EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.9.2023

COM(2023) 543 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Sedmá výroční zpráva o nástroji pro uprchlíky v Turecku

Obsah

1.    Úvod    

1.1.    Turecko a uprchlická krize    

1.2    Reakce EU na krizi a zřízení nástroje    

2.    Fungování nástroje    

3.    Finanční kapacita, trvání a povaha financování    

4.    Provádění nástroje    

5.    Monitorování a hodnocení    

6.    Audit    

7.    Komunikace a viditelnost    

8.    Závěr a další kroky    

1.Úvod

Podle čl. 8 odst. 1 rozhodnutí Komise ze dne 24. listopadu 2015 1 o koordinaci činností Unie a členských států prostřednictvím koordinačního mechanismu (dále jen „rozhodnutí“) Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o provádění nástroje pro uprchlíky v Turecku (dále jen „nástroj“). V čl. 8 odst. 2 uvedeného rozhodnutí se stanoví, že Komise předá každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění nástroje. První výroční zpráva o nástroji byla zveřejněna v březnu 2017 2 . Všechny výroční zprávy jsou k dispozici na internetových stránkách nástroje pro uprchlíky. Nejzazší termín pro tuto zprávu je únor 2023.

1.1.Turecko a uprchlická krize

Vzhledem ke své zeměpisné poloze je Turecko hlavní zemí přijetí a tranzitu pro uprchlíky a migranty. Země hostí více než čtyři miliony uprchlíků, což je nejvyšší počet na světě. Tento počet zahrnuje více než 3,5 milionu registrovaných syrských uprchlíků 3 a 305 000 registrovaných uprchlíků a žadatelů o azyl zejména z Afghánistánu, Iráku, Íránu a Somálska 4   5 . Tento velmi vysoký počet lidí má na hostitelské komunity významný dopad. Dlouhotrvající vysídlení syrských uprchlíků a rostoucí počet nelegálních vstupů z Afghánistánu do Turecka v návaznosti na krizi z léta 2021 s sebou nese stále větší obtíže v oblasti sociální soudržnosti mezi uprchlíky, migranty a hostitelskými komunitami, zejména v kontextu vyznačujícím se hospodářským poklesem.

Turecko nadále vyvíjí značné úsilí při poskytování útočiště více než čtyřem milionům uprchlíků a migrantů a při řešení jejich potřeb a zopakovalo svůj závazek provádět prohlášení EU a Turecka z března 2016 6 . Ačkoli Turecko nečelilo masovému přílivu migrantů a uprchlíků v důsledku zhoršující se bezpečnostní situace v Afghánistánu, tlak pokračoval na turecko-íránské hranici. Prohlášení i v roce 2022 přinášelo výsledky. V roce 2022 se však počet nelegálních migrantů ve srovnání s rokem 2021 na všech trasách zvýšil. Přestože po krátké přestávce způsobené pandemií COVID-19 bylo obnoveno přesídlování uprchlíků do členských států EU, Turecko nadále uplatňovalo pozastavení navracení z řeckých ostrovů, které zavedlo v březnu 2020.

Evropská rada se na svém zasedání v říjnu 2020 dohodla na zahájení pozitivního programu EU–Turecko. Jde o tyto čtyři prioritní oblasti: zlepšit fungování celní unie a obnovit diskuse o její modernizaci; migrace a podpora uprchlíků; dialogy na vysoké úrovni; mezilidské kontakty a mobilita. Evropská rada v červnu 2021 zopakovala, že EU je připravena s Tureckem postupně, přiměřeně a vratně spolupracovat s cílem posílit spolupráci v řadě oblastí společného zájmu, s výhradou podmínek stanovených v březnu 2021 a v předchozích závěrech Evropské rady. V říjnu 2021 se v Ankaře uskutečnil dialog na vysoké úrovni mezi EU a Tureckem o migraci a bezpečnosti.

Evropská rada na svém zasedání v červnu 2021 vyzvala Komisi, aby bezodkladně předložila formální návrhy na další financování určené pro syrské uprchlíky a hostitelské komunity v Turecku, Jordánsku, Libanonu a dalších částech regionu v souladu s prohlášením členů Evropské rady z března 2021 a v kontextu celkové migrační politiky EU. Komise vyčlenila na podporu uprchlíků v Turecku v období 2021–2023 3 miliardy EUR z rozpočtu EU a k dnešnímu dni přidělila 2,2 miliardy EUR na základní potřeby a socioekonomickou podporu, vzdělávání, správu hranic a ochranu.

1.2Reakce EU na krizi a zřízení nástroje

V roce 2015 se Evropská unie a její členské státy rozhodly prohloubit svůj politický a finanční závazek podporovat Turecko v jeho úsilí při poskytování útočiště uprchlíkům. V reakci na výzvu členských států EU k podstatnému navýšení prostředků na podporu uprchlíků v Turecku zřídila Komise rozhodnutím ze dne 24. listopadu 2015, změněným dne 10. února 2016 7 a dále dne 14. března a 24. července 2018, nástroj pro uprchlíky v Turecku. Pomocí tohoto nástroje má být koordinováno uvolňování zdrojů, které byly dány k dispozici z rozpočtu EU a členskými státy formou nadrámcových příspěvků. Tyto příspěvky členských států jsou zaneseny do rozpočtu EU jakožto vnější účelově vázaný příjem. Členské státy se politicky zavázaly poskytovat své příspěvky v rámci obecné shody mezi členskými státy EU a Evropskou komisí, která byla přijata zástupci vlád členských států dne 3. února 2016 a aktualizována u příležitosti dohody o druhé tranši nástroje 8 . Tato obecná shoda zavádí i rámec podmíněnosti. Na první tranši nástroje (2016–2017) byla přidělena celková částka 3 miliardy EUR. Tyto prostředky byly uvolněny nad rámec 345 milionů EUR 9 , které Komise Turecku již přidělila v reakci na syrskou uprchlickou krizi před zahájením činnosti nástroje, a byly poskytovány i nad rámec dvoustranné pomoci od členských států 10 . Pro druhou tranši nástroje (2018–2019) byly uvolněny další 3 miliardy EUR, a celkové prostředky nástroje tak dosáhly výše 6 miliard EUR. Nástroj zahájil svou činnost dne 17. února 2016, kdy poprvé zasedal jeho řídící výbor. Komise v návaznosti na toto zasedání urychleně přistoupila k uzavření smluv na první projekty v rámci nástroje. Ke dni 31. prosince 2020 Komise uzavřela smlouvu na celý provozní rozpočet nástroje. Z celkové částky 6 miliard EUR bylo do konce roku 2022 vyplaceno 5 miliard EUR.

Hlavy států a předsedové vlád Evropské unie a Turecka dne 18. března 2016 potvrdili své odhodlání provádět společný akční plán a dohodli se na dalších opatřeních zaměřených na prohloubení vztahů mezi EU a Tureckem a řešení migrační krize 11 . Turecko a Evropská unie uznaly, že je zapotřebí další urychlené a odhodlané úsilí. Konkrétně prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016 (dále jen „prohlášení“) vyzvalo mimo jiné k ukončení nelegální migrace z Turecka do EU tím, že bude rozbit obchodní model převaděčů a migrantům nabídnuta jiná možnost než riskování vlastního života, a nabádalo k rychlejšímu provádění nástroje.

Celkový počet příchozích z Turecka do Řecka, Itálie a Bulharska v roce 2022 činil 33 460 osob oproti 21 295 osobám v roce 2021 (nárůst o 58 %). Zaznamenaný počet příchozích do Řecka činil 15 582 osob v porovnání se 7 443 osobami v roce 2021 (nárůst o 209 %); do Itálie přišlo 15 805 osob oproti 12 916 osobám v roce 2021 (nárůst o 22 %) a do Bulharska 1 900 osob oproti 936 osobám v roce 2021 (nárůst o více než 200 %). Z Turecka do Rumunska bylo zaznamenáno 173 příchodů. Migrační trasa z Turecka na Kypr byla nadále značně využívána. V roce 2022 činil celkový počet nelegálních vstupů na území Kypru kontrolovaná vládou 18 260 (17 437 osob překročilo demarkační linii a 823 osob připlulo lodí ze Sýrie nebo Turecka), což ve srovnání s rokem 2021 představuje nárůst o 56 %.

Turecko nadále čelí značnému migračnímu tlaku. Počet nelegálních migrantů vyhoštěných z Turecka do třetích zemí v roce 2022 činil 124 441, což ve srovnání s rokem 2021 představuje nárůst o 161 %. Podle předsednictví pro řízení migrace zaznamenalo Turecko v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 206% nárůst počtu navrácených afghánských státních příslušníků, 28% nárůst počtu navrácených pákistánských státních příslušníků a 180% nárůst počtu navrácených cizinců s jinou státní příslušností. V roce 2022 nebyl vstup do země umožněn celkovému počtu 280 206 nelegálních migrantů.

V rámci prohlášení pokračovalo provádění programu přesídlování „jeden za jednoho“. Od dubna 2016 do února 2023 bylo z Turecka do EU přesídleno 37 397 syrských uprchlíků. V rámci prohlášení bylo od roku 2016 z řeckých ostrovů zpět do Turecka vráceno 2 140 migrantů. Turecké orgány nezrušily své rozhodnutí z března 2020 pozastavit návratové operace podle prohlášení a od té doby se žádné návratové operace neuskutečnily, a to i přes opakované žádosti řeckých orgánů a Evropské komise 12 . Členské státy dosud neaktivovaly dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů, který může být aktivován, jakmile skončí nelegální překračování hranic mezi Tureckem a EU nebo se alespoň počet těchto případů podstatně a udržitelně sníží.

2.Fungování nástroje 

Nástroj je koordinačním mechanismem, který umožňuje rychle, účinně a účelně mobilizovat pomoc EU pro uprchlíky v Turecku a zároveň zajišťuje řádné finanční řízení. Nástroj zajišťuje optimální využití stávajících finančních nástrojů EU v rámci humanitární a/nebo rozvojové pomoci a jeho cílem je zabezpečit, aby byly potřeby uprchlíků a hostitelských komunit řešeny komplexně a koordinovaně 13 .

Řídící výbor nástroje poskytuje strategické pokyny ohledně priorit, typu podporovaných opatření, částek, jež mají být přiděleny, a finančních nástrojů, jež je třeba mobilizovat, a případně též ohledně podmínek provádění závazků Turecka podle společného akčního plánu EU a Turecka ze dne 29. listopadu 2015 (dále jen „společný akční plán“) 14 . V roce 2022, tedy v sedmém roce provádění nástroje, se konala dvě zasedání řídícího výboru, a to ve dnech 23. června a 8. prosince.

Důležitá je rovněž udržitelnost intervencí nástroje a spoluodpovědnost tureckých orgánů. Stanovení prioritních oblastí pomoci vychází z komplexního a nezávislého posouzení potřeb 15 se zvláštním zaměřením na zranitelné skupiny. Posouzení potřeb bylo aktualizováno v roce 2018 16 .

Nástroj koordinuje financování z těchto nástrojů financování vnější činnosti 17 : humanitární pomoc 18 , evropský nástroj sousedství 19 , nástroj pro rozvojovou spolupráci 20 , nástroj předvstupní pomoci 21 a nástroj přispívající ke stabilitě a míru 22 . Opatření financovaná z rozpočtu Unie se provádějí v souladu s finančními pravidly a předpisy použitelnými jak na přímé, tak na nepřímé řízení.

Poskytování pomoci je podmíněno tím, že Turecko bude beze zbytku plnit své závazky stanovené ve společném akčním plánu a v prohlášení.

3.Finanční kapacita, trvání a povaha financování

Nástroj koordinuje celkový rozpočet ve výši 6 miliard EUR, uvolňovaných ve dvou tranších. Projekty v rámci první a druhé tranše probíhají nejdéle do poloviny roku 2025, přičemž mnoho projektů první tranše již bylo dokončeno a většina projektů má končit dříve. V důsledku pandemie COVID-19 bylo období provádění projektů v rámci zvláštního opatření v hodnotě 1,6 miliardy EUR z roku 2016 mimořádně prodlouženo, což umožní, aby všechny dotčené projekty dosáhly svých stanovených cílů.

První tranše činila 3 miliardy EUR, z čehož byla uvolněna 1 miliarda EUR z rozpočtu EU a 2 miliardy EUR byly získány formou dvoustranných příspěvků členských států 23 . Také druhá tranše představovala 3 miliardy EUR, z čehož byly 2 miliardy EUR poskytnuty z rozpočtu EU a 1 miliarda EUR byla získána od členských států 24 .

Co se týče rozpočtových prostředků EU, z 1 miliardy EUR z rozpočtu EU pro období 2016–2017 bylo 250 milionů EUR uvolněno v roce 2016 a 750 milionů EUR v roce 2017. Ze 2 miliard EUR z rozpočtu EU na období 2018–2019 bylo 550 milionů EUR uvolněno v roce 2018 a zbytek byl uvolněn v roce 2019.

Co se týče příspěvků členských států, v případě první tranše členské státy přispěly do nástroje v roce 2016 částkou 677 milionů EUR, v roce 2017 částkou 847 EUR, v roce 2018 částkou 396 milionů EUR a v roce 2019 částkou 80 milionů EUR. Pokud jde o druhou tranši, členské státy přispěly v roce 2018 částkou 68 milionů EUR, v roce 2019 částkou 202 milionů EUR, v roce 2020 částkou 265 milionů EUR, v roce 2021 částkou 166 milionů EUR a v roce 2022 částkou 165 milionů EUR, přičemž zbývající platby (134 milionů EUR) jsou plánované v roce 2023. Členské státy přispívají přímo do rozpočtu EU formou vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 21 odst. 2 písm. a) bodu ii) finančního nařízení, které jsou přiřazeny do rozpočtových položek nástroje předvstupní pomoci a humanitární pomoci.

Tempo plateb příspěvků členských států do nástroje nadále uspokojivě odpovídá tempu vyplácení těchto příspěvků z nástroje.

V rámci humanitární složky nástroje byla vyčleněna částka ve výši 19,50 milionu EUR jako rezerva pro možné financování odpovědí na příliv nových uprchlíků ze Sýrie v roce 2019. Jelikož tato rezerva nebyla použita, byla na tuto částku v roce 2020 uzavřena smlouva pokrývající opatření v oblastech zdraví a ochrany, která dokončí plánování programů druhé tranše.

Ke dni 31. prosince 2020 Komise uzavřela smlouvu na celý provozní rozpočet nástroje. Z celkové částky 6 miliard EUR bylo do konce roku 2022 vyplaceno více než 5 miliardy EUR.

4.Provádění nástroje

Nástroj je prováděn jako humanitární a rozvojová pomoc. V rámci první tranše bylo přiděleno zhruba 1,4 miliardy EUR na složku humanitární pomoci a 1,6 miliardy EUR na složku rozvojové pomoci. Vzhledem k vleklé povaze krize v Sýrii se intervence v rámci druhé tranše stále více zaměřují na činnosti sociálně-ekonomické podpory a na vytváření příležitostí k obživě. V rámci druhé tranše bylo 1,04 miliardy EUR vyčleněno na humanitární pomoc a 1,9 miliardy EUR na rozvojovou pomoc 25 .

Pro nástroj obecně vypadá rozdělení humanitární a rozvojové pomoci takto:

Veškeré podrobnosti lze získat v on-line tabulce projektů 26 .

Plánování nástroje bylo dokončeno v prosinci 2019 a ke konci roku 2020 byly uzavřeny smlouvy na celý provozní rozpočet ve výši 6 miliard EUR, z čehož bylo do konce roku 2022 vyplaceno 5 miliard EUR.  

Je důležité poznamenat, že pomoc poskytnutá v rámci nástroje je založena na projektech. Vyplácení prostředků záleží na pokroku v provádění intervencí v rámci nástroje.

Zvláštní pozornost je věnována uprchlíkům a žadatelům o azyl z jiných oblastí než ze Sýrie. Intervence v rámci nástroje vždy usilují o zapojení místních komunit, které uprchlíkům poskytují útočiště.

Humanitární pomoc v rámci tohoto nástroje je zaměřena na pomoc nejzranitelnějším uprchlíkům, a to formou poskytování důstojné podpory určené na základní potřeby a ochranu. Prostřednictvím specializovaných agentur a partnerů v oblasti zdravotnictví a vzdělávání rovněž řeší nedostatky při mimořádných situacích. Poskytování humanitární pomoci EU se řídí Evropským konsensem o humanitární pomoci z roku 2007 27 , který stanoví, že EU jakožto poskytovatel humanitární pomoci dodržuje humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti stanovené v článku 214 SFEU a v nařízení o humanitární pomoci (č. 1257/96) 28 , 29 .

V rámci humanitární složky nástroje bylo realizováno celkem 65 projektů prostřednictvím 21 partnerů v rámci první i druhé tranše. Tyto projekty pokrývají základní potřeby, ochranu, vzdělávání a zdravotní péči nejzranitelnějších uprchlíků v Turecku. V rámci první tranše byla na humanitární pomoc přislíbena a smlouvami přidělena částka ve výši 1,4 miliardy EUR a 1,3 miliardy EUR bylo vyplaceno. Co se týče druhé tranše, byly uzavřeny smlouvy na 1,04 miliardy EUR a ke dni 31. ledna 2023 bylo vyplaceno 1,035 milionu EUR.

Rozvojová pomoc podporuje dlouhodobější potřeby v oblasti zdravotní péče, vzdělávání a socioekonomického rozvoje uprchlíků, zejména pokud jde o přístup k veřejným službám a živobytí a městskou infrastrukturu. Zaměřuje se rovněž na zranitelné skupiny a do intervencí zahrnuje genderový rozměr, např. ochranu žen a dívek proti sexuálnímu násilí a násilí páchanému na základě pohlaví a zlepšování přístupu ke zdravotní péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví.

V rámci rozvojové složky nástroje byl i nadále patrný dobrý pokrok při provádění 26 projektů, na něž byly uzavřeny smlouvy v rámci první tranše. Celkem 15 z nich bylo prováděno v rámci regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii v celkové výši 293 milionů EUR; je to navíc k prostředkům řízeným přímo prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci 30 .

Prostředky vyplacené prováděcím partnerům dosáhly téměř 2,6 miliardy EUR z celkové částky 3,5 miliardy EUR přidělené na rozvojovou pomoc v rámci obou tranší nástroje 31 . V rámci druhé tranše byly na přidělenou částku ve výši 1,9 miliardy EUR v plném rozsahu uzavřeny smlouvy v prosinci 2020, z čehož byla více než 1 miliarda EUR vyplacena do konce prosince 2022. V rámci rozvojové složky nástroje bylo uzavřeno 17 smluv.

V roce 2022 bylo provádění nástroje ovlivněno velmi vysokou inflací v Turecku a problémy souvisejícími se směnným kurzem, které vyžadovaly omezení rozsahu některých projektů, což následně vedlo ke snížení počtu vybudovaných zařízení. Významné změny tržních podmínek a míry inflace měly negativní dopad zejména na zadávání zakázek na několik opatření.

Tyto faktory zvyšující se inflace, devalvace turecké liry a odpovídající zvýšení cen stavebních materiálů představovaly výzvu pro realizaci projektů, zejména u projektů infrastruktury. Komise provádí posouzení dotčených projektů s cílem zjistit případné nedostatky při dokončování projektů a zintenzivnila spolupráci s prováděcími partnery a misemi na místě. Toto posouzení v době podávání zprávy stále probíhá.

Intervence v rámci nástroje podle prioritních oblastí

Pokrok v jednotlivých prioritních oblastech při provádění pomoci financované v rámci obou tranší nástroje je uváděn v monitorovacích zprávách o nástroji podávaných dvakrát ročně 32 . Při poskytování pomoci uprchlíkům a hostitelským komunitám bylo dosaženo významných úspěchů v těchto prioritních oblastech:

Vzdělávání

Nástroj vyčlenil více než 1,5 miliardy EUR na prioritní oblast vzdělávání, včetně 545 milionů EUR 33 na vzdělávací infrastrukturu.

V rámci humanitární složky nástroje bylo na vzdělávání vyčleněno přes 181 milionů EUR. Program podmíněných převodů peněžní hotovosti pro vzdělávání (CCTE) podporuje zápis a docházku dětí uprchlíků do škol tím, že rodinám uprchlíků poskytuje měsíční platby pod podmínkou, že se žáci pravidelně účastní školní docházky. Hotovostní složka programu CCTE byla financována v rámci humanitární složky do října 2022 v návaznosti na navýšení o částku 85 milionů EUR poskytnutou v rámci opravného rozpočtu schváleného v červenci 2020, zatímco podpůrné činnosti v oblasti kapacity pro hladký přechod pokračovaly do prosince 2022. Tento program byl v říjnu 2022 převeden do rozvojové složky. Do října 2022 využilo program CCTE 811 181 dětí. Čtvrtá fáze programu CCTE financovaná v rámci dodatečné pomoci pro uprchlíky v Turecku byla podepsána v září 2022 ve výši 210 milionů EUR, čímž byl dokončen přechod od humanitární pomoci k dlouhodobější rozvojové pomoci v oblasti vzdělávání.

Realizace stěžejního přímého grantu nástroje (PIKTES II 34 ) pro ministerstvo školství ve výši 400 milionů EUR skončila v lednu 2023 a pokračovala novým projektem PIKTES+ 35 s celkovým rozpočtem 300 milionů EUR financovaným v rámci dodatečné pomoci pro uprchlíky v Turecku. Projekt PIKTES podporuje ministerstvo tím, že u dětí z řad uprchlíků zvyšuje míru jejich zápisu do škol, udržení na školách a přechodu do formálního vzdělávacího systému a zároveň posiluje kvalitu vzdělávání a sociální soudržnost. Do března 2022 bylo do formálního vzdělávání zapsáno více než 747 000 syrských dětí. Více než 44 000 žáků navštěvovalo předškolní vzdělávání, přes 328 000 žáků primární vzdělávání, 282 323 žáků nižší sekundární vzdělávání a 77 361 žáků vyšší sekundární vzdělávání, přičemž více než 7 500 žáků se účastnilo sekundárního vzdělávání dálkově. Do června 2022 se 63 489 dětí z řad uprchlíků účastnilo doučování a 41 038 dětí z řad uprchlíků se s podporou nástroje účastnilo náhradního vzdělávání. V rámci podpory pedagogických kapacit vzdělávacího systému bylo zaměstnáno 3 321 pedagogických, poradenských a podpůrných pracovníků (učitelé a výchovní poradci programu PIKTES) a prostřednictvím programu PIKTES II bylo odměněno 22 834 učitelů ve státní správě a 15 917 administrativních pracovníků škol. Pokud jde o příznivé prostředí pro výuku, bylo na školách zaměstnáno 3 020 úklidových a 1 580 bezpečnostních pracovníků. V červnu 2022 bylo v rámci projektu PIKTES II na různá témata související s inkluzivním vzděláváním vyškoleno 3 886 učitelů, 10 126 učitelů ve státní správě a 8 154 administrativních pracovníků škol.

Počet studentů z řad uprchlíků a hostitelských komunit, kteří obdrželi stipendia poskytovaná z nástroje, aby se účastnili technického a odborného vzdělávání a přípravy nebo vzdělávání ve vysokoškolských institucích, dosáhl 29 049. Většina těchto studentů byli uprchlíci. Byla zachována genderová vyváženost.

Nástroj i nadále podporuje rozvoj vzdělávací infrastruktury a snižování přeplněnosti škol. Výrazně se zvýšil počet modernizovaných a dokončených vzdělávacích zařízení. Významným úspěchem při modernizacích byla instalace 8 700 chytrých tabulí na základních a středních školách. Dosud bylo s podporou nástroje modernizováno více než 12 000 zařízení. Kromě toho bylo vybudováno celkem 117 škol a na 108 školách bylo zahájeno vzdělávání. Cílem projektu čisté energie v hodnotě 40 milionů EUR, který byl smluvně přidělen v rámci první tranše, je poskytovat 120 školám elektrickou energii prostřednictvím dvou solárních farem a instalace střešních panelů. Střešní instalace byly dokončeny ve třech školách a na dalších 48 školách bylo dosaženo v průměru 90 % pokroku. Kromě toho byly zahájeny renovační práce, které mají zvýšit energetickou účinnost dalších 41 škol, a do konce roku 2022 byl zaznamenán 70% pokrok.

Ochrana

Celkem bylo na ochranu v rámci nástroje vyčleněno přibližně 211 milionů EUR, zejména prostřednictvím projektů v rámci humanitární složky.

Humanitární složka nástroje podporuje registraci a ověřování uprchlíků, aby mohli legalizovat svůj status v Turecku a byl jim usnadněn přístup ke službám. Kromě samostatných ochranných zásahů zaměřených na odstranění nedostatků a na reakci na konkrétní potřeby a ohrožené osoby byla ochrana zapracována rovněž do dalších pilířů strategie humanitární odezvy (základní potřeby, zdraví a vzdělávání). Celkovým cílem je lépe řešit zranitelnost uprchlíků, legalizovat jejich status a propojit je s širší sítí veřejných služeb a služeb OSN/nevládních organizací. Během vykazovaného období se pomoc nadále zaměřovala na nejzranitelnější skupiny (např. sezónní migrující zemědělské pracovníky, klíčové skupiny uprchlíků atd.). Projekty financované ze svěřenského fondu EU v reakci na syrskou krizi navíc zahrnovaly pomoc při přijímání uprchlíků v komunitních centrech a při dalším předávání zranitelných uprchlíků příslušným službám.

V rámci rozvojové složky nástroje byl na konci roku 2020 smluvně přidělen přímý grant ministerstvu práce, rodiny a sociálních služeb v hodnotě 20 milionů EUR. Cílem tohoto projektu je zlepšit poskytování preventivních a ochranných sociálních služeb nejzranitelnějším uprchlíkům a hostitelským komunitám. V roce 2022 bylo otevřeno osm z plánovaných osmnácti nových středisek sociálních služeb a došlo k pokroku při otevírání šesti denních stacionářů pro seniory. Byly rovněž zahájeny přípravné činnosti, zejména zajištění 75 oddělení ochrany dětí, zřízení deseti středisek mobilních sociálních služeb, poskytování materiální podpory oddělením ochrany a sledování násilí a školení přibližně 4 000 pracovníků ústředního a oblastního ministerstva rodiny a sociálních služeb.

Zdraví

Na prioritní oblast zdraví bylo v rámci nástroje přiděleno 800 milionů EUR.

Hlavním pilířem podpory nástroje je projekt SIHHAT financovaný dvěma po sobě následujícími finančními částkami; 300 milionů EUR v roce 2016 a 210 milionů EUR v roce 2020. Projekt SIHHAT podporuje turecké ministerstvo zdravotnictví v jeho úsilí o zajištění bezplatného a spravedlivého přístupu ke zdravotní péči pro 4 miliony uprchlíků. Ve 30 provinciích funguje celkem 187 zdravotnických středisek pro migranty a v zařízeních podporovaných EU pracuje přibližně 4 000 zdravotníků, z nichž 75 % je syrského původu. Provádění projektu SIHHAT II stabilně pokračuje a přináší hmatatelné výsledky. Přípravy na projekt SIHHAT III byly zahájeny v roce 2022. Projekt SIHHAT III by měl zajistit pokračování služeb zdravotní péče o uprchlíky i po roce 2023, kdy by měl být ukončen program SIHHAT II.

Byla dokončena výstavba dvou nemocnic financovaných z nástroje – Dörtyol/Hatay a Kilis. Obě nemocnice byly oficiálně otevřeny v červnu a prosinci 2022 a jsou plně funkční. Poskytují kvalitní služby sekundární zdravotní péče uprchlíkům a hostitelským komunitám. Kromě toho nástroj jako doplněk programu SIHHAT buduje a renovuje zdravotnická centra, pořizuje mateřské a hygienické soupravy a renovuje fyzioterapeutické jednotky.

Proces přechodu služeb fyzické rehabilitace z humanitární pomoci na rozvojovou pomoc je téměř dokončen. Humanitární partner úspěšně zajišťuje bezpečný a inkluzivní přístup ke službám pro uprchlíky se zdravotním postižením a další zranitelné skupiny, a to v souladu s připraveností jednotek pro fyzioterapeutickou rehabilitaci vybudovaných v rámci projektu SHIFA 36 financovaného EU a realizovaného Rozvojovou bankou Rady Evropy.

Při svých přípravách na projekt SIHAT III má Komise v úmyslu věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám (uprchlíkům mimo provincii, kde jsou registrováni, jiným osobám než Syřanům, osobám LGBTQI+ a uprchlíkům se zdravotním postižením) a specifickým službám, včetně reprodukčního zdraví a duševního zdraví a psychosociální podpory.

Komunální infrastruktura

Klíčovou prioritou tohoto nástroje je obecní infrastruktura. Nástroj podporuje různé obce poskytováním základních obecních služeb, včetně dodávek vody a hygienických zařízení a nakládání s pevným odpadem. Poskytováním rekreačních služeb rovněž podporuje místní infrastrukturu. V říjnu 2021 byla dokončena výstavba zařízení na mechanicko-biologické zpracování odpadu ve městě Gaziantep. Bylo podepsáno devět z 36 smluv v oblasti vody, odpadních vod a tuhého odpadu, přičemž z 26 zařízení pro mládež a sport byly uzavřeny smlouvy na 22 zařízení a v současné době probíhá výstavba.

Základní potřeby a socioekonomická podpora

V rámci nástroje bylo přiděleno více než 2,83 miliardy EUR na základní potřeby a na sociálně ekonomickou podporu.

Cílem intervencí v této prioritní oblasti je zajistit uspokojení základních potřeb nejzranitelnějších uprchlíků a posílit jejich odolnost a soběstačnost. To by mělo umožnit postupný přechod od závislosti na sociální pomoci ke zvýšené soběstačnosti a k rozšíření příležitostí k obživě.

V rámci podpory nástroje pro základní potřeby obdrželo více než 2,6 milionu uprchlíků přímou podporu, která jim umožňuje důstojný život. Většina podpory je poskytována prostřednictvím nouzové záchranné sociální sítě (ESSN), programu humanitární sociální pomoci, který dodává příjemcům z řad uprchlíků, kterých je v současné době více než 1,6 milionu, každý měsíc peněžní prostředky prostřednictvím systému debetních karet. Pro třetí fázi sítě ESSN bylo přiděleno 1,225 milionu EUR. Pokračování podpory sítě ESSN je zajištěno do druhého čtvrtletí roku 2023 37 , přičemž následné financování je přiděleno v rámci dodatečné podpory uprchlíků mimo nástroj.

V rámci druhé tranše nástroje podepsala Komise s ministerstvem práce, rodiny a sociálních služeb přímý grant ve výši 245 milionů EUR s cílem umožnit poskytování měsíční finanční podpory srovnatelné se sociální pomocí poskytovanou zranitelným osobám tureckým systémem sociálního zabezpečení, tj. doplňkový program sítě ESSN (C-ESSN). Po přípravné fázi byly v červenci 2021 zahájeny platby příjemcům, které budou pokračovat alespoň do května 2023. Tento projekt probíhá souběžně se sítí ESSN a poskytuje podporu domácnostem s rodičem samoživitelem, starším osobám a osobám se zdravotním postižením a s těžkým zdravotním postižením. Delegace EU a pracovníci místního oddělení ECHO v Ankaře pořádají pravidelná zasedání s cílem koordinovat souběžné provádění sítí ESSN a C-ESSN. V roce 2022 byla zajištěna kontinuita programů C-ESSN a ESSN 38 v rámci dodatečné podpory pro uprchlíky mobilizované na období 2021–2023 39 ve výši 3 miliard EUR.

I nadále je poskytována další sociálně-ekonomická podpora uprchlíkům, kteří mají přístup na trh práce. Tato podpora usiluje o zvýšení zaměstnatelnosti uprchlíků a zajišťuje odbornou přípravu a získávání dovedností, jazykovou přípravu, poradenství v oblasti volby zaměstnání, programy odborné přípravy na pracovišti a zjednodušení procesu udělování pracovních povolení s cílem podporovat jak syrské uprchlíky, tak hostitelské komunity. Ve spolupráci s Organizací pro rozvoj malých a středních podniků Turecka (KOSGEB) a Tureckou rozvojovou a investiční bankou (TKYB) se začínajícím i stávajícím podnikatelům z řad syrských uprchlíků i z hostitelských komunit poskytují granty na podnikání a přípravu zaměřenou na podnikání. Další projekt podporuje rozvoj a provádění modelu sociálního podnikání vedeného ženami s cílem poskytnout udržitelné činnosti vytvářející příjem pro ženy z řad zranitelných syrských uprchlíků i pro turecké ženy. Další dva projekty jsou zaměřeny na podporu zaměstnanosti v zemědělství. Projekty by měly probíhat nejpozději do poloviny roku 2025. V roce 2022 bylo zajištěno pokračování socioekonomické podpory uprchlíků v rámci dodatečné podpory pro uprchlíky ve výši 3 miliard EUR, která byla uvolněna v letech 2021–2023.

Řízení migrace

Nástroj v této prioritní oblasti financoval dva projekty v rámci první tranše v celkové výši 80 milionů EUR. První projekt poskytl podporu EU na zvýšení kapacity turecké pobřežní stráže, která provádí vyhledávací a záchranné operace. Cílem druhého projektu bylo podpořit generální ředitelství pro řízení migrace při řízení navracení z EU. Oba projekty byly dokončeny.

Genderové aspekty projektů v rámci nástroje

Provádění intervencí v rámci nástroje se nadále řídí Akčním plánem EU pro rovnost žen a mužů III „Na cestě ke genderově spravedlivému světu 2021–2025“. Prosazování, ochrana a naplňování lidských práv žen a dívek v celé jejich rozmanitosti, rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a dívek zůstaly v roce 2022 prioritami. Zohledňování rovnosti žen a mužů bylo začleněno do všech projektů nástroje a průběžně je sledováno prostřednictvím rozčleněných dat (76 ukazatelů). Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů bylo spojeno se specializovanými opatřeními vypracovanými spolu s prováděcími partnery, kteří mají s tímto přístupem spolehlivé zkušenosti a mají schopnost vést dialog s tureckými orgány.

Nástroj hraje významnou úlohu při zvyšování zaměstnatelnosti žen. Více než 26 000 žen úspěšně dokončilo krátkodobé vzdělávání v oblasti odborných dovedností a přibližně 40 000 žen využilo služeb poradenství v oblasti zaměstnanosti. Kromě toho byla poradenská nebo finanční podpora rozšířena na přibližně 500 podniků vlastněných ženami.

Nástroj poskytl ženám z řad uprchlíků cenné kurzy turečtiny. Tyto kurzy úspěšně dokončilo přibližně 25 000 dospělých uprchlic a 20 000 studentek. Kromě toho se přibližně 55 000 dětí z řad uprchlíků zúčastnilo předškolního vzdělávání, které je k dispozici v rámci projektů financovaných z nástroje. Stipendia na vzdělávání byla rovněž poskytnuta 15 000 studentek. Stojí za zmínku, že téměř 50 % učitelů a pedagogických pracovníků zapojených do nástroje tvoří ženy.

Programy převodu peněžních prostředků poskytly uprchlicím stejné výhody. Více než jeden milion žen dostává pravidelně nepodmíněné prostředky. Rodiny přibližně 400 000 studentek navíc obdržely podmíněnou peněžitou podporu na vzdělávání. Kromě programů převodu peněžních prostředků obdrželo služby doporučení ochrany přibližně 500 000 uprchlic, zatímco přibližně 550 000 uprchlic využilo služeb ochrany poskytovaných prostřednictvím projektů financovaných z nástroje.  

5.Monitorování a hodnocení

Monitorování

Monitorovací systém nástroje je navržen tak, aby byl po celou dobu své životnosti upravován, vylepšován a zdokonalován. V roce 2022 bylo podávání zpráv o dosažených výsledcích nástroje nadále založeno na aktualizovaném rámci pro výsledky nástroje 40 a teorii změny 41 . V roce 2022 – v červnu a prosinci – byly zveřejněny dvě monitorovací zprávy nástroje a jsou k dispozici na internetových stránkách GŘ NEAR 42 . Monitorovací zpráva nástroje za období do prosince 2022 má být předložena v červnu 2023.

Komisi při monitorování nástroje a podávání zpráv nadále podporuje tým technické pomoci (SUMAF 43 ). Do konce roku 2022 bylo dokončeno 239 monitorovacích misí a bylo provedeno šest monitorovacích misí zaměřených na výsledky, 94 misí technické pomoci a 139 kontrol / monitorovacích misí na místě; 61 % těchto misí se zaměřovalo na přímo řízené smlouvy. 44 I nadále byla monitorována opatření nástroje financovaná v rámci plánů provádění humanitární pomoci, přičemž ve sledovaném období bylo dokončeno 89 monitorovacích misí na úrovni projektů.

Hodnocení

Komise pokračovala v provádění doporučení strategického hodnocení nástroje v polovině období 45 zveřejněného v červenci 2021.

6.Audit

Evropský účetní dvůr (EÚD) zahájil druhý audit výkonnosti nástroje v listopadu 2022. Audit probíhal v době přípravy návrhu. Účetní dvůr chce svá zjištění a doporučení vydat na podzim 2023.

7.Komunikace a viditelnost

V roce 2022 pokračovaly činnosti pro zvyšování viditelnosti opatření nástroje, aby byla EU v Turecku viditelnější při poskytování pomoci s přijímáním uprchlíků. Mezi priority patřilo zajištění informovanosti, viditelnosti a porozumění mezi širokou veřejností, sdělovacími prostředky, tvůrci politik a dalšími zúčastněnými stranami v rámci EU, Turecka a mezinárodního společenství.

Akce, slavnosti a přítomnost sdělovacích prostředků

V první polovině roku 2022 uskutečnil vedoucí delegace čtyři pracovní cesty do měst Denizli, Konya, Mardin a Dörtyol s cílem zviditelnit opatření EU, která vzbudila značný zájem. Mezi další akce související s projektem patří slavnostní zahájení projektu Posílení postavení soukromého sektoru na podporu sociální a hospodářské soudržnosti v Turecku – FOSTER v únoru 2022, zahájení projektu sociálního podnikání, posílení postavení a soudržnosti v uprchlických a hostitelských komunitách v Turecku (SEECO) v květnu, slavnostní otevření nové státní nemocnice ve městě Kilis v červnu a slavnostní podpis projektu podmíněných převodů peněžní hotovosti pro vzdělávání v prosinci 2022, který představuje oficiální přesun programu CCTE od fondu UNICEF k turecké vládě. Viditelnost činností a akcí byla podporována prostřednictvím tiskových zpráv.

V roce 2022 byla spolu se sdělovacími prostředky uspořádána návštěva projektů humanitární pomoci v Turecku financovaných EU. Výsledkem byly specializované publikace v evropských médiích, včetně El Pais (ES), ANSA (IT), Publico (PT), Deutsche Welle (DE), ARD (DE), EFE (ES) a NRK (NO). Kromě toho byla ve spolupráci s Mezinárodní federací společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) provedena rozsáhlá komunikační kampaň s cílem zvýšit povědomí o síti ESSN. Kampaň zahrnovala úspěšnou propagaci v sociálních médiích v Německu, Itálii, Švédsku, Turecku, Portugalsku a Polsku.

8.Závěr a další kroky

V roce 2022 bylo dosaženo značného pokroku v provádění nástroje. Byly uzavřeny smlouvy na celý provozní rozpočet nástroje a bylo vyplaceno 5 miliard EUR. Nástroj i nadále poskytoval velice potřebnou pomoc uprchlíkům a hostitelským komunitám v Turecku.

Další kroky zahrnují:

·pokračování účinného provádění všech projektů ku prospěchu uprchlíků a hostitelských komunit v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

·pokračování komunikačních aktivit souvisejících s nástrojem;

·uspořádání zasedání řídícího výboru nástroje v červnu 2023;

·plánování programů a provádění dodatečné podpory pro uprchlíky a hostitelské komunity v Turecku s cílem zajistit trvání výsledků nástroje.

(1)

Rozhodnutí Komise C(2015) 9500 ze dne 24. listopadu 2015 o koordinaci činností Unie a členských států prostřednictvím koordinačního mechanismu – uprchlického nástroje pro Turecko, ve znění rozhodnutí Komise C(2016) 855 ze dne 10. února 2016.

(2)

  https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2017:0130:FIN:CS:PDF  

(3)

  https://en.goc.gov.tr/temporary-protection27

(4)

https://en.goc.gov.tr/irregular-migration

(5)

Specifičnost tureckého azylového systému souvisí se skutečností, že tato země podepsala v roce 1967 Newyorský protokol k Ženevské úmluvě z roku 1951 s výhradou. Velká většina uprchlíků v Turecku proto nemůže požádat o plnoprávné postavení uprchlíka, ale pouze o postavení „podmínečného uprchlíka“, které v případě udělení omezuje pobyt v zemi do okamžiku, kdy je osoba s přiznaným postavením uprchlíka „přesídlena do třetí země“.

(6)

  http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/03/18-eu-turkey-statement/

(7)

Rozhodnutí Komise C(2016) 60/03 ze dne 10. února 2016 o nástroji pro uprchlíky v Turecku, kterým se mění rozhodnutí Komise C(2015) 9500 ze dne 24. listopadu 2015.

(8)

  https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11329-2018-INIT/en/pdf

(9)

Finanční krytí uvolňované v letech 2013–2015 v rámci různých externích finančních nástrojů, konkrétně nástroje humanitární pomoci, nástroje předvstupní pomoci (NPP) a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru, včetně řady opatření prováděných svěřenským fondem Evropské unie zřízeným v reakci na krizi v Sýrii.

(10)

 EU od počátku krize mobilizovala všechny politické a humanitární nástroje, které má k dispozici, na podporu syrského lidu, přičemž od počátku krize v roce 2011 bylo společně uvolněna částka 24,9 miliardy EUR určená na humanitární pomoc, stabilizaci a budování odolnosti  https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage/93313/node/93313_en

(11)

  http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/03/18-eu-turkey-statement/

(12)

Podle nového řeckého ministerského rozhodnutí bude Turecko považováno za bezpečnou třetí zemi pro žadatele o azyl z Pákistánu, Bangladéše, Sýrie, Afghánistánu a Somálska. Žádosti osob výše uvedených státních příslušností mohou být proto na tomto základě považovány za nepřípustné a žadatelé budou navráceni do Turecka, kde se předpokládá, že jsou v bezpečí a kde mají možnost požádat o status uprchlíka.

(13)

Rozhodnutí Komise C(2015) 9500 ze dne 24. listopadu 2015, článek 2 – Cíle nástroje.

(14)

Viz čl. 5 odst. 1 rozhodnutí Komise C(2015) 9500 ve znění rozhodnutí Komise C(2016) 855.

(15)

  https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/sites/near/files/2016_needs_assessment_.pdf  

(16)

  https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/sites/near/files/updated_needs_assessment.pdf  

(17)

Příspěvky z evropského nástroje sousedství byly převedeny a využity v rámci nástroje předvstupní pomoci a příspěvky z nástroje pro rozvojovou spolupráci byly převedeny a využity v rámci svěřenského fondu EU. Veškeré příspěvky nástroje do svěřenského fondu EU (z nástroje předvstupní pomoci a v menší míře z nástroje pro rozvojovou spolupráci) byly v zásadě poskytnuty jakožto nehumanitární pomoc.

(18)

Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 o humanitární pomoci (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1).

(19)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27).

(20)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).

(21)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11).

(22)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1).

(23)

 Celkové rozdělení příspěvků členských států je k dispozici na adrese http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/02/03/refugee-facility-for-turkey/ .

(24)

  https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/06/29/facility-for-refugees-in-turkey-member-states-agree-details-of-additional-funding/  

(25)

Zůstatek ve výši 60 milionů EUR je přidělen na správní a provozní podporu provádění nástroje.

(26)

  https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/system/files/2022-01/Facility%20table_December%202021.pdf  

(27)

Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států.

(28)

Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci.

(29)

Humanitární pomoc Evropské komise vychází z ročních plánů provádění humanitární pomoci pro jednotlivé země. Rámec pro spolupráci mezi Komisí a jejími partnery v oblasti humanitární pomoci se zřizuje prostřednictvím finančních a správních rámcových dohod Komise s mezinárodními organizacemi a rámcových dohod o partnerství s nevládními organizacemi.

(30)

V rámci nástroje se finanční prostředky z nástroje předvstupní pomoci spravují v souladu s pravidly pro vnější činnosti obsaženými v druhé části hlavy IV finančního nařízení a jeho prováděcích pravidlech.

(31)

Toto číslo zahrnuje rovněž částky vyplacené na podporu projektů, jež se provádějí v rámci regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii, avšak nejsou dosud účtovány na vrub rozpočtu EU.

(32)

  https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/enlargement-policy/negotiations-status/turkey/eu-facility-refugees-turkey_cs  

(33)

To zahrnuje projekt čisté energie v rámci svěřenského fondu EU ve výši 40 milionů EUR (program FRIT-1).

(34)

Promoting Integration of Syrian Kids into Turkish Education System II (PIKTES II) – podpora integrace syrských dětí do tureckého vzdělávacího systému.

(35)

Promoting Inclusive Education for Kids in the Turkish Education System (PIKTES+) – podpora inkluzivního vzdělávání dětí v tureckém vzdělávacím systému.

(36)

„Posílení zdravotnické infrastruktury pro všechny“.

(37)

  https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20200706IPR82727/meps-approve-EU585-million-to-support-syrian-refugees-in-neighbouring-countries  

(38)

Další fázi programu ESSN plánuje převzít GŘ NEAR.

(39)

 Prováděcí rozhodnutí Komise o financování individuálního opatření pro poskytování peněžité podpory nejzranitelnějším uprchlíkům v Turecku na roky 2022 a 2023 – C(2022) 7822 final – bylo přijato dne 4. 1. 2022 a prováděcí rozhodnutí Komise o financování individuálního opatření pro pokračování podpory základních potřeb a přechodu k možnostem obživy pro uprchlíky v Turecku v roce 2022 – C(2022) 8887 – bylo přijato dne 7. 12. 2022.

(40)

  https://neighbourhood-enlargement.ec.europa.eu/system/files/2022-06/Facility%20Results%20Framework_Jun2022.pdf  

(41)

  https://neighbourhood-enlargement.ec.europa.eu/system/files/2022-06/Facility%20Theory%20of%20Change_Feb2022.pdf  

(42)

https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/enlargement-policy/negotiations-status/turkey/eu-facility-refugees-turkey_en

(43)

Technická pomoc na podporu monitorování akcí financovaných v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku – NPP/2018/393–877.

(44)

Souhrnné údaje z roku 2017.

(45)

  https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/strategic-mid-term-evaluation-facility-refugees-turkey-2016-201920_cs