údajů ze systému Arachne pro integraci do systémů platebních agentur hodnocena nízko a pouze polovina platebních agentur používajících systém Arachne prohlásila, že je ochotna vyvinout software pro nahrávání a stahování údajů ze systému IACS.

Pokud jde o platební agentury, které prohlásily, že Arachne nepoužívají, žádná z nich jej nepoužívala v minulosti a sedm (70 %) z nich jej plánuje používat v budoucnu, z toho pět jak pro oblasti spadající do systému IACS, tak pro oblasti mimo systém IACS. Dostupné technické kapacity platebních agentur jsou pro polovinu z nich omezením, které je v některých případech důvodem, proč se počítá s využitím systému Arachne pouze pro výdaje v oblastech mimo systém IACS.

Polovina všech platebních agentur, které se průzkumu zúčastnily, uvedla, že na vnitrostátní úrovni používají jiné nástroje pro vytěžování údajů nebo že mají rizikové faktory začleněny do jiných IT systémů platební agentury. Některé z těchto platebních agentur na rozdíl od systému Arachne zvyšují dostupnost historických údajů o svých nástrojích, které jsou relevantní pro daný stát.

Celková spokojenost s používáním systému Arachne (SZP) ( 8 )

Tyto souhrnné výsledky umožňují hlubší pochopení problémů a překážek, s nimiž se členské státy setkávají při využívání systému Arachne pro zemědělské fondy EU. Některé z těchto otázek jsou již řešeny buď v rámci projektu Komise pro nástroj Arachne (např. zlepšení rozhraní, rozšíření funkcí, zefektivnění nahrávání údajů nebo vylepšení zpráv nástroje Arachne), nebo prostřednictvím probíhajícího vývoje nástroje Arachne Komisí (např. modul pro malé a střední podniky).

Jako významné překážky, které musí členské státy a GŘ AGRI řešit, aby umožnily účinné využívání systému Arachne, byly identifikovány otázky interoperability a technické kapacity (viz také další analýza v tomto ohledu v kapitole 5). Jedná se rovněž o prioritu Komise stanovenou v čl. 36 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ( 9 ).

Průzkum zároveň ukazuje jasnou pozitivní zprávu o současné užitečnosti systému Arachne a spokojenosti s jeho využíváním. K tomu významně přispěje povinné poskytování údajů, které je rovněž stanoveno ve výše uvedeném nařízení. Dostupnost informací ze všech členských států významně obohatí nástroj Komise pro vytěžování údajů a vyřeší problémy, s nimiž se platební agentury setkávají v souvislosti s neúplnými a neaktualizovanými údaji. To by mělo mít za následek všeobecné využití členskými státy jak pro výdaje spadající do systému IACS, tak pro výdaje v oblastech mimo systém IACS. V souladu s uvedeným ustanovením a s výsledky průzkumu bude Komise prioritně úzce spolupracovat s platebními agenturami na prozkoumání možných funkcí Arachne pro výdaje spadající do systému IACS a na podpoře interoperability vnitrostátních systémů s nástrojem Komise pro vytěžování údajů.

5.Posouzení interoperability 

5.1.Technická interoperabilita 

Systém Arachne je navržen tak, aby byl schopen sdílet údaje s jinými systémy a zdroji údajů pomocí formátu xml. Tento formát je široce používaný a uznávaný, což usnadňuje integraci nástroje s jinými systémy. Technická architektura nástroje umožňuje přenos datových polí v souladu s požadovaným rozsahem systému Arachne.

Schopnost nástroje spolupracovat s ostatními systémy a zdroji údajů je dále posílena tím, že útvary Komise poskytují technickou podporu při počáteční instalaci nástroje Arachne k hodnocení rizik, jakož i technickou podporu, která umožní platební agentuře zasílat údaje v požadovaném formátu xml.

5.2.Sémantická interoperabilita 

Schopnost systému Arachne porozumět údajům z různých zdrojů a interpretovat je zásadní k tomu, aby bylo možné údaje účinně využívat. K analýze údajů využívá nástroj přístup založený na hodnocení rizik, což vyžaduje harmonizaci a standardizaci údajů z různých zdrojů.

Sémantickou interoperabilitu nástroje usnadňuje použití externích zdrojů údajů, databáze Orbis, sankčních seznamů a databáze World Compliance. Tyto zdroje údajů jsou oficiálně zveřejněné a veřejně dostupné, což zajišťuje vysokou úroveň kvality a spolehlivosti údajů.

Útvary Komise rovněž zřídily specializované internetové stránky ( 10 ), které vysvětlují postup a účel analýzy údajů a obsahují informace o ochraně údajů a právech subjektů údajů. Tyto webové stránky poskytují jednotné chápání údajů používaných v nástroji a usnadňuje harmonizaci a standardizaci údajů z různých zdrojů.

Sémantická interoperabilita nástroje by však mohla být dále posílena vytvořením společných standardů pro údaje a formátů pro výměnu údajů mezi různými systémy a zdroji údajů. To by usnadnilo integraci nástroje s jinými systémy a zajistilo konzistentnost a přesnost údajů používaných v přístupu k hodnocení rizik.

Celkově nástroj Arachne k hodnocení rizik vykazuje dobrou úroveň technické a sémantické interoperability.

5.3.Organizační interoperabilita

Integrace systému Arachne se stávajícími pracovními postupy a procesy je nezbytná k jeho účinnému přijetí a používání řídícími orgány. Tato část hodnotí organizační interoperabilitu nástroje a identifikuje případné organizační nebo kulturní překážky jeho přijetí.

Integrace se stávajícími pracovními postupy a procesy

Systém Arachne je určen k podpoře platebních agentur v jejich postupech pro řízení ověřování, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 4 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ( 11 ). Integraci nástroje do stávajících pracovních postupů a procesů usnadňuje poskytování podpory a pokynů platebním agenturám ze strany útvarů Komise.

Uživatelská příručka a výukové materiály k nástroji jsou navrženy tak, aby pomohly platebním agenturám začlenit nástroj do jejich stávajících pracovních postupů a procesů. Útvary Komise rovněž poskytují průběžnou podporu, která usnadňuje účinné využívání nástroje, včetně poradenství ohledně začlenění nástroje do každodenních postupů pro řízení ověřování.

Organizační nebo kulturní překážky přijetí

Navzdory tomu, jak je nástroj navržen, a podpoře jeho integrace se stávajícími pracovními postupy a procesy, mohou existovat organizační nebo kulturní překážky, které brání jeho přijetí. Je možné, že platební agentury budou muset například přizpůsobit své stávající pracovní postupy a procesy tak, aby vyhovovaly přístupu nástroje k hodnocení rizik.

Kromě toho může používání nástroje vyžadovat změny v organizační kultuře platebních agentur, například větší důraz na řízení rizik a rozhodování založené na údajích.

Výhody přijetí

Navzdory potenciálním překážkám, které brání přijetí, nabízí systém Arachne platebním agenturám několik výhod, včetně:

–zlepšení účinnosti a účelnosti postupů pro řízení ověřování,

–lepšího řízení rizik a rozhodování založeného na údajích,

–lepšího souladu s předpisy a požadavky EU.

Celkově lze říci, že systém Arachne vykazuje dobrou úroveň organizační interoperability, přičemž jeho koncepce a podpora usnadňují integraci se stávajícími pracovními postupy a procesy. Platební agentury však možná budou muset řešit organizační nebo kulturní překážky, které brání přijetí nástroje, a investovat čas a zdroje do odborné přípravy a budování kapacit, aby zajistily účinné přijetí a používání nástroje.

6.Další kroky a perspektiva

6.1.Další kroky

1)Další výměna osvědčených postupů mezi platebními agenturami – členské státy, které začaly používat systém Arachne, by měly aktivně sdílet své zkušenosti a radit, jak nástroj účinně využívat. Tyto výměny lze uskutečnit při příležitosti zasedání skupin odborníků organizovaných Komisí, prostřednictvím specializovaných průzkumů, ale také v rámci vzdělávací sítě platebních agentur (podskupina pro boj proti podvodům a střetu zájmů).

2)Používání nástroje certifikačními orgány – certifikační orgány by měly být rovněž vybízeny k používání nástroje, aby byla zajištěna konzistence při auditu systémů řízení a kontroly.

3)Automatická integrace s databázemi platebních agentur – členské státy a Komise by měly posílit zdroje na automatizaci přenosu údajů z vnitrostátních databází do systému Arachne, která zefektivní správní postupy a sníží zátěž členských států.

4)Dostupnost úplných a přesných údajů – zajištění průběžné aktualizace vysoce kvalitních, úplných a přesných údajů je zásadní pro účinnost systému Arachne, která závisí na zavádění projektu Komise Arachne. Kromě neustálého úsilí Komise při dalším vývoji nástroje závisí celkové dokončení projektu na nahrávání údajů členskými státy, které by měly postupně poskytovat všechny členské státy.

5)Přizpůsobení nástroje zemědělským fondům EU – spolu s tím, jak bude systém Arachne využívat více členských států, by měly být funkce postupně přizpůsobeny zemědělským fondům EU jako reakce na potřeby a zpětnou vazbu od členských států. To zahrnuje určení rizikových faktorů, které jsou pro zemědělské fondy EU nejdůležitější. Tento další vývoj bude muset být založen na pravidelné výměně osvědčených postupů prostřednictvím pokračujících seminářů a dalších fór pořádaných na úrovni EU nebo na žádost členských států na dvoustranné úrovni.

6)Technická vylepšení nástroje – v rámci celého projektu Komise Arachne by se mělo zvážit zlepšení uživatelského rozhraní a uživatelské zkušenosti (například výukové programy na obrazovce, popisky nástrojů, sekce nápovědy, využití chatbota s podporou umělé inteligence).

7)Zlepšení další interoperability mezi systémem Arachne a dalšími nástroji pro vytěžování údajů používanými na vnitrostátní úrovni – členské státy by se měly aktivně zapojit do tohoto vývoje, aby využily přidanou hodnotu systému Arachne, která umožňuje identifikovat přeshraniční připojení a odhalit předchozí zapojené financování EU, které nemusí být snadno dostupné prostřednictvím jiných nástrojů pro vytěžování údajů.

Komise se domnívá, že orgány členských států, především platební agentury, mohou podstatně zlepšit své stávající postupy analýzy rizik a předcházení podvodům přijetím a systematickým používáním systému Arachne. Výsledek jednání skupiny odborníků ze dne 20. září 2024 ukázal možnou účinnost a účelnost tohoto nástroje při prevenci a odhalování nesrovnalostí a identifikaci rizika podvodů pro SZP. Jeho využití by se však mohlo rozšířit a zlepšit.

6.2.Dlouhodobý výhled

V souladu s čl. 36 odst. 6 a čl. 277 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 budou muset členské státy poskytovat systému Arachne údaje – mimo jiné o výdajích na SZP – nejpozději počínaje programy po roce 2027. Integrované využívání systému Arachne jako základního nástroje v systémech řízení a kontroly SZP na úrovni členských států pro zlepšení řízení rizik, sledování souladu a rozhodování založené na údajích je logickou a nevyhnutelnou volbou vnitrostátní správy odpovědné za výdaje EU v rámci sdíleného řízení EZZF a EZFRV. Využitím systému Arachne mohou úřady automatizovat odhalování potenciálních rizik a zajistit tak rychlejší a přesnější vyhodnocování. Kromě toho mohou vnitrostátní orgány pomocí Arachne získat přístup k různým a rozsáhlým souborům údajů. To by mohlo dále snížit riziko podvodných pokusů o získání přístupu k finančním prostředkům EU.

Vzhledem ke společné odpovědnosti za ochranu finančních zájmů Unie bude Komise i nadále spolupracovat s orgány členských států na dosažení plnohodnotného využívání systému Arachne. V tomto ohledu bude provádění dalších kroků uvedených v této zprávě sledováno a v případě potřeby bude v průběhu celkového zavádění projektu Komise Arachne dále rozvíjeno nebo revidováno.

(1) ()    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187).

(2)

) „Nesrovnalostí“ se rozumí jakékoli porušení právního předpisu Společenství vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Společenství nebo rozpočty Společenstvím spravované, a to buď snížením nebo ztrátou příjmů z vlastních zdrojů vybíraných přímo ve prospěch Společenství, nebo formou neoprávněného výdaje (čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 2988/95).

Podvodem je úmyslné uvedení nepřesnosti, jež představuje trestný čin. Při hlášení nesrovnalosti Komisi musí členské státy v jednotlivých případech uvést, zda existuje podezření na podvod nebo zda byl podvod prokázán.

(3) ()    Zdroj: statistiky systému Arachne – září 2024.

(4) ()    Zdroj: statistiky systému Arachne – září 2024.

(5)

()    Zdroj: statistiky systému Arachne – listopad 2024. Statistiky uživatelů jsou založeny na uživatelských profilech. Do seznamu je zařazen každý uživatel, který má přístup alespoň k jednomu zemědělskému programu. Když se však uživatelé připojí k systému Arachne, nelze určit, ke kterému konkrétnímu projektu nebo programu přistupují. Pokud má tedy uživatel přístup jak k zemědělskému programu, tak k programu fondů ESI, objeví se v seznamu uživatelů SZP. V důsledku toho může být počet zaznamenaných relací a akcí nadhodnocený, protože uživatel se také může připojovat pouze k projektům fondů ESI.

(6) ()    Zdroj: průzkum Komise o využívání systému Arachne – červenec 2024.

(7) ()    Zdroj: průzkum Komise o využívání systému Arachne – červenec 2024.

(8) ()    Zdroj: průzkum Komise o využívání systému Arachne – červenec 2024.

(9) ()    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024).

(10) () Evropský sociální fond plus (ESF+) – zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování – Evropská komise .

(11) ()    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).