(9a)

Děti jsou na internetu stále aktivnější již od útlého věku a z dostupných důkazů je patrné, že chlapci a dívky jsou zranitelní různými způsoby. Zatímco dívky jsou neúměrně ohroženy kybernetickým násilím, včetně obtěžování na internetu, sexuálního vydírání, sexuální újmy a vykořisťování, chlapci jsou častěji vystaveni finančnímu sexuálnímu nátlaku a ve srovnání s dívkami jsou vůči rizikům internetu méně obezřetní. Studie ukazují, že každá desátá žena starší 15 let zažila genderově podmíněné kybernetické násilí, a 58 % dívek uvedlo, že se na internetu setkaly s obtěžováním. Ještě větším rizikům jsou vystaveny děti LGBTIQ+. Šíření vyobrazení bez udělení souhlasu a obchodování s materiály pohlavního zneužívání dětí dále posiluje škodlivé genderové stereotypy a nerovnost. Nejméně dvě třetiny obětí pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí jsou dívky. Proto by neměly být uplatňovány totožné intervence u všech dětí bez rozdílu, nýbrž by měly být zavedeny cílené intervence zohledňující genderové aspekty s cílem předcházet pohlavnímu zneužívání dětí on-line a bojovat proti němu a zajistit, aby digitální platformy uplatňovaly spolehlivá ochranná opatření v souladu se základními právy a platnými právními předpisy upravujícími násilí páchané na ženách, včetně kybernetického násilí.

(10)

Materiály pohlavního zneužívání dětí často zahrnují vyobrazení, na nichž je zaznamenáno sexuální zneužívání dětí ze strany dospělých. Mohou rovněž zahrnovat vyobrazení dětí, které se účastní jednoznačně sexuálního jednání, nebo jejich pohlavních orgánů , přičemž tato vyobrazení jsou vytvářena nebo používána k prvotně sexuálním účelům a zneužívána s vědomím nebo bez vědomí dítěte. Pojem materiály pohlavního zneužívání dětí se dále vztahuje také na realistické obrázky dítěte, které se účastní jednoznačně sexuálního jednání nebo je zobrazeno, jak se účastní jednoznačně sexuálního jednání, určené k prvotně sexuálním účelům, jakož i na takzvané „návody pro pedofily“ .

(10)

Materiály pohlavního zneužívání dětí bez ohledu na způsob jejich vytvoření, včetně materiálů vytvořených umělou inteligencí, často zahrnují vyobrazení, na nichž je zaznamenáno sexuální zneužívání dětí ze strany dospělých. Mohou rovněž zahrnovat vyobrazení dětí, které se účastní jednoznačně sexuálního jednání, nebo jejich intimních partií , přičemž tato vyobrazení jsou vytvářena nebo používána k prvotně sexuálním účelům a zneužívána s vědomím nebo bez vědomí dítěte. Pojem materiály pohlavního zneužívání dětí se dále vztahuje také na realistické obrázky dítěte, které se účastní jednoznačně sexuálního jednání nebo je zobrazeno, jak se účastní jednoznačně sexuálního jednání, určené k prvotně sexuálním účelům, jakož i na instrukce, jejichž účelem je poskytovat rady, pokyny nebo návod, jak vytvořit, šířit nebo získat materiály pohlavního zneužívání dětí a jak se dopouštět pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování dětí nebo navázat kontakt s dětmi .

(11)

Výzkum ukázal, že omezení šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí má zásadní význam nejen pro zabránění opakované viktimizaci spojené s oběhem vyobrazení a videí zneužívání, nýbrž i jako forma prevence na straně pachatelů, neboť přístup k materiálům pohlavního zneužívání dětí je často prvním krokem ke skutečnému zneužívání bez ohledu na to, zda znázorňují skutečné nebo pouze realistické zneužívání a vykořisťování. Očekává se, že s pokračujícím vývojem aplikací umělé inteligence schopných vytvářet realistická vyobrazení nerozlišitelná od vyobrazení skutečných bude v nadcházejících letech exponenciálně narůstat množství takzvaných „deep fake“ vyobrazení a videí znázorňujících pohlavní zneužívání dětí. Stávající definice navíc zcela nepokrývá vývoj prostředí rozšířené, prodloužené a virtuální reality využívající avatary včetně smyslové zpětné vazby, např. pomocí zařízení zprostředkujících dotykové vjemy. Zahrnutí explicitního odkazu na „reprodukce a ztvárnění“ by mělo zajistit, že definice materiálů pohlavního zneužívání dětí bude pokrývat tento i budoucí technologický vývoj způsobem, který je dostatečně technologicky neutrální, a obstojí tak i v budoucnu.

(11)

Výzkum ukázal, že omezení šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí má zásadní význam nejen pro zabránění opakované viktimizaci spojené s oběhem vyobrazení a videí zneužívání, nýbrž i jako forma prevence na straně pachatelů, neboť přístup k materiálům pohlavního zneužívání dětí je často prvním krokem ke skutečnému zneužívání bez ohledu na to, zda znázorňují skutečné nebo pouze realistické zneužívání a vykořisťování. Očekává se, že s pokračujícím vývojem aplikací umělé inteligence schopných vytvářet realistická vyobrazení nerozlišitelná od vyobrazení skutečných bude v nadcházejících letech exponenciálně narůstat množství takzvaných „deep fake“ vyobrazení , pseudofotografií a videí vytvořených umělou inteligencí nebo za využití jiných počítačových prostředků, jež znázorňují pohlavní zneužívání dětí. Stávající definice navíc zcela nepokrývá vývoj prostředí rozšířené, prodloužené a virtuální reality využívající avatary včetně smyslové zpětné vazby, např. pomocí zařízení zprostředkujících dotykové vjemy. Zahrnutí explicitního odkazu na ztvárnění vytvořená „jakýmikoli prostředky“ a odkazu na „reprodukce a ztvárnění bez ohledu na způsob jejich vytvoření nebo manipulace s nimi“ by mělo zajistit, že definice materiálů pohlavního zneužívání dětí bude pokrývat tento i budoucí technologický vývoj způsobem, který je dostatečně technologicky neutrální, a obstojí tak i v budoucnu.

(12)

V zájmu prevence trestných činů zahrnujících pohlavní zneužívání dětí by definice materiálů pohlavního zneužívání dětí měla zahrnovat takzvané „návody pro pedofily“ . Návody pro pedofily poskytují rady, jak provádět vyhledávání, grooming a zneužívání dětí a jak se vyhnout identifikaci a stíhání. Tím, že odstraňují překážky a poskytují nezbytné know-how, přispívají k podněcování pachatelů a podporují páchání sexuálního zneužívání. Kvůli jejich šíření na internetu již některé členské státy změnily své trestněprávní předpisy a výslovně kriminalizovaly držení a šíření takových návodů. Nedostatečná harmonizace je příčinou nerovnoměrné úrovně ochrany v celé EU.

(12)

V zájmu prevence trestných činů zahrnujících pohlavní zneužívání dětí by definice materiálů pohlavního zneužívání dětí měla zahrnovat instrukce, jak pohlavně zneužívat nebo vykořisťovat děti, bez ohledu na jejich formu . Tyto instrukce, mimo jiné v podobě návodů, poskytují rady, jak provádět vyhledávání, grooming a zneužívání dětí a jak se vyhnout identifikaci a stíhání , nebo radí, jak vytvářet, šířit nebo získávat materiály pohlavního zneužívání dětí. Za návod, jak pohlavně zneužívat nebo vykořisťovat děti, by měly být považovány rovněž digitální modely nebo prompty umožňující vytváření materiálů pohlavního zneužívání dětí za využití umělé inteligence, které by tedy také měly spadat do definice materiálů pohlavního zneužívání dětí . Tím, že odstraňují překážky a poskytují nezbytné know-how, přispívají k podněcování pachatelů a podporují páchání sexuálního zneužívání. Kvůli jejich šíření na internetu již některé členské státy změnily své trestněprávní předpisy a výslovně kriminalizovaly držení a šíření takových návodů. Nedostatečná harmonizace je příčinou nerovnoměrné úrovně ochrany v celé EU.

(12a)

Mezi základní prvky některých trestných činů uvedených v této směrnici patří absence souhlasu. Pro zajištění řádného provádění této směrnice je proto nezbytné zavést definici souhlasu.

(12b)

Právy stanovenými v této směrnici nejsou dotčena práva pachatele. „Pachatelem“ se rozumí osoba odsouzená za spáchání trestného činu. Pro účely této směrnice, a aniž je dotčena presumpce neviny, se jím však rozumí i osoba podezřelá či obviněná, a to před případným uznáním viny či odsouzením.

(14)

Při přijímání právních předpisů v oblasti trestního práva hmotného by Unie měla zajistit soulad těchto právních předpisů, a to zejména z hlediska trestních sazeb. Vzhledem k mimořádně vysokému počtu různých trestných činů, které jsou v této směrnici uvedeny, je v ní za účelem zohlednění různé míry jejich závažnosti nutné stanovit různé úrovně trestních sazeb, což jde nad rámec toho, co by mělo být v právních nástrojích Unie obvykle uvedeno.

(14)

Při přijímání právních předpisů v oblasti trestního práva hmotného by Unie měla zajistit soulad těchto právních předpisů, a to zejména z hlediska trestních sazeb. Vzhledem k mimořádně vysokému počtu různých trestných činů, které jsou v této směrnici uvedeny, je v ní za účelem zohlednění různé míry jejich závažnosti nutné stanovit různé úrovně trestních sazeb, což jde nad rámec toho, co by mělo být v právních nástrojích Unie obvykle uvedeno. Tato směrnice by měla zajistit, aby se na trestné činy spáchané za využití technologií vztahovaly stejné sankce jako na jiné trestné činy, neboť jejich závažnost a trauma, jež způsobí, jsou rovnocenné.

(15)

Za závažné formy pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí by měly být stanoveny účinné, přiměřené a odrazující sankce. Jedná se zejména o různé formy pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, jež jsou usnadněné využíváním informačních a komunikačních technologií, jako například navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům prostřednictvím sociálních sítí a diskusních fór na internetu. Rovněž definice materiálů pohlavního zneužívání dětí by měla být upřesněna a měla by se přiblížit definicím obsaženým v mezinárodních nástrojích. Obecně řečeno by terminologie použitá v této směrnici měla být uvedena do souladu s uznávanými mezinárodními normami, jako jsou Terminologické pokyny pro ochranu dětí před sexuálním vykořisťováním a zneužíváním, které dne 28. ledna 2016 přijala meziagenturní pracovní skupina v Lucemburku.

(15)

Za závažné formy pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí by měly být stanoveny účinné, přiměřené a odrazující sankce. Jedná se zejména o různé formy pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, jež jsou usnadněné využíváním informačních a komunikačních technologií, jako například navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům prostřednictvím sociálních sítí a diskusních fór na internetu. Rovněž definice materiálů pohlavního zneužívání dětí by měla být upřesněna a měla by se přiblížit definicím obsaženým v mezinárodních nástrojích. Obecně řečeno by terminologie použitá v této směrnici měla být uvedena do souladu s uznávanými mezinárodními normami, jako jsou Terminologické pokyny pro ochranu dětí před sexuálním vykořisťováním a zneužíváním, které dne 28. ledna 2016 přijala meziagenturní pracovní skupina v Lucemburku. Mimoto, aby se zlepšila účinnost provádění této směrnice, by členské státy měly harmonizovat a modernizovat jazyk užitý ve svých vnitrostátních právních předpisech, aby jej uvedly v soulad s jazykem užitým v této směrnici. V první řadě je zcela zásadní nahradit pojem „dětská pornografie“ pojmem „materiál pohlavního zneužívání dětí“.

(15a)

V zájmu dosažení větší ochrany dětí na internetu a posílení preventivních opatření by mělo být trestné i úmyslné vystavování dětí pornografickému obsahu pro sexuální účely.

(20)

Termínem „nepovažovaný za protiprávní“ je ve spojení s materiály pohlavního zneužívání dětí dána členským státům možnost, aby uznaly jako oprávněné jednání vztahující se k materiálům, které by mohly představovat materiály pohlavního zneužívání dětí a které mají například lékařský, vědecký či jiný podobný účel. Uvedený termín rovněž připouští aktivity prováděné na základě pravomocí vyplývajících z vnitrostátního práva, jako je oprávněné držení materiálů pohlavního zneužívání dětí státními orgány za účelem vedení trestního řízení nebo za účelem prevence, odhalování či vyšetřování trestné činnosti nebo za účelem činností prováděných organizacemi jednajícími ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí, mají-li tyto organizace oprávnění příslušných orgánů členského státu, v němž jsou usazeny. Tyto činnosti zahrnují zejména přijímání a analýzu materiálů, u nichž je podezření na pohlavní zneužívání dětí, oznámených uživateli internetu nebo jinými organizacemi jednajícími ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání, jakož i vypracovávání oznámení o těchto případech, včetně určení místa, kde jsou materiály uvedené v těchto oznámeních hostovány, a dále provádění vyhledávání s cílem odhalovat šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí. Termín „protiprávní“ nevylučuje rovněž jiné důvody nebo podobné zásady, které dotyčnou osobu za daných okolností zprošťují odpovědnosti.

(20)

Termínem „nepovažovaný za protiprávní“ je ve spojení s materiály pohlavního zneužívání dětí dána členským státům možnost, aby uznaly jako oprávněné jednání vztahující se k materiálům, které by mohly představovat materiály pohlavního zneužívání dětí a které mají například lékařský, vědecký či jiný podobný účel. Termín „protiprávní“ nevylučuje rovněž jiné důvody nebo podobné zásady, které dotyčnou osobu za daných okolností zprošťují odpovědnosti. Uvedený termín rovněž připouští aktivity prováděné na základě pravomocí vyplývajících z vnitrostátního práva, jako je oprávněné držení materiálů pohlavního zneužívání dětí státními orgány za účelem vedení trestního řízení nebo za účelem prevence, odhalování či vyšetřování trestné činnosti nebo za účelem činností prováděných organizacemi , jako jsou horké linky, jednajícími ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí, mají-li tyto organizace oprávnění příslušných orgánů členského státu, v němž jsou usazeny. Tyto činnosti zahrnují zejména přijímání a analýzu materiálů, u nichž je podezření na pohlavní zneužívání dětí, oznámených uživateli internetu nebo jinými organizacemi jednajícími ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání, jakož i vypracovávání oznámení o těchto případech, včetně určení místa, kde jsou materiály uvedené v těchto oznámeních hostovány, a dále provádění vyhledávání s cílem odhalovat šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí.

(20a)

Organizace jednající ve veřejném zájmu v oblasti boje proti pohlavnímu zneužívání dětí, jako jsou členové sítě horkých linek INHOPE, působí již řadu let v několika členských státech, kde spolupracují s donucovacími orgány a poskytovateli služeb v zájmu usnadnění procesu odstraňování a oznamování materiálů pohlavního zneužívání dětí on-line. Tato činnost omezuje šíření nezákonných materiálů na internetu, čímž přispívá k boji proti opakované viktimizaci, a může předávat donucovacím orgánům důkazy o spáchaných trestných činech. Právní rámec, v němž tyto organizace působí, se však v jednotlivých členských státech značně liší a je často nedostatečný, jelikož nezahrnuje určení úkolů, které jsou tyto organizace oprávněny vykonávat, a příslušné podmínky. Členské státy by měly mít možnost vytvořit právní rámec, aby tyto organizace mohly provádět příslušné úkoly, zejména zpracovávat materiály pohlavního zneužívání dětí, přičemž v takovém případě by toto zpracování nemělo být považováno za „protiprávní“. Tento právní rámec je nezbytný, neboť zvyšuje právní jistotu, maximalizuje synergie mezi vnitrostátními orgány a dalšími subjekty zapojenými do boje proti pohlavnímu zneužívání dětí a podporuje práva obětí prostřednictvím odstraňování materiálu pohlavního zneužívání dětí z veřejné digitální sféry.

(22)

Navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům představuje hrozbu, která získává v souvislosti s charakteristickými rysy v rámci internetu zvláštní podobu, protože internet umožňuje bezprecedentní anonymitu uživatelů, neboť jim dává příležitost k utajování jejich skutečné totožnosti a vlastností, jako je například věk. V posledním desetiletí mají pachatelé díky používání informačních a komunikačních technologií stále snazší přístup k dětem, přičemž kontakt často začíná tím, že pachatel dítě naláká do kompromitující situace například tím, že předstírá, že je jeho vrstevník, nebo jiným klamavým či lichotícím jednáním. Tento snazší přístup k dětem vedl k rychlému nárůstu jevů, jako je sexuální vydírání („sextortion“, tj. jednání spočívající v pohrůžce sdílení intimních materiálů znázorňujících oběť za účelem získání peněz, materiálů pohlavního zneužívání dětí nebo jiných výhod) , které mají dopad jak na děti, které nedosáhly věku pohlavní dospělosti, tak na děti ve věku pohlavní dospělosti. V posledních letech došlo k prudkému nárůstu finančně motivovaného sexuálního vydírání ze strany organizovaných zločineckých skupin se zaměřením zejména na mladistvé chlapce, které vedlo k řadě případů, kdy si tyto děti vzaly život. Je proto nezbytné, aby všechny tyto jevy byly náležitě pokryty v právních předpisech členských států. Členské státy současně uznávají, že proti navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům je třeba bojovat i mimo rámec internetu, zejména tam, kde k navazování kontaktů tohoto druhu nedochází prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Členské státy se vybízejí k tomu, aby za trestný čin považovaly jednání, kdy pachatel navazuje kontakt s dítětem, aby se s ním stýkalo za účelem sexu, v přítomnosti či v blízkosti dítěte, což může mít formu zvláštního trestného činu přípravy, pokusu o spáchání trestných činů uvedených v této směrnici nebo zvláštní formu pohlavního zneužití. Členské státy by bez ohledu na to, jaké zvolí právní řešení otázky kriminalizace navazování nedovolených kontaktů s dítětem v reálném prostředí („off-line grooming“), měly zajistit, aby pachatelé této trestné činnosti byli stíháni.

(22)

Navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům představuje hrozbu, která získává v souvislosti s charakteristickými rysy v rámci internetu zvláštní podobu, protože internet umožňuje bezprecedentní anonymitu uživatelů, neboť jim dává příležitost k utajování jejich skutečné totožnosti a vlastností, jako je například věk. V posledním desetiletí mají pachatelé díky používání informačních a komunikačních technologií stále snazší přístup k dětem, přičemž kontakt často začíná tím, že pachatel dítě naláká do kompromitující situace například tím, že předstírá, že je jeho vrstevník, nebo jiným klamavým či lichotícím jednáním , a to v reálném světě i ve virtuálním prostředí . Tento snazší přístup k dětem vedl k rychlému nárůstu jevů, jako je sexuální vydírání . Sexuálním vydíráním dětí se rozumí výhrůžka šíření intimních materiálů znázorňujících dětskou oběť za účelem získání peněz, materiálů pohlavního zneužívání dětí nebo jiných forem zisku pod hrozbou sdílení těchto materiálů bez souhlasu zobrazené osoby , které mají dopad jak na děti, které nedosáhly věku pohlavní dospělosti, tak na děti ve věku pohlavní dospělosti. V posledních letech došlo k prudkému nárůstu finančně motivovaného sexuálního vydírání ze strany organizovaných zločineckých skupin se zaměřením zejména na mladistvé chlapce, které vedlo k řadě případů, kdy si tyto děti vzaly život. Je proto nezbytné, aby všechny tyto jevy byly náležitě pokryty v právních předpisech členských států. Členské státy současně uznávají, že proti navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům je třeba bojovat i mimo rámec internetu, zejména tam, kde k navazování kontaktů tohoto druhu nedochází prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Členské státy se vybízejí k tomu, aby za trestný čin považovaly jednání, kdy pachatel navazuje kontakt s dítětem, aby se s ním stýkalo za účelem sexu, v přítomnosti či v blízkosti dítěte, což může mít formu zvláštního trestného činu přípravy, pokusu o spáchání trestných činů uvedených v této směrnici nebo zvláštní formu pohlavního zneužití. Členské státy by bez ohledu na to, jaké zvolí právní řešení otázky kriminalizace navazování nedovolených kontaktů s dítětem v reálném prostředí („off-line grooming“), měly zajistit, aby pachatelé této trestné činnosti byli stíháni.

(23)

S ohledem na nedávný technologický vývoj a zejména na vývoj prostředí rozšířené, prodloužené a virtuální reality by kriminalizace navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům neměla být omezena jen na hlasové, textové nebo e-mailové konverzace, nýbrž by měla zahrnovat také kontakty nebo výměny v prostředí rozšířené, prodloužené nebo virtuální reality, jakož i rozsáhlé navazování kontaktu s dětmi prostřednictvím chatovacích robotů vyškolených k tomuto účelu, neboť se očekává, že vzhledem k předpokládanému rozvoji aplikací umělé inteligence se rozšíří i tento jev samotný. Spojení „prostřednictvím informačních a komunikačních technologií“ by proto mělo být chápáno dostatečně široce na to, aby mohlo pokrýt veškerý tento technologický vývoj.

(23)

S ohledem na nejnovější technologický vývoj a zejména na vývoj umělé inteligence a  prostředí rozšířené, prodloužené a virtuální reality je naléhavě nutné navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům účinněji řešit a provádět pravidelná hodnocení právního rámce: kriminalizace navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům by neměla být omezena jen na hlasové, textové nebo e-mailové konverzace, nýbrž by měla zahrnovat také kontakty , výměny či setkání v  reálném světě i ve virtuálním prostředí, včetně prostředí rozšířené, prodloužené nebo virtuální reality, jakož i rozsáhlé navazování kontaktu s dětmi prostřednictvím chatovacích robotů vyškolených k tomuto účelu, neboť se očekává, že vzhledem k předpokládanému rozvoji aplikací umělé inteligence se rozšíří i tento jev samotný. Spojení „prostřednictvím informačních a komunikačních technologií“ by proto mělo být chápáno dostatečně široce na to, aby mohlo pokrýt veškerý tento technologický vývoj.

(23a)

Systémy umělé inteligence jsou využívány k pohlavnímu zneužívání dětí mnoha způsoby, mimo jiné využíváním zobrazení nebo hlasu skutečných dětí k vytváření materiálu pohlavního zneužívání dětí. Výsledkem je viktimizace skutečných dětí a osob, které zažily pohlavní zneužívání v dětství. Používání technologií rovněž umožňuje pachatelům skrývat svou identitu a usnadňuje grooming a zneužívání dětí on-line, například prostřednictvím automatizace groomingu. Aby bylo možné tyto jevy potírat, mělo by být trestným činem nabývat, držet, distribuovat, šířit, předávat, vytvářet nebo uzpůsobovat nástroje, které jsou primárně navrženy nebo upraveny k tomu, aby umožňovaly vytváření materiálů pohlavního zneužívání dětí.

(24)

Tato směrnice neupravuje politiku členských států, pokud jde o sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných stran, kterých se mohou účastnit děti a které lze považovat za normální objevování sexuality při vývoji lidského jedince s přihlédnutím k různým kulturním a právním tradicím a také k novým formám navazování a udržování vztahů u dětí a dospívající mládeže, mimo jiné prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Jestliže členské státy využijí možností uvedených v této směrnici, činí tak v rámci výkonu svých pravomocí. Konkrétně by členské státy měly mít možnost z kriminalizace vyjmout sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob, jichž se účastní výhradně děti, které dosáhly věku pohlavní dospělosti, jakož i sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob, jichž se účastní vrstevníci. Cílem změn příslušného článku je vyjasnit rozsah této odchylky s ohledem na skutečnost, že některé členské státy si zřejmě vyložily její původní znění příliš široce (např. z kriminalizace vyňaly praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob prováděné mezi nezletilými osobami, které dosáhly věku pohlavní dospělosti, a dospělými jakéhokoli věku, kteří jsou navzdory značnému věkovému rozdílu považováni za „vrstevníky“).

(24)

Tato směrnice neupravuje politiku členských států, pokud jde o sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných stran, kterých se mohou účastnit děti a které lze považovat za normální objevování sexuality při vývoji lidského jedince s přihlédnutím k různým kulturním a právním tradicím a také k novým formám navazování a udržování vztahů u dětí a dospívající mládeže, mimo jiné prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Jestliže členské státy využijí možností uvedených v této směrnici, činí tak v rámci výkonu svých pravomocí. Konkrétně by členské státy měly mít možnost z kriminalizace vyjmout sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob, jichž se účastní výhradně děti, které dosáhly věku pohlavní dospělosti, jakož i sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob, jichž se účastní vrstevníci. Členské státy by měly zajistit, aby vrstevníci byli chráněni před trestním stíháním za konsensuální sexuální praktiky, při nichž nedochází k vykořisťování, za předpokladu, že mezi vrstevníky není žádný prvek nátlaku, zneužití důvěry nebo závislosti. Cílem změn příslušného článku je vyjasnit rozsah této odchylky s ohledem na skutečnost, že některé členské státy si zřejmě vyložily její původní znění příliš široce (např. z kriminalizace vyňaly praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob prováděné mezi nezletilými osobami, které dosáhly věku pohlavní dospělosti, a dospělými jakéhokoli věku, kteří jsou navzdory značnému věkovému rozdílu považováni za „vrstevníky“). Ustanovení týkající se věku pohlavní dospělosti by neměla být vykládána způsobem, jenž jakkoli omezuje kriminalizaci pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí, které již dosáhly věku pohlavní dospělosti, neboť s pohlavním zneužíváním nemůže souhlasit žádné dítě.

(25)

Členské státy by ve svém vnitrostátním právu měly v souladu s příslušnými pravidly týkajícími se přitěžujících okolností danými jejich právním řádem stanovit přitěžující okolnosti. Měly by zajistit, aby tyto přitěžující okolností měli k dispozici soudci a mohli k nim při vyměřování trestu pro pachatele trestných činů přihlížet, ačkoli soudci nemají povinnost tyto přitěžující okolnosti uplatňovat. Jsou-li tyto přitěžující okolnosti vzhledem k povaze konkrétního trestného činu nepodstatné, členské státy by je ve svém vnitrostátním právu stanovovat neměly. Závažnost jednotlivých přitěžujících okolností stanovených v této směrnici by měla být na vnitrostátní úrovni vyhodnocena pro každý trestný čin uvedený v této směrnici.

(25)

Členské státy by ve svém vnitrostátním právu měly v souladu s příslušnými pravidly týkajícími se přitěžujících okolností danými jejich právním řádem stanovit přitěžující okolnosti. Za přitěžující okolnosti by měly být považovány věk oběti, postupy usilující o změnu sexuální orientace nebo genderové identity osoby (tzv. „konverzní terapie“) a motivace trestného činu některou ze skutečností uvedených v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie. Měly by zajistit, aby tyto přitěžující okolností měli k dispozici soudci a mohli k nim při vyměřování trestu pro pachatele trestných činů přihlížet, ačkoli soudci nemají povinnost tyto přitěžující okolnosti uplatňovat. Jsou-li tyto přitěžující okolnosti vzhledem k povaze konkrétního trestného činu nepodstatné, členské státy by je ve svém vnitrostátním právu stanovovat neměly. Závažnost jednotlivých přitěžujících okolností stanovených v této směrnici by měla být na vnitrostátní úrovni vyhodnocena pro každý trestný čin uvedený v této směrnici.

(26)

Tělesná či mentální nezpůsobilost by v rámci této směrnice měla být chápána v tom smyslu, že zahrnuje také stav tělesné či mentální nezpůsobilosti způsobený vlivem omamných látek či alkoholu.

(26)

Tělesná či mentální nezpůsobilost by v rámci této směrnice měla být chápána v tom smyslu, že zahrnuje také stav tělesné či mentální nezpůsobilosti způsobený vlivem omamných látek , léků či alkoholu nebo jakýchkoli látek, které mohou ovlivnit svobodnou vůli. Osoby ve stavu nezpůsobilosti nemohou poskytnout informovaný a dobrovolný souhlas, a proto je jakýkoli sexuální akt za takových okolností aktem, k němuž nebyl dán souhlas.

(31)

Oběti pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí často nejsou schopny trestný čin oznámit několik desetiletí po jeho spáchání, a to kvůli pocitům studu, viny a sebeobviňování, jež mohou souviset mimo jiné se společenským a kulturním stigmatem, jímž je pohlavní zneužívání stále obklopeno, s utajením, v němž k němu dochází, s výhružným nebo obviňujícím jednáním pachatele a/nebo s traumatem. Na rozdíl od pachatelů jiných násilných trestných činů zůstávají pachatelé pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí obvykle aktivní až do vysokého věku, a pro děti tak představují trvalou hrozbu. S ohledem na výše uvedené lze účinné vyšetřování a stíhání trestných činů zahrnujících pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování dětí, jakož i  poskytovat vhodnou pomoc a podporu obětem zajistit jedině tehdy, pokud promlčecí lhůty umožňují obětem oznámit trestný čin během výrazně delší doby .

(31)

Oběti pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí často nejsou schopny trestný čin oznámit několik desetiletí po jeho spáchání, a to kvůli pocitům studu, viny a sebeobviňování, jež mohou souviset mimo jiné se společenským a kulturním stigmatem, jímž je pohlavní zneužívání stále obklopeno, s utajením, v němž k němu dochází, s výhružným nebo obviňujícím jednáním pachatele a/nebo s traumatem. Vzhledem ke své specifické zranitelnosti a vývojovým omezením nemusí děti plně chápat, že se jednalo o zneužití, zejména pokud byla pachatelem důvěryhodná dospělá osoba. V některých případech může trvat až do dospělosti než osoby, jež v dětství zažily pohlavní zneužívání, nabydou takové emocionální vyspělosti, aby rozpoznaly, že byly zneužívány, a pochopily dlouhodobé dopady zneužití. Po prožitém traumatu mohou oběti po řadu let jako způsob ochrany potlačovat nebo blokovat vzpomínky. Na rozdíl od pachatelů jiných násilných trestných činů zůstávají pachatelé pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí obvykle aktivní až do vysokého věku, a pro děti tak představují trvalou hrozbu. S ohledem na výše uvedené lze účinné vyšetřování a stíhání trestných činů zahrnujících pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování dětí, jakož i vhodnou pomoc a podporu obětem zajistit jedině tehdy, pokud budou zrušeny promlčecí lhůty .

(34)

Členské státy by měly vybízet všechny osoby, které vědí nebo mají podezření, že došlo k pohlavnímu vykořisťování nebo pohlavnímu zneužívání dítěte, k tomu, aby tyto skutečnosti oznámily příslušným orgánům. Zejména by členské státy měly zpřístupnit dětem informace týkající se možností, jak zneužití oznámit, a to i prostřednictvím linek pomoci. Za stanovení příslušných orgánů, jimž mohou být taková podezření oznámena, jsou odpovědné jednotlivé členské státy. Tyto příslušné orgány by se ve své činnosti neměly omezovat na ochranu dětí nebo na příslušné sociální služby. Požadavek, aby se podezření oznamovalo „v dobré víře“, by měl zabránit uplatňování příslušného ustanovení k tomu, aby jej bylo možné zneužívat k oznamování naprosto smyšlených nebo nepravdivých skutečností.

(34)

Členské státy by měly vybízet všechny osoby, které vědí nebo mají podezření, že došlo k pohlavnímu vykořisťování nebo pohlavnímu zneužívání dítěte, k tomu, aby tyto skutečnosti oznámily příslušným orgánům. Zejména by členské státy měly zpřístupnit dětem informace týkající se možností, jak zneužití oznámit, a to i prostřednictvím linek pomoci a prostřednictvím komunikačních platforem, které mladí lidé využívají nejčastěji . Za stanovení příslušných orgánů, jimž mohou být taková podezření oznámena, jsou odpovědné jednotlivé členské státy. Tyto příslušné orgány by se ve své činnosti neměly omezovat na ochranu dětí nebo na příslušné sociální služby. Požadavek, aby se podezření oznamovalo „v dobré víře“, by měl zabránit uplatňování příslušného ustanovení k tomu, aby jej bylo možné zneužívat k oznamování naprosto smyšlených nebo nepravdivých skutečností.

(34a)

Všichni odborníci – stálí nebo smluvní zaměstnanci – a dobrovolníci v úzkém kontaktu s dětmi by měli absolvovat povinnou odbornou přípravu, aby byli schopni rozpoznat zneužívání a učinit potřebné kroky k zajištění bezpečnosti dítěte. V rámci odborné přípravy by měli získat informace o tom, co se rozumí pohlavním zneužíváním dětí on-line a off-line, naučit se rozpoznávat známky zneužívání, jako jsou fyzická zranění, emocionální újma či změny chování, a získat přehled o tom, jakými prostředky lze tyto případy oznamovat.

(34b)

Členské státy by měly zajistit, aby stávající a nové postupy oznamování, mimo jiné prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, byly snadno přístupné, bezpečné, vhodné pro děti, důvěrné a bezplatné. S cílem usnadnit obětem přístup ke spravedlnosti, zejména v případě, že se obávají důsledků, pokud by trestný čin oznámily osobně, nebo pokud čelí jiným překážkám, které jim brání kontaktovat příslušné orgány přímo, by oběti měly mít možnost učinit oznámení prostřednictvím třetí osoby. Je třeba poskytnout odpovídající zdroje a pracovníky pro zajištění náležité podpory a péče a začlenit postupy oznamování do specializovaných mezioborových struktur pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí.

(35)

Měla by se změnit pravidla o soudní příslušnosti, aby se zajistilo, že pachatelé pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování dětí, kteří pocházejí z Unie, budou stíháni i tehdy, pokud se dopustí trestného činu mimo Unii, zejména v rámci tzv. sexuální turistiky. Pohlavní vykořisťování dětí v cestovním ruchu a turismu by mělo být chápáno jako pohlavní vykořisťování dětí páchané osobou či osobami, které z obvyklého místa svého pobytu vycestují do zahraničí, kde se dopouštějí pohlavního styku s dětmi. V případě, že je pohlavní vykořisťování dětí v cestovním ruchu a turismu provozováno za hranicemi Unie, by členské státy měly prostřednictvím dostupných vnitrostátních a mezinárodních nástrojů, včetně dvoustranných a mnohostranných smluv o vydávání, vzájemné pomoci či předávání trestního řízení, usilovat o prohlubování spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi s cílem bojovat proti sexuální turistice . Členské státy by měly podporovat otevřený dialog a komunikaci se zeměmi mimo Unii, aby bylo možné stíhat v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy pachatele, kteří vycestovávají z Unie za účelem pohlavního vykořisťování dětí v cestovním ruchu a turismu.

(35)

Měla by se změnit pravidla o soudní příslušnosti, aby se zajistilo, že pachatelé pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování dětí, kteří pocházejí z Unie, budou stíháni i tehdy, pokud se dopustí trestného činu mimo Unii, zejména v rámci tzv. sexuální turistiky. Pohlavní vykořisťování dětí v cestovním ruchu nebo turismu by mělo být chápáno jako pohlavní vykořisťování dětí páchané osobou či osobami, které z obvyklého místa svého pobytu vycestují do zahraničí, kde se dopouštějí pohlavního styku s dětmi a účastní trestných činů popsaných v této směrnici . V případě, že je pohlavní vykořisťování dětí v cestovním ruchu nebo turismu provozováno za hranicemi Unie, by členské státy měly prostřednictvím dostupných vnitrostátních a mezinárodních nástrojů, včetně dvoustranných a mnohostranných smluv o vydávání, vzájemné pomoci či předávání trestního řízení, usilovat o prohlubování spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi s cílem bojovat proti pohlavnímu vykořisťování dětí v zahraničí . Členské státy by měly podporovat otevřený dialog a komunikaci se zeměmi mimo Unii, aby bylo možné stíhat v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy pachatele, kteří vycestovávají z Unie za účelem pohlavního vykořisťování dětí v cestovním ruchu nebo turismu.

(36)

Měla by být přijata komplexní opatření na ochranu dětských obětí, která jsou v jejich nejlepším zájmu a zohledňují jejich potřeby. Účinná ochrana dětí vyžaduje celospolečenský přístup. Všechny příslušné orgány a služby by měly stavět dítě do centra svého úsilí a spolupracovat na ochraně a podpoře dítěte v jeho nejlepším zájmu. Nejpokročilejším příkladem přístupu ke spravedlnosti vstřícného k dětem a zabránění opakované viktimizaci je v současnosti model „Barnahus“, který poskytuje prostředí přizpůsobené dětem, kde pracují specialisté ze všech relevantních oborů. Příslušná ustanovení této směrnice vycházejí ze zásad tohoto modelu. Cílem modelu je zajistit, aby všechny děti účastnící se vyšetřování zneužívání dětí nebo pohlavního vykořisťování dětí mohly využívat kvalitního posouzení v zařízení přizpůsobeném dětem a služeb vhodné psychosociální podpory a ochrany dětí. Tato směrnice usiluje o zajištění toho, aby všechny členské státy tyto zásady dodržovaly, avšak nevyžaduje, aby se členské státy řídily modelem Barnahus jako takovým . V případech, kdy jsou pro účely vyšetřování trestného činu nezbytné lékařské prohlídky dítěte, například za účelem shromáždění důkazů o zneužívání, by měl být rozsah těchto prohlídek omezen na nezbytně nutné minimum, aby se omezila opakovaná traumatizace. Tato povinnost by neměla bránit provádění jiných lékařských vyšetření nezbytných pro blaho dítěte. Dětské oběti by měly mít snadný přístup k soudnictví vstřícnému k dětem, k právním prostředkům nápravy a k možnosti využívat opatření řešících střet zájmů, pokud k pohlavnímu zneužívání nebo pohlavnímu vykořisťování dítěte dochází v rodině. V případě, že by byl pro dítě v průběhu trestního vyšetřování či řízení určen zvláštní zástupce, může tuto úlohu plnit rovněž právnická osoba, instituce nebo orgán. Pokud svůj případ předloží příslušným orgánům, neměly by dětské oběti také podléhat sankcím ukládaným například podle vnitrostátních právních předpisů o prostituci. Dále by účast v trestním řízení neměla u těchto obětí vyvolávat pokud možno žádná další traumata v důsledku výslechů nebo vizuálního kontaktu s pachateli. Všechny orgány zapojené do řízení by měly absolvovat odbornou přípravu v oblasti soudnictví vstřícného k dětem. Schopnost dobře rozumět dětem a způsobu jejich chování pod tíhou traumatických zážitků pomůže zajistit vysokou kvalitu získávání důkazů a ulevit dětem od stresu při provádění nezbytných opatření. Pokud se dětské oběti účastní trestního řízení, měl by soud při vedení řízení plně zohlednit jejich věk a vyspělost a zajistit, aby řízení bylo pro dítě přístupné a srozumitelné.

(36)

Měla by být přijata komplexní opatření na ochranu dětských obětí, která jsou v jejich nejlepším zájmu a zohledňují jejich potřeby. Účinná ochrana dětí vyžaduje celospolečenský přístup. Všechny příslušné orgány a služby by měly stavět dítě do centra svého úsilí a spolupracovat na ochraně a podpoře dítěte v jeho nejlepším zájmu. Nejpokročilejším příkladem přístupu ke spravedlnosti vstřícného k dětem a zabránění opakované viktimizaci je v současnosti model „Barnahus“, který poskytuje prostředí přizpůsobené dětem, kde pracují specialisté ze všech relevantních oborů. Příslušná ustanovení této směrnice vycházejí ze zásad tohoto modelu. Cílem modelu je zajistit, aby všechny děti účastnící se vyšetřování zneužívání dětí nebo pohlavního vykořisťování dětí mohly využívat kvalitního posouzení v zařízení přizpůsobeném dětem a služeb vhodné psychosociální podpory a ochrany dětí. Tato směrnice usiluje o zajištění toho, aby všechny členské státy tyto zásady zaměřené na oběti dodržovaly a aby zřídily multidisciplinární systémy ochrany dětí pro poskytování účinné péče a právní podpory dětským obětem přizpůsobené jejich věku , avšak nevyžaduje, aby členské státy uplatňovaly model Barnahus jako takový . V případech, kdy jsou pro účely vyšetřování trestného činu nezbytné lékařské prohlídky dítěte, například za účelem shromáždění důkazů o zneužívání, by měl být rozsah těchto prohlídek omezen na nezbytně nutné minimum, aby se omezila opakovaná traumatizace. Tato povinnost by neměla bránit provádění jiných lékařských vyšetření nezbytných pro blaho dítěte. Dětské oběti by měly mít snadný přístup k soudnictví vstřícnému k dětem, k právním prostředkům nápravy a k možnosti využívat opatření řešících střet zájmů, pokud k pohlavnímu zneužívání nebo pohlavnímu vykořisťování dítěte dochází v rodině. V případě, že by byl pro dítě v průběhu trestního vyšetřování či řízení určen zvláštní zástupce, může tuto úlohu plnit rovněž právnická osoba, instituce nebo orgán. Pokud svůj případ předloží příslušným orgánům, neměly by dětské oběti také podléhat sankcím ukládaným například podle vnitrostátních právních předpisů o prostituci. Dále by účast v trestním řízení neměla u těchto obětí vyvolávat pokud možno žádná další traumata v důsledku výslechů nebo vizuálního kontaktu s pachateli. Všechny orgány zapojené do řízení by měly absolvovat odbornou přípravu v oblasti soudnictví vstřícného k dětem. Schopnost dobře rozumět dětem a způsobu jejich chování pod tíhou traumatických zážitků pomůže zajistit vysokou kvalitu získávání důkazů a ulevit dětem od stresu při provádění nezbytných opatření. Pokud se dětské oběti nebo dítě, které vystupuje jako svědek, účastní trestního řízení, měl by soud při vedení řízení plně zohlednit jejich věk a vyspělost a zajistit, aby řízení bylo pro dítě přístupné a srozumitelné. Prioritou by mělo být právo dítěte být vyslyšeno a smysluplně se účastnit, aby bylo zajištěno, že budou v průběhu celého procesu vyslyšeny a respektovány jeho názory.

(36a)

Je nezbytné, aby členské státy vybudovaly multidisciplinární struktury, které propojí odborné znalosti donucovacích orgánů, orgánů na ochranu dětí, zdravotnických pracovníků, pedagogů a odborníků na duševní zdraví. Tyto struktury by měly být koncipovány tak, aby byly schopny řešit vykořisťování on-line v celé jeho šíři, rychle a koordinovaně reagovat za účelem zjištění totožnosti, vyšetřování a stíhání pachatelů a zároveň chránit duševní zdraví obětí. Tyto struktury, které by měly vycházet z modelu Barnahus, by měly být podpořeny rozsáhlou odbornou přípravou, vzděláváním a profesním rozvojem pracovníků a měly by usnadnit zřizování středisek fyzické podpory. Měly by umožňovat, aby odborná péče o oběti a účast obětí na trestním řízení probíhaly na jednom místě, aby se zabránilo jejich opětovné traumatizaci. Vzhledem k holistickému a multidisciplinárnímu přístupu zaměřenému na potřeby dítěte tyto struktury představují nejúčinnější způsob podpory dětských obětí zneužívání. Prosazování norem modelu Barnahus má zásadní význam pro zajištění dobrého duševního zdraví a práv dětských obětí. V zájmu zajištění vyšší míry oznamování by měly být členské státy vybízeny k tomu, aby diverzifikovaly mechanismy oznamování s cílem zohlednit různé a stále se vyvíjející způsoby páchání trestných činů a potřeby a specifickou zranitelnost dětí.

(37)

Členské státy by měly poskytovat uzpůsobenou a komplexní krátkodobou a dlouhodobou pomoc dětským obětem. Jakákoli újma způsobená pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním dítěte je závažná a je třeba ji řešit co nejdříve po prvním kontaktu oběti s úřady. Okamžitá pomoc obětem před vyšetřováním trestného činu a trestním řízením i v jejich průběhu je nezbytná k omezení dlouhodobého traumatu spojeného s utrpěným zneužíváním. Aby se usnadnilo rychlé poskytování pomoci, včetně určení příslušných služeb podpory, měly by členské státy vydat pokyny a protokoly pro zdravotnické pracovníky, pedagogy a pracovníky sociálních služeb, včetně zaměstnanců linek pomoci. Vzhledem k povaze újmy způsobené pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním by měla být tato pomoc poskytována tak dlouho, jak je to nutné k fyzickému a psychickému zotavení dítěte, případně až do dospělosti. Je třeba uvážit možnost poskytovat pomoc a rady i rodičům, pečujícím osobám nebo opatrovníkům dětských obětí, pokud nejsou podezřelí ze spáchání příslušného trestného činu, aby mohli být těmto dětským obětem nápomocni po celou dobu trestního řízení.

(37)

Členské státy by měly poskytovat uzpůsobenou a komplexní krátkodobou a dlouhodobou pomoc dětským obětem a osobám, které zažily pohlavní zneužívání v dětství, bez ohledu na to, zda podaly formální oznámení. Osobami, které zažily pohlavní zneužívání v dětství, se rozumí všichni, kdo zažili pohlavní zneužívání jako děti, bez ohledu na jejich právní postavení a na to, zda byli právním systémem uznáni za oběť trestného činu . Jakákoli újma způsobená pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním dítěte je závažná a je třeba ji řešit co nejdříve po prvním kontaktu oběti s úřady. Okamžitá pomoc obětem před vyšetřováním trestného činu a trestním řízením i v jejich průběhu je nezbytná k omezení dlouhodobého traumatu spojeného s utrpěným zneužíváním. Aby se usnadnilo rychlé poskytování pomoci, včetně určení příslušných služeb podpory, měly by členské státy vydat pokyny a protokoly pro zdravotnické pracovníky, pedagogy a pracovníky sociálních služeb, včetně zaměstnanců linek pomoci. Vzhledem k povaze újmy způsobené pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním by měla být tato pomoc poskytována tak dlouho, jak je to nutné k fyzickému a psychickému zotavení dítěte, případně až do dospělosti. Je třeba uvážit možnost poskytovat pomoc a rady i rodičům, pečujícím osobám nebo opatrovníkům dětských obětí, pokud nejsou podezřelí ze spáchání příslušného trestného činu, aby mohli být těmto dětským obětem nápomocni po celou dobu trestního řízení.

(39)

Práva obětí v trestním řízení, včetně práva na ochranu a odškodnění a práva na rozhodnutí o odškodnění ze strany pachatele, jsou stanovena ve směrnici 2012/29/EU. Návrh na revizi směrnice o právech obětí stanoví cílené změny práv všech obětí. Kromě práv stanovených uvedenou směrnicí by dětem, které jsou oběťmi pohlavního zneužívání, pohlavního vykořisťování a materiálů pohlavního zneužívání dětí, měl být umožněn přístup k právní pomoci a v souladu s postavením oběti v příslušném právním řádu rovněž k právnímu zastupování, a to mimo jiné za účelem uplatnění nároku na odškodnění. Tuto právní pomoc a právní zastupování mohou také poskytovat příslušné orgány za účelem uplatňování nároku na odškodnění od státu. Právní pomoc má obětem umožnit přístup k informacím a zajistit, že se jim dostane rady o různých možnostech, které jsou jim k dispozici. Právní pomoc by měla poskytovat osoba, která absolvovala příslušnou právní odbornou přípravu, přičemž se nemusí nutně jednat o právníka. Právní pomoc a, v souladu s postavením oběti v příslušném právním řádu, právní zastoupení by měly být poskytovány bezplatně, a to alespoň v případě, že oběť nemá dostatečné finanční prostředky, a způsobem, který je v souladu s vnitrostátními postupy členských států.

(39)

Práva obětí v trestním řízení, včetně práva na ochranu a odškodnění a práva na rozhodnutí o odškodnění ze strany pachatele a jakékoliv organizace odpovědné za pohlavní zneužívání a vykořisťování dítěte , jsou stanovena ve směrnici 2012/29/EU. Návrh na revizi směrnice o právech obětí stanoví cílené změny práv všech obětí. Kromě práv stanovených uvedenou směrnicí by dětem, které jsou oběťmi pohlavního zneužívání, pohlavního vykořisťování a materiálů pohlavního zneužívání dětí, měl být umožněn přístup k právní pomoci a v souladu s postavením oběti v příslušném právním řádu rovněž k právnímu zastupování, a to mimo jiné za účelem uplatnění nároku na odškodnění. Tuto právní pomoc a právní zastupování mohou také poskytovat příslušné orgány za účelem uplatňování nároku na odškodnění od státu. Právní pomoc má obětem umožnit přístup k informacím a zajistit, že se jim dostane rady o různých možnostech, které jsou jim k dispozici. Právní pomoc by měla poskytovat osoba, která absolvovala příslušnou právní odbornou přípravu, přičemž se nemusí nutně jednat o právníka. Právní pomoc a, v souladu s postavením oběti v příslušném právním řádu, právní zastoupení by měly být poskytovány bezplatně, a to alespoň v případě, že oběť nemá dostatečné finanční prostředky, a způsobem, který je v souladu s vnitrostátními postupy členských států. Právo obětí na odškodnění by nemělo podléhat promlčecí lhůtě.

(40)

V zajišťování prevence a pomoci obětem a v plnění povinností podle této směrnice by členské státy mělo podporovat Středisko EU pro prevenci a potírání pohlavního zneužívání dětí (dále jen „středisko EU“) , zřízené nařízením […/…/EU (16), kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu]. Středisko by mělo usnadňovat výměnu osvědčených postupů v Unii i mimo ni. Mělo by podporovat dialog mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem pomáhat při vývoji nejmodernějších programů prevence. Středisko EU by navíc mělo být přínosem pro podporu fakticky podložené politiky v oblasti prevence a pomoci obětem díky jeho spolupráci s členskými státy a účasti na standardizaci shromažďování údajů souvisejících s pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním dětí v celé Unii. Členské státy by měly zřídit vnitrostátní orgány nebo rovnocenné subjekty podle toho, co budou považovat za nejvhodnější podle své vnitřní organizace, a zohlednit přitom to, že je třeba vytvořit strukturu minimálního rozsahu se stanovenými úkoly, která bude schopna posuzovat trendy v oblasti pohlavního zneužívání dětí, shromažďovat statistiky, měřit výsledky opatření v oblasti prevence a potírání pohlavního zneužívání dětí a pravidelně podávat o těchto trendech, statistikách a výsledcích zprávy. Tyto vnitrostátní orgány by měly sloužit jako vnitrostátní kontaktní místa a měly by při své práci zaujmout integrovaný přístup, který zahrnuje mnoho zúčastněných stran. Dále by členské státy měly na vnitrostátní úrovni zavést nezbytné mechanismy zajišťující účinnou koordinaci a spolupráci mezi všemi příslušnými veřejnými a soukromými subjekty při vypracovávání a provádění opatření v oblasti prevence a potírání pohlavního zneužívání dětí on-line i off-line, jakož i napomáhat spolupráci se střediskem EU a Komisí.

(40)

V zajišťování prevence a pomoci obětem a v plnění povinností podle této směrnice by členské státy mělo podporovat Středisko EU pro ochranu dětí (dále jen „středisko EU“) zřízené nařízením […/…/EU (16), kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu] . Stanovení těchto pravidel a bezodkladné zřízení střediska EU má zásadní význam pro zefektivnění a posílení četných snah o předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu v celé Unii . Středisko by mělo usnadňovat výměnu osvědčených postupů v Unii i mimo ni. Mělo by podporovat dialog mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem pomáhat při vývoji nejmodernějších programů prevence. Středisko EU by navíc mělo být přínosem pro podporu fakticky podložené politiky v oblasti prevence a pomoci obětem díky jeho spolupráci s členskými státy a účasti na standardizaci shromažďování údajů souvisejících s pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním dětí v celé Unii. Členské státy by měly zřídit vnitrostátní orgány nebo rovnocenné subjekty podle toho, co budou považovat za nejvhodnější podle své vnitřní organizace, a zohlednit přitom to, že je třeba vytvořit strukturu minimálního rozsahu se stanovenými úkoly, která bude schopna posuzovat trendy v oblasti pohlavního zneužívání dětí, shromažďovat statistiky, měřit výsledky opatření v oblasti prevence a potírání pohlavního zneužívání dětí a pravidelně podávat o těchto trendech, statistikách a výsledcích zprávy. Tyto vnitrostátní orgány by měly sloužit jako vnitrostátní kontaktní místa a měly by při své práci zaujmout integrovaný přístup, který zahrnuje mnoho zúčastněných stran. Dále by členské státy měly na vnitrostátní úrovni zavést nezbytné mechanismy zajišťující účinnou koordinaci a spolupráci mezi všemi příslušnými veřejnými a soukromými subjekty při vypracovávání a provádění opatření v oblasti prevence a potírání pohlavního zneužívání dětí on-line i off-line, jakož i napomáhat spolupráci se střediskem EU a Komisí. Vzhledem k tomu, že středisko EU je zřízeno nařízením [../../EU, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu], měla by se všechna ustanovení této směrnice, která na něj odkazují, použít ode dne vstupu uvedeného nařízení v platnost.

(42)

Členské státy by měly přijmout opatření, která jim umožní předcházet aktivitám souvisejícím s propagací pohlavního zneužívání dětí a pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí v cestovním ruchu a turismu nebo tyto aktivity zakázat. Uvažovat lze o různých preventivních opatřeních, jako je vypracování a prosazování kodexu chování a samoregulačních mechanismů v odvětví cestovního ruchu, vytvoření etického kodexu nebo „známek kvality“ nebo vypracování přímé strategie pro organizace působící v odvětví cestovního ruchu, aby mohly bojovat proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí v cestovním ruchu a turismu. Členské státy by měly využívat nástroje, které mají k dispozici podle práva EU, vnitrostátního práva a mezinárodních dohod k předcházení pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí v cestovním ruchu a turismu směřujících přes jejich území nebo na toto území, zejména tím, že po obdržení příslušných informací ze třetích zemí přijmou vhodná opatření, jako je provedení dalších kontrol nebo vydání rozhodnutí o odepření vstupu ve smyslu nařízení (EU) 2018/1861 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol (17).

(42)

Členské státy by měly přijmout opatření, která jim umožní předcházet aktivitám souvisejícím s propagací pohlavního zneužívání dětí a pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí v cestovním ruchu nebo turismu nebo tyto aktivity zakázat. Uvažovat lze o různých preventivních opatřeních, jako je vypracování a prosazování kodexu chování a samoregulačních mechanismů v odvětví cestovního ruchu, vytvoření etického kodexu nebo „známek kvality“ nebo vypracování přímé strategie pro organizace působící v odvětví cestovního ruchu, aby mohly bojovat proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí v cestovním ruchu nebo turismu. Členské státy by měly využívat nástroje, které mají k dispozici podle práva EU, vnitrostátního práva a mezinárodních dohod k předcházení pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí v cestovním ruchu nebo turismu směřujících přes jejich území nebo na toto území, zejména tím, že po obdržení příslušných informací ze třetích zemí přijmou vhodná opatření, jako je provedení dalších kontrol nebo vydání rozhodnutí o odepření vstupu ve smyslu nařízení (EU) 2018/1861 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol (17).

(43)

Členské státy by prostřednictvím informačních nebo osvětových kampaní zaměřených mimo jiné na rodiče a pečující osoby i na společnost obecně, jakož i výzkumných a vzdělávacích programů měly zavést nebo posílit politiky pro prevenci pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, včetně odrazujících opatření a opatření na snížení poptávky, která podporuje všechny formy pohlavního vykořisťování dětí, a opatření na snižování rizika, že se děti stanou oběťmi. V rámci takových iniciativ by měly členské státy prosazovat práva dítěte. Zvláštní péče by měla být věnována zajištění toho, aby osvětové kampaně určené dětem byly vhodné pro děti a byly snadno srozumitelné a uzpůsobené zvláštním potřebám dětí různých věkových skupin, včetně dětí předškolního věku. Preventivní opatření by měla k jevu pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí zaujmout holistický přístup tím, že se zaměří na jeho on-line i off-line rozměr a zmobilizují všechny příslušné zúčastněné strany. Zejména pokud jde o on-line rozměr, měla by opatření zahrnovat rozvoj digitální gramotnosti včetně kritického pohledu na digitální svět, aby tak uživatelům pomohla při identifikaci pokusů o pohlavní zneužívání dětí on-line a při jejich řešení, jakož i při vyhledávání podpory a prevenci páchání těchto činů. Zvláštní pozornost by měla být věnována prevenci pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, o něž není pečováno v kontextu rodinné péče, nýbrž ve skupinovém zařízení. Zvážit je třeba také zřízení specializovaných linek důvěry či horkých linek, nejsou-li dosud zavedeny.

(43)

Členské státy by prostřednictvím informačních nebo osvětových kampaní zaměřených mimo jiné na rodiče , dobrovolníky, pečující osoby , učitele, vychovatele, odborníky v oblasti ochrany dětí, odborníky v oblasti sociální a rodinné péče, školitele, kouče, právníky, soudce pro věci rodinné, policisty v přímém výkonu služby, zdravotnické pracovníky, vedoucí představitele náboženských komunit i na společnost obecně, jakož i výzkumných a vzdělávacích programů , včetně sexuální výchovy, měly zavést nebo posílit politiky pro prevenci pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, včetně odrazujících opatření a opatření na snížení poptávky, která podporuje všechny formy pohlavního vykořisťování dětí, a opatření na snižování rizika, že se děti stanou oběťmi. V rámci takových iniciativ by měly členské státy prosazovat práva dítěte. Zvláštní péče by měla být věnována zajištění toho, aby osvětové kampaně určené dětem byly vhodné pro děti a byly snadno srozumitelné a uzpůsobené zvláštním potřebám dětí různých věkových skupin, včetně dětí předškolního věku a  dětí, které jsou obzvláště zranitelné, jako jsou děti s mentálním, kognitivním, smyslovým nebo tělesným postižením, děti v kontextu migrace, ať už bez doprovodu nebo s doprovodem, nebo děti, které nesplňují obvyklé normy týkající se sexuální orientace, genderové identity a vyjádření nebo pohlavních znaků . Preventivní opatření by měla k jevu pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí zaujmout holistický přístup tím, že se zaměří na jeho on-line i off-line rozměr a zmobilizují všechny příslušné zúčastněné strany. Zejména pokud jde o on-line rozměr, měla by opatření zahrnovat rozvoj digitální gramotnosti včetně kritického pohledu na digitální svět, aby tak uživatelům pomohla při identifikaci pokusů o pohlavní zneužívání dětí on-line a při jejich řešení, jakož i při vyhledávání podpory a prevenci páchání těchto činů. Zvláštní pozornost by měla být věnována prevenci pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, o něž není pečováno v kontextu rodinné péče, nýbrž ve skupinovém zařízení. Zvážit je třeba také zřízení specializovaných linek důvěry či horkých linek, nejsou-li dosud zavedeny. Děti by prostřednictvím těchto kanálů měly mít možnost získat informace a poradenství týkající se trestných činů uvedených v článcích 3 až 8b.

(43a)

Členské státy by měly zajistit, aby donucovací orgány vyšetřovaly pokusy o navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům bez zbytečného prodlení a aby případy, kdy jsou obětí těchto pokusů o kontakt děti, byly účinně postoupeny příslušným službám podpory, které jim poskytnou pomoc a ochranu.

(45)

Organizace jednající ve veřejném zájmu v oblasti boje proti pohlavnímu zneužívání dětí, jako jsou členové sítě horkých linek INHOPE, působí již řadu let v několika členských státech, kde spolupracují s donucovacími orgány a poskytovateli služeb v zájmu usnadnění procesu odstraňování a oznamování materiálů pohlavního zneužívání dětí on-line. Tato činnost omezuje šíření nezákonných materiálů na internetu, čímž přispívá k boji proti opakované viktimizaci, a může předávat donucovacím orgánům důkazy o spáchaných trestných činech. Právní rámec, v němž tyto organizace působí, se však v jednotlivých členských státech značně liší a je často nedostatečný, jelikož nezahrnuje určení úkolů, které jsou tyto organizace oprávněny vykonávat, a příslušné podmínky. Členské státy by měly mít možnost udělit těmto organizacím oprávnění k provádění příslušných úkolů, a zejména zpracovávat materiály pohlavního zneužívání dětí, přičemž v takovém případě by toto zpracování nemělo být považováno za „protiprávní“. Takováto oprávnění jsou podporována, neboť zvyšují právní jistotu, maximalizují synergie mezi vnitrostátními orgány a dalšími subjekty zapojenými do boje proti pohlavnímu zneužívání dětí a podporují práva obětí prostřednictvím odstraňování materiálů pohlavního zneužívání dětí z veřejné digitální sféry.

(50)

Tam, kde je to vzhledem k nebezpečnosti pachatele či možnému riziku opakování trestného činu vhodné, by se mělo pachatelům trestných činů, kteří byli odsouzeni, dočasně nebo trvale zabránit alespoň ve výkonu profesních činností zahrnujících přímý a pravidelný kontakt s dětmi nebo vykonávaných v rámci organizací, které pracují pro děti, či organizací jednajících ve veřejném zájmu v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí. Zaměstnavatelé by si měli při náboru osoby na pracovní místo, jehož náplň zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, vyžádat informace o dosavadních odsouzeních za sexuálně motivované trestné činy spáchané na dětech zaznamenaných v rejstříku trestů nebo o platných zákazech činnosti. Pro účely této směrnice by za zaměstnavatele měly být považovány i osoby, které provozují organizaci vykonávající dobrovolnickou práci v oblasti dozoru nad dětmi nebo péče o ně, pokud tato práce zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, včetně komunitního prostředí, jako jsou školy, nemocnice, služby sociální péče, sportovní kluby nebo náboženské komunity. Způsob, jakým mají být tyto informace podávány, zda je má například zpřístupnit dotčená osoba, jakož i přesný obsah těchto informací a definice organizovaných dobrovolnických činností a přímého a pravidelného kontaktu s dětmi by měly být stanoveny v souladu s vnitrostátním právem. Informace předávané mezi příslušnými orgány by však měly obsahovat alespoň všechny relevantní záznamy uložené kterýmkoli členským státem v jeho vnitrostátních rejstřících trestů a všechny relevantní záznamy, které je možné snadno získat od třetích zemí, jako jsou informace, jež lze získat od Spojeného království pomocí kanálu zřízeného podle části třetí hlavy IX Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (19).

(50)

Tam, kde je to vzhledem k nebezpečnosti pachatele či možnému riziku opakování trestného činu vhodné, by se mělo pachatelům trestných činů, kteří byli odsouzeni, dočasně nebo trvale zabránit alespoň ve výkonu profesních a  dobrovolnických činností zahrnujících přímý a pravidelný kontakt s dětmi nebo vykonávaných v rámci organizací, které pracují pro děti, či organizací jednajících ve veřejném zájmu v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí. Zaměstnavatelé by si měli při náboru osoby na pracovní místo, jehož náplň zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, vyžádat informace o dosavadních odsouzeních za sexuálně motivované trestné činy spáchané na dětech zaznamenaných v rejstříku trestů nebo o platných zákazech činnosti. Pro účely této směrnice by za zaměstnavatele měly být považovány i osoby, které provozují organizaci vykonávající dobrovolnickou práci v oblasti dozoru nad dětmi nebo péče o ně, pokud tato práce zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, včetně komunitního prostředí, jako jsou školy, nemocnice, služby sociální péče, sportovní kluby nebo náboženské komunity. Způsob, jakým mají být tyto informace podávány, zda je má například zpřístupnit dotčená osoba, jakož i přesný obsah těchto informací a definice organizovaných dobrovolnických činností a přímého a pravidelného kontaktu s dětmi by měly být stanoveny v souladu s vnitrostátním právem. Informace předávané mezi příslušnými orgány by však měly obsahovat alespoň všechny relevantní záznamy uložené kterýmkoli členským státem v jeho vnitrostátních rejstřících trestů a všechny relevantní záznamy, které je možné snadno získat od třetích zemí, jako jsou informace, jež lze získat od Spojeného království pomocí kanálu zřízeného podle části třetí hlavy IX Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (19).

(52)

Pokud jde o informace, které nejsou zaznamenány v ECRIS nebo v něm nebudou k dispozici, dokud nebude v plné míře prováděno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 (20), jako například informace týkající se státních příslušníků třetích zemí, kteří se dopustili protiprávního jednání, měly by členské státy poskytovat zaměstnavatelům, kteří provádějí nábor na pracovní místo, jehož náplň zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, všechny relevantní informace s využitím jiných kanálů. Cílem této směrnice není harmonizace pravidel týkajících se souhlasu dotyčné osoby při sdělování informací z rejstříku trestů, tj. zda její souhlas je či není vyžadován. Bez ohledu na to, zda je nebo není podle vnitrostátního práva tento souhlas vyžadován, neukládá tato směrnice žádnou novou povinnost měnit v tomto směru vnitrostátní právo a postupy.

(52)

Pokud jde o informace, které nejsou zaznamenány v  Evropském informačním systému rejstříků trestů ( ECRIS ) nebo v něm nebudou k dispozici, dokud nebude v plné míře prováděno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, jako například informace týkající se státních příslušníků třetích zemí, kteří se dopustili protiprávního jednání, měly by členské státy poskytovat zaměstnavatelům, kteří provádějí nábor na pracovní místo, jehož náplň zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, všechny relevantní informace s využitím jiných kanálů. Cílem této směrnice není harmonizace pravidel týkajících se souhlasu dotyčné osoby při sdělování informací z rejstříku trestů, tj. zda její souhlas je či není vyžadován. Bez ohledu na to, zda je nebo není podle vnitrostátního práva tento souhlas vyžadován, neukládá tato směrnice žádnou novou povinnost měnit v tomto směru vnitrostátní právo a postupy. (20)

(2a)

„souhlasem“ jakýkoli svobodný, informovaný, jasný a jednoznačný projev souhlasu se sexuální aktivitou, který dá dítě, jež dosáhlo věku pohlavní dospělosti, pokud byl souhlas dán jak výsledek svobodné vůle dítěte posuzované v kontextu panujících okolností;

a)

jakýkoli materiál, který zobrazuje dítě, které se účastní skutečného nebo předstíraného jednoznačně sexuálního jednání,

a)

jakýkoli materiál, který znázorňuje dítě, které se účastní skutečného nebo předstíraného jednoznačně sexuálního jednání,

b)

jakékoli zobrazení pohlavních orgánů dítěte k prvotně sexuálním účelům,

b)

jakékoli ztvárnění intimních částí těla dítěte jakýmikoli prostředky k prvotně sexuálním účelům;

c)

jakýkoli materiál, který zobrazuje osobu se vzhledem dítěte, která se účastní skutečného nebo předstíraného jednoznačně sexuálního jednání, nebo každé zobrazení pohlavních orgánů osoby se vzhledem dítěte k prvotně sexuálním účelům;

c)

jakýkoli materiál, který znázorňuje osobu se vzhledem dítěte, která se účastní skutečného nebo předstíraného jednoznačně sexuálního jednání, nebo každé zobrazení intimních částí těla osoby se vzhledem dítěte k prvotně sexuálním účelům;

d)

realistické obrázky, reprodukce nebo ztvárnění dítěte, které se účastní jednoznačně sexuálního jednání, nebo pohlavních orgánů dítěte k prvotně sexuálním účelům;

d)

jakékoli realistické obrázky, falešné fotografie, reprodukce nebo vyobrazení dítěte, které se podílí na sexuálně explicitním jednání, nebo intimních částí těla dítěte k prvotně sexuálním účelům , bez ohledu na způsob vytvoření nebo manipulace, včetně využití umělé inteligence, deep fake technologií nebo prostředí rozšířené, prodloužené a virtuální reality ;

e)

jakýkoli materiál, bez ohledu na jeho formu, jehož účelem je poskytovat rady, pokyny nebo návod, jak s e dopouštět pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování dětí nebo navazování kontaktu s dětmi ;

e)

jakýkoli materiál, bez ohledu na jeho formu, jehož účelem je poskytovat rady, pokyny nebo návod, jak spáchat kterýkoli z trestných činů uvedených v článcích 3 až 8b, včetně pokynů týkajících se systémů umělé inteligence ;

(4)

„vykořisťováním dětí v prostituci“ zneužívání dítěte k sexuálním praktikám, kdy jsou dítěti za jeho účast na sexuálních praktikách poskytovány či slibovány peníze nebo jiné odměny či výhody bez ohledu na to, zda je tato platba, slib nebo výhoda poskytována dítěti či třetí straně;

(4)

„vykořisťováním dětí v prostituci“ zneužívání dítěte k sexuálním praktikám, kdy jsou dítěti za jeho účast na sexuálních praktikách poskytovány či slibovány peníze nebo jiné odměny , zisky, výhody , prospěch nebo protihodnota bez ohledu na to, zda je tato platba, slib , zisk, výhoda , prospěch nebo protihodnota poskytována dítěti či třetí straně;

(5)

„představením s pohlavním zneužíváním dětí“ živé vystoupení určené určitému publiku, a to i prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, při němž jsou představovány:

(5)

„představením s pohlavním zneužíváním dětí“ živé vystoupení určené určitému publiku složenému z jedné nebo více osob , a to i prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, při němž jsou představovány:

a)

dítě, které se účastní skutečného nebo předstíraného jednoznačně sexuálního jednání, nebo

a)

dítě, které se účastní skutečného nebo předstíraného jednoznačně sexuálního aktu nebo jednání, nebo

b)

pohlavní orgány dítěte k prvotně sexuálním účelům;

b)

intimní části těla dítěte k prvotně sexuálním účelům;

(8)

„vrstevníky“ osoby podobného věku i stupně duševního a tělesného vývoje či zralosti.

(8)

„vrstevníky“ osoby podobného věku i stupně duševního a tělesného vývoje a zralosti.

a)

dochází ke zneužití důvěry, autority nebo vlivu vyplývajících ze vztahu pachatele k dítěti, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně  deset let, nedosáhlo-li dítě věku pohlavní dospělosti, a odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně šest let, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo, nebo

a)

dochází ke zneužití důvěry, autority nebo vlivu vyplývajících ze vztahu pachatele k dítěti, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně  dvanáct let, nebo

b)

dochází ke zneužití zvlášť zranitelného postavení dítěte, zejména pokud se jedná o dítě s mentálním či tělesným postižením či dítě ve stavu závislosti, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně  deset let, nedosáhlo-li dítě věku pohlavní dospělosti, a odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně šest let, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo, nebo

b)

dochází ke zneužití zvlášť zranitelného postavení dítěte, zejména pokud se jedná o dítě s mentálním , kognitivním, smyslovým či tělesným postižením či dítě ve stavu závislosti, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dvanáct let, nebo

c)

je k nim použito nátlaku, násilí nebo pohrůžek, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně  12 let , nedosáhlo-li dítě věku pohlavní dospělosti, a odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně sedm let, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo.

c)

je k nim použito nátlaku, síly, fyzického nebo psychického násilí , vydírání nebo jiných pohrůžek, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 14 let ;

ba)

zapříčinění toho, že se dítě, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, účastní jakéhokoli aktu spočívajícího ve vaginální, anální nebo orální penetraci sexuální povahy, a to jakoukoli částí těla nebo předmětem.

a)

aktem, k němuž nebyl dán souhlas, se rozumí akt provedený bez dobrovolného souhlasu dítěte jako výsledku svobodné vůle dítěte posuzované v kontextu panujících okolností , nebo není-li dítě schopno vyjádřit svobodnou vůli z důvodu existence okolností uvedených v odstavci 5 nebo z důvodu jiných okolností, včetně tělesného či mentálního stavu dítěte, jako je stav bezvědomí, intoxikace, zamrznutí, nemoc nebo ublížení na těle;

a)

aktem, k němuž nebyl dán souhlas, se rozumí akt provedený bez souhlasu dítěte, nebo není-li dítě schopno vyjádřit svobodnou vůli z důvodu existence okolností uvedených v odstavci 5 nebo z důvodu jiných okolností, včetně tělesného či mentálního stavu dítěte, jako je stav bezvědomí, spánek, intoxikace, překvapení, zamrznutí, nemoc nebo ublížení na těle;

c)

absence souhlasu nemůže být vyvrácena výhradně tvrzením, že dítě mlčelo, neprojevilo verbální či fyzický vzdor, nebo na základě jeho sexuálního chování v minulosti.

c)

absence souhlasu nemůže být vyvrácena tvrzením, že dítě mlčelo, neprojevilo verbální či fyzický vzdor, nebo na základě jeho sexuálního chování v minulosti či v současnosti nebo jakéhokoli minulého či současného vztahu s pachatelem .

a)

přijímat a analyzovat oznámení o materiálech, u nichž je podezření na pohlavní zneužívání dětí, učiněná oběťmi, uživateli internetu nebo jinými organizacemi jednajícími ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí;

a)

(Netýká se českého znění.)

b)

neprodleně vyrozumět příslušný donucovací orgán členského státu, v němž je materiál hostován, o oznámeném nezákonném obsahu;

b)

(Netýká se českého znění.)

c)

spolupracovat s organizacemi, které jednají ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí a které jsou oprávněny přijímat oznámení o materiálech podle písmene a), u nichž je podezření na pohlavní zneužívání dětí, v členském státě nebo třetí zemi, kde je materiál hostován;

c)

(Netýká se českého znění.)

d)

vyhledávat v hostingových službách veřejně přístupné materiály za účelem odhalování šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí s využitím oznámení o materiálech podle písmene a), u nichž je podezření na pohlavní zneužívání dětí, nebo na žádost oběti.

d)

(Netýká se českého znění.)

da)

spolupracovat přímo s poskytovateli služeb informační společnosti usazenými v členském státě, v němž jsou usazeny organizace jednající ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí, v rámci mechanismů pro oznamování protiprávního obsahu a přijímání opatření, mimo jiné při odstraňování obsahu nebo znemožňování přístupu k němu a při oznamování podezření na trestné činy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065, s povolením příslušného vnitrostátního donucovacího orgánu.

a)

navrhne-li prostřednictvím informačních a komunikačních technologií on-line nebo osobní setkání dítěti s cílem spáchat některý z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 4, 5, 6 a 7 a čl. 5 odst. 6 a učiní-li po tomto návrhu konkrétní kroky vedoucí k tomuto setkání, trestá se tento návrh odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok;

a)

navrhne-li , mimo jiné prostřednictvím informačních a komunikačních technologií ,  on-line nebo osobní setkání dítěti s cílem spáchat některý z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 4, 5, 6 a 7 , článku 4 a čl. 5 odst. 6 a učiní-li po tomto návrhu konkrétní kroky , které by mohly vést k tomuto setkání, trestá se tento návrh odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok;

a)

trestný čin byl spáchán na dítěti ve zvlášť zranitelné situaci, například na dítěti s mentálním či tělesným postižením či dítěti ve stavu závislosti nebo ve stavu tělesné či mentální nezpůsobilosti;

a)

trestný čin byl spáchán na dítěti ve zvlášť zranitelné situaci, například na dítěti nízkého věku, na dítěti s  mentálním , duševním, smyslovým nebo tělesným postižením , které bylo zbaveno osobní svobody nebo jehož osobní svoboda je omezena, v situaci závislosti nebo ve stavu tělesné či mentální nezpůsobilosti;

ha)

pachatel se vydával za nezletilou osobu nebo vrstevníka;

ja)

trestný čin byl motivován jedním nebo několika z důvodů chráněných podle článku 21 Listiny základních práv Evropské unie.

fa)

existuje-li na tom veřejný zájem, zveřejnění celku nebo části soudního rozhodnutí, které se týká spáchaného trestného činu a uložených sankcí nebo opatření, aniž jsou dotčena pravidla ochrany soukromí a osobních údajů.

a)

nejméně 20 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, za které je podle této směrnice možno uložit trest s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky;

b)

nejméně 25 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, za které je podle této směrnice možno uložit trest s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let;

c)

nejméně 30 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, za které je podle této směrnice možno uložit trest s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.

a)

nejméně 20 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, za které je podle této směrnice možno uložit trest s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky;

b)

nejméně 25 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, za které je podle této směrnice možno uložit trest s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let;

c)

nejméně 30 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, za které je podle této směrnice možno uložit trest s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.

a)

zřízení specializovaných linek pomoci a horkých linek, mimo jiné čísla 116 000 ;

b)

jmenování pracovníků pro ochranu dětí, kteří jsou speciálně vyškoleni k přijímání, posuzování a oznamování podezření na pohlavní zneužívání a vykořisťování dětí.

a)

výslechy dětských obětí proběhly bez zbytečného prodlení poté, co byly skutečnosti předloženy příslušným orgánům;

a)

výslechy dětských obětí, nebo případně dítěte, které vystupuje jako svědek , proběhly bez zbytečného prodlení poté, co byly skutečnosti předloženy příslušným orgánům;

b)

výslechy dětských obětí proběhly v prostorách k tomuto účelu určených nebo upravených;

b)

výslechy dětských obětí, případně dítěte, které vystupuje jako svědek, proběhly v prostorách k tomuto účelu určených nebo upravených;

c)

výslechy dětských obětí byly prováděny odborníky vyškolenými k tomuto účelu nebo s jejich pomocí;

c)

výslechy dětských obětí, případně dítěte, které vystupuje jako svědek, byly prováděny odborníky vyškolenými k tomuto účelu nebo s jejich pomocí;

d)

pokud je to možné a v případě potřeby vedly všechny výslechy určité dětské oběti tytéž osoby;

d)

pokud je to možné a v případě potřeby vedly všechny výslechy určité dětské oběti tytéž osoby, nebo případně dítěte, které vystupuje jako svědek ;

f)

dětská oběť mohla být doprovázena svým právním zástupcem, nebo případně dospělou osobou podle svého výběru, pokud nebylo v souvislosti s touto osobou přijato odůvodněné rozhodnutí v opačném smyslu;

f)

dětská oběť, nebo případně dítě, které vystupuje jako svědek, mohla být doprovázena svým právním zástupcem, nebo případně dospělou osobou podle svého výběru, pokud nebylo v souvislosti s touto osobou přijato odůvodněné rozhodnutí v opačném smyslu;

b)

dětská oběť může být vyslýchána v soudní síni, aniž by byla přítomna, především s využitím vhodných komunikačních technologií.

b)

dětská oběť, nebo případně dítě, které vystupuje jako svědek, může být vyslýchána v soudní síni, aniž by byla přítomna, především s využitím vhodných komunikačních technologií.

a)

nejméně 20 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, které je možno podle této směrnice trestat odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky;

b)

nejméně 25 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, které je možno podle této směrnice trestat odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let;

c)

nejméně 30 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, které je možno podle této směrnice trestat odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.

a)

nejméně 20 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, které je možno podle této směrnice trestat odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky;

b)

nejméně 25 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, které je možno podle této směrnice trestat odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let;

c)

nejméně 30 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, které je možno podle této směrnice trestat odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.

a)

šíření materiálů propagujících možnost spáchat některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 8 a

b)

organizování cest, ať pro komerční, nebo jiné účely, pro třetí osoby za účelem spáchání některého z trestných činů uvedených v článcích 3, 4 a 5.

a)

specializované činnosti odborné přípravy a zvyšování povědomí zaměstnanců pracujících v tomto prostředí;

a)

specializované činnosti odborné přípravy a zvyšování povědomí zaměstnanců, konzultantů a dobrovolníků, kteří pracují v úzkém kontaktu s dětmi, včetně toho, jak předcházet pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí, jak takové případy identifikovat a jak v těchto situacích zajistit genderově citlivý a věku přiměřený přístup a péči s důrazem na prožité trauma;

b)

specializované pokyny, interní protokoly a normy určující osvědčené postupy, jako je zavedení mechanismů dohledu a odpovědnosti týkajících se zaměstnanců pracujících v tomto prostředí, kteří jsou v úzkém kontaktu s dětmi;

b)

povinné politiky zaměřené na ochranu dětí, specializované pokyny, interní protokoly a normy určující osvědčené postupy, jako je zavedení mechanismů dohledu a odpovědnosti týkajících se zaměstnanců pracujících v tomto prostředí, kteří jsou v úzkém kontaktu s dětmi;

c)

vytvoření bezpečných prostorů vedených specializovaným a náležitě vyškoleným personálem, kde mohou děti, rodiče, pečující osoby a členové komunity oznámit nevhodné chování.

c)

vytvoření bezpečných a  přístupných prostorů vedených specializovaným a náležitě vyškoleným personálem, kde mohou děti, rodiče, pečující osoby a členové komunity oznámit nevhodné chování.

ca)

vytvoření linek pomoci, online chatů nebo jiných snadno dostupných kanálů provozovaných náležitě vyškoleným personálem, kde mohou děti získat informace a poradenství ohledně trestných činů uvedených v článcích 3 až 8b.

c)

usnadňovat výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a třetími zeměmi prostřednictvím vedení veřejné databáze preventivních opatření a programů prováděných v jednotlivých členských státech i ve třetích zemích.

c)

podporovat získávání a  výměnu znalostí, pokynů pro odborníky v první linii, osvědčených postupů a  odborných poznatků mezi členskými státy, orgány, institucemi, a jinými subjekty Unie a třetími zeměmi prostřednictvím vedení veřejné databáze preventivních opatření a programů prováděných v jednotlivých členských státech i ve třetích zemích.

ca)

podporovat rozvoj vnitrostátních osvětových a preventivních kampaní, vzdělávacích a intervenčních programů, nástrojů a materiálů.

b)

souhlasily s účastí v těchto programech nebo opatřeních s plným vědomím všech skutečností;

b)

souhlasily s účastí v těchto programech nebo opatřeních s plným vědomím všech skutečností;

b)

údaje o ročních počtech osob stíhaných a odsouzených za trestné činy uvedené v článcích 3 až 9, získané z vnitrostátních správních zdrojů;