(2)

Evropská komise v prosinci 2019 ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ (40) stanovila ambiciózní plán přeměny Unie na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou účinně využívající zdroje, jejímž cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Pokud jde konkrétně o čisté ovzduší, obsahuje Zelená dohoda pro Evropu závazek dále zlepšovat kvalitu ovzduší a ve větší míře sladit normy EU pro kvalitu ovzduší s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). Komise v ní rovněž oznámila posílení ustanovení o monitorování, modelování a plánování kvality ovzduší.

(2)

Evropská komise v prosinci 2019 ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ (40) stanovila ambiciózní plán přeměny Unie na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou účinně využívající zdroje, jejímž cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Pokud jde konkrétně o čisté ovzduší, zavázala se Komise dále zlepšovat kvalitu ovzduší a ve větší míře sladit normy EU pro kvalitu ovzduší s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). Komise v ní rovněž oznámila posílení ustanovení o monitorování, modelování a plánování kvality ovzduší.

(4)

Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. Za tímto účelem by měl být uplatněn několikafázový přístup ke stanovení stávajících a budoucích norem EU pro kvalitu ovzduší, přičemž by měly být stanoveny průběžné normy kvality ovzduší pro rok 2030 a následující období a vytvořena perspektiva pro dosažení souladu s pokyny WHO pro kvalitu ovzduší nejpozději do roku 2050 na základě mechanismu pravidelného přezkumu s cílem zohlednit nejnovější vědecké poznatky . Vzhledem k souvislosti mezi snižováním znečištění a dekarbonizací by měl být dlouhodobý cíl dosáhnout nulového znečištění uskutečňován souběžně se snižováním emisí skleníkových plynů, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (42).

(4)

Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. Za tímto účelem by měl být uplatněn ambiciózní přístup ke stanovení stávajících a budoucích norem EU pro kvalitu ovzduší, přičemž by měly být stanoveny normy kvality ovzduší pro rok 2035, včetně průběžných norem kvality ovzduší pro rok 2030, a následující období v pravidelných intervalech, a vytvořena perspektiva pro trvalé a plné dosažení souladu s  nejaktuálnějšími pokyny WHO pro kvalitu ovzduší v zájmu naplnění cíle nulového znečištění nejpozději do roku 2050 na základě mechanismu pravidelného přezkumu s cílem zohlednit nejnovější vědecké důkazy . Vzhledem k souvislosti mezi snižováním znečištění a dekarbonizací by měl být dlouhodobý cíl dosáhnout nulového znečištění uskutečňován souběžně se snižováním emisí skleníkových plynů, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (42).

(4a)

V září 2021 vydala WHO nové pokyny pro kvalitu ovzduší založené na komplexní syntéze vědeckých důkazů o vlivu znečištění ovzduší na zdraví. Závěry těchto pokynů pro kvalitu ovzduší výslovně poukazují na důležitost snižování koncentrací znečišťujících látek na všech úrovních a ukazují jasné přínosy takových opatření pro veřejné zdraví a životní prostředí. Tato směrnice zohledňuje nejnovější vědecké stanovisko, že normy Unie pro kvalitu ovzduší je třeba plně sladit s nejnovějšími pokyny WHO pro kvalitu ovzduší, aby byly splněny celkové cíle akčního plánu pro nulové znečištění.

(4b)

Společenské přínosy setrvalého a dokonalejšího snižování znečištění ovzduší zdaleka převažují nad souvisejícími náklady. Podle odhadů Komise se roční přímé náklady na plnění jednotlivých scénářů politiky analyzovaných v rámci posouzení dopadů připojeného k této směrnici pohybují mezi 3,3 a 7 miliardami EUR, přičemž peněžně vyjádřené přínosy pro zdraví a životní prostředí se pohybují mezi 36 a 130 miliardami EUR v roce 2030, což dokazuje, že přínosy politiky v oblasti kvality ovzduší výrazně převyšují náklady na její provádění. Od roku 2000 se emise znečišťujících látek v Unii v důsledku právních předpisů Unie a členských států neustále snižují.

(5)

Při přijímání příslušných opatření na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni v zájmu dosažení cíle nulového znečištění ovzduší by se členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise měly řídit zásadou předběžné opatrnosti a zásadou „znečišťovatel platí“ stanovenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie a zásadou „neškodit“ stanovenou v Zelené dohodě pro Evropu. Měly by mimo jiné zohlednit: pozitivní vliv zlepšení kvality ovzduší na veřejné zdraví, kvalitu životního prostředí, blahobyt občanů, prosperitu společnosti, zaměstnanost a konkurenceschopnost hospodářství; transformaci energetiky, posílení energetické bezpečnosti a boj proti energetické chudobě; potravinové zabezpečení a cenovou dostupnost potravin; rozvoj udržitelných a inteligentních řešení v oblasti mobility a dopravy; dopad změn chování; spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi s ohledem na jejich ekonomickou způsobilost, vnitrostátní okolnosti, jako jsou specifika ostrovů, a potřebu postupného hospodářského sbližování; potřebu zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci prostřednictvím vhodných vzdělávacích programů a programů odborné přípravy; nejlepší dostupné a nejnovější vědecké důkazy, zejména zjištění, o nichž informuje WHO; potřebu začlenit rizika související se znečištěním ovzduší do rozhodnutí týkajících se investic a plánování; nákladovou efektivnost a technologickou neutralitu při dosahování snížení emisí látek znečišťujících ovzduší a postupné zlepšování ekologické vyváženosti a zvyšování úrovně ambicí.

(5)

Při přijímání příslušných opatření na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni v zájmu dosažení cíle nulového znečištění ovzduší by se členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise měly řídit zásadou předběžné opatrnosti, zásadou „znečišťovatel platí“ a zásadou předcházení a nápravy znečištění u zdroje stanovenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie, zásadou „neškodit“ stanovenou v Zelené dohodě pro Evropu a respektováním lidského práva na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí . Měly by mimo jiné zohlednit: pozitivní vliv zlepšení kvality ovzduší na veřejné zdraví, kvalitu životního prostředí a odolnost ekosystémů , blahobyt občanů , rovnost a ochranu citlivých skupin obyvatelstva a zranitelných skupin, náklady na zdravotní péči, dosažení cílů udržitelného rozvoje, úlohu občanské společnosti , prosperitu společnosti, zaměstnanost a konkurenceschopnost hospodářství; transformaci energetiky, posílení energetické bezpečnosti a boj proti energetické chudobě; potravinové zabezpečení a cenovou dostupnost potravin; rozvoj udržitelných a inteligentních řešení v oblasti mobility a dopravy a jejich infrastruktury ; dopad změn chování ; dopad fiskálních politik ; spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi s ohledem na jejich ekonomickou způsobilost, vnitrostátní okolnosti, jako jsou specifika ostrovů, a potřebu postupného hospodářského sbližování; potřebu zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci prostřednictvím vhodných vzdělávacích programů a programů odborné přípravy , i pro zdravotnické pracovníky ; nejlepší dostupné a nejnovější vědecké důkazy, zejména zjištění, o nichž informuje WHO; potřebu začlenit rizika související se znečištěním ovzduší do rozhodnutí týkajících se investic a plánování; nákladovou efektivnost , nejlepší dostupná technologická řešení a technologickou neutralitu při dosahování snížení emisí látek znečišťujících ovzduší a postupné zlepšování ekologické vyváženosti a zvyšování úrovně ambicí , které se řídí zásadou nesnižování úrovně ochrany stanovenou v Listině základních práv Evropské unie .

(5a)

Tato směrnice přispívá k dosažení cílů udržitelného rozvoje, zejména cílů udržitelného rozvoje č. 3, 7, 10, 11 a 13.

(6)

„Osmý všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2030“ přijatý rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 (43) stanoví cíl dosáhnout životního prostředí bez toxických látek a ochrany zdraví a dobrých životních podmínek lidí, zvířat a ekosystémů proti rizikům a negativním dopadům souvisejícím se životním prostředím a za tímto účelem stanoví, že je třeba další zlepšování metod monitorování, lepší informovanost veřejnosti a přístup k právní ochraně. Tím se řídí cíle stanovené v této směrnici.

(6)

„Osmý všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2030“ přijatý rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 (43) stanoví jako jeden z prioritních cílů dosáhnout životního prostředí bez toxických látek a ochrany zdraví a dobrých životních podmínek lidí, zvířat a ekosystémů proti rizikům a negativním dopadům souvisejícím se životním prostředím a za tímto účelem mimo jiné stanoví, že je třeba další zlepšování metod monitorování , lepší přeshraniční koordinace , lepší informovanost veřejnosti a přístup k právní ochraně. Tím se řídí cíle stanovené v této směrnici.

(7)

Komise by měla pravidelně přezkoumávat vědecké důkazy týkající se znečišťujících látek, jejich účinků na lidské zdraví a životní prostředí, jakož i technologického vývoje. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla posoudit, zda jsou použitelné normy kvality ovzduší stále vhodné k dosažení cílů této směrnice. První přezkum by měl být proveden do 31. prosince 2028 s cílem posoudit, zda je třeba normy kvality ovzduší aktualizovat na základě nejnovějších vědeckých informací.

(7)

Komise by měla pravidelně přezkoumávat vědecké důkazy týkající se znečišťujících látek, jejich účinků na lidské zdraví a životní prostředí, nerovností v oblasti zdraví, přímých a nepřímých nákladů na zdravotní péči spojených se znečištěním ovzduší, nákladů na životní prostředí a vývoje v oblasti chování, daní a technologií . Na základě tohoto přezkumu by Komise měla posoudit, zda jsou použitelné normy kvality ovzduší stále vhodné k dosažení cílů této směrnice. První přezkum by měl být proveden do 31. prosince 2028 s cílem posoudit, zda je třeba normy kvality ovzduší aktualizovat na základě nejnovějších vědeckých informací. Komise by měla pravidelně vyhodnocovat způsob, jakým právní předpisy Unie stanovující emisní normy pro zdroje znečištění ovzduší přispívají k dosažení norem kvality ovzduší stanovených v této směrnicí, a případně navrhovat další opatření Unie.

(10)

Měly by se použít modelovací aplikace, které umožní interpretovat údaje z jednotlivých míst z hlediska geografického rozložení koncentrace, pomohou odhalit porušení norem kvality ovzduší a zajistí podkladové údaje pro plány kvality ovzduší a umístění míst odběru vzorků. Kromě požadavků na monitorování kvality ovzduší stanovených v této směrnici se členské státy vyzývají, aby pro účely monitorování využívaly informační produkty a doplňkové nástroje (např. pravidelné hodnocení a zprávy o hodnocení kvality, online aplikace v dané oblasti politiky), které poskytuje složka Kosmického programu EU zaměřená na pozorování Země, zejména služba monitorování atmosféry programu Copernicus (CAMS).

(10)

Měly by se případně použít modelovací aplikace, které umožní interpretovat údaje z jednotlivých míst z hlediska geografického rozložení koncentrace znečišťujících látek , pomohou odhalit porušení norem kvality ovzduší a zajistí podkladové údaje pro plány kvality ovzduší a cestovních map pro kvality ovzduší a umístění míst odběru vzorků. Kromě požadavků na monitorování kvality ovzduší stanovených v této směrnici se členské státy vyzývají, aby pro účely monitorování využívaly informační produkty a doplňkové nástroje (např. pravidelné hodnocení a zprávy o hodnocení kvality, online aplikace v dané oblasti politiky), které poskytuje složka Kosmického programu EU zaměřená na pozorování Země, zejména služba monitorování atmosféry programu Copernicus (CAMS).

(11)

Je důležité, aby byly monitorovány nové znečišťující látky, jako jsou ultrajemné částice, černý uhlík a elementární uhlík, jakož i amoniak a oxidační potenciál částic, s cílem podpořit získávání vědeckých poznatků o jejich účincích na zdraví a životní prostředí, jak doporučuje WHO.

(11)

Je důležité, aby byly monitorovány nové znečišťující látky, jako jsou ultrajemné částice, černý uhlík a elementární uhlík, jakož i amoniak a oxidační potenciál částic, s cílem podpořit získávání vědeckých poznatků o jejich účincích na zdraví a životní prostředí, jak doporučuje WHO , a s cílem stanovit pro ně v rámci prvního přezkumu této směrnice v roce 2028 mezní hodnoty . Komise by měla i nadále sledovat vědecký vývoj v oblasti dalších znečišťujících látek, na které se tato směrnice nevztahuje, a posoudit potřebu rozšířit její ustanovení na tyto znečišťující látky.

(12)

Za účelem lepšího pochopení vlivů těchto znečišťujících látek a vypracování vhodných politik je třeba provést podrobná měření jemných částic ve venkovských pozaďových lokalitách. Tato měření by měla být provedena způsobem, který je v souladu s měřeními v rámci programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP) vytvořeného na základě Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 přijaté Evropskou hospodářskou komisí OSN (EHK OSN) a schválené rozhodnutím Rady 81/462/EHS ze dne 11. června 1981 (44) a jejích protokolů, včetně Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999, který byl revidován v roce 2012.

(12)

Za účelem lepšího pochopení přeshraničního příspěvku a vlivů těchto znečišťujících látek a vypracování vhodných politik , včetně možného zavedení mezních hodnot, cílových hodnot nebo kritických úrovní, je třeba provést podrobná měření jemných částic , černého uhlíku, rtuti a amoniaku ve venkovských pozaďových lokalitách. Tato měření by měla být provedena způsobem, který je v souladu s měřeními v rámci programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP) vytvořeného na základě Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 přijaté Evropskou hospodářskou komisí OSN (EHK OSN) a schválené rozhodnutím Rady 81/462/EHS ze dne 11. června 1981 (44) a jejích protokolů, včetně Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999, který byl revidován v roce 2012.

(15)

V zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako celku je zvláště důležité bojovat proti emisím znečišťujících látek u zdroje a stanovit a provádět co nejúčinnější opatření na snížení emisí na místní a celostátní úrovni a na úrovni Unie, zejména pokud jde o emise ze zemědělství, průmyslu, dopravy a výroby energie. Proto je třeba emisím škodlivých látek znečišťujících ovzduší bránit, předcházet jim nebo je omezit a stanovit vhodné normy pro kvalitu vnějšího ovzduší s ohledem na příslušné normy, pokyny a  programy Světové zdravotnické organizace .

(15)

V zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako celku je zvláště důležité bojovat proti emisím znečišťujících látek u zdroje a stanovit a provádět co nejúčinnější opatření na snížení emisí na místní a celostátní úrovni a na úrovni Unie, zejména pokud jde o emise ze zemědělství, průmyslu, dopravy , systémů vytápění a chlazení a výroby energie . K dalšímu snižování znečištění vnějšího ovzduší přispívají příslušné právní předpisy Unie, jako jsou evropské emisní normy pro vozidla nebo průmyslové emise . Proto je třeba emisím škodlivých látek znečišťujících ovzduší bránit, předcházet jim nebo je omezit a stanovit vhodné normy pro kvalitu vnějšího ovzduší na základě nejnovějších vědeckých důkazů zveřejněných v nejnovějších pokynech WHO pro kvalitu ovzduší a  v souladu s akčním plánem pro nulové znečištění do roku 2050 .

(15b)

Před přijetím každého příslušného návrhu opatření nebo legislativního návrhu, včetně rozpočtových návrhů, by Komise měla posoudit, zda jsou v souladu s normami kvality ovzduší stanovenými v této směrnici, a toto posouzení zahrnout do posouzení dopadů připojeného k těmto opatřením nebo návrhům a výsledek uvedeného posouzení při přijetí zveřejnit. Komise by měla usilovat o sladění svých návrhů opatření a legislativních návrhů s cíli této směrnice. V každém případě, kdy Komise sladění nezajistí, měla by v rámci posouzení souladu uvést své důvody.

(15c)

Látky znečišťující ovzduší vypouštěné z odvětví dopravy představují zvláštní riziko pro zdraví lidí žijících v městských oblastech a v blízkosti dopravních uzlů. Členské státy a příslušné regionální a místní orgány by proto měly zvážit provedení plánů udržitelné městské mobility a investovat do technologií s nulovými emisemi a do opatření umožňujících přechod na aktivní, hromadnou a udržitelnou dopravu, jakož i do vytváření zelených ploch a pěších zón ve městech s cílem snížit znečištění ovzduší a dopravní zácpy, zejména v městských oblastech, v souladu se sdělením Komise ze dne 9. prosince 2020 nazvaným Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti. Členské státy by rovněž měly přijmout veškerá nezbytná opatření k urychlení zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, zejména dobíjecí infrastruktury pro elektrická lehká a těžká nákladní vozidla, a provádět pravidelné kontroly kvality dopravní infrastruktury s cílem určit oblasti, které potřebují snížení přetížení dopravy a optimalizaci infrastruktury, a přijmout v těchto oblastech vhodná opatření, případně s podporou finančních prostředků EU.

(15d)

Znečištění ovzduší způsobené námořní dopravou vede v Unii ročně k více než 50 000 předčasných úmrtí  (1a) . Ačkoli nejškodlivější složkou výfukových plynů z námořní dopravy je znečištění oxidem siřičitým, nemělo by se zapomínat na NOx. Dopad námořní dopravy na životní prostředí a na pobřežní komunity, a to jak z hlediska poškození ekosystémů, tak z hlediska veřejného zdraví, by mohl být zmírněn komplexní elektrifikací námořní dopravy na krátké vzdálenosti a městské námořní dopravy kromě požadavků na nulové emise a infrastruktury u nábřeží. Zahrnutí celého námořního prostoru Unie do oblasti regulace emisí oxidů síry (SECA) a oblasti regulace emisí NOx (NECA) by navíc významně přispělo ke snížení znečištění ovzduší v přístavech a přístavních městech i ve vodách Unie.

(16)

Bylo vědecky prokázáno, že oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice, olovo, benzen, oxid uhelnatý, arsen, kadmium, nikl, některé polycyklické aromatické uhlovodíky a ozon jsou odpovědné za výrazné negativní dopady na lidské zdraví. K dopadu na lidské zdraví a životní prostředí dochází koncentrací těchto látek ve vnějším ovzduší.

(16)

Bylo vědecky prokázáno, že oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice, olovo, benzen, oxid uhelnatý, arsen, kadmium, nikl, některé polycyklické aromatické uhlovodíky a ozon jsou odpovědné za řadu významných nepříznivých dopadů na lidské zdraví , které mohou vést k předčasnému úmrtí, a že neexistuje žádná zjistitelná prahová hodnota, pod níž by tyto látky nepředstavovaly riziko pro lidské zdraví . Tyto látky poškozují většinu orgánů a jsou spojeny s mnoha invalidizujícími onemocněními, jako je astma v dětství a v dospělosti, kardiovaskulární onemocnění, chronická obstrukční plicní nemoc, zápal plic, mozkové příhody, cukrovka, rakovina plic, porucha kognitivního vývoje a demence . K dopadu na lidské zdraví a životní prostředí dochází koncentrací těchto látek ve vnějším ovzduší a jejich depozicí .

(16a)

Znečištění ovzduší ovlivňuje lidské tělo v krátkodobém i dlouhodobém horizontu způsobem, který poškozuje zdraví. Ačkoli znečištění ovzduší je všeobecným zdravotním problémem, který postihuje všechny, rizika nejsou rovnoměrně rozložena mezi obyvatelstvo, jelikož některé skupiny osob jsou vystaveny většímu riziku újmy než jiné. Nejohroženější jsou podle všeho citlivé a zranitelné skupiny obyvatelstva, jako jsou osoby se specifickými již existujícími zdravotními potížemi (např. onemocnění dýchacích cest nebo kardiovaskulární onemocnění), těhotné ženy, novorozenci, děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením nebo osoby s nedostatečným přístupem k lékařské péči a pracovníci, kteří jsou při výkonu svého povolání vystaveni zvláště vysokým úrovním znečištění ovzduší, jak upozorňují studie, které odhalují spojitost znečištění ovzduší se snížením kognitivních funkcí u starších osob, a které rovněž naznačují, že špatná kvalita ovzduší je nebezpečná zejména pro děti. Tyto skupiny by měly být informovány a chráněny. Tato směrnice uznává zvýšená rizika a specifické potřeby citlivého obyvatelstva a zranitelných skupin, pokud jde o znečištění ovzduší, a jejím cílem je řešit nerovnosti v oblasti zdraví způsobené znečištěným ovzduším.

(16b)

Ačkoli znečištění vnějšího ovzduší představuje významné environmentální zdravotní riziko, které se týká všech lidí a všech členských států, objevuje se mnoho důkazů o souvislostech mezi sociálně-ekonomickým statusem a znečištěním ovzduší, které prokazují zejména to, že zdraví osob s nižším socioekonomickým postavením je znečištěním ovzduší postiženo více než zdraví obyvatelstva obecně, a to jak z důvodu jejich větší expozice, tak z důvodu vyšší zranitelnosti  (1a) . Členské státy by měly tyto faktory zohlednit při vypracovávání, provádění nebo aktualizaci svých plánů kvality ovzduší a cestovních map pro kvalitu ovzduší, aby účinně řešily sociální aspekty znečištění ovzduší a minimalizovaly socioekonomické dopady přijatých opatření.

(18)

Průměrná expozice obyvatelstva znečišťujícím látkám s největším doloženým dopadem na lidské zdraví, tj. jemným částicím (PM2,5 ) a oxidu dusičitému (NO2), by měla být snížena na základě doporučení WHO. Za tímto účelem by měla být pro tyto znečišťující látky kromě mezních hodnot zavedena i povinná hodnota snížení průměrné expozice.

(18)

Průměrná expozice obyvatelstva znečišťujícím látkám s největším doloženým dopadem na lidské zdraví, tj. jemným částicím (PM2,5 ) a oxidu dusičitému (NO2), by měla být snížena na základě nejnovějších doporučení WHO. Za tímto účelem by měla být pro tyto znečišťující látky kromě mezních hodnot zavedena i povinná hodnota snížení průměrné expozice. Povinnost snížení průměrné expozice by měla doplňovat, nikoli nahrazovat mezní hodnoty, které se dosud ukázaly jako nejúčinněji vymahatelné normy.

(19)

Kontrola účelnosti směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší (směrnic 2004/107/ES a 2008/50/ES) (45) ukázala, že mezní hodnoty jsou při snižování koncentrací znečišťujících látek účinnější než cílové hodnoty. S cílem minimalizace škodlivých účinků na lidské zdraví, se zvláštním ohledem na zranitelné skupiny a citlivé skupiny obyvatel, a škodlivých účinků na životní prostředí by měly být stanoveny mezní hodnoty pro koncentraci oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, částic, olova, benzenu, oxidu uhelnatého, arsenu, kadmia, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší. Jako referenční látka pro riziko karcinogenity polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší by měl být použit benzo[a]pyren.

(19)

Kontrola účelnosti směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší (směrnic 2004/107/ES a 2008/50/ES) (45) ukázala, že mezní hodnoty jsou při snižování koncentrací znečišťujících látek účinnější než jiné druhy norem kvality ovzduší jako jsou cílové hodnoty. S cílem minimalizace škodlivých účinků na lidské zdraví, se zvláštním ohledem na zranitelné skupiny a citlivé skupiny obyvatel, a škodlivých účinků na životní prostředí by měly být stanoveny mezní hodnoty pro koncentraci oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, částic, olova, benzenu, oxidu uhelnatého, arsenu, kadmia, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší . Tyto mezní hodnoty by měly být pravidelně aktualizovány na základě nejnovějších doporučení WHO, aby byla zajištěna účinná ochrana před škodlivými vlivy na ekosystémy . Jako referenční látka pro riziko karcinogenity polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší by měl být použit benzo[a]pyren.

(21)

Ozon je znečišťující látka přesahující hranice států, která vzniká v atmosféře z emisí primárních znečišťujících látek a kterou se zabývá směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (46). Pokrok v oblasti dosahování cílů kvality ovzduší a dlouhodobých cílů pro ozon stanovených v této směrnici by měl být určen cíli a závazky ke snížení emisí stanovenými směrnicí (EU) 2016/2284 a prováděním nákladově efektivních opatření a plánů kvality ovzduší.

(21)

Ozon je znečišťující látka přesahující hranice států, která vzniká v atmosféře z emisí primárních znečišťujících látek , z nichž některé jsou předmětem směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (46) . Přízemní ozon nepříznivě ovlivňuje nejen lidské zdraví, ale také vegetaci a ekosystémy, což vede ke snížení výnosů plodin a růstu lesů a ke ztrátě biologické rozmanitosti . Pokrok v oblasti dosahování cílů kvality ovzduší a dlouhodobých cílů pro ozon stanovených v této směrnici by měl být určen cíli a závazky ke snížení emisí stanovenými směrnicí (EU) 2016/2284 a prováděním nákladově efektivních opatření , cestovních map pro kvalitu ovzduší a plánů kvality ovzduší.

(22)

Cílové hodnoty pro ozon a dlouhodobé cíle zajištění účinné ochrany proti škodlivým účinkům expozice ozonu na lidské zdraví, vegetaci a ekosystémy by měly být aktualizovány na základě nejnovějších doporučení Světové zdravotnické organizace.

(22)

Cílové hodnoty pro ozon a dlouhodobé cíle zajištění účinné ochrany proti škodlivým účinkům expozice ozonu na lidské zdraví, vegetaci a ekosystémy by měly být pravidelně aktualizovány na základě nejnovějších doporučení Světové zdravotnické organizace.

(23)

Na ochranu před krátkými expozicemi zvýšeným koncentracím ozonu by měla být pro obyvatelstvo jako celek stanovena varovná prahová hodnota oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, částic (PM10 a PM2,5 ) a ozonu a pro zranitelné a citlivé skupiny obyvatelstva informativní prahová hodnota ozonu . Tyto prahové hodnoty by měly být signálem k zahájení informování veřejnosti o rizicích expozice a provádění případných krátkodobých opatření ke snížení úrovní znečištění, pokud bude varovná prahová hodnota překročena.

(23)

Na ochranu před krátkými expozicemi zvýšeným koncentracím znečišťujících látek by měla být pro obyvatelstvo jako celek stanovena varovná a informativní prahová hodnota oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, částic (PM10 a PM2,5 ) a ozonu a zejména a citlivé obyvatele a pro zranitelné skupiny obyvatelstva. Tyto prahové hodnoty by měly být signálem k zahájení informování veřejnosti o  souvisejících zdravotních rizicích expozice a provádění krátkodobých opatření ke snížení úrovní znečištění, pokud bude varovná prahová hodnota překročena. Pro ostatní regulované znečišťující látky nejsou stanoveny varovné a informační prahové hodnoty, protože důkazy o zdravotních účincích těchto znečišťujících látek často berou v úvahu pouze účinky dlouhodobé expozice. V případě, že se objeví vědecké důkazy o jejich účincích při krátkodobé expozici, měla by Komise vyhodnotit potřebu zavést pro tyto znečišťující látky varovné a informativní prahové hodnoty.

(25)

Je-li stav kvality ovzduší již dobrý, je třeba ho zachovat či zlepšovat. Pokud hrozí, že nebudou splněny, nebo nebyly splněny normy kvality vnějšího ovzduší stanovené touto směrnicí, měly by členské státy přijmout okamžitá opatření za účelem dodržení mezních hodnot, povinných hodnot snížení průměrné expozice a kritických úrovní a  případně dosáhnout cílových hodnot a dlouhodobých cílů pro ozon.

(25)

Je-li stav kvality ovzduší již dobrý, je třeba ho zachovat či zlepšovat. Pokud hrozí, že nebudou splněny, nebo nebyly splněny normy kvality vnějšího ovzduší stanovené touto směrnicí, měly by členské státy přijmout okamžitá a trvalá opatření za účelem dodržení mezních hodnot, povinných hodnot snížení průměrné expozice a kritických úrovní a dosáhnout cílových hodnot a dlouhodobých cílů pro ozon.

(29)

Příspěvky z přírodních zdrojů lze posuzovat, ale nikoliv regulovat. Pokud tedy lze s dostatečnou přesností určit příspěvky ke znečišťujícím látkám ve vnějším ovzduší z přírodních zdrojů a pokud jsou překročení zcela nebo částečně způsobena těmito přírodními zdroji, lze tyto příspěvky v souladu s podmínkami stanovenými v této směrnici při posuzování dodržování mezních hodnot pro vnější ovzduší a povinných hodnot snížení průměrné expozice odečíst. Překročení mezních hodnot částic, která lze přičíst zimnímu posypu silnic pískem nebo solí, lze rovněž při posuzování dodržování mezních hodnot pro kvalitu ovzduší odečíst, pokud byla přijata vhodná opatření ke snížení koncentrací.

(29)

Příspěvky z přírodních zdrojů lze posuzovat, ale v některých případech může být těžké je regulovat. Pokud tedy lze s dostatečnou přesností určit příspěvky ke znečišťujícím látkám ve vnějším ovzduší z přírodních zdrojů a pokud jsou překročení zcela nebo částečně způsobena těmito přírodními zdroji , které jsou mimo kontrolu členských států a nebylo možno je předvídat, zmírnit je nebo jim předejít , lze tyto příspěvky v souladu s podmínkami stanovenými v této směrnici při posuzování dodržování mezních hodnot pro vnější ovzduší odečíst. Překročení mezních hodnot částic, která lze přičíst zimnímu posypu silnic pískem nebo solí, lze rovněž při posuzování dodržování mezních hodnot pro kvalitu ovzduší odečíst pouze tehdy , pokud byly předloženy důkazy, že  byla přijata veškerá vhodná opatření ke snížení koncentrací . Odečtení těchto příspěvků při posuzování dodržování mezních hodnot pro kvalitu ovzduší a povinností snížit průměrnou expozici by nemělo členským státům bránit v přijímání opatření ke snížení jejich dopadu na zdraví .

(29a)

Je nezbytné systematicky monitorovat kvalitu ovzduší v blízkosti míst, kde často dochází ke znečištění ovzduší, kde je úroveň znečištění výrazně ovlivňována emisemi ze zdrojů silného znečištění, jež může vystavovat jednotlivce a skupiny obyvatel zvýšenému riziku nepříznivých zdravotních účinků. Za tímto účelem by členské státy měly v místech, kde často dochází ke znečištění ovzduší, jako jsou přístavy nebo letiště, zřídit místa odběru vzorků, která umožní získání lepší představy o dopadu těchto zdrojů na znečištění ovzduší a přijmout vhodná opatření k minimalizaci jejich dopadu na lidské zdraví.

(30)

U zón s obzvláště obtížnými podmínkami by mělo být možné prodloužit lhůtu, v níž musí být mezních hodnot pro kvalitu ovzduší dosaženo, v případech, kdy se navzdory provádění příslušných opatření ke snížení znečištění vyskytnou v konkrétních zónách a aglomeracích vážné problémy s dodržením hodnot. Jakékoli prodloužení lhůty pro dané zóny a aglomerace by mělo být doprovázeno souhrnným plánem, který posoudí Komise a který zajistí dosažení hodnot v prodloužené lhůtě.

(30)

U zón s obzvláště obtížnými podmínkami by mělo být možné prodloužit lhůtu, v níž musí být mezních hodnot pro kvalitu ovzduší dosaženo, v případech, kdy se navzdory provádění příslušných opatření ke snížení znečištění vyskytnou v konkrétních zónách vážné problémy s dodržením hodnot. Jakékoli prodloužení lhůty pro dané zóny by mělo být doprovázeno souhrnným plánem, který posoudí Komise a který zajistí dosažení hodnot v prodloužené lhůtě.

(31)

Pro zóny, v nichž koncentrace znečišťujících látek ve vnějším ovzduší překračují příslušné mezní hodnoty kvality ovzduší, cílové hodnoty pro ozon nebo povinné hodnoty snížení průměrné expozice, by měly být vytvořeny a aktualizovány plány kvality ovzduší. Látky znečišťující ovzduší produkuje řada různých zdrojů a činností. K zajištění soudržnosti mezi různými politikami by tyto plány kvality ovzduší měly být pokud možno konzistentní s plány a programy připravenými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 2001/80/ES  (48), směrnice (EU) 2016/2284 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES (49).

(31)

Pro zóny, v nichž koncentrace znečišťujících látek ve vnějším ovzduší překračují příslušné mezní hodnoty kvality ovzduší, cílové hodnoty pro ozon nebo povinné hodnoty snížení průměrné expozice, by měly být vytvořeny a aktualizovány plány kvality ovzduší. Látky znečišťující ovzduší produkuje řada různých zdrojů a činností. K zajištění soudržnosti mezi různými politikami by tyto plány kvality ovzduší měly být pokud možno konzistentní s plány a programy připravenými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (48), směrnice (EU) 2016/2284 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES (49).

(31a)

Jak je vyjasněno v judikatuře Soudního dvora  (1a) , ustanovení o plánech kvality ovzduší neumožňují prodloužení lhůty pro splnění norem kvality ovzduší. Skutečnost, že byl vypracován plán kvality ovzduší, sama o sobě neznamená, že členský stát přesto splnil své povinnosti zajistit, aby úrovně látek znečišťujících ovzduší nepřekračovaly normy kvality ovzduší stanovené touto směrnicí.

(32)

Plány kvality ovzduší by měly rovněž být vypracovány před rokem 2030 , pokud existuje riziko, že členské státy do uvedeného data nedosáhnou mezních hodnot nebo cílové hodnoty pro ozon, aby se zajistilo odpovídající snížení úrovní znečišťujících látek.

(32)

Za účelem sladění právních předpisů Unie s nejnovějšími vědeckými důkazy a nejnovějšími pokyny Světové zdravotnické organizace pro kvalitu ovzduší stanoví tato směrnice nové normy kvality ovzduší, které mají být plněny do roku 2030. Členské státy a příslušné orgány by měly před uplynutím lhůty pro nové mezní hodnoty stanovené v oddíle 1 tabulce 1 přílohy I v roce 2030 vypracovat zvláštní typ plánu kvality ovzduší, tzv. cestovní mapu pro kvalitu ovzduší, pro zóny, v nichž koncentrace znečišťujících látek ve vnějším ovzduší překračují příslušné mezní hodnoty pro kvalitu ovzduší stanovené pro rok 2030. Cestovní mapa pro kvalitu ovzduší by měla stanovit krátkodobé a dlouhodobé politiky a opatření k dosažení souladu s těmito mezními hodnotami nejpozději do roku 2030. V zájmu právní jasnosti a bez ohledu na použitou specifickou terminologii by měla být cestovní mapa pro kvalitu ovzduší považována za plán kvality ovzduší ve smyslu čl. 4 bodu 36 .

(34)

Pokud následkem významného znečištění, které pochází z jednoho členského státu, dojde nebo by mohlo dojít k překročení úrovně znečišťující látky s ohledem na jakoukoli mezní hodnotu, cílovou hodnotu pro ozon, povinnou hodnotu snížení průměrné expozice nebo varovnou prahovou hodnotu, členské státy by měly vzájemně spolupracovat. Přeshraniční povaha konkrétních znečišťujících látek, jako jsou ozon nebo jemné částice, může vyžadovat koordinaci mezi sousedícími členskými státy při navrhování a provádění plánů kvality ovzduší a krátkodobých akčních plánů a při informování veřejnosti. Členské státy by případně měly spolupracovat se třetími zeměmi se zvláštním důrazem na rychlé zapojení kandidátských zemí. Komise by měla být o takové spolupráci včas informována a měla by k ní být přizvána.

(34)

Pokud následkem významného znečištění, které pochází z jednoho členského státu, dojde nebo by mohlo dojít k překročení úrovně znečišťující látky s ohledem na jakoukoli mezní hodnotu, cílovou hodnotu pro ozon, povinnou hodnotu snížení průměrné expozice nebo varovnou prahovou hodnotu, členské státy by měly vzájemně spolupracovat. Přeshraniční povaha konkrétních znečišťujících látek, jako jsou ozon nebo jemné částice, by měla vyžadovat rychlou koordinaci mezi sousedícími členskými státy při navrhování a provádění plánů kvality ovzduší a krátkodobých akčních plánů a při co nejrychlejším informování veřejnosti. Členské státy by případně měly spolupracovat se třetími zeměmi se zvláštním důrazem na rychlé zapojení kandidátských zemí. Komise by měla být o takové spolupráci včas informována a měla by k ní být přizvána.

(35)

Je nezbytné, aby členské státy a Komise shromažďovaly, vyměňovaly si a šířily informace o kvalitě ovzduší s cílem lépe pochopit vlivy znečištění ovzduší a vytvořit vhodné politiky. Veřejnost by rovněž měla mít vždy k dispozici aktuální informace o koncentracích všech regulovaných znečišťujících látek ve vnějším ovzduší, jakož i plány kvality ovzduší a krátkodobé akční plány.

(35)

Je nezbytné, aby členské státy a Komise shromažďovaly, vyměňovaly si a šířily informace o kvalitě ovzduší s cílem lépe pochopit vlivy znečištění ovzduší a vytvořit vhodné politiky. Veřejnost by rovněž měla mít vždy k dispozici aktuální informace o koncentracích všech regulovaných znečišťujících látek ve vnějším ovzduší, jakož i plány kvality ovzduší , cestovní mapy pro kvalitu ovzduší a krátkodobé akční plány , a to jasným a snadno srozumitelným způsobem .

(35a)

Z indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) vyplývá, že více než 40 % dospělých v EU postrádá základní digitální dovednosti  (1a) . Členské státy by proto měly zajistit, aby informace, které mají být zveřejňovány v souladu s touto směrnicí, byly případně oznamovány i jinými než digitálními komunikačními kanály.

(40)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Dojde-li v důsledku porušení článků 19, 20 a 21 této směrnice k poškození lidského zdraví, měly by členské státy zajistit, aby osoby dotčené tímto porušením měly možnost požadovat a získat náhradu této škody od příslušného orgánu. Cílem pravidel týkajících se náhrady škody, přístupu ke spravedlnosti a sankcí stanovených v této směrnici je bránit škodlivým účinkům znečištění ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí, předcházet jim a omezovat je v souladu s čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Usilují tedy o začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality do politik Unie v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, jak stanoví článek 37 listiny, a  konkretizují povinnost chránit právo na život a na nedotknutelnost lidské osobnosti, jak je stanoveno v článcích 2 a 3 listiny. Přispívají rovněž k právu na účinnou právní ochranu před soudem, jak je stanoveno v článku 47 listiny, pokud jde o ochranu lidského zdraví.

(40)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Dojde-li v důsledku porušení článků  13, 19, 20 a 21 této směrnice k poškození lidského zdraví a kvality života , měly by členské státy zajistit, aby osoby dotčené tímto porušením měly možnost požadovat a získat náhradu této škody od příslušného orgánu. Cílem této směrnice je bránit škodlivým účinkům znečištění ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí, předcházet jim a omezovat je v souladu s čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Usiluje tedy o začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality do politik Unie v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, jak stanoví článek 37 listiny, a  konkretizuje povinnost chránit právo na život a na nedotknutelnost lidské osobnosti , právo na soukromý život a právo na zdravotní péči , jak je stanoveno v článcích 2, 3 , 7 a 35 listiny. Přispívají rovněž k právu na účinnou právní ochranu před soudem, jak je stanoveno v článku 47 listiny, pokud jde o ochranu lidského zdraví. Kromě toho uznává a chrání lidské právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí uznané Valným shromážděním OSN v rezoluci č. 76/300 ze dne 28. července 2022.

(40a)

Vyvratitelné domněnky jsou společným mechanismem pro zmírnění důkazních obtíží žalobce při zachování práv žalovaného. Vyvratitelné domněnky se použijí pouze za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky. Aby bylo zachováno spravedlivé rozdělení rizika a aby se zabránilo obrácení důkazního břemene, měl by být žalobce povinen prokázat dostatečně relevantní důkazy, včetně vědeckých údajů, na jejichž základě lze předpokládat, že porušení způsobilo škodu nebo přispělo k jejímu vzniku. S ohledem na důkazní problémy, kterým poškozené osoby čelí, zejména ve složitých případech, zajistí tato vyvratitelná domněnka spravedlivou rovnováhu mezi právy osob, které utrpěly újmu na lidském zdraví, a příslušnými orgány. Rovněž by mělo být možné uplatnit příslušné vědecké údaje jako důkaz v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Nejsou-li tyto příslušné vědecké údaje k dispozici, mělo by být možné uplatnit na podporu tvrzení v souladu s vnitrostátním právem jiné důkazy. Vzhledem k tomu, že normy kvality ovzduší jsou stanoveny na základě vědeckých poznatků o škodlivých účincích znečištění ovzduší na lidské zdraví, stává se v případě překročení mezních hodnot znečištění ovzduší potenciálně škodlivým pro zdraví a kvalitu života osob, které jsou mu vystaveny  (1 bis) .

3.

opatření zaměřená na monitorování dlouhodobých trendů v oblasti kvality vnějšího ovzduší a dopadů unijních a vnitrostátních opatření na kvalitu vnějšího ovzduší;

3.

opatření zaměřená na monitorování dlouhodobých trendů v oblasti kvality vnějšího ovzduší a dopadů unijních a vnitrostátních opatření , jakož i opatření zavedených ve spolupráci se třetími zeměmi, na kvalitu vnějšího ovzduší;

4.

opatření zaměřená na zajištění toho, aby tyto informace o kvalitě vnějšího ovzduší byly přístupné veřejnosti;

4.

opatření zaměřená na zajištění toho, aby tyto informace o kvalitě vnějšího ovzduší byly harmonizované v celé Unii a přístupné veřejnosti;

6.

opatření zaměřená na podporu intenzivnější spolupráce mezi členskými státy v oblasti omezování znečištění ovzduší.

6.

opatření zaměřená na podporu intenzivnější spolupráce mezi členskými státy , regionálními a místními orgány v rámci členských států a mezi nimi, jakož i se třetími zeměmi, které mají s Unií společnou hranici, v oblasti omezování znečištění ovzduší.

a)

nejnovější vědecké informace WHO a dalších příslušných organizací;

a)

nejnovější vědecké informace příslušných orgánů Unie, WHO a dalších příslušných vědeckých organizací;

b)

technologický vývoj s dopadem na kvalitu ovzduší a jeho posouzení;

b)

změny chování, fiskální politiky a technologický vývoj s dopadem na kvalitu ovzduší a jeho posouzení;

c)

situace v oblasti kvality ovzduší a související dopady na lidské zdraví a životní prostředí v členských státech;

c)

kvalitu  ovzduší a související dopady na lidské zdraví a životní prostředí v členských státech;

ca)

přímé a nepřímé náklady na zdravotní péči a životní prostředí spojené se znečištěním ovzduší, jakož i analýzu nákladů a přínosů;

da)

pokrok dosažený při provádění dalších příslušných právních předpisů Unie, zejména v oblasti klimatu, dopravy a energetiky;

db)

zavádění přísnějších norem kvality ovzduší jednotlivými členskými státy v souladu s článkem 193 Smlouvy o fungování EU.

1a)

21)

23)

„městskými pozaďovými lokalitami“ místa v městských oblastech, kde jsou patrné úrovně reprezentativní pro expozici městského obyvatelstva obecně;

23)

„městskými pozaďovými lokalitami“ místa v městských oblastech, kde jsou patrné úrovně reprezentativní pro expozici městského obyvatelstva obecně , včetně citlivého obyvatelstva a zranitelných skupin ;

24)

„venkovskými pozaďovými lokalitami“ místa ve venkovských oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva, kde jsou patrné úrovně reprezentativní pro expozici venkovského obyvatelstva obecně;

24)

„venkovskými pozaďovými lokalitami“ místa ve venkovských oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva, kde jsou patrné úrovně reprezentativní pro expozici venkovského obyvatelstva obecně , tak zranitelných skupin venkovského obyvatelstva a citlivých skupin ;

24a)

26)

„mezní hodnotou“ úroveň, která nesmí být překročena a která je stanovena na základě vědeckých poznatků za účelem zabránění nebo předcházení škodlivým účinkům na lidské zdraví nebo na životní prostředí nebo jejich snížení;

26)

„mezní hodnotou“ úroveň, která je stanovena na základě vědeckých poznatků za účelem zabránění nebo předcházení škodlivým účinkům na lidské zdraví nebo na životní prostředí nebo jejich snížení a které má být dosaženo ve stanovené lhůtě a poté již nesmí být překročena ;

28)

„ukazatelem průměrné expozice“ průměrná úroveň určená na základě měření v městských pozaďových lokalitách v rámci celé územní jednotky na úrovni NUTS  1 , jak je popsáno v nařízení (ES) č. 1059/2003, nebo pokud se v rámci této územní jednotky nenachází městská oblast, na základě měření ve venkovských pozaďových lokalitách, která odráží expozici obyvatelstva a využívá se při kontrole splnění povinné hodnoty snížení průměrné expozice a průměrné expoziční koncentrace pro danou územní jednotku;

28)

„ukazatelem průměrné expozice“ průměrná úroveň určená na základě měření v městských pozaďových lokalitách v rámci celé územní jednotky na úrovni NUTS  2 , jak je popsáno v nařízení (ES) č. 1059/2003, nebo pokud se v rámci této územní jednotky nenachází městská oblast, na základě měření ve venkovských pozaďových lokalitách, která odráží expozici obyvatelstva a využívá se při kontrole splnění povinné hodnoty snížení průměrné expozice a průměrné expoziční koncentrace pro danou územní jednotku;

29)

„povinnou hodnotou snížení průměrné expozice“ procento snížení průměrné expozice obyvatelstva, vyjádřené jako ukazatel průměrné expozice územní jednotky na úrovni NUTS  1 , jak je popsáno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (57), stanovené na období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví, jehož má být dosaženo ve stanovené lhůtě;

29)

„povinnou hodnotou snížení průměrné expozice“ procento snížení průměrné expozice obyvatelstva, vyjádřené jako ukazatel průměrné expozice územní jednotky na úrovni NUTS  2 , jak je popsáno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (57), stanovené na období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví, jehož má být dosaženo ve stanovené lhůtě , a poté již nesmí být překročeno ;

30)

„cílem průměrné expoziční koncentrace“ úroveň ukazatele průměrné expozice , jíž má být dosaženo s cílem omezit škodlivé účinky na lidské zdraví;

30)

„cílem průměrné expoziční koncentrace“ úroveň ukazatele průměrné expozice stanovená s cílem omezit škodlivé účinky na lidské zdraví , které má být dosaženo ve stanovené lhůtě a která poté již nesmí být překročena ;

35)

„příspěvky z přírodních zdrojů“ emise znečišťujících látek, které nejsou přímo ani nepřímo způsobeny lidskou činností, včetně přírodních událostí, jako jsou sopečné výbuchy, seizmická činnost, geotermální činnost, požáry ve volné přírodě, výskyt silných větrů, mořské záplavy nebo atmosférická resuspenze či přenos přírodních částic ze suchých oblastí;

35)

„příspěvky z přírodních zdrojů“ emise znečišťujících látek, které nejsou přímo ani nepřímo způsobeny lidskou činností, včetně přírodních událostí, jako jsou sopečné výbuchy, seizmická činnost, geotermální činnost, požáry ve volné přírodě, výskyt silných větrů, mořské záplavy nebo atmosférická resuspenze či přenos přírodních částic ze suchých oblastí , jimž členský stát nemohl zabránit nebo zmírnit jejich dopady prostřednictvím politických opatření ;

(35a)

36)

„plány kvality ovzduší“ plány, které stanoví opatření pro splnění mezních hodnot, cílových hodnot pro ozon nebo povinných hodnot snížení průměrné expozice;

36)

„plány kvality ovzduší“ plány, které stanoví opatření pro splnění mezních hodnot, cílových hodnot pro ozon nebo povinných hodnot snížení průměrné expozice , jakmile byly překročeny ;

38)

„dotčenou veřejností“ veřejnost, která je nebo by mohla být dotčena překročením norem kvality ovzduší nebo která má zájem na rozhodovacích postupech souvisejících s plněním povinností podle této směrnice, včetně nevládních organizací, jež podporují ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí a splňují veškeré požadavky podle vnitrostátních právních předpisů ;

38)

„dotčenou veřejností“ veřejnost, která je nebo by mohla být dotčena překročením norem kvality ovzduší nebo která má zájem na rozhodovacích postupech souvisejících s plněním povinností podle této směrnice, včetně nevládních organizací, jež podporují ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí;

39)

„citlivým obyvatelstvem a zranitelnými skupinami“ skupiny obyvatelstva, které jsou vůči expozici znečištění ovzduší zranitelnější než průměrná populace, protože mají vyšší citlivost nebo nižší prahovou hodnotu pro účinky na zdraví nebo mají sníženou schopnost chránit se.

39)

„citlivým obyvatelstvem a zranitelnými skupinami“ skupiny obyvatelstva, které jsou vůči účinkům znečištění ovzduší trvale nebo dočasně citlivější či zranitelnější než průměrná populace, s ohledem na specifické charakteristiky, které zhoršují dopady expozice na zdraví, nebo protože mají vyšší citlivost nebo nižší prahovou hodnotu pro účinky na zdraví nebo mají sníženou schopnost chránit se.

b)

schvalováním systémů měření (metody, vybavení, sítě a laboratoře);

b)

schvalováním systémů měření ( umístění, metody, vybavení, sítě a laboratoře) a zajištěním řádného fungování a údržby monitorovací sítě ;

c)

zajišťováním přesnosti měření;

c)

zajišťováním přesnosti měření a předáváním a sdílením údajů z měření, včetně jejich souladu s cíli kvality údajů stanovenými v příloze V ;

d)

zajišťováním přesnosti modelovacích aplikací;

d)

zajišťováním přesnosti aplikací modelování kvality ovzduší ;

g)

spoluprací s ostatními členskými státy a Komisí;

g)

spoluprací s ostatními členskými státy , třetími zeměmi a Komisí;

h)

vypracováváním plánů kvality ovzduší;

h)

vypracováváním plánů kvality ovzduší a cestovních map pro kvalitu ovzduší ;

ia)

poskytováním a udržováním hodinově aktualizovaného indexu kvality ovzduší a dalších relevantních veřejných informací.

c)

počet orientačních měření je stejný jako počet stacionárních měření, která se nahrazují, a orientační měření trvají v každém kalendářním roce nejméně dva měsíce;

c)

počet orientačních měření je stejný jako počet stacionárních měření, která se nahrazují, a orientační měření trvají v každém kalendářním roce nejméně dva měsíce a jsou rovnoměrně rozprostřeny do celého kalendářního roku ;

a)

stacionární měření částic (PM10 a PM2,5 ), oxidu dusičitého (NO2), ozonu (O3), černého uhlíku (BC), amoniaku (NH3) a ultrajemných částic (UFP);

a)

stacionární měření částic (PM10 a PM2,5 ), oxidu dusičitého (NO2) , oxidu siřičitého (SO2), oxidu uhelnatého (CO) , ozonu (O3), černého uhlíku (BC), amoniaku (NH3) a ultrajemných částic (UFP);

b)

stacionární nebo orientační měření jemných částic (PM2,5 ) pro účely získání alespoň ročních průměrných údajů o jejich celkové hmotnostní koncentraci a koncentracích chemických složek v souladu s oddílem 1 přílohy VII;

b)

stacionární měření jemných částic (PM2,5 ) pro účely získání alespoň ročních průměrných údajů o jejich celkové hmotnostní koncentraci a koncentracích chemických složek v souladu s oddílem 1 přílohy VII;

c)

stacionární nebo orientační měření arsenu, kadmia, niklu, celkové plynné rtuti, benzo[a]pyrenu a ostatních polycyklických aromatických uhlovodíků uvedených v čl. 8 odst. 6 a celkové depozice arsenu, kadmia, rtuti, niklu, benzo[a]pyrenu a ostatních polycyklických aromatických uhlovodíků uvedených v čl. 8 odst. 6 bez ohledu na úrovně koncentrace.

c)

stacionární měření arsenu, kadmia, niklu, celkové plynné rtuti, benzo[a]pyrenu a ostatních polycyklických aromatických uhlovodíků uvedených v čl. 8 odst. 6 a celkové depozice arsenu, kadmia, rtuti, niklu , olova, benzenu , benzo[a]pyrenu a ostatních polycyklických aromatických uhlovodíků uvedených v čl. 8 odst. 6 bez ohledu na úrovně koncentrace.

b)

územní jednotky NUTS  1 , v nichž lze překročení úrovně určené povinnými hodnotami snížení průměrné expozice přičíst přírodním zdrojům.

b)

územní jednotky NUTS  2 , v nichž lze překročení úrovně určené povinnými hodnotami snížení průměrné expozice přičíst přírodním zdrojům.

a)

informace o koncentracích a zdrojích;

b)

důkazy o tom, že překročení lze připsat přírodním zdrojům a že je dotyčný členský stát nemohl předvídat, zabránit jim nebo je zmírnit, případně včetně důkazů o dopadu narušení ekosystému v důsledku změny klimatu, které vedlo k tomuto překročení;

c)

informace o provádění příslušných opatření v rámci vnitrostátní strategie pro přizpůsobení se změně klimatu přijaté podle čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1119 .

-a)

a)

pro zónu, na niž by se prodloužení vztahovalo, se v souladu s čl. 19 odst.  4 vypracuje plán kvality ovzduší, který splňuje požadavky uvedené v čl. 19 odst. 5 až 7;

a)

pro zónu, na niž by se prodloužení vztahovalo, se v souladu s čl. 19 odst. -1 vypracuje cestovní mapa pro kvalitu ovzduší, která splňuje požadavky uvedené v čl. 19 odst. 5 až 7;

b)

plán kvality ovzduší uvedený v písmeni a) se doplní informacemi uvedenými v bodě B přílohy VIII v souvislosti s danými znečišťujícími látkami a ukazuje, jak bude zajištěno, aby byla období překročení mezních hodnot co možná nejkratší;

b)

cestovní mapa pro kvalitu ovzduší uvedená v písmeni a) se doplní informacemi uvedenými v bodě B přílohy VIII v souvislosti s danými znečišťujícími látkami , jakož i ročními projekcemi vývoje emisí a koncentrací v dané zóně do data dosažení cílů a ukazuje, jak bude dosaženo mezních hodnot do konce prodloužené lhůty pro dosažení souladu a jak bude zajištěno, aby byla období překročení mezních hodnot co možná nejkratší;

c)

plán kvality ovzduší uvedený v písmeni a) nastiňuje, jak bude veřejnost, a zejména citlivé obyvatelstvo a zranitelné skupiny, informována o důsledcích prodloužení pro lidské zdraví a životní prostředí;

c)

cestovní mapa pro kvalitu ovzduší uvedená v písmeni a) nastiňuje, jak bude jasným a snadno srozumitelným způsobem veřejnost, a zejména citlivé obyvatelstvo a zranitelné skupiny, informována o důsledcích prodloužení pro lidské zdraví a životní prostředí;

d)

plán kvality ovzduší uvedený v písmeni a) nastiňuje, jak budou mobilizovány dodatečné finanční prostředky, mimo jiné prostřednictvím příslušných vnitrostátních a unijních programů financování, s cílem urychlit zlepšování kvality ovzduší v zóně, na niž by se prodloužení vztahovalo.

d)

cestovní mapa pro kvalitu ovzduší uvedená v písmeni a) nastiňuje, jak budou mobilizovány dodatečné finanční prostředky , pokud se s takovými prostředky počítá , mimo jiné prostřednictvím příslušných vnitrostátních a unijních programů financování, s cílem urychlit zlepšování kvality ovzduší v zóně, na niž by se prodloužení vztahovalo.

ba)

informace uvedené v bodě B podbodě 1 přílohy VIII, a zejména opatření obsažená v národním programu omezování znečištění ovzduší;

c)

v příslušných případech informace o opatřeních ke snížení znečištění ovzduší uvedené v bodě B podbodě 2 přílohy VIII.

c)

informace o opatřeních ke snížení znečištění ovzduší uvedené v bodě B podbodě 2 přílohy VIII.

a)

informace o metodách použitých k posouzení odhadovaného dopadu plánu kvality ovzduší nebo cestovní mapy pro kvalitu ovzduší podle bodu Ba přílohy VIII a podklady a informace použité při vypracování návrhu plánu kvality ovzduší nebo návrhu cestovní mapy pro kvalitu ovzduší;

b)

všeobecně srozumitelné shrnutí informací uvedených v tomto pododstavci.

a)

kvalitě ovzduší v souladu s  body 1 a 3 přílohy  IX;

a)

kvalitě ovzduší v souladu s  přílohou IX;

aa)

jakýchkoli zjištěných chybějících údajích z míst odběru vzorků, zejména pokud jde o údaje uvedené v příloze IX bodě 1 písm. a) a b);

c)

plánech kvality ovzduší stanovených v článku 19;

c)

plánech kvality ovzduší a cestovních mapách pro kvalitu ovzduší stanovených v článku 19;

d)

krátkodobých akčních plánech stanovených v  článku  20;

d)

krátkodobých akčních plánech vypracovaných v  souladu s článkem  20;

da)

přehledech zdrojů znečištění ovzduší a látkách znečišťujících ovzduší, které ovlivňují kvalitu ovzduší v dotčeném členském státě;

db)

dokumentaci předložené Komisi v souvislosti s překročením prahových hodnot v důsledku emisí z přírodních zdrojů podle čl. 16 odst. 2;

dc)

dokumentaci týkající se výběru míst podle bodu D přílohy IV;

e)

účincích překročení mezních hodnot, cílových hodnot pro ozon, povinných hodnot snížení průměrné expozice, informativních prahových hodnot a varovných prahových hodnot ve stručném posouzení; stručné posouzení případně obsahuje další informace a posouzení týkající se ochrany lesů, jakož i informace o znečišťujících látkách, na něž se vztahuje článek 10 a příloha VII.

e)

účincích překročení mezních hodnot, cílových hodnot pro ozon, povinných hodnot snížení průměrné expozice a cílech průměrné expoziční koncentrace , informativních prahových hodnot a varovných prahových hodnot ve stručném posouzení; stručné posouzení případně obsahuje další informace a posouzení týkající se ochrany lesů, jakož i informace o znečišťujících látkách, na něž se vztahuje článek 10 a příloha VII.

a)

změny provedené v daném roce, pokud jde o seznam a vymezení zón uvedených v článku 6 nebo jakékoli územní jednotky NUTS  1 ;

a)

změny provedené v daném roce, pokud jde o seznam a vymezení zón uvedených v článku 6 nebo jakékoli územní jednotky NUTS  2 ;

b)

seznam zón a územních jednotek NUTS  1 a úrovně posuzovaných znečišťujících látek. V případě zón, v nichž je úroveň jedné nebo více znečišťujících látek vyšší než mezní hodnoty nebo kritické úrovně, jakož i územních jednotek NUTS  1 , v nichž je úroveň jedné nebo více znečišťujících látek vyšší než cílové hodnoty nebo povinné hodnoty snížení průměrné expozice:

b)

seznam zón a územních jednotek NUTS  2 a úrovně posuzovaných znečišťujících látek. V případě zón, v nichž je úroveň jedné nebo více znečišťujících látek vyšší než mezní hodnoty nebo kritické úrovně, jakož i územních jednotek NUTS  2 , v nichž je úroveň jedné nebo více znečišťujících látek vyšší než cílové hodnoty, povinné hodnoty snížení průměrné expozice nebo cíle průměrné expoziční koncentrace :

aa)

skutečné nebo odhadované hospodářské zisky plynoucí z porušení;

c)

obyvatelstvo, včetně citlivého obyvatelstva a zranitelných skupin, nebo životní prostředí, jež bylo porušením zasaženo, s přihlédnutím k cíli dosáhnout vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

c)

obyvatelstvo, včetně citlivého obyvatelstva a zranitelných skupin, nebo životní prostředí, jež bylo porušením zasaženo, a způsobenou škodu  s přihlédnutím k cíli dosáhnout vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

d)

zda k porušení došlo opakovaně, nebo jen jednou.

d)

zda k porušení došlo opakovaně, nebo jen jednou , včetně jakéhokoli předchozího obdržení napomenutí nebo správní či trestní sankce .