EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.11.2024

COM(2024) 531 final

2024/0301(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o veřejném rozhraní připojeném k systému pro výměnu informací o vnitřním trhu pro účely ohlášení vyslání pracovníků a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012

{SWD(2024) 258 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Volný pohyb služeb zahrnuje právo poskytovatelů služeb usazených v některém členském státě poskytovat služby v jiném členském státě, do kterého mohou dočasně vyslat vlastní pracovníky, aby tam tyto služby poskytovali. Poskytovatel služeb musí při vysílání svých pracovníků dodržovat v členském státě, do kterého jsou pracovníci vysíláni, soubor definovaných pracovních podmínek podle směrnice 96/71/ES 1 . Jejich dodržování má zajistit minimální ochranu příslušných vyslaných pracovníků. Členské státy jsou za účelem usnadnění sledování dodržování těchto pracovních podmínek povinny úzce spolupracovat a poskytovat si vzájemnou pomoc. Zamezení nadbytečné administrativní zátěži poskytovatelů služeb, ochrana vyslaných pracovníků a zajištění účinného sledování by tak měly jít ruku v ruce a přispívat k řádnému fungování vnitřního trhu.

Podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2014/67/EU 2 mohou členské státy stanovit pouze správní požadavky a přijmout kontrolní opatření, které jsou nezbytné pro zajištění účinného sledování dodržování povinností stanovených ve zmíněné směrnici a ve směrnici 96/71/ES, za předpokladu, že jsou dané požadavky a opatření odůvodněné a přiměřené v souladu s právem Unie. V této souvislosti mohou členské státy podle čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/67/EU stanovit povinnost poskytovatele služeb usazeného v jiném členském státě podat ohlášení příslušným vnitrostátním orgánům, které bude zahrnovat potřebné relevantní informace umožňující kontroly na pracovišti.

V aktualizaci nové průmyslové strategie 2020 3 Komise oznámila, že bude s členskými státy spolupracovat na vytvoření společného elektronického formuláře pro ohlášení vyslání pracovníků. Toto úsilí nesmí narušit stávající právní rámec EU pro vysílání pracovníků a ochranu pracovníků, kterou tento rámec zajišťuje. Jeho používání bude dobrovolné.

Ve svém sdělení z března 2024 „Nedostatek pracovních sil a dovedností v EU: akční plán“ 4 Komise oznámila, že bude podporovat široké zavedení společného formuláře v elektronickém formátu pro prohlášení o vyslaných pracovnících, doplněné o vytvoření digitálního vícejazyčného portálu, jehož prostřednictvím budou moci podniky podávat prohlášení o vyslání členským státům, které se rozhodnou tento nástroj využívat. To pomůže snížit administrativní zátěž.

Komise to oznámila v návaznosti na obavy, které byly vzneseny při hodnocení provádění směrnice 2014/67/EU. Ve zprávě o provádění směrnice 2014/67/EU 5 dospěla Komise k závěru, že v určitých oblastech, na které Komisi upozornily různé zúčastněné strany, by mohla být nezbytná zlepšení. Patří mezi ně zjednodušení správních kontrolních systémů například zavedením jednotného celounijního systému ohlašování.

Cílem tohoto návrhu je snížit administrativní zátěž podniků a příslušných vnitrostátních orgánů tím, že se na jedné straně usnadní podávání ohlášení vyslání, pokud je vyžadováno, uživatelsky přívětivým způsobem, na dálku a elektronicky a na druhé straně se usnadní správní spolupráce mezi členskými státy a účinné sledování dodržování povinnosti stanovené ve směrnicích 2014/67/EU a 96/71/ES.

Návrh usnadní členským státům provádění účinných a odpovídajících inspekcí na jejich území, což přispěje k ochraně vyslaných pracovníků.

Od ledna 2023 poskytují členské státy Komisi poradenství v rámci skupiny odborníků pro společný elektronický formulář pro ohlášení vyslání pracovníků, zejména s ohledem na potřebné relevantní informace umožňující kontroly na pracovišti. Na základě doporučení odborníků z členských států byl stanoven možný společný seznam požadavků na informace pro ohlášení vyslání pracovníků. Původní skupina devíti členských států mezitím prohlásila, že přizpůsobí informace, které požaduje od poskytovatelů služeb vysílajících pracovníky na jejich území, požadavkům na informace stanoveným ve společném seznamu požadavků na informace 6 .

Veřejné rozhraní připojené k systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („systém IMI“)

Návrh zřizuje mnohojazyčné elektronické veřejné rozhraní (tj. zabezpečený internetový portál umožňující používání společného elektronického formátu a automatický přenos dat) připojené k systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 7 (dále jen „veřejné rozhraní“), které mohou dobrovolně používat členské státy přijímající vyslané pracovníky (dále jen „hostitelský členský stát“). Tyto hostitelské členské státy se mohou rozhodnout, že budou po poskytovatelích služeb usazených v jiných členských státech požadovat používání tohoto rozhraní k tomu, aby jejich příslušným vnitrostátním orgánům podali ohlášení vyslaných pracovníků („ohlášení vyslání“) umožňující kontroly na pracovišti. Systém IMI je mnohojazyčný elektronický nástroj, díky němuž spolu mohou orgány celostátní, regionální i místní úrovně jednotlivých členských států v EU snadno a rychle komunikovat. Úložiště v systému IMI umožní příslušným vnitrostátním orgánům zkontrolovat podrobnosti uvedené v ohlášeních vyslání podaných poskytovateli služeb. Používání systému IMI umožní opětovné využití stávajících řešení v oblasti IT, což přispěje ke snížení jednorázových nákladů na vývoj IT.

Poskytovatelé služeb použijí veřejné rozhraní k podání ohlášení vyslání příslušným vnitrostátním orgánům hostitelského členského státu. Za tímto účelem bude rozhraní obsahovat standardizovaný formulář. Tento standardizovaný formulář poskytne relevantní informace, které mohou být nezbytné pro kontroly na pracovišti v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/67/EU. Bude obsahovat informace týkající se poskytovatele služby, vyslaného pracovníka, přidělení vyslání, kontaktní osoby příslušných orgánů a příjemce služby. Konkrétní obsah standardizovaného formuláře bude stanoven v prováděcím aktu. Bude zohledněno doporučení skupiny odborníků členských států ohledně příslušných informací, které mají být v tomto formuláři obsaženy.

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení standardizovaného formuláře a k provádění jeho následných změn. Pokud se členské státy domnívají, že by do standardizovaného formuláře měly být doplněny relevantní informace nebo že by z něj měly být nerelevantní informace odstraněny, v rámci veřejného rozhraní nebo pro jeho použití, mohou Komisi předložit návrhy na změnu standardizovaného formuláře a na zahrnutí požadavků na informace, které považují pro provádění účinných kontrol na pracovišti za nezbytné, pokud jsou odůvodněné a přiměřené.

Členské státy mohou rozhodnout o tom, že se některé prvky obsažené ve standardizovaném formuláři, které nepovažují za relevantní vzhledem ke svým vnitrostátním podmínkám a způsobu, jakým organizují kontroly na pracovišti, od poskytovatelů služeb vysílajících pracovníky na jejich území, kteří vyplňují formulář na veřejném rozhraní, nevyžadují. V takovém případě by měly informovat Komisi. V případě prvků, které vyplývají z následných změn standardizovaného formuláře, by tyto členské státy nemusely upravovat své vnitrostátní právní předpisy tak, aby tyto prvky zahrnovaly.

Zřízením veřejného rozhraní se standardizovaným vícejazyčným formulářem pro ohlášení vyslání pracovníků a zpřístupněním tohoto rozhraní příslušným vnitrostátním orgánům ze strany Evropské komise není dotčena odpovědnost Evropské komise za dohled nad řádným prováděním a uplatňováním práva Unie členskými státy v souladu s čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii a její pravomoci podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i povinnost členských států dodržovat právo Unie.

Snížení administrativní zátěže poskytovatelů služeb

Zúčastněné strany opakovaně zdůrazňovaly, že povinnost podat ohlášení vyslání a požadavky na něj představují pro podniky na jednotném trhu významný požadavek na podávání zpráv. Má se za to, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších administrativních překážek přeshraničního poskytování služeb na vnitřním trhu.

Zjednodušení povinností podávat zprávy a postupu pro podávání ohlášení vyslání výrazně sníží administrativní zátěž podniků, včetně malých a středních podniků, a usnadní členským státům provádění účinných a odpovídajících inspekcí.

Vícejazyčné veřejné rozhraní využívající standardizovaný formulář umožní vysílajícím společnostem podat ohlášení vyslání na jednom místě a se stejným souborem požadovaných informací ve všech zúčastněných členských státech, tj. v členských státech používajících veřejné rozhraní, do kterých vysílají pracovníky. Budou moci podat ohlášení vyslání ve svém jazyce, čímž se překoná jazyková bariéra, s níž se vysílající společnosti (poskytovatelé služeb) při ohlašování vyslání pravidelně potýkají v systému ohlašování členského státu, do kterého vysílají pracovníky.

Návrh přispívá k závazku Komise snížit požadavky na podávání zpráv vyplývající z právních předpisů EU. Ve svém sdělení „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ 8 Komise zdůraznila význam regulačního systému, který zajistí, že cílů bude dosaženo s minimálními náklady. Zavázala se proto k novému úsilí o racionalizaci a zjednodušení požadavků na podávání zpráv s konečným cílem snížit související administrativní zátěž o 25 %, aniž by byly ohroženy související cíle politiky. V balíčku opatření na pomoc malým a středním podnikům 9 je toto opatření dále rozvedeno a vytvoření elektronického formátu pro prohlášení o vyslání pracovníků označeno jako příklad pro používání digitálních technologií ke snížení zátěže a zlepšení odolnosti.

Ochrana práv zaměstnanců

Podávání ohlášení vyslání prostřednictvím veřejného rozhraní rovněž umožní důslednější a jednotnější uplatňování směrnice 96/71/ES. Dalším prvkem právních předpisů EU, které zajišťují spravedlivou mobilitu, je usnadnění ohlašování a ochrana vyslaných pracovníků.

Vzhledem k tomu, že poskytovatelé služeb již nebudou muset dodržovat rozdílné vnitrostátní požadavky obsažené ve vnitrostátních rozhraních a formulářích ohlášení vyslání v zúčastněných členských státech, přispěje veřejné rozhraní využívající standardizovaný formulář ke snížení počtu případů nedodržení pravidel pro vysílání pracovníků. To také povede ke zvýšení transparentnosti při vysílání pracovníků.

V této souvislosti iniciativa usnadňuje členským státům provádění účinných, odpovídajících a cílených inspekcí, čímž přispívá k ochraně práv vyslaných pracovníků a celkově ke spravedlivé mobilitě.

Možnost zaslat kopii ohlášení vyslanému pracovníkovi navíc umožní, aby se vyslaní pracovníci stali informovanými účastníky řízení, což jim pomůže uplatňovat jejich práva. Tato možnost dnes ve vnitrostátních systémech ohlašování neexistuje.

Snížení administrativní zátěže orgánů členských států a usnadnění správní spolupráce

Směrnice 2014/67/EU zavedla pravidla pro správní spolupráci mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za kontrolu dodržování pravidel pro vysílání pracovníků. Tato správní spolupráce se uskutečňuje prostřednictvím systému IMI. Systém IMI proto hraje klíčovou úlohu při podpoře posílené správní spolupráce, na které je tato směrnice založena.

Modul žádosti o vyslání pracovníků je hlavním modulem systému IMI pro správní spolupráci podle směrnice 2014/67/EU a směrnice 96/71/ES. Podporuje vzájemnou pomoc tím, že umožňuje orgánu v jednom členském státě vyžádat si informace nebo pomoc od orgánu v jiném členském státě.

V současné době musí příslušné vnitrostátní orgány, které žádají o vzájemnou pomoc od jiných členských států, za účelem podání žádosti o informace v systému IMI nést značnou administrativní zátěž. Příslušné orgány členských států musí nyní před podáním žádosti o pomoc do systému IMI ručně vložit informace o konkrétním vyslání, které je důvodem pro podání žádosti o vzájemnou pomoc. Je tomu tak proto, že ohlášení jsou přijímána v systémech členských států, které nejsou připojeny k systému IMI. V zájmu usnadnění správní spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a zjednodušení žádostí o vzájemnou pomoc by měly být informace předložené v ohlášeních vyslání k dispozici přímo v systému IMI. To je v současné době případ odvětví silniční dopravy, kde směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 10 pověřila Komisi vytvořením vícejazyčného veřejného rozhraní, k němuž mají přístup podnikatelé v silniční dopravě a jehož prostřednictvím mohou předkládat a aktualizovat informace o vyslání a podle potřeby zasílat do systému IMI další relevantní dokumenty. Členské státy by si pak prostřednictvím systému IMI měly vyměňovat údaje a informace, navazovat správní spolupráci a poskytovat si vzájemnou pomoc.

Uvedení správního postupu pro ohlašování vyslaných pracovníků v jiných odvětvích v případech, kdy by tato ohlašovací povinnost byla odůvodněná a přiměřená, do souladu s postupem pro vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy by snížilo administrativní zátěž orgánů veřejné správy. V současné době musí příslušné orgány pro plnění svých úkolů v oblasti sledování spravovat a provozovat dva různé systémy, a to systém IMI pro zasílání prohlášení o vyslání řidičů v odvětví silniční dopravy a vnitrostátní systémy ohlašování vyslání v ostatních odvětvích. Sjednocení obou systémů by mohlo zefektivnit používání databází a interních správních postupů příslušnými vnitrostátními orgány, a tím poskytnout účinnější mechanismus pro sledování a kontrolu dodržování platných pravidel pro vysílání pracovníků příslušnými vnitrostátními orgány.

Zúčastněné členské státy těží z úspory nákladů a času. Používání systému IMI navíc členským státům umožňuje, aby v případě zájmu přestaly používat své vlastní vnitrostátní systémy ohlašování, a ušetřily tak náklady na provoz a údržbu těchto systémů. Několik členských států, které v souvislosti se svými ohlašovacími povinnostmi dosud nevyužívají digitální řešení, může používat systém IMI bez nutnosti investovat čas a zdroje do vývoje elektronického vnitrostátního systému ohlašování. Členské státy, které spravují své vlastní vnitrostátní databáze, by měly možnost připojit je k veřejnému rozhraní.

Systém IMI rovněž umožňuje vytvářet statistiky, které podporují tvorbu vnitrostátních politik a poskytují pevný základ pro činnosti inspektorátů práce i pro jejich analýzu rizik.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Volný pohyb služeb je základní zásada vnitřního trhu Evropské unie, která je zakotvena ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

Tuto zásadu týkající se vysílání pracovníků s cílem zaručit rovné podmínky pro podniky a dodržování práv pracovníků uplatňuje směrnice 96/71/ES. Článek 3 směrnice 96/71/ES stanoví základní soubor jasně definovaných pracovních podmínek, které musí poskytovatel služeb v členském státě, do něhož je pracovník vyslán, dodržovat, aby byla zajištěna minimální ochrana dotyčných vyslaných pracovníků.

Cílem směrnice 2014/67/EU je usnadnit výkon volného pohybu služeb a fungování vnitřního trhu, jakož i zaručit dodržování přiměřené úrovně ochrany práv vyslaných pracovníků při přeshraničním poskytování služeb, zejména pokud jde o prosazování základních pracovních podmínek platných v členském státě, v němž mají být služby poskytnuty, v souladu s článkem 3 směrnice 96/71/ES. Za tímto účelem směrnice 2014/67/EU stanoví společný rámec pro příslušná ustanovení, opatření a kontrolní mechanismy nezbytné pro lepší a jednotnější provádění, uplatňování a prosazování směrnice 96/71/ES v praxi.

Za účelem zajištění správného uplatňování a sledování dodržování hmotněprávních pravidel týkajících se pracovních podmínek, které se vztahují na vyslané pracovníky, směrnice 2014/67/EU stanoví, že členské státy mohou pro poskytovatele služeb vysílající pracovníky v rámci poskytování služeb stanovit některé správní požadavky nebo kontrolní opatření, a to za předpokladu, že jsou dané požadavky a opatření odůvodněné a přiměřené v souladu s právem Unie. V této souvislosti mohou členské státy podle čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/67/EU stanovit povinnost poskytovatele služeb usazeného v jiném členském státě podat ohlášení příslušným vnitrostátním orgánům, které bude zahrnovat potřebné relevantní informace umožňující kontroly na pracovišti.

Návrh je s těmito ustanoveními v souladu, neboť nemění právní rámec pro vysílání pracovníků, který je stanoven ve směrnicích 2014/67/EU a 96/71/ES, ani nesnižuje úroveň ochrany pracovníků, která z něj vyplývá. Usnadňuje podávání ohlášení vyslání, je-li vyžadováno v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/67/EU a postupem stanoveným v čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice, a usnadňuje správní spolupráci mezi členskými státy a účinné sledování dodržování povinností stanovených ve směrnici 2014/67/EU a směrnici 96/71/ES.

Návrh doplňuje pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy. Nová pravidla o vysílání řidičů v silniční dopravě, stanovená směrnicí (EU) 2020/1057, byla přijata v červenci 2021 v rámci balíčku opatření v oblasti mobility a platí ode dne 2. února 2022. Komise pro podnikatele v silniční dopravě, kteří musí tato nová pravidla dodržovat, provozuje vícejazyčný portál připojený k systému IMI. Tento portál umožňuje podnikatelům v silniční dopravě zasílat prohlášení o vyslání prostřednictvím systému IMI členským státům, do kterých budou jejich řidiči vysláni. Tento návrh by uvedl správní postup pro ohlašování vyslaných pracovníků v jiných odvětvích do souladu s postupem pro vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh přispívá ke dvěma prioritám této Komise, zejména k vytvoření „vnitřního trhu, který je spravedlivější a má větší dosah“, a k podpoře „pracovních míst, hospodářského růstu a investic“ tím, že zjednoduší regulační rámec a zefektivní požadavky na podávání zpráv.

Návrh doplňuje úsilí pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu (SMET) o snížení administrativní zátěže při vysílání pracovníků. Komise a členské státy spolupracují v rámci skupiny SMET na zefektivnění administrativních požadavků na vysílání pracovníků, včetně ohlašovacích povinností. Při vývoji veřejného rozhraní budou zohledněny osvědčené postupy identifikované v rámci skupiny SMET.

V říjnu 2023 vyzvala Evropská rada všechny příslušné orgány, aby pokročily v práci na zjednodušení regulace a snížení nadbytečné administrativní zátěže 11 . V dubnu 2024 rovněž vyzvala Komisi, aby v rámci lepšího a inteligentnějšího regulačního rámce výrazně snížila administrativní zátěž a zátěž spojenou s dodržováním předpisů pro společnosti a vnitrostátní orgány 12 .

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 17. února 2022 o řešení necelních a nedaňových překážek na jednotném trhu 13 vyzval Komisi, aby zavedla digitální formulář pro prohlášení o vyslání pracovníků a aby vytvořila jednoduchý, uživatelsky vstřícný a interoperabilní digitální formulář, který by vyhovoval potřebám evropských společností, a zejména malých a středních podniků.

Návrh dále reaguje na cíl aktu o Interoperabilní Evropě, jehož cílem je posílit přeshraniční interoperabilitu a spolupráci ve veřejném sektoru v celé EU. Za účelem zajištění přeshraniční interoperability podléhají technické specifikace a požadavky veřejného rozhraní posouzení interoperability a zvažují opětovné použití společných řešení interoperability.

Iniciativa a zavedení digitálního formuláře pro ohlášení vyslání pracovníků v EU jsou v souladu s probíhajícím vývojem evropského rámce digitální identity a evropské peněženky digitální identity 14 . Poskytovatelé služeb by například mohli používat evropskou peněženku digitální identity, jakmile bude k dispozici, jako jeden ze způsobů identifikace a vyslaní pracovníci by mohli do své peněženky obdržet kopii ohlášení vyslání pracovníka.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem návrhu je stejně jako v případě nařízení o systému IMI článek 114 SFEU. Cílem návrhu je podpořit fungování vnitřního trhu (článek 26 SFEU). Ačkoli členské státy nejsou povinny stanovit používání veřejného rozhraní zřízeného tímto návrhem, předpokládané využívání ze strany členských států zajistí sblížení postupu pro podání ohlášení vyslání pracovníků a příslušných požadavků v zúčastněných členských státech. Pokud se členské státy rozhodnou veřejné rozhraní používat, budou navíc povinny zajistit, aby poskytovatelé služeb byli pomocí tohoto společného rozhraní schopni plnit svou povinnost podávat ohlášení vyslání. Veřejné rozhraní jako jednotný portál pro ohlašování a standardizovaný formulář stanoví podobné podmínky pro podávání ohlášení vyslání v členských státech, které se rozhodnou veřejné rozhraní používat.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Návrh je v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Cíle tohoto nařízení, totiž zřízení vícejazyčného elektronického veřejného rozhraní připojeného k systému IMI, které má snížit administrativní zátěž poskytovatelů služeb vysílajících pracovníky do zúčastněných členských států a zároveň zajistit lepší a jednotnější uplatňování a prosazování směrnice 96/71/ES, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

Návrh zahrnuje změnu přílohy nařízení o systému IMI. Nejvhodnějším nástrojem je proto nařízení. Zasílání ohlášení do veřejného rozhraní a jejich uchovávání a zpracovávání ve veřejném rozhraní Komisí a výměna informací v rámci účinné správní spolupráce a vzájemné pomoci mezi členskými státy musí být v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů stanovenými v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a musí být stanoveny v právu Unie.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

–webinář ve spolupráci s Evropským orgánem pro pracovní záležitosti (ELA) konaný dne 17. února 2022, jehož cílem bylo informovat o projektu příslušné orgány členských států a sociální partnery a získat jejich zpětnou vazbu,

–setkání a rozhovory s orgány zúčastněných členských států a s příslušnými zúčastněnými stranami v období od února do dubna 2022,

–seminář zaměřený na uživatelské zkušenosti konaný dne 27. dubna 2022 za účasti poskytovatelů služeb určených sociálními partnery s cílem shromáždit informace o administrativních zkušenostech s vysíláním pracovníků,

–technický seminář s příslušnými zástupci orgánů členských států konaný dne 28. dubna 2022, na kterém se projednaly možnosti provedení,

–setkání se sociálními partnery konaná ve dnech 30. listopadu 2021, 8. prosince 2021, 8. února 2022, 2. června 2022 a 11. května 2023,

–technický průzkum pro členské státy v období od 9. června do 6. července 2022,

–online slyšení sociálních partnerů konané dne 29. dubna 2024 věnované elektronickému ohlášení vyslání pracovníků.

Projekt elektronického ohlášení vyslání pracovníků byl rovněž projednán s členskými státy a sociálními partnery na fóru orgánu ELA pro vysílání pracovníků ve dnech 13. března 2023 a 11. dubna 2024.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Tento návrh byl určen v návaznosti na postup vnitřní kontroly stávajících povinností podávat zprávy a na základě zkušeností s prováděním souvisejících právních předpisů. Vzhledem k tomu, že se jedná o krok v procesu průběžného hodnocení požadavků na podávání zpráv vyplývajících z právních předpisů EU, bude kontrola této zátěže a jejího dopadu na zúčastněné strany pokračovat.

Komise obdržela podklady od skupiny odborníků pro společný elektronický formulář pro ohlášení vyslání pracovníků, která Komisi poskytuje poradenství ohledně sdruženého vypracování a provádění společného elektronického formuláře pro ohlášení vyslání pracovníků. Práce skupiny probíhá při plném respektování směrnice 96/71/ES a směrnice 2014/67/EU.

•Posouzení dopadů – snížení zátěže

Komise u této cílené iniciativy neprovedla posouzení dopadů. Provedla však analýzu, jejímž cílem bylo určit stávající úroveň administrativní zátěže při ohlašování vyslaných pracovníků ve 27 členských státech EU a jejímž výsledkem bylo podrobné modelování nákladů na různé postupy ohlašování. Analýza, obsažená v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise, se rovněž zabývala potenciálními úsporami času a zdrojů, které by přineslo zavedení standardizovaného formuláře pro ohlášení pracovníků, kteří mají být vysláni, v rámci různých možností provedení, včetně vícejazyčného elektronického rozhraní připojeného k systému IMI, s přihlédnutím k různé míře zapojení členských států. Na úrovni EU analýza naznačuje, že dopad společného systému ohlašování vyslaných pracovníků je ovlivněn podobou společného systému a objemem ohlášení vyslání, na něž se bude nový systém vztahovat.

Průměrné zkrácení doby potřebné k vyplnění ohlášení vyslání na standardizovaném formuláři se ve srovnání s průměrnou dobou, která je v současné době vyžadována v celé EU, odhaduje na přibližně 73 %. Snížení zátěže se liší podle toho, jakým způsobem členské státy standardizovaný formulář využívají.

Návrh se týká omezených a cílených změn stávajících správních postupů pro členské státy, které se pro ně dobrovolně rozhodnou, a stávajících právních předpisů, konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012, kterým se zřizuje systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“). Cílem návrhu je vytvořit vícejazyčné elektronické veřejné rozhraní připojené k systému IMI pro ohlašování vyslaných pracovníků, jak již bylo učiněno v odvětví silniční dopravy, pro ostatní hospodářská odvětví, aby se usnadnilo provádění směrnice 96/71/ES a směrnice 2014/67/EU, které zůstávají nezměněny.

Navrhované změny nemají dopad na politiku EU, ale pouze poskytují podklady pro vytvoření dobrovolného technického řešení (veřejného rozhraní) pro podávání ohlášení vyslaných pracovníků na standardizovaném formuláři a pro usnadnění výměny údajů mezi vnitrostátními správními orgány. Podkladem pro vypracování tohoto návrhu byly výměny stanovisek a důkazů, které shromáždila skupina odborníků pro společný elektronický formulář pro ohlášení vyslání pracovníků. Návrh zajistí snížení administrativní zátěže příslušných vnitrostátních orgánů a podniků tím, že zlepší dostupnost a výměnu údajů o vyslaných pracovnících.

Závěrem lze říci, že posouzení dopadů nebylo nutné, neboť změna má omezený rozsah, je cílená a zahrnuje technické změny stávajících právních předpisů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Jedná se o návrh v rámci programu REFIT, jehož cílem je snížit zátěž veřejné správy a podniků členských států.

Požadavky na podávání zpráv o vysílání pracovníků se týkají velkého počtu společností. Údaje z roku 2022 z nástrojů pro ohlašování předem, tedy nejnovější dostupné údaje, naznačují, že v EU bylo vysláno přibližně 1,9 milionu pracovníků, podáno 2,3 milionu ohlášení vyslání a 4,7 milionu vyslání. Pokud se podíváme na vývoj počtu vyslání a vyslaných pracovníků mimo silniční nákladní dopravu, u které se nyní musí podávat prohlášení prostřednictvím centrálního portálu EU pro podnikatele v silniční dopravě, dostupné údaje naznačují nárůst počtu ohlášených vyslání mezi lety 2021 a 2022 o 14 % 15 .

Všech 27 členských států zavedlo nástroj pro ohlašování předem pro poskytovatele služeb vysílající pracovníky do jiného členského státu. Systémy členských států se však liší svou podobou i požadavky a nejsou vzájemně propojeny. Dodržování požadovaných postupů správního ohlašování proto pro vysílající společnosti znamená značnou administrativní zátěž. Výsledné zvýšení transakčních nákladů může za určitých podmínek výrazně ztížit nebo omezit přeshraniční poskytování služeb – zejména pro malé a střední podniky.

Průzkum mezi podniky o stavu jednotného trhu provedený v roce 2024 zjistil, že 46,1 % z více než 1 000 dotázaných podniků se domnívá, že problémy/nejistoty panující při dočasném vysílání pracovníků do jiné země jsou významné 16 . Odhadované úsilí potřebné k registraci vyslání se pohybuje od 21 minut v Estonsku a na Slovensku po 87 minut v Řecku. V případě Itálie je to 61 minut. V nedávné studii o vlivu administrativní zátěže na přeshraniční vysílání zaměstnanců malými a středními podniky v příhraničních regionech všichni respondenti označili za jednu z největších zátěží nedostatečnou racionalizaci vnitrostátních postupů vysílání v EU 17 .

Požadavky na podávání zpráv hrají klíčovou úlohu při zajišťování správného prosazování a řádného sledování právních předpisů. Požadavky na podávání zpráv však mohou rovněž představovat nepřiměřenou zátěž pro zúčastněné strany, a to především pro malé a střední podniky a mikropodniky. Jejich hromadění v průběhu času může vést k nadbytečným nebo duplicitním povinnostem nebo nevhodným metodám sběru.

Zefektivnění povinností podávat zprávy a snížení administrativní zátěže je proto prioritou. Cílem návrhu je racionalizovat povinnosti podávat zprávy prostřednictvím kombinace opatření:

–konsolidace podávání zpráv, které se v současné době provádí v různých systémech a s různými požadavky,

–digitalizace přenosu informací.

•Základní práva

Navrhované nařízení se týká zpracování osobních údajů. Zpracování osobních údajů vyžaduje zajištění plného souladu se základními právy zakotvenými v Listině základních práv, zejména s právem na ochranu osobních údajů podle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie. Tento návrh tyto právní požadavky plně zohledňuje.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh má omezené důsledky pro rozpočet Komise. Vzhledem k počátečnímu pětiletému období plného provádění a údržby veřejného rozhraní vyplývají rozpočtové důsledky především z následujících prací:

–vývoj řešení, 1,3 milionu EUR,

–údržba řešení, 0,7 milionu EUR,

–podpora, 0,7 milionu EUR,

–odborná příprava, 0,2 milionu EUR,

–infrastruktura, 0,1 milionu EUR,

což celkem činí přibližně 3 miliony EUR na pět let. Roční náklady na provoz po úplném provedení se odhadují na 0,5 milionu EUR.

Pokud jde o personální potřeby, úplné provedení veřejného rozhraní bude vyžadovat 1,5 plného pracovního úvazku, stálá údržba 0,5 plného pracovního úvazku.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2024/0301 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o veřejném rozhraní připojeném k systému pro výměnu informací o vnitřním trhu pro účely ohlášení vyslání pracovníků a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 18 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 19 , by měl být co nejvíce využíván ke správní spolupráci a vzájemné pomoci, a to i mezi příslušnými orgány členských států, jak je stanoveno ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU 20 a 96/71/ES 21 , pokud jde o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. V souladu se směrnicí 2014/67/EU, zejména s článkem 6, členské státy úzce spolupracují a poskytují si bez zbytečného odkladu vzájemnou pomoc, aby usnadnily provádění, uplatňování a prosazování uvedené směrnice a směrnice 96/71/ES v praxi.

(2)Cílem směrnice 2014/67/EU je usnadnit výkon volného pohybu služeb a fungování vnitřního trhu, jakož i zaručit dodržování přiměřené úrovně ochrany práv vyslaných pracovníků při přeshraničním poskytování služeb, zejména pokud jde o prosazování pracovních podmínek platných v členském státě, v němž mají být služby poskytnuty, v souladu s článkem 3 směrnice 96/71/ES. Podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2014/67/EU mohou členské státy stanovit pouze správní požadavky a přijmout kontrolní opatření, které jsou nezbytné pro zajištění účinného sledování dodržování povinností stanovených v uvedené směrnici a ve směrnici 96/71/ES, za předpokladu, že jsou dané požadavky a opatření odůvodněné a přiměřené v souladu s právem Unie. V takovém případě mohou členské státy podle čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/67/EU stanovit povinnost poskytovatele služeb usazeného v jiném členském státě podat ohlášení příslušným vnitrostátním orgánům umožňující kontroly na pracovišti. V rámci odůvodněnosti a přiměřenosti zůstává na členských státech, aby rozhodly, v jakých případech budou požadovat ohlášení vyslání a jaké informace musí toto ohlášení obsahovat.

(3)Možnosti uložit povinnost poskytovatelů služeb vysílajících pracovníky do jejich členského státu podat ohlášení využily všechny členské státy, nicméně vnitrostátní systémy se výrazně liší svou podobou, požadavky i funkcemi. Dodržování těchto rozdílných systémů představuje pro poskytovatele služeb vysílající pracovníky značnou administrativní zátěž. Zúčastněné strany soustavně zdůrazňují, že ohlášení vyslání pracovníků představuje významnou povinnost podávat zprávy a patří mezi nejdůležitější administrativní překážky přeshraničního poskytování služeb na vnitřním trhu.

(4)Požadavky na podávání zpráv hrají klíčovou roli při zajišťování řádného monitorování a správného vymáhání právních předpisů. Tyto požadavky je však důležité zefektivnit, aby bylo zajištěno, že splňují účel, pro který byly určeny, a aby se omezila administrativní zátěž. Povinnosti podávat zprávy a příslušné požadavky při podávání ohlášení vyslání příslušným orgánům hostitelského členského státu, stanovené v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 2014/67/EU, by proto měly být zjednodušeny v souladu se sdělením Komise „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ 22 , aby se výrazně snížila administrativní zátěž poskytovatelů služeb usazených v jiných členských státech a vysílajících pracovníky do hostitelských členských států, jakož i příslušných vnitrostátních orgánů.

(5)Ke snížení administrativní zátěže poskytovatelů služeb a příslušných vnitrostátních orgánů musí dojít při současném dodržování odpovídajících pracovních podmínek a sociální ochrany vyslaných pracovníků. Zajištění účinného sledování dodržování předpisů členskými státy a posílení vzájemné správní spolupráce zlepšuje ochranu práv pracovníků.

(6)V souladu s článkem 12 nařízení (EU) č. 1024/2012 mohou být poskytnuty technické prostředky, které externím subjektům umožní komunikovat se systémem IMI. Tuto interakci by mělo usnadnit vícejazyčné elektronické veřejné rozhraní připojené k systému IMI (dále jen „veřejné rozhraní“), jehož prostřednictvím by poskytovatelé služeb měli členským státům, které veřejné rozhraní používají (dále jen „zúčastněné členské státy“), podávat ohlášení vyslání. Tyto členské státy by pak měly v případě potřeby využít informace získané prostřednictvím systému IMI k podání odůvodněných žádostí v modulech pro vysílání v rámci systému IMI v souladu s povinností poskytovat vzájemnou pomoc a správní spolupráci uvedenou v článcích 6 a 7 směrnice 2014/67/EU.

(7)Zjednodušení postupu pro zasílání ohlášení vyslání a pro jejich aktualizace vyplývající z vytvoření tohoto veřejného rozhraní by mělo snížit administrativní překážky bránící volnému pohybu služeb, včetně práva podniků poskytovat služby v jiném členském státě s využitím vlastních pracovníků.

(8)Zjednodušení postupu pro zasílání ohlášení vyslání a pro jejich aktualizace by mělo zajistit lepší a jednotnější uplatňování směrnice 96/71/ES i její prosazování v praxi a snížit počet případů nedodržování pravidel pro vysílání pracovníků v důsledku toho, že pro podání ohlášení vyslání existují různé postupy. Usnadní členským státům provádění účinných a odpovídajících inspekcí, což přispěje k ochraně práv vyslaných pracovníků.

(9)Zjednodušení postupu pro zasílání ohlášení vyslání a pro jejich aktualizace by mělo snížit administrativní zátěž příslušných vnitrostátních orgánů, které žádají o vzájemnou pomoc od jiných členských států. Aby se zajistilo, že si příslušné vnitrostátní orgány budou moci vzájemně poskytovat pomoc bez zbytečného prodlení, a aby se zjednodušily žádosti o vzájemnou pomoc, měly by být informace předložené v ohlášeních vyslání zpřístupněny přímo v systému IMI, což usnadní uplatňování směrnice 2014/67/EU a směrnice 96/71/ES v praxi a podpoří související správní spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány v členských státech, a tím se podpoří řádné fungování vnitřního trhu.

(10)Komise by měla zřídit veřejné rozhraní, které by členské státy mohly dobrovolně používat. Členské státy se mohou rozhodnout, že budou po poskytovatelích služeb požadovat, aby za účelem splnění odůvodněných a přiměřených povinností uložených těmito členskými státy, pokud jde o ohlášení vyslání pracovníků, používali k podávání ohlášení vyslání příslušným vnitrostátním orgánům toto elektronické veřejné rozhraní. Toto veřejné rozhraní by mělo podpořit členské státy v jejich úkolu zajistit, aby postupy a formality související s vysíláním pracovníků mohly podniky provádět uživatelsky přívětivým způsobem, na dálku a elektronicky, a tím v případě potřeby usnadnit podávání ohlášení vyslání.

(11)Měla by být používána interoperabilní a opakovaně použitelná řešení, jako jsou řešení stanovená v nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o zřízení evropského rámce digitální identity 23 , neboť mohou usnadnit identifikaci poskytovatelů služeb. Pracovníci by měli obdržet oznámení o ohlášeních vyslání, která se jich týkají, prostřednictvím evropské peněženky digitální identity 24 , jakmile bude k dispozici.

(12)Veřejné rozhraní připojené k systému IMI je technický prostředek zpřístupněný členským státům ze strany Evropské komise k dobrovolnému používání. Předtím, než začnou členské státy od poskytovatelů služeb vyžadovat, aby prostřednictvím tohoto rozhraní ohlašovaly příslušné informace, měly by zajistit, aby byl takovýto požadavek stanoven ve vnitrostátním právu v souladu s právem Unie. Aby bylo zajištěno bezproblémové používání veřejného rozhraní, měly by členské státy sdělit Komisi, že mají v úmyslu vícejazyčné elektronické veřejné rozhraní používat, kdykoli ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(13)V souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, jejímiž smluvními stranami jsou Unie a všechny členské státy, by Komise měla přístupnost veřejného rozhraní a jeho obsahu zajistit osobám se zdravotním postižením, přičemž by měla v příslušném rozsahu zohlednit požadavky na přístupnost stanovené v příloze I směrnice (EU) 2019/882 25 .

(14)Poskytovatelé služeb by měli mít možnost podat příslušným vnitrostátním orgánům zúčastněného členského státu, do kterého je pracovník vyslán, tj. hostitelského členského státu, ohlášení vyslání, a to prostřednictvím vícejazyčného standardizovaného formuláře tohoto veřejného rozhraní.

(15)Komise obdržela od skupiny odborníků pro společný elektronický formulář pro ohlášení vyslání pracovníků podněty ohledně vnitrostátních požadavků na ohlašování a příslušných systémů, jakož i ohledně potřebných relevantních informací umožňujících kontroly na pracovišti. Od skupiny odborníků Komise obdržela dále doporučení ohledně požadavků na informace, které by tato skupina považovala za vhodné zahrnout do společného formuláře pro ohlášení vyslání pracovníků. S ohledem na toto doporučení a s cílem zajistit poskytování informací, které mohou být nezbytné pro umožnění kontrol na pracovišti, by standardizovaný formulář používaný elektronickým veřejným rozhraním měl obsahovat informace týkající se poskytovatele služeb, vyslaného pracovníka, přidělení vyslání, kontaktní osoby příslušných orgánů a příjemce služeb. Standardizovaný formulář by měl být k dispozici ve všech jazycích EU. Členské státy mohou rozhodnout o tom, že některé prvky obsažené ve standardizovaném formuláři, které nepovažují za relevantní vzhledem ke svým vnitrostátním podmínkám a způsobu, jakým organizují kontroly na pracovišti, nebudou od poskytovatelů služeb vysílajících pracovníky na jejich území a vyplňujících formulář v elektronickém veřejném rozhraní, vyžadovat.

(16)Pokud jde o zavedení a následné změny standardizovaného formuláře, prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 26 . Členské státy, které se domnívají, že by určité informace měly být do standardizovaného formuláře doplněny nebo z něj odstraněny nebo že by měl být standardizovaný formulář jinak upraven, by měly mít možnost požádat Komisi o odpovídající změnu standardizovaného formuláře.

(17)Používání veřejného rozhraní se standardizovaným formulářem, který obsahuje společný a úplný soubor relevantních informací, jež mohou být nezbytné pro kontroly na pracovišti, zmenší rozdíly mezi platnými pravidly a předpisy členských států. V členských státech, které používají veřejné rozhraní, by pro poskytovatele služeb mělo použití veřejného rozhraní postačovat ke splnění ohlašovacích povinností. V těchto členských státech by neměly být na vnitrostátní úrovni stanoveny žádné další požadavky na informace. Zřízení veřejného rozhraní připojeného k systému IMI se standardizovaným formulářem a jeho zpřístupnění příslušným vnitrostátním orgánům slouží sbližování právních předpisů členských států a podporuje jej a zároveň zajišťuje fungování vnitřního trhu.

(18)Zřízení veřejného rozhraní poskytuje zjednodušený rámec pro ohlašování vyslání, což členské státy významně motivuje k tomu, aby ho používaly. Je v souladu s vlastním zájmem členských států na posílení správní spolupráce, zjednodušení správních postupů a ochraně práv pracovníků. Poté, až bude veřejné rozhraní zřízeno a ukáže se jeho užitečnost a přínosy, měly by jeho používání zvážit všechny členské státy. Čím více členských států bude veřejné rozhraní používat, tím větší bude snížení administrativní zátěže pro poskytovatele služeb a příslušné vnitrostátní orgány a tím větší bude prostor pro účinnou správní spolupráci na ochranu práv pracovníků.

(19)Aby bylo možné provádět kontroly na pracovišti, mohou příslušné informace, které mají být uvedeny v ohlášení vyslání pracovníků, zahrnovat v rámci požadavků na informace stanovených v souvislosti s čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/67/EU určité osobní údaje. Zpracování osobních údajů by se mělo provádět v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 27 a (EU) 2018/1725 28 . Za účelem vyjasnění odpovědnosti za zpracování osobních údajů poskytnutých prostřednictvím veřejného rozhraní by toto nařízení mělo stanovit, kdo má být považován za správce osobních údajů. Na zpracování osobních údajů příslušných orgánů v systému IMI se vztahuje nařízení (EU) č. 1024/2012.

(20)Informace obsažené v ohlášeních vyslání by měly být k dispozici ve veřejném rozhraní za účelem jejich opětovného použití v následných ohlášeních vyslání po dobu nejvýše 36 měsíců po skončení doby vyslání.

(21)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 5. září 2024 vydal své stanovisko.

(22)Pokud při sledování dodržování pravidel pro vysílání pracovníků hrají svou roli sociální partneři, měly by mít příslušné orgány možnost poskytovat jim příslušné informace, které byly sdíleny prostřednictvím systému IMI, a to výhradně za účelem sledování dodržování pravidel pro vysílání pracovníků a při současném respektování nařízení (EU) 2016/679. Tyto relevantní informace by měly být sociálním partnerům poskytovány jinak než prostřednictvím systému IMI.

(23)Evropský orgán pro pracovní záležitosti (dále jen „ELA“) by měl podporovat příslušné vnitrostátní orgány členských států a poskytovatele služeb při provádění a používání veřejného rozhraní v souladu se svým mandátem podle nařízení (EU) 2019/1149 29 .

(24)Tímto nařízením by neměla být dotčena směrnice 2014/67/EU ani směrnice 96/71/ES,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Veřejné rozhraní připojené k systému pro výměnu informací o vnitřním trhu

1.S cílem přispět k řádnému fungování vnitřního trhu snížením administrativních překážek volného pohybu služeb a zároveň usnadnit členským státům účinné sledování toho, jak jsou dodržovány právní předpisy EU zaměřené na zajištění ochrany práv vyslaných pracovníků, a podpořit související správní spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány v členských státech zřídí Komise pro účely ohlášení vyslání pracovníků vícejazyčné veřejné rozhraní připojené k systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „ systém IMI“) zřízenému nařízením (EU) č. 1024/2012 (dále jen „veřejné rozhraní“).

2.Členské státy se mohou rozhodnout toto veřejné rozhraní používat.

3.Právní předpisy členského státu mohou stanovit, že poskytovatelé služeb musí v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 2014/67/EU ohlásit vyslání pracovníků podáním ohlášení na vícejazyčném standardizovaném formuláři prostřednictvím veřejného rozhraní. Pokud členský stát stanoví používání veřejného rozhraní, nahradí se uvedeným ohlášením jakékoli předchozí ohlášení vyžadované podle vnitrostátního práva.

Článek 2
Funkce veřejného rozhraní

1.Veřejné rozhraní poskytuje funkce pro:

a)vytvoření účtu pro zabezpečený přístup do vyhrazené oblasti poskytovatele služeb;

b)zajištění náležitého vedení záznamů o činnosti uživatelů;

c)vytváření, podávání a správu ohlášení vyslaných pracovníků;

d)předání kopie ohlášení vyslání vyslanému pracovníkovi;

e)zpřístupnění předložených informací v systému IMI příslušným vnitrostátním orgánům hostitelského členského státu za účelem správní spolupráce podle bodů 6 a 7 přílohy nařízení (EU) č. 1024/2012;

f)umožnění jednomu nebo více vnitrostátním orgánům hostitelského členského státu, které jsou příslušnými orgány ve smyslu článku 3 směrnice 2014/67/EU, aby na žádost tohoto členského státu dodatečně přijímaly ohlášení vyslání přímo ve vnitrostátním koncovém systému.

2.Za rozvoj, údržbu a provoz veřejného rozhraní odpovídá Komise.

3.Komise zajistí přístupnost veřejného rozhraní a jeho obsahu osobám se zdravotním postižením.

Článek 3
Používání veřejného rozhraní členskými státy

1.Členský stát, který se rozhodne veřejné rozhraní používat, to oznámí Komisi šest měsíců před datem, od kterého zamýšlí veřejné rozhraní používat.

2.Členský stát, který se rozhodne veřejné rozhraní používat, přijme právní a správní předpisy nezbytné k tomu, aby poskytovatelé služeb vysílající pracovníky do tohoto členského státu mohli veřejné rozhraní používat a aby byly splněny požadavky veřejného rozhraní a standardizovaného formuláře ohlášení vyslání pracovníků včas ještě před jeho použitím.

3.Členské státy, které používají veřejné rozhraní, neukládají poskytovatelům služeb, kteří podávají ohlášení vyslání prostřednictvím veřejného rozhraní, žádné další požadavky na ohlášení nebo informace.

4.Seznam členských států, které používají veřejné rozhraní podle odstavce 3, zveřejní Komise ve veřejném rozhraní.

5.Členský stát může veřejné rozhraní přestat používat. Uvedený členský stát o tom informuje Komisi šest měsíců před plánovaným dnem ukončení používání veřejného rozhraní.

Článek 4
Standardizovaný formulář

1.Aniž je dotčen odstavec 5, standardizovaný formulář obsahuje informace týkající se:

a)poskytovatele služeb;

b)vyslaného pracovníka;

c)přidělení vyslání;

d)kontaktní osoby pro komunikaci s příslušnými orgány;

e)příjemce služby.

2.Standardizovaný formulář uvedený v odstavci 1 tohoto článku zavede Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou postupem podle čl. 8 odst. 2.

3.Členský stát, který se rozhodne veřejné rozhraní používat, se může rozhodnout, že nebude požadovat všechny informace obsažené ve standardizovaném formuláři, a informuje o tom Komisi.

4.Členské státy mohou Komisi předložit návrhy na změnu (změny) standardizovaného formuláře. Komise tyto návrhy za účelem případné změny standardizovaného formuláře přezkoumá.

5.Komise může na základě návrhu členského státu nebo z vlastního podnětu navrhnout změnu standardizovaného formuláře postupem podle odstavce 2 tohoto článku.

Článek 5
Zpracování a uchovávání osobních údajů

1.Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 může veřejné rozhraní zpracovávat osobní údaje uvedené v odstavcích 2 a 3.

2.Za správce v souladu s čl. 3 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 je považována Komise, pokud jde o:

a)zajištění bezpečnosti a dostupnosti veřejného rozhraní;

b)zpracování identifikačních a kontaktních údajů osoby, která podává ohlášení vyslání pracovníků.

3.Za správce v souladu s čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679 je považován poskytovatel služeb, pokud jde o zpracování:

a)totožnosti a kontaktních údajů poskytovatele služeb;

b)totožnosti vyslaného pracovníka;

c)elektronické oznamovací adresy, například poštovní adresy, vyslaného pracovníka, aby byl vyslaný pracovník informován o tom, že pro jeho osobu bylo podáno ohlášení;

d)adresy pracoviště vyslaného pracovníka;

e)totožnosti a kontaktních údajů kontaktní osoby poskytovatele služeb.

4.Pokud členský stát přijímá ohlášení vyslání dodatečně prostřednictvím veřejného rozhraní ve svém vnitrostátním koncovém systému, je za správce v souladu s čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679 považován příslušný vnitrostátní orgán, pokud jde o zpracování osobních údajů obsažených v těchto ohlášeních vyslání.

5.Veřejné rozhraní zajišťuje automatické vymazání informací souvisejících s vysláním, které byly podány prostřednictvím tohoto veřejného rozhraní, 36 měsíců po skončení doby vyslání.

6.Veřejné rozhraní umožňuje vymazání všech osobních údajů uložených v tomto veřejném rozhraní a na účtech poskytovatelů služeb, pokud tyto údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny a zpracovány.

7.Veřejné rozhraní umožňuje zaslání upomínky poskytovateli služeb, aby přezkoumal a v případě potřeby v souladu s odstavcem 6 vymazal jakékoli osobní údaje.

8.Členský stát může příslušnému vnitrostátnímu orgánu povolit, aby v souladu s vnitrostátním právem a postupy poskytl jinak než prostřednictvím systému IMI relevantní informace dostupné v systému IMI vnitrostátním sociálním partnerům, je-li to nezbytné a slouží-li to výhradně ke kontrole dodržování pravidel pro vysílání pracovníků, za předpokladu, že se informace týkají vyslání na území dotčeného členského státu.

Článek 6
Zpracování předložených informací prostřednictvím systému IMI 

Informace předložené prostřednictvím veřejného rozhraní se v systému IMI zpřístupní příslušným orgánům hostitelského členského státu, aby bylo dosaženo cílů stanovených v článku 1.

Článek 7
Změna nařízení (EU) č. 1024/2012

V příloze nařízení (EU) č. 1024/2012 se doplňuje nový bod 17, který zní:

„17. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne … o veřejném rozhraní připojeném k systému pro výměnu informací o vnitřním trhu pro účely ohlášení vyslání pracovníků a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.“

Článek 8
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 9
Hodnocení

Komise podá zprávu o zkušenostech získaných při uplatňování tohoto nařízení do [pěti let po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Zpráva zejména posoudí, do jaké míry bylo toto nařízení úspěšné, pokud jde o snížení administrativních překážek volného pohybu služeb, usnadnění účinného sledování toho, jak členské státy dodržují právní předpisy EU zaměřené na zajištění ochrany vyslaných pracovníků, a o podporu související správní spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány v členských státech.

Článek 10
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost tři měsíce po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik 

1.3Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 30  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle

Rozšíření úspěšného používání veřejného rozhraní připojeného k systému IMI pro účely podávání prohlášení o vyslání pracovníků v odvětví silniční dopravy na další hospodářská odvětví

1.4.2Specifické cíle

Specifický cíl č.

–snížit administrativní zátěž poskytovatelů služeb při ohlašování vyslání pracovníků tím, že se společnostem vysílajícím pracovníky do členských států, které dobrovolně používají veřejné rozhraní připojené k systému IMI, sníží průměrné náklady na dodržování předpisů nejméně o 50 % do konce roku 2026,

–usnadnit správní spolupráci mezi členskými státy, které vyžadují ohlášení vyslaných pracovníků, tím, že se do konce roku 2025 umožní podávání ohlášení vyslaných pracovníků zúčastněným členským státům prostřednictvím veřejného rozhraní a automatický import správních údajů o vyslaných pracovnících do systému IMI,

–umožnit členským státům dosáhnout úspory nákladů na vývoj a provoz vnitrostátních portálů pro ohlašování tím, že zúčastněné členské státy budou do konce roku 2026 dobrovolně používat veřejné rozhraní připojené k systému IMI.

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Na veřejnou správu a inspektoráty práce v zúčastněných členských státech:

–snížení nákladů na používání systému IMI, protože manuální zadávání údajů o vysílání již nebude nutné,

–snížení nákladů na průběžnou údržbu, protože již nebude nutné udržovat vnitrostátní součásti IT, které mají stejné funkce jako veřejné rozhraní připojené k systému IMI,

–dosažení důslednějšího dodržování předpisů, tj. úplnějších a přesnějších informací o vysílání, což umožní účinné sledování a kontrolu.

Na poskytovatele služeb:

–snížení nákladů na dodržování předpisů zavedením společného portálu a postupu pro ohlášení podávaná zúčastněným členským státům tím, že se zmenší rozdíly mezi požadovanými informačními poli při vysílání pracovníků do několika zúčastněných členských států, a tím, že se používáním vícejazyčného veřejného rozhraní připojeného k systému IMI sníží náklady na překlad.

1.4.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

–Spuštění veřejného rozhraní připojeného k systému IMI do konce roku 2025.

–Nejméně devět členských států, které pokrývají nejméně třetinu všech vyslaných pracovníků v EU, se jako přijímající země rozhodnou do konce roku 2026 dobrovolně používat veřejné rozhraní připojené k systému IMI.

–Nejméně jedna třetina ohlášení vyslání v EU bude podávána prostřednictvím veřejného rozhraní připojeného k systému IMI a náklady na dodržování předpisů u ohlášení podaných prostřednictvím veřejného rozhraní připojeného k systému IMI se sníží nejméně o 50 %.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Do podzimu 2025: Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví standardizovaný formulář veřejného rozhraní připojeného k systému IMI.

Do konce roku 2025: Komise zpřístupní veřejné rozhraní připojené k systému IMI online.

Do poloviny roku 2026: První skupina členských států se dobrovolně rozhodne používat veřejné rozhraní připojené k systému IMI a v případě potřeby odpovídajícím způsobem upraví své systémy ohlašování a vnitrostátní právní předpisy.

Od roku 2026: Komise bude udržovat a neustále zlepšovat veřejné rozhraní připojené k systému IMI.

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante):

–koordinace správní spolupráce mezi členskými státy,

–úspory z důvodu vyšší efektivity v důsledku zavedení veřejného rozhraní na úrovni EU připojeného k systému IMI namísto vývoje a provozu samostatných vnitrostátních součástí IT, které mají stejné funkce,

–používání společného formuláře zúčastněnými členskými státy prostřednictvím koordinace na úrovni EU.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

–účinnější ochrana práv pracovníků díky efektivní spolupráci mezi členskými státy prostřednictvím systému IMI,

–úspory nákladů pro členské státy,

–snížení nákladů na dodržování předpisů pro společnosti, a díky tomu snížení překážek na jednotném trhu služeb.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

–závěry vyvozené ze zkušeností s veřejným rozhraním připojeným k systému IMI pro prohlášení o vyslání pracovníka v odvětví silniční dopravy:

–prokázaná proveditelnost veřejného rozhraní připojeného k systém IMI pro vytváření, odesílání a správu prohlášení o vyslání pracovníků,

–prokázané snazší předkládání informací o vyslání příslušným vnitrostátním orgánům a možné snížení administrativní zátěže,

–poskytnutí plánu pro realizaci projektu a opakovaně použitelná technická řešení,

–prokázaný potenciál pro důslednější dodržování povinností vyplývajících z prohlášení o vyslání.

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Iniciativa je financována z Programu pro jednotný trh, který začíná ve stávajícím víceletém finančním rámci.

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

–S financováním této iniciativy se již počítalo, neboť byla oznámena v aktualizaci průmyslové strategie 2020 a posílena ve sdělení „30. výročí jednotného trhu“. V rámci Programu pro jednotný trh je proto financování naplánováno již na roky 2024 a 2025.

–Není třeba dodatečný rozpočet prostřednictvím přerozdělení prostředků.

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Zavádění s obdobím rozběhu od roku 2024 do roku 2025,

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 31

 Přímé řízení Komisí

–    prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–    třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–    mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–    EIB a Evropský investiční fond,

–    subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–    veřejnoprávní subjekty,

–    soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–    soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–    subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Přímé řízení pro plnění rozpočtu a volba metodiky PM² pro realizaci projektu byly zvoleny z následujících důvodů:

–projekt bude vyžadovat vývoj, opětovné použití a přizpůsobení/konfiguraci stávajících informačních systémů Komise, které jsou vyvinuty interně,

–použití metodiky PM² je v souladu s korporátní politikou realizace projektů v oblasti IT a je pro projekty této úrovně složitosti vhodnou volbou.

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Hlavní zjištěná rizika a systémy kontroly k jejich zmírnění:

–Riziko: změny požadavků v pozdní fázi projektu mohou zpozdit realizaci projektu a zvýšit náklady.
Zmírnění rizika: zavedení pracovního postupu pro žádosti o změnu, který zajistí posouzení a schválení ze strany podniku; realizace řešení s přístupem založeným na několika fázích s následným neustálým zlepšováním.

–Riziko: projektu se účastní nízký počet členských států, což snižuje očekávané přínosy.
Zmírnění rizika: spolupráce s členskými státy a průběžné konzultace se skupinou odborníků Komise pro společný elektronický formulář pro ohlášení vyslání pracovníků k zajištění toho, aby výsledky projektu splnily očekávání mnoha členských států.

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky     

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1996/71/oj).

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/67/oj).

(3)    COM(2021) 350 final.

(4)    COM(2024) 131 final.

(5)    COM(2019) 426 final.

(6)    Toto prohlášení bylo předloženo na zasedání Rady pro konkurenceschopnost dne 24. května 2024 (https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10061-2024-INIT/en/pdf).

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1024/oj).

(8)    COM(2023) 168 final.

(9)    COM(2023) 535 final.

(10)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 49, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2020/1057/oj).

(11)    EUCO 14/23.

(12)    EUCO 12/24.

(13)    2021/2043(INI).

(14)    Nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o zřízení evropského rámce pro digitální identitu (Úř. věst. L, 2024/1183, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1183/oj).

(15)    De Wispelaere, F., De Smedt L., & Pacolet, J. (2023), Posting of workers: Collection of data from the prior declaration tools – Reference year 2022 (Vysílání pracovníků: sběr údajů z nástrojů pro ohlašování předem – referenční rok 2022), statistika sítě FMSSFE, jménem Evropské komise. Dvacet čtyři členských států poskytlo pro účely sběru těchto údajů (částečné) údaje o podnicích vysílajících do jejich členského státu a o vyslaných pracovnících, v případě jednoho dalšího členského státu byly použity veřejně dostupné údaje.

(16)    2024 Single Market Survey: Overcoming Obstacles, Developing Solutions (Průzkum jednotného trhu 2024: překonávání překážek, vývoj řešení), Eurochambres, 2024.

(17)    Influence of administrative burdens on the cross-border posting of employees by SMEs in border regions (Vliv administrativní zátěže na přeshraniční vysílání zaměstnanců malými a středními podniky v příhraničních regionech), Michael Holz, Annette Icks, IfM-Materialien č. 299, 2023.

(18)    Úř. věst. C , , s. .

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1024/oj).

(20)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/67/oj).

(21)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1996/71/oj).

(22)    COM(2023) 168 final.

(23)    Nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o zřízení evropského rámce pro digitální identitu (Úř. věst. L, 2024/1183, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1183/oj).

(24)    Nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o zřízení evropského rámce pro digitální identitu (Úř. věst. L, 2024/1183, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1183/oj).

(25)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/882/oj).

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj).

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1149/oj).

(30)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(31)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(32)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(33)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(34)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(35)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(36)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(37)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(38)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(39)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(40)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(41)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(42)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(43)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(44)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.