Zpravodajka:

Tatjana BABRAUSKIENĖ

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 8. 3. 2023
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	30. 5. 2023
Přijato na plenárním zasedání	14. 6. 2023
Plenární zasedání č.	579
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	181/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá skutečnost, že sdělení o využívání talentů v evropských regionech (1) obsahuje závazek podporovat navrhování a provádění cílených regionálních a územních strategií, které vycházejí z konkrétních podmínek a předností regionů, ambiciózně provádět evropský pilíř sociálních práv a dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti EU a cíleně využívat stávající fondy EU se záměrem přizpůsobit jejich využívání demografickým trendům, které se v EU projevují. Určená politická opatření by se měla zaměřit také na budování kvalitního trhu práce a v zájmu posílení evropské konkurenceschopnosti by měla pokrývat témata, jako je inkluzivní politika trhu práce, podpora pracovníků, atraktivní podnikatelské prostředí, spravedlivá mobilita, sociální soudržnost, základní služby a přístup ke kvalitní odborné přípravě a rozvoji dovedností.

1.2

EHSV poukazuje na to, že základní aspekt evropské integrace – volný pohyb – musí být zajištěn pro všechny v EU, přičemž je třeba se zaměřit na dlouhodobý a ucelený přístup k regionálnímu rozvoji a integraci na trhu práce. Chránit je nutno i volný pohyb osob na evropském trhu práce, který však musí zůstat pouze možností a dobrovolnou volbou, k níž lidé nejsou nuceni v důsledku toho, že kvůli sociální a ekonomické situaci mají ve svém vlastním regionu špatné vyhlídky či nedostatek příležitostí.

1.3

EHSV zdůrazňuje, že abychom se lépe vypořádali s problémem nedostatku pracovních sil a dovedností, jsou zapotřebí dlouhodobá řešení na podporu regionálního rozvoje. V tomto ohledu je mj. nutno zajistit lepší infrastrukturu, udržitelné zdroje, kvalitnější pracovní místa, účinné poskytování podpory lidem, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a nezaměstnaným, cílenou podporu spravedlivé integrace státních příslušníků třetích zemí na trhu práce, přístup ke kvalitním veřejným službám, včetně přístupu k vysoce kvalitnímu a inkluzivnímu veřejnému vzdělávání a celoživotnímu učení, přístup všech pracovníků ke kvalitním a inkluzivním možnostem prohlubování dovedností a změny kvalifikace a zapojení odborů a zaměstnavatelů do sestavování prognóz a identifikace regionálních potřeb v oblasti dovedností a do rozvoje dovedností.

1.4

EHSV vítá, že na programové období 2021–2027 je v rámci politiky soudržnosti k dispozici několik nástrojů financování EU (EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a Fond pro spravedlivou transformaci), jejichž účelem je zmenšovat regionální rozdíly a provádět evropský pilíř sociálních práv. EHSV vyzývá k tomu, aby se fondy EU na podporu oživení, odolnosti a soudržnosti, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci, lépe doplňovaly a aby byly lépe koordinovány s cílem zajistit jejich využívání na podporu tvorby pracovních míst, vytváření kvalitních pracovních příležitostí a dosahování pokroku v oblasti budování materiální infrastruktury, a to snižováním socioekonomických rozdílů a stíráním nerovností v rozvoji mezi regiony EU. Přeshraniční spolupráce, která je podporována v rámci programů Interreg, pomáhá zvýšit atraktivitu příhraničních regionů, a proto je zapotřebí tyto programy dále podporovat.

1.5

EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zavedly opatření politiky soudržnosti a fondy EU, jež pomohou utvářet proces transformace trhu práce tak, aby nezůstal opomenut žádný pracovník ani region. Velmi důležité je zajistit atraktivní podmínky pro podniky a zároveň uznat, že je třeba, aby podniky investovaly do inovací a konkurenceschopnosti a přizpůsobily se měnícím se potřebám. EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby při přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období tyto aspekty zohlednily.

1.6

V zájmu zajištění spravedlivého přidělování prostředků z Fondu soudržnosti na efektivní a kvalitní regionální rozvoj vyzývá EHSV Evropskou komisi a členské státy, aby zahájily diskusi o dalších procesech na podporu VFR, pokud jde o posuzování potřeb a finančních zdrojů na úrovni EU a zajištění účinného regionálního rozvoje a aktivní tvorby pracovních míst.

1.7

EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zajistily, že evropská politika trhu práce a politika soudržnosti budou založeny na udržitelných investicích do kvalitních pracovních míst, dostupnosti odborné přípravy a základních služeb, sociálním dialogu a kolektivním vyjednávání a že budou respektovat autonomii sociálních partnerů a vnitrostátní systémy pracovněprávních vztahů.

1.8

EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby respektovaly lidská práva a účinně bojovaly proti korupci, a chránily tak právní stát, což má zásadní význam pro zvýšení atraktivity regionů pro aktéry působící na trhu práce, a aby bylo prostřednictvím auditů prováděných Evropskou komisí lépe monitorováno účinné využívání fondů EU, zejména fondů decentralizovaných.

1.9

EHSV vyzývá k účinnému sociálnímu dialogu a efektivnímu zapojení organizací občanské společnosti do projednávání všech otázek souvisejících s touto strategií v zájmu dosažení kvalitního rozvoje regionů reagujícího na potřeby lidí, kteří v těchto regionech žijí nebo si v nich přejí žít, a na potřeby podniků, zejména pokud jde o účinné přidělování prostředků z ESF+ na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí.

1.10

EHSV zdůrazňuje, že je třeba zajistit demokratickou správu v oblasti politiky regionálního rozvoje a úzkou spolupráci mezi regionálními orgány, organizacemi sociálních partnerů, službami zaměstnanosti a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy v regionech. Je třeba účinně využívat sociální dialog s cílem přilákat podniky do znevýhodněných regionů a zajistit kvalitní pracovní místa, dobré mzdy, jistotu práce v podobě standardního zaměstnání a přístupu k sociální ochraně, možnosti celoživotního učení, dobré pracovní podmínky na bezpečném a zdravém pracovišti, přiměřenou pracovní dobu umožňující nalézt dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a odborové zastoupení a právo na vyjednávání.

1.11

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby využila evropského semestru a srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů EU jako nástrojů k poskytování cílených doporučení členským státům v boji proti regionálním nerovnostem.

1.12

EHSV vyzývá členské státy, aby zajistily, že jejich politiky v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a snižování rizika katastrof budou v rámci evropského právního rámce pro klima a mechanismu civilní ochrany EU a za pomoci průmyslového plánu Zelené dohody (2) poskytovat účinnou podporu regionům (3), a aby zapojily sociální partnery a občanskou společnost do pravidelného posuzování socioekonomických dopadů s cílem předvídat změny a vytvářet alternativní pracovní příležitosti v těch regionech a odvětvích, kterých se tyto změny dotknou.

1.13

EHSV vyzývá členské státy, aby zajistily účinné provádění směrnice EU o přiměřených minimálních mzdách a doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (2019) (4) a aby se rozšířením oblastí, které jsou předmětem vyjednávání, a zajištěním rovného přístupu k sociální ochraně bez ohledu na zaměstnanecký status zasadily o zlepšení pracovních podmínek a zvýšení mezd, neboť to má zásadní význam pro zvýšení atraktivity regionů pro pracovníky se všemi úrovněmi dovedností díky atraktivním pracovním místům a platům.

1.14

EHSV zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se vlády, místní a regionální orgány, sociální služby, podniky a odbory v rámci sociálního dialogu společně snažily nalézt účinná řešení s cílem zaručit pracovníkům kvalitní a inkluzivní služby péče o děti a dlouhodobé péče, a uspokojit tak jejich potřeby v oblasti péče o děti a další rodinné příslušníky (5).

1.15

EHSV zdůrazňuje důležitost úlohy, kterou by v souvislosti s podporou přeměny nehlášené práce na důstojnou hlášenou práci mohla plnit evropská platforma pro řešení problematiky nehlášené práce provozovaná Evropským orgánem pro pracovní záležitosti (ELA), která by díky posílení daňového základu a zlepšení přístupu pracovníků k sociální ochraně mohla rovněž přispět k regionálnímu rozvoji.

1.16

EHSV poukazuje na to, že účinná sociální ochrana a koordinace sociálního zabezpečení mají zásadní význam pro zajištění rovného zacházení s mobilními pracovníky. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zlepšila své nástroje s cílem zajistit lepší podporu zaměstnatelnosti v regionech.

1.17

EHSV vyzývá členské státy, aby vypracovaly politiku v oblasti dovedností a celoživotního učení v zájmu regionálního rozvoje, kterou by měla doprovázet investiční a doplňková politická opatření s cílem zlepšit kvalitu a dostupnost vzdělávání a odborné přípravy pro všechny, jež by připravovaly lidi pro život a pro uplatnění na trhu práce, a s cílem zvýšit atraktivitu regionů pro účastníky vzdělávání, pracovníky i podniky. Kdokoli v Evropě by měl mít možnost využívat kvalitního poradenství pro volbu povolání a celoživotní učení, přičemž by toto poradenství mělo nabízet spolehlivé informace o pracovních a vzdělávacích možnostech v regionech.

1.18

EHSV zdůrazňuje, že je třeba zajistit rovný přístup ke kvalitním veřejným službám (jako je dlouhodobá péče, cenově dostupné bydlení a kulturní služby, doprava, dodávky energie a přístup k internetu) a kvalitnímu vzdělávání a infrastruktuře, jako je předškolní vzdělávání a péče a vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení v zájmu regionálního rozvoje, a zároveň zavést účinná opatření k ochraně lidských práv a zamezení diskriminaci. EHSV vyzývá členské státy, aby zajistily udržitelné veřejné investice do kvalitního veřejného vzdělávání.

1.19

EHSV vyzývá členské státy, aby snížily nedostatek učitelů (6) a v zájmu zvýšení kvality vzdělávání v regionech učinily na základě spravedlivých mezd, důstojných pracovních podmínek, kvalitního počátečního a průběžného vzdělávání učitelů a jejich profesního rozvoje učitelské povolání atraktivní volbou. Při navrhování a provádění vzdělávacích reforem týkajících se ekologické a digitální transformace vzdělávacích institucí a systémů a při posilování dovedností a kompetencí, které musí učitelé a školitelé získat v rámci počátečního a průběžného profesního rozvoje, mj. i v souvislosti s ekologickou a digitální transformací, hraje zásadní roli sociální dialog.

2.   Souvislosti návrhu

2.1

Dne 17. ledna 2023 zveřejnila Evropská komise sdělení o využívání talentů v evropských regionech (7), v němž navrhla cílená opatření na podporu a udržení talentů v méně rozvinutých regionech a na přeměnu těchto regionů v atraktivnější lokality. Jedná se o první klíčovou iniciativu v roce 2023 vycházející z Evropského roku dovedností. (8) Nová politika Komise se zaměřuje především na regiony, kde stále rychleji klesá počet obyvatel v produktivním věku, kde je nízký podíl absolventů vysokých škol a odkud významná část mladých lidí odchází.

2.2

Mezi lety 2015 a 2020 klesl počet obyvatel EU v produktivním věku o 3,5 milionu a očekává se, že do roku 2050 klesne o dalších 35 milionů lidí. Ve venkovských oblastech EU žije 137 milionů lidí, což je přibližně 30 % obyvatel EU. V nedávném průzkumu Eurobarometr nicméně 22 % respondentů uvedlo, že situace ohledně jejich pracovních příležitostí se na venkově za posledních 10 let zhoršila (9). Podíl mladých lidí, kteří nejsou ani zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), je v dotčených regionech výrazně vyšší (19 % oproti průměru EU, který činí 13 %). Velké množství mladých lidí v těchto regionech nedokončí vyšší sekundární vzdělávání a má pak špatné pracovní vyhlídky. V jiných regionech mohou neuspokojivé vyhlídky, pokud jde o profesní uplatnění, odrazovat mladé lidi od získání vyššího vzdělání a některé z nich mohou přimět k tomu, aby hledali pracovní příležitosti jinde. Výsledkem je vyšší míra nezaměstnanosti, která v dané věkové skupině (15–34) dosahuje 14,6 %, což je výrazně více než v celé EU (11,1 %).

2.3

Podle osmé zprávy o soudržnosti (2022) (10) je hlavním důvodem migrace a odlivu mozků z některých regionů EU nedostatek veřejných a sociálních služeb, zejména v oblasti péče, zdravotnictví a vzdělávání, nedostatek pracovních příležitostí a horší úroveň propojení a materiální infrastruktury v dané oblasti, zde se jedná např. o dopravu. Cílem politiky Komise je podporovat rozvoj v těchto regionech vytvářením kvalitních pracovních míst a zlepšováním veřejných služeb, a zejména systémů vzdělávání. Zaměřuje se také na rozvoj lepšího digitálního propojení méně rozvinutých regionů, především venkovských a odlehlých oblastí. Za tímto účelem sdělení vymezuje v Akčním plánu EU pro venkov konkrétní oblasti a stanoví osmipilířový mechanismus nazvaný „mechanismus podpory talentů“, který má podporovat rozvoj talentů v méně rozvinutých regionech.

3.   Obecné připomínky

3.1

EHSV vítá skutečnost, že sdělení Komise obsahuje závazek k účinnému provádění evropského pilíře sociálních práv. V rámci určených politických opatření však neklade dostatečný důraz na vytváření kvalitního trhu práce, ani konkrétně na podporu pracovníků. Zajištění kvalitních pracovních míst pro všechny pracovníky a regiony vyžaduje ucelenější reakci, která by zahrnovala spravedlivou politiku trhu práce, spravedlivou mobilitu, sociální soudržnost, základní služby a přístup ke kvalitní odborné přípravě a získávání dovedností. Prioritou by sice měl být regionální rozvoj, zároveň je však třeba chránit i volný pohyb osob na evropském trhu práce. Regionální rozvoj by měl náležitě zohledňovat demografické, hospodářské a sociální vyhlídky a důvody vylidňování některých regionů. Klíčovou úlohu při utváření účinných regionálních strategií, jejichž cílem je zvrátit pokles počtu obyvatel a učinit regiony přitažlivými pro lidi, by měly hrát sociální, hospodářské a ekologické aspekty a udržitelnost.

3.2

EHSV poukazuje na to, že základní aspekt evropské integrace – volný pohyb – musí být zajištěn pro všechny v EU. Mobilita pracovníků však nemůže být rychlou nápravou nedostatku pracovních sil bez zohlednění základních otázek, jako je potřeba kvalitnějších pracovních míst a přístupu k odborné přípravě. Většina členských států se totiž potýká se stejnými nedostatky dovedností. Pokud se mobilita pracovních sil chápe jen jako jednoduchá otázka nabídky a poptávky, vzniká riziko prohlubování nerovností a rozdílů na trhu práce v rámci EU a jejích regionů. Je proto nezbytné zajistit, aby se politiky EU a členských států zaměřily na dlouhodobější a ucelenější přístup k regionálnímu rozvoji a integraci na trhu práce. Stejně tak hrozí, že bude-li se nedostatek pracovních sil v odvětvích s vysokým podílem lidské práce řešit najímáním zahraničních pracovníků a marginalizovaných skupin na nekvalitní pracovní místa bez zvyšování atraktivity těchto odvětví, budou se pouze upevňovat sociální nerovnosti, čímž se společnost i ekonomika připraví o dosažení inkluzivního pokroku.

3.3

Politiky v oblasti klimatu budou mít výrazný dopad na pracovníky a průmyslová odvětví a budou vyžadovat rozsáhlé úsilí v oblasti odborné přípravy, změny kvalifikace a prohlubování dovedností. Tato transformace by měla být využita jako příležitost k vytvoření kvalitních pracovních míst s dobrými pracovními podmínkami ve všech odvětvích a regionech. Strategie v oblasti klimatu musí zohledňovat regionální a místní rozdíly, a nikoli pouze globální údaje, a nejvíce zasaženým regionům musí poskytovat podporu. Mělo by být rovněž zajištěno, aby pracovníci měli možnost najít alternativní kvalitní pracovní místa v témže regionu, v němž nyní pracují, aby nezeslábla podpora nezbytné transformace ze strany místních komunit.

3.4

Regiony by si měly vyměňovat své zkušenosti ohledně toho, jak lze na základě podpory hospodářské diverzifikace venkovských a zaostávajících oblastí rozvíjet venkovské oblasti tak, aby se v nich lidé mohli vzdělávat, pracovat a žít a aby nabízely dobrou kvalitu života a služeb. Strategie inteligentní specializace, které mají sloužit jako nástroj pro vytváření různorodých a kvalifikovaných pracovních míst, jsou i nadále příliš často zaměřeny na tradiční odvětví. Existují však dobré příklady průmyslové transformace, které jsou výsledkem sociálního dialogu a které stojí za zvážení.

3.5

EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zavedly opatření politiky soudržnosti a fondy EU, jež pomohou utvářet proces transformace trhu práce tak, aby nezůstal opomenut žádný pracovník ani region. Velmi důležité je zajistit atraktivní podmínky pro podniky a zároveň uznat, že je třeba, aby podniky investovaly do inovací a konkurenceschopnosti a přizpůsobily se měnícím se potřebám. Pracující lidé musí být schopni žít ve všech regionech Evropy a všechny regiony musí být schopny díky jejich práci prosperovat a být atraktivní jak pro ně, tak pro podniky.

3.6

Pro úspěšné zvládnutí přechodu v zájmu spravedlivého a inkluzivního oživení je nezbytné, aby evropská politika trhu práce a politika soudržnosti byly založeny na dlouhodobých a stabilních investicích do kvalitních pracovních míst, dostupnosti odborné přípravy a základních služeb, sociálním dialogu a kolektivním vyjednávání. Evropský semestr a srovnávací přehled sociálních ukazatelů EU jsou důležité nástroje, které členským státům poskytují cílená doporučení, jak bojovat proti regionálním nerovnostem a zajistit dostupnost kvalitních pracovních míst a služeb v jednotlivých regionech.

3.6.1

EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zajistily, že evropská politika trhu práce a politika soudržnosti budou založeny na udržitelných investicích do kvalitních pracovních míst, dostupnosti odborné přípravy a základních služeb, sociálním dialogu a kolektivním vyjednávání a že budou respektovat autonomii sociálních partnerů a vnitrostátní systémy pracovněprávních vztahů.

3.7

Vedle kvalitních pracovních příležitostí s atraktivními platy a pracovní podmínkami, kvalitní odbornou přípravou a profesním rozvojem závisí přitažlivost regionů také na zajištění důstojné životní úrovně, k níž například patří i cenově dostupné bydlení a kvalitní vzdělávání a veřejné služby, ale i dobrá infrastruktura. Uznává úlohu vnitrostátních právních předpisů a systémů pracovněprávních vztahů, má však za to, že rozdíly v sociálních a pracovněprávních normách, málo rozšířené kolektivní vyjednávání, nedostatek investic a nízká důvěra v instituce se mohou snadno stát příčinami strukturálních rozdílů mezi regiony, a bránit tak pozitivnímu rozvoji dobře vyváženého evropského trhu práce.

3.8

EHSV vítá skutečnost, že cílem sdělení Komise je rozvíjet úzkou spolupráci mezi regionálními orgány, organizacemi sociálních partnerů, službami zaměstnanosti a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy. Je třeba účinně využívat možnosti sociálního dialogu s cílem přilákat podniky do znevýhodněných regionů a zajistit kvalitní pracovní místa, dobré mzdy, jistotu práce v podobě standardního zaměstnání a přístupu k sociální ochraně, možnosti celoživotního učení, dobré pracovní podmínky na bezpečném a zdravém pracovišti, přiměřenou pracovní dobu umožňující nalézt dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a odborové zastoupení a práva na vyjednávání.

3.9

EHSV se domnívá, že cíl sdělení by měl být širší než pouze přilákat vysoce kvalifikované pracovníky („talenty“) do znevýhodněných regionů v zájmu hospodářského rozvoje. Na trhu práce panuje v mnoha regionech EU obecný nedostatek pracovní síly, přičemž 26,4 % neaktivní evropské pracovní síly žije ve znevýhodněných regionech. Příčinou je nedostatek možností kvalitního zaměstnání nebo nedůvěra ve státní instituce, rodinné důvody nebo práce v rámci šedé ekonomiky atd. Společnosti potřebují dobré podmínky, pracovníky a infrastrukturu, aby mohly inovovat a být konkurenceschopné, a musejí své pracovníky rekvalifikovat nebo jejich dovednosti prohlubovat a snažit se přilákat kvalifikované pracovníky na kvalitní pracovní místa. Sdělení a opatření, která z něj vycházejí, by se měly zaměřit na otázku, jak může spravedlivý přechod na zelenou a digitální ekonomiku podpořit prohlubování dovedností všech pracovníků.

3.10

Vítá, že na programové období 2021–2027 je v rámci politiky soudržnosti k dispozici několik nástrojů financování EU (EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a Fond pro spravedlivou transformaci), jejichž účelem je zmenšovat regionální rozdíly a provádět evropský pilíř sociálních práv. Zaměstnatelnost a hospodářský rozvoj ve venkovských a mimoměstských oblastech lze podpořit cílenými intervencemi. Za tímto účelem je třeba zajistit větší doplňkovost a koordinaci mezi fondy EU na podporu oživení, odolnosti a soudržnosti, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci, aby stimulovaly tvorbu pracovních míst, kvalitní pracovní příležitosti a pokrok v oblasti materiální infrastruktury. U fondů soudržnosti je třeba zvýšit jejich efektivitu, pokud jde o snižování socioekonomických rozdílů a stírání nerovností v rozvoji mezi regiony EU. V zájmu prosazování důstojných pracovních míst by se na státní podporu a využívání finančních prostředků z rozpočtu EU měla vztahovat přísná sociální podmíněnost, v jejímž rámci by se vyžadovalo, aby příjemci dodržovali platné pracovněprávní předpisy a kolektivní smlouvy.

3.11

V rámci snahy o zvýšení atraktivity regionů pro aktéry na trhu práce hraje klíčovou roli úsilí zaměřené na boj proti korupci a ochranu právního státu. Je nezbytné zajistit, aby Evropská komise a kontrolní orgány EU (například Evropský účetní dvůr a úřad OLAF) lépe monitorovaly účinné využívání fondů EU, zejména fondů decentralizovaných. EHSV se domnívá, že má-li se zajistit spravedlivé přidělování prostředků z Fondu soudržnosti na efektivní a kvalitní regionální rozvoj, je důležité, aby Evropská komise a členské státy zahájily diskusi o dalších procesech na podporu VFR, pokud jde o posuzování potřeb a finančních zdrojů na úrovni EU.

3.12

Demokratické správy v oblasti řízení a zajišťování řádného přidělování finančních prostředků EU lze dosáhnout tak, že do rozhodování o využívání těchto prostředků na regionální rozvoj budou účinným způsobem zapojeni sociální partneři a příslušné zúčastněné strany. K dosažení kvalitního regionálního rozvoje, který bude odpovídat potřebám těch, kteří v dotčených regionech žijí či chtějí žít, a potřebám podniků, je třeba účinně využívat sociální a občanský dialog.

3.13

Na průmyslová odvětví v regionech má zásadní dopad ekologická a digitální transformace. Konkurenční podnikatelské prostředí zaměřené na udržitelný růst může pomoci do regionů přilákat lidi a přispět k tomu, že se EU stane konkurenceschopnou a přitažlivou v celosvětovém měřítku. Regiony naléhavě potřebují vypracovat spolu se sociálními partnery a zúčastněnými stranami účinné strategie, které budou zohledňovat potřeby a možnosti hospodářského rozvoje, a to s cílem zajistit atraktivitu regionů jak pro lidi, tak pro podniky. Je třeba zajistit rovnováhu mezi unijními a regionálními politikami a respektovat přitom subsidiaritu regionů.

3.13.1

Do provádění nedávno ohlášeného průmyslového plánu Zelené dohody (jedním ze čtyř pilířů tohoto plánu je rozvoj dovedností) a aktu o průmyslu pro nulové čisté emise je třeba začlenit výrazný regionální rozměr, zejména co se týče zamýšleného vytvoření akademií průmyslu pro nulové čisté emise.

3.14

ESF+, na který se vztahuje povinnost, aby minimálně 12 % jeho finančních prostředků bylo vynaloženo v členských státech, ve kterých je počet osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), vyšší než průměr EU, je hlavním politickým nástrojem pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a pro provádění evropského systému záruk pro mladé lidi. Členské státy však musejí vynaložit větší úsilí o to, aby pro mladé studenty a pracovníky zatraktivnily všechny regiony, včetně regionů znevýhodněných. Sociální partneři a další zúčastněné strany by měli být smysluplně zapojeni do navrhování jeho koncepce a do jeho provádění a do posuzování toho, jak jsou prostředky ESF+ využívány, aby bylo zajištěno, že budou poskytovat účinnou podporu pro vytváření kvalitních pracovních míst a kvalitních a placených učňovských praxí a stáží pro mladé nezaměstnané lidi. Je třeba myslet na nedostatkové profese a dbát o zvýšení atraktivity pracovních míst a vzdělávání a je třeba posílit postavení sociálních partnerů a podpořit je, aby byli schopni provádět určité politiky a konkrétní opatření, jež povedou k tomu, že tato povolání začnou být atraktivnější.

3.15

Regiony mohou být atraktivní pro pracovníky se všemi úrovněmi dovedností díky atraktivním pracovním místům a platům. V tomto ohledu hraje klíčovou úlohu účinné provádění směrnice EU o přiměřených minimálních mzdách, jakož i zlepšování pracovních podmínek a zvyšování mezd na základě rozšíření oblastí, které jsou předmětem vyjednávání. Je zapotřebí, aby se vlády, místní a regionální orgány, sociální služby, podniky a odbory v rámci sociálního dialogu společně snažily nalézt účinná řešení s cílem zaručit pracovníkům kvalitní a inkluzivní služby péče o děti a dlouhodobé péče, a uspokojit tak jejich potřeby v oblasti péče o děti a další rodinné příslušníky.

3.16

Evropská platforma pro řešení problematiky nehlášené práce, kterou provozuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA), by mohla podporovat přeměnu nehlášené práce na důstojnou hlášenou práci, a díky posílení daňového základu a zlepšení přístupu pracovníků k sociální ochraně by tak mohla rovněž přispět k regionálnímu rozvoji. Na základě doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (2019) (11) musí být pracovníkům zajištěn rovný přístup k sociální ochraně bez ohledu na jejich zaměstnanecký status.

3.17

Účinná sociální ochrana a koordinace sociálního zabezpečení mají zásadní význam pro zajištění rovného zacházení s mobilními pracovníky. Digitální nástroje, jako je evropský pas sociálního zabezpečení, mohou zlepšit přeshraniční zjišťování a ověřování totožnosti a pomoci pracovníkům sledovat, přenášet a uplatňovat své souhrnné nároky na sociální zabezpečení. Mají-li být pracovníci přilákáni do znevýhodněných regionů, aby v nich pracovali, je třeba odstranit nespravedlivé zacházení, jako je dvojí zdanění nebo vyloučení mobilních pracovníků ze sociálního zabezpečení, aby bylo zajištěno, že to, že pracovníci, kteří využili svého práva volného pohybu, nebudou hostitelským členským státem nebo po svém návratu do země původu penalizováni.

3.18

Politiky v oblasti dovedností mají v regionálním rozvoji významnou úlohu, ale měla by je doprovázet investiční a doplňková politická opatření, která zvýší atraktivitu regionů pro pracovníky i podniky. Trh práce potřebuje pracovníky se všemi úrovněmi dovedností a v rámci regionálního rozvoje by měli být přilákáni všichni pracovníci, včetně pracovníků s nízkou a střední kvalifikací, nejen „talenty“ a vysoce kvalifikovaní pracovníci.

3.19

EHSV vítá skutečnost, že cílem sdělení Komise je zajistit rovný přístup ke kvalitním veřejným službám (jako je dlouhodobá péče, cenově dostupné bydlení a kulturní služby, doprava, dodávky energie a přístup k internetu) a kvalitním vzdělávacím službám a infrastruktuře, jako je předškolní vzdělávání a péče, vzdělávání a odborná příprava. Vzdělávací služby by měly být prospěšné a atraktivní nejen pro vysoce kvalifikované pracovníky, ale pro pracovníky s jakoukoli úrovní dovedností.

3.20

Je třeba vylepšit portál Europass, aby jednotlivcům poskytoval jasné informace o možnostech práce a vzdělávání, přístupu k poradenským službám a postupech uznávání. V rámci toho by síť EURES mohla dále přispívat ke spravedlivé mobilitě pracovních sil, mimo jiné tím, že bude podporovat spravedlivé postupy náboru pracovníků, přímá a kvalitní pracovní místa i boj proti nekalým praktikám v souvislosti s přeshraniční mobilitou. Soukromé služby zaměstnanosti, které se ucházejí o členství v síti EURES, by měly být schopny prokázat přesvědčivé výsledky své dosavadní činnosti. Evropský orgán pro pracovní záležitosti, který má dbát o spravedlivou a účelnou mobilitu pracovních sil, musí v rámci tohoto mandátu podporovat nejen pracovníky, kteří chtějí využít svého práva na volný pohyb, ale také pracovníky, kteří se hodlají vrátit do svého domovského členského státu.

3.21

EHSV vítá skutečnost, že Komise v souvislosti s regionálním rozvojem vyzývá k podpoře kvalitního vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení. Je naprosto nezbytné zajistit všem pracovníkům ve veřejném i soukromém sektoru, ale i dospělým, kteří nejsou aktivně zapojeni do trhu práce, rovný přístup ke vzdělávání dospělých. V této souvislosti je třeba dbát na provedení usnesení Rady o novém evropském programu pro vzdělávání dospělých na období 2021–2030 (12), doporučení Rady o individuálních vzdělávacích účtech (13) a doporučení Rady o mikrocertifikátech (14), aby bylo možné dosáhnout cíle 60 % účasti na vzdělávání dospělých (15). Neméně důležité je také poskytovat účinnou podporu pracovníkům v oblasti přístupu k odborné přípravě zaměstnanců a placenému studijnímu volnu, přičemž je třeba zajistit, aby se sociální partneři mohli spolupodílet na řízení jednotlivých systémů financování. Lidé by měli mít možnost osvojit si podnikatelské dovednosti a mělo by se jim dostat finanční podpory na založení vlastního podniku.

3.22

V těchto regionech je třeba v komplexním pojetí zlepšit vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení a zatraktivnit je pro účastníky vzdělávání i rodiče, přičemž vedle dovedností, které jsou důležité pro uplatnění na trhu práce, mají zásadní význam klíčové kompetence, obzvláště demokratické občanství, a základní a průřezové dovednosti, zejména v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství, umění a matematiky (STEAM). Mají-li být mladí lidé ve znevýhodněných regionech motivováni k dosažení vysokoškolské kvalifikace, měli by mít také možnost získat kvalitní práci. Regiony musí rovněž zvýšit kvalitu vzdělávání pro posílení demokratického občanství a společných evropských hodnot. Kvalifikovaní a informovaní občané mají pro Evropu význam, který spočívá nejen v jejich formálním vzdělání, nýbrž také v tom, čemu se naučí neformálně či informálně. Občané musí mít možnost prokázat, čemu se naučili, a využít toho v rámci své profesní dráhy a v rámci svého další vzdělávání a odborné přípravy. Musí se zlepšit validace neformálního a informálního učení.

3.23

Evropská komise navrhuje využít finanční prostředky EU na zlepšení digitální konektivity ve venkovských a odlehlých oblastech s cílem usnadnit distanční vzdělávání a odbornou přípravu a zmírnit nedostatek dovedností. EHSV opakuje (16), že je naprosto nezbytné, aby ve znevýhodněných regionech bylo zajištěno vysokorychlostní připojení k internetu a aby za tímto účelem bylo alespoň 10 % finančních prostředků z nástroje NextGenerationEU využito specificky na digitální rozvoj venkova. Je důležité, aby instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu, studenti, učitelé a školitelé měli k dispozici digitální vybavení, protože nástroje umožňující virtuální spolupráci by pomohly usnadnit přístup ke vzdělávání lidem v odlehlých oblastech a také osobám pečujícím o rodinné příslušníky a osobám se zdravotním postižením. Docílit kvalitního vzdělání a zamezit předčasnému ukončování školní docházky je však možné jen na základě osobních vztahů mezi studenty, učiteli a rodiči, které umožňují lépe vycházet vstříc individuálním potřebám studentů. S ohledem na to je důležité, aby pracovní místa ve školství byla atraktivní pro vysoce kvalifikované učitele a školitele.

3.24

Pokud jde o zlepšení kvality vzdělávání v těchto regionech, hrají zcela zásadní úlohu učitelé. Učitelům v každém oboru vzdělávání a školitelům by měla být poskytována účinná podpora v zájmu zlepšování kvality vzdělávání, jehož cílem by mělo být zajištění rozvoje dovedností v rámci ekologické a digitální transformace vzdělávání. Zásadní význam při navrhování a provádění reforem týkajících se ekologické a digitální transformace škol a při vymezování dovedností a kompetencí, které musí učitelé a školitelé získat v rámci počátečního a průběžného profesního rozvoje, má sociální dialog.

---

(1)  COM(2023) 32 final.

(2)  Průmyslový plán Zelené dohody (europa.eu), COM(2023) 62 final.

(3)  Europe’s changing climate hazards – an index-based interactive EEA report (Měnící se klimatická rizika v Evropě – interaktivní zpráva EEA založená na indexech) – Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu).

(4)  Doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně, 2019/C 387/01 (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1).

(5)  Doporučení Rady ze dne 8. prosince 2022 o přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči 2022/C 476/01 (Úř. věst. C 476, 15.12.2022, s. 1) a doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče (Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 4).

(6)  Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2022 (europa.eu).

(7)  COM(2023) 32 final.

(8)   Commission kick-starts work on the European Year of Skills (Komise zahajuje činnost v rámci Evropského roku dovedností) – Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování – Evropská komise.

(9)  Vize pro venkov.

(10)  Inforegio – Osmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

(11)  Doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně 2019/C 387/01 (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1).

(12)  Usnesení Rady o novém evropském programu pro vzdělávání dospělých na období 2021–2030 2021/C 504/02 (Úř. věst. C 504, 14.12.2021, s. 9).

(13)  Doporučení Rady o individuálních vzdělávacích účtech na podporu odborné přípravy dospělých v produktivním věku.

(14)  Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 o evropském přístupu k mikrocertifikátům pro celoživotní učení a zaměstnatelnost 2022/C 243/02 (Úř. věst. C 243, 27.6.2022, s. 10).

(15)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, COM(2021) 102 final.

(16)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Transformace energetiky a digitální transformace ve venkovských oblastech (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 59).