EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.9.2023

COM(2023) 547 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o hlavních zjištěních přezkumu nařízení Rady (EU) 2022/2576 ze dne 19. prosince 2022 s ohledem na obecnou situaci v oblasti dodávek plynu do Unie

Úvod

V reakci na narušení světového trhu s energií způsobená ruskou invazí na Ukrajinu přijala Evropská unie (EU) plán REPowerEU, jehož cílem je úspora energie, výroba čisté energie a diverzifikace dodávek energie, aby se zvýšila strategická odolnost Evropy a snížila její závislost na dovozu ruského plynu.

V dubnu 2022 Komise na pokyn Evropské rady spustila v rámci plánu REPowerEU energetickou platformu EU, která má tři cíle: 1) agregaci poptávky a společný nákup plynu, 2) co nejúčinnější využití stávající infrastruktury, 3) mezinárodní spolupráci.

Od začátku války se situace na trhu s plynem postupně zhoršuje. Využívání dodávek plynu do Evropy jakožto zbraně ze strany Ruska vedlo k omezením na trhu a dramatickému nárůstu cen plynu. Velkoobchodní cena v roce 2022 byla v průměru více než pětkrát vyšší než před krizí a na vrcholu krize v létě 2022 se dokonce vyšplhala nad 300 EUR/MWh 2 .

Proto Rada dne 19. prosince 2022 přijala nouzové nařízení Rady (EU) 2022/2576 o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, spolehlivých referenčních cen a přeshraničních výměn plynu (dále jen „nařízení“).

Toto nařízení stanoví dočasný právní základ pro:

-lepší koordinaci nákupů plynu (kapitola II),

-opatření k předcházení nadměrným cenám plynu a nadměrné vnitrodenní volatilitě na trzích s energetickými deriváty (kapitola III),

-opatření pro případ stavu nouze v oblasti plynu (kapitola IV).

Článek 30 nařízení stanoví, že „do 1. října 2023 provede Komise přezkum tohoto nařízení s ohledem na obecnou situaci v oblasti dodávek plynu do Unie a předloží Radě zprávu o hlavních zjištěních tohoto přezkumu. Komise může na základě této zprávy navrhnout prodloužení platnosti tohoto nařízení“.

V souladu s výše uvedeným tato zpráva popisuje, jak Komise nařízení prováděla, a podává přehled hlavních zjištění a z nich vyplývajících závěrů o ustanoveních nařízení.

PŘEZKUM KAPITOLY II (LEPŠÍ KOORDINACE NÁKUPŮ PLYNU)

Komise provedla koordinaci nákupů plynu i) zavedením mechanismu pro oznamování smluv a nabídkových řízení na nákup plynu, aby se zvýšila transparentnost trhů s plynem, a ii) organizováním agregace poptávky, nabídkových řízení, slaďování poptávky s nabídkou a zavedením mechanismu pro společný nákup plynu (mechanismus společného nákupu). Ve zprávě Komise uvádí výsledky a údaje dostupné ke dni 14. července 2023, které se vztahují na nabídková řízení a smlouvy oznámené do uvedeného data, jakož i výsledky prvních dvou kol agregace poptávky a nabídkových řízení v rámci mechanismu společného nákupu organizovaného s podporou mechanismu AggregateEU 3 .

Koordinace agregace poptávky po plynu a nabídkových řízení bude pokračovat až do pozbytí platnosti nařízení.

Přezkum oddílu 1 – Koordinace nákupů plynu v Unii (články 3 a 4)

1.Transparentnost a výměna informací (článek 3 nařízení)

Energetická krize odhalila závislost EU na ruských fosilních palivech a škodlivý dopad toho, že chyběla koordinovaná opatření členských států EU, které čelily ruskému využívání dodávek plynu jakožto zbraně, což vedlo k vysokým cenám a krizi v oblasti bezpečnosti dodávek. V rámci snížení závislosti EU na dodávkách ruského zemního plynu a snížení cen se ukázala jako stěžejní lepší koordinace nákupů plynu od externích dodavatelů. Cílem článku 3 nařízení 4 je proto zajistit lepší koordinaci nákupů plynu v EU a energetickou solidaritu mezi členskými státy EU. Toho by mělo být dosaženo tím, že se Komisi poskytne přehled o nadcházejících nabídkových řízeních nebo smlouvách na prodej a nákup plynu. Za tímto účelem jsou plynárenské společnosti nebo společnosti, které využívají plyn, povinny zasílat Komisi oznámení o všech nadcházejících nabídkových řízeních nebo smlouvách, jejichž objem přesahuje 5 TWh/rok.

Nařízení v čl. 3 odst. 2 stanoví, že má-li Komise za to, že je nutná další koordinace, pokud jde o nabídková řízení nebo smlouvy (například pokud by nabídková řízení nebo smlouvy mohly nepříznivě ovlivnit fungování trhu, bezpečnost dodávek nebo solidaritu nebo by mohly prospět mechanismu společného nákupu), může Komise vydat doporučení takovým podnikům poté, co informuje řídící výbor ad hoc v rámci energetické platformy EU.

Statistiky oznámení a doporučení podle článku 3

Komise zajistila vícero stejně přijatelných a zabezpečených kanálů pro bezpečné podávání oznámení, jak je stanoveno v článku 3 nařízení. To umožnilo řešit obavy společností ohledně bezpečnosti a důvěrnosti a zároveň v souladu s požadavky na důvěrnost informovat členské státy EU.

Hlavní zjištění: Celkově se Komise domnívá, že provádění článku 3 vedlo k větší transparentnosti plánovaných nabídkových řízení a smluv na prodej a nákup plynu, neboť jí poskytlo lepší přehled o nadcházejících nabídkových řízeních.

Jedinými oznámeními, která vedla k doporučením podle článku 3 nařízení, byla oznámení společností, které plánují vypsat nabídkové řízení. Při provádění nařízení se vyskytla řada problémů: některá obchodní ujednání byla oznámena dodatečně a společnosti se zdráhaly sdílet obchodně citlivé informace. Části odvětví rovněž zpochybnily výklad nařízení, zejména pokud jde o načasování oznámení během probíhajících jednání.

Komise nemůže přesně posoudit, kolik oznámení předloženo nebylo, přestože spadají pod požadavky článku 3. Je to proto, že přístup k souborům údajů o podepsaných obchodních ujednáních je buď omezený, nebo neúplný.

Závěr: Zásada povinnosti oznamovat nabídková řízení nebo smlouvy na prodej a nákup plynu se stala novým prostředkem, jak zvýšit transparentnost a zabránit přeplácení. Oznámení o smlouvách se ukázala jako problematičtější, protože předsmluvní fáze je pro společnosti velmi citlivá.

Ukázalo se, že se toto ustanovení provádí snáze v případě oznámení nabídkových řízení předem než v případě smluv. Vzhledem k tomu, že mechanismus AggregateEU funguje prostřednictvím nabídkových řízení, zdá se, že doporučení vydaná Komisí jsou relevantnější, jsou-li určena společnostem plánujícím nabídková řízení, která by mohla probíhat prostřednictvím mechanismu AggregateEU.

Dalším poznatkem je, že rozšířený přístup Komise k rozsáhlejšímu souboru údajů o uzavřených obchodních ujednáních (prostřednictvím agregovaných a anonymizovaných údajů) by měl následně vést k lepšímu prosazování povinnosti oznamovat smlouvy a nabídková řízení a k důkladnějšímu posuzování dopadu jednotlivých nabídkových řízení nebo smluv.

2.Řídící výbor ad hoc (článek 4 nařízení)

Řídící výbor ad hoc zřídila Komise svým rozhodnutím ze dne 13. ledna 2023 (C(2023) 407 final 5 ). Řídící výbor ad hoc přijal dne 16. února 2023 svůj jednací řád a ke dni 14. července 2023 uspořádal šest zasedání.

Řídícímu výboru ad hoc předsedá výkonný místopředseda Maroš Šefčovič a jeho členy jsou zástupci na vysoké úrovni jmenovaní orgány členských států. Zasedání se účastní jako pozorovatel Sekretariát Energetického společenství a zasedání, která se týkají otázek společného zájmu, se na pozvání účastní i smluvní strany Energetického společenství.

Řídící výbor ad hoc byl zřízen za účelem usnadnění koordinace mechanismu společného nákupu, zejména agregace poptávky. Komise je rovněž povinna konzultovat řídící výbor ad hoc ohledně svých návrhů doporučení podle čl. 3 odst. 2 a informovat jej o dopadu účasti dotčených společností v mechanismu společného nákupu.

Hlavní zjištění: Komise se domnívá, že řídící výbor ad hoc plně splnil svůj úkol usnadnit koordinaci mechanismu společného nákupu na vnitrostátní úrovni, včetně agregace poptávky. Členové a pozorovatelé řídícího výboru ad hoc sehráli zásadní úlohu při udržování silné a trvalé politické podpory energetické platformy EU, při propagaci mechanismu společného nákupu a při poskytování informací svým vnitrostátním orgánům a dotčeným společnostem. Vnitrostátní kulaté stoly, které členové řídícího výboru ad hoc uspořádali, byly nápomocné při mobilizaci strany poptávky a koordinaci účasti odvětví náročných na spotřebu plynu a energeticky náročných odvětví. Aktivně také spolupracují s vnitrostátními finančními institucemi (vnitrostátními podpůrnými bankami a exportními úvěrovými agenturami) s cílem zjistit, jak získat a zajistit záruky pro kupující, kteří nejsou dostatečně úvěruschopní.

Členové a pozorovatelé řídícího výboru ad hoc pravidelně diskutovali o všech klíčových aspektech energetické platformy EU, sdíleli osvědčené postupy a poskytovali cennou zpětnou vazbu k otázkám souvisejícím s prováděním mechanismu společného nákupu. Členské státy EU rovněž diskutovaly o uplatňování nařízení, zejména o povinné agregaci poptávky.

Členové řídícího výboru ad hoc byli rovněž konzultováni ohledně návrhů doporučení vydaných s ohledem na článek 3 nařízení (více informací viz předchozí oddíl). Získaná zpětná vazba však byla poměrně omezená a týkala se pouze omezeného počtu doporučení.

Závěr: Pro úspěšné provádění mechanismu společného nákupu bylo fungování řídícího výboru ad hoc zásadní. Zajistilo větší zapojení členských států EU a širokou účast odvětví.

Přezkum oddílu 2 – Agregace poptávky a společný nákup (články 5 až 11 nařízení)

3.Agregace poptávky a společný nákup (články 5 až 8 nařízení)

I.Mechanismus AggregateEU: výběr poskytovatele služeb

Komise koncipovala a zavedla mechanismus společného nákupu s pomocí společnosti PRISMA European Capacity Platform GmbH, která byla vybrána jako poskytovatel služeb v souladu s nařízením.

Hlavní zjištění: Komise se domnívá, že ustanovení nařízení o výběru poskytovatele služeb a uzavření smlouvy s ním umožnila jmenovat kvalifikovaného poskytovatele služeb ke koncipování, vývoji, provozování a udržování mechanismu AggregateEU.

Pod vedením Komise, která je v postavení veřejného zadavatele, a na základě trvalé spolupráce s ní zahájila společnost PRISMA mechanismus AggregateEU, aby bylo možné naplnit zásobníky EU v rámci přípravy na topnou sezónu 2023/2024.

Během necelých tří měsíců společnost PRISMA koncipovala, vyvinula a zavedla – s využitím stávajících schopností a nástrojů pro přidělování kapacity plynovodů – mechanismus společného nákupu v souladu s ustanoveními specifikace nabídkového řízení a cíli nařízení. Nařízení výslovně neuvádí, jak mechanismus společného nákupu provádět, Komise a společnost PRISMA se však dosud věnovaly těmto aspektům:

·na základě koncepce Komise a pod jejím vedením vytvořily mechanismus AggregateEU,

·v souladu se standardy odvětví registrovaly účastníky na platformě PRISMA a v souladu s kritérii pro vyloučení stanovenými v článcích 8 a 9 nařízení zpracovaly zápis do mechanismu AggregateEU. Do dne 14. července 2023 bylo v mechanismu AggregateEU registrováno více než 150 společností,

·uspořádaly kola agregace poptávky, v jejichž rámci mohly společnosti podrobně stanovit své požadavky, včetně všech požadovaných informací o objemech, lhůtách a místech dodání – viz tabulka v bodě iii (Mechanismus AggregateEU: první výsledky),

·shromáždily sadu nabídek od prodejců a sladily nejkonkurenceschopnější nabídky s agregovanou poptávkou, přičemž v případě, kdy nabídky byly nedostatečné, je poměrně rozdělily – viz tabulka v bodě iii (Mechanismus AggregateEU: první výsledky),

·shromáždily informace o stavu vyjednávání mezi kupujícími a prodávajícími a o uzavírání smluv v případě sladění poptávky a nabídky.

Aby bylo fungování mechanismu AggregateEU v souladu s obchodními praktikami a standardy a aby bylo zajištěno jeho široké přijetí odvětvím, byl mechanismus vyvinut v úzké spolupráci s odvětvím a zúčastněnými stranami zastoupenými v poradní skupině pro průmysl. Tato neformální skupina odborníků, složená z 27 společností z EU a 11 pozorovatelů se zkušenostmi s obchodováním s plynem na světových trzích, byla hlavním fórem pro zapojení odvětví a ukázala se jako velmi užitečná při vnášení odvětvového pohledu do diskusí o službách, které mají být v rámci mechanismu AggregateEU vyvinuty.

Zapojení společnosti PRISMA, která spravuje jednu z předních evropských platforem pro obchodování s kapacitou dodávek plynu, sehrálo významnou úlohu při zajištění důvěryhodnosti mechanismu společného nákupu a získání důvěry odvětvových subjektů v tento proces, zejména pokud jde o ochranu obchodního tajemství.

Závěr: Podpora poskytovatele služeb byla pro úspěšné zavedení mechanismu společného nákupu ze strany Komise v přiměřeném časovém rámci zásadní.

Při pohledu na zavádění služby z hlediska nařízení by však bylo smysluplnější, kdyby ustanovení nařízení, jež se týkají kritérií pro výběr, upřednostňovala popis služeb před technickými požadavky týkajícími se nástroje IT.

II.Koncipování mechanismu AggregateEU

Hlavním cílem koncepce mechanismu AggregateEU bylo umožnit agregaci poptávky, organizaci kol nabídkových řízení ve vztahu k mezinárodním dodavatelům plynu a sladění poptávky s nabídkami dodavatelů.

Komise a poskytovatel služeb zavedli mechanismus AggregateEU uspořádáním kol nabídkových řízení, z nichž každé proběhlo podle níže uvedených kroků:

Hlavní zjištění: V posuzovaném období byly větší společnosti obecně ochotnější účastnit se mechanismu AggregateEU než společnosti menší. Celkem se do mechanismu AggregateEU dosud zapsalo více než 150 společností různých velikostí, a to z celého dodavatelského řetězce.

Účastníci ocenili míru flexibility, kterou mechanismus AggregateEU poskytuje, a jeho zdánlivě nenarušující vliv na tržní mechanismy. Ocenili zejména typy dostupných produktů (dodávky do vnitrostátních vyrovnávacích bodů nebo terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG)) a měsíční profil a data dodání.

Někteří účastníci rovněž ocenili možnost nabídnout a následně stáhnout poptávku a možnost zapojit se do jednání s odpovídajícími partnery za jiných podmínek, než jaké byly předloženy v mechanismu AggregateEU. Naopak ostatní aktéři trhu a některé vnitrostátní orgány požadovali, aby mechanismus AggregateEU namísto současné dobrovolné povahy umožňoval závaznější poptávku ze strany kupujících a nabídky ze strany dodavatelů.

Po prvním kole nabídkového řízení někteří účastníci požadovali úpravy, které by lépe odpovídaly struktuře jejich spotřeby. Flexibilita a koncepce regulačního rámce umožnily Komisi těmto požadavkům částečně vyhovět a dále zlepšit fungování mechanismu AggregateEU tím, že se upravily a aktualizovaly prvky mezi jednotlivými koly nabídkových řízení. Například v reakci na žádosti některých účastníků z energeticky náročných odvětví byla nejzazší data dodání ve druhém kole nabídkového řízení prodloužena na 20 měsíců, tj. do března 2025.

Chybějící pevný právní základ pro oznamování smluv ze strany účastníků však vedl k celkově omezené zpětné vazbě o uzavřených smlouvách.

A konečně, zeměpisné omezení účasti v mechanismu AggregateEU na straně kupujícího bylo problematické v případě některých velkých podnikových organizací, které se spoléhaly na dceřiné společnosti registrované ve Spojeném království, Švýcarsku nebo Evropském hospodářském prostoru.

Závěr: Jak potvrzuje dobrá úroveň účasti kupujících a prodávajících v mechanismu společného nákupu a výsledky prvních dvou kol, celkově účastníci většinou ocenili koncepci mechanismu AggregateEU, nabízené služby a schopnost Komise a poskytovatele služeb reagovat na jejich požadavky. Většina členských států EU rovněž vyjádřila své uznání na zasedání řídícího výboru ad hoc v rámci energetické platformy EU; stejně tak učinilo i odvětví v rámci různých výměn názorů (včetně zasedání poradní skupiny pro průmysl). 

Oznámení účastníků o výsledcích fází vyjednávání a uzavírání smluv mohla být podrobnější. To by s největší pravděpodobností pomohlo lépe měřit účinnost a úspěšnost mechanismu AggregateEU.

III.Mechanismus AggregateEU: první výsledky

Do dne 14. července 2023 Komise vypsala dvě kola nabídkových řízení s těmito výsledky:

Očekává se, že další kola nabídkových řízení budou vypsána do konce roku 2023.

Hlavní zjištění: V souladu s článkem 8 nařízení se mohly mechanismu společného nákupu prostřednictvím AggregateEU na straně kupujícího účastnit společnosti usazené v EU a ve smluvních stranách Energetického společenství. Účast na straně prodávajícího byla otevřena všem společnostem. U kupujících i prodávajících byly vyloučeny společnosti spojené s Ruskou federací nebo společnosti, na něž se vztahují omezující opatření EU přijatá v souvislosti s kroky Ruska na Ukrajině.

Ke dni 14. července 2023 se do mechanismu AggregateEU zapsalo celkem 154 společností. Tento počet zahrnuje společnosti usazené v EU a společnosti usazené ve smluvních stranách Energetického společenství, zejména z Ukrajiny, Moldavska a Srbska, které projevily o mechanismus AggregateEU značný zájem a byly v kolech nabídkových řízení aktivní a dobře zastoupené. Většinu společností tvořily plynárenské a obchodní společnosti. Zastoupeni však byli i průmysloví koneční uživatelé.

Jen výsledky prvních dvou kol nabídkových řízení, která agregovala 27,5 mld. m3 poptávky, překročily povinnou agregaci poptávky stanovenou v nařízení (13,5 mld. m3).

Dodavatelé se také aktivně zapojili do nabídky 33,9 mld. m3 v prvních dvou kolech, což vedlo k výraznému převisu nabídky nad poptávkou.

Cílem mechanismu společného nákupu bylo vytvořit nové tržní a obchodní příležitosti pro kupující a dodavatele v Evropě. V souvislosti s krizí poskytl účastníkům trhu nástroj, který jim umožňuje najít potenciálně nové partnery a vstoupit s nimi ve smluvní vztahy a nakoupit plyn za konkurenčních podmínek bez ohledu na jejich velikost a strukturu spotřeby.

Zpětná vazba k mechanismu společného nákupu je stále otevřená. Některé členské státy EU a aktéři trhu naznačují, že mechanismus společného nákupu přispěl k posílení bezpečnosti dodávek a že v několika případech mohl přispět k udržení nízkých cen a pomoci snížit volatilitu na trhu. Zdá se, že mechanismus společného nákupu přispěl také ke zvýšení transparentnosti trhu (prostřednictvím zjištění ohledně nabídky a ceny). Některé členské státy EU a aktéři trhu však byli ohledně přidané hodnoty mechanismu opatrnější.

Mechanismus společného nákupu byl koncipován tak, aby byl přínosný zejména pro odvětví náročná na spotřebu plynu a menší konečné uživatele, kterým umožňuje zajistit si dodávky plynu za konkurenceschopné ceny přímým jednáním s producenty a vývozci působícími na velkoobchodním trhu a trhu s LNG.

Několik kupujících uvedlo, že jim mechanismus společného nákupu pomohl snížit ceny plynu v rámci stávajících smluv uzavřených mimo mechanismus AggregateEU. Díky slaďování poptávky s nabídkou prostřednictvím mechanismu AggregateEU bylo také uzavřeno vícero smluv. To dokazuje, že nabídky dodavatelů v mechanismu AggregateEU byly cenově konkurenceschopné. Někteří aktéři z odvětví zároveň uvedli, že se obdržené cenové nabídky pohybovaly na úrovni vyšší než tržní cena nebo stejné a že nedošlo k získání žádných nových zdrojů dodávek oproti těm, které jsou účastníkům již známy.

Závěr: Mechanismus AggregateEU vyvolal zájem mnoha účastníků trhu, o čemž svědčí agregované a nabízené objemy. První dvě kola nabídkových řízení byla organizována v období od dubna do července 2023, kdy se situace na trhu oproti létu 2022 stabilizovala. Skutečnost, že celkové objemy agregované během prvních dvou kol byly samy o sobě oproti povinné agregaci poptávky dvojnásobné, ukázala, že aktéři trhu považovali agregaci poptávky po plynu v souvislosti s krizí za velmi užitečnou. To naznačuje, že aktéři trhu mohou mít zájem o fungování podobného mechanismu na dobrovolné bázi.

4.Finanční aspekty (čl. 8 odst. 3 nařízení)

V souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení Komise posoudila potřebu podpory likvidity, včetně záruk, pro účastníky mechanismu AggregateEU a organizovala spolupráci s cílem takovou podporu zajistit. Činnosti se zaměřily na i) vymezení potřeb všech dotčených stran a finančních produktů, které by těmto potřebám nejlépe vyhovovaly, a na ii) vytvoření sítě veřejných finančních institucí ochotných takové produkty poskytovat.

Například záruky ve formě standardního akreditivu slouží především potřebám menších plynárenských společností, kterým umožňují řešit problémy s úvěruschopností, a energeticky náročným společnostem, které neměly předchozí zkušenosti s působením na světovém trhu s plynem a neměly zavedené vztahy s dodavateli. Záruky hrají důležitou úlohu při zajišťování toho, aby všechny společnosti zapojené do mechanismu AggregateEU, bez ohledu na jejich profil a oblasti, v nichž působí, mohly z mechanismu společného nákupu získat maximum.

Spolupráce organizovaná na politické úrovni a úrovni odborníků spočívala v četných mnohostranných a dvoustranných zasedáních a výzvách ke konkrétním tématům organizovaných s evropskými finančními institucemi, vnitrostátními podpůrnými bankami a institucemi a jejich různými sdruženími, jako jsou Evropská asociace dlouhodobých investorů a Bernská unie, jakož i v diskusích na konkrétní témata na seminářích a zasedáních regionálních skupin v členských státech EU.

Členové řídícího výboru ad hoc v rámci energetické platformy EU sehráli důležitou úlohu tím, že pomohli Komisi posoudit potřeby evropských společností, které jsou usazeny na jejich území a byly aktivní v mechanismu AggregateEU, týkající se záruk, a pomohli při spolupráci s vnitrostátními finančními institucemi.

Síť byla složena takto.

Mechanismus AggregateEU tak mohl na základě posouzení Komise poskytnout informace o finančních produktech, které jsou dotčeným stranám k dispozici.

Hlavní zjištění: Síť měla dobré zeměpisné pokrytí, zejména díky zapojení Evropské banky pro obnovu a rozvoj a agentury Eksfin, které byly schopny poskytnout záruky za zemní plyn společnostem usazeným v mnoha zemích. Některé veřejné finanční instituce nebyly záruky vzhledem ke svému pověření v oblasti dekarbonizace schopny poskytnout a/nebo navrhly vytvoření svrchované záruky ze strany Komise nebo Evropské investiční banky. Některé tyto instituce také uvedly, že kupující nemají zájem.

Závěr: Bylo by vhodné zvážit, jakým způsobem by se dalo uvažovat o dalším úsilí o poskytování přizpůsobené a dostupné finanční podpory 7 ve formě záruk a dalších nástrojů. To by mohlo zajistit aktivnější účast menších plynárenských společností a energeticky náročných odvětví v mechanismu společného nákupu, neboť právě těmto subjektům by měly z energetické platformy EU plynout největší přínosy.

5.Dodávky zemního plynu vyloučené ze společného nákupu (článek 9 nařízení)

Komise prováděla článek 9 nařízení tím, že požadovala, aby společnosti působící v mechanismu AggregateEU podepsaly čestné prohlášení 8 o tom, že dodržují ustanovení o vyloučení zemního plynu pocházejícího z Ruské federace.

Hlavní zjištění: Účastníci kladli otázky týkající se definice vlastnictví a ovládání 9 . Komise měla také určitá technická a praktická omezení při posuzování původu zemního plynu, jímž byla uspokojena poptávka v mechanismu AggregateEU. Komise a společnost PRISMA zajistily dodržování ustanovení prostřednictvím čestného prohlášení a v případě potřeby doplňkových kontrol (např. kontrol protistran a sledování LNG).

Závěr: Komise bude i nadále vyvíjet maximální úsilí, aby kontrolovala původ plynu a sledovala vyloučení zemního plynu z Ruské federace – s využitím čestného prohlášení a v případě potřeby prostřednictvím dalších kontrol.

6.Povinné využívání mechanismu AggregateEU (článek 10 nařízení)

Na základě informací dostupných ke dni 14. července 2023 se předpokládá, že své povinnosti agregace poptávky podle čl. 10 odst. 2 nařízení splnilo 19 členských států EU. U mnoha z nich poptávka agregovaná jen v prvních dvou kolech dvakrát nebo i vícekrát přesáhla objemy jejich povinné agregace poptávky.

Hlavní zjištění: Vzhledem k novosti mechanismu společného nákupu byla povinnost agregace poptávky dobrým prostředkem, jak v některých členských státech EU mobilizovat poptávku.

Některé členské státy EU, které neměly k dispozici odpovídající nástroje pro sledování a prosazování, se musely spoléhat výhradně na posouzení Komise, které mohlo být pouze orientační povahy.

Závěr: Povinná agregace poptávky pomohla mobilizovat poptávku v některých členských státech EU. V ostatních vedl velký zájem o účast v mechanismu AggregateEU k agregaci značných objemů, které výrazně převyšovaly povinné úrovně.

K účinnému prosazování tohoto ustanovení se mohlo vyžadovat, aby byla členským státům EU uložena jasnější povinnost přijmout vhodná opatření, jako je přijetí závazných nástrojů k zajištění dodržování požadované úrovně agregace poptávky, přičemž je třeba zohlednit potřebu vyhnout se zbytečné administrativní zátěži, zejména v případě členských států s omezenou spotřebou plynu.

7.Konsorcium pro nákup plynu (článek 11 nařízení)

Článek 11 nařízení stanoví, že společnosti mohou „koordinovat prvky podmínek kupní smlouvy“ v souladu s pravidly hospodářské soutěže.

Nebylo vytvořeno žádné konsorcium pro nákup plynu, pravděpodobně z důvodu složitosti a časových omezení, která vznikla nutností spustit mechanismus společného nákupu před začátkem období plnění zásobníků.

Místo toho se Komise po konzultaci s vnitrostátními orgány a aktéry trhu rozhodla předložit dva modely spolupráce, a to model „pověřeného zástupce (agent-on-behalf) 10 “ a model „centrálního kupujícího (central buyer) 11 “, aby usnadnila účast evropských společností v mechanismu společného nákupu.

Tyto dva modely by mohly být obzvláště užitečné pro společnosti, které při předkládání poptávky nemohou dosáhnout prahového objemu, nemají odborné znalosti v oblasti sjednávání smluv o nákupu plynu na světovém trhu (např. energeticky náročná odvětví) nebo nemají potřebné kapacity pro znovuzplyňování zkapalněného zemního plynu (LNG) či potřebné kapacity zásobníků.

Ke dni 14. července 2023 bylo v rámci mechanismu AggregateEU uvedeno 16 společností, které mají zájem o poskytování služeb jako pověřený zástupce, a 11 společností, které mají zájem o poskytování služeb jako centrální kupující.

Nařízení uvádí, že „přenesení nižších cen by bylo důležitým ukazatelem úspěchu společného nákupu, neboť má pro spotřebitele zásadní význam“. Komise proto požádala společnosti, které nabízejí služby centrálního kupujícího, aby svým zákazníkům účtovaly poplatky za nabízené služby; na zákazníky však mají přenášet náklady na komoditu jako takovou.

Hlavní zjištění: Článek 11 nařízení byl koncipován jako podpůrný nástroj v nouzové situaci a Komisi postačoval k tomu, aby umožnil vytváření konsorcií (ačkoli nebylo vytvořeno žádné) a rozvíjení dalších modelů spolupráce společností v souladu s pravidly hospodářské soutěže EU. Spolupráce společností může menším a nezkušeným společnostem poskytnout příležitost účinněji a s větší výhodou sdružovat své požadavky, získat přístup na světové trhy s plynem, a to i k dodavatelům LNG, a zajistit si dodávky za konkurenceschopné ceny. To odpovídá omezené zpětné vazbě získané od několika odvětvových aktérů, která naznačuje, že tyto modely spolupráce mohly skutečně posílit jejich účast v mechanismu AggregateEU.

Vzhledem k dosavadním omezeným zkušenostem však není možné vyvodit o plném uplatnění těchto modelů žádné širší závěry.

Závěr: V souvislosti s krizí se Komise domnívá, že by všechny výše uvedené stávající modely spolupráce mohly představovat životaschopné možnosti. Tento názor podporují některé odvětvové subjekty a poukazují na skutečnost, že tyto modely spolupráce by mohly napomoci zvýšit přínosy mechanismu společného nákupu. Mimo rámec nouzové situace by však skutečnost, zda a jakým způsobem by společnosti měly při nákupu plynu spolupracovat, mělo určovat běžné fungování evropského trhu s plynem, které se řídí hospodářskou soutěží, a to v mezích pravidel hospodářské soutěže EU.

Přezkum oddílu 3 – Opatření s cílem zlepšit využívání zařízení LNG, zásobníků plynu a plynovodů (články 12 až 14 nařízení)

Nařízení obsahuje ustanovení s cílem zlepšit transparentnost a usnadnit sekundární obchodování s kapacitami zařízení LNG a zásobníků plynu. Opatření ke zvýšení transparentnosti jsou podobná opatřením pro přepravu zemního plynu plynovody a významně přispívají k optimalizaci využívání kapacit zařízení LNG a zásobníků v EU.

8.Rezervační platforma pro sekundární kapacity pro uživatele zařízení LNG a zásobníků plynu (článek 12 nařízení)

Hlavní zjištění: Jednotliví provozovatelé zásobníků a zařízení LNG zřídili rezervační platformy pro sekundární kapacity, které jsou nyní v provozu. Sdružení Gas Infrastructure Europe (GIE) disponuje úložištěm odkazů na rezervační platformy pro sekundární kapacity, které nabízejí provozovatelé infrastruktury.

Rezervace sekundární kapacity umožňuje efektivnější přidělování kapacit, které nejsou využity na primárních trzích. Dodatečná transparentnost v této oblasti umožňuje účastníkům trhu snadněji nalézt možnosti využití kapacity v rámci infrastruktury na trhu EU, zejména pokud se do EU dováží velké objemy LNG.

Závěr: Podobná ustanovení byla zahrnuta do článku 10 revidovaného nařízení o plynu (nařízení (ES) č. 2009/715) (balíček týkající se trhů s vodíkem a dekarbonizovaným plynem), který Komise navrhla v prosinci 2021 a o němž v současné době jednají spolunormotvůrci.

9.Platformy pro transparentnost v oblasti zařízení LNG a zásobníků plynu (článek 13 nařízení)

Hlavní zjištění: Sdružení GIE provozuje dvě hlavní platformy, které pokrývají všechny členské státy EU, jakož i Spojené království a Ukrajinu: souhrnný přehled zásobníků plynu (AGSI) pro zásobníky plynu a souhrnný přehled zásobníků LNG (ALSI) pro zařízení LNG.

Po vstupu nařízení v platnost byly tyto platformy doplněny o nové prvky, včetně informací o nabízených službách a podmínkách, které se na dané služby vztahují, o smluvních a dostupných kapacitách zásobníků a zařízení LNG, o sazbách atd. Platformy v současné době pokrývají téměř všechny velké terminály LNG v EU (na platformách není pouze pět provozovatelů zařízení LNG) a 98 % zásobníků v EU (na platformách nejsou pouze tři provozovatelé uskladňovací soustavy).

Větší transparentnost umožňuje získat lepší a komplexnější přehled o trzích se zařízeními LNG a zásobníky v EU. Výsledkem je také účinnější využívání těchto infrastruktur. Větší transparentnost trhu se zařízeními LNG v EU rovněž vytváří potenciál pro přilákání dalších dodavatelů.

Závěr: Podobná ustanovení byla zahrnuta do článku 31 revidovaného nařízení o plynu 2009/715 (balíček týkající se trhů s vodíkem a dekarbonizovaným plynem), které Komise navrhla v prosinci 2021 a o němž v současné době jednají spolunormotvůrci.

10.Účinnější využívání přepravních kapacit (článek 14 nařízení)

Cílem článku 14 nařízení je zlepšit využívání přepravních kapacit s ohledem na změny ve směru toků plynu v EU. Stávající pokyny k postupům pro řízení přetížení stanoví postupy ztráty v případě nevyužití. Uvedené postupy se však vztahují pouze na přetížené propojovací body a byly koncipovány pro velmi krátké nebo velmi dlouhé období.

Článek 14 předpokládá použití postupů ztráty v případě nevyužití na všechny propojovací body, ať jsou přetížené, či nikoli. Existují dvě základní možnosti uplatnění článku 14: i) zavedením nového měsíčního postupu ztráty v případě nevyužití stanoveného v nařízení nebo ii) rozšířením stávajících postupů ztráty v případě nevyužití na všechna propojovací vedení, nejen na ta, která jsou přetížená.

Hlavní zjištění: Žádný členský stát EU se nerozhodl pro nový měsíční postup ztráty v případě nevyužití a místo toho zvolil postupy stanovené v pokynech k postupům pro řízení přetížení, jak to umožňuje nařízení.

Závěry: Dopad použití článku 14 na přepravu plynu bude posouzen pomocí parametru přepravních kapacit rezervovaných prostřednictvím postupů ztráty v případě nevyužití nejpozději do konce roku 2024. To umožní zjistit, jak často byly postupy ztráty v případě nevyužití prováděny a jak byly užitečné.

PŘEZKUM KAPITOLY III (OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ NADMĚRNÝM CENÁM PLYNU A NADMĚRNÉ VNITRODENNÍ VOLATILITĚ NA TRZÍCH S ENERGETICKÝMI DERIVÁTY)

Přezkum oddílu 1 – Solidarita v oblasti plynu pro dodávky elektřiny, základní průmyslová odvětví a chráněné zákazníky (články 15 až 22)

1.Dočasný vnitrodenní nástroj k řízení nadměrné volatility na trzích s energetickými deriváty (články 15 až 17 nařízení)

Články 15 až 17 nařízení vyžadují, aby obchodní systémy, v nichž se obchoduje s energetickými deriváty (deriváty, jejichž podkladovým aktivem je plyn nebo elektřina), zavedly dočasné mechanismy pro řízení vnitrodenní volatility. Cílem tohoto opatření je ochránit účastníky trhu před závažnými úrovněmi volatility na takových trzích tím, že se požaduje, aby mechanismy zavedené obchodními systémy bránily značným pohybům cen v průběhu obchodního dne.

Aby se zohlednila rozmanitost obchodovaných nástrojů a různé úrovně likvidity trhů s energetickými deriváty, stanoví nařízení pouze základní parametry pro fungování mechanismů pro řízení vnitrodenní volatility a vyžaduje, aby byly přizpůsobeny charakteristikám jednotlivých smluv a obchodních systémů. Nařízení rovněž umožňuje, aby obchodní systémy zavedly mechanismy pro řízení vnitrodenní volatility jejich začleněním do stávajících mechanismů pro přerušení obchodování namísto vytváření dalšího mechanismu.

Dne 30. června 2023 zveřejnil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) v souladu s mandátem, který mu byl svěřen v článku 17 nařízení, zprávu dokumentující možné rozdíly v provádění mechanismů pro řízení vnitrodenní volatility obchodními systémy a hodnotící účinnost opatření 12 .

Hlavní zjištění: Orgán ESMA ve své zprávě konstatuje, že se zavedené mechanismy pro řízení vnitrodenní volatility obecně zdály být přiměřeně kalibrované, s upozorněním, že posouzení bylo provedeno v době, kdy neexistovaly žádné důkazy o tom, že by obchodování s energetickými komoditními deriváty ovlivňovaly případy dlouhodobé volatility. Opatření stanovená v článcích 15 až 17 nařízení se vztahovala na 17 obchodních 13 systémů. Zjištění orgánu ESMA poukazují na určitou rozmanitost způsobu, jakým obchodní systémy mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility zavedly, a to vzhledem k charakteristikám jednotlivých obchodních systémů a smluv. Rozdíly se týkaly zejména:

·volby „referenční ceny“, nízké úrovně likvidity některých smluv v některých obchodních systémech, což vedlo k tomu, že jako zástupný ukazatel pro stanovení referenční ceny použily ceny v jiných systémech,

·četnosti obnovy referenční ceny a cenových hranic, přičemž nízká likvidita vede k delším intervalům mezi takovými obnovami,

·šířky „cenového pásma“, jehož široce pojaté hranice jsou nevhodné pro nelikvidní smlouvy.

Celkově jsou podle posouzení orgánu ESMA tyto rozdíly odůvodnitelné a obchodní systémy zavedly mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility vhodně. Orgán ESMA však také poukazuje na to, že mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility není vhodný pro nelikvidní smlouvy, u nichž se zdá, že obtíže s jeho zavedením převažují nad potenciálními výhodami. Orgán ESMA uvádí, že od zavedení mechanismů pro řízení vnitrodenní volatility došlo k aktivaci mechanismu pouze v jednom obchodním systému, a to pravděpodobně z důvodu chybných příkazů. Vzhledem k omezené volatilitě trhů s energetickými deriváty v tomto období se zdá, že mechanismy pro řízení vnitrodenní volatility byly obchodními systémy kalibrovány přiměřeně.

Pokud jde o účinnost mechanismu, orgán ESMA konstatuje, že má vzhledem k chybějícím důkazům o případech dlouhodobé volatility ovlivňujících energetické komoditní deriváty v daném období 14 „omezený základ pro podání posouzení účinnosti mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility, a to jak pokud jde o potenciální pozitivní, tak o negativní účinky“. V každém případě se domnívá, že případy vysoké volatility v roce 2022 souvisely spíše s napětím ovlivňujícím fundamenty trhu s plynem a elektřinou a s využíváním dodávek zemního plynu do Evropy jakožto zbraně ze strany Ruska než s formou neuspořádaného obchodování, které má mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility – a mechanismy pro přerušení obchodování – obecně řešit.

A konečně orgán ESMA poznamenává, že slučitelnost mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility se stávajícími povinnostmi týkajícími se mechanismů pro přerušení obchodování a jeho zavedení několika obchodními systémy úpravou stávajících mechanismů pro přerušení obchodování naznačují, že jeho cíle lze dosáhnout v rámci stávajících ustanovení směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) a že cíl, kterého má být dosaženo, neodůvodňuje vytvoření druhé úrovně mechanismů pro přerušení obchodování.

Zpráva orgánu ESMA vychází z údajů shromážděných za období od února do května 2023, které se vyznačuje poklesem volatility na trhu s plynem na extrémně nízkou úroveň. V létě však byly na finančních trzích s plynem, zejména v rámci Title Transfer Facility, zaznamenány případy výrazné vnitrodenní volatility, a to nejprve na začátku června a poté znovu v srpnu, kdy se ceny často lišily o více než 10 % během jednoho dne (v několika případech rozdíly dosáhly 20 % nebo více).

To naznačuje, že ačkoli se bilance plynu od roku 2022 výrazně zlepšila a EU se podařilo úspěšně nahradit velké množství plynu, který dříve dodávalo Rusko, energetické trhy jsou v některých ohledech stále křehké. Rizika, jako je například úplné a náhlé zastavení zbývajících dovozů ruského plynu, incidenty na infrastruktuře, nepříznivé povětrnostní podmínky nebo výrazné zvýšení poptávky po plynu v celosvětovém měřítku, mohou situaci na trzích rozjitřit a potenciálně vyvolat období nadměrně vysoké vnitrodenní volatility. Výrazná volatilita se může objevit také v důsledku reakce aktérů trhu na zprávy o potenciálních nedostatečných dodávkách (i když tomu tak nakonec není).

Po energetické krizi, kdy návrat k dřívějšímu stavu dodávek energie není bezprostředně možný a kdy je EU závislá na dodávkách LNG, je nezbytné zajistit stabilitu finančních trhů s energií tím, že se zabrání nadměrné volatilitě cen. V současné době není jisté, zda se případy volatility (v létě 2023 byl zaznamenán jejich nárůst) v nadcházejících měsících znovu objeví. Orgán ESMA konstatuje, že vzhledem k tomu, že ve zkoumaném období dlouhodobá volatilita nenastala, měl pro posouzení účinnosti mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility z hlediska jeho potenciálních pozitivních nebo negativních účinků omezený základ.

Závěr: Mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility může pomoci omezit dramatické cenové výkyvy a zploštit strukturu cen na vysoce volatilních trzích. Může mít také nepřímý účinek na tržní disciplínu.

Orgán ESMA nicméně neshledal důvody pro to, aby se mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility stal trvalým prvkem právního rámce EU, ačkoli jeho posouzení bylo provedeno v období, kdy dlouhodobá volatilita nenastala. Orgán ESMA se domnívá, že by vhodným zavedením a uplatňováním stávajících mechanismů pro přerušení obchodování podle směrnice MiFID II a s přihlédnutím k poznatkům získaným při používání mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility bylo možné dosáhnout cíle v podobě omezení nadměrné vnitrodenní volatility cen, aniž by bylo nutné zavádět druhou úroveň mechanismů pro přerušení obchodování v podobě mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility. V úvahu je třeba vzít i nedávnou politickou dohodu o revizi směrnice/nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFID/MiFIR). Další sledování trhů s energetickými komoditami a dopadu mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility v příštích několika měsících může být přínosné pro členské státy v tom, že budou moci zaujmout informovanější stanovisko k potřebě dočasného prodloužení mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility. Jak uvedl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy 15 , způsobuje napjatá situace na trhu s plynem výhledově konkrétní rizika a slabá místa na trzích s deriváty souvisejícími s plynem, což by mohlo „umocnit pohyby na trhu“ a „cenový tlak na deriváty“. Analýza těchto rizik „vyžaduje další práci na řešení nedostatků v údajích a roztříštěnost údajů“. Komise bude o práci na této otázce informovat členské státy.

2.Odhad ceny LNG a referenční hodnota (články 18 až 22 nařízení)

Článek 18 nařízení požaduje, aby Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) každý den vypracovala a zveřejnila:

·odhad ceny LNG, a to se začátkem nejpozději 13. ledna 2023, a

·denní referenční hodnotu pro LNG od 31. března 2023.

Odhad ceny LNG a referenční hodnota pro LNG byly zavedeny s cílem vnést na trh tolik potřebnou transparentnost. Absence spolehlivého ukazatele ceny, za niž členské státy EU nakupovaly LNG na mezinárodních trzích, údajně vedla k tomu, že během loňské krize o zajištění dodávek plynu soutěžily. To se následně mohlo významně podílet na tlaku na růst cen. Od počátku bylo toto zamýšleno jako trvalé opatření, které by mělo být při nejbližší příležitosti zahrnuto do nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT), neboť to bylo považováno za nezbytné v souvislosti se strukturální změnou významu LNG pro dodávky plynu do EU, vyvolanou využíváním ruského plynu dopravovaného plynovody jakožto zbraně. Energetická krize v roce 2022 však ukázala, jak naléhavě je zapotřebí nástroj transparentnosti, který by objektivně odrážel cenu, za niž se do Evropy náklady LNG dostávají. V této souvislosti bylo opatření do nařízení zahrnuto s jasným uvedením, že bude do nařízení REMIT zahrnuto jako trvalé opatření (jak dokládá 57. bod odůvodnění nařízení).

Hlavní zjištění: Od svého zavedení poskytl odhad ceny LNG trhu větší transparentnost, která je založena na povinném objektivním vykazování a odráží mezinárodní ceny plynu. Od jeho zveřejnění se ceny referenčních hodnot zemního plynu v EU (Title Transfer Facility) postupně slaďovaly s odhadem ceny LNG. Aby se zajistilo, že odhad ceny LNG zůstane spolehlivý a objektivní, byly agentuře ACER nařízením svěřeny zvláštní pravomoci pro shromažďování a zpracování požadovaných údajů o trhu. Agentura ACER nyní pravidelně zveřejňuje tyto odhady cen:

·severozápadní Evropa,

·jižní Evropa a

·cena LNG v EU.

Referenční hodnota pro LNG tuto transparentnost dále posílila tím, že stanovila rozpětí mezi cenou LNG v EU a vypořádací cenou Title Transfer Facility s nejbližší měsíční splatností, což je nejpoužívanější futures v EU, široce uznávaný coby nejreprezentativnější ukazatel cen plynu v EU.

Díky větší transparentnosti efektivní ceny, za niž LNG vstupuje do EU, jsou aktéři trhu v členských státech EU lépe informováni o tržních cenách a členské státy EU se mohou při zajišťování dodávek LNG lépe koordinovat v duchu solidarity, čímž se zabrání nepřiměřenému tlaku na trh.

Dne 14. března 2023 přijala Komise návrh na změnu nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT). Návrh zahrnuje jak odhad ceny LNG, tak referenční hodnotu pro LNG. Očekává se však, že ke konečnému přijetí a vstupu revidovaného nařízení REMIT v platnost dojde až po pozbytí platnosti stávajícího nařízení.

Závěr: Komise se domnívá, že by bylo velmi důležité, aby byla příslušná dočasně přijatá opatření prodloužena s cílem udržet zvýšenou transparentnost dovozních cen LNG a zachovat rovné podmínky mezi členskými státy EU v duchu solidarity a zároveň podpořit členské státy při zajišťování stabilních dodávek pro uspokojení energetických potřeb EU. Proto jsou podobná trvalá opatření zahrnuta do návrhu nařízení REMIT.

PŘEZKUM KAPITOLY IV (OPATŘENÍ PRO PŘÍPAD STAVU NOUZE V OBLASTI PLYNU)

1.Standardní pravidla solidarity (články 23 a 26 až 28 nařízení)

S cílem dále posílit solidární opatření 16 v případě závažného nedostatku dodávek plynu a napravit nedostatečný počet dvoustranných dohod o solidaritě mezi členskými státy EU stanoví nařízení standardní pravidla solidarity použitelná v případě neexistence dvoustranných dohod. Standardní pravidla solidarity rozšiřují solidární povinnost na kritické objemy plynu potřebné k zajištění přiměřenosti elektrizační soustavy, čímž se předchází elektroenergetické krizi. Od členských států EU, které mají zařízení LNG, by se nyní poskytnutí solidární pomoci vyžadovalo rovněž.

Standardní pravidla jsou založena na zásadě, že solidarita by měla být poskytována na základě spravedlivé kompenzace, přičemž maximální kompenzace se skládá z:

1.ceny za plyn;

2.nákladů na uskladnění a přepravu;

3.nákladů na soudní řízení v členském státě EU poskytujícím plyn a

4.nepřímých nákladů, které se neodrážejí v ceně plynu, např. náhrady za omezení průmyslové výroby, omezené na 100 % ceny plynu.

Standardní pravidla solidarity rovněž řeší mezeru v ustanoveních o solidaritě v nařízení o bezpečnosti dodávek plynu, a sice že žádající členské státy EU nemusí upřednostňovat nejprve nabídky založené na tržních opatřeních. Nařízení rovněž dočasně rozšířilo ochranu v rámci solidarity o kritické objemy plynu pro zabezpečení dodávek elektřiny a dočasně rozšířilo solidární povinnost na členské státy EU se zařízeními LNG.

Mechanismus solidarity se uplatňuje pouze v případě závažných stavů nouze, takže jej nelze vyzkoušet v praxi. Kapitola IV však byla simulována prostřednictvím „cvičení nanečisto“, jak je uvedeno v následujícím oddíle. Kromě toho byl v květnu 2023 Koordinační skupině pro otázky plynu 17 rozeslán dotazník.

Hlavní zjištění: výsledky cvičení „nanečisto“ 

Za účelem otestování úloh a odpovědností v případě stavu nouze v oblasti plynu v celé EU, jakož i otestování ustanovení o solidaritě přijatých podle nařízení o bezpečnosti dodávek plynu a nařízení, provedla Komise v prosinci 2022 s členskými státy EU, provozovateli přepravních soustav a Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSOG) společné cvičení „nanečisto“.

Celkově cvičení potvrdilo připravenost členských států EU, Komise a Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav na stav nouze v oblasti plynu, přičemž nařízení o bezpečnosti dodávek plynu a nařízení představují vhodný rámec pro reakci na stav nouze, zejména v případě žádostí o solidární pomoc. Bylo však také zjištěno několik bodů, které vyžadují následná opatření:

·Ustanovení o solidaritě byla během cvičení uznána jako zásadní pro bezpečnost dodávek, pokud byla stanovena předem. Dosud však byl podepsán pouze omezený počet dvoustranných dohod (7 ze 40). Složitost rozhodování o tom, co představuje spravedlivou kompenzaci mezi členskými státy EU, byla považována za překážku při žádání o solidární pomoc a jejím poskytování, nebyla-li stanovena předem.

·Bylo zjištěno, že neexistuje žádný právní základ pro žádost o solidární pomoc prostřednictvím plynovodu do sousedního členského státu EU, není-li přímo připojen. Nařízení o bezpečnosti dodávek plynu tuto možnost výslovně nezmiňuje, obsahuje však ustanovení pro případy, kdy jsou dva členské státy EU propojeny přes třetí zemi.

·V případě, že členský stát EU obdrží dvě žádosti o solidární pomoc, byl postup přidělování a prioritizace považován za nejasný. Pokud trh neumožňuje uspokojit obě žádosti, existuje několik možností: poměrné přidělení, přidělení na základě pořadí, v němž byly žádosti přijaty (kdo dřív přijde, je dřív na řadě), nebo přidělení v závislosti na částce obdržené jako kompenzace.

·Několik členských států EU se domnívalo, že změna lhůty pro podávání žádosti o solidární pomoc na alespoň 72 hodin před uvedenou dodací lhůtou, která byla dohodnuta v nařízení, způsobí komplikace. Účastníci vyjádřili přání, aby se na solidární pomoc poskytovanou prostřednictvím plynovodů použila lhůta 24 hodin, zatímco pro solidární pomoc poskytovanou prostřednictvím LNG může být nadále relevantních 72 hodin.

·Právní základ pro podávání žádostí o solidární pomoc prostřednictvím LNG a její přijímání vyžaduje další vyjasnění, včetně smluvních otázek týkajících se přesměrování nákladu a kompenzace třetím stranám, dostupnosti plavidel, možného nesouladu objemů mezi žádostí o solidární pomoc a objemy na daném plavidle a způsobů zajištění plateb.

Závěr: Komise dospěla k těmto závěrům.

·Koncepce standardních pravidel solidarity by měla být v případě neexistence dvoustranných dohod trvalá. Tím by byla architektura EU pro bezpečnost dodávek natrvalo dokončena a členské státy EU by byly zbaveny povinnosti podepisovat dvoustranné dohody.

·Vzhledem k nové energetické situaci v EU, kdy se LNG stal hlavním zdrojem dodávek plynu, je rozšíření solidarity na LNG pro bezpečnost dodávek zásadní. V nařízení se na plyn z plynovodů a LNG vztahují stejná ustanovení, což však již neodpovídá skutečnosti. Proto by bylo vhodné ustanovení upravit tak, aby zohledňovala specifika trhu s LNG.

·Kritické objemy plynu jsou koncipovány k zajištění přiměřenosti elektrizační soustavy, aby se krize v oblasti plynu nerozšířila do elektrizační soustavy. Mohly by být prozkoumány alternativní způsoby k těm, které jsou navrženy v nařízení.

2.Zbytná spotřeba chráněných zákazníků (článek 24 nařízení)

Článek 2 nařízení o bezpečnosti dodávek plynu definuje chráněné zákazníky jako zákazníky v domácnostech, kteří jsou připojeni k distribuční soustavě. Členské státy EU mohou rovněž rozhodnout, že k chráněným zákazníkům přidají tyto spotřebitele, pokud společně nepředstavují více než 20 % celkové roční spotřeby plynu:

1.malé a střední podniky připojené k distribuční soustavě;

2.klíčové sociální služby;

3.zařízení dálkového vytápění.

Členské státy jsou povinny zavést přísná opatření, aby zajistily dodávky těmto chráněným zákazníkům a zabránily odpojení, a to i v případě stavu nouze v oblasti plynu.

Během energetické krize v roce 2022 a po přijetí nařízení Rady (EU) 2022/1369 ze dne 5. srpna 2022 o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu však význam dobrovolného snižování poptávky ve všech odvětvích vzrostl.

Článek 24 nařízení proto zavedl možnost, aby členské státy EU přijaly opatření ke snížení zbytné spotřeby chráněných zákazníků za předpokladu, že se tito zákazníci nepovažují za zranitelné zákazníky ve smyslu čl. 3 odst. 3 směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem.

Hlavní zjištění: Dne 12. května 2023 rozeslala Komise členům Koordinační skupiny pro otázky plynu dotazník, v němž je požádala o zpětnou vazbu mimo jiné k ustanovením týkajícím se zbytné spotřeby chráněných zákazníků a k dalším zárukám pro zajištění přeshraničních toků plynu. Výsledky byly následující:

·několik členských států EU uvedlo, že tento flexibilnější přístup ke konceptu chráněných zákazníků považují za přínosný, neboť by mohl například uvolnit objemy pro kritická odvětví s relativně malým dopadem na domácnosti (například mírným snížením teploty na termostatu),

·některé členské státy EU uvedly, že toto ustanovení je v praxi obtížně použitelné, protože je náročné sledovat zbytnou spotřebu chráněných zákazníků na jiném než ročním základě.

Závěr: Komise dospěla k závěru, že koncept zbytné spotřeby chráněných zákazníků je užitečným konceptem v souvislosti s probíhajícím nebo budoucím úsilím o snížení poptávky. 

3.Záruky pro přeshraniční toky plynu (článek 25 nařízení)

Ustanovení čl. 12 odst. 5 písm. a) nařízení o bezpečnosti dodávek plynu stanoví, že členské státy EU nesmí nepřiměřeně omezovat přeshraniční toky plynu. Dokončení tohoto postupu však může trvat až týden, což může vést k tomu, že uprostřed krize mohou být přeshraniční toky nepřiměřeně přerušeny.

Proto článek 25 nařízení zavedl dodatečné záruky pro zajištění přeshraničních toků plynu, které Komisi umožňují uložit dotyčnému členskému státu EU, aby svá opatření s okamžitou platností změnil.

Hlavní zjištění: Stav nouze ve smyslu článku 12 nařízení (EU) 2017/1938 nebyl nikdy vyhlášen, ustanovení proto nebylo testováno. Ve výše uvedeném dotazníku byli nicméně členové Koordinační skupiny pro otázky plynu vyzváni, aby se k této záležitosti vyjádřili. Jejich odpovědi lze rozdělit do těchto kategorií.

Odpovědi na tento dotazník jsou signálem, že většina respondentů považuje záruky pro přeshraniční toky plynu za užitečné, ať už proto, že vidí užitečnost nových ustanovení článku 25 nařízení, nebo proto, že se domnívají, že čl. 12 odst. 5 nařízení o bezpečnosti dodávek plynu by již měl být dodržován za všech okolností.

Závěr: Komise dospěla k závěru, že je důležité usilovat o zachování záruk pro přeshraniční toky plynu, jakož i o zkrácený postup, a snažit se tak zajistit přeshraniční toky během krize. 

ZÁVĚR

Obecná situace v oblasti dodávek plynu do Unie

Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu došlo v Evropě k bezprecedentnímu posunu v energetice. Udržení dobrého zásobování trhu s plynem v EU navzdory ztrátě velkého podílu toků z Ruska (–70 miliard metrů krychlových (mld. m3) v roce 2022) bylo možné díky zvýšeným dodávkám LNG (+50 mld. m3 v roce 2022), dovozům plynovody od jiných než ruských partnerů a snížení poptávky po plynu (–58 mld. m3 v roce 2022), které vedlo k letošnímu historicky nejvyššímu naplnění zásobníků, a již v srpnu se tak splnil požadavek ve výši 90 % stanovený nařízením o uskladňování zemního plynu 18 .

Tento posun byl možný díky úspěšnému provádění opatření EU a jejích členských států ve všech klíčových oblastech energetické politiky, včetně energetické platformy EU, politiky plnění zásobníků na úrovni EU, snížení poptávky po plynu, snížení špičkového energetického zatížení, rychlejšího zavádění obnovitelných zdrojů energie a cílené modernizace infrastruktury (+25 mld. m3 nové kapacity pro znovuzplyňování LNG).

Stav bilance plynu se oproti roku 2022, kdy ceny plynu vzrostly na bezprecedentní úroveň přesahující 300 EUR/MWh, zlepšil. Válka však neskončila a ceny plynu zůstávají nadále vyšší a volatilnější než před létem 2021, kdy Rusko začalo využívat plynárenství jakožto zbraně. Vzhledem k pokračujícímu pozitivnímu dopadu politických opatření z roku 2022 souvisejících s energetickou platformou EU, prodloužení snížení poptávky do března 2024 a dosažení cílů pro naplnění zásobníků je výhled na nadcházející zimu celkově pozitivnější než na zimu 2022/2023. Přesto však přetrvávají významná rizika pro bezpečnost dodávek plynu do EU, jako jsou: úplné a náhlé zastavení dovozu z Ruska, incidenty na infrastruktuře, nepříznivé povětrnostní podmínky, rostoucí poptávka po plynu v Evropě nebo jinde, která by způsobila soupeření o náklady LNG, větší využívání plynu k výrobě elektřiny v důsledku sucha nebo neplánované výpadky jaderných elektráren. To vše jsou rizikové faktory, které mohou, zejména pokud by se vyskytly současně, způsobit omezení na trzích a opětovný tlak na ceny.

Kromě toho je pozitivní výhled na zimu 2023/2024 podmíněn zachováním energetické bilance dosažené v loňském roce díky úsilí členských států EU a jimi zavedeným politickým opatřením. Pokud by bylo doprovázeno některými z výše uvedených rizik, mohlo by zhoršení bilance plynu ohrozit bezpečnost dodávek do EU. Proto je i nadále třeba zachovat ostražitost a trh pečlivě sledovat. EU musí být připravena i na nejhorší scénáře.

Stanovisko Komise k prodloužení platnosti nařízení

Na základě hlavních zjištění z prvních měsíců provádění nařízení, která jsou uvedena v této zprávě, se Komise domnívá, že ustanovení nařízení sehrála přispěním ke stabilizaci trhu s plynem a zajištěním přiměřených dodávek plynu do EU významnou úlohu a že je nařízení důležitou součástí souboru nástrojů EU pro zabezpečení dodávek plynu.

Vzhledem k výše uvedeným přetrvávajícím rizikům, zájmu aktérů trhu a potenciálním přínosům mechanismu společného nákupu a solidarity Komise zvažuje, zda navrhnout prodloužení platnosti některých nebo všech opatření stanovených nařízením, a zamýšlí se nad způsoby, jak by některá opatření v něm obsažená mohla být začleněna strukturovanějším způsobem.

Za tímto účelem bylo revidované nařízení o plynu (nařízení (ES) č. 2009/715) (balíček týkající se trhů s vodíkem a dekarbonizovaným plynem) označeno za vhodný právní akt pro začlenění některých aspektů mechanismu společného nákupu a mechanismu solidarity (na základě zjištění a zkušeností získaných při uplatňování nařízení). Spolunormotvůrci se v současné době touto otázkou zabývají.

(1)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010.

(2)

   To platí jak pro futures v rámci TTF (Title Transfer Facility) (s nejbližší měsíční splatností), tak pro spot v rámci TTF (denní trh).

(3)

     AggregateEU je mechanismus agregace poptávky a společného nákupu, který v souladu s nařízením Rady 2022/2576 provozuje společnost Prisma, poskytovatel služeb v rámci energetické platformy EU.

(4)

     Článek 3 stanoví: „1. Výhradně za účelem lepší koordinace plynárenské podniky nebo podniky, které spotřebovávají plyn, usazené v Unii nebo orgány členských států, které mají v úmyslu vypsat nabídkové řízení na nákup plynu nebo zahájit jednání s producenty nebo dodavateli zemního plynu ze třetích zemí o nákupu plynu o objemu vyšším než 5 TWh/rok, informují Komisi a případně členský stát, v němž jsou tyto podniky usazeny, o uzavření smlouvy o dodávkách plynu nebo memoranda o porozumění nebo o vypsání nabídkového řízení na nákup plynu.“

(5)

     Rozhodnutí Komise je k dispozici na adrese: EUR-Lex – 32023D0208(02) – CS – EUR-Lex (europa.eu) .

(6)

     Seznam zemí, v nichž EBRD působí, je k dispozici na adrese https://www.ebrd.com/where-we-are.html .

(7)

     Pokud finanční podpora, ať už ve formě záruk nebo jiné, představuje státní podporu, podléhá kontrole státní podpory podle článků 107 a 108 SFEU.

(8)

     Příslušná šablona je k dispozici na adrese https://aggregateeu.prisma-capacity.eu/support/solutions/articles/36000429400-how-to-fill-out-the-declaration-of-honor- .

(9)

   Článek 8 (Účast na agregaci poptávky a společném nákupu) stanoví, že:

„1. Účast na agregaci poptávky a společném nákupu je otevřená a transparentní pro všechny plynárenské podniky a podniky, které spotřebovávají plyn, usazené v Unii bez ohledu na požadovaný objem. Z účasti na agregaci poptávky a společném nákupu jsou jakožto dodavatelé, producenti a nakupující vyloučeny plynárenské podniky a podniky spotřebovávající plyn:

a) proti nimž jsou namířena omezující opatření Unie přijatá podle článku 215 Smlouvy o fungování EU, zejména omezující opatření Unie přijatá vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině nebo vzhledem k činnostem narušujícím nebo

ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

b) které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickými či právnickými osobami, subjekty nebo orgány, proti nimž jsou tato omezující opatření Unie namířena, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn; nebo

c) které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány Ruskou federací či její vládou nebo jakoukoli ruskou fyzickou či právnickou osobou nebo subjektem či orgánem usazeným v Rusku nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.“

(10)

     Kupující by tak získali jinou společnost, která by působila jako zástupce poskytující služby (například rezervaci časového rozmezí v terminálu LNG).

(11)

     Několik kupujících by tak požádalo jinou společnost, aby jednala jejich jménem jako kupující a nakoupila pro ně plyn.

(12)

     Zpráva je k dispozici na adrese: https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/2023-06/ESMA70-156-6509_Final_Report_Intra-day_Volatility_Management_Mechanism.pdf.

(13)

     Capman AD (Belgie), 42 Financial Services (Česko), European Energy Exchange (Německo – regulovaný trh i organizovaný obchodní systém), MEFF Power (Španělsko), CIMD SV SA (Španělsko), Tradition Espana (Španělsko), Griffin Markets Europe (Francie), TPICAP EU (Francie), Tradition Paris (Francie), Hellenic Energy Exchange (Řecko), Hungarian Derivative Energy Exchange (Maďarsko), Marx Spectron Europe (Irsko), Borsa Italiana SPA – IDEM (Itálie), ICE Endex Markets BV (Nizozemsko), Nasdaq Oslo ASA (Norsko) a OMIP – Polo Portugues SGMR SA (Portugalsko).

(14)

     Podkladové informace byly shromážděny ve dvou opakováních v období od února do května 2023.

(15)

     Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, „Analýza tendencí, rizik a slabých míst: trhy EU s deriváty na zemní plyn: rizika a trendy“, 12. května 2023.

(16)

     Původně byla stanovena článkem 13 nařízení (EU) 2017/1938, který stanoví mechanismy „solidarity“ použitelné jako krajní řešení při závažných stavech nouze v oblasti plynu, a řídila se dvoustrannými dohodami o solidaritě mezi členskými státy EU.

(17)

     Koordinační skupina pro otázky plynu je stálou poradní skupinou, která koordinuje opatření v oblasti bezpečnosti dodávek, zejména během krizí. Viz: Rejstřík expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů (europa.eu) .

(18)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu (Text s významem pro EHP).