This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52024PC0440
Proposal for a COUNCIL DECISION on the position to be taken on behalf of the European Union in meetings of the Participants to the OECD Arrangement on Officially Supported Export Credits regarding down payment and maximum official support requirements
Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na zasedáních účastníků Ujednání OECD o státem podporovaných vývozních úvěrech, pokud jde o požadavky na platby předem a maximální výši státní podpory
Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na zasedáních účastníků Ujednání OECD o státem podporovaných vývozních úvěrech, pokud jde o požadavky na platby předem a maximální výši státní podpory
COM/2024/440 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 7.10.2024
COM(2024) 440 final
2024/0242(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na zasedáních účastníků Ujednání OECD o státem podporovaných vývozních úvěrech, pokud jde o požadavky na platby předem a maximální výši státní podpory
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.Předmět návrhu
Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být zaujat jménem Unie na zasedáních účastníků Ujednání OECD o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“), pokud jde o snížení minimální platby předem a zvýšení maximální výše státní podpory podle článku 11 ujednání.
2.Souvislosti návrhu
2.1.Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech
Ujednání je gentlemanskou dohodou mezi Unií, Spojenými státy, Kanadou, Japonskem, Koreou, Norskem, Švýcarskem, Austrálií, Novým Zélandem, Tureckem a Spojeným královstvím (dále jen „účastníci“), která poskytuje rámec pro řádné používání státem podporovaných vývozních úvěrů. V praxi to znamená jednak zajištění rovných podmínek pro účastníky (kdy je hospodářská soutěž založena na ceně a kvalitě vyváženého zboží a služeb, a nikoli na stanovených finančních podmínkách), jednak odstranění dotací a narušení trhu, jež se státem podporovanými vývozními úvěry souvisejí. Ujednání vstoupilo v platnost v dubnu 1978 na dobu neurčitou, a ačkoli sekretariát OECD poskytuje podporu pro jeho provádění, nejedná se o akt OECD 1 .
Ujednání je pravidelně aktualizováno s ohledem na politický vývoj a vývoj na finančním trhu jakožto faktory, které ovlivňují poskytování státem podporovaných vývozních úvěrů. Ujednání bylo provedeno v právu Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 2 , a stalo se tak v EU právně závazným. Revize podmínek ujednání se začleňují do práva EU prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 2 uvedeného nařízení.
2.2.Účastníci ujednání a rozhodování
Evropská komise zastupuje Unii na zasedáních účastníků, jakož i v písemných postupech pro rozhodování účastníků. Rozhodnutí o všech změnách ujednání se přijímají na základě konsensu (všech účastníků).
2.3.Zamýšlený akt účastníků
Od listopadu 2021 jsou v platnosti dočasné odchylky od čl. 11 písm. a) a c) ujednání, pokud jde o povinnosti týkající se minimální platby předem a maximální výše státní podpory. Ty byly zavedeny postupem pro stanovení „společného postupu“ podle ujednání. Společný postup je nástroj v rámci ujednání, který účastníkům výjimečně umožňuje odchýlit se od ustanovení ujednání. Postupy pro dosažení dohody o společných postupech jsou stanoveny v článcích 54 až 59 ujednání.
Flexibilita založená na postupech pro stanovení společného postupu od listopadu 2021, která účastníkům umožňuje snížit minimální platbu předem z 15 % hodnoty vývozního kontraktu na 5 % pro konkrétní země s nižšími příjmy, byla původně navržena Evropskou unií v souvislosti se zdravotní krizí COVID-19, ale na návrhy Spojeného království byla prodloužena. Flexibilita skončí dne 13. prosince 2024. Vzhledem k tomu, že společný postup je určen k použití ve výjimečných krizových situacích, dala EU jasně najevo, že bude proti jakémukoli dalšímu prodloužení dočasné flexibility a bude ho blokovat.
V souladu s tím probíhají mezi účastníky jednání o možné trvalé změně požadavku na minimální platbu předem a maximální výši státní podpory v ujednání. Tato otázka byla projednána na zasedáních účastníků v březnu 2024 a červnu 2024 a očekává se, že se na zasedání v listopadu 2024 dospěje k závěru vzhledem k ukončení platnosti společného postupu dne 13. prosince 2024. Tato trvalá změna by mohla řešit základní problémy, které vedou některé účastníky k tomu, že si přejí flexibilitu v této oblasti, a pravděpodobně by měla podobu změny článku 11 ujednání. Cílem zamýšleného aktu by tedy bylo stanovit pro tyto požadavky obecné, flexibilnější pravidlo, než jaké je v současné době stanoveno v textu ujednání.
3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie
Navrhovaným postojem Unie by bylo podpořit změnu znění ujednání, pokud jde o pravidla pro platby předem (a pravidla maximální výše státní podpory). Flexibilita by pomohla zajistit projekty v konkurenčním finančním prostředí. Omezovala by se na konkrétní země a na projektové transakce s veřejnými kupujícími a při jednáních by měly být zváženy další vhodné ochranné prvky, které by změny zaměřily na potřeby. Tento přístup účelového vázání by zabránil narušení trhu.
Změny by rovněž zahrnovaly „zelené“ projekty, které jsou stanoveny ve specifické odvětvové dohodě (odvětvová dohoda o vývozních úvěrech pro změnu klimatu), a zaměřily by se na sociální a transformační projekty s dopadem na rozvoj. Změny by rovněž zlepšily konkurenceschopnost evropských vývozců ve vztahu k zemím, které nejsou členy OECD, a umožnily by zaplnit mezery ve financování. V neposlední řadě by flexibilita přispěla k realizaci důležitých infrastrukturních projektů, zejména v subsaharské Africe, které mají dopad na rozvoj.
4.Právní základ
4.1.Procesněprávní základ
4.1.1.Zásady
Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody.“
Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterým se řídí dotyčný orgán. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 3 .
4.1.2.Uplatnění v tomto konkrétním případě
Zamýšlený akt může rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právních předpisů EU, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES. Článek 1 uvedeného nařízení totiž stanoví, že „[v] Unii se použijí pravidla uvedená v Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“). Znění ujednání je uvedeno v příloze k tomuto nařízení.“ Stejně relevantní je článek 2 uvedeného nařízení, který stanoví, že „Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 3, kterými se mění příloha II, pokud je to nezbytné v důsledku změn pravidel, které dojednali účastníci ujednání“. To zahrnuje změny příloh ujednání.
Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU. Použití čl. 218 odst. 9 pro přijetí těchto změn je rovněž odůvodněno skutečností, že změny ujednání jsou přijímány v rámci zvláštního orgánu zřízeného podle rámce OECD.
4.2.Hmotněprávní základ
4.2.1.Zásady
Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU závisí především na cíli a obsahu zamýšleného aktu, v souvislosti s nímž se postoj jménem Unie zaujímá.
4.2.2.Uplatnění v tomto konkrétním případě
Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají vývozních úvěrů, což spadá do působnosti společné obchodní politiky. Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž článek 207 Smlouvy o fungování EU.
4.3.Závěr
Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 207 odst. 4 první pododstavec Smlouvy o fungování EU ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.
5.Zveřejnění zamýšleného aktu
Jelikož akt účastníků ujednání změní Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech, které tvoří přílohu II nařízení (EU) č. 1233/2011, je vhodné jej po přijetí zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.
2024/0242 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na zasedáních účastníků Ujednání OECD o státem podporovaných vývozních úvěrech, pokud jde o požadavky na platby předem a maximální výši státní podpory
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Pravidla uvedená v Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“) jsou provedena v právu EU nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 4 , a jsou tak v Unii právně závaznými.
(2)Zamýšlené rozhodnutí o změně článku 11 ujednání o zvýšení flexibility, pokud jde o požadavky na minimální platby předem a maximální výši státní podpory v ujednání, je rovněž v souladu s programem modernizace ujednání, který vstoupil v platnost dne 15. července 2023 a kterým se zlepšuje konkurenceschopnost evropských vývozců vůči zemím, které nejsou členy OECD.
(3)Flexibilita by pomohla financovat projekty v konkurenčním finančním prostředí a zároveň by byla účelově vázaným způsobem omezena tak, aby zaplnila konkrétní finanční mezery a zabránila narušení trhu.
(4)Flexibilita by rovněž zahrnovala „zelené“ projekty, které jsou stanoveny ve specifické odvětvové dohodě (odvětvová dohoda o vývozních úvěrech pro změnu klimatu), a zaměřila by se na sociální a transformační projekty s dopadem na rozvoj.
(5)Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ohledně požadavků na minimální platby předem a maximální výši státní podpory, neboť zamýšlené rozhodnutí účastníků ujednání se stane pro Unii právně závazným a bude moci rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva Unie na základě článku 2 nařízení (EU) č. 1233/2011,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postojem, který má být jménem Unie zaujat, je podpořit rozhodnutí účastníků ujednání ohledně požadavků na minimální platby předem a maximální výši státní podpory v ujednání a dalších souvisejících článcích v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Komisi.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 7.10.2024
COM(2024) 440 final
PŘÍLOHY
návrhu rozhodnutí Rady
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na zasedáních účastníků Ujednání OECD o státem podporovaných vývozních úvěrech, pokud jde o požadavky na platby předem a maximální výši státní podpory
PŘÍLOHA
Postojem Evropské unie je podpořit změny článku 11 ujednání uvedené v této příloze. Níže jsou uvedeny odkazy na články a přílohy ujednání. Doplnění jsou vyznačena tučně a podtržením:
„11. PLATBA PŘEDEM, MAXIMÁLNÍ VÝŠE STÁTNÍ PODPORY A MÍSTNÍ NÁKLADY
a) Účastníci vyžadují od kupujících zboží a služeb, na které je státem poskytována podpora, aby zaplatili platby předem ve výši alespoň 15 % hodnoty vývozního kontraktu na počátku úvěru ve smyslu přílohy XIII nebo před ním, s výjimkou transakcí, do nichž jsou zapojeni suverénní nebo veřejní kupující sídlící v zemích zařazených do kategorií rizika 5, 6 nebo 7 a které jsou podpořeny zárukou ministerstva financí nebo centrální banky, v kterémžto případě účastníci požadují, aby kupující provedli platby předem ve výši nejméně 5 % hodnoty vývozního kontraktu. Pro hodnocení plateb předem může být hodnota vývozního kontraktu úměrně snížena, pokud operace zahrnuje zboží a služby ze třetí země, jejichž vývoz není státem podporován. Financování/pojištění 100 % pojistného je přípustné. Pojistné může nebo nemusí být zahrnuto do hodnoty vývozního kontraktu. Platby zádržného provedené po počátku úvěru nejsou v této souvislosti považovány za platy předem.
(…)
c) S výjimkou případů uvedených v písmenech b) a d) neposkytnou účastníci státní podporu přesahující 85 % hodnoty vývozního kontraktu včetně zboží a služeb dodávaných třetími zeměmi, ale bez místních nákladů. V případě transakcí, na které se vztahuje výjimka uvedená v písmenu a) první větě, neposkytnou účastníci státní podporu přesahující 95 % hodnoty vývozního kontraktu včetně zboží a služeb dodávaných třetími zeměmi, ale bez místních nákladů.
(…)“
Zástupci Unie v rámci účastníků ujednání mohou odsouhlasit drobné technické změny postoje Unie bez dalšího rozhodnutí Rady.
